Věc C-14/09

Hava Genc

v.

Land Berlin

(žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Verwaltungsgericht Berlin)

„Dohoda o přidružení EHS-Turecko — Rozhodnutí Rady přidružení č. 1/80 — Článek 6 odst. 1 — Pojem ‚pracovník‘ — Výkon závislé činnosti nepatrného rozsahu — Podmínka ztráty nabytých práv“

Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 4. února 2010   I ‐ 934

Shrnutí rozsudku

1. Mezinárodní dohody – Dohoda o přidružení EHS-Turecko – Volný pohyb osob – Pracovníci – Právo tureckých státních příslušníků na prodloužení povolení k pobytu

   (Rozhodnutí Rady přidružení EHS-Turecko č. 1/80, čl. 6 odst. 1)

2. Mezinárodní dohody – Dohoda o přidružení EHS-Turecko – Volný pohyb osob – Pracovníci – Přístup tureckých státních příslušníků k závislé činnosti podle svého výběru v jednom z členských států a s ní související právo pobytu

   (Rozhodnutí Rady přidružení EHS-Turecko č. 1/80, čl. 6 odst. 1)

1.  Turecký státní příslušník, který vykonává značně snížený počet pracovních hodin ve prospěch zaměstnavatele a pod jeho vedením, za něž protihodnotou pobírá odměnu, která pokrývá pouze částečně prostředky nezbytné k živobytí, je pracovníkem ve smyslu čl. 6 odst. 1 rozhodnutí Rady přidružení EHS-Turecko č. 1/80, pokud má jeho závislá činnost skutečnou a efektivní povahu. Je na vnitrostátním soudu, aby provedl ověření skutkového základu, které je nezbytné pro posouzení toho, zda tomu tak ve věci, která mu byla předložena, skutečně je.

   Za „pracovníka“ musí být totiž považován každý, kdo vykonává skutečnou a efektivní činnost, s výjimkou těch činností, které jsou natolik omezené, že jsou čistě okrajové a vedlejší. Pracovní poměr je charakterizován okolností, že určitá osoba vykonává po určitou dobu ve prospěch jiné osoby a pod jejím vedením činnosti, za které protihodnotou pobírá odměnu.

   I když je pravda, že okolnost, že osoba vykonává v rámci pracovního poměru pouze velmi malý počet hodin, může být znakem toho, že vykonávané činnosti jsou pouze okrajové a vedlejší, nic to nemění na tom, že nezávisle na omezené výši odměny plynoucí z výdělečné činnosti a počtu hodin jí věnovaných, nelze vyloučit, že tato činnost může být na základě celkového posouzení dotčeného pracovního poměru považována vnitrostátními orgány za skutečnou a efektivní, a dovolí tak přiznat tomu, kdo ji vykonává, postavení „pracovníka“.

   Celkové posouzení pracovního poměru dotyčné osoby předpokládá vzít v úvahu skutečnosti týkající se nejen délky zaměstnání a výše odměny, nýbrž rovněž nároku na placenou dovolenou, zachování mzdy v případě nemoci, podřízení pracovní smlouvy kolektivní smlouvě, jakož i prodloužení jejího smluvního vztahu s tímtéž podnikem. Tyto posledně uvedené skutečnosti mohou být známkou skutečné a efektivní povahy výdělečné činnosti.

   (viz body 19, 26–28, 33, výrok 1)

2.  Turecký pracovník ve smyslu čl. 6 odst. 1 rozhodnutí Rady přidružení EHS-Turecko č. 1/80 se může dovolávat práva volného pohybu, které mu vyplývá z Dohody zakládající přidružení mezi EHS a Tureckem, i když účel, za jakým vstoupil do hostitelského členského státu, přestal existovat. Vzhledem k tomu, že tento pracovník splňuje podmínky stanovené v uvedeném čl. 6 odst. 1, jeho právo pobytu v hostitelském členském státě nemůže být podřízeno dodatečným podmínkám týkajícím se existence zájmů, které mohou odůvodnit jeho pobyt, nebo povahy zaměstnání.

   (viz bod 44, výrok 2)