1998L0026 — CS — 16.08.2012 — 003.001


Tento dokument je třeba brát jako dokumentační nástroj a instituce nenesou jakoukoli odpovědnost za jeho obsah

►B

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 98/26/ES

ze dne 19. května 1998

o neodvolatelnosti zúčtování v platebních systémech a v systémech vypořádání obchodů s cennými papíry

(Úř. věst. L 166, 11.6.1998, p.45)

Ve znění:

 

 

Úřední věstník

  No

page

date

►M1

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2009/44/ES Text s významem pro EHP ze dne 6. května 2009,

  L 146

37

10.6.2009

►M2

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2010/78/EU Text s významem pro EHP ze dne 24. listopadu 2010,

  L 331

120

15.12.2010

►M3

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 648/2012 ze dne 4. července 2012

  L 201

1

27.7.2012




▼B

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 98/26/ES

ze dne 19. května 1998

o neodvolatelnosti zúčtování v platebních systémech a v systémech vypořádání obchodů s cennými papíry



EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 100a této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise ( 1 ),

s ohledem na stanovisko Evropského měnového institutu ( 2 ),

s ohledem na stanovisko Hospodářského a sociálního výboru ( 3 ),

v souladu s postupem stanoveným v článku 189b Smlouvy ( 4 ),

(1)

vzhledem k tomu, že Lamfalussyho zpráva z roku 1990 guvernérům centrálních bank skupiny G-10 ukázala závažné systémové riziko vlastní platebním systémům, které fungují na základě několika právních typů vzájemného započtení (nettingu), zejména mnohostranného vzájemného započtení; že omezení právních rizik spojených s účastí v systémech zúčtování jednotlivých plateb v reálném čase má klíčový význam s přihlédnutím k zrychlujícímu se rozvoji těchto systémů;

(2)

vzhledem k tomu, že je také nanejvýše důležité omezit riziko spojené s účastí v systémech vypořádání obchodů s cennými papíry, zejména tam, kde je úzké spojení mezi těmito systémy a platebními systémy;

(3)

vzhledem k tomu, že účelem této směrnice je přispět k účinnému a nákladově efektivnímu systému zúčtování přeshraničních plateb a vypořádání obchodů s cennými papíry ve Společenství, který posílí volný pohyb kapitálu na vnitřním trhu; že tím tato směrnice sleduje pokrok dosažený ve vytváření vnitřního trhu, zejména ve směru svobody podnikání a liberalizace pohybu kapitálu, se zřetelem na uskutečnění hospodářské a měnové unie;

(4)

vzhledem k tomu, že je žádoucí, aby právní předpisy členských států měly za cíl minimalizovat narušení systému, způsobené úpadkovým řízením proti účastníkovi tohoto systému;

(5)

vzhledem k tomu, že návrh směrnice o reorganizaci a likvidaci úvěrových institucí, předložený v roce 1985 a doplněný dne 8. února 1988, Rada dosud projednává; že Úmluva o úpadkovém řízení, navržená dne 23. listopadu 1995 členskými státy, na zasedání v Radě, výslovně vylučuje pojišťovací instituce, úvěrové instituce a investiční podniky;

(6)

vzhledem k tomu, že účelem této směrnice je zahrnout domácí i přeshraniční platební systémy a systémy vypořádání obchodů s cennými papíry; že se tato směrnice vztahuje na systémy Společenství a na zajištění poskytnuté jejich účastníky ze Společenství i ze třetích zemí v souvislosti s jejich účastí v těchto systémech;

(7)

vzhledem k tomu, že členské státy mohou uplatnit ustanovení této směrnice na své vnitrostátní instituce, které se přímo účastní v systémech třetích zemí, a na zajištění poskytnuté v souvislosti s účastí v těchto systémech;

▼M1 —————

▼B

(9)

vzhledem k tomu, že omezení systémového rizika vyžaduje zejména neodvolatelnost zúčtování a vypořádání a vynutitelnost zajištění; že zajištěním se rozumějí veškeré prostředky poskytnuté účastníkem jiným účastníkům v platebních systémech nebo v systémech vypořádání obchodů s cennými papíry k zajištění práv a povinností vyplývajících z tohoto systému, včetně dohod o zpětném odkupu, zástavních práv ze zákona a fiduciárních převodů; že úprava druhů zajištění, které lze použít, vnitrostátními předpisy by neměla být ovlivněna definicí zajištění v této směrnici;

(10)

vzhledem k tomu, že tato směrnice tím, že zahrnuje zajištění poskytované v souvislosti s operacemi centrálních bank členských států jako takových včetně operací měnové politiky, napomáhá Evropskému měnovému institutu v jeho úkolu podporovat účinnost mechanismů přeshraničních plateb vzhledem k přípravě třetí etapy hospodářské a měnové unie a přispívá k vytvoření nezbytného právního rámce, v němž může budoucí Evropská centrální banka rozvíjet svou politiku;

(11)

vzhledem k tomu, že převodní příkazy a vzájemné započtení by měly být právně vymahatelné ve všech členských státech a závazné pro třetí osoby;

(12)

vzhledem k tomu, že pravidla o neodvolatelnosti vzájemného započtení by neměla bránit systémovému ověřování před provedením vyrovnání, zda příkazy, které byly zadány do systému, odpovídají pravidlům systému a zda umožňují provedení zúčtování v daném systému;

(13)

vzhledem k tomu, že nic v této směrnici by nemělo bránit účastníkovi nebo třetí osobě ve výkonu jakéhokoli práva nebo uplatnění nároku vyplývajícího z uzavřené transakce, které mají ze zákona za účelem vymáhání nebo odškodnění v souvislosti s převodním příkazem, jenž byl dán do systému, například v případě podvodu nebo technické chyby, pokud to nevede ke zrušení vzájemného započtení ani k odvolání převodního příkazu v systému;

(14)

vzhledem k tomu, že je nezbytné zajistit, aby převodní příkazy nemohly být odvolávány po okamžiku vymezeném pravidly systému;

▼M1

(14a)

vzhledem k tomu, že příslušné vnitrostátní orgány nebo orgány dohledu by měly zajistit, aby se provozovatelé systémů, kteří zřizují interoperabilní systémy, v rámci možností dohodli na společných pravidlech týkajících se okamžiku vstupu převodního příkazu do interoperabilního systému. Příslušné vnitrostátní orgány nebo orgány dohledu by měly zajistit, aby pravidla týkající se okamžiku vstupu do interoperabilních systémů byla podle možností a potřeby koordinována, aby tak bylo možné předejít právní nejistotě v případě selhání v zúčastněném systému;

▼B

(15)

vzhledem k tomu, že je nutné, aby členský stát okamžitě vyrozuměl ostatní členské státy o zahájení úpadkového řízení proti účastníkovi systému;

(16)

vzhledem k tomu, že úpadkové řízení by nemělo mít zpětný účinek na práva a povinnosti účastníků systému;

(17)

vzhledem k tomu, že v případě zahájení úpadkového řízení proti účastníkovi systému má tato směrnice dále za cíl určit, které úpadkové právo se vztahuje na práva a povinnosti dotyčného účastníka vyplývající z jeho účasti v systému;

(18)

vzhledem k tomu, že zajištění by nemělo být dotčeno použitím předpisů o úpadku na účastníka v platební neschopnosti, který zajištění poskytl;

(19)

vzhledem k tomu, že čl. 9 odst. 2 by se měl vztahovat pouze na registr, účet nebo systém centralizované evidence, který prokazuje existenci vlastnických práv k cenným papírům nebo práv na dodání nebo převod těchto cenných papírů;

(20)

vzhledem k tomu, že čl. 9 odst. 2 má za cíl zajistit, že má-li účastník, centrální banka členského státu nebo budoucí Evropská centrální banka platné a účinné zajištění podle právních předpisů členského státu, kde je umístěn příslušný rejstřík, účet nebo systém centralizované evidence, měla by být platnost a vymahatelnost zajištění vůči tomuto systému (a jeho provozovateli) a vůči každé jiné osobě, která uplatňuje nárok přímo nebo nepřímo jeho prostřednictvím, stanovena výlučně podle právních předpisů uvedeného členského státu;

(21)

vzhledem k tomu, že čl. 9 odst. 2 nemá za cíl předjímat výkon a účinek právních předpisů členského státu, podle jehož práva jsou cenné papíry vydány, nebo právních předpisů členského státu, kde cenné papíry mohou být jinak umístěny (včetně právních předpisů týkajících se vzniku, vlastnictví nebo převodu těchto cenných papírů nebo práv s nimi spojených, a to bez omezení), a neměl by být vykládán tak, že jakékoli zajištění bude přímo vymahatelné nebo uznáno v kterémkoli členském státě jinak než podle právních předpisů uvedeného členského státu;

(22)

vzhledem k tomu, že je žádoucí, aby členské státy usilovaly o vytvoření dostatečných vazeb mezi všemi systémy vypořádání obchodů s cennými papíry, na které se tato směrnice vztahuje, s cílem podporovat co nejvyšší průhlednost a právní jistotu u operací týkajících se cenných papírů;

▼M1

(22a)

vzhledem k tomu, že v případě interoperabilních systémů může nedostatek koordinace, pokud jde o to, která pravidla týkající se okamžiku vstupu a neodvolatelnosti se použijí, vystavit účastníky jednoho systému, nebo dokonce samotného provozovatele systému vedlejším dopadům nesplnění povinnosti v jiném systému. V zájmu omezení systémového rizika je vhodné stanovit, aby provozovatelé interoperabilních systémů koordinovali pravidla týkající se okamžiku vstupu a neodvolatelnosti v systémech, které provozují;

▼B

(23)

vzhledem k tomu, že přijetí této směrnice představuje nejvhodnější prostředek dosažení výše uvedených cílů a nepřekračuje to, co je k jejich dosažení nezbytné,

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:



ODDÍL I

OBLAST PŮSOBNOSTI A DEFINICE

Článek 1

Ustanovení této směrnice se vztahují na:

a) každý systém, jak je vymezen v čl. 2 písm. a), který podléhá právním předpisům některého členského státu a který je provozován v jakékoli měně, v ►M1  EUR ◄ nebo v různých měnách, které systém navzájem převádí;

b) každého účastníka takového systému;

c) zajištění poskytnutá v souvislosti

 s účastí v systému nebo

▼M1

 s operacemi centrálních bank členských států nebo Evropské centrální banky při plnění funkcí centrálních bank.

▼B

Článek 2

Pro účely této směrnice se:

a) „systémem“ rozumí formální dohoda:

▼M1

 mezi třemi nebo více účastníky, nepočítaje v to provozovatele daného systému, případného zúčtovatele, případné ústřední protistrany, případné clearingové instituce nebo případného nepřímého účastníka, se společnými pravidly a standardizovaným postupem pro zúčtování, ať prostřednictvím ústřední protistrany či bez ní, nebo pro provádění převodních příkazů mezi účastníky,

▼B

 která se řídí právem členského státu, jež si účastníci zvolili; účastníci si však mohou zvolit pouze právo toho členského státu, v němž alespoň jeden z nich má své ústředí,

 označená za systém, aniž jsou dotčeny jiné obecně použitelné přísnější podmínky stanovené vnitrostátními právními předpisy a oznámená Komisi členským státem, jehož právem se dohoda řídí, poté, co se členský stát ujistí o přiměřenosti pravidel systému.

Za podmínek uvedených v prvním pododstavci může členský stát označit za systém formální dohodu, která spočívá v provádění převodních příkazů, jak jsou vymezeny v písm. i) druhé odrážce, a která v omezeném rozsahu vykonává příkazy týkající se jiných finančních nástrojů, pokud daný členský stát uzná, že toto označení je oprávněné z důvodů systémového rizika.

Členský stát také může v jednotlivých případech označit za systém formální dohodu mezi dvěma účastníky, nepočítaje v to případného zúčtovatele, případnou ústřední protistranu, případnou clearingovou instituci nebo případného nepřímého účastníka, shledá-li, že je toto označení oprávněné z důvodů systémového rizika.

Dohodou uzavřenou mezi interoperabilními systémy se nezřizuje systém;

b) „institucí“ rozumí:

▼M1

 úvěrová instituce, jak je vymezena v čl. 4 bodě 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/48/ESze dne 14. června 2006 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o jejím výkonu (přepracované znění) ( 5 ), včetně institucí vyjmenovaných v článku 2 uvedené směrnice,

 investiční podnik, jak je vymezen v čl. 4 odst. 1 bodě 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES ze dne 21. dubna 2004 o trzích finančních nástrojů ( 6 ), s výjimkou institucí vyjmenovaných v čl. 2 odst. 1 uvedené směrnice,

▼B

 veřejné orgány a podniky s veřejnou zárukou nebo

 jakýkoli podnik, jehož ústředí se nachází mimo Společenství a jehož činnost odpovídá činnosti úvěrových institucí nebo investičních podniků Společenství, jak jsou vymezeny v první a druhé odrážce,

který se účastní systému a který odpovídá za plnění finančních závazků vyplývajících z převodních příkazů v rámci tohoto systému.

Podléhá-li systém dohledu podle vnitrostátních právních předpisů a provádí-li pouze převodní příkazy, jak jsou vymezeny v písm. i) druhé odrážce, a platby vyplývající z těchto příkazů, může členský stát rozhodnout, že podniky, které se účastní v tomto systému a nesou odpovědnost za plnění finančních závazků vyplývajících z převodních příkazů v rámci tohoto systému, budou pokládány za instituce, pokud alespoň tři účastníci příslušného systému spadají do kategorií uvedených v prvním pododstavci a pokud je toto rozhodnutí oprávněné z důvodů systémového rizika;

c) „ústřední protistranou“ rozumí subjekt, který je prostředníkem mezi institucemi v systému a který funguje jako výlučná protistrana těchto institucí, pokud se jedná o jejich převodní příkazy;

d) „zúčtovatelem“ rozumí subjekt, který vede institucím a/nebo ústřední protistraně účastnícím se na systému účty pro zúčtování, jejichž prostřednictvím jsou převodní příkazy zúčtovány v rámci těchto systémů, a případně poskytuje těmto institucím a/nebo ústřední protistraně úvěr za účelem zúčtování;

e) „clearingovou institucí“ rozumí subjekt odpovědný za zápočet vzájemných pohledávek a závazků institucí, případné ústřední protistrany a/nebo případného zúčtovatele;

f)  ►M1  „účastníkem“ rozumí instituce, ústřední protistrana, zúčtovatel, clearingová instituce nebo provozovatel systému. ◄

Podle pravidel systému může být týž účastník zároveň též ústřední protistranou, zúčtovatelem nebo clearingovou institucí anebo provádět část těchto úkolů nebo všechny.

Členský stát se může rozhodnout, že pro účely této směrnice je nepřímý účastník pokládán za účastníka, je-li to odůvodněné systémovým rizikem. Případy, kdy je nepřímý účastník na základě systémového rizika pokládán za účastníka, není omezena odpovědnost účastníka, jehož prostřednictvím dává nepřímý účastník systému převodní příkazy;

g) „nepřímým účastníkem“ rozumí instituce, ústřední protistrana, zúčtovatel, clearingová instituce nebo provozovatel systému se smluvním vztahem k účastníkovi systému, který provádí převodní příkazy, přičemž tento vztah umožňuje nepřímému účastníkovi provádět převodní příkazy prostřednictvím systému, a to za podmínky, že je nepřímý účastník provozovateli systému znám;

h) „cennými papíry“ rozumějí veškeré nástroje uvedené v příloze I části C směrnice 2004/39/ES;

▼B

i) „převodním příkazem“ rozumí:

▼M1

 pokyn účastníka, aby určitá peněžní částka byla dána k dispozici příjemci pomocí účetního záznamu v účetnictví úvěrové instituce, centrální banky, ústřední protistrany nebo zúčtovatele, anebo jakýkoli pokyn, který vede k převzetí nebo plnění platební povinnosti vymezené pravidly systému, nebo

▼B

 pokyn účastníka k převodu vlastnického práva k jednomu nebo více cenným papírům nebo k převodu nároku na ně prostřednictvím účetního záznamu v rejstříku nebo jinak;

j) „úpadkovým řízením“ rozumí opatření na základě právních předpisů členského státu nebo třetí země směřující k likvidaci účastníka nebo k jeho reorganizaci, přičemž toto opatření zahrnuje zastavení nebo omezení převodů plateb;

k) „vzájemným započtením“ (nettingem) rozumí přepočtení pohledávek a závazků vyplývajících z převodních příkazů, které účastník nebo účastníci vydají ve prospěch jednoho nebo více účastníků nebo je od nich obdrží, na jednu čistou pohledávku nebo čistý závazek s tím důsledkem, že lze požadovat pouze čistou pohledávku a dlužit pouze čistý závazek;

▼M1

l) „účtem pro zúčtování“ rozumí účet u centrální banky, zúčtovatele nebo ústřední protistrany, který je využíván k držení prostředků nebo cenných papírů a k zúčtování a vypořádání transakcí mezi účastníky systému;

m) „zajištěním“ (kolaterálem) rozumějí veškerá realizovatelná aktiva, včetně neomezeného finančního zajištění uvedeného v čl. 1 odst. 4 písm. a) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/47/ES ze dne 6. června 2002 o dohodách o finančním zajištění ( 7 ), poskytnutá jako zástava (včetně peněžních prostředků poskytnutých do zástavy), dohoda o zpětném odkupu nebo podobná dohoda anebo jako jiné zajištění za účelem zajištění práv a závazků případně vznikajících v souvislosti se systémem, anebo realizovatelná aktiva poskytnutá centrálními bankami členských států nebo Evropskou centrální bankou;

▼M1

n) „obchodním dnem“ rozumí den, který zahrnuje denní i noční vypořádání a veškeré události, ke kterým došlo v průběhu obchodního cyklu systému;

o) „interoperabilními systémy“ rozumějí dva nebo více systémů, jejichž provozovatelé uzavřeli mezi sebou dohodu, jež zahrnuje provádění převodních příkazů mezi systémy;

p) „provozovatelem systému“ rozumí subjekt nebo subjekty právně odpovědné za provoz systému. Provozovatel systému může jednat rovněž jako zúčtovatel, ústřední protistrana nebo clearingová instituce.

▼B



ODDÍL II

VZÁJEMNÉ ZAPOČTENÍ A PŘEVODNÍ PŘÍKAZY

Článek 3

▼M1

1.  Převodní příkazy a vzájemné započtení jsou právně vymahatelné a závazné pro třetí osoby i v případě úpadkového řízení proti účastníku za předpokladu, že převodní příkazy byly vloženy do systému před okamžikem zahájení úpadkového řízení, jak je vymezen v čl. 6 odst. 1. To platí i v případě úpadkových řízení proti účastníku (v dotčeném systému nebo v interoperabilním systému) nebo proti provozovateli interoperabilního systému, který není účastníkem.

Jsou-li převodní příkazy vloženy do systému po okamžiku zahájení úpadkového řízení a provedeny v obchodní den, jak je stanoven pravidly systému, během něhož došlo k zahájení tohoto úpadkového řízení, jsou právně vymahatelné a závazné pro třetí osoby pouze tehdy, jestliže může provozovatel systému doložit, že mu v okamžiku, kdy se daný převodní příkaz stal neodvolatelným, zahájení úpadkového řízení nebylo ani nemohlo být známo.

▼B

2.  Žádný právní předpis, žádná pravidla nebo praxe upravující prohlášení smluv a transakcí uzavřených před okamžikem zahájení úpadkového řízení, jak je vymezeno v čl. 6 odst. 1, za neplatné, nesmějí vést ke zpětným procesům v rámci vzájemného započtení.

3.  Okamžik vstupu převodního příkazu do systému vymezí pravidla daného systému. Stanoví-li vnitrostátní právní předpisy upravující systém podmínky ohledně okamžiku vstupu, musí být pravidla systému v souladu s těmito podmínkami.

▼M1

4.  V případě interoperabilních systémů každý systém ve svých vlastních pravidlech stanoví okamžik vstupu do tohoto systému tak, aby bylo v co nejvyšší míře zajištěno, že pravidla všech dotčených interoperabilních systémů jsou v tomto ohledu koordinována. Není-li v pravidlech všech systémů, které jsou stranou interoperabilních systémů, výslovně stanoveno jinak, nejsou pravidla jednoho systému týkající se okamžiku vstupu dotčena pravidly ostatních systémů, s nimiž je tento systém interoperabilní.

▼M1

Článek 4

Členské státy mohou stanovit, že zahájení úpadkového řízení proti účastníku nebo provozovateli interoperabilního systému neovlivní použití peněžních prostředků nebo cenných papírů, které jsou k dispozici na účtu pro zúčtování tohoto účastníka, ke splnění závazků tohoto účastníka evidovaných v systému nebo v interoperabilním systému v obchodní den, kdy úpadkového řízení bylo zahájeno. Členské státy mohou stanovit, aby úvěr účastníka vzniklý v souvislosti se systémem byl použit proti stávajícímu dostupnému zajištění ke splnění závazků tohoto účastníka v systému nebo v interoperabilním systému.

▼B

Článek 5

Účastník systému nebo třetí osoba nesmějí převodní příkaz odvolat od okamžiku vymezeného pravidly systému.

▼M1

V případě interoperabilních systémů stanoví každý systém ve svých vlastních pravidlech okamžik neodvolatelnosti tak, aby bylo v co nejširší míře zajištěno, že pravidla všech dotčených interoperabilních systémů jsou v tomto ohledu koordinována. Není-li v pravidlech dotčených systémů, které jsou stranou interoperabilního systému, výslovně stanoveno jinak, pravidla jednoho systému týkající se okamžiku neodvolatelnosti nejsou dotčena pravidly ostatních systémů, s nimiž je tento systém interoperabilní.

▼B



ODDÍL III

USTANOVENÍ TÝKAJÍCÍ SE ÚPADKOVÉHO ŘÍZENÍ

Článek 6

1.  Pro účely této směrnice se okamžikem zahájení úpadkového řízení rozumí okamžik, kdy příslušný soudní nebo správní orgán vydá rozhodnutí.

2.  Po vydání rozhodnutí podle odstavce 1 o něm příslušný soudní nebo správní orgán okamžitě vyrozumí příslušný orgán určený členským státem.

▼M2

3.  Členský stát uvedený v odstavci 2 okamžitě uvědomí Evropskou radu pro systémová rizika, ostatní členské státy a Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro cenné papíry a trhy) zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ( 8 ).

▼M1

Článek 7

Úpadkové řízení nemá zpětný účinek na práva a povinnosti účastníka vyplývající z jeho účasti v systému nebo vzniklé v souvislosti s ní v době před okamžikem zahájení tohoto řízení vymezeným v čl. 6 odst. 1. Totéž se vztahuje i na práva a povinnosti účastníka interoperabilního systému nebo provozovatele interoperabilního systému, který není účastníkem.

▼B

Článek 8

Je-li zahájeno úpadkové řízení proti účastníkovi systému, určuje práva a povinnosti vyplývající z účasti v systému, nebo v souvislosti s ní, právo, jímž se tento systém řídí.



ODDÍL IV

OCHRANA PRÁV DRŽITELŮ ZAJIŠTĚNÍ PŘED NÁSLEDKY PLATEBNÍ NESCHOPNOSTI POSKYTOVATELE ZAJIŠTĚNÍ

▼M1

Článek 9

1.  Práva provozovatele systému nebo účastníka na zajištění jim poskytnuté v souvislosti se systémem nebo jakýmkoli interoperabilním systémem a práva centrálních bank členských států nebo Evropské centrální banky na zajištění, které jim bylo poskytnuto, nejsou ovlivněna úpadkovým řízením proti:

a) účastníkovi (daného systému nebo interoperabilního systému),

b) provozovateli interoperabilního systému, který není účastníkem,

c) protistraně centrálních bank členských států nebo Evropské centrální banky nebo

d) jiné třetí osobě, která poskytla zajištění.

Zajištění může být realizováno k uspokojení těchto práv.

▼M3

Pokud provozovatel systému poskytl zajištění provozovateli jiného systému v souvislosti s interoperabilním systémem, nejsou práva poskytujícího provozovatele systému na zajištění ovlivněna úpadkovým řízením proti přijímajícímu provozovateli systému.

▼M1

2.  Jsou-li cenné papíry, včetně práv s nimi spojených, poskytnuty jako zajištění účastníkům, provozovatelům systémů nebo centrálním bankám členských států nebo Evropské centrální bance, jak je uvedeno v odstavci 1, a právo těchto subjektů nebo právo zmocněnce, zástupce nebo třetí osoby jednající jejich jménem k cenným papírům je platně zaneseno v registru, na účtu nebo v systému centralizované evidence nacházejícím se v některém členském státě, vztahují se na určení práv těchto subjektů jako držitelů zajištění ve vztahu k těmto cenným papírům právní předpisy uvedeného členského státu.

▼B



ODDÍL V

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

▼M1

Článek 10

▼M2

1.  Členské státy určí systémy a příslušné provozovatele systémů, kteří spadají do oblasti působnosti této směrnice, oznámí je Evropskému orgánu dohledu (Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy) a sdělí mu, které orgány byly určeny v souladu s čl. 6 odst. 2. Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro cenné papíry a trhy) zveřejní tyto informace na svých internetových stránkách.

▼M1

Provozovatel systému oznámí členskému státu, jehož právními předpisy se řídí, účastníky systému, včetně případných nepřímých účastníků, i jakékoli změny účastníků.

Kromě oznamovací povinnosti stanovené v druhém pododstavci mohou členské státy podřídit systémy spadající do jejich pravomoci dohledu nebo schvalovacím požadavkům.

Instituce na žádost informuje toho, kdo prokáže oprávněný zájem, o systémech, jichž se účastní a poskytne informace o hlavních pravidlech fungování těchto systémů.

2.  Systém, který je určen před tím, než vstoupí v platnost vnitrostátní předpisy provádějící směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/44/ES ze dne 6. května 2009, kterou se mění směrnice 98/26/ES o neodvolatelnosti zúčtování v platebních systémech a v systémech vypořádání obchodů s cennými papíry a směrnice 2002/47/ES o dohodách o finančním zajištění ( 9 ), zůstává určen pro účely této směrnice.

Převodní příkaz, který byl systémem přijat před tím, než vstoupily v platnost vnitrostátní předpisy provádějící směrnici 2009/44/ES 6. května 2009, ale vypořádán byl až poté, je považován za převodní příkaz pro účely této směrnice.

▼M2

Článek 10a

1.  Příslušné orgány pro účely této směrnice spolupracují s Evropským orgánem dohledu (Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy) v souladu s nařízením (EU) č. 1095/2010.

2.  Příslušné orgány neprodleně poskytnou Evropskému orgánu dohledu (Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy) veškeré informace nezbytné k tomu, aby mohl tento orgán plnit své povinnosti podle článku 35 nařízení (EU) č. 1095/2010.

▼B

Článek 11

1.  Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 11. prosince 1999. Neprodleně o nich uvědomí Komisi.

Přijímají-li členské státy tato opatření, musí v nich být učiněn odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

2.  Členské státy sdělí Komisi znění vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice. V tomto sdělení zašlou členské státy tabulku vykazující shodu ustanovení stávajících nebo přijímaných vnitrostátních předpisů s jednotlivými články této směrnice.

Článek 12

Nejpozději do tří let ode dne uvedeného v čl. 11 odst. 1 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o uplatňování této směrnice, případně doplněnou návrhy změn.

Článek 13

Tato směrnice vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropských společenství.

Článek 14

Tato směrnice je určena členským státům.



( 1 ) Úř. věst. C 207, 18.7.1996, s. 13 a Úř. věst. C 259, 26.8.1997, s. 6.

( 2 ) Stanovisko ze dne 21. listopadu 1996.

( 3 ) Úř. věst. C 56, 24.2.1997, s. 1.

( 4 ) Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 9. dubna 1997 (Úř. věst. C 132, 28.4.1997, s. 74), společný postoj Rady ze dne 13. října 1997 (Úř. věst. C 375, 10.12.1997, s. 34) a rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 29. ledna 1998 (Úř. věst. C 56, 23.2.1998). Rozhodnutí Rady ze dne 27. dubna 1998.

( 5 ) Úř. věst. L 177, 30.6.2006, s. 1.

( 6 ) Úř. věst. L 145, 30.4.2004, s. 1.

( 7 ) Úř. věst. L 168, 27.6.2002, s. 43.

( 8 ) Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 84.

( 9 ) Úř. věst. L 146, 10.6.2009, s. 37.