Interinstitucionální dohoda

ze dne 22. prosince 1998

o společných pokynech k redakční kvalitě právních předpisů Společenství

(1999/C 73/01)

EVROPSKÝ PARLAMENT, RADA EVROPSKÉ UNIE A KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na prohlášení č. 39 o redakční kvalitě právních předpisů Společenství, přijaté dne 2. října 1997 mezivládní konferencí a připojené k závěrečnému aktu Amsterodamské smlouvy,

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Jasné, jednoduché a přesné znění aktů je nezbytné pro průhlednost právních předpisů Společenství a pro jejich srozumitelnost veřejnosti a hospodářským subjektům. Je rovněž nezbytné pro správné provádění a jednotné uplatňování právních předpisů Společenství v členských státech.

(2) V souladu s judikaturou Soudního dvora vyžaduje zásada právní jistoty, jež je součástí právního řádu Společenství, aby právní předpisy Společenství byly jasné a přesné a aby jejich uplatnění bylo pro jednotlivce předvídatelné. Tento požadavek je třeba zvlášť přísně dodržovat v případě aktu, který by mohl mít finanční následky a který ukládá jednotlivcům povinnosti, aby dotčené osoby mohly s určitostí seznat obsah povinností, jež jim jsou ukládány.

(3) Je proto třeba vzájemnou dohodou přijmout pokyny k redakční kvalitě právních předpisů Společenství. Účelem těchto pokynů je poskytnout vodítko orgánům Společenství při přijímání právních předpisů a osobám podílejícím se na formulaci a redakci právních předpisů v orgánech Společenství, ať již se jedná o vypracování původního znění nebo různých změn, k nimž dochází v průběhu legislativního procesu.

(4) Tyto pokyny by měly být provázeny opatřeními, jež zajistí jejich řádné uplatňování, přičemž každý orgán by měl tato opatření přijímat ve své působnosti.

(5) Je třeba posílit úlohu, jež při zlepšování redakční kvality právních předpisů Společenství náleží právním službám orgánů, včetně jejich právně-jazykových odborníků.

(6) Tyto pokyny doplňují snahu orgánů zpřístupnit a zesrozumitelnit právní předpisy Společenství, zejména prostřednictvím úřední kodifikace právních předpisů, novým vydáním a zjednodušením stávajících znění.

(7) Tyto pokyny je třeba považovat za nástroje pro vnitřní použití v orgánech. Nejsou právně závazné.

PŘIJÍMAJÍ VZÁJEMNOU DOHODOU TYTO POKYNY:

Obecné zásady

1. Znění právních předpisů Společenství je jasné, jednoduché a přesné.

2. Redakce právních předpisů Společenství odpovídá typu daného aktu, zejména tomu, zda je právně závazný či nikoli (nařízení, směrnice, rozhodnutí, doporučení a jiné).

3. Při redakci aktu se bere ohled na osoby, na něž se akt má vztahovat, aby mohly jednoznačně zjistit svá práva a povinnosti, jakož i na osoby pověřené uplatňováním daného aktu.

4. Znění ustanovení aktů je přehledné a jejich obsah by měl být co nejstejnorodější. Příliš dlouhých článků a vět a zbytečně složitých formulací, jakož i nadměrného užívání zkratek by se mělo vyvarovat.

5. Návrhy aktů jsou v celém průběhu postupu vedoucího k jejich přijetí formulovány v terminologické a větné struktuře, jež přihlíží k mnohojazyčnosti právních předpisů Společenství; pojmů a termínů příznačných pro kterýkoli vnitrostátní právní systém je třeba užívat s opatrností.

6. Terminologie užívaná v daném aktu by měla být jednotná jak v rámci samotného aktu, tak i s jinými již platnými akty, zejména v dané oblasti.

Tytéž pojmy by měly být označovány týmiž výrazy, pokud možno bez odchýlení od jejich významu v běžném, právnickém nebo technickém jazyce.

Různé části aktu

7. Všechny akty Společenství s obecnou působností mají standardní strukturu (název, preambule, normativní část, případně přílohy).

8. Název aktu vyznačuje co nejstručněji a nejúplněji jeho předmět, který neuvádí v omyl co do obsahu normativní části. Název lze případně doplnit zkráceným názvem.

9. Účelem právních východisek je vymezit právní základ aktu a hlavní kroky v postupu vedoucímu k jeho přijetí.

10. Účelem odůvodnění je soustavně odůvodnit základní ustanovení normativní části, aniž by je opakovalo nebo parafrázovalo. Neobsahuje normativní ustanovení ani politické proklamace.

11. Body odůvodnění jsou číslovány.

12. Normativní část právně závazného aktu neobsahuje nenormativní ustanovení, jako jsou přání a politická prohlášení, ani prohlášení, jež opakují nebo parafrázují úseky nebo články Smluv, anebo které potvrzují již platná právní ustanovení.

Akty neobsahují ustanovení, která předznamenávají obsah jiných článků nebo opakují název aktu.

13. Na počátek normativní části je případně zařazen článek vymezující oblast působnosti daného aktu.

14. Nejsou-li výrazy užívané v aktu jednoznačné, měly by být jejich definice shromážděny v jediném článku na počátku aktu. Tyto definice neobsahují samostatná normativní ustanovení.

15. Nakolik je to možné, má normativní část standardní strukturu (předmět a oblast působnosti — definice — práva a povinnosti — ustanovení svěřující výkonné pravomoci — procesní ustanovení — prováděcí ustanovení — přechodná a závěrečná ustanovení).

Normativní část se dělí na články a s ohledem na svou délku a složitost též na hlavy, kapitoly a oddíly. Obsahuje-li některý článek seznam, měla by být každá položka seznamu rozlišena číslem nebo písmenem raději než odrážkou.

Vnitřní a vnější odkazy

16. Odkazy na jiné akty je třeba omezit na nejnižší možnou míru. Odkazy přesně určují akt nebo ustanovení, na které odkazují. Křížových odkazů (odkazy na akt nebo článek, jenž sám odkazuje na výchozí ustanovení) a stupňovaných odkazů (odkazy na ustanovení, jež samo odkazuje na jiné ustanovení) je rovněž třeba se vyvarovat.

17. Odkaz v normativní části právně závazného aktu na právně nezávazný akt jej nečiní rovněž právně závazným. Zamýšlejí-li redaktoři učinit právně závazným právně nezávazný akt nebo jeho část, je třeba jeho znění pokud možno včlenit do právně závazného aktu.

Pozměňující akty

18. Každá změna aktu je zřetelně vyjádřena. Změny mají podobu textu, jenž se vloží do pozměňovaného aktu. Nahrazení celých ustanovení (článků nebo jejich vnitřních oddílů) je třeba dát přednost před nahrazením jednotlivých vět, částí vět nebo slov.

Pozměňující akt neobsahuje samostatná věcná ustanovení, jež nejsou vkládány do pozměňovaného aktu.

19. Akt, jehož hlavním cílem není pozměnit jiný akt, může na konci obsahovat změny jiných aktů, jež vyplývají z pozměňující povahy jeho vlastních ustanovení. Jsou-li následné změny podstatné, měl by být přijat samostatný pozměňující akt.

Závěrečná ustanovení, rušení aktů a přílohy

20. Ustanovení upravující data, lhůty, výjimky, odchylky, prodloužení, přechodná ustanovení (zejména týkající se účinků aktu na stávající stav) a závěrečná ustanovení (vstup v platnost, lhůta pro provedení a časové omezení použitelnosti aktu) jsou formulována přesně.

Ustanovení o lhůtách pro provedení a použitelnost aktu stanoví datum v podobě den/měsíc/rok. V případě směrnic jsou tato data vyjádřena tak, aby zaručila dostatečnou dobu k provedení.

21. Neúčinné akty a ustanovení se výslovně zruší. Přijetí nového aktu by mělo vyústit ve výslovné zrušení všech aktů nebo ustanovení, jež pozbývají použitelnosti nebo se stávají bezpředmětnými v důsledku tohoto aktu.

22. Technické prvky aktu jsou obsaženy v přílohách, na něž se jednotlivě odkazuje v normativní části aktu a které nestanoví nová práva a povinnosti neobsažené v normativní části.

Redakce příloh sleduje standardní strukturu.

SE DOHODLY NA TĚCHTO PROVÁDĚCÍCH OPATŘENÍCH:

Orgány přijmou opatření ke své vnitřní organizaci, která uznají za vhodné, k zajištění toho, aby tyto pokyny byly řádně uplatňovány.

Orgány zejména:

a) uloží svým právním službám, aby do jednoho roku od zveřejnění těchto pokynů sestavily společnou praktickou příručku pro osoby podílející se na redakci právních předpisů;

b) uspořádají své vnitřní postupy tak, aby jejich právní služby, včetně jejich právně-jazykových odborníků, mohly každá pro orgán, k němuž přísluší, včas podat návrhy týkající se redakce s cílem uplatňovat tyto pokyny;

c) podpoří vytvoření redakčních jednotek v těch svých institucích nebo útvarech, které se podílejí na legislativním procesu;

d) zajistí školení svých úředníků a ostatních zaměstnanců v redakci právních dokumentů, přičemž je zejména upozorní na účinky mnohojazyčnosti na redakční kvalitu;

e) podpoří spolupráci s členskými státy s cílem zlepšit porozumění pro zvláštní hlediska, jež je třeba brát v úvahu při redakci textů;

f) podpoří rozvoj a zlepšování nástrojů informatiky na pomoc redakci právních dokumentů;

g) podpoří spolupráci mezi svými odděleními příslušnými pro zajištění redakční kvality;

h) uloží svým právním službám, aby pro svůj orgán pravidelně vypracovávali zprávu o opatřeních přijatých k provedení písmen a) až g).

V Bruselu dne 22. prosince 1998.

Za Evropský parlament

předseda

+++++ TIFF +++++

Za Radu Evropské unie

předseda

+++++ TIFF +++++

Za Evropskou komisi

předseda

+++++ TIFF +++++

--------------------------------------------------