Nařízení Rady (ES) č. 975/99

ze dne 29. dubna 1999,

kterým se stanoví požadavky pro provádění rozvojové spolupráce, která přispívá k obecnému cíli rozvoje a upevnění demokracie a právního státu, jakož i k dodržování lidských práv a základních svobod

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 130w této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise [1],

v souladu s postupem podle článku 189c Smlouvy [2],

(1) vzhledem k tomu, že by měly být stanoveny způsoby provádění rozvojové spolupráce, která přispívá ke sledování obecného cíle rozvoje a upevnění demokracie a právního státu, jakož i k dodržování lidských práv a základních svobod;

(2) vzhledem k tomu, že společně s tímto nařízením přijala Rada nařízení Rady (ES) č. 976/1999 ze dne 29. dubna 1999, kterým se stanoví požadavky pro provádění opatření Společenství jiných než opatření týkajících se rozvojové spolupráce, která v rámci politiky spolupráce Společenství přispívají k obecnému cíli rozvoje a upevnění demokracie a právního státu, jakož i k dodržování lidských práv a základních svobod ve třetích zemích [3];

(3) vzhledem k tomu, že politika Společenství v oblasti rozvojové spolupráce přispívá k obecnému cíli rozvoje a upevnění demokracie a právního státu, jakož i k dodržování lidských práv a základních svobod;

(4) vzhledem k tomu, že čl. F odst. 2 Smlouvy o Evropské unii stanoví, že Unie ctí základní práva zaručená Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod podepsanou v Římě dne 4. listopadu 1950 a ta, jež vyplývají z ústavních tradic společných členským státům, jako jsou obecné zásady práva Společenství;

(5) vzhledem k tomu, že politika Společenství v oblasti ochrany lidských práv a podpory demokratických zásad je určována dodržováním zásady univerzality a nedělitelnosti lidských práv, na nichž je založen mezinárodní systém ochrany lidských práv;

(6) vzhledem k tomu, že politika Evropského společenství v oblasti ochrany lidských práv a podpory demokratických zásad se řídí obecnými zásadami zakotvenými ve Všeobecné deklaraci lidských práv, Mezinárodním paktu o občanských a politických právech a Mezinárodním paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech;

(7) vzhledem k tomu, že Společenství uznává vzájemnou závislost všech lidských práv; že pokrok v oblasti hospodářského a sociálního rozvoje a v oblasti dosahování občanských a politických práv se musí vzájemně podporovat;

(8) vzhledem k tomu, že dodržování mezinárodního humanitárního práva se musí považovat za součást lidských práv ve smyslu tohoto nařízení rovněž s ohledem na Ženevské úmluvy z roku 1949a na dodatkový protokol z roku 1977, Ženevskou úmluvu z roku 1951 o právním postavení uprchlíků a na Úmluvu z roku 1948 o předcházení a trestání zločinu genocidy, jakož i na jiné normy smluvního nebo obyčejového mezinárodního práva;

(9) vzhledem k tomu, že usnesení o lidských právech, demokracii a rozvoji, přijaté dne 28. listopadu 1991 Radou a členskými státy, zasedajícími v Radě, vymezuje obecné zásady, postupy a konkrétní praktická opatření, které mají vedle hospodářských a sociálních práv podporovat občanské a politické svobody prostřednictvím zastupitelského politického systému založeného na dodržování lidských práv;

(10) vzhledem k tomu, že politika Evropského společenství na ochranu lidských práv a demokratických zásad se zakládá na kladném a tvořivém pojetí, které chápe lidská práva a demokratické zásady jako téma společného zájmu pro Společenství a jeho partnery a jako prvek dialogu, z něhož mohou vzniknout podněty pro účinné dodržování těchto práv a zásad;

(11) vzhledem k tomu, že toto kladné pojetí by se mělo projevit v provádění opatření na podporu procesu demokratizace, na upevnění právního státu a na rozvoj pluralitní a demokratické občanské společnosti, jakož i v provádění opatření pro vytváření důvěry, která zejména usilují o předcházení konfliktům, o podporu mírových snah a o potlačení beztrestnosti;

(12) vzhledem k tomu, že by se finanční prostředky používané na podporu pozitivních opatření v těchto oblastech ve prospěch jednotlivých zemí měly z tohoto důvodu používat v souladu s odpovídajícími geografickými programy a ve spojení s jinými nástroji rozvoje, aby se tak maximálně zvýšil jejich účinek a jejich účinnost;

(13) vzhledem k tomu, že je rovněž nezbytné ujistit se, že jsou tato opatření v souladu se zahraniční politikou Evropské unie včetně společné zahraniční a bezpečnostní politiky;

(14) vzhledem k tomu, že tato opatření mají být zaměřena zejména na diskriminované osoby, osoby trpící bídou nebo znevýhodněné osoby, děti, ženy, uprchlíky, migrující osoby, menšiny, vyhnance, původní obyvatelstvo, vězně a oběti mučení;

(15) vzhledem k tomu, že podpora Společenství zaměřená na demokratizaci a na ochranu zásad právního státu v rámci politického systému respektujícího základní svobody jednotlivce přispívá k dosažení cílů různých dohod uzavřených mezi Společenstvím a jeho partnery, podle nichž je ochrana lidských práv a demokratických zásad podstatným prvkem vztahů mezi smluvními stranami;

(16) vzhledem k tomu, že kvalita, účinek a plynulost opatření musí být zajištěny, zejména zavedením víceletých programů na ochranu lidských práv a demokratických zásad, které by byly připraveny po dohodě s orgány dotčených zemí v duchu partnerství a s ohledem na zvláštní potřeby zemí;

(17) vzhledem k tomu, že provádění účinných a soudržných opatření vyžaduje, aby byly vzaty v úvahu zvláštní znaky politiky ve prospěch lidských práv a demokratických zásad, zejména zavedením pružného, průhledného a rychlého postupu pro přijímání rozhodnutí o financování opatření a projektů v této oblasti;

(18) vzhledem k tomu, že Společenství musí být schopno rychle reagovat na naléhavé a zvláště významné situace, aby tak posílilo důvěryhodnost a účinnost působení Společenství v oblasti ochrany lidských práv a demokratických zásad v zemích, v nichž tyto situace nastanou;

(19) vzhledem k tomu, že zejména u postupů pro poskytování pomoci a hodnocení projektů by se mělo přihlížet ke zvláštní povaze příjemců podpor Společenství v této oblasti, zejména na neziskovou povahu jejich činnosti, na rizika, kterým jsou jejich většinou dobrovolní členové vystaveni v prostředí, které je někdy nepřátelské, jakož i na jejich malý prostor k jednání v rámci vlastních prostředků;

(20) vzhledem k tomu, že rozvoj občanské společnosti se musí zejména projevit vytvářením a organizováním nových činitelů a že Společenství přitom může být vyzváno, aby v přijímajících třetích zemích finančně podporovalo partnery, kteří nemají v této oblasti dostatečné zkušenosti;

(21) vzhledem k tomu, že by mělo být zajištěno, aby rozhodnutí o poskytování finanční podpory pro projekty na ochranu lidských práv a demokratických zásad byla přijímána nestranně s ohledem na zásadu nediskriminace na základě rasových, náboženských, kulturních, sociálních nebo etnických rozdílů mezi subjekty přijímajícími podporu Společenství a mezi osobami nebo skupinami osob, na něž jsou podporované projekty zaměřeny, a aby nebyly vedeny politickými úvahami;

(22) vzhledem k tomu, že by měly být stanoveny postupy pro provádění a správu pomoci Společenství na ochranu lidských práv a demokratických zásad financovanou ze souhrnného rozpočtu Evropských společenství;

(23) vzhledem k tomu, že v tomto nařízení se stanoví na celou dobu trvání programu finanční referenční částka ve smyslu bodu 2 prohlášení Evropského parlamentu, Rady a Komise ze dne 6. března 1995 [4], aniž by byly dotčeny pravomoci rozpočtového orgánu vymezené Smlouvou,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

Účel

Článek 1

Účelem tohoto nařízení je stanovit způsoby provádění opatření Společenství, která v rámci jeho politiky rozvojové spolupráce přispívají k obecnému cíli rozvoje a upevnění demokracie a právního státu, jakož i k dodržování lidských práv a základních svobod.

Opatření uvedená v tomto nařízení se provádějí na území rozvojových zemí nebo bezprostředně souvisejí se situacemi, k nimž v rozvojových zemích dochází.

Článek 2

V mezích článku 1 a v souladu se zahraniční politikou Evropské unie jako celku poskytuje Evropské společenství technickou a finanční pomoc pro opatření, která mají zejména tyto cíle:

1. podpora a obrana lidských práv a základních svobod vyhlášených ve všeobecné deklaraci lidských práv a v jiných nástrojích mezinárodního práva o rozvoji a upevnění demokracie a právního státu, zvláště

a) podpora a ochrana občanských a politických práv;

b) podpora a ochrana hospodářských, sociálních a kulturních práv;

c) podpora a ochrana základních lidských práv diskriminovaných osob nebo osob trpících bídou nebo znevýhodněných osob, aby se přispělo ke snížení bídy a sociálního vyloučení;

d) podpora menšin, etnických skupin a původního obyvatelstva;

e) podpora místních, vnitrostátních, regionálních nebo mezinárodních organizací včetně nevládních organizací, jejichž činnost souvisí s ochranou, podporou nebo obranou lidských práv;

f) podpora rehabilitačních zařízení pro oběti mučení a podpora organizací, které poskytují obětem porušování lidských práv konkrétní pomoc nebo které zlepšují podmínky v místech, kde jsou lidé zbaveni svobody, aby zabránily mučení nebo špatnému zacházení;

g) podpora výchovy, vzdělávání a posílení vědomí v oblasti lidských práv;

h) podpora opatření v oblasti monitorování lidských práv včetně školení pozorovatelů;

i) podpora rovnosti šancí a nediskriminačních přístupů včetně opatření pro boj proti rasismu a xenofobii;

j) podpora a ochrana základních svobod, jak jsou uvedeny v mezinárodním paktu o občanských a politických právech, zejména svobody myšlení, projevu a svědomí, jakož i práva na používání vlastního jazyka;

2. podpora demokratizačního procesu, zvláště

a) podpora a posílení právního státu, a zejména podpora nezávislosti a posílení soudní moci a podpora humánní soustavy vězeňství; podpora ústavních a zákonných reforem; podpora iniciativ pro zrušení trestu smrti;

b) podpora dělby moci, zejména oddělení soudní a zákonodárné moci od výkonné a podpora institucionálních reforem;

c) podpora pluralismu jak na politické úrovni, tak na úrovni občanské společnosti. K tomu je třeba posílit instituce, které jsou nezbytné pro zajištění pluralitní povahy společnosti, včetně nevládních organizací, a podpořit nezávislost a odpovědnost sdělovacích prostředků a úsilí o svobodu tisku a respektování svobody sdružování a svobody shromažďovací;

d) podpora řádné správy věcí veřejných, zejména zlepšením průhlednosti správy a předcházením korupci a bojem proti ní;

e) podpora účasti obyvatel na rozhodovacích procesech na vnitrostátní, regionální a místní úrovni, zejména podpora rovnoprávné účasti mužů a žen v občanské společnosti, v hospodářském a politickém životě;

f) podpora voleb, zejména podporou nezávislých volebních komisí, poskytováním materiální, technické a právní pomoci při přípravě voleb včetně sestavování seznamů voličů, prováděním opatření na podporu účasti některých skupin ve volbách, zejména žen, a školením pozorovatelů;

g) podpora vnitrostátních snah o oddělení civilní a vojenské odpovědnosti a posilování vědomí civilních a vojenských zaměstnanců o lidských právech a výchova k jejich dodržování;

3. podpora opatření na podporu dodržování lidských práv a demokratizace, aby se předcházelo konfliktům a aby se jejich následky řešily v těsné spolupráci s příslušnými subjekty, zvláště

a) podpora zavádění struktur, zejména zavádění místních systémů pro včasnou výstrahu;

b) podpora opatření pro vyrovnání šancí a překlenutí rozdílů mezi skupinami s rozdílnou identitou;

c) podpora opatření na usnadnění mírového urovnání mezi skupinovými zájmy, zejména podpora opatření na vytváření důvěry v oblasti lidských práv a demokratizace, aby se zabránilo konfliktům a obnovil občanský mír;

d) podpora mezinárodního humanitárního práva a jeho uznávání všemi stranami zúčastněnými v konfliktu;

e) podpora mezinárodních, regionálních a místních organizací včetně nevládních organizací, které jsou zaměřeny na předcházení konfliktům, jejich urovnávání a řešení jejich následků, včetně podpory zřizování mezinárodních ad hoc trestních soudů a zřízení stálého mezinárodního trestního soudního dvora, a na podporu pomoci obětem porušování lidských práv.

Článek 3

Vzhledem k těmto cílům může podpora Společenství zahrnovat mezi svými prostředky činnosti financování:

1. opatření pro zvýšení povědomí, pro informování a pro vzdělávání dotčených činitelů a široké veřejnosti;

2. opatření nezbytná pro identifikaci a přípravu projektů, totiž:

a) identifikačních studií a studií proveditelnosti;

b) výměny technických znalostí a zkušeností mezi evropskými subjekty a subjekty třetích zemí;

c) nákladů, které vznikají v souvislosti s veřejnými soutěžemi, zejména při vyhodnocování nabídek a vypracování projektové dokumentace;

d) financování obecných průzkumů o akci Společenství v oblastech uvedených v tomto nařízení;

3. provádění projektů týkajících se

a) technické pomoci a zahraničního a místního personálu, aby se přispělo k provádění projektů;

b) nákupu nebo dodání veškerých výrobků nebo materiálu nezbytných pro provádění opatření a ve výjimečných a řádně odůvodněných případech rovněž včetně nákupu nebo pronájmu budov;

c) případně opatření určených pro zvýraznění, že se jedná o opatření Společenství;

4. následných kontrolních a hodnotících opatření pro opatření Společenství;

5. objasňování cílů a výsledků těchto opatření vůči veřejnosti dotčených zemí, jakož i administrativní a technické podpory vzájemného užitku Komise a příjemce.

KAPITOLA II

Způsoby provádění pomoci

Článek 4

1. Partnery, kteří mohou na základě tohoto nařízení získat finanční pomoc, jsou regionální a mezinárodní organizace, nevládní organizace, vnitrostátní, regionální a místní správní orgány a veřejné agentury, organizace sídlící ve Společenství, instituce a osoby veřejného a soukromého práva.

2. Opatření financovaná Společenstvím podle tohoto nařízení provádí Komise na žádost partnerů uvedených v odstavci 1 nebo z vlastního podnětu.

Článek 5

Pomoc Společenství může být poskytnuta partnerům uvedeným v čl. 4 odst. 1, jejichž sídlo se nachází ve třetí zemi, která podle tohoto nařízení dostává pomoc od Společenství, nebo v některém členském státě Společenství, přičemž toto ústředí musí být skutečným střediskem, kde jsou přijímána všechna rozhodnutí o opatřeních financovaných na základě tohoto nařízení. Výjimečně se sídlo může nacházet v jiné třetí zemi.

Článek 6

Aniž je dotčeno institucionální a politické prostředí, v němž jsou činní partneři uvedení v čl. 4 odst. 1, přihlíží se při určování, zda partner může být financován z prostředků Společenství, zejména k těmto prvkům:

a) jeho vztahu k obraně, ochraně a podpoře lidských práv a demokratických zásad;

b) jeho zkušenosti v oblasti podpory lidských práv a demokratických zásad;

c) jeho způsobilosti v oblasti správního a finančního řízení;

d) jeho technické a logistické způsobilosti ve vztahu k chystaným opatřením;

e) případným výsledkům dříve provedených opatření, zejména těch, které byly financovány z prostředků Společenství;

f) jeho způsobilosti rozvíjet spolupráci s jinými činiteli občanské společnosti v dotčené třetí zemi a poskytovat podporu přímo místním organizacím odpovědným vůči občanské společnosti.

Článek 7

1. Pomoc partnerům uvedeným v čl. 4 odst. 1 je poskytována, pouze pokud se zaváží dodržovat podmínky stanovené Komisí pro přiznávání a provedení pomoci, k nimž se partneři smluvně zavázali.

2. Každá činnost, která požívá podporu Společenství, se provádí v souladu s cíli vymezenými v rozhodnutí Komise o financování.

3. Finanční pomoc Společenství podle tohoto nařízení se poskytuje formou nevratných příspěvků.

4. Pokud byly v souvislosti s opatřeními financovanými podle tohoto nařízení uzavřeny mezi Společenstvím a přijímajícími zeměmi finanční dohody, stanoví se v nich, že daně, poplatky a jiné náklady Společenství nefinancuje.

Článek 8

1. Účast ve veřejných soutěžích a na veřejných zakázkách je otevřena za stejných podmínek všem fyzickým a právnickým osobám přijímající země a členských států. Může být rozšířena na jiné rozvojové země a ve výjimečných, řádně odůvodněných případech na další třetí země.

2. Dodávky pocházejí z členských států nebo z přijímacích zemí nebo z jiných rozvojových zemí. Ve výjimečných, řádně odůvodněných případech mohou pocházet z jiných třetích zemí.

Článek 9

1. Aby bylo dosaženo cíle soudržnosti a doplňkovosti a cíle zaručit co nejlepší účinnost všech opatření, může Komise v úzké spolupráci s členskými státy přijmout veškerá nezbytná koordinační opatření.

2. V každém případě podporuje Komise pro účely odstavce 1

a) zavádění systému výměny a systematické analýzy informací o financovaných opatřeních a opatřeních, jejichž financování Společenstvím a členskými státy se předpokládá;

b) koordinace provádění opatření na místě prostřednictvím pravidelných setkání za účelem výměny informací mezi zástupci Komise a členských států v přijímající zemi;

c) podporu soudržného přístupu v oblasti humanitární pomoci, a kdykoli je to možné, zahrnutí ochrany lidských práv do humanitární pomoci.

KAPITOLA III

Postupy pro provádění opatření

Článek 10

Finanční referenční částka pro provádění tohoto nařízení činí pro období 1999– 2004 260 milionů eur.

Roční prostředky schvaluje rozpočtový orgán v rámci finančního výhledu.

Článek 11

Komise je pověřena plánováním, oceňováním, rozhodováním a správou, kontrolou a hodnocením opatření uvedených v tomto nařízení v rozpočtovém procesu a jiných platných řízeních. Stanoví podmínky pro přiznávání, poskytování a provádění pomoci podle tohoto nařízení.

Článek 12

1. Postupem podle čl. 13 odst. 2 Komise dále přijme:

- rozhodnutí o opatřeních, jejichž financování podle tohoto nařízení přesahuje jeden milion eur na každé opatření, jakož i o každé změně těchto opatření, která vyvolá překročení původně stanovené částky pro dané opatření o více než 20 %,

- programy zaměřené na poskytnutí soudržného rámce pro opatření v dané zemi, regionu nebo pro určité téma, kde zjištěná potřeba dále trvá, zejména z důvodu jejího rozsahu a složitosti.

2. Komise uvědomí výbor uvedený v článku 13 o rozhodnutích, která zamýšlí přijmout a která se týkají projektů a programů v hodnotě nižší než jeden milion eur. Výbor uvědomí nejpozději jeden týden před přijetím rozhodnutí.

Článek 13

1. Komisi je nápomocen Výbor pro lidská práva a demokracii (dále jen "výbor") složený ze zástupců členských států, kterému předsedá zástupce Komise.

2. Má-li být zahájen postup podle tohoto článku, zástupce Komise předloží výboru návrh opatření, která mají být přijata. Výbor zaujme stanovisko k návrhu ve lhůtě, kterou může předseda stanovit podle naléhavosti věci. Stanovisko se přijímá většinou stanovenou v čl. 148 odst. 2 Smlouvy pro přijímání rozhodnutí, která má Rada přijímat na návrh Komise. Hlasům zástupců členských států ve výboru je přidělena váha stanovená ve zmíněném článku. Předseda nehlasuje.

Komise přijme zamýšlená opatření, jsou-li v souladu se stanoviskem výboru.

Pokud zamýšlená opatření nejsou v souladu se stanoviskem výboru nebo pokud výbor žádné stanovisko nezaujme, předloží Komise Radě neprodleně návrh opatření, která mají být přijata. Rada se usnese kvalifikovanou většinou.

Pokud se Rada neusnese ve lhůtě tří měsíců ode dne, kdy jí byl návrh předán, přijme navrhovaná opatření Komise.

Článek 14

1. Komise může financovat naléhavá opatření částkou nepřesahující dva miliony eur. Za naléhavá opatření jsou považována opatření týkající se okamžitých nepředpokládaných potřeb souvisejících s násilným přerušením demokratizačního procesu nebo se vznikem krizové situace nebo výjimečného a bezprostředně hrozícího nebezpečí pro všechno obyvatelstvo nebo část obyvatelstva země, které znamená vážné ohrožení pro zachování základních práv a svobod jednotlivců.

2. Pro opatření, která tyto podmínky splňují, přijme Komise své rozhodnutí po konzultaci členských států co nejúčinnějšími prostředky. Členské státy mohou ve lhůtě pěti pracovních dnů uplatnit případné námitky. Jsou-li námitky vzneseny, přezkoumá výbor uvedený v článku 13 tuto věc na své nejbližší schůzi.

3. Komise uvědomí výbor uvedený v článku 13 na jeho nejbližší schůzi o všech naléhavých opatřeních financovaných podle těchto ustanovení.

Článek 15

Výbor může zkoumat každou obecnou nebo zvláštní otázku týkající se podpory Společenství v této oblasti, a měl by také sloužit jako nástroj pro zlepšení soudržnosti opatření Evropské unie v oblasti lidských práv a demokratizace určeným pro třetí země. Jednou ročně provádí přezkum plánů pro následující rozpočtový rok nebo projedná obecné zásady pro opatření, která se mají provádět v následujícím roce podle tohoto nařízení.

Článek 16

1. Komise pravidelně hodnotí opatření financovaná Společenstvím podle tohoto nařízení, aby zjistila, zda bylo dosaženo cílů sledovaných těmito opatřeními, a aby stanovila hlavní směry pro zvýšení účinnosti budoucích opatření. Komise předkládá výboru souhrn provedených hodnocení, která výbor může případně přezkoumat. Hodnotící zprávy jsou na žádost přístupné členským státům.

2. Na žádost členských států a za jejich součinnosti může Komise rovněž hodnotit výsledky opatření a programů Společenství uvedených v tomto nařízení.

Článek 17

Každá smlouva nebo dohoda o financování uzavřená na základě tohoto nařízení zejména stanoví, že Komise a Účetní dvůr mohou provádět kontroly na místě a v sídle partnerů uvedených v čl. 4 odst. 1 obvyklými postupy vymezenými Komisí v rámci platných předpisů, zvláště finančního nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství.

Článek 18

1. Komise nejpozději ve lhůtě jednoho měsíce po přijetí svého rozhodnutí uvědomí členské státy o schválených opatřeních a projektech a uvede jejich výši, povahu, přijímající zemi a dotčené partnery.

2. Po skončení rozpočtového roku předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě výroční zprávu, která obsahuje shrnutí opatření financovaných v průběhu rozpočtového roku.

Souhrn obsahuje zejména údaje o partnerech, s nimiž byla opatření uvedená v článku 1 provedena.

Rovněž obsahuje souhrn provedených vnějších hodnocení a případné návrhy zvláštních opatření.

Článek 19

Tři roky po vstupu tohoto nařízení v platnost předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě celkové hodnocení opatření financovaných Společenstvím v rámci tohoto nařízení, které může doplnit o vhodné návrhy na další uplatňování tohoto nařízení.

Článek 20

Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropských společenství.

Je použitelné do dne 31. prosince 2004.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Lucemburku dne 29. dubna 1999.

Za Radu

předseda

W. Müller

[1] Úř. věst. C 282, 18.9.1997, s. 14.

[2] Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 19. listopadu 1997 (Úř. věst. C 371, 8.12.1997, s. 74), společný postoj Rady ze dne 25. ledna 1999 (Úř. věst. C 58, 1.3.1999, s. 17) a rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 14. dubna 1999 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

[3] Úř. věst. L 120, 8.5.1999, s. 8.

[4] Úř. věst. C 102, 4.4.1996, s. 4.

--------------------------------------------------