14.3.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 98/23


Žaloba podaná dne 4. ledna 2016 – Polská republika v. Evropský parlament a Rada Evropské unie

(Věc C-5/16)

(2016/C 098/30)

Jednací jazyk: polština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Polská republika (zástupce: B. Majczyna, zmocněnec)

Žalovaní: Evropský parlament, Rada Evropské unie

Návrhová žádání žalobkyně

zrušit rozhodnutí Evropského Parlamentu a Rady (EU) 2015/1814 o vytvoření a uplatňování rezervy tržní stability pro systém EU pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů a o změně směrnice 2003/87/ES; (1)

uložit Evropskému Parlamentu a Radě Evropské unie náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Polská republika se domáhá zrušení rozhodnutí Evropského Parlamentu a Rady (EU) 2015/1814 o vytvoření a uplatňování rezervy tržní stability pro systém EU pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů a o změně směrnice 2003/87/ES a toho, aby byla Evropskému Parlamentu a Radě Evropské unie uložena náhrada nákladů řízení.

Napadené rozhodnutí má řešit strukturální nerovnováhu mezi dodávkami emisních povolenek na skleníkové plyny na unijní trh a poptávkou po nich, kterážto vede k tomu, že emisní povolenky nedosahují na trhu ceny očekávané v unijních právních přepisech. Základními prostředky k dosažení tohoto cíle je zavedení mechanismu rezervy tržní stability, který spočívá ve snížení počtu emisních povolenek na trhu jejich umístněním do rezervy, pokud je na trhu značný nadbytek emisních povolenek a jsou splněny stanovené podmínky, a naopak pokud počet emisních povolenek na trhu klesne pod 400 milionů, ve zvýšení objemů dražených povolenek.

Polská republika předkládá následující žalobní důvody proti napadenému rozhodnutí.

První důvod vycházející z porušení čl. 192 odst. 1 SFEU ve spojení s čl. 192 odst. 2 písm. c) SFEU, neboť sporné rozhodnutí bylo přijato řádným legislativním postupem, ačkoli jde o opatření mající významný dopad na volbu členského státu mezi různými energetickými zdroji a na obecnou strukturu dodávek energie v tomto státě.

Podle Polské republiky bude mít napadené rozhodnutí významný dopad na volbu energetických zdrojů a na obecnou strukturu dodávek energie v Polsku. V souladu s čl. 192 odst. 2 písm. c) SFEU musí být takové rozhodnutí přijato Radou jednomyslně zvláštním legislativním postupem.

Druhý důvod vycházející z porušení zásady loajální spolupráce a porušení pravomocí Evropské Rady vymezených v článku 15 SEU, neboť opaření byla přijata v rozporu se závěry Evropské Rady ze dne 23. a 24. října 2014.

Podle závěrů Evropské Rady z roku 2014 měl být hlavním unijním nástrojem k dosažení stanovených limitů pro snížení emisí funkční, reformovaný systém pro obchodování s povolenkami společně s nástrojem ke stabilizaci trhu v souladu s návrhem Komise, který uváděl 2021 jako rok, v němž mechanismus rezervy tržní stability nabyde účinnosti. Tím, že byl ve sporném rozhodnutí uveden jako rok, kdy mechanismus rezervy tržní stability nabyde účinnosti, rok 2019, je v rozporu s tím, co Evropská Rada stanovila v roce 2014.

Třetí důvod vycházející z porušení zásady právní jistoty a zásady ochrany legitimních očekávání, neboť byla přijata opatření, která zasahují do obchodovacího systému s emisními povolenkami v průběhu období obchodování a to zejména v posledních letech tohoto období.

Sporným rozhodnutím bylo 900 milionů povolenek stažených z trhu v letech 2014-2016, které na něj měly být vráceny v letech 2019-2020, umístěno přímo do rezervy, což znamená, že v konečném důsledku na trh vráceny nebudou. Počet povolenek dostupných subjektům na trhu v nynějším obchodovacím období je tedy nižší, než bylo očekáváno. Subjekty na trhu legitimně očekávaly, že dočasně stažené povolenky se na trh vrátí v letech 2019 až 2020, a své obchodní plány tomu přizpůsobily. Zásady fungování systému, jako pravidla vymezující počet dostupných emisních povolenek, by neměly být měněny v průběhu obchodovacího období, které udává časovou perspektivu pro plánování činnosti podniků účastnících se v systému. Tyto zásady jsou základními východisky, která určují investiční činnost podniků.

Čtvrtý důvod vycházející z porušení zásady proporcionality, neboť byla přijata opatření vedoucí ke splnění vyšších limitů pro snížení emisí, než vyplývá z mezinárodních závazků Evropské unie a než stanoví směrnice 2003/87/EC.

V důsledku přijetí sporného rozhodnutí dosáhne Evropská unie vyšší cíle, než jsou stávající cíle na mezinárodní úrovni v rámci druhého období Kjótského protokolu odsouhlasené v prosinci 2012 v Doha.

Pátý důvod vycházející z porušení povinnost provést řádnou analýzu účinků napadeného rozhodnutí na jednotlivé členské státy a porušení povinnost předložit řádné posouzení důsledků, které bude sporné rozhodnutí mít na trh s emisními povolenkami.


(1)  Úř. věst. 2015 L 264, s. 1.