Rozhodnutí Rady

ze dne 27. listopadu 2001

o přidružení zámořských zemí a území k Evropskému společenství

("rozhodnutí o přidružení zámoří")

(2001/822/ES)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství (dále jen "Smlouva"), a zejména na článek 187 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Rozhodnutí Rady 91/482/EHS ze dne 25. července 1991 o přidružení zámořských zemí a území k Evropskému hospodářskému společenství [1] bylo použitelné do 1. prosince 2001. V čl. 240 odst. 4 uvedeného rozhodnutí se stanoví, že Rada na návrh Komise jednomyslně rozhodne o ustanoveních pro další uplatňování zásad stanovených v článcích 182 až 186 Smlouvy.

(2) Prohlášení č. 36 o zámořských zemích a územích (dále jen "ZZÚ"), připojené k závěrečnému aktu Konference zástupců vlád členských států, podepsanému v Amsterdamu v roce 1997, vyzývá Radu, aby v souladu s článkem 187 Smlouvy přezkoumala úpravu přidružení ZZÚ s ohledem na tyto čtyři cíle:

- účinnější podpora hospodářského a sociálního rozvoje ZZÚ,

- rozvoj hospodářských vztahů mezi ZZÚ a Evropskou unií,

- větší zohlednění různorodosti a zvláštních charakteristik jednotlivých ZZÚ včetně hledisek spojených se svobodou usazování,

- podpora větší účinnosti finančních nástrojů.

(3) Evropský parlament přijal dne 11. února 1999 usnesení o vztazích se ZZÚ, státy AKT a nejvzdálenějšími regiony Evropské unie [2]. Dále dne 4. října 2001 přijal usnesení k návrhu Komise na rozhodnutí Rady o přidružení ZZÚ k Evropskému společenství [3].

(4) Ve sdělení ze dne 20. května 1999 nazvaném "Úvahy o postavení ZZÚ přidružených k ES a hlavní směry pro ZZÚ 2000" zkoumala Komise vlastnosti a vývoj přidružení ZZÚ k ES od roku 1957, připomenula základní zásady a současný stav přidružení a načrtla pro ně alternativní směry pro období od 1. března 2000.

(5) V souladu s článkem 10 rozhodnutí 91/482/EHS informovaly příslušné orgány ZZÚ Komisi o změnách nebo dodatcích, které si přejí pro budoucnost, zejména na partnerském zasedání ve dnech 29. a 30. dubna 1999 za účasti Komise, čtyř členských států, s nimiž jsou ZZÚ spojeny, a dvaceti zúčastněných ZZÚ.

(6) Ačkoliv nejsou třetími zeměmi, nejsou ZZÚ součástí jednotného trhu a musí plnit povinnosti uvalené na třetí země, pokud jde o obchod, zejména pravidla původu, hygienické a rostlinolékařské normy a bezpečnostní opatření.

(7) Obecně platí, že pokud Rada přijme opatření podle článku 187 Smlouvy, musí vzít v úvahu zásady stanovené ve čtvrté části Smlouvy i ostatní zásady práva Společenství. Měla by také brát v úvahu zkušenosti nabyté při uplatňování obchodního režimu podle rozhodnutí 91/482/EHS.

(8) Uvedený režim stanoví bezcelní přístup pro produkty pocházející ze ZZÚ a pravidla původu dovolující kumulaci s produkty pocházejícími ze států AKT, podléhajícími jinému režimu, nebo ze Společenství., a to působí nebo hrozí způsobit vážné narušení fungování některých organizací společného trhu v rámci společné zemědělské politiky, zejména organizací v odvětvích rýže a cukru. Toto narušení již vícekrát vedlo Komisi a Radu k tomu, aby přijaly ochranná opatření.

(9) Omezením rozsahu používání kumulace původu pomohly změny provedené ohledně rýže při hodnocení rozhodnutí [4] v polovině období zachovat pro produkty ZZÚ přístup na trh Společenství za podmínek přispívajících k jeho rovnováze. Tento přístup by se měl zlepšit ve vztahu k nejméně rozvinutým ZZÚ, avšak beze změny celkového množství, které využívá kumulaci. Vzhledem k tomu, že pouze dvě další ZZÚ v tomto odvětví vyvíjely činnost, měla by jim být v zájmu průhlednosti přidělena zbývající dostupná množství.

(10) Pokud však jde o cukr a cukerné směsi, měl nárůst vývozu produktů ze ZZÚ vyrobených z cukru pocházejícího z AKT nebo ze Společenství na silně přezásobený trh za výsledek významnější snížení kvóty povolené pro výrobce ze Společenství, a pro tyto výrobce tedy představuje větší ztrátu zaručeného příjmu.

(11) Navíc s ohledem na minimální operace s nízkou přidanou hodnotou, jež v současnosti postačují pro získání statusu produktu pocházejícího ze ZZÚ v odvětví cukru, může být příspěvek tohoto vývozu k jejich rozvoji přinejlepším jen malý, a nepochybně zcela neúměrný narušení způsobenému dotyčným odvětvím Společenství.

(12) Z těchto důvodů by se měla přijmout pravidla původu, která vyloučí možnost kumulace AKT/ES/ZZÚ pro cukr, kdy jsou prováděny jen minimální operace. S ohledem na investice, které již byly v ZZÚ provedeny na základě pravidel platných od roku 1991, je však třeba, aby toto vyloučení vstoupilo v platnost postupně. Proto by s výhradou přijetí nezbytných prováděcích opatření mělo být povoleno dočasné pokračování kumulace v rámci postupně klesajících množstevních limitů slučitelných s cíli organizace společného trhu Společenství s cukrem, přičemž se vezmou náležitě v úvahu oprávněné zájmy hospodářských subjektů ZZÚ.

(13) Mělo by rovněž být stanoveno, že zemědělské produkty pocházející ze Společenství, které využily vývozní náhrady, nesmějí být bezcelně zpětně dováženy do Společenství prostřednictvím kumulace původu.

(14) Dále by veškerá pravidla původu ZZÚ měla být v zájmu hospodářských subjektů a správních orgánů aktualizována, aby vzala v úvahu technický pokrok a politiku harmonizace pravidel původu přijatou Společenstvím. Ke stejnému účelu by se měl postup zjednodušit, aby v budoucnosti umožnil snadnější provádění nezbytných technických změn pravidel.

(15) Postup pro překládku zboží nepocházejícího ze ZZÚ, jež tam však je ve volném oběhu, by se měl dokončit a vyjasnit s cílem zajistit průhledný a spolehlivý právní rámec pro hospodářské subjekty i správní orgány. Měl by se také rozšířit, aby s výhradou přijetí nezbytných prováděcích opatření zahrnoval určité produkty rybolovu, jež mají zvláštní důležitost pro Grónsko a Saint-Pierre a Miquelon.

(16) Obecná ustanovení Smlouvy a právní předpisy z nich odvozené se nevztahují na ZZÚ automaticky, pokud není výslovně uveden opak. Produkty ZZÚ dovážené do Společenství by však přesto měly vyhovovat platným pravidlům Společenství.

(17) Finanční pomoc pro ZZÚ je třeba přidělovat na základě jednotných, průhledných a účinných kritérií, s ohledem na potřeby a hospodářskou výkonnost ZZÚ. Mezi tato kritéria by měly patřit zejména hospodářské a fyzické rozměry ZZÚ, využití minulých přídělů, dodržování zásad řádného finančního řízení, korektní daňová politika, odhadovaná schopnost absorpce přídělů, potřeba zřídit rezervy pro financování neprogramovatelných výdajů a hladký přechod, který zabrání náhlému značnému poklesu přídělů pro Novou Kaledonii, Francouzskou Polynésii a Nizozemské Antily. V zájmu efektivnosti, zjednodušení a uznání řídících kapacit orgánů ZZÚ by finanční zdroje poskytnuté ZZÚ měly být řízeny více na základě partnerství použitím postupů založených na pravidlech platných pro strukturální fondy.

(18) K tomuto účelu tyto postupy zejména svěřují ZZÚ hlavní odpovědnost za programování a provádění spolupráce, jež by měla být prováděna převážně ve shodě s vnitřními předpisy ZZÚ a měla by podporovat monitorování, hodnocení a audit programovaných operací. Navíc je nutné vyjasnit, které programy Společenství a rozpočtové linie jsou otevřeny pro ZZÚ a které postupy umožňují hladký přechod od předchozích Evropských rozvojových fondů (ERF) k 9. ERF.

(19) Celosvětové změny, které se projevují v pokračující liberalizaci obchodu, široce postihují Společenství, hlavního obchodního partnera ZZÚ, jejich sousední státy AKT i ostatní hospodářské partnery. V rovnici přístupu na trh hraje úroveň cel stále menší úlohu, zatímco obchod službami a oblasti související s obchodem nabývají ve vztahu mezi ZZÚ a jejich hospodářskými partnery stále většího významu. Tento vztah je proto třeba pěstovat a přitom zachovat široký profil současného obchodního režimu a podmínky pro postupnou integraci těch ZZÚ, které si to přejí, do regionálního a světového hospodářství, zjednodušenou tím, že se jim poskytne pomoc pro zvýšení jejich schopnosti všechny tyto nové oblasti zvládnout.

(20) Opatření nezbytná k provedení tohoto rozhodnutí by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi [5]. Pokud jde o provádění 9. ERF, hlasování a většina by však měly být takové, jaké stanoví článek 21 interní dohody mezi zástupci vlád členských států, zasedajícími v Radě, o financování a správní pomoci Společenství v rámci finančního protokolu k Dohodě o partnerství mezi africkými, karibskými a tichomořskými státy a Evropským společenstvím a jeho členskými státy, podepsané v Cotonou (Benin) dne 23. června 2000, a o přidělení finanční pomoci zámořským zemím a územím, na které se vztahuje část čtvrtá Smlouvy [6] (dále jen "interní dohoda").

(21) ZZÚ jsou křehká ostrovní prostředí vyžadující přiměřenou ochranu, včetně otázek nakládání s odpady. Pokud jde o radioaktivní odpad, řídí se článkem 198 Smlouvy o Euratomu a právních předpisů přijatých podle ní, s výjimkou Grónska, na něž se Smlouva o Euratomu nevztahuje. Pro ostatní odpady by se mělo určit, která pravidla Společenství se mají ve vztahu k ZZÚ používat.

(22) Úprava přidružení stanovená v tomto rozhodnutí by se podle přání bermudské vlády neměla vztahovat na Bermudy.

(23) Rada by měla pro všechny výše uvedené nové faktory najít inovativní odpověď, jež bude soudržná a přizpůsobená různým situacím. Takovou odpověď může poskytnout nový status přidružení,

ROZHODLA TAKTO:

ČÁST PRVNÍ

OBECNÁ USTANOVENÍ O PŘIDRUŽENÍ ZZÚ KE SPOLEČENSTVÍ

Kapitola 1

Obecná ustanovení

Článek 1

Účel, cíle a zásady

1. Základem přidružení ZZÚ ke Společenství (dále jen "přidružení ZZÚ k ES") je účel uvedený v článku 182 Smlouvy, totiž podporovat hospodářský a sociální rozvoj ZZÚ a navazovat úzké hospodářské vztahy mezi nimi a Společenstvím jako celkem.

Sleduje cíle stanovené v článku 183 Smlouvy v souladu se zásadami stanovenými v článcích 184 až 188 Smlouvy tím, že se zaměřuje na zmenšování, předcházení a konečně vymýcení chudoby a na udržitelný rozvoj a postupnou integraci do regionálního a světového hospodářství.

2. Přidružení se týká ZZÚ uvedených v příloze I A.

3. V souladu s článkem 188 Smlouvy se toto rozhodnutí vztahuje na Grónsko, nestanoví-li jinak zvláštní ustanovení pro Grónsko obsažená v Protokolu o zvláštní úpravě vztahující se na Grónsko, připojeném ke Smlouvě.

Článek 2

Základní prvky

1. Přidružení ZZÚ k ES je založeno na zásadách svobody, demokracie, úcty k lidským právům a základním svobodám a právního státu. Tyto zásady, na nichž je podle článku 6 Smlouvy o Evropské unii založena Unie, jsou společné členským státům a s nimi spojeným ZZÚ.

2. V oblastech spolupráce uvedených v tomto rozhodnutí je zakázána diskriminace založená na pohlaví, rasovém nebo etnickém původu, náboženství nebo víře, zdravotním postižení, věku nebo sexuální orientaci.

Článek 3

Nejméně rozvinuté ZZÚ

1. Společenství poskytuje nejméně rozvinutým ZZÚ a těm, jež nejsou schopny využívat výhod regionální spolupráce a integrace uvedených v článku 16, zvláštní zacházení.

2. S cílem řešit tyto obtíže zahrnuje rozvojová finanční spolupráce mimo jiné zvláštní zacházení při určování objemu finančních prostředků a podmínek s nimi spojených, které mají umožnit nejméně rozvinutým ZZÚ překonat strukturální a jiné překážky jejich rozvoje. Zvláštní pozornost věnuje zlepšování životních podmínek nejchudších vrstev obyvatelstva v rámci potírání chudoby.

3. ZZÚ považované pro účely tohoto rozhodnutí za nejméně rozvinuté jsou uvedeny v příloze I B. Tento seznam může být na návrh Komise změněn jednomyslným rozhodnutím Rady, pokud hospodářská situace některé ZZÚ prochází významnou a trvalou změnou, která nezbytně vyžaduje její zahrnutí do kategorie nejméně rozvinutých ZZÚ, anebo pokud zahrnutí do této kategorie není nadále odůvodněné.

Kapitola 2

Aktéři spolupráce v ZZÚ

Článek 4

Zásady

1. V rámci partnerství stanoveném v článku 7 přebírají orgány ZZÚ hlavní odpovědnost za vypracování strategií přidružení a rozvoje a za jejich provádění prostřednictvím přípravy jednotných programových dokumentů (dále jen "JPD") a programů spolupráce společně s Komisí a členským státem, s nímž jsou ZZÚ spojeny.

2. Společenství uznává, že místní veřejní a soukromí aktéři hrají klíčovou úlohu při dosahování cílů stanovených v článku 183 Smlouvy.

3. Při provádění tohoto rozhodnutí se strany řídí zásadami průhlednosti, subsidiarity a usilování o účinnost.

Článek 5

Různí aktéři

1. Mezi aktéry spolupráce v ZZÚ patří:

- orgány ZZÚ,

- ostatní regionální a místní orgány v rámci ZZÚ,

- občanská společnost, sociální, obchodní a odborová sdružení, poskytovatelé veřejných služeb a místní, celostátní nebo mezinárodní nevládní organizace.

Členské státy, s nimiž jsou ZZÚ spojeny, informují Komisi do tří měsíců po vstupu tohoto rozhodnutí v platnost o celostátních, regionálních nebo místních orgánech uváděných v různých článcích tohoto rozhodnutí.

2. Uznání nevládních aktérů závisí na jejich schopnosti plnit potřeby místního obyvatelstva, jejich odborné způsobilosti a na jejich demokratické a průhledné organizaci a řízení.

3. Nevládní aktéry určuje dohoda mezi orgány ZZÚ, Komisí a členským státem, s nímž je ZZÚ spojena, s ohledem na otázku, o kterou se jedná, jejich odbornou způsobilost a oblasti činnosti. Proces určení se v každé ZZÚ provádí jako součást procesu přípravy programů spolupráce uvedených v článku 4.

Článek 6

Povinnosti nevládních aktérů

Nevládní aktéři určení podle čl. 5 odst. 3 mohou hrát úlohu v:

- informování a poradenství,

- přípravě a provádění programů spolupráce,

- decentralizované spolupráci v rámci povinností přenesených za účelem podpory místních rozvojových iniciativ.

Kapitola 3

Zásady a postupy partnerství ZZÚ a ES

Článek 7

Dialog a partnerství

1. S cílem umožnit ZZÚ plnou účast na provádění přidružení ZZÚ k ES s náležitým ohledem na institucionální uspořádání dotyčného členského státu použije přidružení konzultační postup založený na níže uvedených ustanoveních. Zabývá se každou otázkou, jež vyvstane ve vztazích mezi ZZÚ a Společenstvím.

2. Široce založený dialog by měl Společenství, všem ZZÚ a členským státům, s nimiž jsou spojeny, umožnit vzájemně konzultovat zásady, postupy a výsledky přidružení.

Jednou za rok se schází fórum ZZÚ a EU pro dialog (dále jen "fórum ZZÚ"), jež sdružuje zástupce orgánů ZZÚ, členských států a Komise.

3. Mezi Komisí, členským státem, s nímž je ZZÚ spojena, a každou ZZÚ zastoupenou jejími orgány existují samostatná partnerství, která umožňují uvádět do praxe cíle a zásady tohoto rozhodnutí, zejména ty, jež jsou uvedeny v článcích 4 a 19. Tato třístranná konzultace se dále označuje jako "partnerství".

Pro každou ZZÚ se zřizují partnerské pracovní skupiny s poradní funkcí. Jejich členy jsou výše uvedení tři partneři. Tyto pracovní skupiny mohou být svolány na žádost Komise, členského státu nebo některé ze ZZÚ. Na žádost jednoho z partnerů může více partnerských pracovních skupin konat společné schůze, aby projednaly témata společného zájmu nebo regionální hlediska přidružení.

4. Tato konzultace se provádí v plném souladu s institucionálními, právními a finančními pravomocemi každého ze tří partnerů.

Komise předsedá pracovním skupinám a fóru ZZÚ a zajišťuje jejich sekretariát.

Zástupce Evropské investiční banky (dále jen "EIB") se účastní schůzí, pokud jsou na programu záležitosti, které se jí týkají.

5. Stanoviska pracovních skupin a fóra ZZÚ jsou případně předmětem rozhodnutí Komise v rámci jejích pravomocí nebo návrhů Komise předkládaných Radě s cílem provádět nové prvky přidružení ZZÚ k ES nebo jeho změn na základě článku 187 Smlouvy.

Článek 8

Společné parlamentní shromáždění AKT-EU

Orgány ZZÚ jsou informovány o programu, usneseních a doporučeních Společného parlamentního shromáždění AKT-EU.

Členské státy a Komise podpoří každou žádost orgánů ZZÚ o účast na plenárních zasedáních Společného parlamentního shromáždění AKT-EU jako pozorovatelů za podmínek stanovených jednacím řádem shromáždění.

Článek 9

Řízení

Běžné řízení tohoto rozhodnutí provádí Komise a orgány ZZÚ a případně i členský stát, s nímž je ZZÚ spojena, v souladu s institucionálními, právními a finančními pravomocemi každého z partnerů, zejména pokud jde o rozvojovou finanční spolupráci a spolupráci v oblasti obchodu a služeb.

ČÁST DRUHÁ

OBLASTI SPOLUPRÁCE ZZÚ A ES

Článek 10

Oblasti spolupráce

Společenství přispívá k vývoji ZZÚ v oblastech uvedených v této hlavě v souladu s prioritami stanovenými v rozvojových strategiích pro každou ZZÚ nebo případně formou regionálních opatření.

Článek 11

Výrobní odvětví

Spolupráce podporuje odvětvové politiky a strategie, jež usnadňují přístup k výrobním činnostem a zdrojům, zejména v těchto oblastech:

a) Zemědělství: zemědělská politika a budování institucí, diverzifikace, zavlažování, množení osiv, opatření na ochranu plodin, výroba hnojiv, zařízení, zpracování zemědělských produktů, chov skotu a jiného dobytka, zootechnika, rozšiřování poznatků a výzkum; uvádění na trh; skladování a doprava; bezpečnost potravin; zemědělský úvěr; zemědělské osídlení a pozemková reforma, politika využívání a registrace pozemků; přenos technologií, infrastruktura zavlažování a odvodňování, ostatní podpůrné služby.

b) Lesnictví: lesnická politika a budování institucí, včetně využívání stromů pro ochranu životního prostředí při kontrole eroze a desertifikace; zalesňování; lesní hospodářství včetně racionálního využívání a řízení vývozu dřeva; otázky související s tropickými deštnými pralesy; výzkum a odborná příprava.

c) Rybolov: rybářská politika a budování institucí; ochrana populací ryb a racionální řízení populací ryb; chov ryb a drobný rybolov; doprava produktů rybolovu; chladírenské sklady, uvádění ryb na trh a konzervace ryb.

d) Rozvoj venkova: politika venkova a budování institucí, projekty a programy integrovaného rozvoje venkova; pomoc a projekty zaměřené na obyvatelstvo, výrobu a uvádění na trh ve venkovských oblastech; venkovská infrastruktura.

e) Průmysl: odvětvová politika a budování institucí; řemeslná odvětví; zemědělskoprůmyslová odvětví a ostatní výrobní odvětví, průmysl dopravních zařízení; technologický výzkum a vývoj; kontrola jakosti; rozvoj a rozšiřování malých a středních podniků a mikropodniků.

f) Hornictví: odvětvová politika a budování institucí; technologický výzkum a vývoj; těžba nerostných surovin v malém měřítku atd.

g) Energetika: energetická politika a budování institucí; výroba elektřiny (z obnovitelných a neobnovitelných zdrojů); účinné využívání energetických zdrojů; energetický výzkum a odborná příprava; podpora zapojení soukromého sektoru do výroby a distribuce elektřiny.

h) Doprava: dopravní politika a budování institucí; silniční, železniční, letecká a námořní doprava, vnitrozemská lodní doprava; skladovací zařízení.

i) Komunikace: komunikační politika a budování institucí; telekomunikace a sdělovací prostředky.

j) Voda: vodní politika a budování institucí; ochrana vodních zdrojů, nakládání s odpady, zásobování vodou ve venkovských a městských oblastech pro domácnosti, průmyslové nebo zemědělské účely; skladování a distribuce vody a řízení vodních zdrojů.

k) Bankovní a finanční služby a služby podnikům: politika finančního sektoru a budování institucí, služby podnikům; privatizace, kapitálová účast a uvádění na trh; podpora obchodních a podnikatelských sdružení (včetně agentur pro podporu vývozu); finanční a bankovní instituce.

l) Vývoj a využívání technologií, výzkum: politika a budování institucí; koordinovaná činnost na místní, celostátní nebo regionální úrovni pro podporu vědeckotechnických činností a jejich využívání ve výrobě, a podpora počítačové gramotnosti ve veřejném i soukromém sektoru, vědecké programy a zařízení pro výzkum.

Článek 12

Rozvoj obchodu

1. Společenství provádí opatření pro vývoj obchodu ve všech etapách až ke konečné distribuci produktu.

Jejich účelem je zajistit, aby ZZÚ získaly maximální prospěch z tohoto rozhodnutí a mohly se za nejvýhodnějších podmínek prosadit na trzích Společenství a domácích, subregionálních, regionálních a mezinárodních trzích diverzifikací a zvyšováním hodnoty a objemu obchodu zbožím a službami ze ZZÚ.

2. Kromě rozvíjení obchodu mezi ZZÚ a Společenstvím se zvláštní pozornost věnuje operacím určeným ke zvyšování samostatnosti ZZÚ a zlepšování regionální spolupráce v obchodu a službách.

3. V rámci nástrojů poskytovaných v tomto rozhodnutí a v souladu s předpisy přijatými v souvislosti s nimi se na žádost orgánů ZZÚ provádějí zejména tyto operace:

a) podpora definice nezbytných makroekonomických politik pro rozvoj obchodu;

b) podpora vytváření nebo reformy vhodných právních a regulačních rámců a reformy správních postupů;

c) budování soudržných obchodních strategií;

d) podpora ZZÚ při rozvoji jejich vnitřních kapacit, informačních systémů a informovanosti o úloze a významu obchodu pro hospodářský rozvoj;

e) podpora posilování infrastruktury související s obchodem, a zejména podpora úsilí ZZÚ rozvíjet a zdokonalovat infrastrukturu podpůrných služeb včetně dopravních a skladovacích zařízení s cílem zajistit jejich účinnou účast na distribuci zboží a služeb a posílit tok vývozu ze ZZÚ;

f) rozvoj lidských zdrojů a odborných dovedností v oblasti obchodu a služeb pro trh Společenství a regionální a mezinárodní trhy, zejména v odvětvích zpracování, uvádění na trh, distribuce a dopravy;

g) podpora rozvoje soukromého sektoru, a zejména malých a středních podniků, pro identifikaci a vývoj produktů, tržních odbytišť a společných podniků orientovaných na vývoz;

h) podpora akcí ZZÚ zaměřených na povzbuzení a přilákání soukromých investic a operací společných podniků;

i) zřizování, úprava a posilování organizací v ZZÚ zabývajících se rozvojem obchodu a služeb, přičemž se věnuje zvláštní pozornost zvláštním potřebám organizací v nejméně rozvinutých ZZÚ;

j) podpora ZZÚ, zaměřená na zlepšování jakosti jejich produktů, jejich přizpůsobování požadavkům trhu a diverzifikaci odbytišť;

k) podpora úsilí ZZÚ pronikat účinněji na trhy třetích zemí;

l) opatření pro rozvoj trhu včetně rozšiřování kontaktů a výměny informací mezi hospodářskými subjekty v ZZÚ, státech AKT, členských státech a třetích zemích;

m) podpora ZZÚ při používání moderních technik uvádění na trh v odvětvích a programech orientovaných na výrobu, zejména v oblastech jako jsou rozvoj venkova a zemědělství;

n) zřizování a rozvoj pojišťovacích a úvěrových institucí v oblasti rozvoje obchodu.

4. Podpora účasti ZZÚ na veletrzích, výstavách a v obchodních misích se provádí jen tam, kde tyto akce tvoří nedílnou součást celkových programů rozvoje obchodu a trhu.

5. Účast nejméně rozvinutých ZZÚ na různých obchodních činnostech se podporuje zvláštními ustanoveními, mimo jiné hrazením cestovních nákladů personálu a nákladů na dopravu exponátů při příležitosti jejich účasti na místních, regionálních a zahraničních veletrzích, výstavách nebo obchodních misích, včetně nákladů na dočasné stavby nebo na pronájem výstavních stánků. Nejméně rozvinutým ZZÚ se poskytuje zvláštní podpora na pomoc při přípravě nebo nákupu propagačních materiálů.

Článek 13

Obchod službami

1. Společenství souhlasí, že vyvine a bude financovat infrastrukturu a lidské zdroje, pro obchod službami v souladu s prioritami stanovenými v rámci rozvojových strategií pro každou ZZÚ.

2. Společenství přispívá k rozvoji a prosazování nákladově efektivních a účelných služeb námořní dopravy v ZZÚ:

a) podporou účelné dopravy nákladů za hospodářsky a obchodně přiměřené ceny;

b) prováděním řádných politik a pravidel hospodářské soutěže;

c) usnadňováním větší účasti ZZÚ na službách mezinárodní námořní dopravy;

d) povzbuzováním regionálních programů námořní dopravy a rozvoje obchodu;

e) zvětšováním zapojení místního soukromého sektoru v činnostech námořní dopravy.

Společenství a ZZÚ se zavazují podporovat bezpečnost dopravy a posádek a předcházení znečisťování.

3. Společenství zintenzívní spolupráci se ZZÚ s cílem zajistit pravidelné zlepšování a růst letecké dopravy.

To zahrnuje:

a) prozkoumání všech prostředků reformy a modernizace odvětví letecké dopravy ZZÚ;

b) podporu obchodní životaschopnosti a konkurenceschopnosti;

c) povzbuzování vyšší úrovně investic a účasti soukromého sektoru a větší výměny znalostí a řádné podnikatelské praxe;

d) zajišťování přístupu ke globálním sítím letecké dopravy cestujícím a vývozcům všech ZZÚ.

4. V odvětví letecké dopravy musí být zajištěna bezpečnost a zavedeny a prováděny odpovídající mezinárodní normy.

Za tímto účelem je Společenství ZZÚ nápomocno při:

a) zavedení bezpečnostních systémů letecké navigace včetně systému komunikací, navigace a dohledu a řízení leteckého provozu (CNS/ATM);

b) provádění bezpečnostních opatření na letištích a posilování kapacit civilních leteckých orgánů řídit veškeré aspekty provozní bezpečnosti spadající do jejich působnosti;

c) rozvoji infrastruktury a lidských zdrojů;

d) zajišťování, aby veškerá opatření přijímaná v této oblasti byla založena na doporučeních příslušných mezinárodních organizací a aby byla účinná a dlouhodobě udržitelná.

5. Patřičná pozornost musí být věnována minimalizaci dopadu letecké dopravy na životní prostředí, zejména prostřednictvím vhodných studií dopadu na životní prostředí.

6. V mnoha aspektech letecké dopravy mohou regionální řešení nabízet prostor pro větší efektivitu nákladů a úspory z rozsahu. Za tímto účelem se Společenství zavazuje podporovat a povzbuzovat akce na regionální úrovni tam, kde je to vhodné.

7. Jelikož telekomunikace a aktivní účast na informační společnosti jsou nezbytnými předpoklady úspěšné integrace ZZÚ do světového hospodářství, Společenství a případně ZZÚ znovu potvrzují své závazky ze stávajících mnohostranných dohod, zejména z dohody Světové obchodní organizace (WTO) o základních telekomunikacích.

8. Společenství podpoří úsilí ZZÚ zvětšit své schopnosti v oblasti obchodu službami. Spolupráce zahrnuje mimo jiné tyto oblasti:

a) podpora konzultací mezi příslušnými telekomunikačními orgány v ZZÚ a Společenství s cílem povzbudit rozvoj konkurenceschopného telekomunikačního prostředí přiblížením sazeb nákladům;

b) zřízení dialogu o různých aspektech informační společnosti včetně regulatorních hledisek a komunikační politiky;

c) výměny informací a možné technické pomoci v regulaci, normalizaci, posuzování shody a osvědčování informačních a komunikačních technologií a využívání frekvencí;

d) šíření nových informačních a komunikačních technologií a rozvoj nových zařízení, zvláště v souvislosti se vzájemným propojením sítí a interoperabilitou aplikací;

e) prosazování a provádění společného výzkumu v oblasti nových technologií spojených s informační společností;

f) navrhování a provádění programů a politik pro zvýšení informovanosti o hospodářských a sociálních přínosech plynoucích z informační společnosti.

9. Spolupráce se zaměří zejména na větší doplňkovost a harmonizaci komunikačních systémů na místní, regionální, celostátní, meziregionální a mezinárodní úrovni a jejich přizpůsobování novým technologiím.

10. Společenství podpoří opatření a operace pro rozvoj a podporu udržitelného cestovního ruchu. Tato opatření se provedou na všech úrovních od identifikace turistických produktů až do fáze uvádění na trh a propagace.

Cílem je podpora úsilí orgánů ZZÚ získat maximální prospěch z místního, regionálního a mezinárodního cestovního ruchu s ohledem na dopad cestovního ruchu na hospodářský rozvoj a podpora soukromých finančních toků ze Společenství a jiných zdrojů do rozvoje cestovního ruchu v ZZÚ. Zvláštní pozornost se věnuje potřebě integrovat cestovní ruch do sociálního, kulturního a hospodářského života lidí, stejně jako respektu k životnímu prostředí.

Zvláštní opatření pro rozvoj cestovního ruchu se zaměří na definování, přizpůsobování a rozvoj vhodných politik na místní, regionální, subregionální a mezinárodní úrovni. Programy a projekty rozvoje cestovního ruchu budou založeny na těchto politikách na základě těchto čtyř složek:

a) rozvoj lidských zdrojů a institucí, mimo jiné:

- rozvoj odborného řízení ve zvláštních odbornostech a souvislá odborná příprava na příslušných úrovních soukromého a veřejného sektoru pro zajištění přiměřeného plánování a rozvoje,

- zřízení a posilování středisek propagace cestovního ruchu,

- vzdělávání a odborná příprava pro určité složky obyvatelstva a veřejné a soukromé organizace činné v odvětví cestovního ruchu, včetně pracovníků v odvětvích podporujících cestovní ruch,

- spolupráce a výměny v rámci ZZÚ a mezi ZZÚ a AKT v oblasti odborné přípravy, technické pomoci a rozvoje institucí;

b) vývoj produktů, mimo jiné:

- identifikace produktů cestovního ruchu, vývoj netradičních a nových produktů cestovního ruchu, přizpůsobování stávajících produktů včetně uchování a rozvoje kulturního dědictví, ekologických a environmentálních hledisek, řízení, ochrany a zachování živočichů a rostlin, historického, sociálního a jiného přirozeného bohatství, rozvoje pomocných služeb,

- propagace soukromých investic v odvětví cestovního ruchu v ZZÚ včetně vytváření společných podniků,

- řemeslná výroba kulturní povahy pro turistický trh;

c) rozvoj trhu, zahrnující mimo jiné:

- pomoc při definování a provádění cílů a plánů rozvoje trhu na místní, subregionální, regionální a mezinárodní úrovni,

- podporu úsilí ZZÚ získat přístup ke službám v odvětví cestovního ruchu, jako jsou centrální rezervační systémy a systémy řízení leteckého provozu a bezpečnosti,

- uvádění na trh a propagační opatření a materiály v rámci plánů a programů integrovaného rozvoje trhu s cílem zlepšovat pronikání na trh, zaměřená na hlavní zdroje toků cestovního ruchu na tradičních i netradičních trzích, stejně jako na zvláštní činnosti, jako je účast na specializovaných obchodních akcích, jako jsou veletrhy, a na produkci kvalitní literatury, filmů a podpůrných opatření pro uvádění na trh;

d) výzkum a informace zahrnující mimo jiné:

- zlepšování informací o cestovním ruchu a jejich sběru, analýzy, šíření a využívání statistických údajů,

- posouzení sociálněhospodářského dopadu cestovního ruchu na hospodářství ZZÚ se zvláštním důrazem na vazby s ostatními odvětvími v ZZÚ a okolních regionech, jako jsou produkce potravin, výstavba, technologie a řízení.

Článek 14

Oblasti související s obchodem

1. V rámci rozvojové strategie každé ZZÚ pomáhá Společenství posilovat schopnost ZZÚ zvládnout veškeré oblasti související s obchodem, kde je to nezbytné, včetně zdokonalení a podpory institucionálního rámce.

2. Společenství spolupracuje se ZZÚ při zavádění obecných zásad ochrany a podpory investic.

3. Společenství rovněž pomáhá posilovat spolupráci se ZZÚ s cílem s vhodnými agenturami pro hospodářskou soutěž formulovat a podporovat účinné politiky hospodářské soutěže, které postupně zajistí účinné uplatňování pravidel hospodářské soutěže soukromými i státními podniky. Ke spolupráci v této oblasti patří zejména pomoc při navrhování vhodného právního rámce a jeho správního provádění se zvláštním ohledem na nejméně rozvinuté ZZÚ.

4. Společenství pokračuje v posilování spolupráce se ZZÚ a rozšíří ji zejména na tyto oblasti:

a) tvorba právních předpisů na ochranu a vynucování práv duševního vlastnictví, předcházení zneužívání těchto práv držiteli práv a jejich porušování soutěžiteli, zřízení a posilování místních, regionálních a celostátních kanceláří a jiných subjektů, včetně podpory regionálních organizací duševního vlastnictví zapojených do uplatňování a ochrany, včetně odborné přípravy personálu;

b) uzavírání dohod zaměřených na ochranu ochranných známek a zeměpisných označení produktů zvláštního zájmu.

5. Společenství pomáhá ZZÚ v jejich úsilí v oblastech normalizace a osvědčování zaměřeném na prosazování systémů slučitelných mezi Společenstvím a ZZÚ. Tato spolupráce zahrnuje zejména:

a) opatření pro prosazování většího používání mezinárodních technických předpisů, norem a postupů posuzování shody, včetně zvláštních odvětvových opatření, v souladu s úrovní hospodářského rozvoje ZZÚ;

b) spolupráce v oblasti řízení a zajišťování jakosti ve vybraných odvětvích významných pro ZZÚ;

c) podpory iniciativ ZZÚ pro budování kapacit v oblastech posuzování shody, metrologie a normalizace;

d) rozvíjení vazeb mezi institucemi pro normalizaci, posuzování shody a osvědčování v Evropě a ZZÚ.

6. Společenství pomáhá posilovat spolupráci se ZZÚ, pokud jde o hygienická, veterinární a rostlinolékařská opatření, s cílem vybudovat v této oblasti kapacity veřejného a soukromého sektoru.

7. V duchu zásad z Ria posiluje Společenství spolupráci se ZZÚ s cílem posílit vzájemnou provázanost obchodní politiky a politiky životního prostředí. Cílem spolupráce je především:

a) zřízení soudržných místních, regionálních, celostátních a mezinárodních politik;

b) posílení prvků řízení jakosti zboží a služeb spojených s životním prostředím;

c) zdokonalování výrobních metod šetrných k životnímu prostředí ve vhodných odvětvích.

8. Společenství spolupracuje se ZZÚ v oblasti pracovních norem. Spolupráce v této oblasti spočívá zejména ve:

a) výměně informací o odpovídajících pracovních předpisech;

b) pomoci při tvorbě pracovněprávních předpisů a posilování stávajících právních předpisů;

c) vzdělávacích a osvětových programech zaměřených na odstranění dětské práce;

d) dodržování pracovněprávních předpisů.

9. Společenství spolupracuje se ZZÚ v oblasti politiky ochrany spotřebitele a ochrany zdraví spotřebitele:

a) zdokonalováním institucionálních a technických kapacit v této oblasti;

b) zřizováním systémů včasné výstrahy pro vzájemné informování o nebezpečných produktech;

c) výměnou informací a zkušeností o zřizování a činnosti poprodejního dohledu nad produkty a o bezpečnosti produktů;

d) zdokonalováním informací poskytovaných spotřebitelům o cenách, vlastnostech produktů a nabízených službách;

e) povzbuzováním rozvoje soukromých spotřebitelských sdružení a styků mezi zástupci spotřebitelských skupin;

f) zlepšováním slučitelnosti politik a systémů na ochranu spotřebitele;

g) informováním o vstupu v platnost právních předpisů a podporou spolupráce ve vyšetřování nebezpečného nebo nepoctivého obchodního jednání;

h) uplatňováním zákazů vývozu v obchodu se zbožím a se službami, jejichž uvádění na trh bylo v zemi jejich výroby zakázáno.

10. Společenství podporuje úsilí vyvíjené veřejnými a soukromými aktéry ZZÚ v oblasti informačních technologií a telekomunikací zaměřené na:

a) modernizaci telekomunikační infrastruktury, služeb přenosu dat, aplikací dálkového zpracování a projekty aplikace telematiky (TAP);

b) rozvoj a zdokonalování služeb a lidských kapacit, potřebných pro dosažení informační společnosti, a nejlepší možnou integraci těchto služeb do regionálních souvislostí;

c) zlepšování informovanosti o hospodářských příležitostech a výměny zkušeností a know-how;

d) poskytování lepších informací uživatelům těchto zdrojů;

e) optimální a udržitelné využívání potenciálu tohoto odvětví;

f) rozvoj používání telekomunikační a informační techniky v oblasti vzdělávání včetně dálkového studia;

g) zvětšování elektronické obchodní a hospodářské spolupráce;

h) zlepšování a modernizace zdravotnických sítí prostřednictvím rozvoje vazeb mezi nemocnicemi, použití dálkového stanovení diagnózy a tvorby společných databází;

i) vývoj multimediálního přístupu ke kulturním a turistickým zdrojům;

j) zdokonalování a zvětšování užívání informační a komunikační techniky v průmyslu a pro inovaci.

Článek 15

Sociální oblast

1. V rámci rozvojové strategie každé ZZÚ přispívá Společenství k opatřením pro lidský a společenský rozvoj. Spolupráce by mohla podporovat zejména programy v těchto odvětvích:

a) Vzdělávací politika a budování institucí (budovy a materiál); výuka jazyků a odborná příprava pedagogů; základní vzdělávání; sekundární vzdělávání a odborná příprava, vyšší vzdělávání (včetně vzdělávacích činností specifických pro určitá odvětví, například zemědělská odborná příprava).

Oblast vzdělávání by se měla zaměřit na rozšíření přístupu k základnímu vzdělávání a zlepšování jeho kvality výstavbou více škol, obnovou stávajících tříd a zajišťováním výukových materiálů, odbornou přípravou učitelů a poskytováním stipendií chudým studentům.

b) Reformní činnosti ve zdravotnictví, zdravotní politice a budování institucí; vzdělávání lékařů, odborné přípravě a výzkumu, zdravotnické infrastruktuře; HIV/AIDS.

Projekty ve zdravotnictví by měly pomáhat zajišťovat služby základní a preventivní péče, zejména plánování rodičovství a služby zdravotní péče o matku a dítě.

c) Populační politika a plánování rodičovství; péči o matku a dítě včetně podpory projektů péče o rodinu a vývoj příští generace.

d) Zvyšování účinnosti politik pro předcházení výrobě, distribuci a nedovolenému obchodu se všemi druhy omamných a psychotropních látek, předcházení a omezování zneužívání drog, s ohledem na práci, kterou v této souvislosti vykonávají mezinárodní subjekty.

Spolupráce zahrnuje:

i) odbornou přípravu, vzdělávání, podporu zdraví a rehabilitace závislých osob včetně projektů pro jejich opětovnou integraci do pracovního a společenského prostředí;

ii) opatření pro povzbuzení alternativních hospodářských příležitostí, například programů pro alternativní rozvoj oblastí, využívaných pro nedovolenou výrobu omamných rostlin, spojených s účinnými represivními opatřeními;

iii) technickou, finanční a správní pomoc související se sledováním obchodu s prekurzory a zavedení norem rovnocenných normám přijatým Společenstvím a zúčastněnými mezinárodními subjekty;

iv) technickou, finanční a správní pomoc ohledně předcházení, léčby a snižování zneužívání drog;

v) technickou pomoc, odbornou přípravu a zavedení norem předcházejících praní peněz rovnocenných normám přijatým Společenstvím a jinými mezinárodními subjekty, zejména Finanční akční skupinou proti praní peněz;

vi) výměnu důležitých informací pro provádění písmen a) až d).

e) Vodohospodářská politika a budování institucí; ochrana vodních zdrojů; nakládání s odpady (voda pro zemědělství nebo energetiku bude zahrnuta do odpovídajícího odvětví).

V odvětví zásobování vodou a hygieny je cílem poskytovat služby v nedostatečně obsluhovaných oblastech. Financování této podpory, zvětšující přístup k zásobám pitné vody a hygienickým službám, přímo přispívá k rozvoji lidských zdrojů zlepšováním zdravotního stavu, a tudíž ke zvyšování produktivity lidí, kteří k těmto službám dosud nemají přístup; stálá potřeba rozšiřovat základní služby spojené s vodou, hygienou a dopravou musí být pro městské i venkovské obyvatelstvo řešeny způsoby udržitelnými z hlediska životního prostředí.

f) Společenství spolupracuje se ZZÚ na zachování, udržitelném využívání a řízení jejich biologické rozmanitosti s ohledem na akční plán Společenství pro biologickou rozmanitost.

Spolupráce v této oblasti může zejména zahrnovat:

i) podporu zpracování, aktualizace a provádění národních strategií a akčních plánů biologické rozmanitosti;

ii) usnadňování zřizování místních, regionálních a subregionálních mechanismů pro výměnu informací, sledování a hodnocení pokroku při provádění Úmluvy o biologické rozmanitosti (CBD) [7];

iii) vyvíjení a udržování aktuálních databází o biologické rozmanitosti v ZZÚ;

iv) provádění vhodných opatření týkajících se přístupu ke genetickým zdrojům;

v) podpora uzavírání dohod se soukromým sektorem pro využívání genetických zdrojů země tak, aby místní společenství mohla účinně využívat hospodářský výnos plynoucí z takových dohod, a tak, aby využívání genetických zdrojů nepoškozovalo ochranu a zachování biologické rozmanitosti;

vi) pomoc ZZÚ účastnit se aktivně na procesu tvorby politiky a na jednáních v rámci CBD.

g) Projekty a programy bytové výstavby a integrovaného městského rozvoje

V městském rozvoji se úsilí zaměří na výstavbu nebo obnovu silnic a další základní infrastruktury včetně nízkopříjmové bytové výstavby.

Článek 16

Regionální spolupráce a integrace

Spolupráce zajistí, aby byla poskytována účinná pomoc pro dosažení cílů a priorit stanovených příslušnými orgány ZZÚ v rámci regionální a subregionální spolupráce a integrace:

1. Regionální spolupráce se týká operací dohodnutých mezi:

(a) dvěma či více ZZÚ;

(b) jednou či více ZZÚ a jedním či více sousedními státy AKT nebo třetími zeměmi;

(c) jednou či více ZZÚ a jedním či více státy AKT nebo jedním či více nejvzdálenějšími regiony uvedenými v čl. 299 odst. 2 Smlouvy (Guadeloupe, Guyana, Martinik, Réunion, Kanárské ostrovy, Azory a Madeira);

(d) dvěma či více regionálními organizacemi, jichž jsou ZZÚ členy;

(e) jednou či více ZZÚ a regionálními organizacemi, jejichž členy jsou ZZÚ, státy AKT nebo jeden či více nejvzdálenějších regionů.

2. Spolupráce v těchto souvislostech má tyto cíle:

(a) pečovat o postupnou integraci ZZÚ do světového hospodářství;

(b) urychlovat hospodářskou spolupráci a rozvoj uvnitř regionů ZZÚ a mezi nimi a regiony států AKT;

(c) podporovat volný pohyb osob, zboží, služeb, kapitálu, pracovních sil a technologií;

(d) urychlovat hospodářskou diverzifikaci a koordinaci, a harmonizaci regionálních a subregionálních politik spolupráce;

(e) podpora a pěstování obchodu mezi ZZÚ a uvnitř ZZÚ i obchodu s nejvzdálenějšími regiony, státy AKT či jinými třetími zeměmi.

3. V souvislostech regionální integrace má spolupráce tyto cíle:

(a) výstavbu a posilování schopností organizací a institucí pro regionální spolupráci a začlenění s cílem podpořit regionální spolupráci a integraci;

(b) povzbudit nejméně rozvinuté ZZÚ k účasti na rozvoji regionálních trhů a výhodách, které z nich plynou;

(c) provádět na regionální úrovni politiku odvětvových reforem;

(d) liberalizaci obchodu a plateb;

(e) podporovat přeshraniční zahraniční a domácí investice a jiné iniciativy regionální a subregionální hospodářské integrace;

(f) brát v úvahu čisté přechodné náklady regionální integrace na rozpočtové příjmy a platební bilanci.

4. Regionální spolupráce se týká řady různých funkčních a tematických oblastí, které konkrétně řeší společné problémy a využívají výhod úspor z rozsahu, včetně:

(a) infrastruktury a zejména infrastruktury dopravy a komunikací a s nimi spojených otázek bezpečnosti, energetiky;

(b) životního prostředí, řízení vodních zdrojů;

(c) zdravotnictví, vzdělávání a odborné přípravy;

(d) výzkumné, vědecké a technické spolupráce;

(e) připravenosti na regionální katastrofy a iniciativy pro jejich zmírňování;

(f) ostatních oblasti, například kontroly zbrojení, drog, organizovaného zločinu, praní peněz, podvodů a korupce.

5. Spolupráce také podporuje programy a iniciativy meziregionální spolupráce a spolupráce mezi ZZÚ a mezi AKT.

Článek 17

Kulturní a sociální spolupráce

Spolupráce přispívá k samostatnému rozvoji ZZÚ, což je proces soustředěný na obyvatele samotné, zakořeněný v kultuře každého národa. Tento lidský a kulturní rozměr zahrnuje všechny oblasti a odráží se ve všech rozvojových projektech a programech. Spolupráce podporuje politiky a opatření přijímaná příslušným orgány ZZÚ pro posílení svých lidských zdrojů, zvyšování jejich tvůrčích schopností a prosazování jejich kulturních identit. Povzbuzuje účast obyvatelstva na procesu rozvoje.

Kulturní a společenská spolupráce se vyjadřuje prostřednictvím:

- přihlédnutí ke kulturnímu a společenskému rozměru,

- podpory kulturních identit a dialogu mezi kulturami se zvláštním ohledem na zachování kulturního dědictví, tvorbu a šíření kulturních produktů, kulturní akce, informace a komunikaci,

- operací pro zlepšování a posílení lidských zdrojů, zaměřených zejména na vzdělávání a odbornou přípravu, vědeckou a technickou spolupráci, úlohu žen v rozvoji, zdravotnictví a boj proti zneužívání drog, obyvatelstvo a demografii.

ČÁST TŘETÍ

NÁSTROJE SPOLUPRÁCE ZZÚ A ES

HLAVA I

ROZVOJOVÁ FINANČNÍ SPOLUPRÁCE

Kapitola 1

Obecná ustanovení

Článek 18

Objectives

Cílem rozvojové finanční spolupráce, prováděné prostřednictvím poskytování přiměřených finančních zdrojů a vhodné technické pomoci, je:

(a) podpořit a povzbudit vlastní úsilí ZZÚ o dosažení udržitelného sociálního, kulturního a hospodářského rozvoje na základě vzájemného zájmu a v duchu vzájemné závislosti;

(b) pomoci zvýšit životní úroveň obyvatel ZZÚ;

(c) prosazovat opatření, která jsou pravděpodobně schopna mobilizovat kapacitu společenství, skupin, sdružení a jednotlivců vyvíjet iniciativu a účastnit se na navrhování a provádění rozvojových programů;

(d) v zájmu zmírnění chudoby přispívat k nejúplnější účasti obyvatelstva na prospěchu plynoucím z rozvoje;

(e) přispívat k rozvoji kapacity ZZÚ inovovat, přizpůsobovat a transformovat místní technologie a zvládnout vhodné nové technologie;

(f) podporovat úsilí ZZÚ o dosažení hospodářské diverzifikace, mimo jiné přispěním k udržitelnému zkoumání, uchování, zpracování a využívání svých přírodních zdrojů;

(g) poskytovat podporu a prosazovat optimální rozvoj lidských zdrojů v ZZÚ;

(h) usnadňovat nárůst finančních toků do ZZÚ, které splní jejich vyvíjející se potřeby, a podporovat úsilí ZZÚ o harmonizaci mezinárodní spolupráce na jejich rozvoji společným financováním operací s jinými finančními institucemi nebo třetími stranami;

(i) prosazovat přímé soukromé investice v ZZÚ, podporovat rozvoj zdravého, prosperujícího a dynamického soukromého sektoru ZZÚ a povzbuzovat toky místních, vnitrostátních a zahraničních investic do výrobních odvětví ZZÚ;

(j) povzbuzovat regionální spolupráci, solidaritu a integraci mezi jednotlivými ZZÚ a mezi ZZÚ a AKT;

(k) umožnit zřízení vyváženějších hospodářských a sociálních vztahů a lepšího pochopení mezi ZZÚ, státy AKT, členskými státy a zbytkem světa s cílem napomoci integraci ZZÚ do světového hospodářství;

(l) umožnit ZZÚ, jež čelí vážným hospodářským a sociálním obtížím výjimečné povahy způsobeným přírodními katastrofami nebo mimořádnými okolnostmi se srovnatelným účinkem, využít pomoci při mimořádných událostech;

(m) pomoci nejméně rozvinutým ZZÚ překonat zvláštní překážky bránící jejich rozvojovému úsilí.

Článek 19

Zásady

1. Rozvojová finanční spolupráce je založena na partnerství, doplňkovosti a subsidiaritě a

(a) provádí se v souladu se strategiemi přidružení a rozvoje přijatými podle článku 4, s patřičným ohledem na zeměpisné, sociální a kulturní charakteristiky ZZÚ i na jejich specifický potenciál;

(b) zajišťuje, aby byly toky zdrojů poskytovány předvídatelně a pravidelně;

(c) je pružná a přizpůsobená situaci v každé ZZÚ.

2. Členské státy spolupracují s Komisí s cílem zajistit pro využívání prostředků Společenství řádné finanční řízení.

3. V souladu s partnerským přístupem se o činnostech Společenství rozhoduje v úzkých konzultacích mezi Komisí, dotčenými orgány ZZÚ a členským státem, s nímž je spojena. Toto partnerství se uskutečňuje při plném respektování institucionálních, právních a finančních pravomocí každého z partnerů.

4. Aniž je dotčen čl. 25 odst. 1 druhý pododstavec, příspěvky Společenství a členských států se vzájemně doplňují.

5. V souladu se zásadou subsidiarity odpovídají za provádění operací dotčené orgány ZZÚ, aniž jsou dotčeny pravomoci Komise ve věcech zajištění řádného finančního řízení při využívání prostředků Společenství.

Článek 20

Jednotné programové dokumenty

1. V souladu s článkem 4 stanoví orgány ZZÚ, Komise a členský stát, s nímž je ZZÚ spojena, jednající v partnerství, strategii a prioritní cíle, na nichž má být JPD založen.

2. Orgány ZZÚ odpovídají za:

(a) stanovení svých priorit, na nichž má být založena strategie spolupráce;

(b) identifikaci projektů a programů v rámci odvětvového plánování a za stanovení podpůrných opatření pro zajištění udržitelnosti a životaschopnosti navrhovaných plánů;

(c) přípravu projektové a programové dokumentace;

(d) přípravu, projednání a uzavírání zakázek;

(e) provádění a řízení projektů a programů;

(f) udržování projektů a programů a zajišťování jejich udržitelnosti.

3. Příslušné orgány ZZÚ a Komise společně odpovídají za:

(a) přijetí JPD;

(b) zajištění rovnosti podmínek účasti v nabídkových řízeních a na zakázkách;

(c) monitorování a hodnocení účinků a výsledků projektů a programů;

(d) zajištění správného, bezodkladného a účinného provádění projektů a programů.

4. Komise odpovídá za přijímání finančních rozhodnutí o celkovém přídělu odpovídajícímu JPD postupem podle článku 24.

5. Není-li v tomto rozhodnutí stanoveno jinak, jsou veškerá rozhodnutí vyžadující schválení jedné ze stran přidružení schválena nebo se považují za schválená do šesti měsíců od oznámení druhou stranou.

Článek 21

Rozsah financování

V rámci strategie a priorit stanovených dotyčnou ZZÚ na místní nebo regionální úrovni může být finanční podpora poskytována na operace pomáhající dosáhnout cílů stanovených tímto rozhodnutím.

Do tohoto rozsahu spadají tyto činnosti:

a) odvětvové politiky a reformy a projekty, které jsou s nimi slučitelné;

b) institucionální rozvoj, budování kapacit a integrace hledisek životního prostředí;

c) programy technické spolupráce;

d) humanitární pomoc a operace při mimořádných událostech;

e) dodatečná podpora v případě výkyvů příjmů z vývozu zboží a služeb.

Článek 22

Způsobilost pro financování

1. Finanční podporu poskytovanou podle tohoto rozhodnutí mohou obdržet tyto subjekty nebo orgány:

a) ZZÚ;

b) regionální nebo mezistátní organizace, k nimž patří jedna či více ZZÚ a které jsou jejich příslušnými orgány k tomu oprávněny;

c) společné subjekty zřízené Společenstvím a ZZÚ, aby sledovaly některé zvláštní cíle.

2. S výhradou dohody orgánů dotyčných ZZÚ mohou podporu obdržet rovněž

a) místní, celostátní nebo regionální veřejné nebo poloveřejné subjekty, místní samosprávné celky ZZÚ, a zejména jejich finanční instituce a rozvojové banky;

b) společnosti a podniky ZZÚ a regionálních skupin;

c) podniky členského státu, s cílem umožnit jim navíc k jejich vlastnímu příspěvku provádět výrobní projekty na území ZZÚ;

d) finanční zprostředkovatelé ZZÚ nebo Společenství, kteří podporují a financují soukromé investice v ZZÚ;

e) aktéři decentralizované spolupráce a ostatní nestátní aktéři ze ZZÚ a ze Společenství, s cílem umožnit jim provádět hospodářské, kulturní, sociální a vzdělávací projekty a programy v ZZÚ v rámci decentralizované spolupráce uvedené v článku 29.

Článek 23

Programování a provádění

Komise přijme prováděcí předpisy k této části rozhodnutí a pro přílohy II A až D do dvanácti měsíců po jeho vstupu v platnost postupem podle článku 24 a ve spolupráci se ZZÚ podle článku 7.

Komise podpoří plné využívání nástrojů stanovených v tomto rozhodnutí, zejména obchodními a finančními ustanoveními, ze strany ZZÚ tím, že poskytne vhodné pokyny a informace do dvanácti měsíců po jeho vstupu v platnost.

Tyto předpisy upraví zejména:

a) postup pro vypracování JPD a jeho podstatných prvků;

b) postupy a kritéria pro monitorování, audit, hodnocení ex ante, v polovině období a ex post, přezkoumání a provádění JPD, včetně těch, jež se týkají účasti Komise na těchto činnostech;

c) vypracovávání periodických a jiných zpráv;

d) prováděcí pravidla pro finanční opravy uvedená v článku 32.

Finanční a účetní postupy jsou stanoveny ve finančním nařízení pro 9. ERF.

Článek 24

Výbor ERF-ZZÚ

1. Tam, kde je to vhodné, je Komisi nápomocen výbor zřízený interní dohodou (v tomto článku dále jen "výbor").

2. Při vykonávání pravomocí, které mu uděluje toto rozhodnutí, je tento výbor označován jako "výbor ERF-ZZÚ". Na výbor ERF-ZZÚ se vztahuje vnitřní jednací řád výboru zřízeného interní dohodou.

3. Výbor zaměřuje svou práci na podstatné otázky rozvojové spolupráce na úrovni ZZÚ a regionů. V zájmu soudržnosti, koordinace a doplňkovosti monitoruje provádění JPD.

4. Výbor vydává stanovisko k:

a) návrhům JPD a všem jejich změnám;

b) prováděcím předpisům k této části a k přílohám II A až D.

5. Zástupce Komise předloží výboru návrh opatření, která mají být přijata. Výbor zaujme stanovisko k návrhu ve lhůtě stanovené předsedou. Stanovisko se přijímá většinou stanovenou v čl. 21 odst. 4 interní dohody. Hlasům zástupců členských států ve výboru je přidělena váha stanovená v odstavci 3 téhož článku. Předseda nehlasuje.

6. Komise přijímá opatření, která jsou okamžitě použitelná. Pokud však tato opatření nejsou v souladu se stanoviskem výboru, sdělí je Komise neprodleně Radě. V tomto případě může Komise nejvýše o tři měsíce ode dne tohoto sdělení odložit použitelnost opatření, o kterých rozhodla.

7. Rada může většinu v souladu s vážením uvedeným v odstavci 5 přijmout ve lhůtě stanovené v odstavci 6 jiné rozhodnutí.

8. Komise informuje výbor o monitorování, hodnocení a auditu JPD.

Kapitola 2

Zdroje zpřístupněné pro ZZÚ

Článek 25

Finanční pomoc

1. Celková částka finanční pomoci Společenství pro účely kapitoly 1, její přidělení, finanční podmínky a postupy a využití této pomoci v období od roku 2000 do roku 2007 jsou uvedeny v přílohách II A až D a v kapitole 3, aniž jsou dotčeny předpisy, které má Komise přijmout podle článku 24.

Finanční pomoc podle tohoto rozhodnutí může být použita na krytí celkových nákladů místních a zahraničních výdajů projektů a programů, včetně financování opakujících se nákladů.

2. ZZÚ jsou rovněž způsobilé pro financování podle právních předpisů platných ve prospěch rozvojových zemí uvedených v příloze II E a pro programy Společenství uvedené v příloze II F.

Kapitola 3

Podpora investic soukromého sektoru

Článek 26

Povzbuzování investic

Orgány ZZÚ, členské státy a Společenství uznávají význam soukromých investic pro podporu své rozvojové spolupráce a potřebu přijmout opatření k povzbuzení těchto investic a

a) provádějí opatření pro povzbuzení účasti soukromých investorů jednajících v souladu s cíli a prioritami rozvojové spolupráce ZZÚ a ES a s odpovídajícími právními předpisy na svém rozvojovém úsilí;

b) zajišťují těmto investorům korektní a spravedlivé zacházení;

c) přijímají opatření a provádějí akce, které pomáhají vytvářet a udržovat předvídatelné a bezpečné investiční prostředí, a jednávají dohody, které toto prostředí zlepšují;

d) prosazují účinnou spolupráci mezi hospodářskými subjekty ZZÚ a mezi nimi a hospodářskými subjekty ze Společenství s cílem zvětšit tok kapitálu, řídící schopnosti, technologie a jiné formy know-how;

e) se snaží prosazovat větší tok soukromých zdrojů mezi Společenstvím a ZZÚ, mimo jiné tím, že přispívají k odstraňování překážek bránících subjektům ZZÚ v přístupu na mezinárodní kapitálové trhy, včetně trhů Společenství;

f) vytvářejí prostředí, které podněcuje rozvoj finančních institucí a mobilizaci zdrojů klíčových pro tvorbu kapitálu a růst podnikavosti;

g) podporují rozvoj podniků přijímáním opatření nezbytných pro zlepšení podnikatelského prostředí, a zejména pečují o právní, správní a pobídkový rámec vedoucí ke vzniku a rozvoji dynamických podniků soukromého sektoru, včetně základních operací;

h) podporují schopnost místních institucí v ZZÚ poskytovat takový rozsah služeb, který může povzbudit větší místní účast v průmyslové a obchodní činnosti.

Článek 27

Podpora a financování investic

Spolupráce poskytne dlouhodobé financování na pomoc prosazování růstu soukromého sektoru a mobilizace vnitrostátního a zahraničního kapitálu k tomuto účelu. Pro tento účel spolupráce poskytne zejména:

a) granty na krytí technické a finanční pomoci pro rozvoj lidských zdrojů, budování institucionálních kapacit či jiných forem institucionální podpory související s konkrétními investicemi; opatření určená ke zvýšení konkurenceschopnosti podniků a budování kapacit soukromých finančních a nefinančních zprostředkovatelů; opatření pro usnadnění a podporu investic a činností zvyšujících konkurenceschopnost;

b) poradenské a konzultační služby na pomoc vytváření příznivého klimatu pro investice a zásobu informací pomáhající vést a povzbuzovat kapitálové toky;

c) granty financované investiční facilitou uvedenou v příloze II C;

d) půjčky z vlastních zdrojů EIB.

Podmínky použitelné pro investiční facilitu a výše uvedené půjčky jsou stanoveny v přílohách II B a C.

Kapitola 4

Dodatečná podpora v případě výkyvů příjmů z vývozu

Článek 28

Dodatečná podpora

1. S cílem zmírnit nepříznivé účinky veškerých krátkodobých výkyvů příjmů z vývozu, zejména v zemědělském a těžebním odvětví, které by mohly ohrozit dosažení rozvojových cílů dotyčné ZZÚ, se v rámci finančního přídělu uvedeného v příloze II A zřizuje systém dodatečné podpory.

2. Účelem podpory v případech krátkodobých výkyvů příjmů z vývozu je ochrana makroekonomických a odvětvových reforem a politik vystavených riziku v důsledku poklesu příjmů a náprava nepříznivých důsledků nestability příjmů z vývozu, zejména u zemědělských produktů a produktů těžby.

3. Při přidělování zdrojů uvedených v příloze II D se bere v úvahu závislost hospodářství ZZÚ na vývozu, zejména v zemědělském a těžebním odvětví. V této souvislosti se nejméně vyvinutým ZZÚ dostává výhodnějšího zacházení.

4. Dodatečné prostředky se poskytují v souladu se zvláštními ustanoveními podpůrného mechanismu stanoveného v příloze II D.

5. Společenství rovněž poskytuje podporu tržním pojistným programům navrženým pro ZZÚ, které se chtějí chránit proti riziku výkyvů příjmů z vývozu.

Kapitola 5

Podpora ostatním aktérům spolupráce

Článek 29

Cíle a financování

1. S cílem řešit rozvojové potřeby místních společenství a povzbudit všechny aktéry decentralizované spolupráce schopné přispět k autonomnímu rozvoji ZZÚ, aby prosazovali a prováděli iniciativy, podpoří spolupráce mezi ZZÚ a ES tyto rozvojové operace v mezích stanovených dotyčnými ZZÚ a členskými státy, s nimiž jsou tyto ZZÚ spojeny, a v rámci ustanovení JPD.

2. V této souvislosti se finanční podpora decentralizovaným projektům a mikroprojektům poskytuje takto:

a) Partnery spolupráce způsobilými pro finanční podporu podle této kapitoly jsou aktéři decentralizované spolupráce ve Společenství, ZZÚ nebo jiných rozvojových zemích, tj. místní orgány veřejné moci, nevládní organizace, místní sdružení obchodníků a iniciativy místních občanů, družstva, odbory, ženské a mládežnické organizace, vzdělávací a výzkumné instituce, církve a jakákoli nevládní sdružení, která pravděpodobně přispějí k rozvoji.

Tato forma spolupráce zpřístupní pro rozvoj ZZÚ schopnosti, inovativní operační metody a zdroje aktérů decentralizované spolupráce. Podpora bere v úvahu zejména společné akce Společenství, ZZÚ a ostatních rozvojových zemí.

b) Místní mikroprojekty musí mít hospodářský a sociální dopad na život lidí, plnit prokázanou a zjištěnou prioritní potřebu a být podnikány z iniciativy a za aktivní účasti místního společenství, které z nich má prospěch.

3. Projekty nebo programy v rámci této formy spolupráce mohou být cestou, jak dosáhnout zvláštních cílů JPD nebo výsledků iniciativ místních společenství či decentralizovaných aktérů.

4. Podpora poskytovaná podle této kapitoly je ve vztahu k příloze II E dodatečná nebo v případě potřeby doplňková.

5. Příspěvky na financování mikroprojektů a decentralizované spolupráce pocházejí z grantů, přičemž v tomto případě příspěvek nesmí být zpravidla vyšší než tři čtvrtiny celkových nákladů každého projektu. Rozdíl je financován:

a) u mikroprojektů dotyčným místním společenstvím věcným plněním nebo formou služeb či v hotovosti, podle jeho schopnosti přispět;

b) u decentralizované spolupráce aktéry decentralizované spolupráce za předpokladu, že finanční, technické, materiálové a ostatní zdroje, které přinesou, nejsou obecně nižší než 25 % odhadovaných nákladů projektu či programu;

c) ve výjimečných případech, kdy se jedná o mikroprojekty i o decentralizovanou spolupráci, orgány dotyčné ZZÚ buď ve formě finančního příspěvku, nebo využitím veřejného zařízení či dodávky služeb.

Pro projekty a programy financované v rámci mikroprojektů nebo decentralizované spolupráce se použijí postupy stanovené tímto rozhodnutím, zvláště s ohledem na prováděcí ustanovení JPD.

Kapitola 6

Podpora humanitární pomoci a pomoci při mimořádných událostech

Článek 30

Cíle a prostředky

1. Humanitární pomoc a pomoc při mimořádných událostech se poskytuje ZZÚ, které čelí vážným hospodářským a sociálním obtížím výjimečné povahy, které jsou důsledkem přírodních katastrof nebo mimořádných okolností se srovnatelnými důsledky. Humanitární pomoc a pomoc při mimořádných událostech se poskytuje po dobu nezbytnou ke zvládnutí mimořádných potřeb vyplývajících z těchto situací.

Humanitární pomoc a pomoc při mimořádných událostech se poskytuje výlučně podle potřeb a zájmů obětí katastrofy.

2. Cílem humanitární pomoci a pomoci při mimořádných událostech je:

a) zachraňovat lidské životy v krizových a těsně pokrizových situacích způsobených přírodními katastrofami nebo mimořádnými okolnostmi se srovnatelnými důsledky;

b) přispět k financování dopravy humanitární pomoci a úsilí k zajištění přímému přístupu zamýšlených příjemců k této pomoci všemi dostupnými logistickými prostředky;

c) provádět krátkodobá opatření obnovy a rekonstrukce s cílem vytvořit co nejdříve podmínky pro integraci nebo opětovnou integraci dotyčných lidí;

d) řešit potřeby plynoucí z vysídlení obyvatel, jako jsou uprchlíci, vysídlené osoby a navrátilci, po přírodní nebo člověkem způsobené katastrofě s cílem plnit po nezbytně dlouhou dobu veškeré potřeby uprchlíků a vysídlených osob, ať se nacházejí kdekoli, a usnadnit jejich dobrovolné opětovné usazování;

e) pomáhat ZZÚ vyvíjet nebo zdokonalovat systémy předcházení katastrofám a připravenosti na ně, včetně systémů pro předvídání a včasného varování, s cílem snižovat následky katastrof.

3. Pomoc může být obdobně poskytnuta ZZÚ přijímajícím uprchlíky nebo navrátilce, aby plnila naléhavé potřeby, jež nejsou kryty pomocí při mimořádných událostech.

4. Pomoc poskytovaná podle tohoto článku se financuje z rozpočtu Společenství. Vedl financování z odpovídající kapitoly rozpočtu však může být výjimečně financována z přídělů stanovených v příloze II A.

5. Operace humanitární pomoci a pomoci při mimořádných událostech se provádějí buď na žádost ZZÚ postižené krizovou situací, Komise, členského státu, s nímž je ZZÚ spojena, mezinárodních organizací nebo místních nebo mezinárodních nevládních organizací. Tato pomoc je spravována a prováděna podle postupů umožňujících rychlé, pružné a účinné zásahy.

Kapitola 7

Prováděcí postupy

Článek 31

Technická pomoc

1. Z podnětu Komise nebo jejím jménem mohou být financovány studie nebo opatření technické pomoci s cílem zajistit přípravu, monitorování, hodnocení a dohled nezbytné pro provádění tohoto rozhodnutí.

Tyto studie nebo opatření technické pomoci se financují z celkového grantového přídělu.

2. Z podnětu ZZÚ po vydání stanoviska Komise mohou být financovány studie a opatření technické pomoci ve vztahu k provádění činností obsažených v JPD.

Tyto studie nebo opatření technické pomoci se financují z přídělu dotyčné ZZÚ.

Článek 32

Finanční kontrola

1. Hlavní odpovědnost za finanční dohled nad operací nese dotyčná ZZÚ. Provádí se případně koordinovaně s členským státem, s nímž je ZZÚ spojena, v souladu s platnými vnitrostátními právními předpisy.

2. Komise odpovídá za:

a) zajištění toho, aby v dotyčných ZZÚ existovaly a řádně fungovaly řídící a kontrolní systémy zajišťující správné a efektivní využívání prostředků Společenství;

b) to, aby v případě nesrovnalostí zaslala doporučení nebo žádosti o opatření k nápravě těchto nesrovnalostí a veškerých zjištěných nedostatků v řízení.

3. Komise, ZZÚ a případně členský stát, s nímž je ZZÚ spojena, se na základě správních ujednání jednou za rok nebo za dva roky scházejí, aby koordinovali programy, metodiky a provádění kontrol.

4. Pokud jde o finanční opravy,

a) odpovídá za zjištění a opravu finančních nesrovnalostí v prvé řadě ZZÚ;

b) avšak v případě nedostatků na straně dotyčné ZZÚ, jestliže ZZÚ nenapraví situaci a pokusy o urovnání jsou neúspěšné, Komise jedná, aby snížila celkový příděl odpovídající finančnímu rozhodnutí o JPD nebo odňala jeho zůstatek.

Kapitola 8

Přechod od předchozích Evropských rozvojových fondů k 9. ERF

Článek 33

Provádění předchozích ERF a přechodná etapa

1. Závazky učiněné v rámci 6., 7. a 8. ERF před vstupem tohoto rozhodnutí v platnost se nadále provádějí podle pravidel platných pro uvedené ERF.

Zdroje z 6., 7. a 8. ERF, které byly přiděleny ZZÚ před vstupem tohoto rozhodnutí v platnost, jim zůstávají přiděleny. Tyto zdroje se nadále využívají podle odpovídajících ustanovení rozhodnutí 91/482/EHS, která jsou nadále použitelná pro tyto účely, do vstupu v platnost interní dohody, kterou se zřizuje 9. ERF.

Dokud nevstoupí v platnost interní dohoda, kterou se zřizuje 9. ERF, zůstávají úředníci odpovídající za řízení a provádění zdrojů Evropského rozvojového fondu, zejména hlavní schvalující osoba ERF, místní schvalující osoba ZZÚ a vedoucí delegace Komise odpovědni za řízení a provádění úkolů, jež jim byly přiděleny rozhodnutím Rady 91/482/ES.

2. Veškeré zůstatky, které zbudou z předchozích ERF ke dni vstupu v platnost interní dohody, kterou se zřizuje 9. ERF, a veškeré částky, na které budou závazky zrušeny později z projektů probíhajících v rámci těchto fondů, budou převedeny do 9. ERD a použity podle podmínek stanovených tímto rozhodnutím.

Veškeré zdroje takto převedené do 9. ERF, jež byly předtím přiděleny pro orientační program jedné ze ZZÚ nebo regionu, zůstanou přiděleny této ZZÚ nebo pro regionální spolupráci.

Veškeré ostatní zůstatky, které nebyly přiděleny pro žádný orientační program, se převedou do nepřidělené částky 9. ERF. Celková částka tohoto rozhodnutí, doplněná převedenými zůstatky z předchozích ERF, pokrývá období let 2000 až 2007. Tento odstavec se použije zejména na všechny zbývající zůstatky celkových částek uvedených v článcích 118 a 142 rozhodnutí 91/482/EHS o stabilizaci příjmů z vývozu zemědělských komodit (Stabex) a o zvláštním finančním nástroji (Sysmin).

HLAVA II

HOSPODÁŘSKÁ A OBCHODNÍ SPOLUPRÁCE

Článek 34

Cíl

1. Cílem hospodářské a obchodní spolupráce je podpořit hospodářský a sociální rozvoj ZZÚ, zejména vytvořením úzkých hospodářských vztahů mezi nimi a Společenstvím jako celkem.

Provádění této spolupráce musí být v souladu s cíli ostatních společných politik.

2. Společenství se kromě toho zavazuje podporovat účinnou integraci ZZÚ do světového hospodářství a rozvoj jejich obchodu zbožím a službami na regionálních a světových trzích.

Kapitola 1

Ustanovení pro obchod se zbožím

Článek 35

Volný přístup pro původní produkty

1. Produkty pocházející ze ZZÚ se dovážejí do Společenství s osvobozením od cla.

2. Pojem původních produktů a způsoby správní spolupráce, které se k nim vztahují, jsou stanoveny v příloze III.

Článek 36

Překládka nepůvodních produktů ve volném oběhu v ZZÚ

1. Produkty, které nepocházejí ze ZZÚ, ale jsou v ZZÚ ve volném oběhu a jsou jako takové zpětně vyváženy do Společenství, se přijímají pro dovoz do Společenství s osvobozením od cla a poplatků s rovnocenným účinkem za předpokladu, že

a) v dotyčné ZZÚ bylo zaplaceno clo nebo poplatky s rovnocenným účinkem na úrovni alespoň stejné jako cla platná ve Společenství na dovoz týchž produktů s původem ve třetích zemích způsobilých pro doložku nejvyšších výhod;

b) nebyly předmětem částečného nebo úplného osvobození od cla nebo navrácení cla či poplatků s rovnocenným účinkem, aniž tím je dotčen odstavec 2;

c) jsou doprovázeny vývozním osvědčením.

2. Aniž je dotčen odstavec 1, může Komise na řádně podloženou žádost orgánů dotyčné ZZÚ a za účelem dosažení cílů tohoto rozhodnutí povolit ZZÚ veřejnou finanční podporu pro subjekty provozující postup překládky.

Tato žádost musí zejména uvést povahu a předpokládaný objem obchodu, který by měl z podpory prospěch.

Tato podpora musí mít formu podpory pro dopravu zboží uváděného do volného oběhu, včetně oprávněných provozních nákladů podporovaných ve vztahu k postupu překládky. Tato podpora nesmí vyvolat vážné narušení nebo obtíže, které mohou způsobit zhoršení situace v některém z hospodářských odvětví Společenství nebo jednoho či více členských států.

Orgány ZZÚ mohou Komisi předávat prohlášení s cílem poskytnout další informace pro odůvodnění své písemné žádosti.

Jestliže to orgány ZZÚ požadují, bude svolána partnerská pracovní skupina uvedená v čl. 7 odst. 3, aby vyřešila veškeré otázky spojené se správou postupu překládky.

3. Odstavce 1 a 2 se nevztahují na:

a) zemědělské produkty uvedené v příloze I Smlouvy ani na produkty, na něž se vztahuje nařízení Rady (EHS) č. 3448/93 ze dne 6. prosince 1993 o právní úpravě obchodování s některým zbožím vzniklým zpracováním zemědělských produktů [8], s výjimkou, od 1. února 2002 a s výhradou, že Komise přijme nezbytná prováděcí pravidla,

A) produktů rybolovu kódů KN 0303311000, 0304209510 a 03061310 překládaných přes Grónsko v rámci ročního množství 10000 tun a

B) produktů rybolovu kódů KN 03022110, 03033110, 03054910, 03061210, 03061290, 03062291, 03062299, 03061310, 03061330, 03061340, 03061350, 03061380, 03062310, 03062331, 03062339, 03062390 překládaných přes Saint-Pierre a Miquelon v rámci ročního množství 2000 tun;

b) produkty podléhající při dovozu do Společenství množstevním omezením nebo antidumpingovým clům.

4. Podmínky vstupu do Společenství pro produkty nepocházející ze ZZÚ, ale ve volném oběhu v některé ze ZZÚ, a způsoby správní spolupráce, které se jich týkají, jsou uvedeny v příloze IV.

Článek 37

Postup projednávání ve výboru

1. Ve věcech uvedených v článku 36 je Komisi nápomocen výbor.

2. Na jednání výboru se vztahují články 3 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES.

3. Výbor přijme svůj jednací řád.

Článek 38

Množstevní omezení a opatření s rovnocenným účinkem

1. Společenství neuplatňuje na dovoz produktů pocházejících ze ZZÚ žádná množstevní omezení nebo opatření s rovnocenným účinkem.

2. Odstavec 1 nevylučuje zákazy nebo omezení dovozu, vývozu nebo tranzitu odůvodněné veřejnou mravností, veřejným pořádkem, ochranou zdraví a života lidí a zvířat, ochranou rostlin, ochranou národního kulturního pokladu, jenž má uměleckou, historickou nebo archeologickou hodnotu, uchováním vyčerpatelných přírodních zdrojů nebo ochranou průmyslového a obchodního vlastnictví.

Tyto zákazy nebo omezení v žádném případě nesmějí sloužit jako prostředky svévolné diskriminaci nebo zastřeného omezování obchodu obecně.

Článek 39

Odpady

1. Pohyb odpadů mezi členskými státy a ZZÚ je kontrolován v souladu s mezinárodním právem a právem Společenství. Společenství podporuje budování a rozvoj skutečné mezinárodní spolupráce v této oblasti s cílem chránit životní prostředí a veřejné zdraví.

2. Společenství zakáže veškerý přímý a nepřímý vývoz odpadů do ZZÚ, s výjimkou vývozu odpadů nezařazených jako nebezpečné určených pro využití, a orgány ZZÚ současně zakáží přímý a nepřímý dovoz takového odpadu do své země ze Společenství nebo jakékoli jiné země, aniž jsou dotčeny zvláštní mezinárodní závazky v těchto oblastech, které byly nebo budou přijaty na příslušných mezinárodních fórech.

3. Pokud jde o Společenství, použije se nařízení Rady (EHS) č. 259/93 ze dne 1. února 1993 o dozoru nad přepravou odpadů v rámci Evropského společenství, do něj a z něj a o její kontrole [9].

4. Pokud jde o ZZÚ, které pro své ústavní postavení nejsou stranou Basilejské úmluvy, urychlí jejich příslušné orgány přijetí vnitřních právních a správních opatření nezbytných pro provedení Basilejské úmluvy [10].

5. Dotčené členské státy navíc prosadí u ZZÚ přijetí vnitřních právních a správních opatření nezbytných pro provedení:

a) nařízení (EHS) č. 259/93:

i) článku 13, pokud jde o přepravu odpadů v rámci ZZÚ,

ii) článku 18, pokud jde o vývoz odpadů ze ZZÚ do států AKT;

b) nařízení (ES) č. 1420/1999 [11];

c) nařízení Komise (ES) č. 1547/1999 [12];

d) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/59/ES s výhradou lhůt pro provedení stanovených v článku 16 uvedené směrnice [13].

6. Pokud jde o dovoz nebezpečných odpadů a odpadů neklasifikovaných jako nebezpečné určených pro konečné zneškodnění ze ZZÚ do Společenství, použijí se články 1 až 12 a 25 až 39 nařízení (EHS) č. 259/93 a rozhodnutí Komise 94/774/ES [14].

7. Jedna nebo více ZZÚ a členský stát, s nímž jsou spojeny, mohou použít pro vývoz odpadů ze ZZÚ do tohoto členského státu vnitrostátní postupy.

V tom případě dotyčné členské státy uvědomí Komisi do šesti měsíců od vstupu tohoto rozhodnutí v platnost o platných právních předpisech nebo o veškerých budoucích souvisejících právních předpisech, včetně všech jejich změn.

Článek 40

Opatření přijímaná ZZÚ

1. S ohledem na současné potřeby rozvoje ZZÚ mohou orgány ZZÚ zachovat nebo zavést taková cla nebo množstevní omezení na dovoz produktů pocházejících ze Společenství, jaká považují za nezbytná.

2. a) Obchodní režimy používané ZZÚ vůči Společenství nesmějí působit diskriminaci mezi členskými státy ani být méně výhodné, než je zacházení podle doložky nejvyšších výhod.

b) Aniž jsou dotčena zvláštní ustanovení tohoto rozhodnutí, nerozlišuje Společenství v oblasti obchodu mezi ZZÚ.

c) Písmeno a) nebrání zemi nebo území, aby některým jiným ZZÚ nebo jinými rozvojovým zemím poskytly výhodnější zacházení, než je zacházení poskytované Společenství.

3. Orgány ZZÚ sdělí Komisi do tří měsíců po vstupu tohoto rozhodnutí v platnost celní sazebníky a množstevní omezení, které uplatňují.

Oznámí Komisi rovněž veškeré pozdější změny těchto opatření v době jejich přijetí.

Článek 41

Doložka o dohledu

1. Produkty pocházející ze ZZÚ uvedené v článku 35 nebo produkty nepocházející ze ZZÚ uvedené v článku 36 mohou podléhat zvláštnímu dohledu. Komise rozhodne, na které produkty se dohled uplatňuje, po konzultacích s orgány ZZÚ a členským státem, s nímž je ZZÚ spojena.

2. Použije se článek 308d nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 ze dne 2. července 1993, kterým se provádí nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství [15].

3. Komise a příslušné orgány ZZÚ zajistí účinný výkon dohledu zavedením způsobů správní spolupráce stanovených v přílohách III a IV.

Článek 42

Ochranná opatření

1. Vzniknou-li v důsledku uplatňování tohoto rozhodnutí vážné obtíže v hospodářském odvětví Společenství nebo jednoho či více jeho členských států nebo k ohrožení jejich vnější finanční stability, nebo pokud vyvstanou obtíže, které mohou způsobit zhoršení situace v některém odvětví činnosti Společenství nebo v regionu Společenství, může Komise z vlastního podnětu nebo na žádost jednoho nebo více členských států a po konzultaci s výborem uvedeným v článku 43 přijmout nebo povolit dotčeným členským státům přijmout nezbytná ochranná opatření podle následujících odstavců.

2. Pro účely odstavce 1 se dává přednost opatřením, která co nejméně narušují fungování přidružení a Společenství. Tato opatření nesmějí překročit meze toho, co je nezbytně nutné k nápravě obtíží, které vznikly. Nesmějí být přísnější, než je odnětí preferenčního zacházení poskytnutého podle tohoto rozhodnutí.

3. Při přijímání nebo změně ochranných opatření se zvláštní pozornost věnuje zájmům nejméně rozvinutých ZZÚ.

4. Tímto článkem nejsou dotčena práva a povinnosti Společenství podle pravidel WTO, včetně pravidel obsažených v dohodě WTO o ochranných opatřeních [16]. Nebrání ani používání nařízení, jimiž se zřizuje společná organizace zemědělských trhů, správních předpisů Společenství nebo jednotlivých členských států, která z nich vcházejí, ani zvláštních pravidel přijatých podle článku 235 Smlouvy pro zpracované zemědělské produkty.

5. a) Jestliže členský stát požádá Komisi o uplatnění ochranných opatření, uvědomí Komise Radu, členské státy a orgány ZZÚ do tří pracovních dnů od obdržení žádosti členského státu, a vyzve orgány ZZÚ, aby dodaly všechny informace, které považují za významné pro vzniklou situaci.

b) Pokud Komise jedná z vlastního podnětu, uvědomí dotčené ZZÚ a členské státy co nejdříve.

c) Pokud to požadují orgány ZZÚ a aniž jsou dotčeny lhůty uvedené v tomto článku, je svolána partnerská pracovní skupina uvedená v čl. 7 odst. 3. Výsledky práce pracovní skupiny se předají poradnímu výboru. V tom případě se lhůta uvedená v odstavci 9 tohoto článku prodlužuje o deset pracovních dnů. Současně pozve Komise členské státy na schůzi výboru uvedeného v článku 43.

Členské státy a ZZÚ poskytnou Komisi veškeré nezbytné informace k odůvodnění svých žádostí o uplatňování nebo ne uplatňování ochranných opatření.

6. Komise okamžitě oznámí Radě, členským státům a orgánům ZZÚ své rozhodnutí přijmout nezbytná ochranná opatření. Rozhodnutí je okamžitě použitelné.

7. Každý členský stát může postoupit rozhodnutí Komise uvedené v odstavci 6 Radě do deseti pracovních dnů poté, co o něm obdržel oznámení.

8. Pokud Komise nepřijme rozhodnutí do 21 pracovních dnů nebo žádost zamítne nebo pokud se Komise rozhodne nepřijmout ochranná opatření, může každý členský stát, který věc předložil Komisi, ji postoupit Radě.

9. V případech uvedených v odstavcích 7 a 8 může Rada do 21 pracovních dnů kvalifikovanou většinou přijmout odlišné rozhodnutí.

Článek 43

Postup projednávání ve výboru

1. Ve věcech uvedených v článku 42 je Komisi nápomocen výbor.

2. Na jednání výboru se použijí články 3 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES.

3. Výbor přijme svůj jednací řád.

Kapitola 2

Obchod službami a pravidla usazování

Článek 44

Obecný cíl

Dlouhodobým cílem v této oblasti je postupná liberalizace obchodu službami s náležitým ohledem na cíle místní politiky ZZÚ a s náležitým uvážením úrovně rozvoje ZZÚ a závazků, které přijalo Společenství, členské státy nebo ZZÚ v rámci WTO.

Článek 45

Obecné zásady usazování a poskytování služeb

1. Pro účely této kapitoly se rozumí:

a) "společnostmi nebo podniky" společnosti nebo podniky založené podle občanského nebo obchodního práva, včetně veřejných a jiných obchodních společností, družstev a jakýchkoli jiných právnických osob nebo sdružení řízených veřejným nebo soukromým právem, s výjimkou neziskových.

"Společnosti nebo podniky členských států" jsou společnosti nebo podniky vytvořené v souladu s právem členského státu, jejichž sídlo, správní ústředí nebo hlavní provozovna se nacházejí v některém členském státě. Společnost nebo podnik, které mají v členském státě pouze sídlo, se však musí zabývat činností se skutečnou a soustavnou vazbou na hospodářství tohoto členského státu.

"Společnosti nebo podniky ZZÚ" jsou společnosti nebo podniky vytvořené v souladu s právem platným v dané ZZÚ, jejichž sídlo, správní ústředí nebo hlavní provozovna se nacházejí v této ZZÚ. Společnost nebo podnik, které mají v určité zemi nebo území pouze sídlo, se však musí zabývat činností se skutečnou a soustavnou vazbou na hospodářství této země nebo území;

b) "obyvateli ZZÚ" osoby s obvyklým bydlištěm v ZZÚ, které jsou státními příslušníky členského státu nebo které mají právní postavení specifické pro ZZÚ. Touto definicí nejsou dotčena práva udělená občanstvím Unie ve smyslu Smlouvy.

2. Pokud jde o režimy pro usazování a poskytování služeb v souladu s čl. 183 odst. 5 Smlouvy a s výhradou odstavce 3 níže,

a) použije Společenství na ZZÚ závazky, které na sebe vzalo podle Všeobecné dohody o obchodu službami (GATS), za podmínek stanovených v uvedené dohodě a v souladu s tímto rozhodnutím; při používání těchto závazků členské státy nerozlišují mezi obyvateli, společnostmi a podniky ZZÚ;

b) orgány ZZÚ poskytují státním příslušníkům, společnostem nebo podnikům členských států zacházení, které není méně výhodné než zacházení se státními příslušníky, společnostmi nebo podniky třetích zemí, a nerozlišují mezi státními příslušníky, společnostmi a podniky členských států.

3. S cílem prosazovat nebo podporovat místní zaměstnanost mohou orgány ZZÚ přijímat předpisy pro podporu svých obyvatel a místních činností.

V tom případě uvědomí orgány ZZÚ Komisi o předpisech, které přijmou, a Komise o nich uvědomí členské státy.

4. Pokud jde o povolání lékaře, zubního lékaře, porodní asistentky, zdravotní sestry odpovědné za všeobecnou péči, farmaceuta a veterinárního lékaře, přijme Rada na návrh Komise jednomyslným rozhodnutím seznam odborných kvalifikací specifických pro obyvatele ZZÚ, které jsou uznávány v členských státech.

Článek 46

Námořní doprava

Cílem spolupráce v této oblasti je zajistit harmonický rozvoj účinných a spolehlivých služeb námořní dopravy za hospodářsky uspokojivých podmínek usnadněním aktivní účasti všech stran podle zásady neomezeného přístupu k dopravě na obchodním základě.

Toto ustanovení se nevztahuje na Grónsko.

Kapitola 3

Oblasti související s obchodem

Článek 47

Běžné platby a pohyb kapitálu

1. Aniž je dotčen odstavec 2

a) neuvalí členské státy a orgány ZZÚ žádná omezení na jakékoli platby ve volně směnitelné měně na běžný účet platební bilance mezi rezidenty Společenství a ZZÚ;

b) pokud jde o transakce na kapitálovém účtu platební bilance, neuvalí členské státy a orgány ZZÚ žádná omezení na volný pohyb kapitálu pro přímé investice do společností vytvořených v souladu s právem hostitelského členského státu, země nebo území, a zajistí likvidaci a repatriaci aktiv vytvořených těmito investicemi a veškerého zisku z nich pocházejícího.

2. Společenství, členské státy a ZZÚ jsou oprávněny přijímat opatření uvedená obdobně v článcích 57, 58, 59, 60 a 301 Smlouvy v souladu s tam uvedenými podmínkami. Rovněž má-li jedna nebo více ZZÚ či jeden nebo více členských států vážné obtíže s platební bilancí nebo jsou jimi ohroženy, mohou orgány ZZÚ, členský stát nebo Společenství v souladu s podmínkami stanovenými v rámci GATT, GATS a článků VIII a XIV stanov Mezinárodního měnového fondu přijmout omezení běžných transakcí, která jsou časově omezená a nesmějí překročit míru nezbytnou k nápravě situace platební bilance. Při přijetí takových opatření se orgány ZZÚ, členský stát nebo Společenství neprodleně vzájemně informují a co nejdříve si navzájem předloží harmonogram zrušení dotyčných opatření.

Článek 48

Politiky hospodářské soutěže

1. Zavedení a provádění efektivních a řádných politik a pravidel hospodářské soutěže má zásadní význam pro zlepšení a zabezpečení prostředí příznivého pro investice, udržitelného procesu industrializace a průhlednosti v přístupu na trhy.

2. S cílem zajistit odstranění narušování hospodářské soutěže a s náležitým ohledem na různé úrovně rozvoje a hospodářských potřeb každé ZZÚ se Společenství a ZZÚ zavazují provádět celostátní, regionální nebo místní pravidla a politiky zahrnující kontrolu a za jistých podmínek zákaz dohod mezi podniky, rozhodnutí sdružení podniků a jednání ve shodě mezi podniky, jejichž cílem nebo výsledkem je zabránění hospodářské soutěži, její omezení nebo narušení. Výše uvedený zákaz se vztahuje také na zneužívání dominantního postavení jedním nebo více podniky na území Společenství nebo ZZÚ.

Článek 49

Ochrana práv duševního vlastnictví

1. Zajistí se přiměřená a účinná úroveň ochrany práv duševního, průmyslového a obchodního vlastnictví včetně prostředků pro vynucování těchto práv v souladu s nejvyššími mezinárodními normami s cílem snížit narušování dvoustranného obchodu a bránění mu.

2. Práva duševního vlastnictví zahrnují autorská práva, včetně zejména autorských práv k počítačovým programům, a práva s nimi související, užitné vzory, patenty včetně biotechnologických vynálezů, průmyslové vzory, zeměpisná označení včetně označení původu, ochranné známky zboží a služeb, topografie integrovaných obvodů, právní ochranu databází, ochranu před nekalou soutěží podle článku 10 bis Pařížské úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví a ochranu nezveřejněných informací o know-how.

Článek 50

Normalizace a certifikace

V oblasti normalizace, certifikace a zabezpečování se provádí těsnější spolupráce s cílem odstranit zbytečné technické překážky a snížit rozdíly v těchto oblastech pro usnadnění obchodu.

Článek 51

Obchod a životní prostředí

Rozvoj mezinárodního obchodu se podporuje způsobem, který zajistí udržitelné a řádné řízení životního prostředí v souladu s příslušnými mezinárodními dohodami a závazky a s patřičným ohledem na úroveň rozvoje jednotlivých ZZÚ. Zvláštní potřeby a požadavky ZZÚ se berou v úvahu při navrhování a provádění opatření na ochranu životního prostředí.

Na základě zásad z Ria se spolupráce zaměří na zajišťování schopnosti vzájemné podpory mezi obchodní politikou a politikou životního prostředí, zejména posilováním kontroly jakosti zboží a služeb souvisejících se životním prostředím a zdokonalováním výrobních metod šetrných k životnímu prostředí.

Článek 52

Obchod a pracovní normy

Musí být dodržovány klíčové pracovní normy uznávané na mezinárodní a vnitrostátní úrovni, zejména svoboda sdružování a ochrana práva organizovat se, uplatňování práva organizovat se a kolektivně vyjednávat, zrušení nucené práce, odstranění nejhorších forem dětské práce, minimální věk pro přijetí do zaměstnání a nediskriminace v souvislosti se zaměstnáním.

Článek 53

Politika ochrany spotřebitele a ochrana zdraví spotřebitele

Provádí se spolupráce v oblasti politiky ochrany spotřebitele a ochrany zdraví spotřebitele s náležitým ohledem na právní předpisy platné v ZZÚ a ve Společenství s cílem vyhnout se překážkám obchodu.

Článek 54

Zákaz skrytých ochranářských opatření

Tato kapitola nesmí být využívána jako prostředek svévolné diskriminace nebo skrytého omezování obchodu.

Kapitola 4

Měnové a daňové záležitosti

Článek 55

Doložka o vynětí daní

1. Aniž je dotčen článek 56, nevztahuje se zacházení v rámci doložky nejvyšších výhod poskytované v souladu s tímto rozhodnutím na daňové výhody, které si členské státy nebo orgány ZZÚ poskytují nebo mohou v budoucnosti poskytovat na základě dohod o zamezení dvojího zdanění nebo jiných daňových režimů nebo platných vnitřních daňových předpisů.

2. Žádné ustanovení tohoto rozhodnutí nelze vykládat tak, že brání přijetí nebo vynucování jakéhokoli opatření s cílem zamezit vyhýbání se daňové povinnosti nebo daňovým únikům podle daňových ustanovení dohod o zamezení dvojího zdanění nebo jiných daňových režimů nebo platných vnitřních daňových předpisů.

3. Žádné ustanovení tohoto rozhodnutí nelze vykládat tak, že brání příslušným orgánům rozlišovat při používání odpovídajících ustanovení svých daňových předpisů mezi plátci daně, kteří nejsou ve stejné situaci, zejména s ohledem na jejich místo pobytu nebo s ohledem na místo, kde je investován jejich kapitál.

Článek 56

Daňové a celní režimy pro zakázky financované Společenstvím

1. ZZÚ použijí pro zakázky financované Společenstvím daňové a celní režimy, které nejsou méně výhodné než režimy, které používají pro nejvíce zvýhodňované státy nebo mezinárodní rozvojové organizace, s nimiž udržují vztahy. Pro účely stanovení zacházení doložky nejvyšších výhod se neberou v úvahu režimy používané příslušnými orgány dotyčné země nebo území vůči ostatním rozvojovým zemím.

2. S výhradou odstavce 1 se na zakázky financované Společenstvím vztahují tato ustanovení:

a) v ZZÚ, které jsou příjemcem pomoci, nepodléhá zakázka žádnému stávajícímu či budoucímu kolkovnému ani registračním poplatkům či daňovým poplatkům s rovnocenným účinkem; tyto zakázky však jsou registrovány podle právních předpisů platných v ZZÚ a může za ně být vyžadován poplatek, který odpovídá poskytnuté službě;

b) zisky nebo příjmy vznikající z provádění zakázek se zdaňují podle vnitřní daňové úpravy dotyčných ZZÚ za předpokladu, že fyzická nebo právnická osoba, která tohoto zisku nebo příjmu dosahuje, má v dané ZZÚ stálou provozovnu nebo že provádění zakázky trvá déle než šest měsíců;

c) podniky, které musí pro provádění zakázek na stavební práce dovézt zařízení, využijí pro uvedené zařízení systém dočasného dovozu podle vnitrostátních právních předpisů přijímajících ZZÚ, pokud o to požádají;

d) každé profesionální zařízení potřebné pro provádění úkolů stanovených v zakázce na služby se dočasně propustí do přijímajících ZZÚ podle jejich vnitrostátních právních předpisů s osvobozením od cel, daní nebo daňových poplatků s rovnocenným účinkem, jestliže tato cla, daně a poplatky nepředstavují odměnu za poskytnuté služby;

e) dovoz na základě zakázek na dodávky se propouští do přijímajících ZZÚ s osvobozením od cel, daní nebo daňových poplatků s rovnocenným účinkem. Zakázky na dodávky pocházející z dotyčné země nebo území se uzavírají na základě cen dodávek ze závodu, k nimž mohou být přičteny takové vnitřní daňové poplatky, jaké mohou být uplatňovány na takové dodávky v dané zemi nebo území;

f) paliva, maziva a uhlovodíková pojiva a všechny materiály použité v plnění zakázek na stavební práce se považují za zakoupené na místním trhu a podléhají daňové úpravě použitelné na základě právních předpisů platných v přijímající ZZÚ; a

g) spotřební zboží dovezené pro potřebu fyzických osob jiných než zaměstnaných v místě, které se zabývají prováděním úkolů stanovených v zakázce na služby, a jejich rodinných příslušníků se osvobozuje od dovozního cla, daní a ostatních daňových poplatků s rovnocenným účinkem v mezích stanovených právními předpisy platnými v přijímající ZZÚ.

3. Každá otázka, na kterou se nevztahují odstavce 1 a 2, podléhá i nadále právním předpisům dotyčné ZZÚ.

4. Úředníci Komise, s výjimkou v místě najatých zaměstnanců, jsou osvobozeni ode všech daní ukládaných v zemi nebo na území, na které jsou vysláni.

Kapitola 5

Odborné vzdělávání, způsobilost pro programy Společenství a jiná ustanovení

Článek 57

Odborné vzdělávání

Státní příslušníci členského státu pocházející ze ZZÚ jsou způsobilí pro získání odborného vzdělání ve Společenství na stejném základě jako státní příslušníci dotyčného členského státu, v němž jsou schopni splnit podmínky, jejichž splnění se požaduje od uvedených státních příslušníků, včetně případné podmínky trvalého bydliště ve Společenství nebo v EHP.

Článek 58

Programy otevřené pro ZZÚ

Osoby pocházející ze ZZÚ a případně i dotyčné veřejné nebo soukromé subjekty a instituce ZZÚ jsou způsobilé pro programy Společenství uvedené v seznamu v příloze II F a pro veškeré programy, které je v budoucnosti nahradí, s výhradou pravidel těchto programů a režimů platných pro členský stát, s nímž jsou spojeny.

Komise může tento seznam změnit na žádost ZZÚ či členského státu nebo z vlastního podnětu.

Článek 59

Korespondenční střediska Euro-Info (EICC)

Na žádost orgánů ZZÚ a postupy podle části třetí hlavy I může být v ZZÚ zřízeno korespondenční středisko Euro-Info (dále jen "EICC"). Hostitelské struktuře EICC se může zpřístupnit částečné financování ze subvencí dostupných v rámci JPD nebo regionální spolupráce.

Úkoly EICC, nástroje a služby, které mají k dispozici, postupy jejich zřizování a kritéria výběru hostitelské struktury jsou stanoveny v příloze V.

Článek 60

CDE a CTA

ZZÚ jsou na žádost svých orgánů způsobilé pro služby Střediska pro rozvoj podnikání (CDE) a Střediska pro rozvoj zemědělství (CTA) uvedených v článku 1 přílohy III dohody o partnerství AKT/ES.

Jakékoli náklady spojené se službami, které CDE nebo CTA poskytuje ve prospěch ZZÚ, jsou financovány z prostředků stanovených v příloze II A.

ČÁST ČTYŘI

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 61

Změna postavení

Pokud některá ze ZZÚ získá nezávislost,

a) mohou být režimy stanovené tímto rozhodnutím pro tuto zemi nebo území nadále prozatímně používány za podmínek, které stanoví Rada;

b) Rada na návrh Komise jednomyslně rozhodne o všech nezbytných úpravách tohoto rozhodnutí, zejména o částkách stanovených v příloze II A.

Článek 62

Přezkum

Rada do 31. prosince 2007 na návrh Komise jednomyslně přijme předpisy, které se mají zavést pro následné používání zásad stanovených v článcích 182 až 186 Smlouvy. V této souvislosti Rada zejména přijme veškerá nezbytná opatření, pokud se některá ze ZZÚ v souladu se svými ústavními postupy rozhodne přistoupit ke zvláštním preferenčním ujednáním mezi Společenstvím a různými partnery v regionu, ke kterému náleží. V tomto ohledu Rada vezme v úvahu zejména mezinárodní závazky přijaté Společenstvím, jeho členskými státy nebo ZZÚ, včetně závazků v rámci WTO.

Článek 63

Vstup v platnost

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem 2. prosince 2001. Jeho použitelnost končí dnem 31. prosince 2011.

wČlánek 64

Zveřejnění

Toto rozhodnutí bude zveřejněno v Úředním věstníku Evropských společenství.

V Bruselu dne 27. listopadu 2001.

Za Radu

předsedkyně

A. Neyts-uyttebroeck

[1] Úř. věst. L 263, 19.9.1991, s. 1. Rozhodnutí naposledy pozměněné rozhodnutím 2001/161/ES (Úř. věst. L 58, 28.2.2001, s. 21).

[2] PE 228.210, 1.12.1998.

[3] C5-0070 – 2001/2033 (COS) (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

[4] Rozhodnutí Rady 97/803/ES ze dne 29. listopadu 1997, jímž se v polovině období mění rozhodnutí 91/482/EHS o přidružení zámořských zemí a území k Evropskému hospodářskému společenství (Úř. věst. L 329, 29.11.1997, s. 50).

[5] Úř. věst. L 184, 7.7.1999, s. 23.

[6] Úř. věst. L 317, 15.12.2000, s. 355.

[7] Rozhodnutí Rady 93/626/EHS ze dne 25. října 1993 o uzavření Úmluvy o biologické rozmanitosti (Úř. věst. L 309, 13. 12. 1993, s. 1).

[8] Úř. věst. L 318, 20. 12. 1993, s. 18. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 2580/2000 (Úř. věst. L 298, 25. 11. 2000, s. 5).

[9] Úř. věst. L 30, 6. 2. 1993, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné rozhodnutím Komise 1999/816/ES (Úř. věst. L 316, 10. 12. 1999, s. 43).

[10] Rozhodnutí Rady 93/98/EHS ze dne 1. února 1993 o uzavření Úmluvy o kontrole pohybu nebezpečných odpadů přes hranice států a o jejich zneškodňování (Basilejská úmluva) jménem Společenství (Úř. věst. L 39 16. 2. 1993, s. 1).

[11] Nařízení Rady (ES) č. 1420/1999 ze dne 29. dubna 1999, kterým se stanoví společná pravidla a postupy pro přepravu některých druhů odpadů do některých nečlenských zemí OECD (Úř. věst. L 166, 1. 7. 1999, s. 6). Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 1800/2001 (Úř. věst. L 244, 14. 9. 2001, s. 19).

[12] Nařízení Rady (ES) č. 1547/1999 ze dne 12. července 1999, kterým se stanoví kontrolní postupy podle nařízení Rady (EHS) č. 259/93 pro přepravu některých druhů odpadů do některých zemí, na něž se nevztahuje rozhodnutí OECD C(92) 39 v konečném znění (Úř. věst. L 185, 17. 7. 1999, s. 1). Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 1800/2001.

[13] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/59/ES ze dne 27. listopadu 2000 o přístavních zařízeních pro příjem lodního odpadu a zbytků lodního nákladu (Úř. věst. L 332, 28. 12. 2000, s. 81).

[14] Rozhodnutí Komise 94/774/ES ze dne 24. listopadu 1994 o standardním nákladním listu ve smyslu nařízení Rady (EHS) č. 259/93 o dozoru nad přepravou odpadů v rámci Evropského společenství, do něj a z něj a o její kontrole (Úř. věst. L 310, 3. 12. 1994, s. 70).

[15] Úř. věst. L 253, 11.10.1993, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 993/2001 (Úř. věst. L 141, 28.5.2001, s. 1).

[16] Úř. věst. L 336, 23.12.1994, s. 184.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA I A

SEZNAM ZEMÍ A ÚZEMÍ (ZZÚ) UVEDENÝCH V ČLÁNKU 1

- Grónsko,

- Nová Kaledonie a závislá území,

- Francouzská Polynésie,

- Francouzská jižní a antarktická území,

- ostrovy Wallis a Futuna,

- Mayotte,

- Saint-Pierre a Miquelon,

- Aruba,

- Nizozemské Antily:

- Bonaire,

- Curaçao,

- Saba,

- Sint Eustatius,

- Sint Maarten,

- Anguilla,

- Kajmanské ostrovy,

- Falklandy (Malvíny),

- Jižní Georgie a Jižní Sandwichovy ostrovy,

- Montserrat,

- Pitcairn,

- Svatá Helena, ostrov Ascensión, Tristan da Cunha,

- Britská území v Antarktidě,

- Britská indickooceánská území,

- ostrovy Turks a Caicos,

- Britské Panenské ostrovy.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA I B

SEZNAM ZZÚ UVEDENÝCH V ČL. 3 ODST. 3 POVAŽOVANÝCH PRO ÚČELY TOHOTO ROZHODNUTÍ ZA NEJMÉNĚ ROZVINUTÉ

- Anguilla,

- Mayotte,

- Montserrat,

- Svatá Helena, ostrov Ascensión, Tristan da Cunha,

- ostrovy Turks a Caicos,

- ostrovy Wallis a Futuna,

- Saint-Pierre a Miquelon.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA II A

FINANČNÍ POMOC SPOLEČENSTVÍ: 9. ERF

Článek 1

Rozdělení mezi různé nástroje

1. Pro účely stanovené tímto rozhodnutím se pro pětileté období od 1. března 2000 do 28. února 2005 celková částka 175 milionů EUR finanční pomoci Společenství v rámci 9. Evropského rozvojového fondu (ERF), určená interní dohodou, přiděluje takto:

a) 153 milionů EUR ve formě grantů, včetně

i) 145 milionů EUR na programovatelnou podporu dlouhodobého rozvoje, humanitární pomoc, pomoc při mimořádných událostech, pomoc uprchlíkům a doplňkovou podporu v případě výkyvů příjmů z vývozu. Tato částka se použije zejména k financování iniciativ uvedených v jednotných programových dokumentech (JPD),

ii) 8 milionů EUR na podporu regionální spolupráce a integrace včetně dialogů a akcí partnerství uvedených v článku 7;

b) 20 milionů EUR se přiděluje na financování investiční facility ZZÚ uvedené v příloze II C;

c) 2 miliony EUR se přidělují na studie nebo opatření technické pomoci z podnětu nebo jménem Komise, zvláště na celkové hodnocení rozhodnutí, které se má provést nejpozději dva roky před skončením jeho platnosti.

2. Navíc celková částka finanční pomoci v rámci 9. ERF, zvýšená o veškeré případné zůstatky převedené do 9. ERF z předchozích fondů v souladu s interní dohodou, pokryje období od roku 2000 do roku 2007. Před skončením platnosti 9. ERF členské státy posoudí stupeň uskutečnění závazků a výplat. Potřeba nových zdrojů na podporu finanční spolupráce se určí z hlediska tohoto posouzení a vezme náležitě v úvahu zdroje, které nebyly v rámci 9. ERF přislíbeny a vyplaceny.

3. Před skončením platnosti 9. ERF členské státy stanoví datum, po jehož uplynutí nelze uzavřít závazky na finanční prostředky 9. ERF.

4. Pokud budou prostředky stanovené v odstavci 1 vyčerpány před skončením platnosti tohoto rozhodnutí, přijme Rada vhodná opatření.

Článek 2

Správa zdrojů

EIB spravuje půjčky provedené ze svých vlastních zdrojů a operace financované v rámci investiční facility ZZÚ. Veškeré ostatní finanční zdroje spravuje Komise.

Článek 3

Rozdělování mezi ZZÚ

1. Částka 145 milionů EUR uvedená v čl. 1 odst. 1 bodu i) se rozdělí na základě potřeb a výkonnosti ZZÚ podle těchto kritérií:

a) Částka A ve výši 66,1 milionu EUR se přidělí těm ZZÚ, jejichž hospodářský rozvoj je nejméně pokročilý, tj. těm, jejichž hrubý národní produkt (HNP) na obyvatele nepřesahuje podle dostupných statistických údajů 75 % HNP Společenství.

b) Částka B ve výši 61 milionů EUR se přidělí těm ZZÚ, jejichž HNP na obyvatele nepřesahuje HNP Společenství, s cílem financovat prioritní akce sociálního rozvoje a ochrany životního prostředí v rámci boje proti chudobě.

c) Přidělení částek A a B vezme v úvahu počet obyvatel, výši HNP, využití předchozích ERF, dodržování zásad řádné mezinárodní daňové a finanční správy, omezení způsobená zeměpisnými charakteristikami, odhadovanou absorpční schopnost, a hladký přechod s cílem zabránit náhlému a značnému poklesu přídělů pro Novou Kaledonii, Francouzskou Polynésii a Nizozemské Antily. Každý příděl musí umožňovat účinné využití v souladu se zásadou subsidiarity.

2. Otázka možného přídělu pro Grónsko bude posouzena na základě výsledků přezkumu stanoveného v článku 14 protokolu o podmínkách rybolovu pro období 2001 až 2006 [1].

3. Nepřidělená rezerva C ve výši 17,9 milionu EUR se ponechá stranou s cílem:

a) financovat humanitární pomoc, pomoc při mimořádných událostech a pomoc uprchlíkům po všechny ZZÚ, a v případě nutnosti i doplňkové podpory v případě výkyvů příjmů z vývozu podle přílohy II D;

b) poskytovat nové příděly podle vývoje potřeb a výkonnosti ZZÚ.

Výkonnost se hodnotí objektivně a transparentně, s ohledem na použití přidělených zdrojů, účinné provádění probíhajících operací, ulehčení nebo zmenšení chudoby a přijímaná opatření udržitelného rozvoje;

c) po přezkumu uvedeném v odstavci 2 případně přijmout nezbytná opatření;

d) stranou se odloží částka nejvýše 1 milion EUR pro financování úrokových subvencí na operace, které má financovat banka z vlastních zdrojů podle přílohy II B nebo v rámci investiční facility ZZÚ.

4. V souladu s výše uvedenými odstavci a aniž je dotčen převod neutracených zůstatků z předchozího ERF, jsou orientační částky přidělované v rámci 9. ERF tyto:

(v milionech EUR) |

ZZÚ | Počáteční orientační příděl z 9. ERF |

A | B | Celkem |

Nová Kaledonie | | 13,75 | 13,75 |

Francouzská Polynésie | | 13,25 | 13,25 |

Wallis a Futuna | 8 | 3,5 | 11,5 |

Mayotte | 9,9 | 5,3 | 15,2 |

Saint-Pierre a Miquelon | 5,6 | 6,8 | 12,4 |

Nizozemské Antily | 11,7 | 8,3 | 20,0 |

Falklandy (Malvíny) | | 3 | 3 |

Turks a Caicos | 8,2 | 0,2 | 8,4 |

Anguilla | 7,9 | 0,1 | 8,0 |

Montserrat | 5,3 | 5,7 | 11,0 |

Svatá Helena a závislá území (Ascensión, Tristan da Cunha) | 7,5 | 1,1 | 8,6 |

Pitcairn | 2 | | 2 |

Celkem | 127,1 milionu EUR |

Nepřidělená rezerva C | 17,9 milionu EUR |

5. Po přezkumu v polovině období může Komise rozhodnout o jiném přidělení jakýchkoli nepřidělených zůstatků prostředků uvedených v tomto článku. Postupy tohoto přezkumu a rozhodnutí o každém novém přídělu se přijímají podle článku 24 tohoto rozhodnutí.

[1] Nařízení Rady (ES) č. 1575/2001 ze dne 25. června 2001 o uzavření Čtvrtého protokolu, kterým se stanoví podmínky pro rybolov podle Dohody o rybolovu mezi Evropským hospodářským společenstvím na jedné straně a vládou Dánska a místní vládou Grónska na straně druhé (Úř. věst. L 209, 2. 8. 2001, s. 1).

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA II B

FINANČNÍ POMOC SPOLEČENSTVÍ: PŮJČKY Z VLASTNÍCH ZDROJŮ EVROPSKÉ INVESTIČNÍ BANKY

Článek 1

Částka

EIB poskytne částku až 20 milionů EUR, jak je uvedeno v článku 5 interní dohody, ve formě půjček ze svých vlastních zdrojů v souladu s podmínkami stanovenými jejími stanovami a touto přílohou.

Článek 2

Evropská investiční banka

1. EIB:

a) přispívá prostřednictvím prostředků, které spravuje, k hospodářskému a průmyslovému rozvoji ZZÚ na územním a regionálním základě; za tímto účelem financuje přednostně výrobní projekty a programy nebo jiné investice zaměřené na podporu soukromého sektoru ve všech hospodářských odvětvích;

b) zřizuje vazby těsné spolupráce s celostátními a regionálními rozvojovými bankami a s bankovními a finančními institucemi ZZÚ a Společenství;

c) v případě nutnosti za konzultací s dotyčnou ZZÚ upravuje režimy a postupy pro provádění rozvojové finanční spolupráce stanovené tímto rozhodnutím, aby vzala v úvahu povahu projektů a programů a jednala v souladu s cíli tohoto rozhodnutí, v rámci postupů určených jejími stanovami.

2. Půjčky z vlastních zdrojů EIB se poskytují za těchto podmínek:

a) referenční úrokovou sazbou je sazba používaná EIB pro půjčky se stejnými podmínkami pokud jde o měnu a lhůtu splatnosti v den podpisu zakázky nebo v den výplaty;

b) avšak:

i) v zásadě jsou projekty veřejného sektoru způsobilé pro úrokovou subvenci ve výši 3 %,

ii) u projektů soukromého sektoru zahrnujících restrukturalizační operace v rámci privatizace nebo projektů s podstatnými a jasně doložitelnými sociálními přínosy nebo přínosy pro životní prostředí mohou být půjčky nabízeny s úrokovou subvencí, o jejíž výši a formě se rozhodne s ohledem na konkrétní vlastnosti projektu. Úroková subvence však nesmí být vyšší než 3 %.

Konečná úroková sazba nesmí být v žádném případě nižší než 50 % referenční sazby;

c) výše úrokové subvence vypočtená podle její hodnoty v době výplaty půjčky se započítává k tíži přídělu úrokové subvence stanoveného v příloze II A čl. 3 odst. 3 písm. d) a vyplácí se přímo EIB.

Úrokové subvence mohou být kapitalizovány nebo využity ve formě grantů na podporu technické pomoci související s projektem, zejména pro finanční instituce v ZZÚ;

d) období splácení půjček, které poskytla EIB ze svých vlastních zdrojů, se určí na základě hospodářských a finančních charakteristik projektu, nesmí však překročit 25 let. Tyto půjčky obvykle zahrnují diskreční období určené odkazem na období výstavby projektu.

3. U investic ve společnostech veřejného sektoru, financovaných EIB z jejích vlastních zdrojů, mohou být od dotyčné ZZÚ požadovány zvláštní záruky nebo závazky související s projektem.

Článek 3

Podmínky převodu deviz

Dotyčné ZZÚ u operací v rámci tohoto rozhodnutí a u operací, které písemně schválily,

a) poskytnou osvobození od veškerých celostátních nebo místních cel, daňových poplatků z úroků, provizí a amortizace splatných půjček v souladu s právem dotyčných ZZÚ;

b) dají příjemcům k dispozici měnu nutnou k platbě úroků, provize a amortizace splatných půjček, pokud jde o podmínky financování zakázek poskytovaných pro provádění projektů a programů na svých územích; a

c) dají EIB k dispozici měnu nutnou k převodu všech částek přijatých bankou v národní měně při směnném kurzu platném mezi eurem nebo jinými převodními měnami a národní měnou ke dni převodu. Tyto částky zahrnují všechny formy odměny, jakou jsou mimo jiné úroky, dividendy, provize a poplatky, a amortizace půjček a příjmy z prodeje splatných akcií, pokud jde o financování zakázek poskytovaných pro provádění projektů a programů na svých územích.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA II C

FINANČNÍ POMOC SPOLEČENSTVÍ: INVESTIČNÍ FACILITA ZZÚ

Článek 1

Cíl

Zřídí se investiční facilita ZZÚ (dále jen "facilita") pro podporu obchodně životaschopných podniků, zejména v soukromém sektoru, ale rovněž podniků veřejného sektoru, které podporují rozvoj soukromého sektoru.

Podmínky financování ohledně operací facility a půjček z vlastních zdrojů EIB jsou stanoveny v této příloze, příloze II B a článcích 29 a 30 interní dohody. Tyto zdroje mohou být směrovány do způsobilých podniků, přímo nebo nepřímo, prostřednictvím způsobilých investičních fondů nebo finančních zprostředkovatelů.

Článek 2

Zdroje facility

1. Zdroje facility mohou být mimo jiné používány pro:

a) poskytování rizikového kapitálu ve formě:

i) kapitálové účasti na podnicích ZZÚ, včetně finančních institucí,

ii) kvazikapitálové pomoci podnikům ZZÚ, včetně finančních institucí,

iii) záruk a jiných podpor úvěrů, které mohou být použity pro krytí politických rizik a jiných rizik spojených s investicemi, pro zahraniční i místní investory nebo půjčovatele;

b) poskytování běžných půjček.

2. Kapitálová účast se obvykle týká menšinových nekontrolních podílů a odměňuje se na základě výkonnosti dotyčného projektu.

3. Kvazikapitálová pomoc může zahrnovat zálohy akcionářů, konvertibilní dluhopisy, podmíněné, podřízené a účastnické půjčky a podobné formy pomoci. Tato pomoc může zahrnovat zejména:

a) podmíněné půjčky, jejichž služba nebo trvání jsou spojeny s plněním určitých podmínek ohledně výsledků projektu; v konkrétním případě podmíněných půjček na předinvestiční studie nebo jinou projektovou technickou pomoc lze službu prominout, pokud k investici nedojde;

b) účastnické půjčky, jejichž služba nebo trvání jsou spojeny s finanční návratností projektu;

c) podřízené půjčky, které se splácejí až po uspokojení ostatních pohledávek.

4. Odměna za každou operaci se určí při poskytnutí půjčky.

Nicméně:

a) v případě podmíněných nebo účastnických půjček odměna obvykle zahrnuje pevnou úrokovou sazbu nepřesahující 3 % a proměnnou složku vázanou na výsledky projektu;

b) v případě podřízených půjček je úroková sazba vázána na trh.

5. Záruky se oceňují tak, aby odrážely pojištěná rizika a zvláštní vlastnosti operace.

6. Úroková sazba běžných půjček zahrnuje referenční sazbu, kterou banka používá pro srovnatelné půjčky se stejnými podmínkami pro lhůty odkladu a splátek, a přirážku, kterou banka určí.

7. Běžné půjčky lze poskytovat za zvýhodněných podmínek v těchto případech:

a) v nejméně rozvinutých ZZÚ na infrastrukturní projekty, které jsou nutnou podmínkou rozvoje soukromého sektoru. V těchto případech se úroková sazba půjčky snižuje o 3 %;

b) u projektů, které zahrnují restrukturalizační operace v rámci privatizace nebo u projektů s podstatným a jasně prokazatelným sociálním přínosem nebo přínosem pro životní prostředí. V těchto případech lze půjčky poskytovat s úrokovou subvencí, o jejichž výši a formě se rozhodne s ohledem na konkrétní vlastnosti projektu. Úroková subvence však nepřesáhne 3 %.

Konečná úroková sazba nebude nikdy nižší než 50 % referenční sazby.

8. Prostředky, jež mají být poskytnuty pro tato zvýhodnění, se zpřístupní z facility a nepřesáhnou 5 % celkové částky přidělené pro investiční financování ze strany facility a EIB z jejích vlastních prostředků.

9. Úrokové subvence lze kapitalizovat nebo je lze použít ve formě grantů na podporu projektové technické pomoci, zejména pro finanční instituce v ZZÚ.

Článek 3

Operace facility

1. Facilita působí ve všech hospodářských odvětvích a podporuje investice soukromých subjektů a obchodně provozovaných subjektů veřejného sektoru, včetně hospodářské a technologické infrastruktury vytvářející příjmy klíčové pro soukromý sektor. Facilita:

a) je řízena jako revolvingový fond a jejím cílem je dosáhnout finanční udržitelnosti. Facilita je provozována za tržních podmínek a vyhýbá se narušování místních trhů a vytlačování soukromých zdrojů financování;

b) se snaží působit jako katalyzátor povzbuzováním mobilizace dlouhodobých místních zdrojů a přilákat soukromé investory a půjčovatele do projektů v ZZÚ.

2. Po uplynutí doby platnosti tohoto rozhodnutí, nerozhodne-li Rada výslovně jinak, se kumulativní čisté zpětné toky do facility převedou do dalšího finančního nástroje ZZÚ.

Článek 4

Podmínky rizika směnných kurzů

S cílem minimalizovat následky kolísání směnných kurzů se problém rizika směnných kurzů řeší tímto způsobem:

a) v případě kapitálové účasti určené k posílení vlastních prostředků podniku nese riziko směnných kurzů obecně facilita;

b) v případě rizikového kapitálového financování malých a středních podniků sdílejí riziko směnných kurzů obecně Společenství na jedné straně a ostatní zúčastněné strany na straně druhé. V průměru nesou riziko směnných kurzů obě strany stejným dílem;

c) kde to je proveditelné a vhodné, zejména v makroekonomicky a finančně stabilních zemích, se facilita snaží poskytovat půjčky v místní měně ZZÚ, a přebírá tak devizové riziko na sebe.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA II D

FINANČNÍ POMOC SPOLEČENSTVÍ: DODATEČNÁ PODPORA V PŘÍPADĚ KRÁTKODOBÝCH VÝKYVŮ PŘÍJMŮ Z VÝVOZU

Článek 1

Zásady

1. Stupeň závislosti hospodářství ZZÚ na vývozu zboží a zejména zemědělských produktů a produktů těžby je kritériem přidělování prostředků dlouhodobého rozvoje.

2. S cílem zmírnit nepříznivé důsledky nestability příjmů z vývozu a ochránit rozvojový program ohrožený poklesem příjmů je možné mobilizovat dodatečnou finanční podporu z programovatelných prostředků pro dlouhodobý rozvoj země na základě článků 2 a 3.

Článek 2

Kriteria způsobilosti

1. Způsobilost pro dodatečné prostředky zakládá

- 10 % (nebo 2 % u nejméně rozvinutých zemí) ztráta příjmů z vývozu zboží ve srovnání s aritmetickým průměrem příjmů v prvních třech letech z prvních čtyř let předcházejících roku žádosti;

nebo

- 10 % (nebo 2 % u nejméně rozvinutých zemí) ztráta příjmů z vývozu celkového množství zemědělských produktů nebo produktů těžby ve srovnání s aritmetickým průměrem příjmů v prvních třech letech z prvních čtyř let předcházejících roku žádosti u zemí, kde příjmy z vývozu zemědělských produktů nebo produktů těžby představují více než 40 % celkových příjmů z vývozu zboží.

2. Nárok na dodatečnou podporu je omezen na čtyři po sobě jdoucí roky.

3. Dodatečné prostředky se zaznamenávají v účtech veřejných financí dotyčné země. Jsou užívány v souladu s prováděcími předpisy, jež budou stanoveny podle článku 23 tohoto rozhodnutí. Po dohodě obou stran mohou být prostředky využity k financování programů zahrnutých do vnitrostátního rozpočtu. Část dodatečných prostředků však může být také vyčleněna pro konkrétní odvětví.

Článek 3

Zálohy

Systém přidělování dodatečných prostředků stanoví zálohy, které mají krýt veškerá zpoždění při získávání konsolidovaných obchodních statistik a zajistit, aby příslušné prostředky mohly být zahrnuty do rozpočtu roku následujícího po roce žádosti. Zálohy lze mobilizovat na základě prozatímních vývozních statistik, které vypracují orgány ZZÚ a předloží je Komisi před vypracováním konečných úředních konsolidovaných statistik. Nejvyšší záloha činí 80 % odhadované částky dodatečných prostředků pro rok žádosti. Takto mobilizované částky se přizpůsobí vzájemnou dohodou mezi Komisí a orgány ZZÚ s ohledem na konečné konsolidované vývozní statistiky a konečné údaje o schodku veřejných financí.

Článek 4

Přezkum

Tato příloha podléhá přezkumu nejpozději po dvou letech po vstupu prováděcích předpisů uvedených v článku 23 tohoto rozhodnutí v platnost a následně na žádost Komise, členského státu nebo ZZÚ.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA II E

FINANČNÍ POMOC SPOLEČENSTVÍ: ROZPOČTOVÁ POMOC ROZVOJOVÝM ZEMÍM

Aniž jsou dotčeny případné úpravy rozpočtových předpisů, využívají ZZÚ tyto rozpočtové linie stanovené pro rozvojové země v souhrnném rozpočtu Evropské unie. Není-li výslovně stanoveno jinak, mohou ZZÚ využívat prostředky souhrnného rozpočtu určené pro rozvojové země.

1. Potravinová a humanitární pomoc (hlava B7-2 1)

- Rozhodnutí Rady 1999/576/ES ze dne 29. června 1999 o podpisu a oznámení prozatímního provádění Úmluvy o potravinové pomoci z roku 1999 jménem Evropského společenství [1].

- Rozhodnutí Rady 2000/421/ES ze dne 13. června 2000 o uzavření Úmluvy o potravinové pomoci z roku 1999 jménem Evropského společenství [2].

- Nařízení Rady (ES) č. 1292/96 ze dne 27. června 1996 o politice potravinové pomoci, jejím řízení a zvláštních opatřeních na podporu zajišťování potravin [3].

- Nařízení Rady (ES) č. 1257/96 ze dne 20. června 1996 o humanitární pomoci [4].

2. Opatření Společenství na podporu nevládních organizací (kapitola B7.60)

- Usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. května 1992 o úloze nevládních organizací v rozvojové spolupráci [5].

- Nařízení Rady (ES) č. 1658/98 ze dne 17. července 1998 o společném financování akcí na pomoc rozvojovým zemím s evropskými nevládními organizacemi [6].

3. Odborná příprava a podpora informovanosti o rozvojových problémech (kapitola B7.61)

- Nařízení Rady (ES) č. 2836/98 ze dne 22. prosince 1998 o začlenění otázek rovnosti pohlaví do rozvojové spolupráce [7].

4. Životní prostředí (kapitola B7.62)

- Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2493/2000 ze dne 7. listopadu 2000 o opatřeních na podporu plného začlenění rozměru životního prostředí do procesu rozvoje rozvojových zemí [8].

- Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2494/2000 ze dne 7. listopadu 2000 o opatřeních na podporu zachování tropických a jiných lesů v rozvojových zemích a jejich trvale udržitelného obhospodařování [9].

5. Zdraví a boj proti drogám, obyvatelstvo a demografie v rozvojových zemích (kapitola B7.63)

- Nařízení Rady (ES) č. 2046/97 ze dne 13. října 1997 o spolupráci mezi severem a jihem v boji proti drogám a drogové závislosti [10].

- Nařízení Rady (ES) č. 550/97 ze dne 24. března 1997 o akcích v souvislosti s HIV/AIDS v rozvojových zemích [11].

6. Zvláštní programy pomoci v oblasti rozvoje (kapitola B7.64)

- Nařízení Rady (ES) č. 2258/96 ze dne 22. listopadu 1996 o akcích obnovy a rekonstrukce v rozvojových zemích [12].

- Nařízení Rady (ES) č. 1659/98 ze dne 17. července 1998 o decentralizované spolupráci [13].

7. Kampaň proti sexuální turistice ve třetích zemích (kapitola B7.626)

- Provádění činností předvídaných v rámci kampaně proti dětské sexuální turistice budou pokračovat na základě sdělení Komise ze dne 26. května 1999 a závěrů Rady ze dne 21. prosince 1999.

[1] Úř. věst. L 222, 24.8.1999, s. 38.

[2] Úř. věst. L 163, 4.7.2000, s. 37.

[3] Úř. věst. L 166, 5.7.1996, s. 1.

[4] Úř. věst. L 163, 2.7.1966, s. 1.

[5] Úř. věst. C 150, 15.6.1992, s. 273.

[6] Úř. věst. L 213, 30.7.1998, s. 1. Nařízení ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1726/2001 (Úř. věst. L 234, 1.9.2001, s. 10).

[7] Úř. věst. L 354, 30.12.1998, s. 5.

[8] Úř. věst. L 288, 15.11.2000, s. 1.

[9] Úř. věst. L 288, 15.11.2000, s. 6.

[10] Úř. věst. L 287, 21.10.1997, s. 1.

[11] Úř. věst. L 85, 27.3.1997, s. 1.

[12] Úř. věst. L 306, 28.11.1996, s. 1.

[13] Úř. věst. L 213, 30.7.1998, s. 6.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA II F

OSTATNÍ POMOC SPOLEČENSTVÍ: ÚČAST NA PROGRAMECH SPOLEČENSTVÍ

Na státní příslušníky ZZÚ v rámci kvóty pro členský stát, s nímž je dotyčná ZZÚ spojena, se vztahují následující programy a veškeré programy, které je v budoucnosti nahradí.

1. Programy vzdělávání a odborné přípravy:

a) Leonardo da Vinci, druhá fáze akčního programu odborného vzdělávání Společenství, zřízeného rozhodnutím Rady 1999/382/ES ze dne 26. dubna 1999 [1];

b) Podpora evropských stáží týkajících se přípravy na povolání, včetně učňovského vzdělávání, zřízená rozhodnutím Rady 1999/51/ES ze dne 21. prosince 1998 [2];

c) Sokrates, druhá fáze akčního programu Společenství v oblasti vzdělávání, zřízeného rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady 253/2000/ES ze dne 24. ledna 2000 [3];

d) "Mládež", akční program Společenství zřízený rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady 1031/2000/ES ze dne 13. dubna 2000 [4].

2. Programy podpory podniků:

a) Víceletý program pro podnik a podnikavost (2001–2005) zřízený rozhodnutím Rady 2000/819/ES ze dne 20. prosince 2000 [5];

b) Artisanat, zřízený v programu uvedeném v písmenu a);

c) Euromanagement, zřízený v programu uvedeném v písmenu a);

d) Počáteční vklad podle třetího víceletého programu pro malé a střední podniky, zřízeného rozhodnutím Rady 97/15/ES ze dne 9. prosince 1996 [6].

3. Výzkumné, vývojové a inovační programy pátého rámcového programu

3.1 Tematické programy

a) Zvláštní program pro výzkum, technický rozvoj a demonstrace pro kvalitu života a řízení živých zdrojů (1998 až 2002) [7];

b) Zvláštní program pro výzkum, technický rozvoj a demonstrace pro uživatelsky přívětivou informační společnost (1998 až 2002) [8];

c) Zvláštní program pro výzkum, technický rozvoj a demonstrace pro konkurenceschopný a udržitelný růst (1998 až 2002) [9];

d) Zvláštní program pro výzkum, technický rozvoj a demonstrace pro energetiku, životní prostředí a udržitelný rozvoj (1998 až 2002), zřízený rozhodnutím Rady 1999/171/ES ze dne 25. ledna 1999 [10].

3.2 Horizontální programy

a) Zvláštní program o potvrzení mezinárodní úlohy výzkumu Společenství (1998 až 2002) [11];

b) Zvláštní program pro výzkum, technický rozvoj a demonstrace pro podporu inovace a povzbuzování účasti malých a středních podniků (1998 až 2002) [12];

c) Zvláštní program pro výzkum, technický rozvoj a demonstrace pro zdokonalování lidského výzkumného potenciálu a základny sociálněhospodářských znalostí (1998 až 2002) [13].

4. Kulturní a audiovizuální programy

a) Program na podporu rozvoje, distribuce a propagace evropských audiovizuálních děl (MEDIA Plus – Rozvoj, distribuce a propagace) na období 2001–2005, zřízený rozhodnutím Rady 2000/821/ES ze dne 20. prosince 2000;

b) Kultura 2000 (2000–2004), zřízený rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady 508/2000/ES ze dne 14. února 2000 [14].

5. Program HRTP Japonsko (odborná příprava lidských zdrojů v Japonsku) a tematické mise zřízené rozhodnutím Rady 92/278/EHS ze dne 18. května 1992 [15].

[1] Úř. věst. L 146, 11.6.1999, s. 33.

[2] Úř. věst. L 17, 22.1.1999, s. 45.

[3] Úř. věst. L 28, 3.2.2000, s. 1.

[4] Úř. věst. L 117, 18.5.2000, s. 1.

[5] Úř. věst. L 333, 29.12.2000, s. 81.

[6] Úř. věst. L 6, 10.1.1997, s. 25.

[7] Úř. věst. L 64, 12.3.1999, s. 1.

[8] Úř. věst. L 64, 12.3.1999, s. 20.

[9] Úř. věst. L 64, 12.3.1999, s. 40.

[10] Úř. věst. L 64, 12.3.1999, s. 58.

[11] Úř. věst. L 64, 12.3.1999, s. 78.

[12] Úř. věst. L 64, 12.3.1999, s. 91.

[13] Úř. věst. L 64, 12.3.1999, s. 105.

[14] Úř. věst. L 63, 10.3.2000, s. 1.

[15] Úř. věst. L 144, 26.5.1992, s. 19.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA III

O DEFINICI POJMU "PŮVODNÍ PRODUKTY" A ZPŮSOBECH SPRÁVNÍ SPOLUPRÁCE

OBSAH

HLAVA I

– Článek 1

HLAVA II

– Článek 2

– Článek 3

– Článek 4

– Článek 5

– Článek 6

– Článek 7

– Článek 8

– Článek 9

– Článek 10

HLAVA III

– Článek 11

– Článek 12

– Článek 13

HLAVA IV

– Článek 14

– Článek 15

– Článek 16

– Článek 17

– Článek 18

– Článek 19

– Článek 20

– Článek 21

– Článek 22

– Článek 23

– Článek 24

– Článek 25

– Článek 26

– Článek 27

– Článek 28

– Článek 29

– Článek 30

HLAVA V

– Článek 31

– Článek 32

– Článek 33

– Článek 34

– Článek 35

– Článek 36

– Článek 37

HLAVA VI

– Článek 38

HLAVA VII

– Článek 39

– Článek 40

– Článek 41

– Článek 42

– Dodatek 1

– Dodatek 2

– Dodatek 3

– Dodatek 4

– Dodatek 5A

– Dodatek 5B

– Dodatek 6

– Dodatek 7

HLAVA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Definice

Pro účely této přílohy se rozumí:

a) "výrobou" každé opracování nebo zpracování včetně sestavování nebo zvláštních postupů;

b) "materiálem" jakékoli příměsi, suroviny, komponenty, části apod., které jsou používány při výrobě;

c) "produktem" vyráběný produkt, i když je zamýšleno jeho pozdější využití v jiné výrobní operaci;

d) "zbožím" jak materiály, tak produkty;

e) "celní hodnotou" hodnota určená v souladu s Dohodou o provádění článku VII Všeobecné dohody o clech a obchodu z roku 1994 (dohoda Světové obchodní organizace o celní hodnotě);

f) "cenou ze závodu" cena zaplacená za produkt ze závodu výrobci, v jehož podniku došlo k poslednímu opracování nebo zpracování, pokud tato cena zahrnuje hodnotu veškerého použitého materiálu po odečtení případných vnitřních daní, které se vracejí nebo mohou být vráceny při vývozu získaného produktu;

g) "hodnotou materiálů" celní hodnota v okamžiku dovozu použitých nepůvodních materiálů, a není-li známa nebo nelze-li ji určit, první zjistitelná cena zaplacená za tyto materiály na dotyčném území;

h) "hodnotou původních materiálů" hodnota těchto materiálů stanovená podle písmene g), které se použije obdobně;

i) "přidanou hodnotou" cena ze závodu snížená o celní hodnotu materiálů ze třetích zemí dovezených do Společenství, států AKT nebo ZZÚ;

j) "kapitolami" a "čísly" kapitoly (dvoumístné kódy) a čísla (čtyřmístné kódy) používané v nomenklatuře harmonizovaného systému popisu a číselného označování zboží (v této příloze dále jen "harmonizovaný systém" nebo "HS");

k) "zařazením" zařazení produktu nebo materiálu do příslušného čísla;

l) "zásilkou" produkty, které buď zasílá současně jeden vývozce jednomu příjemci, nebo které jsou dopravovány na podkladě jediného přepravního dokladu od vývozce k příjemci, a pokud tento doklad neexistuje, na podkladě jediné faktury;

m) "územím" území včetně teritoriálních vod.

HLAVA II

DEFINICE POJMU "PŮVODNÍ PRODUKTY" ČI "PRODUKTY POCHÁZEJÍCÍ Z"

Článek 2

Obecné požadavky

1. Pro účely provádění ustanovení o obchodní spolupráci tohoto rozhodnutí se za produkty pocházející ze ZZÚ považují:

a) produkty zcela získané v ZZÚ ve smyslu článku 3 této přílohy;

b) produkty získané v ZZÚ, s použitím materiálů, které tam nebyly zcela získány, za předpokladu, že tyto materiály byly v ZZÚ dostatečně zpracovány nebo opracovány ve smyslu článku 4 této přílohy.

2. Pro účely provádění odstavce 1 se území ZZÚ považují za jedno území.

3. Původní produkty vyrobené z materiálů zcela získaných nebo dostatečně opracovaných nebo zpracovaných ve dvou nebo více ZZÚ se považují za produkty pocházející ze ZZÚ, kde došlo k poslednímu opracování nebo zpracování, za předpokladu, že toto opracování nebo zpracování přesahuje rámec uvedený v článku 5 této přílohy.

Článek 3

Zcela získané produkty

1. Následující produkty se považují za zcela získané v ZZÚ, ve Společenství nebo ve státech AKT:

a) nerostné produkty tam těžené z půdy nebo mořského dna;

b) rostlinné produkty tam sklízené;

c) živá zvířata tam narozená či vylíhnutá a odchovaná;

d) produkty získané z živých zvířat tam chovaných;

e) produkty tamního lovu nebo rybolovu;

f) produkty mořského rybolovu a jiné produkty získané z moře mimo teritoriální vody tamními plavidly;

g) produkty vyrobené na palubě tamních výrobních plavidel výhradně z produktů uvedených v písmenu f);

h) upotřebené předměty tam sebrané, jsou-li použitelné pouze k opětovnému získání surovin, včetně použitých pneumatik vhodných pouze na protektorování, nebo jako odpad;

i) odpady a zbytky pocházející z výrobních operací tam provedených;

j) produkty vytěžené z mořského dna nebo z mořského podzemí ležícího mimo teritoriální vody těchto států, mají-li výhradní práva k využití tohoto mořského dna nebo mořského podzemí;

k) zboží tam vyráběné výhradně z produktů uvedených v písmenech a) až j).

2. Pojmy "tamní plavidla" a "tamní výrobní plavidla" v odst. 1 písm. f) a g) se vztahují pouze na plavidla a výrobní plavidla,

a) která jsou registrována nebo přihlášena v ZZÚ, členském státě ES nebo ve státě AKT;

b) která plují pod vlajkou ZZÚ, členského státu ES nebo státu AKT;

c) která alespoň z 50 % vlastní státní příslušníci ZZÚ, členského státu ES nebo státu AKT nebo společnost s ústředím v ZZÚ nebo v jednom z těchto států, jejíž předseda správní nebo dozorčí rady a většina členů těchto rad je státními příslušníky ZZÚ, členského státu ES nebo státu AKT, a v případě osobních společností nebo společností s ručením omezením navíc alespoň polovinu základního kapitálu této společnosti vlastní členské státy nebo státy AKT, nebo veřejnoprávní subjekty nebo státní příslušníci uvedených států nebo ZZÚ;

d) jejichž posádku včetně velitele a důstojníků tvoří nejméně z 50 % státní příslušníci ZZÚ, členského státu nebo státu AKT.

3. Bez ohledu na ustanovení odstavce 2, pokud některá ze ZZÚ nabídne Společenství příležitost sjednat dohodu o rybolovu a Společenství tuto nabídku nepřijme, může si dotyčná ZZÚ pronajmout plavidla třetích zemí pro provádění rybolovu ve své výlučné hospodářské zóně a požádat, aby byla tato plavidla považována za "tamní plavidla", za těchto podmínek:

- ZZÚ nabídla Společenství příležitost sjednat dohodu o rybolovu a Společenství tuto nabídku nepřijalo,

- posádku včetně velitele a důstojníků tvoří nejméně z 50 % státní příslušníci ZZÚ, členského státu nebo státu AKT,

- Komise uznala, že smlouva o pronájmu poskytuje dotyčné ZZÚ přiměřené možnosti rozvoje kapacity pro provádění rybolovu na vlastní účet, a zejména že dotyčné ZZÚ uděluje odpovědnost za námořní a obchodní řízení plavidla, které má k dispozici na významně dlouhou dobu.

Článek 4

Dostatečně opracované nebo zpracované produkty

1. Pro účely této přílohy se produkty, které nejsou zcela získány, považují za dostatečně opracované nebo zpracované v ZZÚ, ve Společenství nebo ve státech AKT, jsou-li splněny podmínky uvedené v dodatku 2.

Tyto podmínky popisují pro všechny produkty, na které se vztahuje toto rozhodnutí, opracování nebo zpracování, které musí být provedeno na nepůvodních materiálech použitých k jejich výrobě, a vztahují se výhradně na tyto materiály. Z toho vyplývá, že je-li produkt, který získal status původu na základě splnění podmínek stanovených pro něj v seznamu, použit při výrobě jiného produktu, nevztahují se na něj podmínky stanovené pro produkt, ve němž je obsažen, a nepřihlíží se ani k nepůvodním materiálům, jež byly případně použít při jeho výrobě.

2. Odchylně od odstavce 1 lze nepůvodní materiály, které by se podle podmínek stanovených v seznamu neměly použít při výrobě určitého produktu, použít za předpokladu, že:

a) jejich celková hodnota nepřesáhne 15 % ceny produktu ze závodu;

b) použitím tohoto odstavce není překročeno žádné procentní vyjádření nejvyšší hodnoty nepůvodních materiálů uvedené v seznamu.

3. Odstavce 1 a 2 se použijí s výhradou článku 5.

Článek 5

Nedostatečné opracování nebo zpracování

1. Aniž je dotčen odstavec 2, považují se za zpracování nebo opracování nedostatečná pro to, aby produktu udělila status původu, bez ohledu na to, zda jsou splněny požadavky článku 4, následující operace:

a) operace, jejichž účelem je uchování produktů v nezměněném stavu během přepravy a skladování;

b) rozdělování nebo spojování nákladových kusů;

c) umývání, čištění, zbavování prachu, odstraňování oxidů, oleje, barev nebo jiných povlaků;

d) žehlení nebo mandlování textilií;

e) jednoduché operace natírání a leštění;

f) loupání, částečné nebo úplné mletí, leštění a hlazení obilovin a rýže;

g) operace barvení cukru nebo tvarování cukru, částečné nebo úplné mletí cukru;

h) loupání, odpeckovávání ovoce, ořechů a zeleniny a zbavování kůry;

i) ostření, jednoduché broušení nebo jednoduché řezání;

j) prosévání, třídění, rozřazování podle druhu či velikosti, sestavování (včetně skládání souprav výrobků);

k) jednoduché plnění do lahví, konzerv, lahviček, pytlů, beden, krabic, upevnění na podložky nebo desky a veškeré ostatní jednoduché operace obalové úpravy;

l) připevňování značek, štítků, log nebo obdobných rozlišovacích znaků na produkty nebo jejich obaly;

m) jednoduché míšení produktů, též různých druhů, pokud jedna nebo více složek směsi nesplňují podmínky stanovené touto přílohou, které by umožnily považovat je za produkty pocházející ze ZZÚ ze Společenství nebo ze státu AKT;

n) jednoduché sestavování součástí produktu na úplný produkt nebo rozkládání produktů na části;

o) kombinace dvou nebo více operací uvedených v písmenech a) až n);

p) porážení zvířat.

2. Při určování, zda se opracování nebo zpracování provedené na produktu považuje za nedostatečné ve smyslu odstavce 1, se všechna opracování nebo zpracování provedená na tomto produktu buď v ZZÚ, nebo ve Společenství, nebo ve státech AKT posuzují dohromady.

Článek 6

Kumulace původu

1. Materiály pocházející ze Společenství nebo ze států AKT se považují za materiály pocházející ze ZZÚ, pokud jsou součástí produktu tam získaného. Není nutné, aby tyto materiály byly dostatečně opracovány nebo zpracovány za předpokladu, že byly opracovány nebo zpracovány nad rámec uvedený v článku 5.

2. Opracování a zpracování prováděné ve Společenství nebo ve státech AKT se považuje za provedené v ZZÚ, pokud jsou materiály následně opracovány v ZZÚ.

3. Produkty, které získaly status původu na základě odstavce 2, se považují za produkty pocházející ze ZZÚ jen tehdy, jestliže opracování nebo zpracování provedené v ZZÚ jde nad rámec toho, co je uvedeno v článku 5.

4. Odstavce 1 a 2 se nevztahují na produkty, které spadají do kapitol 1 až 24 harmonizovaného systému, jestliže použité materiály pocházejí ze Společenství a vztahuje se na ně systém vývozních náhrad pro zemědělské produkty, není-li poskytnut důkaz, že za použité materiály žádná vývozní náhrada vyplacena nebyla.

Pokud jde o produkty spadající do kapitoly 17 HS a do celních položek 18061030 a 18061090 HS, kumulace původu AKT/ES-ZZÚ se připouští pouze od 1. února 2002, v rámci ročního množství 28000 tun, do 31. prosince 2007. Toto roční množství se bude postupně snižovat a nakonec se zruší, takto:

21000 tun 1. ledna 2008;

14000 tun 1. ledna 2009;

7000 tun 1. ledna 2010;

0 tun 1. ledna 2011.

Tato roční množství nelze převádět z jednoho roku do následujícího.

Pro účely provádění pravidel o kumulaci původu se výroba kostek cukru a mletí cukru považují za dostatečné pro udělení statusu původu v ZZÚ.

Komise přijme nezbytné prováděcí mechanismy.

5. Pokud jde o produkty spadající pod kód 1006 HS a aniž jsou dotčena možná zvýšení uvedená v pododstavcích 4 a 5, kumulace původu AKT-ZZÚ se připouští pouze od 1. února 2002, v rámci celkového ročního množství 160000 tun vyjádřených jako ekvivalent loupané rýže, které zahrnují celní kvótu pro rýži pocházející ze států AKT, stanovenou v dohodě o partnerství AKT-ES.

Počáteční vydání dovozních licencí na množství 35000 tun vyjádřené jako ekvivalent loupané rýže se provádí pro každou ZZÚ každý rok a v rámci tohoto množství se vydávají dovozní licence pro množství 10000 tun vyjádřené jako ekvivalent loupané rýže pro nejméně rozvinuté ZZÚ uvedené v seznamu v příloze I B. Veškeré ostatní dovozní licence se vydají Nizozemským Antilám a Arubě. Dovozy ZZÚ mohou dosáhnout úrovně 160000 tun uvedené v prvním pododstavci, včetně výše uvedených 35000 tun, aniž tím jsou dotčena jakákoli zvýšení uvedená v pododstavcích 4 a 5, pokud státy AKT skutečně nevyužijí své možnosti přímého vývozu v rámci kvóty uvedené v prvním pododstavci.

Vydávání dovozních licencí se rozkládá na celý rok na řadu období stanovených tak, aby zajistila vyvážené řízení trhu.

V souladu s postupem stanoveným v článku 22 nařízení (ES) č. 3072/95 může Komise zvýšit množství uvedené v prvním pododstavci nejvýše o 20000 tun vyjádřených jako ekvivalent loupané rýže, jestliže během dubna, jakmile získá dostatečně jasný výhled pro aktuální hospodářský rok Společenství, zjistí, že takové zvýšení nenaruší trh Společenství.

Jestliže po 1. srpnu Komise zjistí, že existuje prokázané riziko nedostatku rýže Indica na trhu Společenství, může odchylně od pododstavců 1 až 4 a v souladu s použitelnými postupy řízení výše uvedená množství zvýšit.

Pro účely provádění tohoto odstavce a bez ohledu na čl. 5 odst. 1 písm. f) se operace mletí nebo částečného mletí považují za dostatečné pro udělení statusu produktu pocházejícího ze ZZÚ.

Komise přijme stejným postupem nezbytné prováděcí úpravy.

Množství uvedená v tomto odstavci nesmějí být převáděna z jednoho roku do roku následujícího.

Článek 7

Určující jednotka

1. Určující jednotkou pro použití této přílohy je produkt, který je považován za základní jednotku při svém zařazení do nomenklatury založené na harmonizovaném systému.

Z toho vyplývá, že:

a) pokud je produkt skládající se ze soupravy nebo sady předmětů zařazen podle harmonizovaného systému do jednoho čísla, je určující jednotkou tento celek;

b) sestává-li zásilka z více stejných produktů zařazených do stejného čísla harmonizovaného systému, použije se tato příloha na každý produkt samostatně.

2. Je-li podle všeobecného pravidla 5 harmonizovaného systému zařazován s produktem i jeho obal, považuje se pro účely určení původu za tvořící jeden celek s produktem.

Článek 8

Příslušenství, náhradní díly a nástroje

Příslušenství, náhradní díly a nástroje dodávané spolu se zařízením, strojem, přístrojem nebo vozidlem se považují za jeden celek se zařízením, strojem, přístrojem nebo vozidlem, pokud jsou součástí jejich běžného vybavení a jsou zahrnuty v ceně nebo nejsou fakturovány zvlášť.

Článek 9

Soupravy

Soupravy zboží ve smyslu všeobecného pravidla 3 harmonizovaného systému se považují za původní produkty, jestliže jsou původními produkty všechny součásti, z nichž se skládají. Soupravy, které se skládají z původních i nepůvodních produktů, se však považují za původní produkt jako celek, jestliže hodnota nepůvodních produktů nepřesahuje 15 % ceny soupravy ze závodu.

Článek 10

Neutrální prvky

Při určování, zda je produkt původní, se nezjišťuje původ těchto prvků, jež mohou být použity při jeho výrobě:

a) energie a palivo;

b) zařízení a vybavení;

c) stroje a nástroje;

d) zboží, které se nestává a nemá stát součástí konečného složení produktu.

HLAVA III

ÚZEMNÍ POŽADAVKY

Článek 11

Zásada teritoriality

1. Podmínky pro získání statusu původu uvedené v hlavě II musí být plněny v ZZÚ nepřetržitě, s výhradou článku 6.

2. Je-li původní zboží vyvezené ze ZZÚ, ze Společenství nebo ze států AKT do jiné země vráceno, je třeba je považovat za nepůvodní, nelze-li celním orgánům věrohodně prokázat, že:

a) vrácené zboží je totožné s vyvezeným a

b) bylo případně podrobeno pouze operacím nezbytným pro své uchování v nezměněném stavu po dobu pobytu v dané zemi nebo při svém vývozu.

Článek 12

Přímá doprava

1. Preferenční zacházení podle ustanovení o obchodní spolupráci tohoto rozhodnutí se použije pouze na produkty splňující požadavky této přílohy, které jsou přepravovány přímo mezi územím ZZÚ, Společenství nebo států AKT, aniž by vstoupily na jiné území. Produkty, které tvoří jedinou zásilku, však mohou být přepravovány přes jiná území též s překládkou nebo dočasným uskladněním na takovém území, jestliže zůstaly v zemi tranzitu nebo uskladnění pod celním dohledem a nebyly podrobeny jiným operacím než vykládce, překládce nebo operacím, jejichž účelem je jejich uchování v nezměněném stavu.

Původní produkty mohou být přepravovány potrubím přes jiná území než území ZZÚ, Společenství nebo státu AKT.

2. Splnění podmínek stanovených v odstavci 1 se příslušným celním orgánům země dovozu prokazuje předložením:

a) jednotného přepravního dokladu, na jehož základě se uskutečňuje přeprava ze země vývozu přes zemi tranzitu; nebo

b) potvrzení vydaného celními orgány země tranzitu, které obsahuje

i) přesný popis produktů,

ii) data vykládky nebo překládky produktů a případně jména použitých plavidel nebo jiných dopravních prostředků a

iii) osvědčení podmínek, v nichž se produkty nacházely v zemi tranzitu; nebo

c) nemohou-li být předloženy doklady uvedené výše, jakýchkoli jiných průkazných dokladů.

Článek 13

Výstavy

1. Jsou-li původní produkty zaslány ze ZZÚ na výstavu do země jiné než ZZÚ, stát AKT nebo členského státu Společenství a po skončení výstavy prodány za účelem dovozu do Společenství, použije se na ně při dovozu toto rozhodnutí, je-li příslušným celním orgánům věrohodně prokázáno, že:

a) vývozce zaslal tyto produkty ze ZZÚ do země konání výstavy a vystavil je tam;

b) vývozce tyto produkty prodal nebo přenechal příjemci ze Společenství;

c) produkty byly zaslány během výstavy nebo bezprostředně po ní ve stavu, v jakém byly odeslány na výstavu; a

d) produkty nebyly od okamžiku, kdy byly odeslány na výstavu, použity k jinému účelu než k předvedení na této výstavě.

2. Doklad o původu musí být vystaven nebo vyhotoven v souladu s hlavou IV a předložen celním orgánům země dovozu obvyklým způsobem. Musí v něm být uvedeny název a adresa výstavy. Je-li to nezbytné, mohou být požadovány další doklady o podmínkách, za kterých byly produkty vystaveny.

3. Odstavec 1 se vztahuje na všechny výstavy, veletrhy a podobné veřejné akce obchodní, průmyslové, zemědělské nebo řemeslné, v jejichž průběhu produkty zůstávají pod celním dohledem, s výjimkou výstav pořádaných soukromě v prodejnách nebo obchodních místnostech s úmyslem prodat zahraniční produkty.

HLAVA IV

PROKAZOVÁNÍ PŮVODU

Článek 14

Obecné požadavky

1. Na produkty pocházející ze ZZÚ dovážené do Společenství se toto rozhodnutí vztahuje po předložení:

a) průvodního osvědčení EUR.1 podle vzoru uvedeného v dodatku 3; nebo

b) v případech uvedených v čl. 19 odst. 1 prohlášení, jehož znění je uvedeno v dodatku 4, uvedeného vývozcem na faktuře, dodacím listu nebo jakémkoli jiném obchodním dokladu, který popisuje dotyčné produkty dostatečně podrobně, aby umožnil jejich ztotožnění (dále jen "prohlášení na faktuře").

2. Odchylně od odstavce 1 se na původní produkty ve smyslu této přílohy v případech uvedených v článku 25 vztahuje toto rozhodnutí, aniž by bylo nezbytné předkládat některý z dokladů uvedených výše.

Článek 15

Postup pro vydání průvodního osvědčení EUR.1

1. Průvodní osvědčení EUR.1 vydávají celní orgány ZZÚ vývozu na základě písemné žádosti podané vývozcem nebo na odpovědnost vývozce jeho pověřeným zástupcem.

2. Pro tento účel vyplní vývozce nebo jeho pověřený zástupce tiskopis průvodního osvědčení EUR.1 a tiskopis žádosti, jejichž vzory jsou uvedeny v dodatku 3. Tyto tiskopisy se vyplňují v souladu s touto přílohou. Jsou-li vyplněny rukou, musí být vyplněny inkoustem a hůlkovým písmem. Popis produktů musí být uveden v kolonce vyhrazené pro tento účel, bez vynechání prázdných řádků. Není-li tato kolonka vyplněna celá, musí být poslední řádek popisu podtržen vodorovnou čarou a prázdný prostor proškrtnut.

3. Vývozce žádající o vydání průvodního osvědčení EUR.1 musí kdykoli na žádost celních orgánů ZZÚ vývozu, kde je průvodní osvědčení EUR.1 vydáváno, předložit všechny související doklady prokazující status původu dotyčných produktů a splnění ostatních požadavků této přílohy.

4. Průvodní osvědčení EUR.1 vydávají celní orgány ZZÚ vývozu, pokud mohou být dotyčné produkty považovány za produkty pocházející ze ZZÚ, ze Společenství nebo z AKT a pokud jsou splněny ostatní požadavky této přílohy.

5. Vydávající celní orgány přijmou veškerá nezbytná opatření k ověření statusu původu produktů a splnění ostatních požadavků této přílohy. Za tím účelem mají právo požadovat jakékoli důkazy a provádět jakoukoli kontrolu účetnictví vývozce či jakékoli jiné kontroly, které považují za účelné. Celní orgány, které vydávají osvědčení, také dbají na to, aby tiskopisy uvedené v odstavci 2 byly řádně vyplněny. Zkontrolují zejména, je-li prostor určený pro popis produktů vyplněn způsobem, který vylučuje možnost dodatečného neoprávněného doplnění.

6. Datum vydání průvodního osvědčení EUR.1 se uvádí v kolonce 11 osvědčení.

7. Celní orgány vydají průvodní osvědčení EUR.1 a předají je vývozci, jakmile je vývoz skutečně proveden nebo zajištěn.

Článek 16

Dodatečně vydaná průvodní osvědčení EUR.1

1. Odchylně od čl. 15 odst. 7 může být průvodní osvědčení EUR.1 ve výjimečných případech vydáno po vývozu produktů, jichž se týká, jestliže:

a) nebylo vydáno při vývozu v důsledku omylu, neúmyslného opomenutí nebo zvláštních okolností, nebo

b) bylo celním orgánům věrohodně prokázáno, že průvodní osvědčení EUR.1 bylo vydáno, ale nebylo při dovozu přijato z technických důvodů.

2. V případech podle odstavce 1 musí vývozce ve své žádosti uvést místo a datum vývozu produktů, na které se průvodní osvědčení EUR.1 vztahuje, a důvody pro svou žádost.

3. Celní orgány mohou vydat průvodní osvědčení EUR.1 dodatečně pouze poté, co ověří, že údaje uvedené v žádosti vývozce souhlasí s odpovídajícími podklady.

4. Průvodní osvědčení EUR.1 vystavené dodatečně musí v kolonce "Poznámky" (kolonka 7) obsahovat jednu z těchto poznámek:

"EXPEDIDO A POSTERIORI","UDSTEDT EFTERFØLGENDE","NACHTRÄGLICH AUSGESTELLT","ΕΚΔΟΘΕΝ ΕΚ ΤΩΝ ΥΣΤΕΡΩΝ","ISSUED RETROSPECTIVELY","DÉLIVRÉ A POSTERIORI","RILASCIATO A POSTERIORI","AFGEGEVEN A POSTERIORI","EMITIDOA A POSTERIORI","ANNETTU JÄLKIKÄTEEN","UTFÄRDAT I EFTERHAND".

5. Poznámka uvedená v odstavci 4 se zapisuje do kolonky "Poznámky" průvodního osvědčení EUR.1.

Článek 17

Vystavení duplikátu průvodního osvědčení EUR.1

1. V případě krádeže, ztráty nebo zničení průvodního osvědčení EUR.1 může vývozce požádat celní orgány, které je vydaly, o vystavení duplikátu na základě vývozních dokladů, které mají k dispozici.

2. Duplikát průvodního osvědčení EUR.1 musí v kolonce "Poznámky" (kolonka 7) obsahovat jednu z těchto poznámek:

"DUPLICADO", "DUPLIKAT", "ΑΝΤΙΓΡΑΦΟ", "DUPLICATE", "DUPLICATA", "DUPLICATO", "DUPLICAAT", "SEGUNDA VIA", "KAKSOISKAPPALE".

3. Poznámka uvedená v odstavci 2 se zapisuje do kolonky "Poznámky" duplikátu průvodního osvědčení EUR.1.

4. Duplikát nese datum vydání původního průvodního osvědčení EUR.1 a tímto datem nabývá účinku.

Článek 18

Vydání průvodního osvědčení EUR.1 na základě dříve vydaného nebo vyhotoveného dokladu o původu

Jsou-li původní produkty umístěny pod celní dohled ve Společenství nebo v ZZÚ, je možné pro účely zaslání všech nebo některých produktů na jiné místo ve Společenství nebo v ZZÚ nahradit původní doklad o původu jedním nebo více průvodními osvědčeními EUR.1. Náhradní průvodní osvědčení EUR.1 vydá celní úřad, pod jehož dohled jsou produkty umístěny.

Článek 19

Podmínky pro vyhotovení prohlášení na faktuře

1. Prohlášení na faktuře uvedené v čl. 14 odst. 1 písm. b) může učinit:

a) schválený vývozce ve smyslu článku 20, nebo

b) kterýkoli vývozce pro jakoukoli zásilku sestávající z jednoho nebo více nákladových kusů obsahujících původní produkty, jejichž celková hodnota nepřesahuje 6000 EUR.

2. Prohlášení na faktuře může být učiněno, lze-li dotyčné produkty považovat za produkty pocházející ze ZZÚ, ze Společenství nebo ze států AKT a jsou-li splněny ostatní požadavky této přílohy.

3. Vývozce činící prohlášení na faktuře musí být připraven kdykoli na žádost celních orgánů země vývozu předložit veškeré související doklady prokazující status původu dotyčných produktů a splnění ostatních požadavků této přílohy.

4. Prohlášení na faktuře vystaví vývozce psacím strojem, razítkem nebo tiskem na faktuře, dodacím listu nebo jiném obchodním dokladu, přičemž se prohlášení, jehož znění je uvedeno v dodatku 4, vyhotoví v jednom z jazyků stanovených v uvedené příloze a v souladu s vnitrostátním právem země vývozu. Je-li prohlášení psáno rukou, musí být napsáno inkoustem a hůlkovým písmem.

5. Prohlášení na faktuře podepisuje vlastnoručně vývozce. Vývozce schválený ve smyslu článku 20 však není povinen podepisovat toto prohlášení, jestliže se celním orgánům země vývozu písemně zaváže, že přebírá plnou odpovědnost za jakékoli prohlášení na faktuře, které jej identifikuje, jako by je vlastnoručně podepsal.

6. Prohlášení na faktuře může vývozce učinit při vývozu produktů, na které se osvědčení vztahuje, nebo po vývozu pod podmínkou, že je předloží v zemi dovozu do dvou let po dovozu produktů, k nimž se vztahuje.

Článek 20

Schválený vývozce

1. Celní orgány země vývozu mohou povolit kterémukoli vývozci, který často zasílá produkty, na které se vztahují ustanovení o obchodní spolupráci tohoto rozhodnutí, aby činil prohlášení na faktuře bez ohledu na hodnotu dotyčných produktů. Vývozce, který žádá o takové povolení, musí celním orgánům poskytnout dostatečné záruky nezbytné k ověření statusu původu produktů a splnění ostatních požadavků této přílohy.

2. Celní orgány mohou vázat poskytnutí statusu schváleného vývozce na splnění jakýchkoli podmínek, které považují za vhodné.

3. Celní orgány přidělí schválenému vývozci číslo celního povolení, které se uvádí v prohlášení na faktuře.

4. Celní orgány dohlížejí na využívání povolení schváleným vývozcem.

5. Celní orgány mohou povolení kdykoliv odejmout. Jsou povinny tak učinit, jestliže schválený vývozce již neposkytuje záruky uvedené v odstavci 1, již nesplňuje podmínky uvedené v odstavci 2 nebo udělené povolení jiným způsobem nesprávně využívá.

Článek 21

Platnost dokladu o původu

1. Doklad o původu je platný deset měsíců ode dne svého vystavení v zemi vývozu a musí být v této lhůtě předložen celním orgánům země dovozu.

2. Doklady o původu předkládané celním orgánům země dovozu po uplynutí lhůty stanovené v odstavci 1 lze přijmout pro poskytnutí preferenčního zacházení, pokud lhůta nebyla dodržena v důsledku mimořádných okolností.

3. V jiných případech opožděného předložení mohou celní orgány země dovozu přijmout doklad o původu, pokud jim byly produkty předloženy před uplynutím této lhůty.

Článek 22

Tranzitní postup

Při vstupu produktů do ZZÚ nebo států AKT jiných než země původu začíná další lhůta platnosti v délce čtyř měsíců ode dne, kdy celní orgány země tranzitu do kolonky "Poznámky" (kolonka 7) osvědčení EUR.1 vyplní tyto údaje:

- slovo "tranzit",

- název země tranzitu,

- úřední razítko, jehož vzor byl předložen Komisi podle článku 31,

- datum těchto potvrzení.

Článek 23

Předkládání dokladu o původu

Doklady o původu se předkládají celním orgánům země dovozu postupy platnými v této zemi. Tyto orgány mohou požadovat překlad dokladu o původu a mohou rovněž požadovat, aby bylo k dovoznímu prohlášení přiloženo prohlášení dovozce o tom, že produkty splňují podmínky pro použití tohoto rozhodnutí.

Článek 24

Dovoz po částech

Jsou-li na žádost dovozce a za podmínek stanovených celními orgány země dovozu dováženy po částech rozložené nebo nesložené produkty ve smyslu všeobecného pravidla 2 písm. a) harmonizovaného systému, spadající do tříd XVI a XVII nebo čísel 7308 a 9406 harmonizovaného systému, prokazuje se jejich původ celním orgánům pouze při dovozu první části.

Článek 25

Osvobození od dokladu o původu

1. Produkty, které jsou zasílány v malých zásilkách soukromými osobami soukromým osobám nebo které se nacházejí v osobních zavazadlech cestujících, se považují za původní produkty, aniž by bylo třeba předložit doklad o původu, za předpokladu, že nejsou dováženy obchodně, že byly prohlášeny za produkty splňující požadavky této přílohy a že o pravdivosti tohoto prohlášení neexistují žádné pochybnosti. V případě produktů zasílaných poštou lze toto prohlášení učinit na celním prohlášení CN22/CN23 nebo na listu papíru, který se připojí k tomuto dokladu.

2. Za neobchodní dovoz se považuje příležitostný dovoz, který se týká výlučně produktů pro osobní použití příjemců nebo cestujících nebo jejich rodin, je-li z povahy a množství produktů zřejmé, že neslouží žádnému obchodnímu účelu.

3. Celková hodnota těchto produktů nesmí u malých zásilek překročit 500 EUR a u produktů nacházejících se v osobních zavazadlech cestujících 1200 EUR.

Článek 26

Informační postup pro účely kumulace

1. Při použití čl. 2 odst. 2 a čl. 6 odst. 1 se status původu ve smyslu této přílohy u materiálů pocházejících z jiných ZZÚ, Společenství nebo států AKT prokazuje průvodním osvědčením EUR.1 nebo prohlášením dodavatele, jehož vzor je uveden v dodatku 5 A, které předkládá vývozce v zemi, ze které materiály pocházejí.

2. Při použití čl. 2 odst. 2 nebo čl. 6 odst. 2 se opracování nebo zpracování provedené v jiné ZZÚ, Společenství nebo státech AKT prokazuje prohlášením dodavatele, jehož vzor je uveden v dodatku 5 B, které předkládá vývozce v zemi, ze které materiály pocházejí.

3. Dodavatel vyhotoví pro každou zásilku materiálu zvláštní prohlášení dodavatele na obchodní faktuře týkající se této zásilky nebo na příloze k této faktuře nebo na dodacím listu či jiném obchodním dokladu týkajícím se dané zásilky, který popisuje dotyčné materiály dostatečně podrobně, aby umožnil jejich ztotožnění.

4. Prohlášení dodavatele lze vyhotovit na předtištěném formuláři.

5. Prohlášení dodavatele se podepisují ručně. Pokud jsou však faktura a prohlášení dodavatele zhotoveny pomocí metod elektronického zpracování údajů, nemusí být prohlášení dodavatele podepsáno ručně za předpokladu, že je určen odpovědný vedoucí pracovník dodavatelské společnosti ke spokojenosti celních orgánů ve státě, kde se prohlášení dodavatele podávají. Uvedené celní orgány mohou stanovit podmínky pro uplatňování tohoto odstavce.

6. Prohlášení dodavatele se předkládají příslušnému celnímu úřadu v ZZÚ vývozu pověřenému vydáváním průvodního osvědčení EUR.1.

7. Vyhotovená prohlášení dodavatele a osvědčení údajů vystavená přede dnem vstupu tohoto rozhodnutí v platnost v souladu s článkem 23 přílohy II rozhodnutí 91/482/EHS zůstávají v platnosti.

8. Pro účely čl. 6 odst. 4 prvního pododstavce musí být průvodní osvědčení EUR.1 v kolonce "Poznámky" (kolonka. 7) obsahovat jednu z těchto poznámek:

"RESTITUCIÓN A LA EXPORTACIÓN NO PAGADA","EKSPORTRESTITUTION IKKE UDBETALT","KEINE AUSFUHRERSTATTUNG GEZAHLT","ΔΕΝ ΚΑΤΕΒΛΗΘΗ ΚΑΤΑ ΤΗΝ ΕΞΑΓΩΓΗ","EXPORT REFUND NOT PAID","RESTITUTION À L'EXPORTATION NON PAYÉE","RESTITUZIONE ALL'ESPORTAZIONE NON CORRISPOSTA","GEEN UITVOERRESTITUTIE BETAALD","RESTITUIÇÕES À EXPORTAÇÃO NÃO PAGAS","EI MAKSETTU VIENTITUKEA","EXPORTSTÖD EJ UTBETALAT".

Článek 27

Podpůrné doklady

Doklady uvedenými v čl. 15 odst. 3 a čl. 19 odst. 3, které prokazují, že produkty, na které se vztahuje průvodní osvědčení EUR.1 nebo prohlášení na faktuře, mohou být považovány za produkty pocházející ze ZZÚ, ze Společenství nebo z AKT a že splňují ostatní požadavky této přílohy, mohou být kromě jiného:

a) přímý důkaz o činnostech prováděných vývozcem nebo dodavatelem při získávání dotyčného zboží, který je obsažen například v jeho účtech nebo vnitropodnikovém účetnictví;

b) doklady prokazující status původu použitých materiálů, vydané nebo vyhotovené v ZZÚ, ve Společenství nebo v AKT, pokud jsou tyto doklady použity v souladu s vnitřním právem;

c) doklady prokazující opracování nebo zpracování materiálů v ZZÚ, ve Společenství nebo ve státech AKT, vydané nebo vyhotovené v ZZÚ, ve Společenství nebo ve státě AKT, pokud jsou tyto doklady použity v souladu s vnitřním právem;

d) průvodní osvědčení EUR.1 nebo prohlášení na faktuře prokazující status původu použitých materiálů, vydané nebo vyhotovené v ZZÚ, ve Společenství nebo ve státech AKT v souladu s touto přílohou.

Článek 28

Uchování dokladu o původu a podpůrných dokladů

1. Vývozce žádající o vydání průvodního osvědčení EUR.1 uchovává doklady uvedené v čl. 15 odst. 3 po dobu nejméně tří let.

2. Vývozce, který činí prohlášení na faktuře, uchovává kopii tohoto prohlášení a doklady uvedené v čl. 19 odst. 3 po dobu nejméně tří let.

3. Celní orgány ZZÚ vývozu, které vydávají průvodní osvědčení EUR.1, uchovávají žádosti uvedené v čl. 15 odst. 2 po dobu nejméně tří let.

4. Celní orgány země dovozu uchovávají průvodní osvědčení EUR.1 a prohlášení na faktuře, která jim byla předložena, po dobu nejméně tří let.

Článek 29

Rozpory a formální chyby

1. Jsou-li zjištěny drobné rozpory mezi údaji uvedenými v dokladu o původu a údaji v dokladech, které byly celnímu úřadu za účelem předloženy za účelem splnění celních formalit při dovozu produktů, nepůsobí to samo o sobě neplatnost doklad o původu, jestliže je náležitě prokázáno, že se tento doklad skutečně vztahuje na předložené produkty.

2. Zjevné formální chyby, například přepisy v dokladu o původu, nevedou k odmítnutí dokladu, nejsou-li takové povahy, že vyvolávají pochybnosti o správnosti údajů obsažených v tomto dokladu.

Článek 30

Částky vyjádřené v eurech

1. Částky, které mají být používány v kterékoli dané národní měně členského státu, jsou v této národní měně ekvivalentem částek vyjádřených v eurech k prvnímu pracovnímu dni měsíce října roku 1999.

2. Na žádost Komise, členského státu nebo ZZÚ přezkoumá částky vyjádřené v eurech a jejich ekvivalenty v národních měnách některých členských států Výbor pro celní kodex (odbor pro původ zboží). Při provádění tohoto přezkumu výbor zajistí, aby nedošlo k poklesu užívaných částek v žádné národní měně, a dále zváží potřebnost zachování účinků dotyčných mezí v reálných hodnotách. Za tímto účelem může rozhodnout o úpravě částek vyjádřených v eurech.

3. Pokud jsou produkty fakturovány v měně jiného členského státu, uzná země dovozu částku, kterou dotyčný členský stát oznámí.

HLAVA V

ZPŮSOBY SPRÁVNÍ SPOLUPRÁCE

Článek 31

Oznamování razítek a adres

ZZÚ zašlou Komisi vzory používaných razítek a adresy celních orgánů příslušných k vydávání průvodních osvědčení EUR.1 a k následnému ověřování průvodních osvědčení EUR.1 a prohlášení na fakturách.

Průvodní osvědčení EUR.1 a prohlášení na fakturách se přijímají pro účely uplatňování preferenčního zacházení ode dne, kdy Komise tyto informace obdrží.

Komise tyto informace sdělí celním orgánům členských států.

Článek 32

Ověřování dokladů o původu

1. S cílem zajistit správné uplatňování této přílohy si jsou ZZÚ, Společenství a státy AKT prostřednictvím příslušných celních správ vzájemně nápomocny při kontrole pravosti průvodních osvědčení EUR.1 nebo prohlášení na faktuře a správnosti údajů obsažených v těchto dokladech.

Konzultované orgány poskytnou veškeré užitečné informace o podmínkách, za kterých byl produkt vyroben, a zejména o podmínkách, za nichž byla dodržena pravidla původu v dotyčných různých ZZÚ, členských státech nebo státech AKT.

2. Následné ověřování dokladů o původu se provádí nahodile anebo vždy v případech, kdy mají celní orgány země dovozu důvodné pochybnosti o pravosti dokladu, o statusu původu dotyčného produktu nebo o splnění jiných požadavků této přílohy.

3. Pro účely odstavce 2 vrátí celní orgány země dovozu průvodní osvědčení EUR.1 a fakturu, pokud byla předložena, prohlášení na faktuře nebo kopii těchto dokladů celním orgánům země vývozu, a případně uvedou důvody pro jeho ověření. Spolu se žádostí o ověření zašlou rovněž veškeré získané informace a doklady nasvědčující, že údaje uvedené v dokladu o původu zboží nejsou správné.

4. Ověření provádějí celní orgány země vývozu. Pro tento účel mají právo požadovat předložení jakýchkoli důkazů a provádět veškeré kontroly účtů vývozce nebo jakékoli jiné kontroly, které považují za účelné.

5. Rozhodnou-li se celní orgány země dovozu pozastavit udělování preferenčního zacházení pro dotyčné produkty až do výsledku ověření, nabídnou dovozci popuštění produktu, avšak stanoví ochranná opatření, která považují za potřebná.

6. Celní orgány, které požádaly o ověření, jsou informovány o jeho výsledcích co nejdříve. Z výsledků musí být zřejmé, zda jsou doklady pravé a zda lze dotyčné produkty považovat za produkty pocházející ze ZZÚ, ze Společenství nebo ze států AKT a zda splňují ostatní požadavky této přílohy.

7. Jestliže v případě důvodných pochybností není obdržena žádná odpověď do deseti měsíců ode dne podání žádosti o ověření nebo jestliže odpověď neobsahuje údaje postačující k rozhodnutí o pravosti daného dokladu nebo o skutečném původu produktů, odmítnou celní orgány, které podaly žádost o ověření, uplatit celní preference, s výjimkou existence mimořádných okolností.

8. Jestliže ověřovací postup nebo jiné dostupné údaje nasvědčují, že zřejmě došlo k porušení požadavků této přílohy, provede ZZÚ z vlastního podnětu nebo na žádost Společenství dostatečně rychle náležitá šetření nebo zařídí náležitá šetření, aby byla tato porušení zjištěna a aby jim bylo zabráněno. Těchto šetření se může zúčastnit Komise.

Článek 33

Ověřování prohlášení dodavatelů

1. Ověřování prohlášení dodavatelů se provádí se provádí nahodile anebo vždy v případech, kdy mají celní orgány země dovozu důvodné pochybnosti o pravosti těchto dokladů nebo o správnosti nebo úplnosti údajů o skutečném původu dotyčných materiálů.

2. Celní orgány, jimž se prohlášení dodavatele předkládá, mohou požádat celní orgány státu, kde bylo prohlášení vydáno, aby vystavily osvědčení údajů, jehož vzor je uveden v dodatku 6. Případně mohou celní orgány, jimž se předkládá prohlášení dodavatele, požádat vývozce, aby předložil osvědčení údajů vystavené celními orgány státu, ve kterém bylo prohlášení vydáno.

Úřad, který osvědčení údajů vystavil, je uchovává po dobu nejméně tří let.

3. Celní orgány, které žádají o osvědčení, jsou informovány o výsledcích tohoto ověření co nejdříve. Z výsledků musí být zřejmé, zda je prohlášení o statusu materiálů správné.

4. Pro účely ověření uchovávají dodavatelé nejméně po dobu tří let kopii dokladu s prohlášením spolu s nezbytnými důkazy o skutečném statusu materiálů.

5. Celní orgány státu, ve kterém je vydáno prohlášení dodavatele, mají právo požadovat předložení jakýchkoli důkazů a provádět veškeré kontroly, které považují za účelné, s cílem ověřit správnost kteréhokoli prohlášení dodavatele.

6. Každé průvodní osvědčení EUR.1 nebo prohlášení na faktuře vystavené nebo vyhotovené na základě nesprávného prohlášení dodavatele je od počátku neplatné.

Článek 34

Řešení sporů

Pokud nastanou spory ohledně ověření uvedeného v článcích 32 a 33, které nelze mezi celními orgány, které žádají o ověření a celními orgány příslušnými k tomuto tohoto ověření, vyřešit, nebo pokud tyto orgány vznesou otázku týkající se výkladu této přílohy, předloží se Výboru pro celní kodex – odboru pro původ zboží, zřízenému nařízením (EHS) č. 2913/92.

Ve všech případech se řešení sporů mezi dovozcem a celními orgány země dovozu řídí právními předpisy této země.

Článek 35

Sankce

Každé osobě, která vystaví nebo zajistí vystavení dokumentu obsahujícího nesprávné údaje za účelem získání preferenčního zacházení pro produkty, bude uložena sankce.

Článek 36

Svobodná pásma

1. ZZÚ a členské státy učiní všechna nezbytná opatření nezbytná k zajištění, aby obchodované produkty provázené dokladem o původu, které jsou během přepravy umístěny ve svobodném pásmu na jejich území, nebyly nahrazeny jiným zbožím a byly podrobeny pouze obvyklým operacím pro uchování v nezměněném stavu.

2. Odchylně od odstavce 1 vydají příslušné celní orgány na žádost vývozce nové průvodní osvědčení EUR.1, pokud jsou původní produkty dovezeny do svobodného pásma prováděné dokladem o původu a jsou zde podrobeny zacházení nebo zpracování, za předpokladu, že toto zacházení nebo zpracování je v souladu s touto přílohou.

Článek 37

Odchylky

1. Odchylky od této přílohy mohou být přijaty, jsou-li odůvodněny rozvojem stávajících odvětví nebo vznikem nových.

Členský stát nebo případně dotyčné orgány ZZÚ oznámí Společenství svou žádost o odchylku spolu s důvody v souladu s odstavcem 2.

Společenství vyhoví všem žádostem, které jsou řádně odůvodněny v souladu s tímto článkem a které nemohou způsobit vážnou újmu stávajícímu odvětví Společenství.

2. S cílem usnadnit posouzení žádostí o odchylku předloží členský stát nebo ZZÚ, která žádost podává, prostřednictvím formuláře uvedeného v dodatku 7 na její podporu co nejúplnější údaje, které zahrnují zejména tyto informace:

- popis dokončeného produktu,

- povahu a množství materiálů pocházejících ze třetí země,

- povahu a množství materiálů pocházejících ze států AKT, Společenství nebo ZZÚ nebo materiálů, které zde byly zpracovány,

- výrobní procesy,

- přidanou hodnotu,

- počet zaměstnanců v dotyčném podniku,

- předpokládaný objem vývozu do Společenství,

- ostatní možné zdroje dodávek surovin,

- důvody požadovaného trvání v rámci snah najít nové zdroje dodávek,

- ostatní zjištění.

Stejná pravidla platí pro veškeré žádosti o prodloužení.

3. Při posuzování žádostí se přihlíží zejména:

a) k úrovni rozvoje nebo zeměpisné poloze dotyčné ZZÚ;

b) k případům, kdy by používání stávajících pravidel původu značně postihlo schopnost stávajícího odvětví ZZÚ pokračovat ve vývozu do Společenství, se zvláštním ohledem na případy, které by mohly vyústit v ukončení jeho činnosti;

c) ke konkrétním případům, kdy lze jasně prokázat, že pravidla původu by mohla odrazovat od významných investic v některém z odvětví a kde by odchylka ve prospěch uskutečnění investičního programu umožnila plnit tato pravidla po etapách.

4. V každém případě se ověří, zda danou otázku neřeší pravidla o kumulaci původu.

5. Kromě toho, pokud se žádost o odchylku týká nejméně rozvinuté země nebo území, posuzuje se vstřícně, zejména s ohledem na:

a) hospodářský a sociální dopad rozhodnutí, zvláště na zaměstnanost;

b) potřebu použít odchylku pro určité období s ohledem na konkrétní situaci dotyčné ZZÚ a její obtíže.

6. Při posuzování žádostí se v jednotlivých případech bere zvláštní ohled na možnost udělení statusu původu produktům, které obsahují materiály pocházející ze sousedních rozvojových zemí nebo nejméně rozvinutých zemí, za předpokladu, že je možné zavést uspokojivou správní spolupráci.

7. Aniž jsou dotčeny odstavce 1 až 6, poskytne se odchylka, pokud přidaná hodnota nepůvodních produktů použitých v dotyčné ZZÚ činí nejméně 45 % hodnoty konečného produktu, za předpokladu, že tato odchylka nezpůsobí vážnou újmu hospodářskému odvětví Společenství nebo jednoho z členských států.

8. a) Rada a Komise učiní kroky nezbytné k tomu, aby bylo rozhodnutí přijato co nejrychleji a v každém případě nejpozději do 75 pracovních dnů poté, co žádost obdrží předseda Výboru pro celní kodex – odboru pro původ zboží. V této souvislosti se rozhodnutí Rady 2000/399/ES [1] použije obdobně.

b) Jestliže není rozhodnutí přijato ve lhůtě uvedené v písmenu a), považuje se žádost za přijatou.

9. a) Odchylka platí po určitou dobu, obvykle pět let.

b) Rozhodnutí o odchylce může stanovit prodloužení odchylky bez nutnosti nového rozhodnutí Komise za předpokladu, že dotyčný členský stát nebo ZZÚ tři měsíce před koncem každého období předloží důkaz o tom, že stále nejsou schopny plnit podmínky této přílohy, kterých se odchylka týká.

Pokud je proti prodloužení vznesena námitka, Komise ji co nejdříve posoudí a rozhodne, zda má být odchylka prodloužena. Komise postupuje podle odstavce 8. Přijmou se veškerá nezbytná opatření, aby se zabránilo přerušení uplatňování odchylky.

c) V obdobích uvedených v písmenech a) a b) může Společenství přezkoumat podmínky provádění odchylky, pokud zjistí podstatnou změnu v důvodech rozhodnutí poskytnout odchylku. Na základě přezkumu se Společenství může rozhodnout změnit podmínky svého rozhodnutí ohledně rozsahu odchylky nebo jakékoli jiné dříve stanovené podmínky.

HLAVA VI

CEUTA A MELILLA

Článek 38

Zvláštní podmínky

1. Pojem "Společenství" užívaný v této příloze nezahrnuje Ceutu a Melillu. Pojem "produkty pocházející ze Společenství" nezahrnuje produkty pocházející z Ceuty a Melilly.

2. Tato příloha se použije obdobně při určování, zda lze produkty považovat za produkty pocházející ze ZZÚ při dovozu do Ceuty a Melilly.

3. Pokud jsou produkty zcela získané v Ceutě a Melille, státech AKT nebo Společenství opracovány a zpracovány v ZZÚ, považují se za produkty zcela získané v ZZÚ.

4. Opracování nebo zpracování prováděné v Ceutě a Melille, státech AKT nebo Společenství se považuje za provedené v ZZÚ v případě, že materiály byly v ZZÚ dále opracovány nebo zpracovány.

5. Pro účely odstavců 3 a 4 nejsou nedostatečné operace uvedené v článku 5 považovány za opracování nebo zpracování.

6. Ceuta a Melilla se považují za jediné území.

HLAVA VII

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 39

Přezkum pravidel původu

1. Kdykoli o to příslušné orgány země nebo území nebo Společenství požádají, přezkoumá Rada uplatňování této přílohy a jeho hospodářské dopady s cílem provést veškeré nezbytné změny nebo úpravy.

Rada vezme mimo jiné v úvahu dopady technického rozvoje na pravidla původu.

Přijatá rozhodnutí budou provedena co nejdříve.

2. Všechny technické změny této přílohy se přijímají regulativním postupem stanoveným v článku 5 rozhodnutí Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999. Za tímto účelem je Komisi nápomocen Výbor pro celní kodex, uvedený v článku 247a nařízení (EHS) č. 2913/92 [2], a doba uvedená v čl. 5 odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES je tři měsíce. Uvedený postup se nevztahuje na čl. 6 odst. 4 a 5 této přílohy.

Článek 40

Dodatky

Dodatky k této příloze tvoří její nedílnou součást.

Článek 41

Provedení přílohy

Společenství a ZZÚ přijmou v rámci svých pravomocí opatření nezbytná k provedení této přílohy.

Článek 42

Přechodné období pro vystavení formulářů EUR.2

1. Do 31. prosince 2002 příslušné celní orgány Společenství přijímají jako platný doklad o původu ve smyslu této přílohy formuláře EUR.2 vydávané v rámci tohoto rozhodnutí.

2. Požadavky na následné ověřování formulářů EUR.2 přijímají příslušné orgány zemí vývozu po dobu dvou let po vystavení dotyčného formuláře EUR.2. Tato ověření se provádějí v souladu s hlavou V této přílohy.

[1] Rozhodnutí Rady ze dne 16. června 2000 o postupu týkajícím se odchylek od pravidel původu stanovených v Protokolu č. 1 Dohody o partnerství AKT-ES (Úř. věst. L 151, 24.6.2000, s. 16).

[2] Úř. věst. L 302, 19.10.1992, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 2700/2000 (Úř. věst. L 311, 12.12.2000, s. 17).

--------------------------------------------------

Dodatek 1

Úvodní poznámky k seznamu v dodatku 2

Poznámka 1 :

Seznam stanoví pro každý produkt podmínky, které musí být splněny, aby tento produkt mohl být považován za dostatečně opracovaný nebo zpracovaný ve smyslu článku 4 dodatku 2.

Poznámka 2 :

2.1 První dva sloupce seznamu popisují získaný produkt. První sloupec obsahuje číslo nebo kapitolu harmonizovaného systému, ve druhém sloupci je uveden popis zboží odpovídající v tomto systému danému číslu nebo kapitole. Ke každému záznamu uvedenému v prvních dvou sloupcích je ve sloupci 3 nebo 4 stanoveno pravidlo. Je-li před záznamem v prvním sloupci uvedeno "ex", znamená to, že se pravidla ve sloupci 3 nebo 4 týkají pouze té části čísla, která je uvedena ve sloupci 2.

2.2 Pokud je ve sloupci 1 uvedena skupina čísel nebo číslo kapitoly a popis produktů ve sloupci 2 je tedy obecný, příslušná pravidla ve sloupcích 3 nebo 4 platí pro všechny produkty, které jsou podle harmonizovaného systému zařazeny v kterémkoli čísle uvedené kapitoly nebo v kterémkoli čísle seskupeném ve sloupci 1.

2.3 Jsou-li v seznamu uvedena různá pravidla pro různé produkty patřící do téhož čísla, obsahuje každá odrážka popis té části čísla, které odpovídá příslušné pravidlo ve sloupci 3 nebo 4.

2.4 Jsou-li pro záznam v prvních dvou sloupcích uvedena pravidla ve sloupci 3 i 4, může si vývozce zvolit, zda uplatní pravidlo uvedené ve sloupci 3 nebo ve sloupci 4. Pokud není ve sloupci 4 uvedeno žádné pravidlo, musí být použito pravidlo stanovené ve sloupci 3.

Poznámka 3 :

3.1 Ustanovení článku 4 přílohy III týkající se produktů, které získaly status původu a které se používají při výrobě jiných produktů, platí bez ohledu na to, zda tento status byl získán v závodě, kde se tyto produkty používají, nebo v jiném závodě ve Společenství nebo v ZZÚ.

Příklad:

Motor čísla 8407, u něhož pravidlo stanoví, že hodnota použitých nepůvodních materiálů nesmí přesáhnout 40 % ceny ze závodu, je vyroben z "ostatní legované oceli nahrubo tvarované kováním" čísla ex7224.

Pokud byl tento výkovek zhotoven v Bývalé jugoslávské republice Makedonie z nepůvodního ingotu, získal již status původu na základě pravidla uvedeného v seznamu pro číslo ex7224 seznamu. Tento výkovek pak bude při výpočtu hodnoty motoru považován za původní produkt, bez ohledu na to, zda byl vyroben ve stejném podniku, nebo v jiném podniku ve Společenství. Hodnota nepůvodního ingotu se tedy při sčítání hodnoty použitých nepůvodních materiálů nebere v úvahu.

3.2 Pravidlo v seznamu stanoví minimální požadovaný stupeň opracování nebo zpracování; vyšším stupněm opracování nebo zpracování se rovněž získá status původu; naopak nižší stupeň opracování nebo zpracování nemůže dát produktu status původu. Jestliže tedy pravidlo stanoví, že lze, v určitém stupni výroby, použít nepůvodní materiál, může se použít materiál nižšího stupně zpracování, ne však vyššího.

3.3 Aniž je dotčena poznámka 3.2, pokud pravidlo stanoví, že lze použít "materiály kteréhokoli čísla", lze také použít materiály stejného čísla, jako je číslo produktu, avšak s podmínkou zvláštních omezení, která mohou být v tomto pravidle také obsažena. Avšak výraz "výroba z materiálů jakéhokoli čísla, včetně jiných materiálů čísla…" znamená, že je možno použít pouze materiály zařazené ve stejném čísle jako produkt, jehož popis se liší od popisu produktu uvedeného ve sloupci 2 seznamu.

3.4 Pokud pravidlo v seznamu určuje, že produkt může být vyroben z více než jednoho materiálu, znamená to, že se může použít jeden nebo více z uvedených materiálů. Nepožaduje se, aby se použily všechny materiály.

Příklad:

Pravidlo pro tkaniny čísel 5208 až 5212 stanoví, že mohou být použita přírodní vlákna a mezi jinými i materiály chemické. To neznamená, že musí být použity oba druhy; je možné použít jeden nebo druhý nebo oba materiály.

3.5 Pokud pravidlo v seznamu určuje, že produkt musí být vyroben z určitého materiálu, pak tato podmínka samozřejmě nebrání použití jiných materiálů, které v důsledku své přirozené povahy nemohou tomuto pravidlu odpovídat. (pokud jde o textilní produkty, viz též poznámku 6.2 a 6.3)

Příklad:

Pravidlo pro upravené potraviny čísla 1904, které vylučuje použití obilovin nebo produktů z nich, nevylučuje použití minerálních solí, chemických a jiných přísad, které nejsou vyrobeny z obilovin.

To ovšem neplatí pro produkty, které, ačkoli nemohou být vyrobeny z určitého materiálu uvedeného v seznamu, mohou být vyrobeny z materiálu stejné povahy v dřívějším stadiu výroby.

Příklad:

Jestliže je u oděvů ex kapitoly 62, vyrobených z netkaných materiálů povoleno použít pouze nepůvodní přízi, není možné použít jako výchozí materiál netkané textilie, přestože netkané textilie nelze obvykle vyrobit z příze. V takovém případě musí být výchozí materiál obvykle ve stavu zpracování předcházejícím přízi, tedy v podobě vláken.

3.6 Jestliže jsou v pravidle v seznamu uvedeny dvě procentní sazby, které stanoví nejvyšší možný podíl hodnoty použitých nepůvodních materiálů, pak tyto procentní sazby nelze sčítat. Jinak řečeno, maximální hodnota všech použitých nepůvodních materiálů nesmí nikdy přesáhnout nejvyšší z daných procentních sazeb. Jednotlivé procentní sazby nesmějí být překročeny ani hodnotou konkrétních materiálů, na něž se vztahují.

Poznámka 4 :

4.1 Pojmem "přírodní vlákna" se v seznamu rozumějí vlákna jiná než umělá nebo syntetická. Tento pojem je omezen na fáze zpracování před spřádáním, včetně odpadu, a není-li uvedeno jinak, zahrnuje vlákna mykaná, česaná nebo jinak zpracovaná, avšak nespředená.

4.2 Pojem "přírodní vlákna" zahrnuje koňské žíně čísla 0503, hedvábí čísel 5002 a 5003, vlněná vlákna a jemné nebo hrubé zvířecí chlupy čísel 5101 až 5105, bavlněná vlákna čísel 5201 až 5203 a ostatní rostlinná vlákna čísel 5301 až 5305.

4.3 Pojmy "rozvlákněný textilní materiál"; "chemické materiály" a "papírenské materiály" se v seznamu používají pro označení materiálů nezařazených do kapitol 50 až 63, které lze použít k výrobě umělých, syntetických nebo papírových vláken a příze.

4.4 Pojem "umělá střížová vlákna" se v seznamu používá pro označení syntetických nebo umělých vláken, střížových vláken nebo odpadu čísel 5501 až 5507.

Poznámka 5 :

5.1 Jestliže je u určitého produktu odkaz na tuto poznámku, nepoužijí se podmínky pravidla ve sloupci 3 na základní textilní materiály použité při výrobě daného produktu, které dohromady představují 10 % nebo méně celkové hmotnosti všech použitých základních textilních materiálů (viz též poznámky 5.3 a 5.4 níže).

5.2 Tolerance uvedená v poznámce 5.1 však může být použita pouze na směsové produkty vyrobené ze dvou nebo více základních textilních materiálů.

Základními textilní materiály se rozumí:

- hedvábí,

- vlna,

- hrubé zvířecí chlupy,

- jemné zvířecí chlupy,

- koňské žíně,

- bavlna,

- papírenské materiály a papír,

- len,

- pravé konopí,

- juta a jiná textilní lýková vlákna,

- sisalová a jiná textilní vlákna rodu Agave,

- kokosová, abaková, ramiová a ostatní rostlinná textilní vlákna,

- syntetická vlákna,

- umělá vlákna,

- elektricky vodivá vlákna,

- syntetická střižová vlákna z polypropylenu,

- syntetická střižová vlákna z polyesteru,

- syntetická střižová vlákna z polyamidu,

- syntetická střižová vlákna z polyakrylonitrilu,

- syntetická střižová vlákna z polyimidu,

- syntetická střižová vlákna z polytetrafluorethylenu,

- syntetická střižová vlákna z polyfenylensulfidu,

- syntetická střižová vlákna z polyvinylchloridu,

- jiná syntetická střižová vlákna,

- viskózová syntetická střižová vlákna,

- ostatní umělá střižová vlákna,

- polyurethanové nitě s pružnými segmenty z polyetheru, též opředené,

- polyurethanové nitě s pružnými segmenty z polyesteru, též opředené,

- produkty čísla 5605 (metalizované nitě) s páskem, jehož jádro je z hliníkové fólie nebo plastové fólie, též potažených hliníkovým práškem, o šířce nepřesahující 5 mm, upevněným průhledným nebo barevným lepidlem mezi dvě vrstvy plastové fólie,

- ostatní produkty čísla 5605.

Příklad:

Příze čísla 5205 vyrobená z bavlněných vláken čísla 5203 a syntetických střížových vláken čísla 5506 je směsová příze. Nepůvodní syntetická střížová vlákna, která nesplňují pravidlo původu (vyžadující výrobu z chemických materiálů nebo textilní vlákniny), mohou být proto použita do hmotnosti 10 % příze.

Příklad:

Vlněné vlákno čísla 5112 vyrobené z vlněné příze čísla 5107 a syntetické příze ze střížových vláken čísla 5509 je směsové vlákno. Syntetická příze, která nesplňuje pravidlo původu (vyžadující výrobu z chemických materiálů nebo textilní vlákniny), nebo vlněná příze, která nesplňuje pravidlo původu (vyžadující výrobu z přírodních vláken, nemykaných, nečesaných ani jinak neupravovaných pro spřádání), nebo jejich kombinace, může být proto použita, pouze pokud její celková hmotnost nepřesáhne 10 % hmotnosti tkaniny.

Příklad:

Smyčková textilie čísla 5802 vyrobená z bavlněné příze čísla 5205 a bavlněné tkaniny čísla 5210 je směsovým výrobkem pouze tehdy, jestliže bavlněná tkanina sama je směsovou tkaninou vyrobenou z příze zařazené do dvou různých čísel, nebo jestliže je bavlněná příze sama je směsovou přízí.

Příklad:

Jestliže je výše zmíněná smyčková textilie vyrobena z bavlněné příze čísla 5205 a syntetické tkaniny čísla 5407, pak je samozřejmě použitá příze ze dvou různých základních textilních materiálů a smyčková textilie je proto směsovým výrobkem.

5.3 Jestliže produkt obsahuje "polyurethanové nitě s pružnými segmenty z polyetheru, též opředené", činí tato tolerance 20 %.

5.4 Jestliže produkt obsahuje "pásky s jádrem z hliníkové fólie nebo plastové fólie, též potažené hliníkovým práškem, o šířce nepřesahující 5 mm, upevněné průhledným nebo barevným lepidlem mezi dvě vrstvy plastové fólie",činí tato tolerance 30 %.

Poznámka 6 :

6.1 V případě textilních produktů označených v seznamu poznámkou pod čarou obsahující odkaz na tuto poznámku, lze použít textilní materiály, s výjimkou podšívek a mezipodšívek, které nesplňují pravidlo stanovené ve sloupci 3, za předpokladu, že tyto textilní materiály jsou zařazeny v čísle jiném, než je číslo produktu, a že jejich hodnota nepřesahuje 8 % ceny produktu ze závodu.

Textilní ozdoby a doplňky jsou produkty, které jsou zařazeny v kapitolách 50 až 63. Podšívky a výplně se nepovažují za ozdoby a doplňky.

6.2 Jakékoliv použité netextilní ozdoby a doplňky nebo jiné použité materiály, které obsahují jakékoli textilní materiály, nemusí splňovat podmínky stanovené ve sloupci 3, i když spadají mimo rozsah poznámky 3.5.

6.3 V souladu s poznámkou 3.5 se mohou jakékoliv nepůvodní netextilní ozdoby a doplňky nebo jiné produkty, které neobsahují žádný textilní materiál, volně používat tam, kde je nelze vyrobit z materiálů uvedených ve sloupci 3.

Například jestliže pravidlo v seznamu říká, že pro určitý textilní výrobek (např. pro halenku) se musí použít příze, pak toto nebrání použití kovových předmětů (např. knoflíků), protože je nelze zhotovit z textilních materiálů.

6.4 V případě, že se použije procentuální pravidlo, musí se při výpočtu hodnoty použitých nepůvodních materiálů brát v úvahu hodnota ozdob a doplňků.

Poznámka 7 :

7.1 Pro účely čísel ex2707, 2713 až 2715, ex2901, ex2902 a ex3403 se "specifickými postupy" rozumí tyto operace:

a) vakuová destilace;

b) redestilace při velice pečlivém dělení do frakcí [1];

c) krakování;

d) reformování;

e) extrakce pomocí selektivních rozpouštědel;

f) proces zahrnující všechny následující operace: reakce s koncentrovanou kyselinou sírovou, oleem nebo oxidem sírovým; neutralizace pomocí alkalických činidel; odbarvování a čištění přírodní aktivní zeminou, aktivovanou zeminou, aktivovaným dřevěným uhlím nebo bauxitem;

g) polymerizace;

h) alkylace;

i) izomerace.

7.2 Pro účely čísel 2710, 2711 a 2712 se "specifickými postupy" rozumí následující operace:

a) vakuová destilace;

b) redestilace při velice pečlivém dělení do frakcí;

c) krakování;

d) reformování;

e) extrakce pomocí selektivních rozpouštědel;

f) proces zahrnující všechny následující operace: reakce s koncentrovanou kyselinou sírovou, oleem nebo oxidem sírovým; neutralizace pomocí alkalických činidel; odbarvování a čištění přírodní aktivní zeminou, aktivovanou zeminou, aktivovaným dřevěným uhlím nebo bauxitem;

g) polymerizace;

h) alkylace;

ij) izomerace;

k) pouze pro těžké oleje čísla ex2710, odsiřování vodíkem vedoucí k redukci nejméně 85 % obsahu síry ze zpracovávaného produktu

(metoda ASTM D 1266–59 T);

l) pouze pro produkty čísla 2710, odstraňování parafinů jinou metodou než filtrací;

m) pouze pro těžké oleje čísla ex2710, zpracování produktů pomocí vodíku při tlaku více než 20 bar a teplotě více než 250 °C s použitím katalyzátorů, ale jiného než používaného při odsiřování, kde vodík v chemické reakci představuje aktivní prvek. Další zpracování mazacích olejů čísla .ex2710 pomocí vodíku (např dokončovací úpravy s vodou nebo odbarvování) se záměrem zejména zlepšit barvu nebo stálost, však není považováno za specifický proces;

n) pouze pro topné oleje čísla ex2710, atmosférická destilace (metoda ASTM D 86), při níž se do 300 °C destiluje méně než 30 % objemu produktů včetně ztrát;

o) pouze pro těžké oleje jiné než plynné oleje a topné oleje čísla ex2710, zpracování pomocí elektrického vysokofrekvenčního koronového výboje.

7.3 Pro účely čísel ex2707, 2713 až 2715, ex2901ex2902 a ex3403 nejsou jednoduché operace jako čištění, dekantace, odsolení, oddělení vody, filtrace, barvení, značení, dosahování obsahu síry v důsledku smíchání produktů s různým obsahem síry nebo jakákoli kombinace těchto operací nebo podobných operací dostačující pro získání původu.

[1] Viz doplňková poznámka 4 b) ke kapitole 27 kombinované nomenklatury.

--------------------------------------------------

Dodatek 2

Seznam opracování a zpracování, která musí být provedena na nepůvodních materiálech, aby konečný produkt mohl získat status původu [1]

[1] Tento dodatek bude zveřejněn v Úředním věstníku co nejdříve.

--------------------------------------------------

Dodatek 3

+++++ TIFF +++++

+++++ TIFF +++++

+++++ TIFF +++++

+++++ TIFF +++++

+++++ TIFF +++++

--------------------------------------------------

Dodatek 4

+++++ TIFF +++++

+++++ TIFF +++++

--------------------------------------------------

Dodatek 5 A

+++++ TIFF +++++

--------------------------------------------------

Dodatek 5 B

+++++ TIFF +++++

--------------------------------------------------

Dodatek 6

+++++ TIFF +++++

+++++ TIFF +++++

+++++ TIFF +++++

--------------------------------------------------

Dodatek 7

+++++ TIFF +++++

+++++ TIFF +++++

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA IV

PODMÍNKY PRO VSTUP DO SPOLEČENSTVÍ PRO PRODUKTY NEPOCHÁZEJÍCÍ ZE ZZÚ, KTERÉ JSOU VŠAK V ZZÚ VE VOLNÉM OBĚHU, A PRO ZPŮSOBY SPRÁVNÍ SPOLUPRÁCE

Článek 1

Přímá doprava

1. Mechanismy stanovené článkem 36 tohoto rozhodnutí se použijí pouze na produkty splňující požadavky této přílohy, které jsou přepravovány přímo mezi územím ZZÚ a Společenstvím, aniž by vstoupily na jiné území. Produkty, které tvoří jedinou zásilku, však mohou být přepravovány přes jiná území, než je území této ZZÚ, též s překládkou nebo dočasným uskladněním na takovém území, jestliže zůstaly v zemi tranzitu nebo uskladnění pod celním dohledem a nebudou podrobeny jiným operacím než vykládce, překládce nebo operacím, jejichž účelem je jejich uchování v nezměněném stavu.

2. Splnění podmínek stanovených v odstavci 1 se příslušným celním orgánům země dovozu prokazuje předložením:

a) jednotného přepravního dokladu, na jehož základě se uskutečňuje přeprava ze země vývozu přes zemi tranzitu; nebo

b) potvrzení vydaného celními orgány země tranzitu, které obsahuje:

i) přesný popis produktů,

ii) data vykládky nebo překládky produktů a případně jména použitých plavidel nebo jiných dopravních prostředků a

iii) osvědčení podmínek, v nichž se produkty nacházely v zemi tranzitu; nebo

c) nemohou-li být předloženy doklady uvedené výše, jakýchkoli jiných průkazných dokladů.

Článek 2

Vývozní osvědčení EXP

1. Dodržení článku 36 tohoto rozhodnutí se prokazuje vývozním osvědčením EXP, jehož vzor je uveden v dodatku.

2. Vývozní osvědčení EXP vydávají celní orgány ZZÚ vývozu na základě písemné žádosti podané vývozcem nebo na odpovědnost vývozce jeho pověřeným zástupcem.

3. Pro tento účel vyplní vývozce nebo jeho pověřený zástupce tiskopis vývozního osvědčení EXP, jehož vzor je uveden v dodatku. Tyto tiskopisy se vyplňují v souladu s touto přílohou. Jsou-li vyplněny rukou, musí být vyplněny inkoustem a hůlkovým písmem. Popis produktů musí být uveden v kolonce vyhrazené pro tento účel, bez vynechání prázdných řádků. Není-li tato kolonka vyplněna celá, musí být poslední řádek popisu podtržen vodorovnou čarou a prázdný prostor proškrtnut.

Celní orgány ZZÚ vývozu uchovávají žádosti o vývozní osvědčení EXP po dobu nejméně tří let.

4. Vývozce žádající o vydání vývozního osvědčení EXP musí kdykoli na žádost celních orgánů ZZÚ vývozu, kde je vývozní osvědčení EXP vydáváno, předložit všechny související doklady prokazující, že jsou vyvážené produkty způsobilé pro vydání vývozního osvědčení EXP.

Vývozci uchovávají podpůrné doklady uvedené v tomto odstavci po dobu nejméně tří let.

5. Vývozní osvědčení EXP vydávají celní orgány ZZÚ vývozu, pokud mohou být dotyčné produkty považovány za produkty ve volném oběhu a pokud splňují ostatní požadavky článku 36 tohoto rozhodnutí.

6. Vydávající celní orgány přijmou veškerá nezbytná opatření k ověření správnosti žádosti. Za tím účelem mají právo požadovat jakékoli důkazy a provádět jakoukoli kontrolu účetnictví vývozce nebo či jakékoli jiné kontroly, které považují za účelné. Celní orgány, které vydávají osvědčení, také dbají na to, aby tiskopisy uvedené v odstavci 3 byly řádně vyplněny. Zkontrolují zejména, je-li prostor určený pro popis produktů vyplněn způsobem, který vylučuje možnost dodatečného neoprávněného doplnění.

7. Datum vydání vývozního osvědčení EXP se uvádí v kolonce 11 osvědčení.

8. Celní orgány vydají vývozní osvědčení EXP a předají je vývozci, jakmile je vývoz skutečně proveden nebo zajištěn.

Článek 3

Vystavení duplikátu vývozního osvědčení EXP

1. V případě krádeže, ztráty nebo zničení vývozního osvědčení EXP může vývozce požádat celní orgány, které je vydaly, o vystavení duplikátu na základě vývozních dokladů, které mají k dispozici.

2. Takto vystavený duplikát musí obsahovat jednu z těchto poznámek:

"DUPLICADO", "DUPLIKAT", "ΑΝΤΙΓΡΑΦΟ", "DUPLICATE", "DUPLICATA", "DUPLICATO", "DUPLICAAT", "SEGUNDA VIA", "KAKSOISKAPPALE".

3. Poznámka uvedená v odstavci 2 se zapisuje do kolonky 7 "Poznámky" duplikátu vývozního osvědčení EXP.

4. Duplikát nese datum vydání původního vývozního osvědčení EXP a tímto datem nabývá účinku.

Článek 4

Platnost vývozního osvědčení EXP

1. Vývozní osvědčení EXP je platné čtyři měsíce ode dne svého vystavení v ZZÚ vývozu a musí být v této lhůtě předloženo celním orgánům země dovozu.

2. Vývozní osvědčení EXP předkládané celním orgánům země dovozu po uplynutí lhůty stanovené v odstavci 1 lze přijmout pro uplatnění těchto mechanismů, pokud lhůta nebyla dodržena v důsledku mimořádných okolností.

3. V jiných případech opožděného předložení mohou celní orgány země dovozu přijmout vývozní osvědčení EXP, pokud jim byly produkty předloženy před uplynutím této lhůty.

Článek 5

Předkládání vývozních osvědčení EXP

Vývozní osvědčení EXP se předkládají celním orgánům země dovozu postupy platnými v této zemi. Tyto orgány mohou požadovat překlad vývozního osvědčení EXP a mohou rovněž požadovat, aby bylo k dovoznímu prohlášení přiloženo prohlášení dovozce o tom, že produkty splňují podmínky pro použití tohoto rozhodnutí.

ZPŮSOBY SPRÁVNÍ SPOLUPRÁCE

Článek 6

Vzájemná pomoc

1. ZZÚ zašle Komisi vzory používaných razítek a adresy celních orgánů příslušných k vydávání vývozních osvědčení EXP, jestliže se liší od razítek a adres uvedených v článku 31 přílohy III. Následná ověřování vývozních osvědčení EXP provádí ZZÚ.

Vývozní osvědčení EXP se přijímají pro účely uplatňování mechanismů ode dne, kdy Komise tyto informace obdrží.

Komise tyto informace sdělí celním orgánům členských států.

2. S cílem zajistit správné uplatňování této přílohy si jsou ZZÚ a Společenství prostřednictvím příslušných celních správ vzájemně nápomocny při ověřování pravosti vývozních osvědčení EXP a správnosti údajů v nich uvedených.

Článek 7

Ověřování vývozních osvědčení EXP

1. Následné ověřování vývozních osvědčení EXP se provádí nahodile anebo vždy v případech, kdy mají celní orgány země dovozu důvodné pochybnosti o pravosti dokladu nebo o splnění požadavků článku 36 tohoto rozhodnutí.

2. Pro účely odstavce 1 vrátí celní orgány země dovozu vývozní osvědčení EXP, související obchodní doklady nebo kopii těchto dokladů celním orgánům ZZÚ vývozu, a případně uvedou důvody pro jeho ověření. Spolu se žádostí zašlou rovněž veškeré získané informace a doklady nasvědčující, že údaje uvedené ve vývozním osvědčení EXP nejsou správné.

3. Ověření provádějí celní orgány ZZÚ vývozu. Pro tento účel mají právo požadovat předložení jakýchkoli důkazů a provádět veškeré kontroly účtů vývozce nebo jakékoli jiné kontroly, které považují za účelné.

4. Rozhodnou-li se celní orgány země dovozu pozastavit uplatňování mechanismů pro dotyčné produkty až do výsledku ověření, nabídnou dovozci propuštění produktu, avšak stanoví ochranná opatření, která považují za potřebná.

5. Celní orgány, které požádaly o ověření, jsou informovány o jeho výsledcích co nejdříve. Z výsledků musí být zřejmé, zda jsou doklady pravé a zda lze dotyčné produkty považovat za produkty splňující požadavky článku 36 tohoto rozhodnutí.

6. Jestliže v případě důvodných pochybností není obdržena žádná odpověď do deseti měsíců ode dne podání žádosti o ověření nebo jestliže odpověď neobsahuje údaje postačující k rozhodnutí o pravosti daného dokladu nebo o způsobilosti vyvážených produktů pro vydání vývozního osvědčení EXP, odmítnou celní orgány, které podaly žádost o ověření, uplatnit tyto mechanismy, s výjimkou existence mimořádných okolností.

7. Jestliže ověřovací postup nebo jiné dostupné údaje nasvědčují, že zřejmě došlo k porušení požadavků této přílohy, provede ZZÚ z vlastního podnětu nebo na žádost Společenství dostatečně rychle náležitá šetření nebo zařídí náležitá šetření, aby byla tato porušení zjištěna a aby jim bylo zabráněno. Těchto šetření se může zúčastnit Komise.

8. Pokud v souvislosti s ověřovacími postupy vyvstanou spory, jež nemohou být vyřešeny mezi celními orgány, které podaly žádost o ověření, a celními orgány příslušnými pro jeho provedení, nebo pokud vyvolají otázky týkající se výkladu této přílohy, postoupí se Výboru pro celní kodex, zřízenému nařízením Rady (EHS) č. 2454/93.

9. Řešení sporů mezi dovozcem a celními orgány země dovozu se ve všech případech řídí právem uvedené země.

Článek 8

Sankce

Každé osobě, která vystaví nebo zajistí vystavení dokumentu obsahujícího nesprávné údaje za účelem získání způsobilosti pro tyto mechanismy pro produkty, bude uložena sankce.

Článek 9

Svobodná pásma

ZZÚ a členské státy učiní všechna nezbytná opatření nezbytná k zajištění, aby obchodované produkty provázené vývozním osvědčením EXP, které jsou během přepravy umístěny ve svobodném pásmu na jejich území, nebyly nahrazeny jiným zbožím a byly podrobeny pouze obvyklým operacím pro uchování v nezměněném stavu.

Článek 10

Přílohy

Dodatek k této příloze tvoří její nedílnou součást.

--------------------------------------------------

Dodatek

+++++ TIFF +++++

+++++ TIFF +++++

+++++ TIFF +++++

+++++ TIFF +++++

+++++ TIFF +++++

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA V

KORESPONDENČNÍ STŘEDISKA EURO-INFO (EICC)

Úkoly EICC

Pokud jde o ZZÚ, mají korespondenční střediska Euro-Info (EICC) tyto úkoly:

- šířit informace Společenství do podniků ZZÚ,

- shromažďovat a předávat Euro-Info střediskům (EIC) informace ze ZZÚ, které mohou být užitečné pro evropské malé a střední podniky,

- odpovídat na obecné, právní, správní a statistické dotazy podniků ze ZZÚ o Evropské unii,

- odpovídat na obecné, právní, správní a statistické dotazy podniků ze Společenství o ZZÚ.

S cílem dosáhnout největší možné vzájemnosti ve výměně informací Komise zajistí, aby měly podniky ze Společenství přístup k informacím stejného druhu a stejným poradenským a podpůrným službám vzhledem k ZZÚ, jaké Společenství nabízí podnikům ze ZZÚ.

Nástroje a služby

Aby mohla správně vykonávat svou práci, korespondenční střediska získají nebo se jim zpřístupní tyto nástroje a služby:

a) dokumentace: seznam dokumentů vybraných pro vytvoření základní knihovní sbírky (bude opatřena); podmínky a náklady opatření;

b) specifický software (bude opatřen) pro vytváření a správu dokumentace o specifických problémech a provádění průzkumů o předchozí dokumentaci a stávajících dokumentech a databázích;

c) databáze: seznam dostupných databank (zpoplatněných); podmínky a náklady připojení;

d) odborná příprava: kurzy samostudia (budou opatřeny), harmonogram kurzů odborné přípravy (specifické záležitosti Společenství, fungování EIC), placené školení v používání databází a výroční konference všech EIC a EICC (u všech těchto činností ponesou výdaje za ubytování a cestovné EICC);

e) přístup k informačním úředníkům ústřední správy pro odpovědi na žádosti o informace o záležitostech spojených se Společenstvím;

f) přístup k databázi kapitalizace prostřednictvím VANS: tato databáze sítě EIC obsahuje otázky a odpovědi zejména o záležitostech Společenství;

g) elektronická pošta: EICC mají přístup k systému elektronické pošty, zejména k vlastnímu prostředí sítě EIC.

Zřizovací postupy

1. Žádost o zřízení korespondenčního střediska a výběr hostitelské struktury by měly příslušné orgány dotyčné země nebo území adresovat Komisi prostřednictvím kanálů stanovených v článku 59 tohoto rozhodnutí.

2. EICC a Komise uzavřou dohodu, která mimo jiné stanoví dostatečné lidské, materiální a finanční zdroje.

Kritéria pro výběr hostitelské struktury

Pro výběr žádostí o hostitelské struktury EICC se použijí tato kritéria:

- zkušenosti žadatelské struktury s pomocí a poradenstvím v podnikání, podnikatelsky orientovaný postoj k malým a středním podnikům,

- reprezentativnost pokud jde o podnikatelský sektor v žadatelské zemi nebo území,

- znalost evropských problémů,

- vůle a schopnost zajistit vzájemnost služeb pro podniky ze ZZÚ a ze Společenství,

- potenciál finanční nezávislosti,

- připravenost zaměstnat jako pracovníky střediska osoby s dobrou znalostí angličtiny nebo francouzštiny a zkušenostmi s výpočetní technikou,

- poskytnutí výpočetní techniky a komunikačních zařízení odpovídajících specifikacím,

- závazek sloužit všem malým a středním podnikům stejně, bez diskriminace pokud jde o status nebo odvětví, tam, kde je to na místě, ve spolupráci s ostatními EIC nebo EICC v síti.

--------------------------------------------------