Nařízení Rady (EHS) č. 2474/93

ze dne 8. září 1993

o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu jízdních kol pocházejících z Čínské lidové republiky do Společenství a o konečném výběru prozatímního antidumpingového cla

RADA EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského hospodářského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (EHS) č. 2423/88 ze dne 11. července 1988 o ochraně před dumpingovými nebo subvencovanými dovozy ze zemí, které nejsou členy Evropského hospodářského společenství [1], a zejména na článek 12 uvedeného nařízení,

s ohledem na návrh Komise předložený po konzultaci s poradním výborem, který byl zřízen podle výše uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

A. Prozatímní opatření

(1) Nařízením (EHS) č. 550/93 [2] uložila Komise prozatímní antidumpingové clo z dovozu jízdních kol kódu KN 871200 pocházejících z Čínské lidové republiky do Společenství. Nařízením (EHS) č. 1607/93 [3] prodloužila Rada platnost tohoto cla na dobu nepřesahující dva měsíce.

B. Další postup

(2) Po uložení prozatímního antidumpingového cla zaujaly písemná stanoviska tyto strany:

Vývozci v Čínské lidové republice

- Guangzhou Five Rams Bicycle Industry Corporation,

- Shanghai Bicycle Group,

- Qingdao Bicycle Industrial Corporation,

- Ghangzhou Golden Lion Bicycle Manufacturing & Trading Corp.,

- Xiamen Bicycle Company,

- Anyang Bicycle Industry Company,

- China Henan Light Industrial Products Imp., Exp., Corp.,

- Tianijn Bicycle Imp., & Exp., Corporation,

- Hubei Provincial International Trade Corporation,

- China North Industry Corporation,

- China Bicycles Company (Holdings) Limited,

- Asia Bicycles Co., Ltd,

- Catic Bicycle Co., Ltd,

- Sino-Danish Enterprises Co., Ltd,

- Hanji Town Waimanly Manufactory.

Výrobci Společenství:

- Hawk Cycles Ltd,

- Derby Cycle Werke GmbH,

- Cycleurope,

- Raleigh Industries Limited,

- Bicicletas de Alava SA,

- Gazelle BV.

Nezávislí dovozci a obchodníci:

- Scott (Europe) SA, Švýcarsko,

- Chung Wai Manufactory Limited, Hongkong,

- Halfords Ltd, Spojené království.

Stranám, které o to zažádaly, bylo umožněno slyšení před Komisí.

(3) Strany byly informovány o podstatných skutečnostech a úvahách, na jejichž základě bylo zamýšleno doporučit přijetí konečných antidumpingových opatření a konečný výběr částek zajištěných v podobě prozatímního cla. Byla jim také poskytnuta lhůta, ve které mohly k poskytnuté informaci zaujmout stanovisko.

(4) Stanoviska stran byla zvážena a Komise změnila své závěry, pokud to považovala za odůvodněné.

(5) Šetření přesáhlo kvůli své složitosti dobu běžného trvání jednoho roku podle čl. 7 odst. 9 písm. a) nařízení (EHS) č. 2423/88, zejména s ohledem na početnost typů jízdních kol a rozmanitost technických specifikací.

C. Dotyčný výrobek a obdobný výrobek

(6) V nařízení (EHS) č. 550/93 (viz body odůvodnění 9 až 11) stanovila Komise, že všechny typy jízdních kol mají být považovány za jeden výrobek ve smyslu článku 2 nařízení (EHS) č. 2423/88.

(7) Někteří vývozci nadále tvrdili, že různé typy jízdních kol by měly být považovány za samostatné výrobky z toho důvodu, že jsou na základě zvláštního použití a užití různých typů jízdních kol trhem chápány jako odlišné. Přesněji uvedeno namítali, že horské kolo je jednoznačně samostatný výrobek, pokud jde o užité součástky, cenu a chápání běžným kupujícím.

(8) V bodech odůvodnění 9 až 11 nařízení (EHS) č. 550/93 již Komise odpověděla na většinu námitek vznesených vývozci a došla k závěru, že všechna jízdní kola tvoří jediný výrobek.

K zvláštnímu použití, užití a chápání jízdních kol ze strany spotřebitele je třeba především konstatovat, že všechna jízdní kola mají stejné použití a plní v podstatě stejnou funkci. V tomto ohledu a pokud jde o chápání jízdních kol ze strany spotřebitelů, platí, že odlišné typy jízdních kol mají v podstatě splňovat odlišné požadavky konečného uživatele. V této souvislosti budou koneční uživatelé obvykle přiřazovat jízdní kolo k určitému typu podle jeho užití a použití. Horské kolo pro užití mimo cesty může být spotřebitelem užito jako obyčejné cestovní kolo. Horská kola jsou někdy vybavena příslušenstvím, které je určeno k silničnímu použití. Kromě toho existuje trend k užívání jízdních kol, která jsou určena k více než jednomu zvláštnímu užití. Hybridní kolo, které může být křížencem horského kola a závodního kola nebo horského kola a cestovního kola, je toho příkladem. Tento trend ještě zvyšuje zaměnitelnost mezi různými typy jízdních kol a tak i konkurenci mezi typy, které se překrývají.

Proto neexistuje žádná zřetelná dělicí čára založená na použití konečnými uživateli a chápání odlišných typů ze strany spotřebitelů.

Komise také shledala, že sami výrobci často nerozlišují mezi svými jízdními koly jednotlivých typů, z hlediska výroby, distribuce nebo účetnictví. Jak výrobci Společenství, tak čínští výrobci mají pro odlišné typy jízdních kol stejný výrobní postup a používají pro všechny typy jízdních kol téměř vždy stejné distribuční cesty.

Proto Rada uvážila, že podobnosti všech typů kol, co se týče jejich technických a fyzických znaků a zrovna tak jejich použití a konečného užití, převažují pro účely tohoto řízení jakékoli odlišnosti.

D. Výrobní odvětví Společenství

(9) Šetření prokázalo, že výrobci Společenství, kteří při šetření plně spolupracovali, představují 54,3 % celkové výroby jízdních kol Společenství. Výrobci, kteří představují dalších 10 % výroby Společenství, poskytli některé základní informace o své výrobě a podpořili stížnost.

(10) Jistý vývozce žádal vzhledem k existenci obchodních spojení mezi výrobci Společenství a čínskými vývozci za účelem nákupu součástek, aby se výrobní odvětví Společenství skládalo pouze z výrobců, kteří takové vztahy nemají.

(11) Až na malé výjimky bylo shledáno, že jízdní kola prodávaná výrobci Společenství byla ve skutečnosti vyrobena ve Společenství ze součástek pocházejících převážně ze Společenství, i když některé součástky byly dovezeny z Japonska, Singapuru, Tchaj-wanu a Čínské lidové republiky. Kromě toho stanoví čl. 4 odst. 5 nařízení (EHS) č. 2423/88 možné vyloučení výrobců Společenství pouze v případech, kdy sami dovážejí výrobky podléhající tomuto šetření, a ne pokud pouze dovážejí některé součástky ze země, která také vyváží daný hotový výrobek, jak bylo navrhováno vývozcem.

(12) Pokud jde o výrobce Společenství, kteří dováželi kola z Tchaj-wanu a Čínské lidové republiky, nebyl předložen žádný nový důkaz, a proto Rada potvrzuje závěr v bodu odůvodnění 13 nařízení (EHS) č. 550/93.

(13) Jistý vývozce namítal, že výrobci Společenství, kteří plně spolupracovali při vyplňování dotazníků zaslaných Komisí, nebyli reprezentativním vzorkem a že by výrobci, kterým byly dotazníky zaslány v pozdější fázi řízení, měli být vyloučeni z průmyslového odvětví Společenství.

(14) Předně by mělo být konstatováno, že Komise nejprve zasílala dotazníky pouze těm výrobcům Společenství, kteří byli uvedeni v seznamu jako ti, kteří dali podnět k antidumpingovému šetření. Teprve po obdržení odpovědí na původní dotazníky bylo zjištěno, že výrobní odvětví Společenství, které zodpovědělo dotazníky, představuje odhadem asi 40 % celkové výroby jízdních kol Společenství. Komise rozeslala další dotazníky, aby rozšířila podklady pro vyšetřování újmy. Tento úkon umožnil Komisi bez nepřípustného prodlužování vyšetřování opřít svá zjištění o údaje poměrné části výrobců Společenství, která představovala většinu výrobního odvětví Společenství. Neexistoval žádný důvod pro vyloučení výrobců, kteří byli požádáni o poskytnutí informací v pozdější fázi šetření.

E. Postup

1. Individuální zacházení

(15) V bodech odůvodnění 34 až 36 nařízení (EHS) č. 550/93 Komise uvedla, že bude prověřovat otázku individuálního zacházení, v tomto případě pro čínské vývozce.

(16) Ačkoli bylo v některých předchozích antidumpingových případech určitým vývozcům v Čínské lidové republice poskytnuto individuální zacházení, zejména pokud prokázali nezávislost na státu při řízení vývozní politiky a při určování vývozních cen, došla Komise v průběhu tohoto řízení k závěru, který je sdílen také Radou, že z níže uvedených důvodů se musí v této záležitosti postupovat s největší obezřetností.

(17) Za prvé je nutno mít na zřeteli, že nařízení (EHS) č. 2423/88 pouze žádá, aby antidumpingová nařízení určila zemi a výrobek, na který se clo ukládá. Individuální zacházení není proto požadováno uvedeným nařízením a je vhodné pouze tam, kde je přiměřenějším a účinnějším prostředkem proti poškozujícímu dumpingu, než je jednotné celostátní clo.

(18) Za druhé, v případě uvedených zemí v čl. 2 odst. 5 nařízení (EHS) č. 2423/88, ke kterým patří Čínská lidová republika, není možné brát v úvahu efektivnost nebo poměrnou výhodu individuálních vývozců při určování běžné hodnoty, protože ta musí být povinně určována na základě cen nebo nákladů v zemích s tržním hospodářstvím. Jediným způsobem, jakým by mohlo být poskytnuto individuální zacházení vývozcům v uvedených zemích, by bylo zohlednit jejich individuální vývozní ceny. Obecně by to dalo podnět ke vzniku zkreslených a proto nevhodných individuálních výsledků, protože by nebyla zohledněna poměrná výhoda, avšak nic nevypovídající o výkonnosti, nebo vlastnosti výrobků individuálních vývozců.

(19) Za třetí, v praxi je nesmírně obtížné určit v případě takové země, jako je Čínská lidová republika, zda je společnost na státu opravdu nezávislá jak podle zákona, tak ve skutečnosti, a zejména, zda je společnost také trvale nezávislá, pokud se zdá, že je v určité době nezávislá. Ekonomika Čínské lidové republiky je ve fázi přechodu od plně státem řízené ekonomiky k částečně tržně orientovanému hospodářství. Státní kontrola přetrvává v mnoha oblastech hospodářského života a právo a instituce, které jsou nezbytné k fungování tržního hospodářství, nejsou dostatečně rozvinuty a zaběhnuty mezi účastníky hospodářských vztahů a státními úředníky. Není proto jisté, že smlouvy a údajné právní záruky budou účinné a že jednání vývozců bude oproštěno od vládních zásahů. Ve skutečnosti je zřejmé, že vliv státu na veškerou hospodářskou činnost je v Číně stále dominantní. Stát může kdykoli změnit pravidla pro zaměstnávání a odměňování dělníků, řídí dodávky energie a může uložit omezení na směnitelnost a převod měny.

(20) Za čtvrté, Komise nemůže v současnosti prověřovat prohlášení vývozců na místě v Číně hlavně kvůli obtížím při zjišťování skutkového stavu, které jsou neodmyslitelné pro země s netržním hospodářstvím. Zejména je pro Komisi nesmírně obtížné prověřit, zda jsou některé dohody, které údajně zajišťují určitou nezávislost na státu ve věcech vývozní politiky, pravé nebo pouze předstírané, zvláště pokud byly takové dohody uzavřeny s vědomím, že by mohlo být zavedeno antidumpingové opatření.

(21) Protože poskytnutí individuálního zacházení může způsobit uložení nepřiměřeně vysokého cla a poskytnout státu příležitost k obcházení antidumpingových opatření přidělováním vývozů nebo soustřeďováním vývozů na vývozce s nejnižším clem, došly Komise a Rada k závěru, že odchylky od obecného pravidla, které pro země se státem řízeným obchodováním stanoví jednotné antidumpingové clo, by měly být povoleny pouze tam, kde Komise a Rada budou zcela přesvědčeny, že nenastanou výše uvedené obtíže.

(22) V tomto případě byl stát úplným nebo majoritním vlastníkem většiny známých vývozců.

(23) Dva vývozci tvrdili, že by jim mělo být poskytnuto individuální zacházení, jehož udělení by výrobcům vlastněným státem mělo být odmítnuto.

(24) Jeden z uvedených vývozců, hongkongská společnost, žádala o individuální zacházení jménem plně státem vlastněného čínského výrobce jízdních kol, jehož jízdní kola se vyvážejí z Číny. Tento vývozce chtěl stáhnout svou žádost o individuální zacházení. Komise usoudila, že by bylo individuální zacházení pro takovou situaci v každém případě nevhodné, protože by hongkongská společnost mohla změnit dodavatele.

(25) Další vývozce, který byl čínským výrobcem, tvrdil, že se nedávno přetransformoval v akciovou společnost a že podíl akcií, který byl pořád ještě ve vlastnictví státního orgánu, se po řadě složitých a neprůhledných transakcí zmenšil pouze na menšinový podíl držený státem. Komise nenabyla přesvědčení, že je nyní tato společnost oproštěna od státní kontroly. Samo menšinové držení akcií přináší státu významný vliv na řízení společnosti, zejména v kombinaci se všemi dalšími prostředky vlivu, které má v Číně stát k dispozici. Nová struktura nemohla být rozhodně označena za stabilní.

(26) Dále, zástupce čínské vlády, který tvrdil, že zastupuje všechny výrobce jízdních kol s akciovým podílem čínského státu, prohlásil před Komisí, že čínský stát koordinuje činnosti všech výrobců jízdních kol v Číně.

(27) Z těchto a dalších důvodů specifikovaných ve výše uvedených bodech odůvodnění 15 až 21 došla Rada k závěru, že individuální zacházení není v tomto případě v současnosti vhodné.

2. Výběr vzorku

(28) Vzhledem k velkému množství typů a vývozců musela Komise opřít své závěry ohledně dumpingu o reprezentativní vzorek. Komise k tomuto účelu vybrala typy vyrobené reprezentativní skupinou výrobců. Tento výběr zahrnoval dvě státem vlastněné organizace, dva podniky se zahraniční účastí a jednu společnost, která prodává přes společnost v Hongkongu. Aby Komise zvýšila representativnost vzorků pro učinění konečného závěru, zahrnula do výběru společnost se 100 % zahraniční účastí, která je z hlediska objemu vývozů nejvýznamnější. Šest společností, které jsou nyní zahrnuty ve výběru, představuje 88 % všech vývozů do Společenství realizovaných společnostmi, které zodpověděly dotazník.

Rada tento postup potvrzuje.

F. Dumping

1. Běžná hodnota

(29) Při určování prozatímního cla dospěla Komise k závěru, že Tchaj-wan je vhodnou analogickou zemí pro určení běžné ceny čínských vývozů do Společenství, a proto byla běžná cena sestavena podle čl. 2 odst. 5 písm. a) a i) nařízení (EHS) č. 2423/88, tj. podle cen jízdních kol prodaných tchajwanskými výrobci na jejich vnitřním trhu.

(30) Jistý vývozce tvrdil, že Čínská lidová republika je země s tržním hospodářstvím daným rozsahem hospodářské reformy, která se v uvedené zemi uskutečnila. Společnost tvrdila, že pokud jde o odvětví kol, pravidla tržního hospodářství se používají. Proto společnost žádala, aby běžná cena byla určena podle uměle stanovené ceny v Čínské lidové republice.

(31) Komise tento argument, který nebyl podložen žádným důkazem, zamítla. Čínská lidová republika je považována za zemi bez tržního hospodářství v souladu s čl. 2 odst. 5 nařízení (EHS) č. 2423/88 a nařízení (EHS) č. 1766/82 [4].

(32) Jistý vývozce žádal, aby Komise přehodnotila výběr Tchaj-wanu jakožto analogické země z toho důvodu, že nebyl při výběru zohledněn hrubý národní produkt na obyvatele a státní dělba práce.

(33) V bodu odůvodnění 20 nařízení (EHS) č. 550/93 došla Komise k závěru, že výběr Tchaj-wanu jako analogické země byl při úrovni hospodářské soutěže na tchajwanském trhu, srovnatelnosti typů a rozsahu výroby na Tchaj-wanu vhodný a rozumný. Skutečnost, že hrubý národní produkt na obyvatele a státní dělba práce nebyly zahrnuty do kritérií Komise, nečiní výběr Tchaj-wanu neplatným. Tato kritéria nejsou relevantní, protože mezi nimi a výrobními náklady neexistuje přímá souvislost. Kromě toho, čísla hrubého národního produktu v zemi se státem řízeným obchodováním a v zemi s tržním hospodářstvím nejsou srovnatelná. V každém případě Komise důkladně zkoumala všechny návrhy vývozců a obrátila se na hlavní výrobce ve čtyřech navržených zemích, ale nezískala je ke spolupráci. Kromě toho Komise neobdržela žádný jiný návrh země, která by byla vhodnější než Tchaj-wan, i když by byla vzata v úvahu dodatečná kritéria navrhovaná vývozci.

(34) Běžná hodnota byla pro účely předběžného věcného objasnění stanovena pro Čínskou lidovou republiku podle čl. 2 odst. 5 písm. a) a i) nařízení (EHS) č. 2423/88, tj. na základě vnitrostátních cen na Tchaj-wanu. Jak bylo objasněno v bodu odůvodnění 20 nařízení (EHS) č. 550/93, Komise shledala, že jízdní kola prodávaná na tchajwanském trhu byla do velké míry srovnatelná s čínskými typy kol zahrnutými do vzorku. Ceny na Tchaj-wanu, které se skutečně platí nebo se musí platit za běžných obchodních podmínek, byly, co se týče Čínské lidové republiky, přiměřeným východiskem pro určení běžné hodnoty. Avšak za účelem zvýšení reprezentativnosti dumpingového výpočtu se Komise rozhodla doplnit svůj původní dumpingový výpočet rozšířením o některé čínské typy, pro které byly použitelné uměle stanovené ceny srovnatelných modelů jízdních kol vyvážených tchajwanskými výrobci do Společenství.

(35) Jistý vývozce tvrdil, že tchajwanští vývozci požívali výhodnějšího zacházení než čínští vývozci, protože běžná hodnota pro Tchaj-wan byla založena na uměle stanovené ceně, zatímco běžná hodnota pro Čínskou lidovou republiku byla pro účel nařízení (EHS) č. 550/93 určena na základě cen na Tchaj-wanu.

(36) Komise tento argument zamítá. Pokud jde o typy jízdních kol vyvážené tchajwanskými vývozci do Společenství, Komise shledala, že existují podstatné rozdíly mezi těmito typy a typy, které byly prodávány na tchajwanském domácím trhu. Jak bylo objasněno v bodu odůvodnění 16 nařízení (EHS) č. 550/93, vnitrostátní ceny by neměly být užívány vzhledem ke skutečnosti, že úprava ceny, která má být v takovém případě provedena, by byla tak závažná, že by fakticky postrádala smysl. V případě Čínské lidové republiky není použitelný stejný postup, protože nejsou dostupné spolehlivé údaje o výrobních nákladech. Avšak užití skutečných tchajwanských cen Čínskou lidovou republiku nediskriminuje. Vývozce ve vzneseném nároku předpokládal, že běžné hodnoty spočítané v poměru k uměle stanovené hodnotě byly nižší než skutečné pořizovací ceny na Tchaj-wanu, ale tak tomu nebylo, protože položky uměle stanovené ceny byly založeny na skutečných cenách. Ve skutečnosti měl čínský vývozce z užívání cen na tchajwanském trhu s největší pravděpodobností prospěch, protože, jak je objasněno v bodu odůvodnění 29 nařízení (EHS) č. 550/93, Komise usilovala o výběr tchajwanských typů, které byly hůře vybaveny než srovnatelný čínský typ.

Rada závěry o běžné hodnotě potvrzuje.

2. Vývozní cena

(37) Jistý vývozce tvrdil, že vývozy užité Komisí v dumpingovém výpočtu byly nedostatečné a nereprezentativní.

(38) V předběžném věcném objasnění založila Komise výpočet dumpingu na daných čínských typech, které byly srovnatelné s typy prodávanými na Tchaj-wanu za běžných obchodních podmínek a v dostatečných množstvích. Počet jízdních kol zahrnutých do dumpingového výpočtu nebylo možné zvýšit, protože byly použity všechny srovnatelné typy prodávané na Tchaj-wanu. Jak bylo objasněno v bodu zdůvodnění 34, Komise se po vyčerpání všech možností pro určení běžné hodnoty na základě cen na Tchaj-wanu rozhodla doplnit původní dumpingový výpočet rozšířením o další čínské modely, pro které byly použitelné uměle stanovené hodnoty srovnatelných typů jízdních kol vyvážených tchajwanskými výrobci do Společenství. Tato metoda byla použita pro všechny společnosti zahrnuté do vzorku a jejím výsledkem bylo dosažení poměru 63 % počtu jízdních kol zahrnutých do dumpingového výpočtu k celkovému vývozu, což je podle názoru Komise z hlediska požadavků reprezentativnosti více než dostatečné.

(39) Vývozní ceny byly určeny na základě cen, které se skutečně platí nebo musí platit za výrobky na vývoz do Společenství.

(40) V předběžném věcném objasnění vypočítala Komise vývozní cenu pro jistého vývozce, který prodával do Společenství přes spřízněnou společnost v Hongkongu, v souladu s čl. 2 odst. 8 písm. a) nařízení (EHS) č. 2423/88. Komise nyní tuto záležitost přehodnotila a rozhodla, že při neexistenci vývozní ceny z Čínské lidové republiky může být čínská vývozní cena určena pouze umělým stanovením na základě ceny, za kterou byl dotčený výrobek znovu prodán hongkongským vývozcem nezávislým spotřebitelům ve Společenství v souladu s čl. 2 odst. 8 písm. b) výše uvedeného nařízení. Na odhadované 5 % rozpětí byla poskytnuta dotace vzhledem ke skutečnosti, že prodeje byly uskutečněny přes Hongkong. Tato metoda se zdála být rozumná a jediná vhodná pro danou situaci.

Rada tento postup potvrzuje.

3. Srovnání

(41) Jistý vývozce požadoval provedení úprav rozdílů v nákladech na dopravné, návratné clo, zprostředkovatelské odměny a platy obchodních zástupců, pokud je to vhodné. Komise tento argument přijala a kromě úprav uvedených v bodu odůvodnění 28 nařízení (EHS) č. 550/93 provedla úpravy rozdílů v nákladech na dopravné, návratné clo, zprostředkovatelské odměny a platy obchodních zástupců.

(42) Několik vývozců nadále tvrdilo, že Komise při omezení kritérií odlišností v druhu jízdních kol, materiálu rámu, počtu převodových stupňů nebrala dostatečně v úvahu kvalitu čínských jízdních kol v porovnání s danými jízdními koly z Tchaj-wanu. Vývozci udávali, že existují další faktory vyžadující úpravy, které by podle odhadu jistého vývozce představovaly další snížení o 5 % obvyklé ceny. Na druhé straně jeden vývozce tvrdil, že jízdní kola, které dovezl z Čínské lidové republiky, byla takové špičkové kvality, že nekonkurovala jízdním kolům vyráběným výrobním odvětvím Společenství.

(43) Ačkoli si argumenty různých stran, pokud jde o kvalitu dotčeného vyváženého výrobku, vzájemně odporovaly, rozšířila nyní Komise kritéria užívaná k určování srovnatelnosti modelů zahrnutím přesmykačů, řetězového kola, převodových pák, brzdových systémů a úložných hlav, protože kvalita jízdního kola je určována také těmito součástkami. Kromě toho byly již některé odlišnosti v kvalitě do určité míry vysvětleny výběrem hůře vybavených tchajwanských jízdních kol pro srovnání, jak bylo objasněno v úvodní části nařízení (EHS) č. 550/93. Komise proto tedy brala v úvahu hlavní kritéria, která určují kvalitu kola.

(44) Někteří vývozci tvrdili, že některá srovnání modelů provedená Komisí mezi modely vyváženými z Čínské lidové republiky a srovnatelnými modelem prodávaným na Tchaj-wanu byla nepřesná a že tchajwanské modely vybrané Komisí nebyly vždy hůře vybavené, jak je uvedeno v úvodní části 29 nařízení (EHS) č. 550/93. Avšak výrobní odvětví Společenství tvrdilo, že Komise při výběru tchajwanských modelů pro obvyklou hodnotu v mnoha případech protěžovala čínské vývozce. Výrobní odvětví Společenství tvrdilo, že skutečná dumpingová marže byla o hodně vyšší.

(45) Komise prověřila připomínky všech stran ke srovnání modelů, doplnila srovnání rozšířením o další kritéria, jak bylo objasněno v úvodní části 43 tohoto nařízení, a tam, kde to bylo možné, nahradila modely za použití metodologie objasněné v úvodní části 29 nařízení (EHS) č. 550/93. Výpočet dumpingu byl podle toho upraven.

(46) Jistý vývozce žádal úpravu SG&A výdajů vzniklých jistému výrobci na Tchaj-wanu, jehož prodeje na vnitřním trhu byly realizovány přes přidruženou dceřinou společnost.

(47) Komise tento argument prozkoumala a došla k závěru, že skutečnost, že prodeje byly realizovány přes přidruženou dceřinou společnost, nemá vliv na srovnatelnost ceny.

(48) Jistý vývozce tvrdil, že protože jeho vývozy do Společenství byly prodeje OVV (originálního vybavení výrobkem), tj. prodeje dovozci, který znovu prodává ve Společenství pod svou vlastní značkou, a uvedené prodeje byly přirovnány k obvyklé ceně založené na tchajwanských prodejích maloobchodníkům prodávaných jako "prodeje pod vlastní značkou", měla by být provedena úprava rozdílů v úrovni obchodu.

(49) Tento argument nemůže Komise přijmout. Nehledě na skutečnost, že požadavek byl neopodstatněný, Komise shledala, že, jak bylo objasněno v úvodní části 27 nařízení (EHS) č. 550/93, není vhodné provádět úpravy, protože se ceny, náklady a zisky u prodejů OVV zásadně neliší od výše uvedených cen, nákladů a zisků udávaných pod označením "pod vlastní značkou".

Rada tyto závěry potvrzuje.

4. Dumpingové rozpětí

(50) Společnosti, které zodpověděly dotazník Komise představovaly pouze 73 % celkových vývozů z Čínské lidové republiky. Čínské úřady měly možnost sdělit jména a adresy dalších výrobců v Číně, aby jim také mohly být zaslány dotazníky, ale čínské úřady tak neučinily. Proto je možno pouze předpokládat, že dumping je u těchto nespolupracujících vývozců přinejmenším na takové výši, jako je výše nejvyššího dumpingu zjištěná u spolupracujících vývozců. Proto je dumpingová marže stanovená na základě váženého průměru modelu dumpingovou marží šesti společností zahrnutých do výběru a pro ostatních 27 % nespolupracujících vývozců, kteří nezodpověděli dotazníky, podle čl. 7 odst 7 písm. b) nařízení (EHS) č. 2423/88. Z tohoto hlediska Komise usoudila, že dumpingové marže modelů společnosti ve výběru s nejvyšší marží tvořily nejpříznivější použitelné údaje. Na tomto základě činí nyní dumpingová marže pro Čínskou lidovou republiku vyjádřená číselnou hodnotou 30,6 %.

Rada závěry Komise o dumpingu potvrzuje.

G. Újma

1. Celkový objem spotřeby a tržní podíly dumpingových dovozů.

(51) Po opětovném prozkoumání tržních podílů výrobního odvětví Společenství bylo shledáno, že údaje uvedené v přechodné určení cla musí být upraveny. Revidované údaje ukazují, že tržní podíl výrobního odvětví Společenství poklesl z 37,8 % v roce 1989 na 30,2 % během doby vyšetřování. Zbývající část úvodní části 38 a 39 nařízení (EHS) č. 550/93 se potvrzuje.

2. Ceny dumpingových dovozů.

(52) Někteří vývozci tvrdili, že metodologie pro výpočet výše dumpingové ceny podle úvodní části 40 až 44 nařízení (EHS) č. 550/93 nebyla dostatečně přesná a nebrala dostatečně v úvahu kvalitu jízdních kol.

(53) Komise vzala argumenty vývozců v úvahu a provedla nový výpočet dumpingové ceny pomocí rozšíření metodologie navržené v úvodní části 40 až 44 nařízení (EHS) č. 550/93. Bylo to provedeno rozdělením každé stovky odlišných skupin jízdních kol sestavených podle typu jízdního kola, materiálu rámu a počtu převodových stupňů na další tři segmenty. Tyto tři segmenty představují odlišné stupně kvality kol (špičková, střední a nízká) určené podle přesmykacího systému.

(54) Jistá společnost tvrdila, že výpočet dumpingové ceny nebyl reprezentativní, protože nezahrnoval dostatečný počet vývozů do Společenství a protože výpočet nezahrnoval žádná množství nebo zahrnoval nedostatečná množství prodejů některých výrobců Společenství.

(55) Komise vzala tento argument v úvahu a zahrnula do výpočtu více modelů. Výpočet tedy nyní zahrnuje více než 75 % jízdních kol prodaných všemi vývozci zahrnutými do výběru. Komise ve svém výpočtu také zvýšila počet modelů a počet výrobců Společenství.

(56) Jistá společnost tvrdila, že úpravy odlišností úrovní distribučních cest provedené Komisí v úvodní části 42 nařízení (EHS) č. 550/93 byly nedostatečné. Společnost udala dva příklady, které údajně opravňují k širší úpravě.

(57) Komise prověřila příklady udané dotčenou společností a shledala, že jedna společnost měla marži, která se podstatně nelišila od marže používané Komisí, zatímco druhá společnost prodávala jinému stupni obchodu a její údaje proto nemohly být použity. Komise provedla další šetření odpovědí dovozců uvedených v jejich dotaznících a došla k závěru, že úpravy odlišností v úrovních distribuce podle úvodní části 42 nařízení (EHS) č. 550/93 byly správné.

(58) Komise proto tedy přezkoumala výpočet dumpingové ceny, jak bylo popsáno v úvodní části 56 a 58 nařízení (EHS) č. 550/93. Vážený průměr marže dumpingové ceny pro vývozy z Čínské lidové republiky byl stanoven ve výši 59 %.

3. Stav výrobního odvětví Společenství

(59) Několik vývozců zpochybnilo předběžné závěry Komise o stavu výrobního odvětví Společenství. Tvrdili, že výrobní odvětví Společenství dosahuje větších zisků a plně těží ze zvýšení spotřeby formou zvýšené výroby, odbytu a tržního podílu.

(60) Komise následně znovu prověřila všechny podrobnosti o stavu výrobního odvětví Společenství a od některých výrobců Společenství si vyžádala další podrobnosti. Výsledkem tohoto výkonu je, že zjištění Komise o výrobě, kapacitě, míře využití, zásobách, odbytu, tržních podílech, vývoji cen, ziskovosti a investicích se okrajově změnila, ale celkový trend, který byl přechodně stanoven v nařízení (EHS) č. 550/93, je jednoznačně potvrzen.

a) Výroba, kapacita, míra využití a zásoby

(61) Výroba dotčeného výrobního odvětví Společenství se zvýšila z 5334000 jednotek v roce 1988 na 5876000 jednotek v roce 1989 a na 6620000 jednotek v roce 1990. Během období vyšetřování výroba poklesla na 6190000 jednotek.

(62) Výrobní kapacita se zvýšila ze 7620000 jednotek v roce 1988 na 8161000 jednotek v roce 1989 a na 8758000 jednotek v roce 1990. Během období vyšetřování zůstala výrobní kapacita na stejné výši. Využití kapacity se zvýšilo ze 70 % v roce 1988 na 72 % v roce 1989 a na 76 % v roce 1990. Během období vyšetřování došlo ke snížení výrobní kapacity na 71 %.

(63) Výše zásob držených výrobním odvětvím vzrostla z 288000 jednotek v roce 1988 na 395000 jednotek v roce 1989, ale následně poklesla na 330000 jednotek v roce 1990 a nakonec během období vyšetřování opět vzrostla na 419000 jednotek.

b) Odbyt a tržní podíl

(64) Mezi rokem 1988 a 1989 stoupla spotřeba jízdních kol ve Společenství o 18,5, zatímco odbyt výrobního odvětví Společenství se zvýšil pouze o 11,4 %. Mezi rokem 1989 a 1990 spotřeba dále stoupla o 21,1 %, zatímco odbyt výrobního odvětví se zvýšil pouze o 10,4 %. Spotřeba mezi rokem 1990 a obdobím vyšetřování stoupla o 9,2 %, zatímco odbyt výrobního odvětví Společenství dokonce poklesl o 4,2 %.

(65) Tržní podíl držený dotčeným výrobním odvětvím Společenství nepřetržitě klesal ze 40,2 % v roce 1988 na 37,8 % v roce 1989, na 34,4 % v roce 1990 a konečně na 30,2 % v období vyšetřování.

c) Vývoj cen

(66) Komise pro účely zjišťování co do přechodných opatření došla k závěru, že ačkoli nebylo možné s dostatečnou přesností stanovit přesný vývoj ceny početných modelů, ceny jízdních kol se neřídí rozšiřující se specifikací.

(67) Někteří vývozci tvrdili, že ceny jízdních kol ve Společenství ve skutečnosti podstatně vzrostly.

(68) Komise provedla další šetření, aby naprosto přesně zjistila vývoj cen účtovaných výrobním odvětvím Společenství. Komise zjistila, že mezi rokem 1990 a obdobím vyšetřování ceny reprezentativních modelů, které u čtyřech největších výrobců Společenství zůstaly po určité časové období prakticky nezměněny, klesly přes nepřetržité rozšiřování specifikací a vzrůstající poptávku po jízdních kolech ve Společenství v průměru o 7,55 %.

d) Ziskovost

(69) Komise shledala, že přes nepřetržitý vzestup poptávky v posledních čtyřech letech, zůstaly zisky výrobního odvětví Společenství poměrně nízké. Na základě dalšího šetření finanční situace výrobního odvětví Společenství Komise zjistila, že zisky se zvýšily z 2,58 % v roce 1988 na 4 % v roce 1989 a dále na 5,11 % v roce 1990. V období vyšetřování se zisky snížily na 4,81 %.

e) Investice

(70) Investice realizované výrobním odvětvím Společenství vzrostly z 16,5 milionů ECU v roce 1988 na 20,7 milionů ECU a dále na 25,0 milionů ECU v roce 1990 a na 25,3 milionů ECU během období vyšetřování.

4. Závěr ohledně utrpěné újmy

(71) Komise vzhledem ke konečnému určení faktorů újmy zejména kvůli stagnaci odbytu, ztrátě tržních podílů a neuspokojivým ziskům v období zvýšené poptávky, dochází k závěru, že výrobní odvětví Společenství utrpělo podstatnou újmu ve smyslu čl. 4 odst. 1 nařízení (EHS) č. 2423/88.

Rada tento závěr a jeho výchozí zjištění potvrzuje.

H. Příčina újmy

a) Vliv dumpingových vývozů

(72) Komise ve svých předběžných závěrech podrobně vyložila vliv dumpingových dovozů na výrobní odvětví Společenství (úvodní část 55 až 57 nařízení (EHS) č. 550/93). Protože v tomto ohledu nebyly předloženy žádné nové argumenty, Komise svá zjištění potvrzuje.

b) Další faktory

(73) Jistý vývozce tvrdil, že důvodem poklesu tržního podílu výrobního odvětví Společenství není dumping, ale neschopnost dodávat jízdní kola v souladu s poptávkou kvůli nedostatku investic.

Vzhledem ke zjištěním Komise o využití kapacity, která ukázala, že kapacita nebyla nikdy využita na více než 76 %, by mohlo výrobní odvětví Společenství snadno dodat více kol. Kromě toho skutečnost, že výrobní odvětví Společenství zvýšilo investice, dokazuje jeho odpovědnost vůči cyklistickému výrobnímu odvětví. Tento argument se proto zamítá.

(74) Pokud jde o úvodní část 58 až 61 nařízení (EHS) č. 550/93, nebyl předložen žádný nový důkaz, který by vedl ke změně předběžných zjištění. Proto tedy Komise svá zjištění potvrzuje.

Rada proto potvrzuje zjištění Komise týkající se dopadu dumpingového dovozu a jiných činitelů.

I. Zájem Společenství

(75) Jak je uvedeno v úvodní části 65 nařízení (EHS) č. 550/93, došla Komise k závěru, že je v zájmů Společenství, aby byla opatření přijata.

(76) Dodatečně nebyly obdrženy žádné nové informace. Rada výše uvedené závěry potvrzuje.

J. Závazek

(77) Jistý čínský vývozce nabídl cenový závazek. Komise tento závazek odmítla, protože přijetí závazku vývozce v netržním hospodářství by předem předpokládalo individuální režim pro tohoto vývozce, který by v současnosti nemohl být udělen.

K. Konečné clo

(78) Vzhledem k tomu, že výše újmy zvyšuje dumpingovou marži, mělo by být clo založeno na posledně jmenovaném.

(79) Jistý vývozce požadoval, aby Komise v souladu s článkem 13 antidumpingového zákoníku GATT vzala v úvahu skutečnost, že Čínská lidová republika je rozvojová země, a použila konstruktivní opatření.

(80) V tomto ohledu by měl být brán zřetel na skutečnost, že Čínská lidová republika není signatářem antidumpingového zákoníku GATT.

L. Výběr prozatímních cel

(81) Vzhledem k určení dumpingových marží a vzhledem k závažnosti újmy způsobené výrobnímu odvětví Společenství považuje Rada za nezbytné, aby částky zajištěné prozatímními antidumpingovými cly byly definitivně vybírány ve výši částky cla konečně uloženého,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

1. Ukládá se konečné antidumpingové clo z dovozu jízdních a jiných kol (včetně dodávkových tříkolek), bez motoru, kódu KN 871200 pocházejících z Čínské lidové republiky.

2. Celní sazba, která se vztahuje na čistou cenu franco hranice Společenství před proclením je 30,6 %.

3. Používají se platná ustanovení týkající se cel.

Článek 2

Částky zajištěné prozatímním antidumpingovým clem uloženým nařízením (EHS) č. 550/93 se vybírají s konečnou platností v sazbě odpovídající konečnému clu. Zajištěné částky, které převyšují konečné sazby antidumpingových cel, se uvolňují.

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropských společenství.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 8. září 1993.

Za Radu

předseda

W. Claes

[1] Úř. věst. L 209, 2.8.1988, s. 1.

[2] Úř. věst. L 58, 11.3.1993, s. 12.

[3] Úř. věst. L 155, 26.6.1993, s. 1.

[4] Úř. věst. L 195, 5.7.1982, s. 21.

--------------------------------------------------