Úřední věstník L 106 , 23/04/2002 S. 0011 - 0027
Rozhodnutí Komise ze dne 18. prosince 2001, kterým se stanoví prováděcí pravidla k rozhodnutí Rady 2000/596/ES, pokud jde o řídící a kontrolní systémy a o postupy pro provádění finančních oprav v rámci akcí spolufinancovaných z Evropského fondu pro uprchlíky (oznámeno pod číslem K(2001) 4372) (2002/307/ES) KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ, s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, s ohledem na rozhodnutí Rady 2000/596/ES ze dne 28. září 2000 o zřízení Evropského fondu pro uprchlíky [1], a zejména na článek 24 uvedeného rozhodnutí, po konzultaci s výborem zřízeným čl. 21 odst. 1 rozhodnutí 2000/596/ES, vzhledem k těmto důvodům: (1) Aby členské státy zajistily řádné finanční řízení pomoci poskytované z Evropského fondu pro uprchlíky (dále jen "fond"), musí stanovit obecné zásady organizace úkolů orgánu příslušného pro provádění spolufinancovaných akcí. (2) Aby členské státy zajistily využití finančních prostředků Společenství v souladu se zásadami řádného finančního řízení, musí zavést řídící a kontrolní systémy, které zajistí dostatečný revizní záznam, a poskytovat Komisi veškerou pomoc, kterou bude potřebovat k provádění kontrol, zvláště namátkových kontrol. (3) Aby se zajistilo účinné a řádné využívání finančních prostředků Společenství, je třeba stanovit jednotná kritéria pro kontroly prováděné členskými státy podle článku 18 rozhodnutí 2000/596/ES. (4) Aby se zajistilo jednotné zacházení s prohlášeními o výdajích, pro které je požadována pomoc z fondu podle čl. 17 odst. 2 rozhodnutí 2000/596/ES, je třeba vypracovat vzorové prohlášení o výdajích. (5) Aby bylo umožněno vracení neoprávněně vyplacených částek podle čl. 18 odst. 1 rozhodnutí 2000/596/ES, je zapotřebí, aby členské státy informovaly Komisi o zjištěných nesrovnalostech a o průběhu správního nebo soudního řízení. (6) Podle čl. 19 odst. 1 rozhodnutí 2000/596/ES musí členské státy provádět požadované finanční opravy v návaznosti na individuální nebo systémové nesrovnalosti formou úplného nebo částečného zrušení účasti Společenství. Aby bylo zajištěno jednotné provádění tohoto ustanovení v celém Společenství, je nutné stanovit pravidla pro určení oprav, které mají být provedeny, a stanovení povinnosti informovat Komisi. (7) Pokud členský stát nesplní své povinnosti podle čl. 19 odst. 1 rozhodnutí 2000/596/ES nebo podle článku 18, může Komise sama provést opravy podle čl. 18 odst. 4 téhož rozhodnutí. Kdykoli je to možné a proveditelné, musí být částka opravy hodnocena na základě jednotlivých spisů a musí být rovna částce výdajů nesprávně vyúčtovaných fondu v souladu se zásadou proporcionality. Pokud není možné nebo proveditelné přesně vyčíslit finanční dopad nesrovnalosti nebo pokud by bylo zrušení všech dotyčných výdajů nepřiměřené, Komise by měla určit své opravy extrapolací nebo paušální sazbou podle rozsahu a finančního dopadu nesrovnalosti, které členský stát nezabránil nebo kterou nezjistil či neopravil. (8) Měla by být stanovena určitá prováděcí pravidla pro finanční opravy stanovené v čl. 19 odst. 1 rozhodnutí 2000/596/ES a tatáž pravidla by měla být použitelná v případech uvedených v čl. 18 odst. 4 písm. b) téhož rozhodnutí. (9) Musí být stanoveny úroky z prodlení, které je třeba vrátit spolu s neoprávněně přijatou částkou Komisi podle čl. 19 odst. 3 rozhodnutí 2000/596/ES. (10) Toto rozhodnutí se použije, aniž jsou dotčena ustanovení o navrácení státní podpory podle článku 14 nařízení Rady (ES) č. 659/1999 ze dne 22. března 1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 93 Smlouvy o ES [2]. (11) Toto rozhodnutí se použije, aniž je dotčeno nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným porušením předpisů [3], ROZHODLA TAKTO: KAPITOLA I OBLAST PŮSOBNOSTI A DEFINICE Článek 1 Toto rozhodnutí stanoví prováděcí pravidla k rozhodnutí Rady 2000/596/ES, pokud jde o řídící a kontrolní systémy pro financování poskytované z Evropského fondu pro uprchlíky (dále jen "fond") a spravované členskými státy, a postup pro provádění finančních oprav použitelných na toto financování. Článek 2 Pro účely tohoto rozhodnutí se rozumí: a) "příslušným orgánem": orgán určený členským státem podle článku 7 rozhodnutí 2000/596/ES; b) "zprostředkujícím subjektem": každý orgán veřejné správy nebo nevládní organizace, na který příslušný orgán přenese působnost k provádění podle článku 7 rozhodnutí 2000/596/ES. KAPITOLA II ŘÍDÍCÍ A KONTROLNÍ SYSTÉMY Článek 3 1. Při provádění čl. 18 odst. 1 písm. c) rozhodnutí 2000/596/ES udělí členské státy pokyny orgánu a zprostředkujícímu subjektu, na které byla přenesena působnost. Aniž je dotčen čl. 18 odst. 1 rozhodnutí 2000/596/ES, týkají se pokyny organizace řídících a kontrolních systémů nezbytných k zajištění přesnosti, zákonnosti a způsobilosti žádostí o financování Společenstvím a odvolávají se na obecně uznávaná pravidla řádné správní praxe stanovená v příloze I. 2. Jsou-li všechny úkoly příslušného orgánu nebo některé z nich jsou přeneseny na zprostředkující subjekt, stanoví pokyny uvedené v odstavci 1 prováděcí pravidla pro: a) jasné vymezení a rozdělení úkolů, zejména pokud jde o řízení, platby a kontroly a ověřování souladu s i) podmínkami stanovenými v rozhodnutích Komise, kterými se schvalují žádosti o spolufinancování uvedené v článku 8 rozhodnutí 2000/596/ES; ii) pravidly pro způsobilost výdajů stanovenými v příloze 1 rozhodnutí Komise 2001/275/ES [4] a iii) politikami a akcemi Společenství, zvláště těmi, které se týkají pravidel hospodářské soutěže, veřejných zakázek, ochrany a zlepšování životního prostředí, odstraňování nerovností a podpory rovnosti mužů a žen; b) zavádění účinných systémů, které zajistí uspokojivý výkon pravomocí zprostředkujících subjektů, a c) poskytování informací příslušnému orgánu o účinném plnění jejich úkolů a popisu použitých prostředků. 3. Podle čl. 18 odst. 1 písm. b) rozhodnutí 2000/596/ES sdělí členské státy nejpozději do dvou měsíců od nabytí účinku tohoto rozhodnutí Komisi kromě informací obsažených v první žádosti o spolufinancování popis řídících a kontrolních systémů, které zavedly, a všech plánovaných zlepšení, se zvláštním přihlédnutím k obecně uznávaným pravidlům řádné správní praxe stanoveným v příloze I. Tento popis musí zahrnovat následující údaje o každém příslušném orgánu: a) úkoly orgánu, jež mu byly přiděleny; b) rozdělení těchto úkolů v rámci příslušného orgánu nebo zprostředkujícího subjektu takovým způsobem, aby byly od sebe dostatečně odděleny řídící, platební a kontrolní úkoly, s cílem zajistit řádné finanční řízení; c) údaje o všech případných zprostředkujících subjektech; d) postupy pro příjem, ověřování a potvrzování žádostí o platby a schvalování a platbu výdajů a jejich zaúčtování; e) předpisy upravující vnitřní účetní kontroly nebo obdobné postupy. 4. Komise posoudí ve spolupráci s členskými státy řídící a kontrolní systémy a poukáže na případné nedostatky týkající se průhlednosti kontrol činnosti fondu a plnění povinností Komise podle článku 274 Smlouvy o ES. Článek 4 1. Řídící a kontrolní systémy členských států zajistí dostatečný revizní záznam. 2. Revizní záznam se považuje za dostatečný, pokud umožňuje: a) srovnání souhrnných účtů předkládaných Komisi s jednotlivými záznamy o výdajích a podklady uchovávanými na různých správních úrovních a konečnými příjemci včetně subjektů nebo podniků provádějících projekty a b) ověření rozdělení a převodů dostupných finančních prostředků Společenství a vnitrostátních finančních prostředků. Orientační popis požadavků na údaje týkající se dostatečného revizního záznamu je uveden v příloze II. 3. Příslušný orgán zavede postupy, kterými se zajistí vedení záznamu o místě uložení všech dokladů týkajících se jednotlivých plateb uskutečněných v rámci dotčeného vnitrostátního prováděcího programu a možnost předložení dokladů k nahlédnutí na vyžádání: a) pracovníků orgánu příslušného pro zpracování žádostí o platbu; b) vnitrostátních kontrolních orgánů, které provádějí kontroly požadované podle čl. 5 odst. 1 tohoto rozhodnutí; c) odboru nebo útvaru příslušného orgánu pověřeného potvrzováním žádostí o prozatímní a konečnou platbu podle článku 17 rozhodnutí 2000/596/ES a d) úředníků a zmocněných zástupců Komise a Evropského účetního dvora. Úředníci a zástupci odpovědní za kontrolu nebo zmocnění k tomuto účelu mohou požadovat kopie dokladů uvedené v tomto odstavci. 4. Po dobu pěti let ode dne, kdy Komise vyplatí konečný zůstatek na jakýkoli projekt, uchovávají příslušné orgány pro potřeby Komise na obecně přijímaných nosičích dat veškeré podklady, tj. originály nebo ověřené kopie, které se týkají výdajů a kontrol dotyčného projektu. Tato doba se přerušuje v případě soudního řízení nebo na základě řádně odůvodněné žádosti Komise. Článek 5 1. Členské státy organizují vhodné namátkové kontroly projektů, které mají za cíl zejména: a) prověřit řádné fungování stávajících řídících a kontrolních systémů; b) selektivně prověřit, na základě analýzy rizik, prohlášení o výdajích učiněná na různých dotčených úrovních. 2. Kontroly se týkají nejméně 20 % celkových způsobilých výdajů na každý vnitrostátní prováděcí program a reprezentativní vzorek schválených projektů s přihlédnutím k požadavkům odstavce 3. Členské státy zajistí vhodné oddělení kontrol od prováděcích nebo platebních postupů týkajících se projektů. 3. Vybrané projekty jsou identifikovány, je popsána metoda výběru vzorků a vypracována zpráva o výsledcích všech inspekcí a opatřeních přijatých ohledně zjištěných odchylek nebo nesrovnalostí. 4. Vzorek projektů vybraných ke kontrole a) zahrnuje vhodnou kombinaci projektů odlišného druhu a rozsahu; b) přihlíží ke všem rizikovým faktorům, které byly zjištěny při vnitrostátních kontrolách nebo kontrolách Společenství; c) zohledňuje soustředění projektů u určitých příjemců grantů, aby hlavní příjemci podléhali alespoň jedné kontrole před uzavřením každého jednotlivého vnitrostátního prováděcího programu. Článek 6 Při provádění kontrol členské státy prověřují: a) účinné používání řídících a kontrolních systémů; b) u přiměřeného počtu účetních záznamů, zda tyto záznamy odpovídají podkladům, které uchovávají zprostředkující subjekty, na které příslušný orgán přenesl určité povinnosti spojené s prováděním, příjemci grantů a případně jiné subjekty nebo podniky zapojené do provádění projektu; c) zda je revizní záznam dostatečný; d) zda povaha a datum položek výdajů odpovídají požadavkům Společenství, požadavkům stanoveným v rámci vnitrostátního výběrového řízení, smluvním podmínkám nebo podmínkám aktu, kterým se poskytuje podpora, a skutečně provedeným pracím; e) zda použití nebo zamýšlené použití projektu je v souladu s cíli stanovenými ve vnitrostátním prováděcím programu uvedeném v článku 8 rozhodnutí 2000/596/ES; f) zda finanční podpora Společenství nepřekračuje hranice stanovené v článku 13 rozhodnutí 2000/596/ES nebo v jiných použitelných předpisech Společenství a zda jsou vypláceny příjemcům bez jakéhokoliv krácení nebo zpoždění; g) zda bylo skutečně poskytnuto vhodné vnitrostátní spolufinancování a h) zda spolufinancované projekty byly prováděny v souladu s požadavky článku 4 a čl. 9 odst. 1 rozhodnutí 2000/596/ES. Článek 7 Kontroly zjišťují, zda mají jakékoli zjištěné obtíže systémový ráz a představují tudíž riziko pro další projekty prováděné stejným příjemcem grantu nebo spravované stejným řídícím orgánem. Kontroly rovněž určují příčiny takových situací, případná další šetření, která mohou být potřebná, a nápravná a preventivní opatření. Článek 8 Členské státy ve zprávě uvedené v čl. 20 odst. 2 rozhodnutí 2000/596/ES každoročně informují Komisi o tom, jak v předchozím roce uplatňovaly články 5, 6 a 7 tohoto rozhodnutí, přičemž v případě potřeby doplní nebo aktualizují popis uvedený v čl. 4 odst. 2. Článek 9 V případě forem pomoci, kterých se účastní více než jeden členský stát nebo jejíž příjemci jsou usazeni ve více než jednom členském státě, dotyčné členské státy a Komise se dohodnou na správní pomoci nezbytné pro zajištění řádné kontroly. KAPITOLA III PROHLÁŠENÍ O VÝDAJÍCH Článek 10 1. Prohlášení o výdajích potvrzuje podle vzoru uvedeného v příloze IV osoba nebo útvar v rámci platebního subjektu, jehož činnost je nezávislá na všech útvarech, které schvalují žádosti. 2. Příslušný orgán pro všechny výdaje, které oznámí Komisi, poskytne ujištění o tom, že vnitrostátní prováděcí programy jsou řízeny v souladu se všemi platnými předpisy Společenství a že finanční prostředky jsou používány v souladu se zásadami řádného finančního řízení. Toto ujištění potvrzuje, že žádost o spolufinancování zahrnuje pouze výdaje, a) které skutečně vynaložili příjemci grantů stanovení v čl. 2 písm. d) rozhodnutí 2001/275/ES v době způsobilosti programu, jak je stanovena v rozhodnutích, kterými se schvalují žádosti o spolufinancování, a b) které se vztahují k projektům, jež byly vybrány ke spolufinancování dotyčným vnitrostátním prováděcím programem podle stanovených výběrových kritérií a postupů a jež po celou dobu, kdy výdaje vznikaly, splňovaly pravidla Společenství. 3. Po skončení programu předloží členský stát do šesti měsíců závěrečné prohlášení uvedené v příloze IV. Pokud tak členský stát neučiní, Komise automaticky uzavře program a stáhne související rozpočtové položky. 4. Dříve než příslušný orgán předloží žádost Komisi, prověří přiměřenost provedených kontrol. Provedená práce je podrobně popsána v závěrečné zprávě uvedené v čl. 20 odst. 3 rozhodnutí 2000/596/ES. Kontroly se týkají materiálních hledisek a účinnosti projektů, jakož i jejich finančních a účetních hledisek. KAPITOLA IV FINANČNÍ OPRAVY PROVÁDĚNÉ ČLENSKÝMI STÁTY Článek 11 1. Šetření podle čl. 19 odst. 1 rozhodnutí 2000/296/ES se v případě systémových nesrovnalostí vztahuje na všechny akce, které mohou být dotčeny. 2. Při rušení celého příspěvku Společenství nebo jeho části berou členské státy v úvahu povahu a závažnost nesrovnalostí a finanční ztrátu fondu. 3. Členské státy informují Komisi v příloze ke zprávě uvedené v čl. 20 odst. 2 rozhodnutí 2000/596/ES o všech řízeních o zrušení pomoci zahájených v průběhu předcházejícího roku. Článek 12 1. V případě, že musí být po zrušení příspěvku Společenství podle čl. 18 odst. 1 písm. g) rozhodnutí 2000/596/ES částky vráceny, zahájí příslušný útvar nebo subjekt postup vracení a informuje o tom příslušný orgán. Informace o vracení se předají Komisi a vedou se účty v souladu s článkem 13 tohoto rozhodnutí. 2. Členské státy ve zprávě uvedené v čl. 20 odst. 2 rozhodnutí 2000/596/ES informují Komisi o tom, jak rozhodly, nebo navrhnou nové použití zrušených finančních prostředků. Článek 13 Příslušný orgán vede záznamy o splatných částkách z již provedených plateb pomoci Společenství a zajistí, aby byly částky bez prodlení vráceny. Po vrácení příslušný orgán sníží své další prohlášení o výdajích určené Komisi o částku rovnající se vrácenému obnosu nebo, pokud tato částka nestačí, uhradí částku Společenství. Splatné částky se úročí ode dne jejich splatnosti úrokovou sazbou stanovenou v článku 94 nařízení Komise (Euratom, ESUO, ES) č. 3418/93 ze dne 9. prosince 1993, kterým se stanoví prováděcí pravidla k některým ustanovením finančního nařízení [5] ze dne 21. prosince 1977, naposledy pozměněného nařízením (ES) č. 1687/2001 [6], k prvnímu pracovnímu dni v měsíci, ve kterém je dluh splatný. Současně s předložením zprávy uvedené v čl. 20 odst. 2 rozhodnutí 2000/596/ES předají členské státy Komisi seznam zjištěných nesrovnalostí, v němž uvedou částky, které byly nebo mají být vráceny, popřípadě všechna správní nebo soudní řízení zahájená za účelem vrácení neoprávněně vyplacených částek. KAPITOLA V FINANČNÍ OPRAVY PROVÁDĚNÉ KOMISÍ Článek 14 1. Výše finančních oprav prováděných Komisí podle čl. 18 odst. 4 písm. b) rozhodnutí 2000/596/ES u jednotlivých nebo systémových nesrovnalostí se oceňuje, pokud je to možné a proveditelné, na základě jednotlivých spisů a rovná se částce výdajů nesprávně uplatněných u fondu, při dodržení zásady proporcionality. 2. Pokud není možné nebo proveditelné přesně vyčíslit částku neoprávněných výdajů nebo pokud by zrušení všech dotčených výdajů bylo nepřiměřené, založí Komise své finanční opravy na: a) extrapolaci, pro kterou použije reprezentativní vzorek transakcí podobné povahy nebo b) paušální sazbě, a v takovém případě vyhodnotí závažnost porušení pravidel a rozsah a finanční důsledky zjištěné nesrovnalosti. 3. Pokud Komise založí své stanovisko na skutečnostech zjištěných auditory nepříslušejícími k útvarům Komise, vyvodí své vlastní závěry ohledně finančních důsledků po posouzení opatření přijatých dotyčným členským státem podle čl. 18 odst. 1 rozhodnutí 2000/596/ES. 4. Lhůta, ve které může dotyčný členský stát odpovědět na žádost podle čl. 18 odst. 3 rozhodnutí 2000/596/ES, činí dva měsíce. V řádně odůvodněných případech může Komise schválit delší lhůtu. 5. Pokud Komise navrhuje finanční opravy stanovené na základě extrapolace nebo paušální sazby, dostane členský stát příležitost prokázat na základě přezkoumání daného spisu, že skutečný rozsah nesrovnalostí byl menší, než vyhodnotila Komise. Po dohodě s Komisí může členský stát omezit rozsah tohoto přezkumu na vhodnou poměrnou část nebo vzorek daného spisu. S výjimkou řádně odůvodněných případů nesmí doba povolená pro takové přezkoumání překročit další dva měsíce od uplynutí lhůty dvou měsíců uvedené v odstavci 4. Komise přihlíží ke všem důkazům, které členský stát ve stanovených lhůtách předloží. 6. Pokud Komise pozastaví platby podle čl. 19 odst. 2 rozhodnutí 2000/596/ES nebo pokud po uplynutí lhůty uvedené v odstavci 4 trvají důvody pro pozastavení nebo dotyčný členský stát nesdělil Komisi opatření přijatá k nápravě nesrovnalostí, použije se čl. 18 odst. 4 rozhodnutí 2000/596/ES. 7. Pokyny k zásadám, kritériím a orientačním sazbám, které mají útvary Komise používat při určování paušálních oprav, jsou stanoveny v příloze III tohoto rozhodnutí. Článek 15 1. Každá částka, která má být vrácena Komisi podle čl. 19 odst. 3 rozhodnutí 2000/596/ES, musí být uhrazena přede dnem splatnosti uvedeným v inkasním příkazu vydaném v souladu s článkem 28 finančního nařízení ze dne 21. prosince 1977 [7]. Tímto dnem splatnosti je poslední den druhého měsíce následujícího po dni vydání příkazu. 2. Každým prodlením při navrácení částky vzniká nárok na úrok z prodlení, který se začíná počítat ode dne splatnosti uvedeného v odstavci 1 a končí dnem skutečného navrácení. Platná úroková sazba je sazba uvedená v článku 13 tohoto rozhodnutí. 3. Finanční opravou na základě čl. 19 odst. 2 rozhodnutí 2000/596/ES není dotčena povinnost členského státu požadovat zpět částky podle čl. 18 odst. 1 písm. g) rozhodnutí 2000/596/ES a čl. 12 odst. 1 tohoto rozhodnutí a požadovat zpět státní podporu podle článku 14 nařízení (ES) č. 659/1999. KAPITOLA VI ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ Článek 16 Žádné ustanovení tohoto rozhodnutí nebrání členským státům používat přísnější vnitrostátní právní pravidla, než která jsou v něm předepsána. Článek 17 Toto rozhodnutí je určeno členským státům. V Bruselu dne 18. prosince 2001. Za Komisi António Vitorino člen Komise [1] Úř. věst. L 252, 6.10.2000, s. 12. [2] Úř. věst. L 83, 27.3.1999, s. 1. [3] Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2. [4] Úř. věst. L 95, 5.4.2001, s. 27. [5] Úř. věst. L 315, 16.12.1993, s. 1. [6] Úř. věst. L 228, 24.8.2001, s. 8. [7] Úř. věst. L 356, 31.12.1977, s. 1. -------------------------------------------------- PŘÍLOHA I PRAVIDLA ŘÁDNÉ SPRÁVNÍ PRAXE PŘI ZAJIŠŤOVÁNÍ ŘÁDNÉHO FINANČNÍHO ŘÍZENÍ POMOCI POSKYTOVANÉ Z EVROPSKÉHO FONDU PRO UPRCHLÍKY (ČLÁNEK 3) 1. Splnění vnitrostátních pravidel a právních předpisů Společenství a přesnost žádostí o platbu Příslušné orgány nebo zprostředkující subjekty, na které byly přeneseny určité úkoly, by měly ověřovat dodržování vnitrostátních právních předpisů a právních předpisů Společenství, a zejména podmínek stanovených vnitrostátním prováděcím programem schváleným Komisí, pravidel pro způsobilost výdajů v rámci fondu a dle potřeby pro hospodářskou soutěž, veřejné zakázky, ochranu a zlepšování životního prostředí, odstraňování nerovností a podporu rovnosti mužů a žen, a měly by potvrdit, že žádosti o platbu jsou odůvodněné a přesné, pomocí kontroly veřejných nabídkových řízení, rozhodnutí o výběru nabídky, postupu v provádění projektu, plateb a převzetí prací. Tyto kontroly se provádějí pomocí systému kontroly. Jedním z hlavních úkolů příslušného orgánu je sledovat řádné fungování tohoto systému kontroly. 2. Platby a vracení 2.1. Správní celek odpovědný za provádění plateb příjemcům grantů musí mít k dispozici doklady potvrzující, že grant byl udělen na jednotlivý projekt a že byly provedeny požadované správní a fyzické kontroly. Účetní postupy by měly zajišťovat, že prohlášení budou úplná, přesná a vypracovaná včas a že bude zjištěna a opravena jakákoli chyba nebo opomenutí, zejména pomocí ověřování a křížových kontrol prováděných v pravidelných intervalech nepřesahujících tři měsíce. Zavedené postupy by měly zajistit, aby částka byla vyplacena pouze oprávněnému žadateli, na jeho bankovní účet nebo jeho právnímu nástupci. Platbu by měla pokud možno do pěti pracovních dnů od připsání platby na účet provádět banka subjektu nebo dle potřeby platební úřad orgánu státní správy nebo by měl být zaslán šek. Měly by být přijaty postupy k zajištění toho, aby všechny platby, u kterých nebyl proveden převod nebo nebyl inkasován šek, byly připsány ve prospěch fondu. Souhlas schvalující osoby nebo jejího nadřízeného může být udělen elektronicky, pokud je zajištěna dostatečná úroveň zabezpečení elektronických prostředků a totožnost podpisující osoby se zaznamenává do elektronických záznamů. 2.2. Výše uvedený odstavec se použije obdobně pro částky (propadlé záruky, vrácené platby atd.), které musí příslušný orgán ve prospěch fondu vybrat zpět. Zejména by měl orgán zavést systém pro zjištění všech částek dlužných fondu. Tento systém by měl být pravidelně kontrolován, aby bylo možné přijmout potřebná opatření k vybrání dluhů po splatnosti. Příslušný orgán může úkol spočívající ve vybrání určitých kategorií splatných částek přenést na jiný orgán za předpokladu, že jsou splněny náležitě upravené podmínky stanovené v čl. 2 písm. b) a že tento další orgán bude orgánu pravidelně a včas, nejméně jednou měsíčně, hlásit všechny uznané výnosy a vrácené peněžní částky. Příslušný orgán by měl stanovit postupy zajišťující rychlé zpracování všech žádostí. 3. Stanovení a normalizace postupů a povinností 3.1. Příslušný orgán by měl písemně stanovit podrobné postupy pro sledování provádění projektu a pro příjem, registraci a zpracování žádostí včetně popisu všech dokladů, které by měly být použity. 3.2. Písemně by měly být stanoveny pravomoci každého úředníka, oprávněného zástupce nebo osoby zplnomocněné pro daný účel, stejně tak jako vymezení jeho pravomocí ve vztahu k financím. 3.3. Každý úředník, oprávněný zástupce nebo osoba zplnomocněná pro daný účel, který je odpovědný za schvalování, by měl mít vyčerpávající kontrolní seznam uvádějící podrobně ověření, která je povinen provádět, a měl by ve všech dokladech podporujících jakýkoli požadavek potvrzovat, že byly provedeny kontroly. Budou zde důkazy o prověření práce nadřízeným. 3.4. V případě, že požadavky jsou zpracovávány počítačovým systémem, je přístup k počítačovému systému chráněn a kontrolován tak, aby: - byly všechny údaje zadávané do systému řádně ověřovány s cílem zjistit a opravit chyby vstupních dat, - všechny zadávané, upravované nebo ověřované informace mohly zadávat, upravovat nebo ověřovat pouze oprávněné osoby, kterým byla přidělena jednotlivá hesla, - totožnost každého úředníka, oprávněného zástupce nebo zplnomocněné osoby, která zadává nebo upravuje údaje nebo programy, byla zaznamenána v deníku operací. -------------------------------------------------- PŘÍLOHA II ORIENTAČNÍ SEZNAM INFORMACÍ POŽADOVANÝCH PRO REVIZNÍ ZÁZNAM (ČLÁNEK 4) Revizní záznam se považuje za přiměřený ve smyslu čl. 4 odst. 2 v případě, že jsou pro daný vnitrostátní prováděcí program splněny tyto požadavky: 1. účetní záznamy vedené na vhodné úrovni řízení poskytují podrobné informace o výdajích, které příjemci grantů vynaložili na každý spolufinancovaný projekt. Účetní záznamy obsahují datum vytvoření, částku každé výdajové položky, povahu přiloženého dokladu a datum a způsob platby. Nezbytné doklady (např. faktury) jsou připojeny. 2. v případech, kdy se výdajová položka týká spolufinancovaného projektu pouze částečně, prokazuje se přesnost rozdělení částky mezi spolufinancovaný projekt a další projekty. To platí i pro druhy výdajů považované za způsobilé v určitých mezích nebo v poměru k jiným nákladům. 3. na příslušné úrovni řízení se uchovávají rovněž specifikace a finanční plán projektu, zprávy o provádění programu, doklady týkající se poskytnutí podpory, nabídkových řízení a rozhodnutí o výběru nabídky atd. 4. v oznámeních o skutečně vynaložených výdajích v rámci spolufinancovaných akcí zasílaných zprostředkujícímu subjektu, který se nachází mezi příjemcem nebo příjemci grantů, kteří provádějí dané projekty, a příslušným orgánem určeným podle článku 7 rozhodnutí 2000/596/ES jsou informace vyžadované podle odstavce 1 shromažďovány v podrobném prohlášení o výdajích, uvádějícím pro každý projekt všechny výdajové položky za účelem výpočtu celkové potvrzené částky. Podrobná prohlášení o výdajích představují podklady k účetním záznamům zprostředkujícího subjektu. 5. zprostředkující subjekty vedou účetní záznamy pro každý projekt a pro celkové částky výdajů potvrzené příjemci grantů, kteří provádějí projekty. Zprostředkující subjekty podávající hlášení příslušnému orgánu předkládají tomuto orgánu seznam schválených projektů pro každý vnitrostátní prováděcí program. Seznam musí pro každý projekt obsahovat kromě úplného názvu projektu a úplného jména příjemců grantu, kteří projekt provádějí, rovněž datum poskytnutí pomoci, částky přislíbené a vyplacené, dotyčné výdajové období a celkové výdaje rozdělené podle opatření. Tyto informace představují podklady k účetním záznamům příslušného orgánu a jsou základem pro zpracování prohlášení o výdajích, která se předkládají Komisi. 6. pokud příjemci grantu, kteří provádějí projekty, podávají hlášení přímo příslušnému orgánu, představují podrobná prohlášení o výdajích uvedená v odstavci 4 podklady k účetním záznamům příslušného orgánu, který zpracovává seznam spolufinancovaných projektů uvedený v odstavci 5. 7. pokud mezi příjemcem nebo příjemci grantu provádějícími projekty a příslušným orgánem určeným podle článku 7 rozhodnutí 2000/596/ES existuje více než jeden zprostředkující subjekt, požaduje každý zprostředkující subjekt v oblasti své příslušnosti od podřízeného subjektu podrobná prohlášení o výdajích, které tento subjekt použije jako podklady k vlastním účetním záznamům a nichž předkládá souhrn výdajů na každý projekt nadřízenému subjektu. 8. v případě elektronického přenosu údajů musí všechny dotčené orgány získat dostatečné informace z nižší úrovně k odůvodnění svých účetních záznamů a částek oznamovaných nadřízeným subjektům, aby tak zajistily dostatečný revizní záznam ohledně celkových částek oznámených Komisi k různým položkám výdajů a podkladům na úrovni příjemce grantu, který provádí projekt. -------------------------------------------------- PŘÍLOHA III OBECNÉ POKYNY K ZÁSADÁM, KRITÉRIÍM A ORIENTAČNÍM SAZBÁM, KTERÉ ÚTVARY KOMISE POUŽIJÍ PŘI URČOVÁNÍ FINANČNÍCH OPRAV PODLE ČLÁNKŮ 18 A 19 ROZHODNUTÍ 2000/596/ES 1. ZÁSADY Účelem finančních oprav je obnovit stav, kdy je 100 % výdajů oznámených ke spolufinancování z fondu v souladu s platnými vnitrostátními předpisy a předpisy Společenství. To umožňuje stanovení řady hlavních zásad, kterými se útvary Komise řídí při určování finančních oprav: a) Nesrovnalost je definována v čl. 1 odst. 2 nařízení (ES) č. 2988/95 [1]. Nesrovnalosti mohou být individuální nebo systémové. b) Systémová nesrovnalost je opakující se chyba způsobená vážnými selháními řídících a kontrolních systémů, které mají zajistit správné účetnictví a dodržení platných předpisů. - Pokud jsou dodrženy platné předpisy a přijata veškerá přiměřená opatření pro předcházení, zjištění a nápravu podvodů a nesrovnalostí, nevyžadují se žádné finanční opravy. - Pokud jsou dodrženy platné předpisy, avšak je zapotřebí zlepšit řídící a kontrolní systémy, měla by být členskému státu dána vhodná doporučení, ale není zapotřebí uvažovat o finančních opravách. - Pokud jsou zjištěny jen chyby týkající se částek nižších než 4000 EUR, měl by být členský stát vyzván k opravě chyb bez zahájení řízení o finančních opravách podle čl. 18 odst. 4 rozhodnutí 2000/596/ES. - Pokud existují vážná selhání řídících nebo kontrolních systémů, která by mohla vést k systémovým nesrovnalostem, zejména selhání týkající se platných předpisů, měly by být vždy provedeny finanční opravy. c) Částka finanční opravy bude, kdykoli to bude možné, stanovena na základě jednotlivých spisů a bude rovna částce výdajů nesprávně vyúčtovaných fondu v dotyčných případech. Specificky vyčíslené opravy pro každý dotyčný jednotlivý projekt však nejsou vždy možné nebo proveditelné nebo může být nepřiměřené zrušit celé dotyčné výdaje. V takových případech Komise musí určit opravy na základě extrapolace nebo paušálních sazeb. d) V případě, že existují důkazy o tom, že k jednotlivým vyčíslitelným nesrovnalostem stejného druhu došlo u většího počtu jiných projektů nebo prostřednictvím opatření nebo programu, ale není z hlediska nákladů účinné určovat nezpůsobilý výdaj pro každý projekt jednotlivě, lze finanční opravu založit na extrapolaci. - Extrapolaci lze použít pouze v případě, že lze určit stejnorodou skupinu nebo podskupinu projektů, které byly zjevně nedostatkem ovlivněny. V takovém případě jsou výsledky důkladného šetření reprezentativního vzorku jednotlivých, namátkou vybraných dotyčných spisů extrapolovány na všechny spisy tvořící určenou skupinu v souladu s všeobecně přijímanými pravidly účetní kontroly. e) V případě jednotlivých porušení nebo systémových nesrovnalostí, jejichž finanční dopad není přesně vyčíslitelný, protože je závislý na příliš mnoha proměnných nebo má rozptýlené účinky, jako jsou například účinky vyplývající z neúčinného provedení kontrol s cílem předejít nesrovnalosti nebo nesrovnalost zjistit nebo dodržet podmínku pomoci či pravidlo Společenství, avšak pokud by bylo nepřiměřené odmítnout celou dotyčnou pomoc, měly by být použity paušální sazby. - Paušální opravy se určují podle závažnosti nedostatku v kontrolním a řídícím systému nebo jednotlivého porušení a finančních důsledků nesrovnalosti. Seznam toho, co Komise považuje za hlavní a pomocné prvky systémů pro účely hodnocení závažnosti nedostatků, je uveden v části 2.2 a orientační sazba paušálních sazeb pro opravy v části 2.3. Paušální opravy se použijí na veškeré výdaje v rámci dotyčného nebo dotyčných opatření, pokud nebyly nedostatky omezeny na určité oblasti výdajů (jednotlivé projekty nebo druhy projektů); v takovém případě se použijí pouze na tyto oblasti výdajů. Stejné výdaje nepodléhají obvykle více než jedné opravě. f) V oblastech, kde existuje určitý prostor pro individuální vyhodnocení vážnosti protiprávního jednání, například v případech nedodržení podmínek ochrany životního prostředí, podléhají opravy těmto podmínkám: závažné nedodržení pravidel a jednoznačně prokazatelná souvislost s akcí financovanou Společenstvím. g) Bez ohledu na druh oprav navržených Komisí dostane členský stát vždy příležitost prokázat, že skutečná ztráta nebo riziko vzniklé fondu a rozsah nebo závažnost nesrovnalosti byly nižší než odhad útvarů Komise. Postup a lhůty jsou stanoveny v čl. 14 odst. 4 a 5 tohoto rozhodnutí. h) Na rozdíl od oprav prováděných členskými státy podle čl. 19 odst. 1 rozhodnutí 2000/596/ES zahrnují finanční opravy, o kterých rozhoduje Komise podle čl. 19 odst. 2 téhož rozhodnutí, vždy čisté snížení financování ze strany Společenství přislíbeného pro dotyčný program. i) V případě, že systém účetní kontroly v členském státě – Účetní dvůr, vnitřní nebo vnější účetní kontrola – zjistil nesrovnalosti a členský stát přijme vhodné nápravné opatření podle čl. 19 odst. 1 rozhodnutí 2000/596/ES v přiměřené lhůtě, nemůže Komise uplatnit žádnou finanční opravu podle čl. 19 odst. 2 rozhodnutí 2000/596/ES a členský stát může bez omezení finanční prostředky použít znovu. V jiných případech může Komise provést opravu na základě zjištění vnitrostátních kontrolních orgánů, jako tehdy, když zjistí nesrovnalost kontrolní orgán EU. V případě, že Komise zakládá své stanovisko na skutečnostech zjištěných a plně doložených jinými kontrolními orgány EU, formuluje své vlastní závěry ohledně jejich finančních důsledků po přezkoumání všech odpovědí členského státu. 2. KRITÉRIA A SAZBY PRO PAUŠÁLNÍ OPRAVY 2.1. Kritéria Jak bylo uvedeno v bodě 1 písm. c) výše, finanční opravy lze zvažovat v případě, že údaje vyplývající z šetření neumožňují přesné vyhodnocení finančního dopadu jednotlivého případu nebo několika případů nesrovnalostí statistickou metodou nebo odvoláním se na jiné ověřitelné údaje, ale vedou k závěru, že členský stát neprovedl dostatečné ověření způsobilosti přijatých žádostí. Paušální opravy by měly být zváženy v případě, že Komise zjistí, že nebyla přiměřeně provedena kontrola výslovně požadovaná předpisem nebo požadovaná pro dodržení výslovného pravidla (například omezení podpory na určitý druh projektů) a neprovedení paušálních oprav by mohlo vést k systémové nesrovnalosti. Paušální opravy by měly být zváženy i v případě, že Komise zjistí vážné nedostatky v řídících a kontrolních systémech, které mají za následek rozsáhlé porušování platných předpisů, nebo pokud zjistí jednotlivá porušení. Paušální opravy mohou být vhodné i v případě, že vlastní kontrolní útvary členských států takové nesrovnalosti zjistí, ale členský stát v přiměřené lhůtě nepřijme vhodné nápravné opatření. Při určování toho, zda by měla následovat paušální finanční oprava, a pokud ano, s jakou sazbou, by měl být obecně vyhodnocen stupeň rizika ztráty, kterému byl fond vystaven v důsledku nedostatečné kontroly. Proto by oprava měla být v souladu se zásadou proporcionality. Ke specifickým prvkům, k nimž je třeba přihlížet, by měly patřit tyto: 1. zda se nesrovnalost týká jednotlivého případu, více případů nebo všech případů; 2. zda se nedostatek týká účinnosti řídícího a kontrolního systému obecně nebo účinnosti určitého prvku systému, tj. fungování určitých funkcí nutných k zajištění zákonnosti, přípustnosti a způsobilosti výdajů oznámených ke spolufinancování z fondu podle platných vnitrostátních pravidel a pravidel Společenství (viz bod 2.2 níže); 3. význam nedostatku v souhrnu správních, fyzických a jiných předpokládaných kontrol; 4. míra ohrožení daných opatření podvodem, zejména s přihlédnutím k hospodářské pobídce. 2.2. Klasifikace prvků řídících a kontrolních systémů pro účely použití paušálních sazeb finančních oprav na nedostatky systému nebo jednotlivá porušení Řídící a kontrolní systémy fondu se skládají z různých prvků či funkcí s větším či menším významem pro zajištění zákonnosti, přípustnosti a způsobilosti výdajů oznámených ke spolufinancování. Pro účely vyhodnocení paušálních oprav nedostatků takových systémů nebo jednotlivých případů nesrovnalostí je užitečné klasifikovat funkce řídících a kontrolních systémů jako hlavní a pomocné prvky. Hlavní prvky jsou prvky určené a nezbytné k zajištění zákonnosti a přípustnosti a ovšem i podstaty projektů podporovaných fondem, pomocné prvky jsou prvky, které přispívají ke kvalitě řídícího a kontrolního systému a pomáhají zajistit, aby systém trvale dobře fungoval ve vztahu ke svým hlavním funkcím. Níže uvedený seznam obsahuje většinu prvků řádných řídících a kontrolních systémů a řádné revizní praxe. Závažnost nedostatků a jednotlivých porušení se značně liší, a proto bude případy posuzovat Komise, zejména s přihlédnutím k bodu 2.4. 2.2.1. Hlavní prvky k zajištění způsobilosti pro spolufinancování 1. Stanovení a uplatňování postupů pro žádosti o granty, vyhodnocení žádostí, výběr projektů k financování a výběr smluvních partnerů nebo dodavatelů, vhodné zveřejňování výzev k podávání žádostí o granty podle postupů pro dotyčný program: a) dle potřeby dodržení pravidel pro publicitu, rovnost příležitostí a veřejné zakázky a pravidel Smlouvy a zásad rovného zacházení a nediskriminace v případech, kdy nelze použít směrnice ES o veřejných zakázkách; b) posouzení žádostí o granty v souladu s kritérii a postupy programu včetně dodržení pravidel pro hodnocení dopadu na životní prostředí, právních předpisů a politik pro rovnost příležitostí; c) výběr projektů k financování: - vybrané projekty odpovídají cílům a zveřejněným kritériím programu; - důvody přijetí nebo zamítnutí žádostí jsou jasně uvedeny; - dodržení pravidel pro státní podporu; - dodržení pravidel způsobilosti; - začlenění podmínek financování do rozhodnutí o schválení. 2. Přiměřené ověření dodávky spolufinancovaných produktů a služeb a způsobilosti výdajů zaúčtovaných do programu příslušným orgánem jmenovaným podle článku 7 rozhodnutí 2000/596/ES a zprostředkujícími subjekty mezi příjemcem grantu a příslušným orgánem: a) ověření skutečné existence "dodávek" (služeb, prací, materiálu atd.) podle plánů, faktur, dokladů o převzetí, zpráv znalců atd. a dle potřeby na místě; b) ověření toho, že byly dodrženy podmínky schválení grantu; c) ověření způsobilosti výdajů, na které je vznášen nárok; d) přiměřené pokračování ve všech nevyřešených otázkách před přijetím žádosti; e) vedení přiměřeného a spolehlivého účetnictví; f) vedení revizního záznamu na všech úrovních od příjemce grantu přes všechny úrovně systému; g) přijetí přiměřených opatření k získání jistoty o tom, že prohlášení o výdajích, která Komisi potvrzuje příslušný orgán jsou správná, pokud: - byl výdaj vynaložen v přípustné lhůtě pro projekty vybrané ke spolufinancování v souladu s běžnými postupy a všemi platnými podmínkami, - byly spolufinancované projekty skutečně provedeny. 3. Dostatečné množství a kvalita namátkových kontrol projektů a přiměřené pokračování: a) provádění namátkových kontrol u nejméně 20 % celkových způsobilých výdajů v souladu s článkem 5 tohoto rozhodnutí, doložených zprávou o provedené práci auditora; b) vzorek je reprezentativní a analýza rizik přiměřená; c) přiměřené oddělení povinností k zajištění nezávislosti; d) pokračování kontrol zajišťující: - vhodné vyhodnocení výsledků a finanční opravy dle potřeby, - opatření na obecné úrovni pro nápravu systémových nesrovnalostí. 2.2.2. Pomocné prvky: a) uspokojivé správní kontroly v podobě standardních kontrolních seznamů nebo obdobných prostředků a řádná dokumentace výsledků, zajišťujících například: - aby žádosti nebyly propláceny předem a transakce (smlouvy, stvrzenky, faktury, platby) byly samostatně rozlišitelné, - aby v účetnictví souhlasila prohlášení o výdajích se skutečnými výdaji; b) řádný dohled nad zpracováním žádostí a schvalovacími postupy; c) uspokojivé postupy k zajištění řádného šíření informací o pravidlech Společenství; d) zajištění včasné výplaty pomoci Společenství příjemcům. 2.3. Orientační sazby pro paušální opravy 100 % oprava Sazbu opravy lze stanovit ve výši 100 % v případě, že nedostatky řídícího a kontrolního systému členského státu nebo jednotlivá porušení jsou tak závažné, že představují naprosté nedodržení pravidel Společenství, a v důsledku toho jsou všechny platby neoprávněné. 25 % oprava V případě, že provádění řídícího a kontrolního systému členského státu je vážně nedostatečné a existují důkazy o rozsáhlých nesrovnalostech a nedbalosti v boji s neoprávněnými nebo podvodnými postupy, je odůvodněná oprava ve výši 25 %, protože lze rozumně předpokládat, že možnost beztrestně předkládat neoprávněné žádosti způsobí fondu výjimečně vysoké ztráty. Oprava v této výši je vhodná i pro nesrovnalosti v jednotlivých případech, které jsou závažné, avšak nečiní celý projekt neplatným. 10 % oprava Pokud jeden nebo více hlavních prvků systému nefunguje nebo funguje tak slabě nebo tak zřídka, že jsou tyto prvky zcela neúčinné při určování způsobilosti žádosti nebo při předcházení nesrovnalosti, je odůvodněna oprava ve výši 10 %, protože lze rozumně dojít k závěru, že existovalo vysoké riziko rozsáhlých ztrát fondu. Tato sazba opravy je rovněž vhodná pro jednotlivé nesrovnalosti střední závažnosti ve vztahu k hlavním prvkům systému. 5 % oprava Pokud všechny hlavní prvky systému fungují, ale nikoli s důsledností, frekvencí nebo intenzitou, jakou požadují předpisy, je odůvodněná oprava ve výši 5 %, protože lze rozumně dojít k závěru, že prvky neposkytují dostatečnou míru zajištění způsobilosti žádostí a že riziko fondu bylo značné. 5 % oprava může být vhodná i u méně závažných nesrovnalostí v jednotlivých projektech ve vztahu k hlavním prvkům. Skutečnost, že způsob, jakým systém funguje, je možno zdokonalit, není sama o sobě dostatečným důvodem pro finanční opravu. Musí dojít k závažnému nedostatku v dodržování jasných pravidel Společenství nebo pravidel řádné praxe a nedostatek musí vystavit fond skutečnému riziku ztráty nebo nesrovnalosti. 2 % oprava V případě, že výkon ve vztahu k hlavním prvkům systému je přiměřený, ale naprosto nefunguje jeden nebo více pomocných prvků, je odůvodněná oprava ve výši 2 % vzhledem k nižšímu riziku ztráty fondu a menší závažnosti protiprávního jednání. 2 % oprava bude zvýšena na 5 %, pokud je stejný nedostatek zjištěn ve vztahu k výdajům po datu první provedené opravy a členský stát po první opravě nepřijal vhodná nápravná opatření pro danou část systému. Oprava ve výši 2 % je rovněž odůvodněná v případě, že Komise informovala členský stát, aniž by uložila opravu, o nutnosti provést zlepšení pomocných prvků systému, které existují, ale nefungují uspokojivě, ale členský stát nepřijal nutná opatření. Pokud nebyly zjištěny žádné nedostatky v hlavních prvcích, ukládají se opravy pouze u nedostatků v pomocných prvcích řídících a kontrolních systémů. Pokud existují nedostatky v pomocných prvcích i prvcích hlavních, opravy se ukládají pouze v sazbě použitelné na hlavní prvky. 2.4. Hraniční případy V případě, že oprava vyplývající z přísného uplatnění těchto obecných zásad by byla nepřiměřená, lze navrhnout nižší sazbu opravy. Pokud například vzniknou nedostatky v důsledku potíží s výkladem pravidel nebo požadavků Společenství (kromě případů, kdy je rozumné očekávat, že daný členský stát předloží takové obtíže Komisi) a vnitrostátní orgány podniknou účinné kroky k nápravě nedostatků, jakmile vyšly najevo, lze tuto polehčující okolnost vzít v úvahu a lze navrhnout nižší sazbu opravy nebo opravu vůbec nenavrhnout. Podobně by mělo být náležitě přihlédnuto k požadavku na právní jistotu, v případech kdy po předchozích účetních kontrolách útvarů Komise nebyly hlášeny nedostatky. Obecně se skutečnost, že vadné řídící a kontrolní systémy byly zlepšeny ihned po ohlášení nedostatků členskému státu, nepovažuje za polehčující okolnost při hodnocení finančního dopadu systémových nesrovnalostí před provedením zlepšení. 2.5. Základ hodnocení Ve všech případech, ve kterých je známá situace v jiných členských státech, provede Komise jejich vzájemné srovnání, aby zajistila stejné zacházení při stanovení sazby opravy. Sazba opravy by se měla použít na tu část výdajů, která je ohrožena. Pokud nedostatek vyplývá z toho, že členský stát nepřijal vhodný kontrolní systém, měla by být oprava použita na všechny výdaje, pro které byl kontrolní systém vyžadován. Pokud je důvodné předpokládat, že nedostatek se týká pouze určitého orgánu nebo regionu v používání kontrolního systému přijatého členským státem, měla by se oprava omezit na výdaje kontrolované tímto orgánem nebo regionem. Pokud se nedostatek týká například ověření kritérií přípustnosti vyšší sazby podpory, měla by být oprava odvozena od rozdílu mezi vyšší a nižší sazbou podpory. Oprava by se obvykle měla týkat výdajů na opatření za zkoumané období, například jeden finanční rok. Pokud však nesrovnalost vyplývá ze systémových nedostatků, které jsou zjevně dlouhodobé a ovlivňují výdaje po dobu několika let, měla by se oprava týkat všech výdajů oznámených členským státem během doby, kdy nedostatek systému trval, až do měsíce, kdy došlo k jeho nápravě. Pokud je ve stejném systému zjištěno několik nedostatků, paušální sazby opravy se nekumulují a nejzávažnější nedostatek se chápe jako údaj o rizicích, které jsou systémem kontroly představeny jako celek [2]. Použijí se na výdaj zbývající po odpočtu částek odmítnutých pro jednotlivé spisy. V případě, že členský stát neuplatní sankce předepsané právem Společenství, měla by finanční oprava dosáhnout výše neuplatněných sankcí spolu se 2 % zbývajících nároků, protože neuplatnění sankcí zvyšuje riziko předkládání neoprávněných nároků. 3. POUŽITÍ A ÚČINNOST ČISTÝCH FINANČNÍCH OPRAV V případě, že se členský stát zaváže provést finanční opravy navržené postupem podle čl. 19 odst. 1 rozhodnutí 2000/596/ES, nemusí Komise uložit čisté snížení prostředků, nýbrž může členskému státu umožnit, aby uvolněné částky přerozdělil. Finanční oprava, kterou Komise provede podle čl. 19 odst. 2 rozhodnutí 2000/596/ES po skončení postupu stanoveného v čl. 18 odst. 3 a 4 uvedeného rozhodnutí, bude ve všech případech zahrnovat čisté snížení orientačního přidělení pomoci z fondu. Čistá oprava se provede automaticky, pokud se Komise domnívá, že členský stát dostatečně nepřihlédl k závěrům o nesrovnalostech zjištěných Společenstvím nebo vnitrostátními orgány nebo pokud se nesrovnalost týká závažného nedostatku v kontrolním nebo řídícím systému členského státu nebo řídících nebo platebních orgánů. Každá částka splatná ve prospěch Komise v důsledku čistých oprav musí být zaplacena společně s úrokem podle čl. 19 odst. 3 rozhodnutí 2000/596/ES a v souladu s čl. 15 odst. 2 tohoto rozhodnutí. [1] Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1. [2] Viz také bod 2.3 (2 % oprava). -------------------------------------------------- PŘÍLOHA IV +++++ TIFF +++++ +++++ TIFF +++++ -------------------------------------------------- Dodatek +++++ TIFF +++++ +++++ TIFF +++++ --------------------------------------------------