Tento dokument je třeba brát jako dokumentační nástroj a instituce nenesou jakoukoli odpovědnost za jeho obsah

o opatřeních pro řízení udržitelného využívání rybolovných zdrojů ve Středozemním moři, o změně nařízení (EHS) č. 2847/93 a o zrušení nařízení (ES) č. 1626/94

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 37 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Ustanovení nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 ze dne 20. prosince 2002 o zachování a udržitelném využívání rybolovných zdrojů v rámci společné rybářské politiky ( 1 ) platí pro Středozemní moře.

(2)

Rozhodnutím 98/392/ES ( 2 ) Rada uzavřela Úmluvu Spojených národů o mořském právu, která obsahuje zásady a pravidla pro zachovávání a řízení živých zdrojů volného moře. V souladu s pravidly této úmluvy Společenství usiluje o koordinaci řízení živých vodních zdrojů a jejich zachovávání s jinými pobřežními státy.

(3)

Podle rozhodnutí 98/416/ES ( 3 ) je Společenství smluvní stranou dohody o Generální komisi pro rybolov ve Středozemním moři (dále jen „GFCM“). Dohoda o GFCM stanoví rámec pro regionální spolupráci při zachovávání mořských zdrojů ve Středozemním moři a jejich řízení tím, že přijímá doporučení v oblasti působnosti dohody o GFCM, která jsou pro smluvní strany závazná.

(4)	Biologické, sociální a hospodářské charakteristiky rybářství ve Středomoří vyžadují, aby Společenství stanovilo zvláštní řídící rámec.

(5)	Společenství se zavázalo k uplatňování přístupu založeného na předběžné opatrnosti při přijímání opatření navržených v zájmu ochrany a zachovávání živých vodních zdrojů a mořských ekosystémů a k zabezpečení jejich udržitelného využívání.

(6)

Systém řízení stanovený v tomto nařízení se vztahuje na činnosti související s lovem populací mořských živočichů ve Středozemním moři prováděným plavidly Společenství ve vodách Společenství nebo v mezinárodních vodách, plavidly třetích zemí v rybolovných oblastech členských států nebo občany Unie na volném Středozemním moři.

(7)	V zájmu nekladení překážek odbornému výzkumu by se však toto nařízení nemělo vztahovat na činnosti potřebné k takovému výzkumu.

(8)	Je nezbytné zavést účinný řídicí rámec prostřednictvím přiměřeného sdílení odpovědností mezi Společenstvím a členskými státy.

(9)

Přísná ochrana některých mořských druhů, kterou již umožňuje směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin ( 4 ) a která platí pro mořské vody pod svrchovaností členských států, by měla být rozšířena na volné Středozemní moře.

(10)

V souladu s rozhodnutím Rady 1999/800/ES ze dne 22. října 1999 o uzavření Protokolu o zvláště chráněných oblastech a biologické rozmanitosti ve Středomoří a o přijetí příloh k tomuto protokolu (Barcelonská úmluva) ( 5 ), který kromě ustanovení týkajících se ochrany lokalit významných pro Středomoří stanoví vypracování seznamů ohrožených druhů a druhů, jejichž využívání je regulováno.

(11)

Je třeba přijmout nová technická opatření pro rybolov nahrazující opatření uvedená v nařízení Rady (ES) č. 1626/94 ze dne 27. června 1994 o některých technických opatřeních pro zachování rybolovných zdrojů ve Středozemním moři ( 6 ), aby se zohlednily nové odborné informace. Je třeba rovněž vzít v úvahu hlavní prvky akčního plánu pro zachování a udržitelné využívání rybolovných zdrojů ve Středozemním moři v rámci společné rybářské politiky.

(12)	Nařízení (ES) č. 1626/94 by proto mělo být zrušeno.

(13)	Je třeba se vyhnout nadměrným odlovům živočichů, kteří nedosahují předepsanou velikost. Za tímto účelem je nutné chránit určité oblasti, ve kterých se ve větším měřítku vyskytují nedospělí živočichové, přičemž se přihlédne k místním zvláštním biologickým podmínkám.

(14)	Lovná zařízení, která příliš škodí mořskému životnímu prostředí nebo vedou k vyčerpání některých populací mořských živočichů, by měla být zakázána nebo přísněji regulována.

(15)

Aby se dále nezvyšovala míra úmrtnosti nedospělých živočichů a aby se podstatně snížilo množství výmětů mrtvých mořských živočichů rybářskými plavidly, je vhodné stanovit zvětšení velikosti ok sítí a háčků u vlečných sítí, sítí pro lov při dně a dlouhých lovných šňůr používaných při lovu některých druhů mořských živočichů, jakož i stanovit povinné používání sítí se čtvercovými oky.

(16)	Pro umožnění přechodného období před zvětšením velikosti ok vlečných sítí pro lov při dně je vhodné stanovit některé charakteristiky příslušenství vlečných sítí, čímž se zvýší selektivita současně používaných velikostí ok.

(17)	Řízení intenzity rybolovu by mělo být hlavním nástrojem pro zabezpečení udržitelného rybářství ve Středozemním moři. Za tímto účelem je vhodné určit celkové rozměry hlavních druhů pasivních lovných zařízení, aby se omezil jeden faktor mající vliv na dosaženou intenzitu rybolovu.

(18)	Část pobřežního pásma by měla být vyhrazena selektivním lovným zařízením, která používají drobní rybáři, v zájmu ochrany oblastí, kde dochází k líhnutí, a ochrany citlivých stanovišť, jakož i v zájmu posílení sociální udržitelnosti rybářství ve Středozemním moři.

(19)

Je žádoucí stanovit minimální velikosti některých mořských živočichů při vykládce, aby se jak zlepšilo jejich využívání, tak aby se stanovily normy, podle kterých mohou členské státy budovat své systémy řízení pobřežního rybářství. Za tímto účelem by selektivita některých lovných zařízení měla co nejvíce odpovídat minimální velikosti při vykládce stanovené pro některé druhy nebo skupiny druhů, ulovených tímto zařízením.

(20)	Aby se nebránilo umělému doplňování nebo přesazování rybích populací a jiných mořských organismů, měly by se povolit operace nutné pro provádění takových činností za předpokladu, že budou slučitelné s udržitelností příslušných druhů.

(21)	Jelikož je sportovní rybolov ve Středomoří velmi důležitý, je třeba zabezpečit, aby jeho vykonávání nenarušovalo významně obchodní rybolov, bylo slučitelné s udržitelným využíváním živých vodních zdrojů a dodržovalo závazky Společenství k regionálním rybářským organizacím.

(22)

S ohledem na zvláštní rysy mnoha středomořských rybolovných oblastí, které jsou omezeny na určité zeměpisné podoblasti, a berouc v úvahu tradiční snahu o uplatňování systému řízení intenzity na místní úrovni, je vhodné stanovit plány řízení na úrovni Společenství a na úrovni členských států a kombinující zejména řízení intenzity rybolovu s konkrétními technickými opatřeními.

(23)

V zájmu zabezpečení účinné kontroly rybolovných činností by se měla přijmout některá konkrétní opatření, která doplňují opatření stanovená v nařízení Rady (EHS) č. 2847/93 ze dne 12. října 1993 o zavedení kontrolního režimu pro společnou rybářskou politiku ( 7 ), nebo opatření, která jsou ještě přísnější. Zejména je třeba snížit současný práh 50 kg vyjádřený v ekvivalentu živé hmotnosti pro druhy jiné než vysoce stěhovavé a malé pelagické druhy ulovené ve Středozemním moři, které musí být uvedené v lodním deníku.

(24)

Jelikož rybářství Společenství vykazují více než 75 % úlovků mečouna obecného ve Středozemním moři, je vhodné stanovit řídicí opatření. V zájmu zabezpečení účinnosti těchto opatření by technická opatření pro zachování některých populací vysoce stěhovavých druhů měla vzejít z příslušných regionálních rybářských organizací. Komise by proto měla předložit případné vhodné návrhy Generální komisi pro rybolov ve Středozemním moři (GFCM) a Mezinárodní komisi na ochranu tuňáků v Atlantiku (ICCAT). Absence dohody v konkrétním časovém období nebrání EU v tom, aby přijala opatření v tomto směru až do dosažení konečné dohody na multilaterálním základě.

(25)	Konkrétní ustanovení o rybolovu ve vodách okolo Malty byla přijata v nařízení Rady (ES) č. 813/2004 v souladu s aktem o přistoupení, a zejména s článkem 21 a přílohou III tohoto aktu. Je vhodné taková ustanovení ponechat v platnosti.

(26)	Opatření nezbytná k provedení tohoto nařízení by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi ( 8 ).

(27)	Změny příloh tohoto nařízení by se měly rovněž přijímat v souladu s rozhodnutím 1999/468/ES,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

2. Toto nařízení se nevztahuje na rybolovné činnosti prováděné výhradně za účelem odborného výzkumu prováděné s povolením a pod záštitou dotčeného členského státu nebo dotčených členských států.

1. „vlečným lovným zařízením“ jakékoli lovné zařízení s výjimkou vlečných šňůr vlečené buď výkonem motoru rybářského plavidla, nebo tažené navijákem z rybářského plavidla, buď ukotveného, nebo pomalu se pohybujícího, zejména včetně vlečných zařízení a drapáků;

a) „vlečným zařízením“ vlečné sítě, lodní nevody a pobřežní nevody;

i) „vlečnými sítěmi“ sítě, které se aktivně vlečou hlavním motorem plavidla a které se skládají z hlavního prostoru ve tvaru kuželu nebo hranolu (jako hlavního prostoru vlečné sítě) uzavřeného na konci kapsy a které mohou být prodlouženy u vstupního otvoru pomocí křídel nebo mohou být upevněny na pevný rám. Horizontálního otevření se dosáhne buď pomocí rozpěrných desek, nebo je zajištěno výložníkem nebo rámem různého tvaru a velikosti. Takové sítě mohou být vlečeny buď po dně (vlečná síť pro lov při dně), nebo ve střední hloubce (pelagická vlečná síť),

ii) „lodními nevody“ kruhové zatahovací sítě a vlečné nevody, které jsou operované a tažené pomocí provazů a navijáků z pohybujícího se nebo ukotveného plavidla, ale netažené pomocí hlavního motoru plavidla, které se skládají ze dvou bočních křídel a středového břicha sítě buď ve formě lžíce nebo s pytlem v nejzadnější části a které mohou operovat z povrchu směrem ke dnu v závislosti na lovených druzích,

iii) „pobřežními nevody“ kruhové zatahovací sítě a vlečné nevody vrhané z plavidla a operované z pobřeží;

b) „drapáky“ lovná zařízení buď aktivně vlečená hlavním motorem plavidla (lodní drapáky), nebo vlečená motorovým navijákem z ukotveného plavidla (mechanický drapák) pro lov mlžů, plžů nebo mořských hub a skládající se ze síťového pytle nebo kovového koše upevněných na pevném rámu nebo tyči různých velikostí a tvarů, jejichž spodní část může nést zakulacenou, zaostřenou nebo zubatou kovovou lištu a může nebo nemusí být vybavena rošty a pohyblivými deskami. Některé drapáky jsou vybavené hydraulickým zařízením (hydraulické drapáky). Drapáky tažené ručně nebo ručním navijákem v mělkých vodách, též z lodě, pro lov mlžů, plžů nebo mořských hub (ruční drapáky), se pro účely tohoto nařízení nepovažují za vlečná zařízení;

1. S výjimkou případů, kdy byla udělena odchylka podle článku 16 směrnice 92/43/EHS, se zakazuje lov, uchovávání na plavidle, překládka nebo vykládka mořských druhů uvedených v příloze IV směrnice 92/43/EHS.

2. Odchylně od odstavce 1 se povoluje uchovávání na plavidle, překládka nebo vykládka vzorků mořských druhů uvedených v odstavci 1, které byly náhodně uloveny, pokud je taková činnost nezbytná pro zabezpečení pomoci obnovy jednotlivých živočichů a pokud dané příslušné vnitrostátní orgány byly řádně informovány předem.

1. Je zakázáno lovit vlečnými sítěmi, drapáky, košelkovými nevody, lodními nevody, pobřežními nevody nebo podobnými sítěmi nad dnem s výskytem mořských řas složeným zejména z Posidonia oceanica nebo jiných mořských jevnosnubných rostlin.

Odchylně od prvního pododstavce je možné v plánech řízení uvedených v článku 18 nebo v článku 19 tohoto nařízení povolit používání košelkových nevodů, lodních nevodů nebo podobných sítí, jejichž celkové spouštění a chování v rámci rybolovných činností je takové, že kapsová šňůra, hlavní šňůra nebo tažná lana se nedotýkají dna s výskytem mořských řas.

2. Je zakázáno lovit vlečnými sítěmi, drapáky, pobřežními nevody nebo podobnými sítěmi nad korálotvornými stanovišti a maërlovým mořským dnem.

4. Zákaz stanovený v odst. 1 pododstavci 1 a v odstavci 2 platí od vstupu tohoto nařízení v platnost ve všech stanovištích programu Natura 2000, ve všech zvláštních chráněných oblastech a ve všech zvláště chráněných oblastech významných pro Středomoří (SPAMI), které byly určeny za účelem zachování těchto stanovišť podle směrnice 92/43/EHS, nebo podle rozhodnutí 1999/800/ES.

5. Odchylně od odst. 1 pododstavce 1 může Komise povolit postupem podle čl. 30 odst. 2 nařízení (ES) č. 2371/2002 rybolov plavidly o celkové délce nejvýše 12 m a výkonu motoru nejvýše 85 kW s vlečnými sítěmi pro lov při dně, tradičně prováděný nad dnem s výskytem mořských řas druhu Posidonia, za předpokladu, že:

Pokud je rybářské plavidlo provádějící činnost podle ustanovení tohoto odstavce staženo z flotily pomocí veřejných finančních prostředků, zvláštní povolení k rybolovu se zruší a znovu nevydá.

Dotyčné členské státy zavedou plán sledování a podají každé tři roky od vstupu tohoto nařízení v platnost Komisi zprávu o stavu dna s výskytem mořských řas druhu Posidonia oceanica dotčeného činnostmi vlečných sítí pro lov při dně, jakož i seznam rybolovných plavidel s povolením. První zpráva se zašle Komisi do 31. července 2009.

6. Členské státy podniknou odpovídající kroky k zabezpečení shromažďování odborných informací s ohledem na určení a zmapování stanovišť, jež mají být podle tohoto článku chráněna.

Členské státy poskytnou Komisi poprvé do 31. prosince 2007 informace důležité pro zřízení chráněných rybolovných oblastí a pro případná řídicí opatření, která se v nich použijí, jak ve vodách pod jejich jurisdikcí, tak mimo ně, pokud ochrana oblastí, kde dochází k líhnutí nebo výtěru, nebo ochrana mořského ekosystému před škodlivými účinky rybolovu vyžaduje zvláštní opatření.

1. Na základě informací poskytnutých podle článku 5 tohoto nařízení, jakož i jiných relevantních informací ke stejnému účelu, Rada určí během dvou let od přijetí tohoto nařízení chráněné rybolovné oblasti, vyskytující se v zásadě mimo teritoriální moře členských států, pokud jde o druhy rybolovných činností v takových oblastech zakázané nebo povolené.

2. Rada může následně určit jiné chráněné rybolovné oblasti nebo změnit jejich vymezení a pravidla pro řízení na základě nových relevantních odborných informací.

3. Členské státy a Komise podniknou odpovídající kroky k zabezpečení přiměřeného shromažďování odborných informací v zájmu odborného určení a zmapování oblastí, které mají být chráněny podle tohoto článku.

1. Členské státy určí během dvou let od přijetí tohoto nařízení a na základě informací získaných podle článku 5 tohoto nařízení další chráněné rybolovné oblasti s ohledem na chráněné rybolovné oblasti již stanovené v době vstupu tohoto nařízení v platnost v jejich teritoriálních vodách, v nichž mohou být rybolovné činnosti zakázány nebo omezeny za účelem uchovávání a řízení živých vodních zdrojů nebo za účelem udržování nebo zlepšování situace v ochraně mořských ekosystémů. Příslušné orgány členských států rozhodnou o lovných zařízeních, které se mohou v těchto chráněných oblastech používat, jakož i o náležitých technických pravidlech, která budou alespoň tak přísná, jako právní předpisy Společenství.

2. Členské státy mohou následně určit jiné chráněné rybolovné oblasti nebo změnit vymezení a pravidla pro řízení stanovená podle odstavce 1 na základě nových relevantních odborných informací. Členské státy a Komise podniknou odpovídající kroky k zabezpečení přiměřeného shromažďování odborných informací v zájmu odborného určení a zmapování oblastí, které mají být chráněny v souladu s tímto článkem.

3. Opatření uvedená v odstavcích 1 a 2 se oznámí Komisi. Při provádění odstavců 1 a 2 členské státy uvědomí Komisi o odborných, technických a právních důvodech odůvodňujících nutnost zvláštních opatření.

4. Pokud se navrhovaná chráněná rybolovná oblast v teritoriálních vodách členského státu může týkat plavidel jiného členského státu, musí být určena pouze po konzultaci Komise, příslušného členského státu a regionálního poradního sboru postupem podle čl. 8 odst. 3 až 6 nařízení (ES) č. 2371/2002.

5. Pokud bude mít Komise za to, že opatření pro řízení rybolovu oznámená podle odstavce 3 nejsou dostačující pro zabezpečení vysoké úrovně ochrany zdrojů a životního prostředí, může po konzultaci členského státu požádat členský stát o změnu opatření nebo může navrhnout, aby Rada určila chráněnou rybolovnou oblast nebo přijala opatření pro řízení rybolovu v dotyčných vodách.

2. Sítě pro lov při dně sítě na chytání ryb za žábry je zakázáno používat k odlovu těchto druhů: tuňák křídlatý (Thunnus alalunga), tuňák obecný (Thunnus thynnus), mečoun obecný (Xiphias gladius), pražma (Brama brama), žraloci (Hexanchus griseus, Cetorhinus maximus, Alopiidae, Carcharhinidae, Sphyrnidae, Isuridae a Lamnidae).

Odchylně je možné uchovávat na plavidle nebo vykládat nejvýše tři druhy žraloků náhodně ulovených a uvedených v prvním pododstavci výše za předpokladu, že nejde o chráněné druhy podle práva Společenství.

3. Zakazuje se lovit, uchovávat na plavidle, překládat na jiná plavidla, vykládat, skladovat, prodávat, vystavovat nebo nabízet k prodeji datlovky vrtavé (Lithophaga litophaga) a skulaře vrtavého (Pholas dactylus).

4. Harpuny se zakazují používat ve spojení s podvodním dýchacím přístrojem (akvalungem) nebo v noci od západu do východu slunce.

5. Zakazuje se lovit, uchovávat na plavidle, překládat na jiná plavidla, vykládat, skladovat, prodávat, vystavovat nebo nabízet k prodeji samice langusty (Palinuridae spp.) a humra obecného (Homarus gammarus) nosící vajíčka. Samice langusty a humra obecného nosící vajíčka musí být vráceny do moře okamžitě po náhodném odlovu nebo mohou být použity pro přímé doplňování a přesazování populací v rámci plánů řízení zavedených podle článku 18 nebo 19 tohoto nařízení.

1. Je zakázáno používat k rybolovu nebo mít na plavidle vlečná zařízení, kruhové zatahovací sítě nebo tenatové sítě na chytání ryb za žábry, není-li jejich velikost ok v části sítě, kde jsou oka nejmenší, v souladu s podmínkami stanovenými v odstavcích 3 až 6 tohoto článku.

2. Velikost ok se určuje postupem uvedeným v nařízení Komise (ES) č. 129/2003 ( 9 ).

3. U vlečných sítí jiných než uvedených v odstavci 4 musí být minimální velikost ok:

Rybářská pravidla jsou oprávněna používat a mít na palubě pouze jeden ze dvou uvedených druhů sítí.

Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě do 30. června 2012 zprávu o provádění tohoto odstavce, na jejímž základě, jakož i na základě informací předložených členskými státy do 31. prosince 2011, navrhne případně odpovídající změny.

4. U vlečných sítí zaměřených na sardinky a sardele v případech, kdy tyto druhy představují nejméně 80 % úlovku vyjádřeného v živé hmotnosti po roztřídění, musí být velikost ok nejméně 20 mm.

7. Členský stát může povolit odchylku od ustanovení uvedených v odstavcích 3, 4 a 5 pro lodní nevody a pobřežní nevody, na které se vztahuje plán řízení uvedený v článku 19, a v případě, že dotyčná rybolovná činnost je vysoce selektivní, má jen nepatrný dopad na mořské životní prostředí a nevztahují se na ni opatření čl. 4 odst. 5.

8. Členské státy předloží aktuální odborné a technické odůvodnění pro takovou odchylku.

Pro všechna rybolovná plavidla používající dlouhé lovné šňůry a vykládající nebo mající na plavidle množství ružichy červené (Pagellus bogaraveo) představující více než 20 % úlovku vyjádřeného v živé hmotnosti po roztřídění se zakazuje používat jakékoli dlouhé lovné šňůry s háčky o celkové délce menší než 3,95 cm a šířce menší než 1,65 cm k rybolovu a mít je na plavidle.

Přídavná zařízení k vlečným sítím a příslušenství vlečných sítí

1. Oka v jakékoli části sítě nesmí být ucpávána nebo jinak účinně zmenšována s výjimkou prostředků povolených nařízením Komise (EHS) č. 3440/84 ( 10 ) nebo uvedených v příloze I písm. a) tohoto nařízení.

2. Příslušenství vlečných sítí musí být v souladu s technickými specifikacemi stanovenými v příloze I písm. b) tohoto nařízení.

Je zakázáno mít na plavidle nebo používat na moři lovné zařízení, které není v souladu s rozměry uvedenými v příloze II.

1. Je zakázáno používat vlečná lovná zařízení do 3 námořních mil od pobřeží nebo do izobáty 50 m, je-li této hloubky dosaženo v menší vzdálenosti od pobřeží.

Odchylně od ustanovení odstavce 1 je povoleno používání drapáků ve vzdálenosti do 3 námořních mil bez ohledu na hloubku, nepřesáhne-li úlovek jiných druhů než měkkýšů a korýšů 10 % celkové živé hmotnosti odlovu.

2. Je zakázáno používání vlečných sítí do 1,5 námořních mil od pobřeží. Používání lodních drapáků a hydraulických drapáků je zakázáno do 0,3 námořní míle od pobřeží.

3. Je zakázáno používat košelkové nevody do 300 m od pobřeží nebo do izobáty 50 m, je-li této hloubky dosaženo v menší vzdálenosti od pobřeží.

Košelkové nevody se nesmí používat v hloubkách menších než je 70 % celkové délky spuštěného košelkového nevodu samotného, podle měření v příloze II tohoto nařízení.

4. Je zakázáno používat drapáky pro odlov mořských hub do izobáty 50 m a do 0,5 námořní míle od pobřeží.

5. Na žádost členského státu Komise postupem podle čl. 30 odst. 2 nařízení (ES) č. 2371/2002 povolí odchylku od odstavců 1 až 3 za podmínky, že taková odchylka je odůvodněna konkrétními geografickými omezeními, ►C2 jako např. omezenou velikostí kontinentálního šelfu podél celého pobřeží ◄ členského státu nebo omezeným rozsahem rybolovných oblastí vhodných pro rybolov pomocí traulerů, pokud má daný rybolov zanedbatelný účinek na mořské prostředí a týká se omezeného počtu plavidel, jakož i za předpokladu, že dotyčný rybolov není možné provádět s jiným lovným zařízením a je předmětem plánu řízení uvedeného v článku 18 nebo 19. Členské státy předloží aktuální odborné a technické odůvodnění pro takovou odchylku.

6. Odchylně od odstavce 2 se vlečné sítě mohou dočasně používat do 31. prosince 2007 ve vzdálenosti od pobřeží kratší než je 1,5 námořní míle, avšak pouze v hloubce převyšující izobátu 50 m.

7. Odchylně od odstavce 3 se košelkové nevody mohou dočasně používat do 31. prosince 2007 ve vzdálenosti od pobřeží kratší než 300 m nebo v hloubce nepřesahující izobátu 50 m, avšak převyšující izobátu 30 m. Košelkové nevody mohou být přechodně používány do 31. prosince 2007 v hloubkách menších než je 70 % celkové délky ponořeného samotného košelkového nevodu, naměřené podle přílohy II tohoto nařízení.

8. Odchylně od odstavce 2 se lodní drapáky a hydraulické drapáky mohou dočasně používat do 31. prosince 2007 ve vzdálenosti od pobřeží kratší než 0,3 námořní míle.

9. Odchylka uvedená v odstavci 5 se může týkat pouze rybolovných činností již povolených členskými státy a plavidel působících v rybářském sektoru po více než pět let a nesmí zahrnout žádné budoucí zvýšení stávající intenzity rybolovu.

Seznam rybářských plavidel s povolením a jejich charakteristiky budou oznámeny Komisi do 30. dubna 2007 a bude obsahovat zprávu o srovnání s charakteristikami této flotily k 1. lednu 2000.

Dotyčné členské státy zavedou plán sledování a každé tři roky od vstupu tohoto nařízení v platnost podají zprávu Komisi. První zpráva se zašle Komisi do 31. července 2009. S ohledem na tyto zprávy může Komise přijmout opatření postupem podle článku 18 nebo čl. 19 odst. 9 tohoto nařízení.

10. Odchylka od odstavců 1 a 2 se udělí pro rybolovnou činnost, které byla udělena odchylka podle čl. 4 odst. 5 tohoto nařízení, postupem podle čl. 30 odst. 2 nařízení (ES) č. 2371/2002.

11. Odchylně od odstavce 2 se povoluje používání vlečných sítí ve vzdálenosti od 0,7 do 1,5 námořní míle od pobřeží za těchto podmínek:

Členské státy oznámí Komisi do 30. září 2007 způsob uplatňování této odchylky. Toto oznámení musí zahrnovat seznam povolených rybářských plavidel a zón určených zeměpisnou délkou a šířkou na pevnině i na moři.

Dotyčné členské státy monitorují rybolovnou činnost v příslušných zónách a zajistí odborné vyhodnocení. Výsledky odborného vyhodnocení se sdělují Komisi jednou za tři roky počínaje dnem vstupu tohoto nařízení v platnost. První zpráva se sdělí Komisi do 31. července 2009.

Pokud se Komise na základě sdělení předložených členskými státy podle pododstavců 2 a 3 nebo na základě nových odborných informací bude domnívat, že podmínky pro odchylku nejsou splněny, může po konzultaci s příslušným členským státem tento členský stát požádat o změnu dané odchylky nebo může navrhnout Radě vhodná opatření pro ochranu příslušných zdrojů a životního prostředí.

Přechodné odchylky od minimální velikosti ok a minimální vzdálenosti od pobřeží pro používání rybolovných zařízení

1. Jakékoli rybolovné zařízení uvedené v čl. 9 odst. 3, 4 a 5, jehož minimální velikost ok je menší, než je určená v uvedených ustanoveních, a jehož použití je v souladu s vnitrostátním právem platným dne 1. ledna 1994, může být používáno do 31. května 2010, i když nesplňuje požadavky čl. 13 odst. 9.

2. Jakékoli lovné zařízení uvedené v čl. 12 odst. 1, 2 a 3, používané v menší vzdálenosti od pobřeží, než je určená v uvedených ustanoveních, a používané v souladu s vnitrostátním právem platným dne 1. ledna 1994, může být používáno do 31. května 2010, i když nesplňuje požadavky čl. 13 odst. 9.

3. Odstavce 1 a 2 se použijí, pokud Rada nerozhodne jinak kvalifikovanou většinou na návrh Komise a s ohledem na odborné podklady.

1. Mořští živočichové, kteří nedosahují požadované minimální velikosti stanovené v příloze III (dále jen „podměreční mořští živočichové“), nesmí být loveni, uchováváni na plavidle, překládáni na jiné plavidlo, vykládáni na pevninu, převáženi, skladováni, prodáváni, vystavováni nebo nabízeni k prodeji.

2. Velikost mořských živočichů se měří podle přílohy IV. Je-li ke stanovení požadované velikosti možné použít více metod, pak se má za to, že mořští živočichové mají požadovanou velikost, pokud alespoň jedno stanovené měření ukazuje hodnotu stejnou nebo větší, než je odpovídající minimální velikost.

3. Odstavec 1 se nepoužije na malé sardinky, které jsou předmětem vykládky k lidské spotřebě a jejichž odlov je povolen v souladu s vnitrostátními pravidly stanovenými v plánu řízení uvedeném v článku 19, pokud jsou uloveny lodními nevody nebo pobřežními nevody a pokud se příslušná populace sardinek nachází v bezpečných biologických mezích.

1. Odchylně od článku 15 je možné podměrečné mořské živočichy lovit, uchovávat na plavidle, překládat na jiná plavidla, vykládat, překládat, skladovat, prodávat, vystavovat nebo nabízet k prodeji v živém stavu pro účely přímého doplňování populací nebo jejich přesazování s povolením a pod záštitou členského státu, kde se tyto činnosti odehrávají.

2. Členské státy zabezpečí, aby odchyt podměrečných mořských živočichů pro účely uvedené v odstavci 1 byl prováděn způsobem, který je slučitelný s jakýmkoli opatřením Společenství v oblasti řízení použitelným na dané druhy.

3. Mořští živočichové ulovení za účelem uvedeným v odstavci 1 musí být buď vráceni do moře, nebo použiti pro extenzivní akvakulturu. Pokud jsou později znovu chyceni, mohou být prodáváni, skladováni, vystavováni nebo nabízeni k prodeji, pokud splňují podmínky uvedené v článku 15.

4. Vysazování a přesazování populace, jakož i přímé doplňování jakýmkoli nepůvodním druhem se zakazuje s výjimkou případů, kdy je prováděno v souladu s čl. 22 písm. b) směrnice Rady 92/43/EHS.

1. Při sportovním rybolovu se zakazuje používat vlečná zařízení, kruhové zatahovací sítě, košelkové nevody, lodní drapáky, mechanické drapáky, tenatové sítě na chytání ryb za žábry, trojstranné tenatové sítě a kombinované sítě pro lov při dně. Použití dlouhých lovných šňůr pro lov vysoce stěhovavých druhů je při sportovním rybolovu rovněž zakázáno.

2. Členské státy zabezpečí, aby byl sportovní rybolov provozován způsobem slučitelným s cíli a pravidly tohoto nařízení.

3. Členské státy zabezpečí, aby mořští živočichové ulovení v rámci sportovního rybolovu nebyli uváděni na trh. Odchylně se však může povolit uvádění na trh druhů ulovených při sportovních závodech, pokud se zisk z jejich prodeje použije na dobročinné účely.

4. Členské státy přijmou opatření k zapisování a samostatnému shromažďování údajů o úlovcích dosažených v rámci sportovního rybolovu ve Středozemním moři, pokud jde o vysoce stěhovavé druhy uvedené v příloze I nařízení Rady (ES) č. 973/2001 ( 11 ).

5. Členské státy regulují podvodní rybolov prováděný harpunami, zejména za účelem splnění povinností stanovených v čl. 8 odst. 4.

6. Členské státy sdělí Komisi veškerá opatření přijatá podle tohoto článku.

1. Rada může přijmou plány řízení pro konkrétní rybolovné činnosti ve Středomoří, zejména v oblastech ležících úplně nebo částečně mimo teritoriální vody členských států. Tyto plány mohou zejména zahrnovat:

Plány řízení předpokládají vydávání zvláštních povolení k rybolovu v souladu s nařízením (ES) č. 1627/94 ( 12 ).

Odchylně od ustanovení čl. 1 odst. 2 nařízení (ES) č. 1627/94 může být vyžadováno, aby plavidla o délce menší než 10 m měla zvláštní povolení k rybolovu.

2. Členské státy nebo regionální poradní sbor pro Středozemní moře mohou předložit Komisi návrhy o záležitostech týkajících se vypracování plánů řízení. Komise na takové návrhy odpoví do tří měsíců po jejich obdržení.

3. Členské státy a Komise zabezpečí odpovídající odborné sledování plánů řízení. Každoročně se revidují zejména některá řídicí opatření pro rybolov druhů s krátkou životností, aby se zohlednily změny přírůstku populace, které mohou nastat.

1. Členské státy přijmou do 31. prosince 2007 plány řízení pro rybolov prováděný vlečnými sítěmi, lodními nevody, pobřežními nevody, kruhovými zatahovacími sítěmi a drapáky v jejich teritoriálních vodách. Na uvedené plány řízení se vztahuje čl. 6 odst. 2 a 3 a čl. 6 odst. 4 první pododstavec nařízení (ES) č. 2371/2002.

2. Členské státy mohou následně stanovit jiné plány řízení na základě nových relevantních odborných informací.

3. Členské státy zabezpečí odpovídající odborné sledování plánů řízení. Každoročně se reviduje zejména plán řízení pro rybolov druhů s krátkou životností, aby se zohlednily změny přírůstku populace, které mohou nastat.

4. Plány řízení mohou zahrnovat opatření jdoucí nad rámec ustanovení tohoto nařízení za účelem:

5. Opatření zahrnutá do plánů řízení musí být přiměřená účelům, cílům a plánovanému časovému rámci a musí brát v úvahu:

6. Plány řízení stanoví vydávání zvláštních povolení k rybolovu v souladu s nařízením (ES) č. 1627/94.

Odchylně od ustanovení čl. 1 odst. 2 nařízení (ES) č. 1627/94 se může od plavidel o celkové délce menší než 10 m vyžadovat, aby měla zvláštní povolení k rybolovu.

7. Plány řízení uvedené v odstavci 1 se oznámí Komisi do 30. září 2007, aby mohla předložit své připomínky před schválením plánu. Plány řízení uvedené v odstavci 2 se oznámí Komisi 6 měsíců před plánovaným datem vstupu v platnost. Komise oznámí plány ostatním členským státům.

8. Pokud by se plán řízení mohl týkat plavidel jiného členského státu, přijme se až po konzultaci s Komisí, příslušným členským státem a příslušným regionálním poradním sborem postupem podle čl. 8 odst. 3 až 6 nařízení (ES) č. 2371/2002.

9. Pokud se bude Komise na základě oznámení uvedeného v odstavci 7 nebo na základě nového odborného stanoviska domnívat, že plán řízení přijatý buď podle odstavce 1, nebo podle odstavce 2 není dostačující pro zabezpečení vysoké úrovně ochrany zdrojů a životního prostředí, může po konzultaci s dotyčným členským státem jej požádat o změnu plánu nebo může navrhnout Radě vhodná opatření pro ochranu zdrojů a životního prostředí.

1. Procentní údaje uvedené v čl. 9 odst. 4 a 6, čl. 10 odst. 1 a čl. 13 odst. 1 se vypočítají jako podíl na živé hmotnosti všech živých vodních živočichů na plavidle po vytřídění nebo v okamžiku vykládky. Podíly mohou být vypočteny na základě jednoho nebo více reprezentativních vzorků.

2. V případě rybářských plavidel, z nichž byla množství živých vodních živočichů přeložena na jiná plavidla, se tato množství zohlední při výpočtu procentních podílů uvedených v odstavci 1.

Překládat živé vodní živočichy na jiná plavidla nebo přijímat překládku takových živočichů z jiných plavidel mohou pouze kapitáni rybářských plavidel, kteří vedou lodní deník v souladu s článkem 6 nařízení (EHS) č. 2847/93.

1. Úlovky traulerů lovících při dně, pelagických traulerů, košelkových nevodů, plavidel lovících při povrchu na dlouhé lovné šňůry, lodních drapáků a hydraulických drapáků budou předmětem vykládky a uvádění na trh poprvé pouze v přístavech určených členskými státy.

2. Členské státy předloží Komisi do 30. dubna 2007 seznam určených přístavů. Komise předá tento seznam ostatním členským státům.

V čl. 6 odst. 2 nařízení (EHS) č. 2847/93 se druhá věta nahrazuje tímto:

„V rámci rybolovných činností ve Středozemním moři musí být do lodního deníku zaznamenán každý druh ryb nacházející se na plavidle, pokud je jeho množství větší než 15 kg v ekvivalentu živé hmotnosti a pokud je uveden na seznamu, který byl schválen podle odstavce 8.

U vysoce stěhovavých druhů a malých pelagických druhů se však musí do lodního deníku zaznamenávat jakékoli množství větší než 50 kg v ekvivalentu živé hmotnosti.“

Rada rozhodne o technických opatřeních na ochranu nedospělého mečouna obecného ve Středozemním moři do 31. prosince 2007.

1. Přístup plavidel Společenství do vod a ke zdrojům v oblasti sahající 25 námořních mil od pobřeží okolo Maltských ostrovů (dále jen „hospodářská oblast“) je upraven takto:

2. Odchylně od odst. 1 písm. a) jsou traulery, jejichž celková délka nepřesahuje 24 m, oprávněny lovit v určitých oblastech uvnitř hospodářské oblasti, které jsou popsány v části a) přílohy V tohoto nařízení, za těchto podmínek:

3. Pokud celková rybolovná kapacita uvedená v odst. 2 písm. a) přesáhne celkovou rybolovnou kapacitu traulerů, jejichž celková délka nepřesahuje 24 m a které operovaly v hospodářské oblasti v referenčním období 2000 až 2001 (dále jen „referenční rybolovná kapacita“), rozdělí Komise postupem podle článku 29 tento přebytek dostupné rybolovné kapacity mezi členské státy s přihlédnutím k zájmu členských států požadujících povolení.

4. Zvláštní povolení k rybolovu pro přebytek dostupné rybolovné kapacity uvedený v odstavci 3 se vydají pouze plavidlům, která jsou ke dni použitelnosti tohoto článku zapsána v rejstříku rybářského loďstva Společenství.

5. Pokud celková rybolovná kapacita traulerů oprávněných operovat v hospodářské oblasti v souladu s odst. 2 písm. c) přesáhne horní hranici stanovenou v odst. 2 písm. a) z toho důvodu, že tato horní hranice byla snížena po přezkumu podle odst. 2 písm. d), rozdělí Komise rybolovnou kapacitu mezi členské státy na tomto základě:

6. Odchylně od odst. 1 písm. a) jsou plavidla lovící košelkovými nevody nebo dlouhými lovnými šňůrami a plavidla lovící zlakovité v souladu s článkem 27 oprávněna operovat v dané hospodářské oblasti. Těmto plavidlům se vydá zvláštní povolení k rybolovu v souladu s článkem 7 nařízení (ES) č. 1627/94 a zapíší se do seznamu obsahujícího jejich vnější označení a identifikační číslo plavidla v rejstříku rybářského loďstva Společenství (CFR) podle definice v příloze I nařízení (ES) č. 26/2004, který každý členský stát předá Komisi. Intenzita rybolovu je v každém případě kontrolována v zájmu zabezpečení udržitelnosti rybolovu v dané oblasti.

7. Kapitán každého trauleru oprávněného k rybolovu v hospodářské oblasti v souladu s odstavcem 2, který není vybaven VMS, nahlásí každý vstup do hospodářské oblasti a výstup z ní svým úřadům a úřadům daného pobřežního státu.

2. Počet plavidel účastnících se lovu zlakovitých v příslušné oblasti nepřesáhne 130.

3. Maltské úřady stanoví trasy pro lodě vybavené zařízením s uzavíracím mechanismem a přidělí tyto trasy rybářským plavidlům Společenství nejpozději do 30. června každého roku. Rybářská plavidla Společenství vybavená zařízením s uzavíracím mechanismem plující pod jinou vlajkou než vlajkou Malty nesmí operovat uvnitř oblasti 12 mil.

Komise stanoví postupem podle článku 29 kritéria, která se použijí pro stanovení a přidělení tras pro lodě vybavené zařízením s uzavíracím mechanismem.

Nestanoví-li toto nařízení jinak, rozhoduje Rada postupem podle článku 37 Smlouvy.

Prováděcí pravidla k článkům 26 a 27 tohoto nařízení se přijmou postupem podle čl. 30 odst. 2 nařízení (ES) č. 2371/2002.

Změny příloh se přijmou postupem podle čl. 30 odst. 3 nařízení (ES) č. 2371/2002.

Odkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou v příloze VI.

Toto nařízení vstupuje v platnost třicátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

Technické podmínky pro připevňování zařízení k vlečným sítím a jejich příslušenství

Maximální šíře drapáků je 3 m, s výjimkou drapáků k lovu mořských hub.

2. Kruhové zatahovací sítě (košelkové nevody a nevody bez kapsových šňůr)

Délka síťoviny se omezuje na nejvýše 800 m a ponorná hloubka na nejvýše 120 m, s výjimkou nevodů na lov tuňáků.

Je zakázáno mít na palubě nebo namáčet více než 250 vězenců na plavidlo.

Technické specifikace omezující maximální rozměry plovákové šňůry, základního provazu, vnitřního obvodu nebo vnějšího obvodu vlečných sítí spolu s maximálním množstvím sítí v rámci několikanásobných vlečných sítí se přijmou do října roku 2007 postupem podle článku 30 tohoto nařízení.

Odborný název	Obecný název	Minimální velikost
1. Ryby
Dicentrarchus labrax	Mořčák evropský	25 cm
Diplodus annularis	Mořan světloploutvý	12 cm
Diplodus puntazzo	Mořan okounovitý	18 cm
Diplodus sargus	Mořan příčnopruhý	23 cm
Diplodus vulgaris	Mořan obecný	18 cm
Engraulis encrasicolus (1)	Sardel obecná	9 cm
Epinephelus spp.	Kanic (rod) b. n.	45 cm
Lithognathus mormyrus	Pražman mramorovaný	20 cm
Merluccius merluccius (3)	Štikozubec obecný	20 cm
Mullus spp.	Ostnatec (rod) b. n.	11 cm
Pagellus acarne	Nemá český název	17 cm
Pagellus bogaraveo	Ružicha šedá	33 cm
Pagellus erythrinus	Ružicha červená	15 cm
Pagrus pagrus	Pražman obecný	18 cm
Polyprion americanus	Mnohopilák americký	45 cm
Sardina pilchardus (2)	Sardinka obecná	11 cm
Scomber spp.	Makrela japonská	18 cm
Solea vulgaris	Jazyk obecný	20 cm
Sparus aurata	Pražman zlatý	20 cm
Trachurus spp.	Kranas (rod) b. n.	15 cm
2. Korýši
Homarus gammarus	Humr evropský	300 mm TL105 mm CL
Nephrops norvegicus	Humr severský	20 mm CL70 mm TL
Palinuridae	Langustovití (čeleď) b. n.	90 mm CL
Parapenaeus longirostris	Kreveta červená	20 mm CL
3. Mlži
Pecten jacobeus	Hřebenatka svatojakubská	10 cm
Venerupis spp.	Tapeska (rod) b. n.	25 mm
Venus spp.	Zaděnka (rod) b. n.	25 mm
(1) Sardele: členské státy mohou stanovit namísto minimální velikosti veličinu maximálního počtu 110 ryb na kg. (2) Sardinky: členské státy mohou stanovit namísto minimální velikosti veličinu maximálního počtu 55 ryb na kg. (3) Mníkovci: Do 31. prosince 2008 se však povoluje toleranční rozpětí 15 % hmotnosti pro mníkovce o velikosti 15 až 20 cm. Tento limit tolerance musí být dodržen jak individuálními plavidly na moři nebo v přístavu vykládky, tak na trzích prvního prodeje po vykládce. Tento limit musí být rovněž dodržen při jakékoli další obchodní transakci na národní nebo mezinárodní úrovni. TL – celková délka; CL – délka krunýře.

a) Oblasti povolené pro traulery okolo Maltských ostrovů: zeměpisné souřadnice

Zóna A	Zóna H
A1 – 36,0172o s. š., 14,1442o v. d.	H1 – 35,6739o s. š., 14,6742o v. d.
A2 – 36,0289o s. š., 14,1792o v. d.	H2 – 35,4656o s. š., 14,8459o v. d.
A3 – 35,9822o s. š., 14,2742o v. d.	H3 – 35,4272o s. š., 14,7609o v. d.
A4 – 35,8489o s. š., 14,3242o v. d.	H4 – 35,5106o s. š., 14,6325o v. d.
A5 – 35,8106o s. š., 14,2542o v. d.	H5 – 35,6406o s. š., 14,6025o v. d.
A6 – 35,9706o s. š., 14,2459o v. d.
Zóna B	Zóna I
B1 – 35,7906o s. š., 14,4409o v. d.	I1 – 36,1489o s. š., 14,3909o v. d.
B2 – 35,8039o s. š., 14,4909o v. d.	I2 – 36,2523o s. š., 14,5092o v. d.
B3 – 35,7939o s. š., 14,4959o v. d.	I3 – 36,2373o s. š., 14,5259o v. d.
B4 – 35,7522o s. š., 14,4242o v. d.	I4 – 36,1372o s. š., 14,4225o v. d.
B5 – 35,7606o s. š., 14,4159o v. d.
B6 – 35,7706o s. š., 14,4325o v. d.
Zóna C	Zóna J
C1 – 35,8406o s. š., 14,6192o v. d.	J1 – 36,2189o s. š., 13,9108o v. d.
C2 – 35,8556o s. š., 14,6692o v. d.	J2 – 36,2689o s. š., 14,0708o v. d.
C3 – 35,8322o s. š., 14,6542o v. d.	J3 – 36,2472o s. š., 14,0708o v. d.
C4 – 35,8022o s. š., 14,5775o v. d.	J4 – 36,1972o s. š., 13,9225o v. d.
Zóna D	Zóna K
D1 – 36,0422o s. š., 14,3459o v. d.	K1 – 35,9739o s. š., 14,0242o v. d.
D2 – 36,0289o s. š., 14,4625o v. d.	K2 – 36,0022o s. š., 14,0408o v. d.
D3 – 35,9989o s. š., 14,4559o v. d.	K3 – 36,0656o s. š., 13,9692o v. d.
D4 – 36,0289o s. š., 14,3409o v. d.	K4 – 36,1356o s. š., 13,8575o v. d.
	K5 – 36,0456o s. š., 13,9242o v. d.
Zóna E	Zóna L
E1 – 35,9789o s. š., 14,7159o v. d.	L1 – 35,9856o s. š., 14,1075o v. d.
E2 – 36,0072o s. š., 14,8159o v. d.	L2 – 35,9956o s. š., 14,1158o v. d.
E3 – 35,9389o s. š., 14,7575o v. d.	L3 – 35,9572o s. š., 14,0325o v. d.
E4 – 35,8939o s. š., 14,6075o v. d.	L4 – 35,9622o s. š., 13,9408o v. d.
E5 – 35,9056o s. š., 14,5992o v. d.
Zóna F	Zóna M
F1 – 36,1423o s. š., 14,6725o v. d.	M1 – 36,4856o s. š., 14,3292o v. d.
F2 – 36,1439o s. š., 14,7892o v. d.	M2 – 36,4639o s. š., 14,4342o v. d.
F3 – 36,0139o s. š., 14,7892o v. d.	M3 – 36,3606o s. š., 14,4875o v. d.
F4 – 36,0039o s. š., 14,6142o v. d.	M4 – 36,3423o s. š., 14,4242o v. d.
	M5 – 36,4156o s. š., 14,4208o v. d.
Zóna G	Zóna N
G1 – 36,0706o s. š., 14,9375o v. d.	N1 – 36,1155o s. š., 14,1217o v. d.
G2 – 35,9372o s. š., 15,0000o v. d.	N2 – 36,1079o s. š., 14,0779o v. d.
G3 – 35,7956o s. š., 14,9825o v. d.	N3 – 36,0717o s. š., 14,0264o v. d.
G4 – 35,7156o s. š., 14,8792o v. d.	N4 – 36,0458o s. š., 14,0376o v. d.
G5 – 35,8489o s. š., 14,6825o v. d.	N5 – 36,0516o s. š., 14,0896o v. d.
	N6 – 36,0989o s. š., 14,1355o v. d.

b) Zeměpisné souřadnice některých bodů podél izobáty 200 m uvnitř hospodářské oblasti 25 mil

ID	Zeměpisná šířka	Zeměpisná délka
1	36,3673o s. š.	14,5540o v. d.
2	36,3159o s. š.	14,5567o v. d.
3	36,2735o s. š.	14,5379o v. d.
4	36,2357o s. š.	14,4785o v. d.
5	36,1699o s. š.	14,4316o v. d.
6	36,1307o s. š.	14,3534o v. d.
7	36,1117o s. š.	14,2127o v. d.
8	36,1003o s. š.	14,1658o v. d.
9	36,0859o s. š.	14,152o v. d.
10	36,0547o s. š.	14,143o v. d.
11	35,9921o s. š.	14,1584o v. d.
12	35,9744o s. š.	14,1815o v. d.
13	35,9608o s. š.	14,2235o v. d.
14	35,9296o s. š.	14,2164o v. d.
15	35,8983o s. š.	14,2328o v. d.
16	35,867o s. š.	14,4929o v. d.
17	35,8358o s. š.	14,2845o v. d.
18	35,8191o s. š.	14,2753o v. d.
19	35,7863o s. š.	14,3534o v. d.
20	35,7542o s. š.	14,4316o v. d.
21	35,7355o s. š.	14,4473o v. d.
22	35,7225o s. š.	14,5098o v. d.
23	35,6951o s. š.	14,5365o v. d.
24	35,6325o s. š.	14,536o v. d.
25	35,57o s. š.	14,5221o v. d.
26	35,5348o s. š.	14,588o v. d.
27	35,5037o s. š.	14,6192o v. d.
28	35,5128o s. š.	14,6349o v. d.
29	35,57o s. š.	14,6717o v. d.
30	35,5975o s. š.	14,647o v. d.
31	35,5903o s. š.	14,6036o v. d.
32	35,6034o s. š.	14,574o v. d.
33	35,6532o s. š.	14,5535o v. d.
34	35,6726o s. š.	14,5723o v. d.
35	35,6668o s. š.	14,5937o v. d.
36	35,6618o s. š.	14,6424o v. d.
37	35,653o s. š.	14,6661o v. d.
38	35,57o s. š.	14,6853o v. d.
39	35,5294o s. š.	14,713o v. d.
40	35,5071o s. š.	14,7443o v. d.
41	35,4878o s. š.	14,7834o v. d.
42	35,4929o s. š.	14,8247o v. d.
43	35,4762o s. š.	14,8246o v. d.
44	36,2077o s. š.	13,947o v. d.
45	36,1954o s. š.	13,96o v. d.
46	36,1773o s. š.	13,947o v. d.
47	36,1848o s. š.	13,9313o v. d.
48	36,1954o s. š.	13,925o v. d.
49	35,4592o s. š.	14,1815o v. d.
50	35,4762o s. š.	14,1895o v. d.
51	35,4755o s. š.	14,2127o v. d.
52	35,4605o s. š.	14,2199o v. d.
53	35,4453o s. š.	14,1971o v. d.

Srovnávací tabulka

Nařízení (ES) č. 1626/94	Toto nařízení
Čl. 1 odst. 1	Čl. 1 odst. 1
Čl. 1 odst. 2 první pododstavec	Články 7, 17 a 19
Čl. 1 odst. 2 druhý pododstavec	Článek 3
Čl. 2 odst. 1 a 2	Článek 8
Čl. 2 odst. 3	Čl. 13 odst. 5 a články 17 a 19
Čl. 3 odst. 1 první pododstavec	Čl. 13 odst. 1 první pododstavec a odst. 5
Čl. 3 odst. 1 druhý pododstavec	Čl. 13 odst. 5, čl. 14 odst. 2 a 3, článek 19
Čl. 3 odst. 1 třetí (1a) pododstavec	Článek 4, čl. 13 odst. 9 a 10, článek 19
Čl. 3 odst. 2	Čl. 13 odst. 1 druhý pododstavec a odst. 8 a článek 19
Čl. 3 odst. 3	Článek 4, čl. 13 odst. 10 a článek 19
Čl. 3 odst. 4	Čl. 13 odst. 3 a 7 a článek 19
Článek 4	Článek 7
Článek 5	Článek 12 a příloha II
Čl. 6 odst. 1 první pododstavec a čl. 6 odst. 2	Čl. 9 odst. 1 a 2
Čl. 6 odst. 1 druhý pododstavec	Čl. 9 odst. 7, čl. 14 odst. 1 a 3
Čl. 6 odst. 3	Příloha II definice
Článek 7	Článek 22
Čl. 8 odst. 1 a 3	Článek 15, příloha III a příloha IV
Článek 8a	Článek 26
Článek 8b	Článek 27
Článek 9	Článek 1 odst. 2
Článek 10a	Článek 29
Článek 11	Článek 32
Příloha I	Články 3 a 4
Příloha II	Článek 11, příloha I a II
Příloha III	Čl. 9 odst. 3 až 5
Příloha IV	Příloha III
Příloha V písm. b)	Příloha V

( 4 ) Úř. věst. L 206, 22.7.1992, s. 7. Směrnice naposledy pozměněná nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1882/2003 (Úř. věst. L 284, 31.10.2003, s. 1).

( 6 ) Úř. věst. L 171, 6.7.1994, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 813/2004 (Úř. věst. L 185, 24.5.2004, s. 1).

( 7 ) Úř. věst. L 261, 20.10.1993, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 768/2005 (Úř. věst. L 128, 21.5.2005, s. 1).

( 8 ) Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23. Rozhodnutí ve znění rozhodnutí 2006/512/ES (Úř. věst. L 200, 22.7.2006, s. 11).

( 10 ) Úř. věst. L 318, 7.12.1984, s. 23. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (EHS) č. 2122/89 (Úř. věst. L 203, 15.7.1989, s. 21).

( 11 ) Úř. věst. L 137, 19.5. 2001, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 831/2004 (Úř. věst. L 127, 29.4.2004, s. 33).

		Úřední věstník
		No	page	date
►M1	NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 1343/2011 ze dne 13. prosince 2011	L 347	44	30.12.2011

►C1	Oprava, Úř. věst. L 036, 8.2.2007, s. 6 (1967/2006)
►C2	Oprava, Úř. věst. L 196, 28.7.2011, s. 42 (1967/2006)

Obrázek 2	Obrázek 3

(Nephrops) Norway Lobster	(Homarus) Lobster
a) Délka krunýře b) Celková délka