13.6.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 211/58


Žaloba podaná dne 11. dubna 2016 – Megasol Energie v. Komise

(Věc T-152/16)

(2016/C 211/72)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Megasol Energie AG (Deitingen, Švýcarsko) (zástupce: T. Wegner, advokát)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

zrušil prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/185 a 2016/184 ze dne 11. února 2016,

podpůrně zrušil prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/185 a 2016/184 ze dne 11. února 2016 v rozsahu, v jakém se jimi ukládá antidumpingové a vyrovnávací clo na solární moduly dovezené žalobkyní do Unie, pokud solární moduly obsahují solární články zaslané původně z Tchaj-wanu z podniků, které jsou osvobozeny od opatření,

podpůrně zrušil prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/185 a 2016/184 ze dne 11. února 2016 v rozsahu, v jakém se jimi ukládá antidumpingové a vyrovnávací clo na solární moduly dovezené žalobkyní do Unie, pokud solární moduly obsahují solární články zaslané původně z Tchaj-wanu z různých podniků,

nanejvýš podpůrně zrušil prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/185 a 2016/184 ze dne 11. února 2016 v rozsahu, v jakém se týkají žalobkyně,

uložil žalované náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně šest žalobních důvodů.

1.

První žalobní důvod vycházející z neprovedení přezkumu vývozů ze Švýcarska

Žalobkyně tvrdí, že antidumpingová cla mohou být rozšířena pouze v případě, kdy by byly splněny předpoklady podle článku 13 základního nařízení o antidumpingových clech (dále jen „základní antidumpingové nařízení“). To zejména znamená, že byl zahájen a účinně proveden přezkum toho, zda v souvislosti s předmětnými vývozy nedochází k obcházení cel.

Vzhledem k tomu, že žalobkyně vyvezla solární moduly ze Švýcarska do Unie, ohledně Švýcarska však nebyl v rozporu s čl. 13 odst. 3 základního antidumpingového nařízení zahájen žádný přezkum, na solární moduly žalobkyně nebylo možné uvalit opatření.

2.

Druhý žalobní důvod vycházející z nesprávného zjištění skutečností týkajících se Tchaj-wanu

Komise v rozporu s čl. 13 odst. 1 třetí větou základního antidumpingového nařízení nesprávně zjistila skutkový stav v souvislosti se změnami obchodních toků mezi Čínou a Tchaj-wanem. Zjištěné hodnoty obchodních statistik především vykazovaly nesrovnalosti. Na jejich základě nebylo možno dospět k závěru, že k přemístění zboží v rámci lodní dopravy došlo přes Tchaj-wan. Neexistují ani žádné významné změny obchodních toků, pokud jde o Tchaj-wan, protože nárůst vývozů z Tchaj-wanu byl jen minimální.

3.

Třetí žalobní důvod vycházející z nezjištění skutečností týkajících se Švýcarska

Na solární moduly vyvezené žalobkyní nemohla být uložena rozšířená cla již proto, že pokud jde o obchodní vztahy mezi Čínou a Švýcarskem, nebyly zjištěny vůbec žádné změny obchodních toků ve smyslu čl. 13 odst. 3 třetího pododstavce základního antidumpingového nařízení.

4.

Čtvrtý žalobní důvod vycházející z neexistence neodůvodněných změn obchodních toků

I kdyby existovaly změny obchodních toků týkající se Tchaj-wanu a Švýcarska, což neexistovaly, tak Komise nezjistila, že pro to neexistuje žádné odůvodnění.

5.

Pátý žalobní důvod vycházející z nesprávného posouzení, jehož se dopustila Komise při vydání napadených nařízení z důvodu neexistující možnosti osvobození žalobkyně prostřednictvím závazkové faktury

Zatímco podniky Unie mohou dovést zboží osvobozené od opatření prostřednictvím závazkové faktury, žalobkyni to není umožněno. Znění daného závazku totiž nezahrnuje podniky z třetích zemí, které používají články z Malajsie nebo Tchaj-wanu.

6.

Šestý žalobní důvod vycházející z nesprávného posouzení, jehož se dopustila Komise při vydání napadených nařízení z důvodu porušení základních práv vyplývajících z unijního práva a Dohody mezi Evropským hospodářským společenstvím a Švýcarskou konfederací (dále jen „Dohoda EHS-Švýcarsko“)

Žalobkyně konečně namítá porušení svobodné volby povolání a svobody podnikání (články 15, 16 Listiny základních práv Evropské unie, dále jen „LZP“), základního práva na vlastnictví (článek 17 LZP) a zásady rovnosti (článek 20 LZP), protože byla v horším postavení zejména ve srovnání s unijními podniky. Dohoda EHS-Švýcarsko zakazuje diskriminaci podniků ze smluvních států.