Úřední věstník L 008 , 12/01/2001 S. 0001 - 0022
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE, s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 286 této smlouvy, s ohledem na návrh Komise [1], s ohledem na stanovisko Hospodářského a sociálního výboru [2], v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy [3], vzhledem k těmto důvodům: (1) Článek 286 Smlouvy stanoví, že se akty Společenství o ochraně fyzických osob při zpracování osobních údajů a při volném pohybu těchto údajů vztahují na orgány a instituce Společenství. (2) Plnohodnotný systém ochrany osobních údajů nevyžaduje jen stanovení práv pro subjekty údajů a povinností pro ty, kdo osobní údaje zpracovávají, ale rovněž odpovídajících sankcí pro ty, kdo práva porušují, a dohled nezávislého orgánu dozoru. (3) Čl. 286 odst. 2 Smlouvy předpokládá ustavení nezávislého orgánu dozoru pověřeného dohledem nad používáním zmíněných aktů Společenství vůči orgánům a institucím Společenství. (4) Čl. 286 odst. 2 Smlouvy dále stanoví případné vydání dalších potřebných předpisů. (5) Je třeba vypracovat nařízení, které zajistí fyzickým osobám práva vymahatelná právní cestou, vymezí povinnosti správců v rámci orgánů a institucí Společenství a zřídí nezávislý orgán dozoru pověřený dohledem nad zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství. (6) Byla konzultována pracovní skupina pro ochranu fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů zřízená článkem 29 směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů [4]. (7) Ochrana se týká osob, jejichž osobní údaje zpracovávají orgány a instituce Společenství v jakékoli souvislosti, například proto, že jde o zaměstnance těchto orgánů a institucí. (8) Zásady ochrany údajů je třeba uplatňovat pro všechny informace týkající se identifikovaných nebo identifikovatelných osob. Při určování, zda je osoba identifikovatelná, je vhodné přihlédnout ke všem prostředkům, které může správce nebo jakákoli jiná osoba rozumně použít pro identifikaci dané osoby. Zásady ochrany by se neměly uplatňovat pro údaje, které byly dostatečně anonymizovány tak, aby subjekt údajů již nebyl identifikovatelný. (9) Směrnice 95/46/ES ukládá členským státům, aby zajistily ochranu základních práv a svobod fyzických osob, zejména práva na soukromí v souvislosti se zpracováním osobních údajů, a zaručily tak volný pohyb osobních údajů ve Společenství. (10) Směrnice 97/66/ES Evropského parlamentu a Rady ze dne 15. prosince 1997 o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví telekomunikací [5] upřesňuje a doplňuje směrnici 95/46/ES, pokud jde o zpracování osobních údajů v odvětví telekomunikací. (11) Různá další opatření Společenství, zejména opatření o vzájemné pomoci mezi vnitrostátními orgány a Komisí mají rovněž za úkol upřesňovat a doplňovat směrnici 95/46/ES v odvětvích, kterých se týkají. (12) V celém Společenství je třeba zajistit soudržné a stejnorodé uplatňování pravidel ochrany základních práv a svobod fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů. (13) Cílem je zajistit jak účinné dodržování předpisů upravujících ochranu základních práv a svobod fyzických osob, tak i volný pohyb osobních údajů mezi členskými státy a orgány a institucemi Společenství při výkonu jejich pravomocí. (14) Z tohoto důvodu by měla být pro orgány a instituce Společenství přijata závazná opatření. Tato opatření by se měla vztahovat na veškerá zpracování osobních údajů ve všech orgánech a institucích Společenství, pokud k nim dochází při výkonu činností, které částečně nebo zcela spadají do oblasti působnosti práva Společenství. (15) Provádějí-li orgány a instituce Společenství toto zpracování při výkonu činností spadajících mimo oblast působnosti tohoto nařízení, zejména činností, které jsou uvedeny v hlavě V a VI Smlouvy o Evropské unii, je ochrana základních práv a svobod fyzických osob zajištěna s ohledem na článek 6 Smlouvy o Evropské unii. Přístup k dokumentům včetně podmínek přístupu k dokumentům, které obsahují osobní údaje, je upraven předpisy přijatými na základě článku 255 Smlouvy o Evropské unii, jehož oblast působnosti zahrnuje hlavy V a VI Smlouvy o Evropské unii. (16) Tato ustanovení se nevztahují na instituce zřízené mimo rámec Společenství a evropský inspektor ochrany údajů není oprávněn kontrolovat zpracování osobních údajů v těchto institucích. (17) Účinnost ochrany fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů v Unii předpokládá soudržnost předpisů a postupů platných v této oblasti pro činnosti, které spadají do různých právních rámců. Vypracování základních zásad ochrany osobních údajů v oblasti soudní spolupráce v trestních věcech a v oblasti policejní a celní spolupráce a zřízení sekretariátu pro společné orgány dozoru zřízené úmluvou o Europolu, úmluvou o používání informační technologie pro celní účely a schengenskou úmluvou, představují první krok tímto směrem. (18) Toto nařízení neovlivní práva a povinnosti členských států vyplývající ze směrnic 95/46/ES a 97/66/ES. Jeho cílem není změnit postupy a zvyklosti, které členské státy v souladu s právem uplatňují v oblasti vnitřní bezpečnosti, při ochraně pořádku a při předcházení trestným činům a při jejich odhalování, vyšetřování a stíhání v souladu s protokolem o výsadách a imunitách Evropských společenství a s mezinárodním právem. (19) Orgány a instituce Společenství uvědomí příslušné orgány členských států, dospějí-li k závěru, že je třeba odposlouchávat sdělení v jejich telekomunikační síti v souladu s použitelnými vnitrostátními předpisy. (20) Je třeba, aby předpisy použitelné pro orgány a instituce Společenství odpovídaly předpisům stanoveným pro harmonizaci vnitrostátních právních předpisů nebo pro zavádění dalších politik Společenství, zejména v oblasti vzájemné pomoci. Může však být nezbytné tyto předpisy upřesnit a doplnit, aby byla zavedena ochrana v souvislosti se zpracováním osobních údajů v orgánech a institucích Společenství. (21) Toto platí pro práva fyzických osob, jejichž údaje jsou zpracovávány, i pro povinnosti orgánů a institucí Společenství provádějících zpracování, a pro pravomoci svěřené nezávislému orgánu dozoru odpovědnému za zajištění řádného uplatňování tohoto nařízení. (22) Práva udělená subjektu údajů a jejich výkon se nedotýkají povinností správce. (23) Nezávislý orgán dozoru vykonává své kontrolní funkce v souladu se Smlouvou a ve shodě s lidskými právy a základními svobodami. Vede svá šetření v souladu s protokolem o výsadách a imunitách a v souladu se služebním řádem úředníků Evropských společenství a s pracovním řádem platným pro ostatní zaměstnance Společenství. (24) Je třeba přijmout nezbytná technická opatření, která prostřednictvím nezávislého orgánu dozoru umožní přístup k rejstříkům zpracování vedených inspektory ochrany údajů. (25) Rozhodnutí nezávislého orgánu dozoru o výjimkách, zárukách, oprávněních a podmínkách týkajících se zpracování údajů, jak je vymezeno v tomto nařízení, se zveřejňují ve zprávě o činnosti. Nezávisle na zveřejnění výroční zprávy o činnosti může nezávislý orgán dozoru zveřejňovat zprávy o jednotlivých tématech. (26) Některá zpracování, která by mohla představovat zvláštní rizika pro práva a svobody subjektů údajů, podléhají předběžné kontrole nezávislého orgánu dozoru. Stanovisko vyjádřené v souvislosti s předběžnou kontrolou včetně stanoviska vyplývajícího z toho, že orgán dozoru ve stanovené lhůtě stanovisko nezaujme, se nedotýká následného výkonu pravomocí nezávislého orgánu dozoru vůči danému zpracování. (27) Zpracování osobních údajů orgány a institucemi Společenství za účelem plnění úkolů veřejného zájmu zahrnuje zpracování osobních údajů nezbytných pro řízení a fungování těchto orgánů a institucí. (28) V některých případech je třeba stanovit, že ke zpracování údajů budou opravňovat předpisy Společenství nebo předpisy, které je provádějí. Po přechodnou dobu, kdy tyto předpisy dosud neexistují a čeká se na jejich přijetí, může však evropský inspektor ochrany údajů povolit zpracování těchto údajů, budou-li přijaty přiměřená ohranná opatření. Přitom by měl zejména přihlédnout k předpisům přijatým členskými státy pro řešení obdobných případů. (29) V těchto případech se jedná o zpracování údajů odhalujících rasový nebo etnický původ, politické názory, náboženské nebo filosofické přesvědčení, odborovou příslušnost a o zpracování údajů o zdraví nebo sexuálním životě nezbytných k tomu, aby se vyhovělo zvláštním právům a povinnostem správce v oblasti pracovního práva, nebo z důvodu důležitého veřejného zájmu. Jedná se rovněž o zpracování údajů týkajících se protiprávního jednání, odsouzení za trestné činy nebo údajů týkajících se bezpečnostních opatření nebo o oprávnění vydat vůči subjektu údajů rozhodnutí, které pro něj bude mít právní účinky nebo jej zásadně ovlivní, a přitom je založeno výlučně na automatizovaném zpracování údajů, které mají hodnotit určité rysy jeho osobnosti. (30) Může být nezbytné kontrolovat počítačové sítě, jejichž činnost řídí orgány a instituce Společenství, aby se předešlo jejich neoprávněnému používání. Evropský inspektor ochrany údajů určí, zda a za jakých podmínek je to možné. (31) Odpovědnost vyplývající z porušení tohoto nařízení je upravena v čl. 288 druhém pododstavci Smlouvy. (32) V každém orgánu nebo instituci Společenství dbá jeden nebo několik inspektorů ochrany údajů, aby se toto nařízení uplatňovalo, a poskytuje poradenství správcům při plnění jejich povinností. (33) Nařízení Rady (ES) č. 322/97 ze dne 17. února 1997 o statistice Společenství [6] se v souladu se svým článkem 21 uplatňuje, aniž je dotčena směrnice 95/46/ES. (34) Nařízení Rady (ES) č. 2533/98 ze dne 23. listopadu 1998 o shromažďování statistických informací Evropskou centrální bankou [7] se v souladu se svým čl. 8 odst. 8 uplatní, aniž je dotčena směrnice 95/46/ES. (35) V souladu s čl. 1 odst. 2 nařízení Rady (Euratom, EHS) č. 1588/90 ze dne 11. června 1990 o předávání údajů, na které se vztahuje statistická důvěrnost, Statistickému úřadu Evropských společenství [8] se zmíněné nařízení nedotýká zvláštních předpisů Společenství ani vnitrostátních předpisů o zabezpečení jiné než statistické důvěrnosti. (36) V souladu s článkem 249 Smlouvy není cílem tohoto nařízení omezit manévrovací prostor členských států při vytváření vnitrostátních právních předpisů o ochraně údajů podle článku 32 směrnice 95/46/ES, PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ: KAPITOLA I OBECNÁ USTANOVENÍ Článek 1 Předmět nařízení 1. Orgány a instituce zřízené Smlouvami o založení Evropských společenství nebo na jejich základě (dále jen "orgány a instituce Společenství") zajišťují v souladu s tímto nařízením ochranu základních práv a svobod fyzických osob, zejména jejich práva na soukromí v souvislosti se zpracováním osobních údajů a neomezují ani nezakazují volný pohyb osobních údajů mezi sebou nebo směrem k příjemcům, na který se vztahují vnitrostátní právní předpisy členských států přijaté za účelem provedení směrnice 95/46/ES. 2. Nezávislý orgán dozoru zřízený tímto nařízením (dále jen "evropský inspektor ochrany údajů") dohlíží na uplatňování tohoto nařízení na všechna zpracování prováděná orgánem nebo institucí Společenství. Článek 2 Definice Pro účely tohoto nařízení se: a) "osobními údaji" rozumějí veškeré informace o identifikované nebo identifikovatelné osobě (dále jen "subjekt údajů"); identifikovatelnou osobou se rozumí osoba, kterou lze přímo či nepřímo identifikovat, zejména s odkazem na identifikační číslo nebo na jeden či více zvláštních prvků její fyzické, fyziologické, psychické, hospodářské, kulturní nebo sociální identity; b) "zpracováním osobních údajů" (dále jen "zpracování") rozumí jakýkoli úkon nebo soubor úkonů s osobními údaji, které jsou prováděny pomocí či bez pomoci automatizovaných postupů, jako je shromažďování, zaznamenávání, uspořádávání, uchovávání, přizpůsobování nebo pozměňování, vyhledávání, konzultace, použití, sdělení prostřednictvím přenosu, šíření nebo jakékoli jiné zpřístupnění, srovnání či kombinování, jakož i blokování, výmaz nebo zničení; c) "registrem osobních údajů" (dále jen "registr") rozumí jakýkoli uspořádaný soubor osobních údajů přístupných podle určených kritérií, ať již je tento soubor centralizován, decentralizován nebo rozdělen podle funkčního či zeměpisného hlediska; d) "správcem" rozumí orgán nebo instituce Společenství, generální ředitelství, jednotka či jakýkoli jiný organizační celek, který sám nebo společně s jinými určuje účel a prostředky zpracování osobních údajů; jsou-li účel a prostředky zpracování určeny zvláštním aktem Společenství, je možné určit správce nebo zvláštní kritéria pro jeho určení ve zmíněném aktu Společenství; e) "zpracovatelem" rozumí fyzická nebo právnická osoba, orgán veřejné moci, agentura nebo jakýkoli jiný subjekt, který zpracovává osobní údaje pro správce; f) "třetí osobou" rozumí fyzická nebo právnická osoba, orgán veřejné moci, agentura nebo jakýkoli subjekt jiný než subjekt údajů, než správce, než zpracovatel a než osoby přímo podléhající správci nebo zpracovateli, které jsou zmocněny ke zpracování údajů; g) "příjemcem" rozumí fyzická nebo právnická osoba, orgán veřejné moci, agentura nebo jakýkoli jiný subjekt, kterým jsou údaje sdělovány, ať se jedná či nikoli o třetí osobu; orgány, které mohou získávat údaje v rámci zvláštního šetření, však nejsou považovány za příjemce; h) "souhlasem subjektu údajů" rozumí jakýkoli svobodný, výslovný a vědomý projev vůle, kterým subjekt údajů dává své svolení k tomu, aby osobní údaje, které se ho týkají, byly předmětem zpracování. Článek 3 Oblast působnosti 1. Toto nařízení se vztahuje na zpracování osobních údajů ve všech orgánech a institucích Společenství, pokud se toto zpracování provádí při výkonu činností, které zcela nebo zčásti spadají do oblasti působnosti práva Společenství. 2. Toto nařízení se vztahuje na zcela nebo částečně automatizované zpracování osobních údajů, jakož i na neautomatizované zpracování osobních údajů, které jsou obsaženy v registru nebo do něj mají být zařazeny. KAPITOLA II OBECNÉ PODMÍNKY PRO ZÁKONNOST ZPRACOVÁNÍ OSOBNÍCH ÚDAJŮ ODDÍL 1 ZÁSADY PRO KVALITU ÚDAJŮ Článek 4 Kvalita údajů 1. Osobní údaje musejí být: a) zpracovány korektně a zákonným způsobem; b) shromažďovány pro stanovené účely, výslovně vyjádřené a legitimní a nesmějí být dále zpracovávány způsobem neslučitelným s těmito účely. Další zpracování pro historické, statistické nebo vědecké účely není považováno za neslučitelné, pokud správce poskytne vhodná ochranná opatření, zejména zajistí, aby údaje nebyly zpracovávány k žádnému jinému účelu ani použity k podpoře opatření či rozhodnutí o konkrétní osobě; c) přiměřené, podstatné a nepřesahující míru s ohledem na účely, pro které jsou shromažďovány a/nebo dále zpracovávány; d) přesné, a je-li to nezbytné, i aktualizované; musí být přijata veškerá rozumná opatření, aby nepřesné nebo neúplné údaje s ohledem na účely, pro které byly shromažďovány nebo dále zpracovávány, byly vymazány nebo opraveny; e) uchovávány ve formě umožňující identifikaci subjektů údajů po dobu ne delší než je nezbytné pro dosažení účelů, pro které jsou shromažďovány nebo dále zpracovávány. Orgán nebo instituce Společenství stanoví pro osobní údaje, které jsou uchovávány po dobu delší, než je uvedeno výše pro historické, statistické či vědecké účely buď, že budou uchovávány pouze v anonymní podobě, nebo, není-li to možné, že budou skladovány pouze, pokud totožnost subjektu údajů bude zašifrována. Údaje však v žádném případě nelze použít k jinému než historickému, statistickému nebo vědeckému účelu. 2. Dodržování odstavce 1 zajistí správce. ODDÍL 2 ZÁSADY PRO LEGITIMNÍ ZPRACOVÁNÍ ÚDAJŮ Článek 5 Zákonnost zpracování Osobní údaje lze zpracovávat, pouze pokud: a) je zpracování nezbytné pro vykonání úkolu ve veřejném zájmu na základě Smluv o založení Evropských společenství nebo jiných právních aktů přijatých na základě těchto smluv, nebo úkolu vyplývajícího z legitimního výkonu veřejné moci, kterým je pověřen orgán nebo instituce Společenství nebo třetí osoba, které jsou údaje sdělovány, nebo b) je zpracování nezbytné pro splnění právní povinnosti, které podléhá správce, nebo c) je zpracování nezbytné pro splnění smlouvy, kde je subjekt údajů jednou ze stran, nebo pro provedení opatření přijatých před uzavřením smlouvy na žádost tohoto subjektu, nebo d) subjekt údajů jednoznačně udělil souhlas, nebo e) je zpracování nezbytné pro zachování životně důležitých zájmů subjektu údajů. Článek 6 Změna účelu Aniž jsou dotčeny články 4, 5 a 10: 1. Osobní údaje lze zpracovávat k jiným účelům, než pro které byly shromažďovány, pouze je-li změna účelu výslovně dovolena vnitřními pravidly orgánu nebo instituce Společenství. 2. Osobní údaje sebrané výlučně s cílem zajistit bezpečnost nebo kontrolu zpracovatelských systémů nebo úkonů nelze použít k žádnému jinému účelu, s výjimkou předcházení vážným trestným činům a jejich odhalování, vyšetřování a stíhání. Článek 7 Předávání osobních údajů v rámci orgánů a institucí Společenství nebo mezi nimi Aniž jsou dotčeny články 4, 5, 6 a 10: 1. Osobní údaje lze předávat v rámci orgánů a institucí Společenství nebo mezi nimi, pouze pokud jsou nezbytné k legitimnímu plnění úkolů spadajících do pravomoci příjemce. 2. Pokud se údaje předávají na žádost příjemce, odpovídá za právnost tohoto předání správce i příjemce. Správce je povinen ověřit pravomoc příjemce a předběžně posoudit nezbytnost předání údajů. Vzniknou-li pochybnosti, zda je předání nezbytné, požádá správce příjemce o doplňující informace. Příjemce zajistí, aby nezbytnost předání údajů mohla být dodatečně ověřena. 3. Příjemce zpracuje osobní údaje výlučně pro účely, které byly důvodem předání. Článek 8 Předávání osobních údajů jiným příjemcům, než jsou orgány a instituce Společenství, na které se vztahuje směrnice 95/46/ES Aniž jsou dotčeny články 4, 5, 6 a 10, lze osobní údaje předávat příjemcům, na které se vztahují vnitrostátní právní předpisy přijaté na základě směrnice 95/46/ES, pouze pokud, a) příjemce prokáže, že údaje jsou nezbytné pro splnění úkolu prováděného ve veřejném zájmu nebo souvisejícího s výkonem veřejné moci nebo b) příjemce prokáže nezbytnost předání údajů a pokud není důvod domnívat se, že mohou být poškozeny právní zájmy subjektu údajů. Článek 9 Předávání osobních údajů jiným příjemcům, než jsou orgány a instituce Společenství, na které se nevztahuje směrnice 95/46/ES 1. Osobní údaje lze předávat jiným příjemcům, než jsou orgány a instituce Společenství, na které se nevztahují vnitrostátní právní předpisy přijaté na základě směrnice 95/46/ES, pouze pokud je zajištěna přiměřená úroveň ochrany v zemi příjemce nebo v přijímající mezinárodní organizaci, a pokud se údaje předávají výlučně proto, aby umožnily provedení úkolů spadajících do pravomoci správce. 2. Odpovídající úroveň ochrany poskytovaná třetí zemí nebo dotčenou mezinárodní organizací se posoudí s ohledem na všechny okolnosti související s předáním nebo předáváním údajů. Zejména se přihlédne k povaze údajů, účelu a trvání předpokládaného zpracování nebo předpokládaných zpracování, k přijímající třetí zemi nebo přijímající mezinárodní organizaci, k obecným i odvětvovým právním předpisům platným v třetí zemi nebo v příslušné mezinárodní organizaci, jakož i k profesním předpisům a bezpečnostním opatřením, která jsou v této třetí zemi nebo mezinárodní organizaci dodržována. 3. Orgány a instituce Společenství informují Komisi a evropského inspektora ochrany údajů o případech, kdy se domnívají, že pro ně třetí země nebo dotčená mezinárodní organizace nezajišťují odpovídající úroveň ochrany ve smyslu odstavce 2. 4. Komise uvědomí členské státy o případech uvedených v odstavci 3. 5. Orgány a instituce Společenství přijmou nezbytná opatření, aby vyhověly rozhodnutím přijatým Komisí, která v souladu s čl. 25 odst. 4 a 6 směrnice 95/46/ES stanoví, zda třetí země nebo mezinárodní organizace zajišťuje nebo nezajišťuje odpovídající úroveň ochrany. 6. Odchylně od odstavců 1 a 2 mohou orgány a instituce Společenství předat osobní údaje, pokud: a) subjekt údajů jednoznačně udělil souhlas s navrženým předáním; nebo b) předání je nezbytné pro splnění smlouvy mezi subjektem údajů a správcem nebo pro splnění opatření přijatých před uzavřením smlouvy na žádost subjektu údajů; nebo c) předání je nezbytné pro uzavření nebo splnění smlouvy uzavřené v zájmu subjektu údajů mezi správcem a třetí osobou; nebo d) předání je nezbytné nebo se stává právně závazným z důvodů důležitého veřejného zájmu nebo pro zjištění, výkon nebo obranu právních nároků před soudem; nebo e) předání je nezbytné pro ochranu životně důležitých zájmů subjektu údajů; nebo f) k předání dochází z rejstříku, který je v souladu s právem Společenství určen pro informování veřejnosti a je přístupný veřejnosti nebo jakékoli osobě, která osvědčí svůj oprávněný zájem, pokud jsou v daném případě splněny podmínky pro vyhledávání stanovené právem Společenství. 7. Aniž je tím dotčen odstavec 6, může evropský inspektor ochrany údajů povolit předání nebo předávání osobních údajů do třetí země nebo mezinárodní organizace, které nezajišťují odpovídající úroveň ochrany ve smyslu odstavců 1 a 2, pokud správce poskytne dostatečná ochranná opatření pro ochranu soukromí a základních práv a svobod osob, jakož i pro výkon odpovídajících práv; tato ochranná opatření mohou zejména vyplývat z vhodných smluvních doložek. 8. Orgány a instituce Společenství uvědomí evropského inspektora ochrany údajů o kategoriích případů, u nichž se uplatnily odstavce 6 a 7. ODDÍL 3 ZVLÁŠTNÍ KATEGORIE ZPRACOVÁNÍ Článek 10 Zpracování zvláštních kategorií údajů 1. Zpracování osobních údajů, které odhalují rasový či etnický původ, politické názory, náboženské nebo filosofické přesvědčení, odborovou příslušnost, jakož i zpracování údajů týkajících se zdraví a sexuálního života je zakázáno. 2. Odstavec 1 se nepoužije, pokud: a) subjekt údajů udělí výslovný souhlas k takovému zpracování, ledaže vnitřní pravidla orgánu nebo instituce Společenství stanoví, že zákaz uvedený v odstavci 1 nelze zrušit udělením souhlasu subjektu údajů, nebo b) zpracování je nezbytné pro dodržení povinností a zvláštních práv správce v oblasti pracovního práva, pokud je k tomu zmocněn Smlouvami o založení Evropských společenství nebo jinými právními akty přijatými na jejich základě, nebo, je-li to nezbytné, pokud získal souhlas evropského inspektora ochrany údajů, s výhradou odpovídajících ochranných opatření; c) zpracování je nezbytné k ochraně životně důležitých zájmů subjektu údajů nebo jiné osoby v případě, že subjekt údajů není fyzicky nebo právně způsobilý udělit svůj souhlas; d) zpracování se týká údajů zjevně zveřejňovaných subjektem údajů nebo je nezbytné pro zjištění, uplatnění nebo obranu právních nároků před soudem nebo e) zpracování provádí v rámci svých legitimních činností a s odpovídajícími zárukami neziskový subjekt, který tvoří jednotku začleněnou do orgánu nebo instituce Společenství, na který se nevztahuje vnitrostátní právo o ochraně údajů na základě článku 4 směrnice 95/46/ES a který sleduje politické, filozofické, náboženské nebo odborové cíle, za podmínky, že se zpracování vztahuje pouze na členy tohoto subjektu nebo na osoby, které s ním udržují pravidelné styky související s jeho cíli, a že tyto údaje nejsou sdělovány třetím osobám bez souhlasu subjektů údajů. 3. Odstavec 1 se nepoužije, je-li zpracování údajů nezbytné pro účely zdravotní prevence, lékařských diagnóz, lékařské péče nebo ošetřování nebo správy zdravotnických služeb a zpracovává-li tyto údaje odborný zdravotnický pracovník, který je vázán povinností zachovávat lékařské tajemství, nebo jiná osoba rovněž podléhající obdobné povinnosti mlčenlivosti. 4. Jsou-li poskytnuta vhodná ochranná opatření a z důvodů závažného veřejného zájmu, lze ve Smlouvách o založení Evropských společenství nebo v jiných právních aktech přijatých na jejich základě nebo, je-li to nezbytné, rozhodnutím evropského inspektora ochrany údajů stanovit i jiné výjimky, než jaké jsou stanoveny v odstavci 2. 5. Zpracování údajů týkajících se protiprávního jednání, rozsudků v trestních věcech nebo bezpečnostních opatření lze provádět, pouze je-li povoleno Smlouvami o založení Evropských společenství nebo jinými právními akty přijatými na jejich základě nebo, je-li to nezbytné, evropským inspektorem ochrany údajů s výhradou vhodných zvláštních ochranných opatření. 6. Evropský inspektor ochrany údajů určí podmínky, za kterých může orgán nebo instituce Společenství zpracovat identifikační číslo nebo jiný identifikátor obecného významu. ODDÍL 4 INFORMOVÁNÍ SUBJEKTU ÚDAJŮ Článek 11 Informace podávané v případě, že údaje poskytuje subjekt údajů 1. Správce poskytne subjektu údajů, od kterého získává údaje, které se ho týkají, alespoň dále uvedené informace, ledaže s nimi subjekt údajů již byl seznámen: a) totožnost správce; b) účely zpracování, pro které jsou údaje určeny; c) příjemci nebo kategorie příjemců údajů; d) skutečnost, zda jsou odpovědi na otázky povinné nebo dobrovolné a případné důsledky neposkytnutí odpovědi; e) existence práva na přístup k údajům, které se subjektu údajů týkají, a právo na jejich opravu; f) veškeré doplňující informace jako: i) právní základ zpracování, pro něž jsou údaje určeny; ii) lhůty pro uchovávání údajů; iii) právo obrátit se na evropského inspektora ochrany údajů, v míře, v jaké jsou tyto doplňující informace nezbytné pro zajištění řádného zpracování údajů vůči subjektu údajů, s ohledem na zvláštní okolnosti, za jakých jsou údaje shromažďovány. 2. Odchylně od odstavce 1 může být sdělení informace nebo její části, kromě informací uvedených v odst. 1 písm. a), b) a d), pozdrženo na dobu nutnou pro statistické účely. Informaci je nutno poskytnout, jakmile důvod, kvůli němuž byla informace pozdržena, přestane existovat. Článek 12 Informace podávané v případě, že údaje neposkytuje subjekt údajů 1. Pokud údaje neposkytuje subjekt údajů, musí správce po zaznamenání údajů nebo, počítá-li se s sdělením údajů třetí osobě, nejpozději při jejich prvním sdělení poskytnout subjektu údajů, alespoň dále uvedené informace, ledaže s nimi subjekt údajů již byl seznámen: a) totožnost správce; b) účely zpracování; c) kategorie dotčených údajů; d) příjemci nebo kategorie příjemců údajů; e) existence práva na přístup k údajům, které se subjektu údajů týkají, a právo na jejich opravu; f) veškeré doplňující informace jako: i) právní základ zpracování, pro něž jsou údaje určeny; ii) lhůty pro uchovávání údajů; iii) právo obrátit se na evropského inspektora ochrany údajů; iv) původ údajů, ledaže správce nemůže sdělit tuto informaci z důvodu profesního tajemství, v míře, v jaké jsou tyto doplňující informace nezbytné pro zajištění řádného zpracování údajů vůči subjektu údajů s ohledem na zvláštní okolnosti, za jakých jsou údaje shromažďovány. 2. Odstavec 1 se nepoužije, ukáže-li se, zejména u zpracování pro účely statistiky nebo historických či vědeckých výzkumů, že informování subjektu údajů není možné nebo by vyžadovalo neúměrné úsilí, nebo pokud právní předpisy Společenství výslovně upravují zaznamenávání nebo sdělování údajů. V těchto případech stanoví orgán nebo instituce Společenství po konzultaci s evropským inspektorem ochrany údajů vhodná ochranná opatření. ODDÍL 5 PRÁVA SUBJEKTU ÚDAJŮ Článek 13 Právo na přístup Subjekt údajů má neomezené právo získat od správce kdykoli ve lhůtě tří měsíců od přijetí žádosti o informaci a bezplatně: a) potvrzení, že údaje, které se ho týkají, jsou či nejsou zpracovávány; b) informace týkající se alespoň účelů zpracování, kategorií údajů, na které se zpracování vztahuje, a příjemců nebo kategorií příjemců, kterým jsou údaje sdělovány; c) sdělení srozumitelnou formou o údajích, které jsou předmětem zpracování, a veškeré dostupné informace o původu údajů; d) oznámení postupu automatického zpracování údajů, které se subjektu údajů týká. Článek 14 Opravy Subjekt údajů má právo, aby správce neprodleně opravil nepřesné nebo neúplné osobní údaje. Článek 15 Blokování 1. Subjekt údajů má právo, aby správce blokoval údaje, pokud: a) subjekt údajů popírá jejich správnost, na dobu potřebnou, aby správce ověřil správnost údajů včetně jejich úplnosti, nebo b) správce už údaje ke splnění svých úkolů nepotřebuje, ale je třeba je uchovat jako důkaz, nebo c) zpracování je nedovolené a subjekt údajů odmítá jejich výmaz a žádá místo toho o jejich blokování. 2. V automatických registrech je blokování v podstatě zajištěno technickými prostředky. V systému je uvedeno, že osobní údaje jsou blokovány, tak, aby bylo jasné, že tyto osobní údaje nelze používat. 3. Osobní údaje blokované podle tohoto článku jsou, kromě skladování, zpracovávány pouze jako důkaz nebo se souhlasem subjektu údajů, nebo za účelem ochrany práv třetí osoby. 4. Subjekt údajů, který žádal o blokování svých údajů a dosáhl ho, bude uvědoměn předem o jejich odblokování správcem. Článek 16 Výmaz Subjekt údajů má právo, aby správce vymazal údaje, je-li jejich zpracování nedovolené, zejména pokud byla porušena ustanovení oddílů 1, 2 a 3 kapitoly II. Článek 17 Oznámení třetí osobě Subjekt údajů má právo, aby správce oznámil třetí osobě, které byly údaje sděleny, veškeré opravy, výmazy a blokování v souladu s články 13 až 16, pokud se to neukáže jako nemožné nebo to nevyžaduje nepřiměřené úsilí. Článek 18 Právo subjektu údajů na námitku Subjekt údajů má právo: a) kdykoli z vážných a legitimních důvodů souvisejících s jeho osobní situací vznést námitky proti zpracování svých osobních údajů kromě případů zahrnutých v čl. 5 písm. b), c) a d). Je-li námitka oprávněná, nesmí se dané zpracování těchto údajů nadále týkat; b) být informován dříve, než jsou osobní údaje poprvé sděleny třetí osobě nebo než jsou použity na její účet pro účely přímého marketingu, a musí mu být výslovně poskytnuto právo bezplatně vznést námitky proti zmíněnému sdělení nebo použití. Článek 19 Automatizovaná jednotlivá rozhodnutí Subjekt údajů má právo nestát se subjektem rozhodnutí, které vůči němu zakládá právní účinky nebo které se jej významně dotýká, přijatého pouze na základě automatizovaného zpracování údajů určeného k hodnocení určitých rysů jeho osobnosti, například pracovního výkonu, spolehlivosti nebo chování, ledaže je toto rozhodnutí výslovně povolené podle vnitrostátních právních předpisů nebo předpisů Společenství nebo, je-li to nezbytné, evropským inspektorem ochrany údajů. V obou případech musí být přijata opatření na ochranu oprávněných zájmů subjektu údajů, například opatření, která mu umožní vyjádřit svůj názor. ODDÍL 6 VÝJIMKY A OMEZENÍ Článek 20 Výjimky a omezení 1. Orgány a instituce Společenství mohou omezit použití čl. 4 odst. 1, článku 11, čl. 12 odst. 1, článků 13 až 17 a čl. 37 odst. 1, pokud toto omezení představuje opatření nezbytné pro zajištění: a) předcházení trestným činům a jejich vyšetřování, odhalování a stíhání; b) významného hospodářského nebo finančního zájmu členského státu Evropských společenství včetně měnové, rozpočtové a daňové oblasti; c) ochrany subjektu údajů nebo práv a svobod druhých; d) bezpečnosti státu, veřejné bezpečnosti a obrany členských států; e) dozorového, kontrolního nebo regulačního úkolu vyplývajícího, i pouze příležitostně, z výkonu veřejné moci v případech uvedených v písmenech a) až b). 2. Články 13 až 16 se nepoužijí, jsou-li údaje zpracovávány výlučně pro účely vědeckého výzkumu nebo jsou-li uchovávány formou osobních záznamů po dobu nepřesahující období nezbytné pro vypracování statistik s výhradou, že prokazatelně neexistuje nebezpečí narušení soukromí subjektu údajů a že správce poskytuje přiměřená právní ochranná opatření, které zejména vyloučí, že údaje mohou být použity pro účely opatření nebo rozhodnutí vztahujících se na konkrétní osoby. 3. Uplatňuje-li se omezení podle odstavce 1, je subjekt údajů v souladu s právem Společenství informován o hlavních důvodech pro použití omezení a o svém právu podat námitku u evropského inspektora ochrany údajů. 4. Je-li omezení podle odstavce 1 uloženo za účelem odepření přístupu subjektu údajů, sdělí evropský inspektor ochrany údajů při posuzování stížnosti subjektu údajů, zda byly údaje zpracovány řádně a pokud nebyly, zda byla učiněna příslušná náprava. 5. Poskytnutí informací uvedených v odstavcích 3 a 4 může být odloženo, dokud by zbavovaly účinků omezení uvedené v odstavci 1. ODDÍL 7 DŮVĚRNÁ POVAHA A BEZPEČNOST ZPRACOVÁNÍ Článek 21 Důvěrná povaha zpracování Osoba zaměstnaná v orgánu nebo instituci Společenství a orgány a instituce Společenství ve funkci zpracovatele, kteří mají přístup k osobním údajům, je mohou zpracovávat pouze podle pokynů správce, ledaže právo členských států nebo Společenství stanoví jinak. Článek 22 Bezpečnost zpracování 1. S ohledem na stav techniky a na náklady na provedení přijme správce vhodná technická a organizační opatření, kterými zajistí úroveň bezpečnosti odpovídající rizikům vyplývajícím ze zpracování a z povahy osobních údajů, které mají být chráněny. Tato opatření se přijímají zejména proto, aby se předešlo jakémukoli nepovolenému rozšíření informací nebo přístupu k nim, náhodnému nebo nedovolenému zničení nebo náhodné ztrátě či úpravám informací a jakékoli jiné podobě nedovoleného zpracování. 2. Při zpracování osobních údajů automatizovanými prostředky jsou přijata opatření odpovídající možným rizikům zaměřená zejména na tyto cíle: a) zamezit, aby neoprávněná osoba získala přístup k počítačovému systému pro zpracování osobních údajů; b) zamezit, aby bylo možné nosiče dat číst, kopírovat, upravovat nebo odstraňovat bez oprávnění; c) zamezit veškerým neoprávněným zadáváním údajů do paměti a jakémukoli neoprávněnému sdělování, úpravám nebo výmazům uložených osobních údajů; d) zamezit neoprávněným osobám užívat systémy pro zpracování údajů prostřednictvím zařízení pro přenos dat; e) zajistit, aby oprávnění uživatelé systému zpracování údajů měli přístup pouze k těm osobním údajům, na něž se vztahuje jejich právo přístupu; f) zaznamenat, které osobní údaje, kdy a komu byly sděleny; g) zajistit, aby bylo možné následně ověřovat, které osobní údaje, kdy a kým byly zpracovány; h) zajistit, aby osobní údaje zpracovávané pro potřeby třetích osob bylo možné zpracovávat pouze způsobem stanoveným smluvním orgánem nebo institucí; i) zajistit, aby osobní údaje nebylo možné bez oprávnění číst, kopírovat nebo vymazat během jejich sdělování nebo během přemístění nosiče dat; j) vytvořit vnitřní organizační strukturu orgánu nebo instituce, která by odpovídala zvláštním nárokům ochrany údajů. Článek 23 Zpracování osobních údajů z pověření správce 1. Probíhá-li zpracování z pověření správce, zvolí si zpracovatele, který poskytuje dostatečná ochranná opatření s ohledem na technická a organizační bezpečnostní opatření uvedená v článku 22, a dbá na dodržování těchto opatření. 2. Zpracování údajů zpracovatelem upravuje smlouva nebo právní akt, který zavazuje zpracovatele vůči správci a který stanoví zejména, že: a) zpracovatel jedná pouze podle pokynů správce; b) povinnosti podle článků 21 a 22 jsou rovněž pro zpracovatele závazné, kromě případů, kdy na základě článku 16 a čl. 17 odst. 3 druhé odrážky směrnice 95/46/ES se na zpracovatele vztahují povinnosti týkající se důvěrné povahy a bezpečnosti stanovené vnitrostátními právními předpisy některého z členských států. 3. Za účelem zachování důkazů jsou části smlouvy nebo právního aktu o ochraně údajů a požadavky související s opatřeními uvedenými v článku 22 potvrzeny písemně nebo jinou rovnocennou formou. ODDÍL 8 INSPEKTOR OCHRANY ÚDAJŮ Článek 24 Ustanovení a úkoly inspektora ochrany údajů 1. Každý orgán a každá instituce Společenství jmenuje alespoň jednu osobu inspektorem ochrany údajů. Tato osoba má za úkol: a) zajišťovat, aby správce a subjekty údajů byly informovány o svých právech a povinnostech vyplývajících z tohoto nařízení; b) odpovídat na žádosti evropského inspektora ochrany údajů a v oblasti své působnosti spolupracovat s evropským inspektorem ochrany údajů na jeho žádost nebo z vlastního podnětu; c) zajistit nezávislým způsobem uplatňování tohoto nařízení uvnitř orgánu či instituce; d) vést rejstřík zpracovatelských úkonů prováděných správcem, který obsahuje informace uvedené v čl. 25 odst. 2; e) oznamovat evropskému inspektorovi ochrany údajů zpracovatelské úkony, které mohou způsobovat zvláštní rizika ve smyslu článku 27. Inspektor tak dbá o to, aby při zpracování nedocházelo k poškozování práv a svobod subjektů údajů. 2. Inspektor ochrany údajů je vybírán na základě osobních a profesních kvalit, zejména na základě odborných znalostí v oblasti ochrany údajů. 3. Výběr inspektora ochrany údajů nesmí vést ke střetu zájmů mezi povinnostmi inspektora ochrany údajů a jeho dalšími úředními povinnostmi, zejména těmi, které vyplývají z uplatňování tohoto nařízení. 4. Inspektor ochrany údajů je ustanovenjmenován na období dvou až pěti let. Může být ustanoven opakovaně, jeho funkční období však nesmí přesáhnout deset let. Z funkce inspektora ochrany údajů ho může orgán nebo instituce Společenství, které ho ustanovily, odvolat pouze se souhlasem evropského inspektora ochrany údajů, přestane-li splňovat podmínky požadované pro výkon jeho funkce. 5. Po ustanovení inspektora ochrany údajů sdělí orgán nebo instituce, které ho ustanovily, jeho jméno evropskému inspektorovi ochrany údajů. 6. Orgán nebo instituce Společenství, které inspektora ochrany údajů ustanovily, mu zajistí zaměstnance a zdroje nezbytné k výkonu jeho úkolů. 7. Při výkonu svých funkcí nesmí inspektor ochrany údajů přijímat žádné příkazy. 8. Další prováděcí pravidla přijme každý orgán nebo instituce Společenství v souladu s ustanoveními přílohy. Tato prováděcí pravidla se týkají zejména úkolů, povinností a pravomocí inspektora ochrany údajů. Článek 25 Oznámení inspektorovi ochrany údajů 1. Před zahájením zpracování nebo souboru zpracování se stejným účelem nebo se souvisejícími účely, o tom uvědomí správce inspektora ochrany údajů. 2. Podávané informace obsahují: a) jméno a adresu správce a informace o útvarech orgánu nebo instituce pověřených zpracováním údajů s konkrétním cílem; b) účel nebo účely zpracování; c) popis kategorie nebo kategorií subjektů údajů a údajů nebo kategorií údajů, které se na ně vztahují; d) právní základ zpracování, pro něž jsou údaje určeny; e) příjemce nebo kategorie příjemců, kterým mohou být údaje sděleny; f) obecné udání lhůt pro blokování a výmaz jednotlivých kategorií údajů; g) zamýšlené předání údajů třetím zemím nebo mezinárodním organizacím; h) obecný popis umožňující předběžně posoudit vhodnost opatření přijatých pro zajištění bezpečnosti zpracování podle článku 22. 3. Inspektorovi ochrany údajů se neprodleně oznamují jakékoli změny, které se týkají informací uvedených v odstavci 2. Článek 26 Rejstřík Každý inspektor ochrany údajů vede rejstřík zpracování oznámených v souladu s článkem 25. Rejstříky obsahují alespoň informace uvedené v čl. 25 odst. 2 písm. a) až g). Do rejstříků může přímo nebo nepřímo prostřednictvím evropského inspektora ochrany údajů nahlížet kdokoli. ODDÍL 9 PŘEDBĚŽNÁ KONTROLA EVROPSKÉHO INSPEKTORA OCHRANY ÚDAJŮ A POVINNOST SPOLUPRACOVAT Článek 27 Předběžná kontrola 1. Zpracování, která by ze své povahy, rozsahu nebo účelů mohla představovat zvláštní rizika pro práva a svobody subjektů údajů, podléhají předběžné kontrole evropského inspektora ochrany údajů. 2. Rizika mohou představovat tato zpracování: a) zpracování údajů o zdraví a o podezření ze spáchání trestného činu, o protiprávním jednání, o odsouzení za trestný čin nebo o bezpečnostních opatřeních; b) zpracování, která mají hodnotit rysy osobnosti subjektu údajů včetně jejích schopností, výkonu a chování; c) zpracování, která umožňují propojení mezi údaji zpracovávanými za různým účelem, které není v právních předpisech členských států ani Společenství uvedeno; d) zpracování, jejichž účelem je vyloučit jednotlivé osoby z požívání nějakého práva, dávky nebo ze smlouvy. 3. Předběžné kontroly provádí evropský inspektor ochrany údajů poté, co obdrží oznámení inspektora ochrany údajů, který v případě pochyb o nezbytnosti předběžné kontroly konzultuje evropského inspektora ochrany údajů. 4. Evropský inspektor ochrany údajů oznámí své stanovisko ve lhůtě dvou měsíců od přijetí oznámení. Běh lhůty může být pozastaven, dokud evropský inspektor ochrany údajů neobdrží požadované doplňující informace. Vyžaduje-li to složitost případu, může být lhůta rozhodnutím evropského inspektora ochrany údajů prodloužena o další dva měsíce. Toto rozhodnutí se oznámí správci před uplynutím původní dvouměsíční lhůty. Není-li stanovisko doručeno do konce dvouměsíční lhůty, případně prodloužené, považuje se za kladné. Pokud podle názoru evropského inspektora ochrany údajů oznámené zpracování může způsobit porušení některého ustanovení tohoto nařízení, vypracuje případné návrhy, jak se tomuto porušení vyhnout. Pokud správce odpovídajícím způsobem zpracování nepozmění, může evropský inspektor ochrany údajů uplatnit pravomoci, které mu svěřuje čl. 47 odst. 1. 5. Evropský inspektor ochrany údajů vede rejstřík všech zpracování, která mu byla oznámena podle článku 2. Rejstřík obsahuje informace uvedené v článku 25 a kdokoli do něj může nahlížet. Článek 28 Konzultace 1. Orgány a instituce Společenství uvědomí evropského inspektora ochrany údajů o vypracování správních opatření souvisejících se zpracováním osobních údajů, na kterém se podílí orgán nebo instituce Společenství samostatně nebo ve spolupráci s jinými. 2. Při přijímání návrhů právních předpisů týkajících se ochrany individuálních práv a svobod v souvislosti se zpracováním osobních údajů konzultuje Komise evropského inspektora ochrany údajů. Článek 29 Povinnost poskytovat informace Orgány a instituce Společenství uvědomí evropského inspektora ochrany údajů o opatřeních přijatých na základě rozhodnutí nebo povolení inspektora uvedených v čl. 46 písm. h). Článek 30 Povinnost spolupracovat Na žádost evropského inspektora ochrany údajů jsou správci nápomocni inspektorovi při plnění jeho funkcí, zejména mu poskytují informace uvedené v čl. 47 odst. 2 písm. a) a umožňují mu přístup podle čl. 47 odst. 2 písm. b). Článek 31 Povinnost odpovědět na vyjádření Jako odpověď na výkon pravomocí evropského inspektora ochrany údajů podle čl. 47 odst. 1 písm. b) uvědomí dotčený správce o svých názorech inspektora v přiměřené lhůtě, kterou určí inspektor. Stanovisko obsahuje rovněž popis případných přijatých opatření, která reagují na připomínky evropského inspektora ochrany údajů. KAPITOLA III OPRAVNÉ PROSTŘEDKY Článek 32 Opravné prostředky 1. Soudní dvůr Evropských společenství má soudní pravomoc pro řešení všech sporů, které se týkají tohoto nařízení, včetně žalob o náhradu škody. 2. Aniž je dotčen soudní přezkum, může každý subjekt údajů, má-li za to, že orgán nebo instituce Společenství porušily jeho práva podle článku 286 Smlouvy v důsledku zpracování jeho osobních údajů, podat stížnost evropskému inspektorovi ochrany údajů. Nedostane-li od evropského inspektora ochrany údajů odpověď ve lhůtě šesti měsíců, znamená to, že stížnost byla zamítnuta. 3. Proti rozhodnutím evropského inspektora ochrany údajů lze podat žalobu k Soudnímu dvoru Evropských společenství. 4. Každý, kdo utrpěl újmu v důsledku nedovoleného zpracování nebo jiné činnosti neslučitelné s tímto nařízením, má právo na náhradu škody v souladu s článkem 288 Smlouvy. Článek 33 Stížnosti zaměstnanců Společenství Všechny osoby zaměstnané v orgánu nebo instituci Společenství mohou podat evropskému inspektorovi ochrany údajů stížnost proti údajnému porušení tohoto nařízení upravujícího zpracování osobních údajů, aniž by postupovaly úředními cestami. Nikomu nesmí být na újmu, že podal evropskému inspektorovi ochrany údajů stížnost na údajné porušení ustanovení upravujících zpracování osobních údajů. KAPITOLA IV OCHRANA OSOBNÍCH ÚDAJŮ A SOUKROMÍ V RÁMCI VNITŘNÍCH TELEKOMUNIKAČNÍCH SÍTÍ Článek 34 Oblast působnosti Aniž jsou dotčena jiná ustanovení tohoto nařízení, vztahuje se tato kapitola na zpracování osobních údajů související s používáním telekomunikačních sítí nebo koncových zařízení, jejichž provoz kontroluje orgán nebo instituce Společenství. Pro účely této kapitoly se rozumí "uživatelem" jakákoli fyzická osoba, která užívá telekomunikační síť nebo koncové zařízení, jejichž provoz kontroluje orgán nebo instituce Společenství. Článek 35 Bezpečnost 1. Orgány a instituce Společenství přijmou vhodná technická a organizační opatření k zajištění bezpečného používání telekomunikačních sítí a koncových zařízení, případně společně s poskytovateli veřejně přístupných telekomunikačních služeb nebo s poskytovateli veřejných telekomunikačních sítí. Opatření zajišťují úroveň bezpečnosti odpovídající existujícím rizikům s ohledem na současné technické možnosti a na náklady na jejich zavedení. 2. Objeví-li se zvláštní riziko narušení bezpečnosti sítě a koncových zařízení, uvědomí dotčený orgán nebo instituce Společenství uživatele o tomto riziku a o všech možných prostředcích nápravy a o jiných prostředcích komunikace, které lze použít. Článek 36 Důvěrný charakter sdělení Orgány a instituce Společenství zajistí důvěrný charakter sdělení přenášených pomocí telekomunikačních sítí a koncových zařízení v souladu s obecnými zásadami práva Společenství. Článek 37 Provozní údaje a údaje o účtování 1. Aniž jsou dotčeny odstavce 2, 3 a 4, jsou provozní údaje týkající se uživatelů, které se zpracovávají a ukládají do paměti, aby se v telekomunikační síti mohla uskutečnit volání nebo jiná spojení, po skončení volání nebo jiného spojení vymazány nebo anonymizovány. 2. V případě potřeby lze provozní údaje uvedené v seznamu schváleném evropským inspektorem ochrany údajů zpracovávat pro účely správy rozpočtu telekomunikací a provozu včetně ověřování oprávněného používání telekomunikačních systémů. Tyto údaje se vymazávají nebo anonymizují co nejdříve a nejpozději šest měsíců po jejich shromáždění, ledaže je jejich uchování na delší dobu nezbytné pro zjištění, výkon nebo obranu právního nároku při soudní žalobě projednávané před soudem. 3. Zpracování provozních údajů a údajů o účtování mohou provádět pouze osoby odpovědné za provádění účtování, správu provozu nebo rozpočtu. 4. Uživatelé telekomunikační sítí jsou oprávněni přijímat nepoložkové rozpisy účtů nebo jiné záznamy o uskutečněných voláních. Článek 38 Seznamy uživatelů 1. Osobní údaje uvedené v tištěných nebo elektronických seznamech uživatelů a přístup k těmto seznamům jsou omezeny na to, co je výhradně nutné pro zvláštní účely seznamu. 2. Orgány a instituce Společenství přijmou všechna nezbytná opatření, aby zabránily použití osobních údajů obsažených v seznamech bez ohledu na to, zda jsou či nejsou dostupné veřejnosti, pro účely přímého marketingu. Článek 39 Uvedení a omezení identifikace volající a spojené linky 1. Je-li nabízeno uvedení identifikace volající linky, musí mít volající uživatel možnost potlačit identifikaci volající linky jednoduchým způsobem a zdarma. 2. Je-li nabízeno uvedení identifikace volající linky, musí mít volaný uživatel možnost potlačit identifikaci volající linky u příchozích volání jednoduchým způsobem a zdarma. 3. Je-li nabízeno uvedení identifikace spojené linky, musí mít volaný uživatel možnost potlačit identifikaci spojené linky volajícímu uživateli jednoduchým způsobem a zdarma. 4. Je-li nabízeno uvedení identifikace volající nebo spojené linky, musí o tomto orgány a instituce Společenství informovat uživatele a rovněž je musí informovat o možnostech uvedených v odstavcích 1, 2 a 3. Článek 40 Odchylky Orgány a instituce Společenství zajistí, aby existovaly průhledné postupy upravující způsob, který je opravňuje nedbat na potlačení identifikace volající linky: a) dočasně, na základě žádosti uživatele, který požaduje vysledovat zlovolná či obtěžující volání; b) u jednotlivých linek v případě subjektů zabývajích se zpracováním tísňových volání, a to za účelem odpovídání na tato volání. KAPITOLA V NEZÁVISLÝ ORGÁN DOZORU: EVROPSKÝ INSPEKTOR OCHRANY ÚDAJŮ Článek 41 Evropský inspektor ochrany údajů 1. Zřizuje se nezávislý orgán dozoru nazvaný Evropský inspektor ochrany údajů. 2. V oblasti zpracování osobních údajů je Evropský inspektor ochrany údajů povinen zajistit, aby orgány a instituce Společenství dodržovaly základní práva a svobody fyzických osob, zejména jejich právo na soukromí. Evropský inspektor ochrany údajů je pověřen sledováním a zajišťováním toho, aby bylo uplatňováno toto nařízení a všechny ostatní akty Společenství související s ochranou základních práv a svobod fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgánem či institucí Společenství, a dále je pověřen poradenstvím pro orgány a instituce Společenství a subjekty údajů pro všechny otázky, které se týkají zpracování osobních údajů. Za tímto účelem plní evropský inspektor ochrany údajů povinnosti stanovené v článku 46 a vykonává pravomoci podle článku 47. Článek 42 Jmenování 1. Evropský parlament a Rada společnou dohodou jmenují evropského inspektora ochrany údajů na období pěti let na základě seznamu sestaveného Komisí po veřejné výzvě k přihlášení kandidátů. Zástupce inspektora je jmenován stejným postupem a na stejnou dobu. Je nápomocen inspektorovi při všech jeho povinnostech a zastupuje ho v případě jeho nepřítomnosti, nebo není-li inspektor schopen vykonávat svou funkci. 2. Evropský inspektor ochrany údajů je vybírán z osob, které poskytují veškeré záruky nezávislosti a které mají zkušenosti a schopnosti požadované pro plnění funkce evropského inspektora ochrany údajů, například osoby, které působí nebo působily v orgánech dozoru uvedených v článku 28 směrnice č. 95/46/ES. 3. Evropský inspektor ochrany údajů může být jmenován opakovaně. 4. Funkce evropského inspektora ochrany údajů zaniká kromě pravidelného obměňování a úmrtí odstoupením nebo nuceným odchodem do důchodu podle odstavce 5. 5. Evropského inspektora ochrany údajů může z funkce odvolat nebo zbavit práva na důchod nebo jiných výhod vyplývajících z tohoto postavení Soudní dvůr na žádost Evropského parlamentu, Rady nebo Komise, nesplňuje-li nadále podmínky nezbytné pro výkon svých povinností nebo porušil-li závažným způsobem své povinnosti. 6. V případě pravidelné obměny nebo dobrovolného odstoupení zůstává evropský inspektor ochrany údajů ve funkci, dokud není nahrazen. 7. Články 12 až 15 a 18 Protokolu o výsadách a imunitách Evropských společenství se vztahují rovněž na Evropského inspektora ochrany údajů. 8. Odstavce 2 až 7 se vztahují rovněž na zástupce inspektora. Článek 43 Úprava a obecné podmínky výkonu funkce Evropského inspektora ochrany údajů, lidské a finanční zdroje 1. Evropský parlament, Rada a Komise přijme společnou dohodou úpravu a obecné podmínky výkonu funkce evropského inspektora ochrany údajů, zejména jeho plat, příspěvky a jiné výhody namísto odměn. 2. Rozpočtový orgán zajistí, aby evropský inspektor ochrany údajů měl k dispozici lidské a finanční zdroje nutné pro výkon jeho úkolů. 3. Rozpočet evropského inspektora ochrany údajů je veden jako zvláštní záhlaví v oddíle VIII souhrnného rozpočtu Evropské unie. 4. Evropskému inspektorovi ochrany údajů je nápomocen sekretariát. Úředníky a ostatní zaměstnance sekretariátu jmenuje evropský inspektor ochrany údajů, který je jejich nadřízeným a kterému výlučně podléhají. O jejich počtu se rozhoduje každý rok v rozpočtovém procesu. 5. Úředníci a ostatní zaměstnanci sekretariátu evropského inspektora ochrany údajů podléhají pravidlům a nařízením platným pro úředníky a ostatní zaměstnance Evropských společenství. 6. Ve věcech týkajících se jeho zaměstnanců má evropský inspektor ochrany údajů stejné postavení jako orgány ve smyslu článku 1 Služebního řádu úředníků Evropských společenství. Článek 44 Nezávislost 1. Evropský inspektor ochrany údajů vykonává své funkce zcela nezávisle. 2. Při výkonu své funkce evropský inspektor ochrany údajů od nikoho nevyžaduje ani nepřijímá pokyny. 3. Evropský inspektor ochrany údajů se zdrží veškeré činnosti, která je neslučitelná s jeho funkcí, a v průběhu svého funkčního období nesmí vykonávat žádné jiné placené ani neplacené zaměstnání. 4. Po skončení svého funkčního období je evropský inspektor ochrany údajů povinen při přijímání určitých funkcí a výhod jednat čestně a uvážlivě. Článek 45 Povinnost mlčenlivosti Evropský inspektor ochrany údajů a jeho zaměstnanci jsou povinni během svého funkčního období a po jeho skončení dodržovat povinnost mlčenlivosti týkající se všech důvěrných informací, o nichž se dozvěděli během výkonu svých služebních povinností. Článek 46 Povinnosti Evropský inspektor ochrany údajů: a) vyslechne a posoudí stížnosti a v přiměřené době sdělí subjektu údajů výsledky; b) provádí vyšetřování buď z vlastního podnětu, nebo na základě stížnosti a v přiměřené době sdělí subjektu údajů výsledky; c) kontroluje a zajišťuje uplatňování tohoto nařízení a všech dalších aktů Společenství, které se týkají ochrany fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství s výjimkou Soudního dvora Evropských společenství při výkonu jeho funkce soudního orgánu; d) poskytuje poradenství všem orgánům a institucím Společenství buď z vlastního podnětu nebo jako odpověď na jejich konzultaci, o všech otázkách, které se týkají zpracování osobních údajů, zejména před vypracováním vnitřního řádu v oblasti ochrany základních práv a svobod v souvislosti se zpracováním osobních údajů v orgánech a institucích; e) sleduje nové směry vývoje, pokud mají dopad na ochranu osobních údajů, zejména vývoj informačních a komunikačních technologií; f) i) spolupracuje s vnitrostátními orgány dozoru uvedenými v článku 28 nařízení č. 95/56/ES v zemích, ve kterých se zmíněná směrnice uplatňuje, v míře nezbytné pro plnění jejich povinností, zejména si s nimi vyměňuje všechny užitečné informace, a žádá, aby takový orgán nebo subjekt vykonával své pravomoci, nebo odpovídá na žádosti těchto orgánů nebo subjektů; ii) spolupracuje rovněž s orgány dozoru pro ochranu osobních údajů zřízenými podle hlavy VI Smlouvy o Evropské unii, zejména s cílem zlepšit soudržnost při uplatňování pravidel a postupů, za jejichž dodržování zmíněné orgány jednotlivě odpovídají; g) účastní se práce pracovní skupiny pro ochranu osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů zřízené podle článku 29 nařízení č. 95/46/ES; h) určuje, zdůvodňuje a zveřejňuje výjimky, ochranná opatření, oprávnění a podmínky uvedené v čl. 10 odst. 2 písm. b), v odst. 4, 5 a 6, v čl. 12 odst. 2, v článku 19 a v čl. 37 odst. 2; i) vede rejstřík zpracování, která mu byla oznámena na základě čl. 27 odst. 2 a která byla zaznamenána v souladu s čl. 27 odst. 5, a umožňuje přístup do rejstříků vedených inspektory ochrany údajů podle článku 26; j) provádí předběžnou kontrolu zpracování, která mu byla oznámena; k) vypracuje svůj jednací řád. Článek 47 Pravomoci 1. Evropský inspektor ochrany údajů může: a) poskytovat poradenství subjektům údajů při výkonu jejich práv; b) předložit věc správci v případě údajného porušení ustanovení upravujících zpracování osobních údajů a případně podat návrhy na nápravu daného porušení a na zlepšení ochrany subjektů údajů; c) nařídit, aby žádosti o výkon určitých práv týkajících se údajů byly kladně vyřízeny, pokud byly tyto žádosti zamítnuty pro porušení článků 13 až 19; d) varovat a napomínat správce; e) nařídit opravu, blokování, výmaz nebo zničení všech údajů, při jejichž zpracování byla porušena ustanovení upravující zpracování osobních údajů, a nařídit oznámení těchto opatření třetím osobám, kterým byly údaje sděleny; f) zakázat dočasně nebo trvale zpracování; g) předložit věc dotčenému orgánu nebo instituci Společenství a v případě potřeby Evropskému parlamentu, Radě a Komisi; h) předložit věc Soudnímu dvoru Evropských společenství za podmínek, které stanoví Smlouva; i) zasahovat do právních sporů předložených Soudnímu dvoru Evropských společenství. 2. Evropský inspektor ochrany údajů je oprávněn: a) získat od správce nebo od orgánu či instituce Společenství přístup ke všem osobním údajům a všem informacím nezbytným pro své šetření; b) získat přístup do všech prostor, v nichž správce nebo orgán či instituce Společenství vykonává svou činnost, existují-li dostatečné důvody k předpokladu, že je tam vykonávána činnost uvedená v tomto nařízení. Článek 48 Zpráva o činnosti 1. Evropský inspektor ochrany údajů předloží Evropskému parlamentu, Radě a Komisi výroční zprávu o své činnosti a zároveň ji zveřejní. 2. Evropský inspektor ochrany údajů předá tuto zprávu o činnosti ostatním orgánům a institucím Společenství, které mohou předložit připomínky k případnému posouzení zprávy v Evropském parlamentu, zejména v souvislosti s popisem opatření přijatých jako odpověď na připomínky evropského inspektora ochrany údajů podle článku 31. KAPITOLA VI ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ Článek 49 Sankce Jakékoli porušení povinností vyplývajících z tohoto nařízení, ať úmyslné nebo z nedbalosti, vystavuje úředníky nebo ostatní zaměstnance Evropských společenství disciplinárním postihům v souladu s pravidly stanovenými ve služebním řádu úředníků Evropských společenství nebo v pracovním řádu ostatních zaměstnanců. Článek 50 Přechodné období Orgány a instituce Společenství přijmou opatření nezbytná k tomu, aby zpracovatelské úkony, které probíhají ke dni vstupu tohoto nařízení v platnost, byly uvedeny do souladu s tímto nařízením ve lhůtě jednoho roku od zmíněného dne. Článek 51 Vstup v platnost Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropských společenství. Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech. V Bruselu dne 18. prosince 2000. Za Evropský parlament předsedkyně N. Fontaine Za Radu předsedkyně D. Voynet [1] Úř. věst. C 376E, 28. 12. 1999, s. 24. [2] Úř. věst. C 51, 23.2.2000, s. 48. [3] Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 14. listopadu 2000 a rozhodnutí Rady ze dne 30. listopadu 2000. [4] Úř. věstník č. L 281, 23.11.1995, s. 31. [5] Úř. věstník č. L 24, 30.1.1998, s. 1. [6] Úř. věst. L 52, 22.2.1997, s. 1. [7] Úř. věst. L 318, 27.11.1998, s. 8. [8] Úř. věst. L 151, 15.6.1990, s. 1. Nařízení ve znění nařízení (ES) č. 322/97 (Úř. věst. L 52, 22.2.1997, s. 1). -------------------------------------------------- PŘÍLOHA 1. Inspektor ochrany údajů může podávat doporučení zaměřená na konkrétní zlepšení ochrany údajů tomu orgánu nebo instituci Společenství, které ho jmenovaly, a poskytovat poradenství tomuto orgánu a dotčenému správci v otázkách týkajících se uplatňování ustanovení o ochraně údajů. Dále může z vlastního podnětu nebo na žádost orgánu nebo instituce Společenství, které ho jmenovaly, na žádost správce, příslušného výboru zaměstnanců nebo jakékoli fyzické osoby posuzovat otázky a skutečnosti, které přímo souvisejí s jeho úkoly a které mu byly oznámeny, a podat zprávu osobě, která o posouzení požádala, nebo správci. 2. Orgán nebo instituce Společenství, které inspektora ochrany údajů jmenovaly, správce, příslušný výbor zaměstnanců nebo jakákoli fyzická osoba mohou inspektora ochrany údajů konzultovat přímo, aniž by využívaly úřední cesty, o jakékoli otázce týkající se výkladu nebo používání tohoto nařízení. 3. Nikdo nesmí být poškozen za to, že upozornil příslušného inspektora ochrany údajů na skutečnost, při níž podle ní došlo k porušení ustanovení tohoto nařízení. 4. Každý dotčený správce je povinen napomáhat inspektorovi ochrany údajů při plnění jeho povinností a poskytovat mu informace, o které žádá. Při plnění svých povinností má inspektor ochrany údajů kdykoli přístup k údajům, které jsou předmětem zpracování, a přístup do všech kanceláří, do zařízení pro zpracování údajů a přístup k nosičům dat. 5. Inspektor ochrany údajů je v nezbytné míře osvobozen od jiných činností. Inspektor ochrany údajů a jeho zaměstnanci, na něž se vztahuje článek 287 Smlouvy, jsou povinni nevyzrazovat informace a dokumenty, které získají při výkonu svéfunkce. --------------------------------------------------