EVROPSKÁ KOMISE
Ve Štrasburku dne 15.12.2015
COM(2015) 671 final
2015/0310(COD)
Návrh
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY
o evropské pohraniční a pobřežní stráži
a o zrušení nařízení (ES) č. 2007/2004, nařízení (ES) č. 863/2007 a rozhodnutí Rady 2005/267/ES
DŮVODOVÁ ZPRÁVA
1.SOUVISLOSTI NÁVRHU
•Odůvodnění a cíle návrhu
Cílem tohoto návrhu je zřídit evropskou pohraniční a pobřežní stráž, a tím zajistit evropské integrovanou správu vnějších hranic EU, aby bylo možné účinně řídit migraci a zaručit vysokou úroveň bezpečnosti v Unii a zároveň v ní zachovat volný pohyb osob. Návrh je součástí balíčku opatření, který předložila Komise, aby lépe zaručila ochranu vnějších hranic EU, jak je popsáno v průvodním sdělení Komise.
V roce 2015 zaznamenala Evropská unie na svých vnějších hranicích mimořádné tlaky, přičemž v období od ledna do listopadu letošního roku podle odhadů nelegálně překročilo hranici 1,5 milionu osob. Obrovský rozsah smíšených migračních toků, které proudí přes vnější hranice Evropské unie, a následné druhotné pohyby osob prokázaly, že stávající struktury na úrovni Unie i členských států nestačí k tomu, že umožnily vypořádat se výzvami, které jsou s takovýmto rozsáhlým přílivem osob spjaty. V prostoru bez vnitřních hranic ovlivňuje nelegální migrace přes vnější hranice jednoho členského státu všechny ostatní členské státy v schengenském prostoru. Rozsáhlé druhotné pohyby osob přiměly několik členských států k tomu, aby na svých vnitřních hranicích znovu zavedly hraniční kontroly. Tím se výrazně zkomplikovalo fungování schengenského prostoru a ohrozila jeho soudržnost.
V průběhu současné migrační krize vyšlo jasně najevo, že schengenský prostor bez vnitřních hranic lze udržet pouze v případě, že budou účinně zabezpečeny a chráněny vnější hranice. Kontrola vnějších hranic Unie představuje společný a sdílený zájem a je třeba ji vykonávat v souladu s vysokými a jednotnými normami Unie.
Znepokojení občanů ještě umocnily zvýšené obavy o bezpečnost po letošních teroristických útocích. Třebaže hranice nemohou nikdy zajistit úplnou bezpečnost, jejich ostraha může výrazně přispět ke zvýšení bezpečnosti a získání zpravodajských informací a ke zmaření budoucích útoků. Význam této jejich funkce dokonce ještě sílí ve světle skutečnosti, že se na teroristických útocích podílejí zahraniční bojovníci. Další posílení bezpečnosti na vnějších hranicích má proto zásadní význam pro obnovení důvěry veřejnosti.
Jednotný prostor pro pohyb bez vnitřních hranic bude udržitelný pouze v případě, že budou účinně chráněny vnější hranice. Každý řetěz je vždy pouze tak silný, jak silný je jeho nejslabší článek. Proto je potřeba učinit rozhodující krok k integrovanému systému správy vnějších hranic. Ten je možný pouze jako úkol sdílený všemi členskými státy v souladu se zásadami solidarity a odpovědnosti, na nichž se všechny orgány EU dohodly jako na hlavních zásadách, jimiž je nutné se řídit při řešení migrační krize.
Evropský program pro migraci určil, že je nutné přejít na sdílenou správu vnějších hranic, a to v souladu s cílem „postupně zavést integrovaný systém řízení vnějších hranic“, který je stanoven v článku 77 SFEU. V zářijovém projevu o stavu Unie předseda Juncker oznámil, že Komise v tomto ohledu do konce roku předloží ambiciózní kroky, a to v podobě plně funkční evropské pohraniční a pobřežní stráže, což bylo následně potvrzeno v pracovním programu Komise na rok 2016 1 .
Návrh nařízení vymezuje obecné zásady evropské integrované správy hranic; zřizuje evropskou pohraniční a pobřežní stráž a Evropskou agenturu pro pohraniční a pobřežní stráž vybudovanou na základech agentury Frontex. Cílem tohoto návrhu nařízení je zajistit integrovanější správu vnějších hranic EU, a to mimo jiné zřízením Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž, která bude mít větší pravomoci v oblastech správy vnějších hranic a navracení, než má v současnosti agentura Frontex. Tento návrh nařízení uděluje Evropské agentuře pro pohraniční a pobřežní stráž dodatečné pravomoci, které jsou nutné k tomu, aby agentura mohla účinně provádět integrovanou správu hranic na úrovni Unie, odstraňovat nedostatky ve správě hranic na vnitrostátní úrovni a reagovat na bezprecedentní migrační toky, jako jsou ty, které se letos objevily na vnějších hranicích Evropské unie.
Udělení těchto dodatečných pravomocí evropské pohraniční a pobřežní stráži na evropské úrovni má zásadní význam, má-li se zabránit tomu, aby nedostatky ve správě vnějších hranic či nepředvídané migrační toky ohrožovaly řádné fungování schengenského prostoru. S výzvami, které vyplynuly z migrační krize, se nelze odpovídajícím způsobem vypořádat, budou-li členské státy jednat nekoordinovaně. Integrovaná správa hranic je sdílenou odpovědností Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž a vnitrostátních orgánů odpovědných za správu hranic včetně pobřežní stráže, jestliže vykonává úkoly spojené s ochranou hranic, a tyto orgány a agentura společně tvoří evropskou pohraniční a pobřežní stráž.
•Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky
Tento návrh nařízení reaguje na výzvy Evropského parlamentu a Evropské rady k účinné správě vnějších hranic Evropské unie. Evropská rada na zasedání v říjnu 2015 2 určila jasné směry, podle nichž je nutné posílit vnější hranice Evropské unie zejména prací na vytvoření systému integrované správy vnějších hranic a posílením mandátu agentury Frontex v kontextu diskusí o rozvoji systému evropské pohraniční a pobřežní stráže a rovněž o vysílání pohraničních jednotek rychlé reakce v případech, kdy schengenská hodnocení či analýza rizik prokážou, že je nutné ve spolupráci s dotčeným členským státem provést rozsáhlé a rychlé kroky. Evropská rada rovněž měla za to, že by měl být rozšířen mandát agentury Frontex v souvislosti s navracením, aby obsahoval také právo organizovat společné návratové operace z vlastního podnětu a aby se posílila úloha této agentury při získávání cestovních dokladů pro navracené osoby.
V Evropském programu pro migraci Komise navrhla, aby správa vnějších hranic byla sdílenou odpovědností členských států a Evropské unie. Na tomto základě Evropský program pro migraci navrhl změny právního základu agentury Frontex, které mají posílit její úlohu a kapacitu. Dalšími kroky, které má Komise podle návrhu přijmout, je zřízení evropské pohraniční a pobřežní stráže, posílení úlohy Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž při organizaci a koordinaci navracení, zajištění spolupráce mezi agenturami, lepší správa prostředků agentury a členských států a zahájení nového přístupu „založeného na hotspotech“.
Tímto návrhem nařízení Komise přispívá ke zvýšení účinnosti a spolehlivosti správy hranic, a to tím, že do něj vnáší novou úroveň odpovědnosti a solidarity. V průběhu posledních několika let zavedla Evropská unie politiku, která má členským státům umožnit, aby budovaly a udržovaly spolehlivé vnější hranice. Avšak vzhledem k tomu, že neexistuje strategické provádění integrované správy hranic na úrovni Unie, stále přetrvávají nesrovnalosti v provádění na úrovni jednotlivých členských států. Proto je nutné zavést normy Unie pro správu hranic, aby byly pokryty všechny aspekty správy vnějších hranic Unie, jak určila Komise v Evropském programu pro migraci.
Tento návrh vychází ze stávající politiky správy hranic včetně agentury Frontex a dovádí ji na kvalitativně jinou úroveň. Agentura Frontex byla zřízena nařízením Rady (ES) č. 2007/2004, jež bylo následně pozměněno nařízením (ES) č. 862/2007 3 , které zavedlo zásahy rychlé reakce na hranicích, a nařízením (EU) č. 1168/2011 4 , které zdůraznilo odpovědnost agentury Frontex při ochraně základních práv. Tento návrh do značné míry rozvíjí schopnost agentury účinně reagovat na stávající či budoucí hrozby na vnějších hranicích tím, že aktivně posiluje, posuzuje a koordinuje činnosti členských států při provádění odpovídajících opatření na vnějších hranicích.
Návrh doplňuje stávající právní předpisy tím, že sleduje podobný přístup, jaký byl uplatněn u Evropského systému ostrahy hranic (Eurosur) 5 , a dále podporuje ducha spolupráce, výměnu informací a snahy o koordinaci mezi členskými státy a Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž, jakož i mezi vnitrostátními orgány a agenturami Unie, přičemž zavádí konkrétní a závazné závazky. Rovněž vychází z nařízení (EU) č. 656/2004 6 , kterým se stanoví pravidla pro ostrahu vnějších námořních hranic v kontextu operativní spolupráce koordinované agenturou Frontex. Návrh také rozvíjí a posiluje zásahy rychlé reakce na hranicích.
Návrh samotný, a zejména posouzení zranitelnosti, doplňuje schengenský hodnotící mechanismus, jenž byl zaveden nařízením (EU) č. 1053/2013 7 . Schengenský hodnotící mechanismus má zachovat vzájemnou důvěru mezi členskými státy. Sestává z technického a právního posouzení, která má ověřit, že je správně uplatňováno schengenské acquis a že jsou dodržovány nezbytné podmínky pro odstranění kontrol na vnitřních hranicích. V případech, kdy ze schengenského hodnocení vyplývá, že na vnější hranici existují závažné nedostatky, může Komise doporučit, aby bylo zahájeno vyslání jednotek evropské pohraniční a pobřežní stráže, nebo může agentuře předložit strategické plány, aby k nim agentura vyjádřila své stanovisko. Stávajícím návrhem rovněž nejsou dotčena opatření, která mohou být přijata podle článků 19a a 26 Schengenského hraničního kodexu.
Posouzení zranitelnosti se soustředí na prevenci, aby se zabránilo vzniku krizové situace. Jde o posouzení operativních schopností členských států na vnějších hranicích, a za tímto účelem se zkoumá technické vybavení, kapacity, zdroje a pohotovostní plány. Uvedené posouzení provádí agentura, dozorčí rada vydává doporučení výkonnému řediteli a ten následně rozhoduje o nezbytných opatřeních. Pokud by členský stát nevyhověl rozhodnutí výkonného ředitele, a ohrozil tím fungování schengenského prostoru, může Komise přijmout prováděcí rozhodnutí, jímž si vyžádá přímý zásah agentury v terénu.
Tento návrh vychází ze stávajících ustanovení politiky, dále je rozvíjí a spojuje je tak, aby vznikla evropská pohraniční a pobřežní stráž, a tím vytváří integrovaný systém správy vnějších hranic na úrovni Unie, jak stanoví čl. 77 odst. 2 písm. d) Smlouvy o fungování Evropské unie.
•Soulad s ostatními politikami Unie
Tento návrh je úzce provázán s dalšími politikami Unie a doplňuje je, konkrétně jde o tyto politiky:
a)společný evropský azylový systém, v jehož rámci jsou zřízeny podpůrné týmy pro řízení migrace v oblastech hotspotů, což úzce souvisí s relokací osob, které jednoznačně potřebují mezinárodní ochranu;
b)vnitřní bezpečnost, jak zdůrazňuje Evropský program pro bezpečnost, společné vysoké normy správy hranic mají zásadní význam pro předcházení přeshraniční trestné činnosti a terorismu; tento návrh dále přispívá k dosažení vysoké úrovně vnitřní bezpečnosti tím, že agentuře umožňuje, aby do analýzy rizik zahrnula aspekty přeshraniční trestné činnosti a terorismu, tím, že umožňuje, aby zpracovávala osobní údaje osob podezřelých z účasti na teroristických činech, a že stanoví, že agentura bude spolupracovat s dalšími agenturami Unie a mezinárodními organizacemi při prevenci terorismu. Pokud jde o přístup k vnitrostátním a evropským databázím, návrh nařízení stanoví, že členské státy jsou povinny umožnit příslušníkům jednotek evropské pohraniční a pobřežní stráže k těmto databázím přístup. Komise se bude zabývat možností udělit agentuře přístup k evropským databázím, např. databázím SIS a EURODAC, a zváží, zda předloží návrhy, jimiž by změnila právní akty, na kterých jsou tyto databáze založeny;
c)strategii Unie pro řízení celních rizik a bezpečnost dodavatelského řetězce, která stanoví, že je třeba prosazovat spolupráci agentur a sdílení informací mezi celními, donucovacími a bezpečnostními orgány s cílem zaručit doplňkovost úloh, vývoj společných kritérií rizik a sdílení informací o rizicích;
d)námořní bezpečnost, jakož i námořní dohled, které doplňuje nastolením evropské spolupráce při plnění funkcí pobřežní stráže, a to mezi Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž, Evropskou agenturou pro kontrolu rybolovu a Evropskou agenturou pro námořní bezpečnost;
e)politiku vnějších vztahů Unie vzhledem k tomu, že Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž by měla usnadňovat a podporovat operativní spolupráci mezi členskými státy a třetími zeměmi, a to rovněž koordinací této operativní spolupráce v oblasti správy vnějších hranic a vysíláním styčných úředníků do třetích zemí, jakož i spoluprací s orgány třetích zemí při navracení, a to i v souvislosti se získáváním cestovních dokladů.
2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA
•Právní základ
Tento legislativní návrh je založen na čl. 77 odst. 2 písm. b) a d) a čl. 79 odst. 2 písm. c) Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU).
Podle čl. 77 odst. 1 písm. b) a c) Unie rozvíjí politiku s cílem zajistit kontrolu osob a účinný dohled nad překračováním vnějších hranic a postupně zavést integrovaný systém správy vnějších hranic. Podle čl. 77 odst. 2 písm. b) a d) přijímají Evropský parlament a Rada pro tyto účely řádným legislativním postupem opatření týkající se kontrol, jimž podléhají osoby překračující vnější hranice, a veškerá opatření nezbytná pro postupné zavedení integrovaného systému správy vnějších hranic.
Ustanovení čl. 79 odst. 2 písm. c) opravňuje Evropský parlament a Radu k tomu, aby přijímaly opatření v oblasti nedovoleného přistěhovalectví a nedovoleného pobytu včetně vyhoštění a vracení osob s neoprávněným pobytem.
•Subsidiarita
Cílem tohoto návrhu je zajistit evropské integrovanou správu vnějších hranic EU, aby byla účinně řízena migrace a zajištěna vysoká úroveň bezpečnosti v Unii a zároveň zachován volný pohyb osob na jejím území. V prostoru bez vnitřních hranic ovlivňuje nelegální migrace přes vnější hranice jednoho členského státu všechny ostatní členské státy v schengenském prostoru. Prostor bez vnitřních hranic bude udržitelný pouze v případě, že budou účinně zabezpečeny a chráněny vnější hranice.
Jelikož ochrana vnějších hranic Unie představuje společný a sdílený zájem, který se musí plnit v souladu s vysokými a jednotnými normami Unie, nemůže být cílů tohoto návrhu uspokojivě dosaženo na úrovni členských států a lze jich lépe dosáhnout na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii.
•Proporcionalita
Návrh nařízení má reagovat na nové výzvy a politické skutečnosti, jimž Unie čelí, a to jak v souvislosti s řízením migrace, tak vnitřní bezpečností. Zavádí soubor opatření, která se uceleným způsobem snaží řešit otázku správy hranic. Zajišťuje, že členské státy v plném rozsahu a správně uplatňují pravidla integrované správy hranic, že jsou přijímána vhodná opatření, aby se zamezilo vzniku krizových situací a aby byly na vnějších hranicích v rané fázi prováděny zásahy, a dbá na to, aby byla bezodkladná opatření na úrovni Unie za účelem přímého zásahu v terénu přijímána teprve tehdy, je-li situace navzdory všemu kritická. S ohledem na cíle nařízení a v souladu se zásadou proporcionality stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.
•Volba nástroje
Pouze nařízení může zajistit nezbytný stupeň jednotnosti, která je nutná k tomu, aby byla zajištěna integrovaná správa vnějších hranic. Kromě toho vzhledem k tomu, že agentura Frontex, přejmenovaná na Evropskou agenturu pro pohraniční a pobřežní stráž, byla zřízena nařízením, je tentýž právní nástroj vhodný také pro tento návrh.
3.KONZULTACE SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI
Při přípravě tohoto návrhu Komise vycházela z diskusí o správě hranic a opatřeních nutných k vyřešení migrační krize, které pravidelně probíhají v Evropské radě a v Radě ministrů, jakož i v Evropském parlamentu. O budoucnosti správy hranic a zejména posílení agentury Frontex se nedávno diskutovalo na zasedání Rady ministrů, které se konalo dne 8. října 2015 8 . Po tomto zasedání se dne 15. října 2015 9 konalo zasedání Evropské rady, na němž Rada ve svých směrech k budoucnosti správy hranic vyzvala k posílení vnějších hranic Evropské unie mimo jiné tím, že bude zaveden systém integrované správy hranic a posílen mandát agentury Frontex.
Od okamžiku, kdy se agentura Frontex dne 1. května 2005 ujala svých povinností, byly vedeny soustavné diskuse s příslušnými zaniteresovanými stranami na evropské i vnitrostátní úrovni. Zejména se konaly pravidelné diskuse v souvislosti s podáváním zpráv agentury v Evropském parlamentu a Radě. Agentura průběžně podává zprávy o svých činnostech na zasedání správní rady a také prostřednictvím různých zpráv, které vydává v průběhu roku. Dochází také k pravidelné výměně informací s dalšími agenturami Unie, zejména s Evropským podpůrným úřadem pro otázky azylu, Agenturou Evropské unie pro základní práva a Europolem, jakož i s evropským veřejným ochráncem práv. Bylo rovněž uspořádáno několik diskusí s občanskou společností a zástupci akademické obce.
V roce 2014 Komise zahájila studii proveditelnosti, která se zabývá možností vytvoření evropského systému pohraniční stráže pro kontrolu vnějších hranic Unie (Study on the feasibility of the creation of a European System of Border Guards to control the external borders of the Union), jejíž výsledky byly zohledněny při přípravě tohoto návrhu.
Komise rovněž zajistila, aby byly zohledněny názory příslušných zainteresovaných stran, a to tím, že důkladně zvážila výsledky externího hodnocení agentury Frontex. Toto externí hodnocení, které je založeno na článku 33 nařízení (EU) č. 2007/2004, bylo provedeno v období od července 2014 do června 2015 a vztahuje se na období od července 2008 do července 2014. O závěrečné zprávě diskutovala správní rada agentury Frontex dne 10. září 2015 a tato rada vydala doporučení ohledně možných změn nařízení, jímž byla agentura Frontex zřízena. Tento návrh odráží většinu doporučení, která správní rada učinila ve svém rozhodnutí ze dne 28. října 2015.
Při vývoji mechanismu agentury pro podávání a vyřizování stížností Komise rovněž zohlednila zprávu Evropského parlamentu o zvláštní zprávě evropské veřejné ochránkyně práv v rámci šetření z vlastního podnětu OI/5/2012/BEH-MHZ týkajícího se agentury Frontex.
•Základní práva
Toto nařízení ctí základní práva a dodržuje zásady stanovené v Listině základních práv Evropské unie, zejména v článcích 18 a 19 uvedené listiny.
Tento návrh zaručuje základní práva tím, že stanoví povinnost Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž mít strategii pro základní práva, zřizuje poradní fórum pro základní práva, vymezuje rozšířenou úlohu úředníka pro otázky základních práv a zřizuje mechanismus pro podávání a vyřizování stížností, jehož prostřednictvím může kdokoli, kdo se domnívá, že byla činnostmi agentury nebo jakoukoli zasahující osobou z řad třetích stran porušena jeho práva, podat stížnost k Evropské agentuře pro pohraniční a pobřežní stráž.
Návrh je proto v souladu s články 2 a 6 Smlouvy o Evropské unii a s Listinou základních práv Evropské unie.
4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY
Úkolem Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž, která bude vytvořena ze stávající agentury Frontex, je správa vnějších hranic členských států. Subvence pro Frontex, která se přejmenovává na Evropskou agenturu pro pohraniční a pobřežní stráž,, je již součástí rozpočtu Unie.
Rozpočty agentury na roky 2015 a 2016 byly v roce 2015 posíleny, aby mohla agentura řešit problematiku migrační krize, zejména byly ztrojnásobeny finanční zdroje pro společné operace Poseidon a Triton, rozšířena podpora, kterou agentura poskytuje členským státům v oblasti navracení, a agentuře byly přiděleny nezbytné zdroje na zavedení hotspotů. Konečná subvence EU na rok 2016, přijatá rozpočtovým orgánem, činí 238 686 000 EUR.
Jelikož je nutné, aby agentura pokračovala v práci na správě vnějších hranic se stejnou intenzitou, a to i pokud jde o pátrání a záchranu a práci v oblasti navracení, je důležité, aby byla v budoucnosti jako základ pro roční rozpočet Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž zachována úroveň subvence poskytnuté v roce 2016.
Aby však agentura mohla odpovídajícím způsobem plnit své nové úkoly, jak stanoví tento návrh, bude nutné v rozpočtu Unie pro agenturu v roce 2017 přidat k částce pro agenturu na rok 2016 částku alespoň 31,5 milionů EU, dále je nutné vytvořit do roku 2020 dalších 602 pracovních míst a zajistit potřebné finanční zdroje, přičemž půjde o 329 pracovních míst z plánu pracovních míst agentury a 273 externích zaměstnanců.
5.OSTATNÍ PRVKY
•Mechanismy monitorování, hodnocení a podávání zpráv
Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž má řadu povinností v oblasti podávání zpráv o svých činnostech a monitorování své práce. Především musí agentura sestavovat souhrnnou výroční zprávu o činnosti, která musí obsahovat hodnocení společných operací a zásahů rychlé reakce na hranicích. Komise musí v souladu se svými pokyny každé tři roky provádět hodnocení, aby posoudila dopad, účinnost a účelnost všech činností agentury. Zjištění, ke nimž Komise při hodnocení dospěla, musí předat Evropskému parlamentu, Radě a správní radě agentury. Tato zjištění se zveřejní. Kromě toho mohou Evropský parlament a Rada také vyzvat výkonného ředitele agentury, aby jim podal zprávu o plnění svých úkolů.
•Podrobné vysvětlení zvláštních ustanovení návrhu
Tento návrh stanoví obecné zásady evropské integrované správy hranic, aby byla účinně řízena migraci a zajištěna vysoká úroveň vnitřní bezpečnosti v Evropské unii a zároveň zachován volný pohyb osob v Evropské unii.
Evropská integrovaná správa hranic sestává z opatření v třetích zemích, opatření prováděných ve spojení se sousedními třetími zeměmi, opatření týkajících se ochrany vnější hranice a opatření prováděných uvnitř oblasti volného pohybu včetně navracení státních příslušníků třetích zemí, kteří neoprávněně pobývají v určitém členském státě.
Tento návrh zřizuje evropskou pohraniční a pobřežní stráž, která je odpovědná za integrovanou správu hranic, a ve srovnání s mandátem agentury Frontex posiluje pravomoci Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž ve vztahu ke všem aspektům integrované správy hranic. Evropská pohraniční a pobřežní stráž se skládá z Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž a vnitrostátních orgánů, které jsou odpovědné za správu hranic, včetně pobřežní stráže, jestliže vykonává úkoly spojené s ochranou hranic. Úkolem evropské pohraniční a pobřežní stráže je provádět evropskou integrovanou správu hranic v souladu se zásadou sdílené odpovědnosti. Jelikož všechny vnitrostátní pohraniční stráže včetně pobřežní stráže, jestliže tato pobřežní stráž vykonává úkoly spojené s ochranou hranic, provádějí evropskou integrovanou správu hranic, jsou tyto pohraniční a pobřežní stráže nejen vnitrostátní, ale zároveň i pohraniční a pobřežní stráže evropské.
Vzhledem k těmto změnám pravomocí agentury Frontex, se agentura přejmenuje na Evropskou agenturu pro pohraniční a pobřežní stráž. Klíčovou úlohou Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž je vytvořit operativní a technickou strategii pro provádění integrované správy hranic na úrovni Unie, dohlížet na účinné fungování ochrany hranic na vnějších hranicích členských států, provádět posouzení zranitelnosti a zajistit, aby se vnitrostátní orgány zabývaly nedostatky ve správě vnějších hranic, poskytovat rozsáhlejší operativní a technickou pomoc členským státům prostřednictvím společných operací a zásahů rychlé reakce na hranicích a zajistit praktické provádění opatření v případech, kdy situace vyžaduje okamžité přijetí opatření na vnějších hranicích, jakož i organizovat, koordinovat a provádět návratové operace a návratové zásahy.
Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž bude muset mít rozsáhlý a účinný přehled, aby dokázala určit, zda je určitý členský stát schopen provádět použitelné právní předpisy EU a zda ve správě hranic ze strany členského státu existují slabá místa, aby se zabránilo tomu, že nárůsty migračních toků způsobí závažné problémy na vnějších hranicích. Pro tyto účely tento návrh vymezuje následující prvky, které posilují úlohu Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž ve srovnání s úlohou agentury Frontex:
Zřízení střediska pro monitorování a analýzu rizik, které je schopno monitorovat migrační toky do Evropské unie a uvnitř Unie a provádět analýzu rizik, kterou budou používat členské státy a která bude zahrnovat všechny aspekty, které jsou významné pro integrovanou správu hranic, zejména ochranu hranic, navracení, nezákonný druhotný pohyb státních příslušníků třetích zemí v Evropské unii, prevenci přeshraniční trestné činnosti včetně napomáhání nedovolenému přistěhovalectví, obchodování s lidmi a terorismus, jakož i situaci v sousedních třetích zemích, a to vše s cílem vyvinout mechanismus včasného varování, který analyzuje migrační toky proudící do EU.
Styční úředníci agentury budou vysíláni do členských států, aby agentura mohla zajistit řádné a účinné monitorování nikoli pouze analýzou rizik, výměnou informací a pomocí systému Eurosur, ale také na základě přítomnosti v terénu. Úkolem styčného úředníka je podporovat spolupráci agentury a členských států a zejména podporovat shromažďování informací, které agentura potřebuje k provádění posouzení zranitelnosti a monitorování opatření, která členské státy přijímají na vnějších hranicích.
Kontrolní úloha agentury je zajištěna tím, že agentura musí povinně provádět posouzení zranitelnosti, aby bylo možné posoudit schopnost členských států čelit výzvám na jejich vnějších hranicích, a to rovněž prostřednictvím posouzení vybavení a zdrojů členských států, jakož i jejich pohotovostního plánování. Výkonný ředitel na základě doporučení dozorčí rady vytvořené v rámci Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž určí opatření, která má dotčený členský stát přijmout, a měl by stanovit lhůtu, v níž by měla být tato opatření přijata. Rozhodnutí výkonného ředitele bude pro dotčený členský stát závazné a v případech, kdy nebudou nezbytná opatření přijata ve stanovené lhůtě, bude záležitost předána správní radě k dalšímu rozhodnutí. Jestliže členský stát přesto žádné opatření nepřijme, a ohrozí tak fungování schengenského prostoru, může Komise přijmout prováděcí rozhodnutí o přímém zásahu agentury.
Nové postupy pro řešení situací, které vyžadují okamžité přijetí opatření, v případech, kdy členský stát nepřijme nezbytné nápravné opatření v souladu s posouzením zranitelnosti nebo kdy dojde k nepřiměřenému migračnímu tlaku na vnější hranici, kvůli němuž se ochrana vnějších hranic stane neúčinnou do takové míry, že vznikne riziko, že bude ohroženo fungování schengenského prostoru. Součástí těchto postupů bude prováděcí rozhodnutí Komise, v němž se určí opatření, která má provést Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž a která jsou vymezena v tomto opatření, a které bude od dotčeného členského státu vyžadovat, aby při provádění uvedených opatření spolupracoval s agenturou. Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž pak určí kroky, které je třeba provést za účelem praktického výkonu opatření uvedených v rozhodnutí Komise, a přímo zasáhne v dotčeném členském státě.
Rozšířené úkoly agentury, které sestávají ze zřízení a vysílání jednotek evropské pohraniční a pobřežní stráže do společných operací a zásahů rychlé reakce na hranicích, vytvoření rezervy technického vybavení, pomoci Komisi při koordinaci činností podpůrných týmů pro řízení migrace v oblastech hotspotů a v posílené úloze při navracení, analýze rizik, odborné přípravě a výzkumu.
Povinné vytváření rezervy lidských zdrojů zřízením rezervního týmu pro rychlé nasazení, v němž budou stálí příslušníci, jejichž počet se bude každoročně skládat z malého procenta z celkového počtu příslušníků pohraniční stráže v členských státech. Jednotky evropské pohraniční a pobřežní stráže z rezervního týmu pro rychlé nasazení by měly být v případě potřeby okamžitě doplněny dalšími jednotkami evropské pohraniční a pobřežní stráže.
Využívání vlastní rezervy technického vybavení, buď tím, že je agentura sama pořídí, nebo je vlastní společně s členskými státy, a správa rezervy technického vybavení, které poskytnou členské státy, a to na základě potřeb určených agenturou a na základě požadavku, aby byla rezerva technického vybavení doplněna dopravními prostředky a operativním vybavením pořízeným členskými státy v rámci specifických akcí Fondu pro vnitřní bezpečnost.
Klíčová úloha v poskytování pomoci Komisi při koordinaci podpůrných týmů pro řízení migrace v oblastech hotspotů, které se vyznačují smíšenými migračními toky a kde Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž společně s Evropským podpůrným úřadem pro otázky azylu, Europolem a dalšími relevantními agenturami Unie poskytuje koordinovanou a posílenou technickou a operativní podporu členským státům.
Posílená úloha agentury při navracení, a to tím, že je v rámci agentury zřízen úřad pro navracení, který by měl členským státům poskytovat všechnu nezbytnou operativní posilu, aby mohly účinně navracet neoprávněně pobývající státní příslušníky třetích zemí. Agentura bude koordinovat a organizovat návratové operace a návratové zásahy z jednoho či více členských států a prosazovat jejich organizaci z vlastního podnětu, aby posílila systém navracení v členských státech, které jsou vystaveny zvláštnímu tlaku. Agentura bude muset mít k dispozici rezervy osob pověřených sledováním nuceného navracení, osob pověřených doprovodem nuceně navracených osob a specialistů na navracení, které poskytnou členské státy a z nichž budou tvořeny evropské jednotky pro návratové zásahy, jež budou vysílány do členských států.
Účast agentury na řízení výzkumných a inovačních činností, které mají význam z hlediska ochrany vnějších hranic, včetně využití vyspělé technologie dohledu, např. dálkově řízených letadlových systémů, a na vývoji pilotních projektů týkajících se záležitostí, na které se vztahuje toto nařízení.
Evropská spolupráce v oblasti funkcí pobřežní stráže, a to rozvojem meziodvětvové spolupráce mezi Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž, Evropskou agenturou pro kontrolu rybolovu a Evropskou agenturou pro námořní bezpečnost za účelem zlepšení synergií mezi těmito agenturami, aby bylo možné poskytovat účinnější a účelnější víceúčelové služby vnitrostátním orgánům, které plní funkce pobřežní stráže.
Zesílená spolupráce s třetími zeměmi, a to na základě koordinace operativní spolupráce mezi členskými státy a třetími zeměmi při správě hranic včetně koordinace společných operací a na základě vysílání styčných úředníků do třetích zemí, jakož i prostřednictvím spolupráce s orgány třetích zemí v souvislosti s navracením včetně získávání cestovních dokladů.
Posílit mandát agentury, pokud jde o zpracování údajů, tím, že bude rovněž povoleno zpracovávat osobní údaje při organizaci a koordinaci společných operací, pilotních projektů, zásahů rychlé reakce na hranicích, návratových operací, návratových zásahů a také v rámci podpůrných týmů pro řízení migrace, jakož i při výměně informací s členskými státy, Evropským podpůrným úřadem pro otázky azylu, Europolem, Eurojustem a dalšími agenturami Unie.
Zaručení ochrany základních práv zřízením mechanismu pro podávání a vyřizování stížností, jehož prostřednictvím bude možné vyřizovat stížnosti na možná porušení základních práv při provádění činností Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž. Mechanismus pro podávání a vyřizování stížností je mechanismus administrativní, jelikož agentura nemůže sama vyšetřovat údajná porušení základních práv příslušníky jednotek evropské pohraniční a pobřežní stráže.
2015/0310 (COD)
Návrh
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY
o evropské pohraniční a pobřežní stráži
a o zrušení nařízení (ES) č. 2007/2004, nařízení (ES) č. 863/2007 a rozhodnutí Rady 2005/267/ES
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 77 odst. 2 písm. b) a d) a čl. 79 odst. 2 písm. c) této smlouvy,
s ohledem na návrh Evropské komise,
po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,
10 s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru,
11 s ohledem na stanovisko Výboru regionů,
v souladu s řádným legislativním postupem,
vzhledem k těmto důvodům:
(1)Ve dnech 25. a 26. června 2015 12 vyzvala Evropská rada k širšímu úsilí o vyřešení migrační krize a k tomu, aby toto úsilí bylo vyvíjeno komplexně, a to rovněž posílením správy hranic s cílem lépe řídit sílící smíšené migrační toky. Kromě toho Evropská rada dne 23. září 2015 13 zdůraznila, že je nutné zabývat se dramatickou situací na vnějších hranicích, jakož i posílit kontroly na těchto hranicích, zejména pomocí dodatečných zdrojů pro Evropskou agenturu pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie, Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu a Europol, které budou doplněny lidskými zdroji a technickými příspěvky členských států.
(2)Cílem politiky Unie v oblasti správy vnějších hranic je vyvinout a provádět evropskou integrovanou správu hranic na vnitrostátní úrovni i na úrovni Unie, přičemž tuto integrovanou správu hranic nezbytně provází volný pohyb osob v rámci Evropské unie a je základní součástí prostoru svobody, bezpečnosti a práva. Evropská integrovaná správa hranic má zásadní význam pro lepší řízení migrace a zaručení vyšší úrovně vnitřní bezpečnosti v Unii.
(3)Evropská integrovaná správa hranic, založená na čtyřstupňovém modelu kontroly přístupu, sestává z opatření v třetích zemích, např. v rámci společné vízové politiky, opatření prováděných se sousedními třetími zeměmi, opatření týkajících se ochrany samotné vnější hranice, jakož i z analýzy rizik a opatření v oblasti volného pohybu včetně navracení.
(4)Aby se zaručilo účinné provádění evropské integrované správy hranic, měla by být zřízena evropská pohraniční a pobřežní stráž. Evropská pohraniční a pobřežní stráž se skládá z Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž a vnitrostátních orgánů, které jsou odpovědné za správu hranic, včetně pobřežní stráže, jestliže vykonává úkoly spojené s ochranou hranic, a opírá se o společné využívání informací, schopností a systémů na vnitrostátní úrovni a reakce Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž na úrovni Unie.
(5)Evropská integrovaná správa hranic je sdílenou odpovědností Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž a vnitrostátních orgánů odpovědných za správu hranic včetně pobřežní stráže, jestliže vykonává úkoly spojené s ochranou hranic. Zatímco členské státy si ponechávají prvořadou odpovědnost za řízení vlastních úseků vnějších hranic ve vlastním zájmu a v zájmu všech ostatních členských států, které zrušily ochranu svých vnitřních hranic, Evropská agentura pro pohraniční pobřežní stráž by měla zaručit, že jsou uplatňována opatření Unie týkající se správy vnějších hranic, a to posilováním, posuzováním a koordinací akcí členských států, jimiž se uvedená opatření provádějí.
(6)Tvorba politiky a právních předpisů o ochraně vnějších hranic a navracení zůstává v pravomoci orgánů Unie. Měla by být zaručena těsná koordinace mezi Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž a těmito orgány.
(7)Evropská agentura pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie, běžně označovaná jako Frontex, byla zřízena nařízením Rady (ES) č. 2007/2004 14 . Od okamžiku, kdy se 1. května 2005 ujala svých povinností, úspěšně pomáhá členských státům s prováděním operativních aspektů správy vnějších hranic prostřednictvím společných operací a zásahů rychlé reakce na hranicích, jakož i analýzou rizik, výměnou informací, vztahy s třetími zeměmi a navracením státních příslušníků třetích zemí, kteří neoprávněné pobývají na území členských států.
(8)Vzhledem k sílícím migračním tlakům na vnějších hranicích, k nutnosti zaručit vysokou úroveň vnitřní bezpečnosti v Unii a ochránit fungování schengenského prostoru, jakož i zastřešující zásadě solidarity je nutné posílit správu vnějších hranic, přičemž jako základ poslouží práce agentury Frontex, která bude dále rozvíjena do podoby agentury se sdílenou odpovědností za správu vnějších hranic.
(9)Úkoly agentury Frontex by proto měly být rozšířeny, aby tyto změny odrážely, a agentura Frontex by měla být přejmenována na Evropskou agenturu pro pohraniční a pobřežní stráž. Klíčovou úlohou Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž by mělo být vytvoření operativní a technické strategie pro provádění integrované správy hranic na úrovni Unie, dohlížení na účinné fungování ochrany vnějších hranic členských států, poskytování rozsáhlejší operativní a technické pomoci členským státům prostřednictvím společných operací a zásahů rychlé reakce na hranicích a zaručení praktického výkonu opatření v případech, kdy situace vyžaduje okamžité přijetí opatření na vnějších hranicích, jakož i organizování, koordinace a provádění návratových operací a návratových zásahů.
(10)Aby mohla Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž své úkoly plnit účinně, opírá se o spolupráci členských států. V tomto ohledu je důležité, aby agentura a členské státy jednaly v dobré víře a aby si včas vyměňovaly přesné informace.
(11)Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž by měla připravovat obecnou a požadavkům přizpůsobenou analýzu rizik, a to na základě společného modelu integrované analýzy rizik, který bude uplatňovat jak samotná agentura, tak členské státy. Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž by měla na základě informací od členských států poskytovat odpovídající informace a zpravodajské údaje, které zahrnují všechny aspekty důležité pro evropskou integrovanou správu hranic, zejména informace o ochraně hranic, navracení, nezákonném druhotném pohybu státních příslušníků třetích zemí na území Unie, prevenci přeshraniční trestné činnosti včetně napomáhání nedovolenému přistěhovalectví, boji proti obchodování s lidmi a terorismu, jakož i o situaci v sousedních třetích zemích, aby bylo možné přijímat vhodná opatření nebo se vypořádat se zjištěnými hrozbami a riziky v zájmu zdokonalení integrované správy vnějších hranic.
(12)V duchu sdílené odpovědnosti by Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž měla pravidelně monitorovat správu vnějších hranic. Agentura by měla zaručit řádné a účinné monitorování nejen prostřednictvím analýzy rizik, výměny informací a systému Eurosur, ale také přítomností odborníků z řad vlastních zaměstnanců v členských státech. Agentura by proto měla být schopna vysílat do konkrétních členských států na určitou dobu styčné úředníky a ti by měli během svého pobytu podávat zprávy výkonnému řediteli. Zprávy styčných úředníků by měly být součástí posouzení zranitelnosti.
(13)Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž by měla provádět posouzení zranitelnosti, v němž posoudí schopnosti členských států čelit výzvám na jejich vnějších hranicích a také vybavení a zdroje členských států, jakož i jejich pohotovostní plány pro řešení možných krizí na vnějších hranicích. Členské státy by měly přijmout nápravná opatření, aby odstranily nedostatky uvedené ve zmíněném posouzení. Výkonný ředitel by měl na základě doporučení dozorčí rady vytvořené v rámci Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž určit opatření, která mají dotčené členské státy přijmout, a měl by stanovit lhůtu, v níž by měla být tato opatření přijata. Toto rozhodnutí by mělo být pro daný členský stát závazné a v případech, kdy nebudou nezbytná opatření přijata ve stanovené lhůtě, je třeba záležitost předat správní radě k dalšímu rozhodnutí.
(14)Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž by měla organizovat odpovídající technickou a operativní pomoc členským státům, aby posílila jejich schopnost plnit závazky v souvislosti s ochranou vnějších hranic a čelit výzvám na vnější hranici, které vznikají v důsledku nedovoleného přistěhovalectví nebo přeshraniční trestné činnosti. V tomto ohledu by Agentura po evropskou pohraniční a pobřežní stráž měla na žádost členského státu či z vlastního podnětu organizovat a koordinovat společné operace pro jeden či více členských států a vysílat do nich jednotky evropské pohraniční a pobřežní stráže i nezbytné technické vybavení, rovněž může vysílat odborníky z řad vlastních zaměstnanců.
(15)V případech, kdy na vnější hranice působí zvláštní a nepřiměřený tlak, by Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž měla na žádost členského státu nebo z vlastního podnětu organizovat a koordinovat zásahy rychlé reakce na hranicích a vysílat jednotky evropské pohraniční a pobřežní stráže z rezervního týmu pro rychlé nasazení, jakož i technické vybavení. Zásahy rychlé reakce na hranicích by měly být posilou v situacích, kdy je nutné okamžitě reagovat a kdy by takovýto zásah zajistil účinnou reakci. Aby se zaručilo účinné provedení takového zásahu, měl by členský stát zajistit, aby byly pro rezervní tým pro rychlé nasazení k dispozici příslušníci pohraniční stráže a další relevantní pracovníci.
(16)V konkrétních oblastech vnějších hranic, v nichž jsou členské státy vystaveny zvláštnímu a nepřiměřenému tlaku charakterizovanému velkým přílivem smíšených migračních toků a které se označují jako oblasti hotspotů, by členské státy měly být schopny spolehnout se na zvýšenou operativní a technickou posilu ze strany podpůrných týmů pro řízení migrace, které se skládají z týmů odborníků vyslaných z členských států Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž a Evropským podpůrným úřadem pro otázky azylu a dále odborníků z Europolu a dalších relevantních agentur Unie, jakož i odborníků z řad zaměstnanců Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž. Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž by měla být nápomocna Komisi při koordinaci různých agentur v terénu.
(17)V případech, kdy členský stát nepřijme nezbytné nápravné opatření v souladu s posouzením zranitelnosti nebo kdy dojde k nepřiměřenému migračnímu tlaku na vnějších hranicích, kvůli němuž se ochrana vnějších hranic stane neúčinnou do takové míry, že vznikne riziko, že bude ohroženo fungování schengenského prostoru, by měla být zajištěna jednotná, rychlá a účinná reakce na úrovni Unie. Za tímto účelem a s cílem zaručit lepší koordinaci na úrovni Unie by Komise měla určit opatření, která má provést Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž, a požadovat od dotčeného členského státu, aby s agenturou při provádění těchto opatření spolupracoval. Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž by pak měla určit kroky, které je třeba provést za účelem praktického výkonu opatření uvedených v rozhodnutí Komise, a ve spolupráci s dotčeným členským státem by měl být vypracován operační plán.
(18)Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž by měla mít nezbytné vybavení a zaměstnance, které bude vysílat do společných operací či zásahů rychlé reakce na hranicích. Při zahajování zásahů rychlé reakce na žádost členského státu nebo za situace, která vyžaduje okamžité přijetí opatření, by Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž měla být za tímto účelem schopna vysílat jednotky evropské pohraniční a pobřežní stráže z rezervního týmu pro rychlé nasazení, v němž by měli být stálí příslušníci, jejichž počet se bude každoročně skládat z malého procenta z celkového počtu příslušníků pohraniční stráže v členských státech, jichž by mělo být alespoň 1500. Jednotky evropské pohraniční a pobřežní stráže z rezervního týmu pro rychlé nasazení by měly být v případě potřeby okamžitě doplněny dalšími jednotkami evropské pohraniční a pobřežní stráže.
(19)Vzhledem k tomu, s jakou rychlostí je třeba vysílat vybavení a pracovníky zejména do oblastí na vnějších hranicích, které čelí náhlým velkým přílivům migračních toků, by Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž měla být rovněž schopna vysílat do těchto oblastí vlastní technické vybavení, které buď sama pořídí, nebo je vlastní společně s členským státem. Toto technické vybavení by mělo být agentuře dáno na její žádost k dispozici. Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž by rovněž měla spravovat rezervu technického vybavení poskytnutého členskými státy, a to na základě potřeb určených Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž, a tato rezerva by měla být doplněna dopravními prostředky a operativním vybavením pořízeným členskými státy v rámci specifických akcí Fondu pro vnitřní bezpečnost.
(20)Dne 8. října 2015 Evropská rada vyzvala k rozšíření mandátu Evropské agentury pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie, aby mohla agentura pomáhat členským státům při zajišťování účinného navracení neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí, a to rovněž organizováním návratových operací z vlastního podnětu a posílením své úlohy při získávání cestovních dokladů. Za tímto účelem vyzvala Evropská rada k tomu, aby byl v rámci Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž zřízen úřad pro navracení, který by měl být pověřen koordinací činností agentury v oblasti navracení.
(21)Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž by měla posílit pomoc, kterou poskytuje členským státům při navracení neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí, a to v souladu s návratovou politikou Unie a se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2008/115/ES 15 . Zejména by měla koordinovat a organizovat návratové operace z jednoho či více členských států a měla by organizovat a provádět návratové zásahy, aby posílila systémy navracení členských států, které vyžadují rozsáhlejší technickou a operativní pomoc, aby mohly tyto státy dostát svému závazku navracet v souladu s uvedenou směrnicí neoprávněně pobývající státní příslušníky třetích zemí.
(22)Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž by měla zřídit rezervy osob pověřených sledováním nuceného navracení, odborníků na nucené navracení a specialistů na navracení, které poskytnou členské státy a kteří by měli být vysíláni během návratových operací v rámci evropských jednotek pro návratové zásahy, které budou vytvořeny podle konkrétních požadavků a budou využívány při návratových zásazích. Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž by jim měla poskytnout nezbytnou odbornou přípravu.
(23)Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž by měla vypracovat konkrétní nástroje odborné přípravy a měla by na úrovni Unie poskytovat odbornou přípravu vnitrostátním instruktorům pohraniční stráže a zajišťovat dodatečnou odbornou přípravu a semináře týkající se ochrany vnějších hranic a navracení státních příslušníků třetích zemí, kteří neoprávněně pobývají na území členských států, a to pro úředníky příslušných vnitrostátních subjektů. Agentura by měla být oprávněna organizovat činnosti odborné přípravy ve spolupráci s členskými státy a třetími zeměmi na území těchto členských států a třetích zemí.
(24)Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž by měla monitorovat vývoj výzkumu důležitého pro ochranu vnějších hranic a přispívat k němu, včetně využívání vyspělých technologií dohledu a měla by tyto informace předávat členským státům a Komisi.
(25)Účinné provádění integrované správy vnějších hranic vyžaduje pravidelnou, rychlou a spolehlivou výměnu informací mezi členskými státy o správě vnějších hranic včetně informací o nedovoleném přistěhovalectví a navracení. Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž by měla vyvinout a provozovat informační systémy, které budou takovou to výměnu usnadňovat v souladu s právními předpisy Unie o ochraně údajů.
(26)Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž může za účelem plnění svého poslání a v míře nutné pro plnění svých úkolů spolupracovat s orgány, subjekty, úřady a agenturami Unie, jakož i s mezinárodními organizacemi v záležitostech, na které se vztahuje toto nařízení, a to v rámci pracovních ujednání uzavřených v souladu s právem a politikou Unie. Tato pracovní ujednání by měla být předem schválena Komisí.
(27)Vnitrostátní orgány, které plní funkce pobřežní stráže, jsou odpovědné za širokou škálu úkolů, které zahrnují námořní bezpečnost, zabezpečení, pátrání a záchranu, ochranu hranic, kontrolu rybolovu, celní kontrolu, obecné vymáhání práva a ochranu životního prostředí. Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž, Evropská agentura pro kontrolu rybolovu zřízená nařízením Rady (ES) č. 768/2005 16 a Evropská agentura pro námořní bezpečnost zřízená nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1406/2002 17 by proto měly posílit svoji vzájemnou spolupráci a také spolupráci s vnitrostátními orgány, které plní funkce pobřežní stráže, aby se zvýšil přehled o situaci v námořním prostoru a podpořila soudržná a hospodárná akce.
(28)Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž by měla usnadňovat a podporovat operativní spolupráci mezi členskými státy a třetími zeměmi v rámci politiky vnějších vztahů Unie, a to také koordinací operativní spolupráce členských států a třetích zemí při správě vnějších hranic a vysíláním styčných úředníků do třetích zemí a rovněž spoluprací s orgány třetích zemí při navracení a při získávání cestovních dokladů. Ve spolupráci s třetími zeměmi by Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž a členské státy měly dodržovat normy a standardy, které jsou alespoň rovnocenné těm, jež jsou stanoveny v právních předpisech Unie, a to i v případech, kdy spolupráce s třetími zeměmi probíhá na území těchto zemí.
(29)Toto nařízení ctí základní práva a dodržuje zásady uznávané články 2 a 6 Smlouvy o Evropské unii a obsažené v Listině základních práv Evropské unie. Zejména se snaží zaručit, že bude v plném rozsahu respektována lidská důstojnost, právo na život, právo na svobodu a bezpečnost, právo na ochranu osobních údajů, právo na přístup k azylu, právo na účinnou právní ochranu, práva dítěte, zákaz mučení a nelidského či ponižujícího zacházení anebo trestu, zákaz obchodování s lidmi a že budou uplatňovány zásady nediskriminace a nenavracení.
(30)Toto nařízení stanoví mechanismus Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž pro podávání a vyřizování stížností, který bude agentura používat ve spolupráci s úředníkem pro otázky základních práv, aby bylo možné monitorovat a zaručit dodržování základních práv při všech činnostech agentury. Mělo by jít o administrativní mechanismus, jehož prostřednictvím by úředník pro otázky základních práv měl nést odpovědnost za vyřizování stížností obdržených agenturou, a to v souladu s právem na řádnou správu. Úředník pro otázky základních práv by měl přezkoumat přijatelnost stížnosti, zaevidovat přijatelné stížnosti, předat všechny zaevidované stížnosti výkonnému řediteli, předat stížnosti na příslušníky pohraniční stráže domovskému členskému státu a zaevidovat navazující kroky agentury nebo daného členského státu. Vyšetřování trestné činnosti by měly provádět členské státy.
(31)Aby se zaručily jednotné podmínky pro provádění tohoto nařízení, a to zejména pokud jde o situace, které vyžadují okamžité přijetí opatření na vnějších hranicích, měly by být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 18 .
(32)Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž by měla být nezávislá ve vztahu k operativním a technickým záležitostem a mít právní, správní a finanční samostatnost. Proto je nezbytné a vhodné, aby byla subjektem Unie s právní subjektivitou a aby vykonávala prováděcí pravomoci, které jí svěřuje toto nařízení.
(33)Komise a členské státy by měly být zastoupeny ve správní radě, aby prováděly politiku a vykonávaly nad Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž politický dohled. Správní rada by se měla pokud možno skládat z operativních velitelů vnitrostátních služeb odpovědných za řízení ostrahy hranic nebo jejich zástupců. Této správní radě by měly být svěřeny pravomoci nezbytné k sestavování rozpočtu, ověřování jeho plnění, přijímání vhodných finančních předpisů, vypracovávání transparentních pracovních postupů pro rozhodování Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž a jmenování výkonného ředitele a jeho zástupce. Agentura by měla být řízena a provozována v souladu se zásadami společného přístupu k decentralizovaným agenturám Unie, který dne 19. července 2012 přijaly Evropský parlament, Rada a Evropská komise.
(34)K zaručení plné samostatnosti Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž by jí měl být přidělen samostatný rozpočet, jehož příjem tvoří zejména příspěvek Unie. Na příspěvek Unie a veškeré subvence ze souhrnného rozpočtu Unie se vztahuje rozpočtový proces Evropské unie. Kontrolu účtů by měl provádět Účetní dvůr.
(35)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2013 19 by se mělo bez omezení vztahovat Na Evropskou agenturu pro pohraniční a pobřežní stráž, která by měla přistoupit k interinstitucionální dohodě ze dne 25. května 1999 mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Komisí Evropských společenství o vnitřním vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) 20 .
(36)Na Evropskou agenturu pro pohraniční a pobřežní stráž by se mělo vztahovat nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise 21 .
(37)Veškeré zpracování osobních údajů Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž v rámci tohoto nařízení by se mělo provádět v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 22 .
(38)Zpracování osobních údajů členskými státy v rámci tohoto nařízení by se mělo provádět v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES 23 , rámcovým rozhodnutím Rady 2008/977/SVV 24 a měly by při něm být dodržovány zásady nezbytnosti a přiměřenosti.
(39)Jelikož cílů tohoto nařízení, totiž vývoje a provádění systému integrované správy vnějších hranic, a tím zaručení řádného fungování schengenského prostoru, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni nekoordinovaně jednajících členských států, a proto jich může být vzhledem k neexistenci kontrol na vnitřních hranicích a k silným migračním tlakům na vnějších hranicích a nutnosti zachovat vysokou úroveň vnitřní bezpečnosti v Unii lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.
(40)Pokud jde o Island a Norsko, rozvíjí toto nařízení ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Dohody uzavřené mezi Radou Evropské unie a Islandskou republikou a Norským královstvím o přidružení těchto dvou států k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis 25 , která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodě A rozhodnutí Rady 1999/437/ES ze dne 17. května 1999 26 . Ujednání mezi Evropským společenstvím na jedné straně a Islandskou republikou a Norským královstvím na straně druhé o pravidlech pro účast těchto států v Evropské agentuře pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie 27 stanoví pravidla pro účast těchto zemí na práci agentury včetně ustanovení o finančních příspěvcích a zaměstnancích.
(41)Pokud jde o Švýcarsko, rozvíjí toto nařízení ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Dohody mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis 28 , která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodech A, B a G rozhodnutí 1999/437/ES ve spojení s článkem 3 rozhodnutí Rady 2008/146/ES 29 .
(42)Pokud jde o Lichtenštejnsko, rozvíjí toto nařízení ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Protokolu podepsaného mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím, Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím o přistoupení Lichtenštejnského knížectví k Dohodě mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis 30 , která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodech A, B a G rozhodnutí Rady 1999/437/ES ve spojení s článkem 3 rozhodnutí Rady 2011/350/EU 31 .
(43)Ujednání mezi Evropským společenstvím na jedné straně a Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím na straně druhé o pravidlech pro účast těchto států v Evropské agentuře pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie 32 stanoví pravidla pro účast těchto zemí na práci agentury včetně ustanovení o finančních příspěvcích a zaměstnancích.
(44)V souladu s články 1 a 2 Protokolu o postavení Dánska připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie se Dánsko neúčastní přijímání tohoto nařízení a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné. Vzhledem k tomu, že toto nařízení doplňuje schengenské acquis podle ustanovení hlavy IV části třetí Smlouvy o založení Evropského společenství, rozhodne se Dánsko v souladu s článkem 5 uvedeného protokolu do šesti měsíců poté, co Rada přijala toto nařízení, zda je provede ve svém vnitrostátním právu.
(45)Toto nařízení rozvíjí ustanovení schengenského acquis, kterých se neúčastní Spojené království v souladu s rozhodnutím Rady 2000/365/ES 33 ; Spojené království se tedy nepodílí na jeho přijímání a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné.
(46)Toto nařízení rozvíjí ustanovení schengenského acquis, kterých se neúčastní Irsko v souladu s rozhodnutím Rady 2002/192/ES 34 ; Irsko se tedy nepodílí na jeho přijímání a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné.
(47)Agentura by měla usnadnit organizaci konkrétních činností, ve kterých mohou členské státy využít odborné znalosti a nástroje, které jsou Irsko a Spojené království ochotny nabídnout v souladu s postupy, o kterých rozhodne pro jednotlivé případy správní rada. K tomuto účelu mohou být zástupci Irska a Spojeného království vyzváni k účasti na zasedáních správní rady, aby se mohli plně zúčastnit přípravy takových konkrétních činností.
(48)Mezi Španělským královstvím a Spojeným královstvím existuje spor o vymezení hranic Gibraltaru.
(49)Pozastavení použitelnosti tohoto nařízení na hranice Gibraltaru neznamená změnu postojů dotyčných států.
(50)V souladu s čl. 28 odst. 2 nařízení (ES) č. 45/2001 byl konzultován evropský inspektor ochrany údajů, který své stanovisko předložil dne […] 35 .
(51)Toto nařízení má změnit a rozšířit ustanovení nařízení (ES) č. 2007/2004, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 863/2007 36 a rozhodnutí Rady 2005/267/ES 37 . Jelikož změny, které mají být provedeny, jsou podstatné z hlediska počtu i povahy, měly by být uvedené akty v zájmu jasnosti nahrazeny a zrušeny. Odkazy na zrušená nařízení by se měly považovat za odkazy na toto nařízení,
PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:
KAPITOLA I
EVROPSKÁ POHRANIČNÍ A POBŘEŽNÍ STRÁŽ
Článek 1
Předmět
Zřizuje se evropská pohraniční a pobřežní stráž za účelem zajištění evropské integrované správy vnějších hranic, aby byla účinně řízena migrace, zajištěna vysoká úroveň vnitřní bezpečnosti v Unii a zároveň zachován volný pohyb osob na jejím území.
Článek 2
Definice
Pro účely tohoto nařízení se:
1)„vnějšími hranicemi“ rozumějí pozemní a námořní hranice členských států a jejich letiště a námořní přístavy, na které se vztahují ustanovení hlavy II nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 562/2006 38 ;
2)„ochranou hranic“ rozumí ochrana hranic definovaná v čl. 2 odst. 9 nařízení (ES) č. 562/2006;
3)„jednotkami evropské pohraniční a pobřežní stráže“ rozumějí jednotky pohraniční stráže a další relevantní pracovníci ze zúčastněných členských států včetně národních odborníků, kteří jsou do agentury vysláni členskými státy, které mají být využity při společných operacích, zásazích rychlé reakce na hranicích, jakož i v rámci podpůrných týmů pro řízení migrace;
4)„hostitelským členským státem“ rozumí členský stát, v němž se provádí společná operace či zásah rychlé reakce na hranici, návratová operace nebo návratový zásah nebo z něhož se tyto zásahy či operace zahajují;
5)„domovským členským státem“ rozumí členský stát, jehož příslušník pohraniční stráže či jiný relevantní pracovník je příslušníkem jednotky evropské pohraniční a pobřežní stráže;
6)„zúčastněným členským státem“ rozumí členský stát, který se účastní společné operace, zásahu rychle reakce na hranicích, návratové operace, návratového zásahu či podpůrných týmů pro řízení migrace, a to poskytováním technického vybavení, příslušníků pohraniční stráže či jiných vhodných pracovníků vysílaných v rámci jednotek evropské pohraniční a pobřežní stráže, jakož i členské státy, které se účastní návratových operací nebo návratových zásahů poskytováním technického vybavení či pracovníků;
7)„příslušníky jednotek evropské pohraniční a pobřežní stráže“ rozumějí příslušníci útvarů pohraniční stráže a jiní relevantní pracovníci z jiných členských států než z hostitelského členského státu, včetně národních odborníků a příslušníků pohraniční stráže z členských států vyslaných do agentury, kteří se účastní společných operací či zásahů rychlé reakce na hranicích;
8)„příslušníky jednotek“ rozumějí příslušníci jednotek evropské pohraniční a pobřežní stráže nebo týmů pracovníků, kteří se podílejí na úkolech spojených s navracením a zapojují se do návratových operací či návratových zásahů;
9)„podpůrnými týmy pro řízení migrace“ rozumějí týmy odborníků, které poskytují operativní a technickou posilu členským státům v oblastech hotspotů a které se skládají z odborníků vyslaných z členských států Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž a Evropským podpůrným úřadem pro otázky azylu a odborníků vyslaných z Europolu a dalších relevantních agentur Unie;
10)„navrácením“ rozumí navrácení podle definice v čl. 3 odst. 3 směrnice 2008/115/ES;
11)„rozhodnutím o navrácení“ rozumí rozhodnutí o navrácení podle definice v čl. 3 odst. 4 směrnice 2008/115/ES;
12)„navracenou osobou“ rozumí neoprávněně pobývající státní příslušník třetí země, na něhož se vztahuje rozhodnutí o navrácení;
13)„návratovou operací“ rozumí operace, během níž jsou navraceni neoprávněně pobývající státní příslušníci třetích zemí, koordinovaná agenturou, při níž jeden či více členských států poskytuje technickou a operativní posilu a navracené osoby z jednoho či více členských států jsou navráceny buď prostřednictvím nuceného navrácení, nebo na základě dobrovolné splnění povinnosti návratu;
14)„návratovým zásahem“ rozumí operace, během níž jsou navráceni neoprávněně pobývající státní příslušníci třetích zemí a při níž je poskytována posílená technická a operativní pomoc tím, že jsou do členských států vyslány evropské jednotky pro návratové zásahy a jsou organizovány návratové operace.
Článek 3
Evropská pohraniční a pobřežní stráž
1.Evropskou pohraniční a pobřežní stráž tvoří Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž a vnitrostátní orgány členských států, které jsou odpovědné za správu hranic, včetně pobřežní stráže, jestliže vykonává úkoly spojené s ochranou hranic.
2.Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž vypracuje operativní a technickou strategii pro evropskou integrovanou správu hranic. Prosazuje a zaručuje provádění evropské integrované správy hranic ve všech členských státech.
3.Vnitrostátní orgány, které jsou odpovědné za správu hranic, včetně pobřežní stráže, jestliže vykonává úkoly spojené s ochranou hranic, vypracují vlastní vnitrostátní strategie pro integrovanou správu hranic. Tyto vnitrostátní strategie budou soudržné se strategií uvedenou v odstavci 2.
Článek 4
Evropská integrovaná správa hranic
Evropskou integrovanou správu hranic tvoří tyto složky:
a)ochrana hranic, případně včetně opatření týkajících se prevence, odhalování a vyšetřování přeshraniční trestné činnosti;
b)analýza rizik pro vnitřní bezpečnost a analýza hrozeb, které mohou ovlivnit fungování či bezpečnost vnějších hranic;
c)spolupráce mezi agenturami a mezi vnitrostátními orgány v každém členském státě, které odpovídají za ochranu hranic a za další úkoly prováděné na hranicích, a spolupráce mezi příslušnými orgány, agenturami, subjekty a úřady Unie; včetně pravidelné výměny informací prostřednictvím stávajících nástrojů pro výměnu informací, a zejména Evropského systému ostrahy hranic („Eurosur“) zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1052/2013 39 ;
d)spolupráce s třetími zeměmi v oblastech, na něž se vztahuje toto nařízení, s důrazem zejména na sousední země a na ty třetí země, které byly na základě analýzy rizik určeny jako země původu a tranzitu pro nedovolené přistěhovalectví;
e)technická a operativní opatření v oblasti volného pohybu, která se týkají ochrany hranic a mají zabránit nedovolenému přistěhovalectví a pomoci v boji proti přeshraniční trestné činnosti;
f) navracení státních příslušníků třetích zemí, kteří neoprávněně pobývají na území členských států;
g)využívání nejmodernější technologie včetně rozsáhlých informačních systémů;
h)mechanismy pro kontrolu kvality, které zaručují provádění právních předpisů Unie v oblasti správy hranic.
Článek 5
Sdílená odpovědnost
1. Evropská pohraniční a pobřežní stráž provádí evropskou integrovanou správu hranic jako sdílenou odpovědnost Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž a vnitrostátních orgánů odpovědných za správu hranic včetně pobřežní stráže, jestliže vykonává úkoly spojené s ochranou hranic.
2. Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž usnadňuje uplatňování opatření Unie, která se týkají správy vnějších hranic, a to posilováním, posuzováním a koordinací činností členských států při provádění uvedených opatření a při navracení. Členské státy zajišťují správu svého úseku vnějších hranic ve vlastním zájmu a v zájmu všech ostatních členských států, které zrušily ochranu svých vnitřních hranic, přičemž v plném rozsahu dodržují právní předpisy Unie a technickou a operativní strategii uvedenou v čl. 3 odst. 2 a těsně spolupracují s agenturou.
3.Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž odpovídá za správu vnějších hranic v případech, na které se vztahuje toto nařízení, zejména v případech, kdy nejsou přijata nezbytná nápravná opatření vyplývající z posouzení zranitelnosti nebo kdy vznikne nepřiměřený migrační tlak, a v důsledku toho se ochrana vnějších hranic stane neúčinnou do takové míry, že vznikne riziko, že bude ohroženo fungování schengenského prostoru.
KAPITOLA II
AGENTURA PRO EVROPSKOU POHRANIČNÍ A POBŘEŽNÍ STRÁŽ
Oddíl 1
Úkoly Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž
Článek 6
Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž
1.Aby byla zajištěna soudržná evropská integrovaná správa hranic na všech vnějších hranicích, agentura usnadňuje a zvyšuje účinnost uplatňování stávajících a budoucích opatření Unie, která se týkají správy vnějších hranic, zejména Schengenského hraničního kodexu stanoveného nařízením (ES) č. 562/2006.
2.Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž (dále jen „agentura“) je nový název pro Evropskou agenturu pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie, která byla zřízena nařízením Rady (ES) č. 2007/2004. Její činnosti budou napříště vycházet z tohoto nařízení.
Článek 7
Úkoly
1. S cílem přispívat k účinné, vysoké a jednotné úrovni ochrany hranic a navracení provádí agentura tyto úkoly:
a) zřídí středisko pro monitorování a analýzu rizik, které je schopno monitorovat migrační toky a provádět analýzu rizik, která bude zahrnovat všechny aspekty významné pro integrovanou správu hranic;
b) provádí posouzení zranitelnosti včetně posouzení schopnosti členských států čelit hrozbám a tlakům na vnějších hranicích;
c) napomáhá členským státům za okolností vyžadujících zvýšenou technickou a operativní pomoc na vnějších hranicích koordinací a organizováním společných operací a s přihlédnutím k tomu, že některé situace mohou představovat humanitární nouzi a vyžadovat záchranné operace na moři;
d) napomáhá členským státům za okolností vyžadujících zvýšenou technickou a operativní pomoc na vnějších hranicích, a to zahajováním zásahů rychlé reakce na vnějších hranicích těch členských států, které jsou vystaveny zvláštnímu a nepřiměřenému tlaku, s přihlédnutím k tomu, že některé situace mohou představovat humanitární nouzi a vyžadovat záchranné operace na moři;
e) zřídí a bude vysílat jednotky evropské pohraniční a pobřežní stráže včetně rezervního týmu pro rychlé nasazení, které budou využívány během společných operací a zásahů rychlé reakce na hranicích a v rámci podpůrných týmů pro řízení migrace;
f) vytvoří rezervu technického vybavení, která se bude využívat během společných operací, zásahů rychlé reakce na hranicích a v rámci podpůrných týmů pro řízení migrace a při návratových operacích a návratových zásazích;
g) vysílá jednotky evropské pohraniční a pobřežní stráže a technické vybavení s cílem poskytnout pomoc při kontrole, určování totožnosti a snímání otisků prstů v rámci podpůrných týmů pro řízení migrace v oblastech hotspotů;
h) podporuje vývoj technických norem pro vybavení, zejména pro taktické velení, kontrolu a komunikaci, jakož i technický dohled, aby se zaručila interoperabilita na úrovni Unie a vnitrostátní úrovni;
i) vysílá nezbytné vybavení a pracovníky do rezervního týmu pro rychlé nasazení za účelem praktického výkonu opatření, která je třeba přijmout v situacích, jež vyžadují okamžité přijetí opatření na vnějších hranicích;
j) napomáhá členským státům za okolností, které vyžadují zvýšenou technickou a operativní pomoc při plnění povinnosti vracet neoprávněně pobývající státní příslušníky třetích zemí, a to i prostřednictvím koordinace a organizace návratových operací;
k) zřídí rezervy osob pověřených sledováním nuceného navracení, osob pověřených doprovodem nuceně navracených osob a specialistů na navracení;
l) zřídí a vysílá evropské jednotky pro návratové zásahy během návratových zásahů;
m) napomáhá členským státům při odborné přípravě vnitrostátní pohraniční stráže a odborníků na navracení včetně vypracování společných standardů odborné přípravy;
n) podílí se na vývoji a řízení výzkumných a inovačních činností, které mají význam z hlediska ochrany vnějších hranic a dohledu nad nimi, včetně využití vyspělé technologie dohledu, např. dálkově řízených letadlových systémů, a na vývoji pilotních projektů týkajících se záležitostí, na které se vztahuje toto nařízení;
40 41 o) v souladu s nařízením (ES) č. 45/2001 a rámcovým rozhodnutím 2008/977/SVV vyvíjí a provozuje informační systémy, které umožňují rychlou a spolehlivou výměnu informací o vznikajících rizicích při správě vnějších hranic, nedovoleném přistěhovalectví a navracení, a to v těsné spolupráci s Komisí, agenturami, subjekty a úřady Unie, jakož i Evropskou migrační sítí zřízenou rozhodnutím 2008/381/ES;
p) poskytuje nezbytnou pomoc při rozvoji a provozování Evropského systému ostrahy hranic, případně při vytváření společného prostředí pro sdílení informací, včetně interoperability systémů, a to zejména vývojem, provozováním a koordinováním rámce systému Eurosur v souladu s nařízením (EU) č. 1052/2013;
q) spolupracuje s Evropskou agenturou pro kontrolu rybolovu a Evropskou agenturou pro námořní bezpečnost s cílem podporovat vnitrostátní orgány při provádění funkcí pobřežní stráže, a to poskytováním služeb, informací, vybavení a odborné přípravy, jakož i koordinací víceúčelových operací;
r) napomáhá členským státům a třetím zemím v rámci jejich operativní spolupráce v oblastech správy vnějších hranic a navracení.
2. Členské státy mohou pokračovat ve spolupráci na operativní úrovni s jinými členskými státy a/nebo třetími zeměmi na vnějších hranicích, a to i při vojenských operacích v rámci misí k prosazování práva nebo v oblasti navracení, jestliže je taková spolupráce slučitelná a činností agentury. Členské státy se zdrží jakékoli činnosti, která by mohla ohrozit fungování agentury nebo dosažení jejích cílů.
Členské státy podávají agentuře zprávy o této operativní spolupráci s jinými členskými státy a/nebo třetími zeměmi na vnějších hranicích a v oblasti navracení. Výkonný ředitel agentury (dále jen „výkonný ředitel“) pravidelně a alespoň jednou ročně informuje o uvedených otázkách správní radu agentury (dále jen „správní rada“).
3. Agentura může z vlastního podnětu vykonávat komunikační činnost v oblastech spadajících do jejího mandátu. Komunikační činnosti nesmějí být na újmu plnění úkolů uvedených v odstavci 1 a provádějí se v souladu s příslušnými plány pro komunikaci a šíření informací přijatými správní radou.
Oddíl 2
Monitorování a prevence krize
Článek 8
Povinnost spolupracovat v dobré víře
Agentura a vnitrostátní orgány, které jsou odpovědné za správu hranic, včetně pobřežní stráže, jestliže vykonává úkoly spojené s ochranou hranic, jsou povinny spolupracovat v dobré víře a vyměňovat si informace.
Článek 9
Obecná povinnost vyměňovat si informace
Vnitrostátní orgány, které jsou odpovědné za správu hranic, včetně pohraniční stráže, jestliže vykonává úkoly spojené s ochranou hranic, poskytují agentuře včas a přesně veškeré informace, které agentura potřebuje k tomu, aby mohla plnit úkoly, které jí jsou svěřeny tímto nařízením, a zejména aby mohla monitorovat migrační toky do Unie a uvnitř Unie, provádět analýzu rizik a posouzení zranitelnosti.
Článek 10
Monitorování migračních toků a analýza rizik
1.Agentura zřídí středisko pro monitorování a analýzu rizik, které je schopno monitorovat migrační toky do Unie a uvnitř Unie. Za tímto účelem agentura vyvine společný model integrované analýzy rizik, který bude uplatňovat jak samotná agentura, tak členské státy.
2. Agentura připraví obecnou a cílenou analýzu rizik a předloží je Radě a Komisi.
3.Analýza rizik vypracovaná agenturou pokrývá všechny aspekty, které jsou důležité pro evropskou integrovanou správu hranic, zejména ochranu hranic, navracení, nezákonný druhotný pohyb státních příslušníků třetích zemí v Unii, prevenci přeshraniční trestné činnosti včetně napomáhání nedovolenému přistěhovalectví, obchod s lidmi a terorismus, jakož i situaci v sousedních třetích zemích, a to s cílem vyvinout mechanismus včasného varování, který analyzuje migrační toky proudící do Unie.
4. Členské státy poskytují agentuře všechny nezbytné informace o situaci, vývojových tendencích a možných hrozbách na vnějších hranicích a v oblasti navracení. Členské státy agentuře pravidelně nebo na její žádost poskytují všechny významné informace, např. statistické a operativní údaje shromážděné ve vztahu k provádění schengenského acquis, jakož i informace a zpravodajské údaje získané z analytické vrstvy vnitrostátního situačního obrazu vytvořeného v souladu s nařízením (EU) č. 1052/2013.
5.Výsledky analýzy rizik se předkládají dozorčí radě a správní radě.
6.Členské státy zohlední výsledky analýzy rizik při plánování operací a činností na vnějších hranicích, jakož i činností týkajících se navracení.
7.Agentura začlení výsledky společného modelu integrované analýzy rizik do rozvoje společných hlavních osnov pro odbornou přípravu příslušníků pohraniční stráže a pracovníků, kteří se podílejí na úkolech spojených s navracením.
Článek 11
Styční úředníci v členských státech
1.Agentura zajistí pravidelné monitorování správy vnějších hranic prostřednictvím styčných úředníků agentury v členských státech.
2.Výkonný ředitel jmenuje odborníky z řad zaměstnanců agentury, kteří budou vysíláni jako styční úředníci. Výkonný ředitel na základě analýzy rizik a po poradě se správní radou určí povahu vyslání styčných úředníků, členský stát, do něhož může být styčný úředník vyslán, a dobu vyslání. Výkonný ředitel uvědomí dotčený členský stát o jmenování styčného úředníka a společně s tímto členským státem určí místo, kam bude úředník vyslán.
3.Styční úředníci jednají jménem agentury a jejich úloha spočívá v podpoře spolupráce a dialogu mezi agenturou a vnitrostátními orgány, které jsou odpovědné za správu hranic, včetně pobřežní stráže, jestliže vykonává úkoly spojené s ochranou hranic. Styční úředníci zejména:
a) fungují jako spojovací články mezi agenturou a vnitrostátními orgány, které jsou odpovědné za správu hranic, včetně pobřežní stráže, jestliže vykonává úkoly spojené s ochranou hranic;
b) podporují shromažďování informací, které agentura potřebuje, aby mohla provádět posouzení zranitelnosti uvedené v článku 12;
c) monitorují opatření přijatá členskými státy na úsecích hranice, jimž byla v souladu s nařízením (EU) č. 1052/2013 přiřazena vysoká úroveň dopadu;
d) pomáhají členským státům s přípravou jejich pohotovostních plánů;
e) pravidelně podávají výkonnému řediteli zprávy o situaci na vnější hranici a schopnosti dotčeného členského státu účinně zvládat situaci na vnějších hranicích;
f) monitorují opatření přijatá členským státem ve vztahu k situaci, která vyžaduje okamžité přijetí opatření na vnějších hranicích, jak je uvedeno v článku 18;
4.Pro účely odstavce 3 styčný úředník mimo jiné:
a) má neomezený přístup do národního koordinačního centra a k vnitrostátnímu situačnímu obrazu, které byly vytvořeny podle nařízení (EU) č. 1052/2013;
b) má přístup k vnitrostátním a evropským informačním systémům, které jsou k dispozici v národním koordinačním centru, za podmínky, že dodrží vnitrostátní pravidla a pravidla EU pro zabezpečení a ochranu údajů;
c) udržuje pravidelné styky s vnitrostátními orgány, které jsou odpovědné za správu hranic, včetně pobřežní stráže, jestliže vykonává úkoly spojené s ochranou hranic, a informuje vedoucího pracovníka národního koordinačního centra.
5.Zpráva styčného úředníka je nedílnou součástí posouzení zranitelnosti uvedeného v článku 12.
6.Při plnění svých povinností přijímají styční úředníci pokyny pouze od agentury.
Článek 12
Posouzení zranitelnosti
1.Agentura posoudí technické vybavení, systémy, schopnosti, zdroje a pohotovostní plány členských států v souvislosti s ochranou hranic. Toto posouzení je založeno na informacích od členských států a styčného úředníka, informacích získaných ze systému Eurosur, zejména úrovní dopadu přiřazených úsekům vnějších pozemních a námořních hranic každého členského státu v souladu s nařízením (EU) č. 1052/2013 a zpráv a hodnocení týkajících se společných operací, pilotních projektů, zásahů rychlé reakce na hranicích a jiných činností agentury.
2.Členské státy agentuře na její žádost poskytují informace o technickém vybavení, pracovnících a finančních zdrojích, které jsou na vnitrostátní úrovni k dispozici pro ochranu hranic, a předkládají jí své pohotovostní plány.
3.Cílem posouzení zranitelnosti je, aby agentura posoudila schopnost a připravenost členských států čelit blížícím se výzvám včetně současných a budoucích hrozeb a tlaků na vnějších hranicích, určila, zejména v případě členských států, které jsou vystaveny zvláštnímu a nepřiměřenému tlaku, možné bezprostřední důsledky na vnějších hranicích a následné důsledky pro fungování schengenského prostoru a posoudila jejich schopnost přispívat do rezervního týmu pro rychlé nasazení uvedeného v čl. 19 odst. 5. Tímto posouzením není dotčen schengenský hodnotící mechanismus.
4.Výsledky posouzení zranitelnosti se předkládají dozorčí radě, jež poskytuje výkonnému řediteli poradenství ohledně opatření, která mají členské státy přijmout na základě výsledků posouzení zranitelnosti a s ohledem na analýzu rizik provedenou agenturou a výsledky schengenského hodnotícího mechanismu.
5.Výkonný ředitel přijme rozhodnutí, v němž vymezí nezbytná nápravná opatření, která má přijmout dotčený členský stát, a to i za využití zdrojů v rámci finančních nástrojů Unie. Rozhodnutí výkonného ředitele je pro daný členský stát závazné a stanoví lhůtu, v níž mají být opatření přijata.
6. Pokud členský stát ve stanovené lhůtě nezbytná nápravná opatření nepřijme, výkonný ředitel předá záležitost správní radě a uvědomí Komisi. Správní rada přijme rozhodnutí, v němž vymezí nezbytná nápravná opatření, která má dotčený členský stát přijmout, a stanoví lhůtu, v níž mají být opatření přijata. Jestliže členský stát daná opatření ve lhůtě stanovené v uvedeném rozhodnutí nepřijme, může Komise přijmout další opatření v souladu s článkem 18.
Oddíl 3
Správa vnějších hranic
Článek 13
Činnosti agentury na vnějších hranicích
1.Členské státy mohou agenturu požádat o pomoc při plnění svých závazků, pokud jde o ochranu vnějších hranic. Agentura rovněž provádí opatření uvedená v článku 18.
2.Agentura organizuje odpovídající technickou a operativní pomoc pro hostitelský členský stát a může přijmout jedno či více následujících opatření:
a) koordinovat společné operace pro jeden či více členských států a vysílat jednotky evropské pohraniční a pobřežní stráže;
b) organizovat zásahy rychlé reakce na hranicích a vysílat jednotky evropské pohraniční a pobřežní stráže z rezervního týmu pro rychlé nasazení a podle potřeby dodatečné jednotky evropské pohraniční a pobřežní stráže;
c) koordinovat činnosti na vnějších hranicích pro jeden či více členských států a třetích zemí, a to včetně společných operací se sousedními třetími zeměmi;
d) vysílat jednotky evropské pohraniční a pobřežní stráže v rámci podpůrných týmů pro řízení migrace v oblastech hotspotů;
e) vysílat vlastní odborníky, jakož i příslušníky jednotek, které byly do agentury vyslány členskými státy, s cílem podporovat po přiměřenou dobu zapojené příslušné vnitrostátní orgány členských států;
f) nasazovat technické vybavení.
3.Agentura financuje nebo spolufinancuje činnosti uvedené v odstavci 2 prostřednictvím dotací ze svého rozpočtu v souladu s finančními předpisy, které se na ni vztahují.
Článek 14
Zahajování společných operací a zásahů rychlé reakce na vnějších hranicích
1.Členské státy mohou agenturu požádat, aby zahájila společné operace s cílem vyrovnat se s blížícími se výzvami včetně současných či budoucích hrozeb na vnějších hranicích, které jsou důsledkem nedovoleného přistěhovalectví či přeshraniční trestné činnosti, nebo aby jim poskytla zvýšenou technickou a operativní pomoc při plnění závazků týkajících se ochrany vnějších hranic.
2.Na žádost členského státu, který je vystaven zvláštnímu a nepřiměřenému tlaku, zejména přílivu velkého počtu státních příslušníků třetích zemí do míst na vnější hranici ve snaze nelegálně vstoupit na území členského státu, může agentura po omezenou dobu provádět na území tohoto hostitelského členského státu zásah rychlé reakce na hranicích.
3.Výkonný ředitel hodnotí, schvaluje a koordinuje návrhy členských států na společné operace. Společným operacím a zásahům rychlé reakce na hranicích předchází důkladná, spolehlivá a aktuální analýza rizik, která agentuře umožňuje určit pořadí priorit pro navrhované společné operace a zásahy rychlé reakce na hranicích, a to s ohledem na úroveň dopadu na úsecích vnějších hranic v souladu s nařízením (EU) č. 1052/2013 a dostupnost zdrojů.
4.Na základě poradenství od dozorčí rady, které vychází z výsledků posouzení zranitelnosti, a s ohledem na analýzu rizik provedenou agenturou a analytickou vrstvu vnitrostátního situačního obrazu vytvořeného v souladu s nařízením (EU) č. 1052/2013 výkonný ředitel doporučí dotčenému členskému státu, aby zahájil a provedl společné operace nebo zásahy rychlé reakce na hranicích. Agentura dá hostitelskému členskému státu či zúčastněnými členským státům k dispozici své technické vybavení.
5.Cílů společné operace nebo zásahu rychlé reakce na hranicích může být dosaženo v rámci víceúčelové operace, jejíž součástí může být záchrana osob v tísni na moři či plnění jiných funkcí pobřežní stráže, boj proti převaděčství migrantů či obchodování s lidmi, operace pro kontrolu obchodování s drogami a řízení migrace včetně identifikace, evidence, vedení pohovorů a navracení.
Článek 15
Operační plán pro společné operace
1.Při přípravě společné operace výkonný ředitel ve spolupráci s hostitelským členským státem vypracuje seznam potřebného technického vybavení a pracovníků, a to s ohledem na dostupné zdroje hostitelského členského státu. Na základě těchto prvků agentura vymezí balíček operativních a technických posil, jakož i činnosti na budování kapacit, které budou začleněny do operačního plánu.
2.Výkonný ředitel vypracuje operační plán společných činností na vnějších hranicích. Výkonný ředitel a hostitelský členský stát se po poradě se zúčastněnými členskými státy dohodnou na operačním plánu, v němž jsou podrobně popsány organizační aspekty společné operace.
3.Operační plán je pro agenturu, hostitelský členský stát a zúčastněné členské státy závazný. Pokrývá všechny aspekty, které jsou považovány za nezbytné pro společnou operaci, včetně:
a) popisu situace, způsobu provedení a cílů vyslání, včetně operačního cíle;
b) předpokládané doby trvání společné operace;
c) zeměpisné oblasti, ve které bude společná operace probíhat;
d) popisu úkolů a zvláštních pokynů pro jednotky evropské pohraniční a pobřežní stráže, včetně přípustného nahlížení do databází a přípustných služebních zbraní, střeliva a vybavení v hostitelském členském státě;
e) složení jednotek evropské pohraniční a pobřežní stráže a vyslání dalších příslušných pracovníků;
f) ustanovení o velení a kontrole včetně jmen a hodností příslušníků pohraniční stráže hostitelského členského státu zodpovědných za spolupráci s příslušníky jednotek a agenturou, zejména jmen a hodností těch příslušníků pohraniční stráže, kteří jednotkám velí po dobu jejich vyslání, a postavení příslušníků jednotek v linii velení;
g) technického vybavení, které bude nasazeno během společné operace, včetně specifických požadavků, jako jsou podmínky použití, požadovaný obslužný personál, doprava a jiné logistické aspekty, jakož i finanční ustanovení;
h) podrobných ustanovení o okamžitém podávání zpráv o incidentech agenturou správní radě a příslušným vnitrostátním veřejným orgánům;
i) režimu podávání zpráv a hodnocení, který obsahuje kritéria pro hodnotící zprávu a konečné datum předložení závěrečné hodnotící zprávy;
42 j) při operacích na moři včetně konkrétních informací o uplatňování soudní příslušnosti a právních předpisů v zeměpisné oblasti, ve které probíhá společná operace, včetně odkazů na mezinárodní právní předpisy a právní předpisy Unie týkající se zadržení, záchrany na moři a vylodění. V tomto ohledu musí být operační plán vypracován v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 656/2014;
k) způsobů spolupráce se třetími zeměmi, jinými agenturami, subjekty a úřady Unie nebo mezinárodními organizacemi;
l) postupů, které stanoví mechanismus pro postupování případů, jehož prostřednictvím mohou být osoby, které potřebují mezinárodní ochranu, oběti obchodování s lidmi, nezletilé osoby bez doprovodu a osoby ve zranitelné situaci odkázány na příslušné vnitrostátní orgány, které jim poskytnou odpovídající pomoc;
m) postupů, které stanoví mechanismus, jehož prostřednictvím agentura přijímá a předává stížnosti na příslušníky pohraniční stráže hostitelského členského státu a příslušníky jednotek evropské pohraniční a pobřežní stráže, které se týkají údajného porušení základní práv při společných operacích nebo zásazích rychlé reakce na hranicích.
4.Všechny změny nebo aktualizace operačního plánu vyžadují souhlas výkonného ředitele a hostitelského členského státu, a to po konzultování zúčastněných členských států. Kopii změněného nebo aktualizovaného operačního plánu agentura neprodleně zašle zúčastněným členským státům.
Článek 16
Postup zahájení zásahu rychlé reakce na hranicích
1.Žádost členského státu o zahájení zásahu rychlé reakce na hranicích obsahuje popis situace, možných cílů a předpokládaných potřeb. Výkonný ředitel může, je-li to nutné, okamžitě vyslat odborníky agentury, aby situaci na vnějších hranicích dotčeného členského státu posoudili.
2.O žádosti členského státu zahájit zásah rychlé reakce na hranicích výkonný ředitel okamžitě informuje správní radu.
3.Při rozhodování o žádosti členského státu výkonný ředitel zohlední zjištění vyplývající z posouzení rizik, které provedla agentura, a analytickou vrstvu vnitrostátního situačního obrazu zřízeného v souladu s nařízením (EU) č. 1052/2013, jakož i výsledek posouzení zranitelnosti podle článku 12 a veškeré další relevantní informace poskytnuté dotčeným členským státem nebo jiným členským státem.
4.Výkonný ředitel přijme rozhodnutí o žádosti o zahájení zásahu rychlé reakce na hranicích do dvou pracovních dnů od data obdržení žádosti. Výkonný ředitel zároveň písemně uvědomí o svém rozhodnutí dotčený členský stát a správní radu. V rozhodnutí uvede hlavní důvody, o něž se opírá.
5.Pokud výkonný ředitel rozhodne, že bude zahájen zásah rychlé reakce na hranicích, vyšle jednotky evropské pohraniční a pobřežní stráže z rezervního týmu pro rychlé nasazení v souladu s čl. 19 odst. 5 a je-li to nezbytné, rozhodne o okamžitém posílení prostřednictvím jedné či více jednotek evropské pohraniční a pobřežní stráže v souladu s čl. 19 odst. 6.
6.Výkonný ředitel společně s hostitelským členským státem neprodleně a v každém případě nejpozději do tří pracovních dnů od data rozhodnutí vypracuje operační plán uvedený v čl. 15 odst. 3.
7.Jakmile je operační plán odsouhlasen, výkonný ředitel požádá členské státy, aby okamžitě vyslali příslušníky pohraniční stráže, kteří jsou součástí rezervního týmu pro rychlé nasazení. Výkonný ředitel určí z řad příslušníků určených v rámci stávajícího rezervního týmu pro rychlé nasazení profily a počet příslušníků pohraniční stráže, kteří jsou požadováni z každého členského státu.
8.Současně s tím a v případech, kdy je to nezbytné pro zabezpečení okamžitého posílení jednotek evropské pohraniční a pobřežní stráže vyslaných z rezervního týmu pro rychlé nasazení, výkonný ředitel informuje členské státy o požadovaném počtu a profilech příslušníků pohraniční stráže, kteří mají být dodatečně vysláni. Tyto informace poskytne v písemné formě vnitrostátním kontaktním místům a také uvede datum, kdy má k vyslání dojít. Zároveň jim je poskytnuta kopie operačního plánu.
9.Jestliže je výkonný ředitel nepřítomen nebo nezpůsobilý k výkonu funkce, rozhodnutí o vyslání rezervního týmu pro rychlé nasazení a dodatečném vyslání jednotek evropské pohraniční a pobřežní stráže přijme zástupce výkonného ředitele.
10.Členské státy zaručí, že příslušníci pohraniční stráže přidělení z rezervního týmu pro rychlé nasazení jsou ihned a bez výjimky k dispozici agentuře. Členské státy dají na žádost agentury k dispozici dodatečné příslušníky pohraniční stráže pro vyslání v rámci jednotek evropské pohraniční a pobřežní stráže, pokud nejsou vystaveny výjimečné situaci, při níž je podstatně dotčeno plnění jejich vnitrostátních úkolů.
11.Vyslání rezervního týmu pro rychlé nasazení proběhne nejpozději do tří pracovních dnů ode dne, kdy výkonný ředitel společně s hostitelským členským státem schválí operační plán. Dodatečné vyslání jednotek evropské pohraniční a pobřežní stráže v nezbytných případech proběhne do pěti pracovních dnů od vyslání rezervního týmu pro rychlé nasazení.
Článek 17
Podpůrné týmy pro řízení migrace
1.Pokud je členský stát v konkrétních oblastech hotspotů vystaven nepřiměřenému migračnímu tlaku své vnější hranice, který je charakterizován silným přílivem smíšených migračních toků, může tento členský stát požádat o operativní a technickou posilu ze strany podpůrných týmů pro řízení migrace. Tento členský stát předloží žádost o posilu a posouzení svých potřeb agentuře a dalším relevantním agenturám Unie, zejména Evropskému podpůrnému úřadu pro otázky azylu a Europolu.
2.Výkonný ředitel v koordinaci s dalšími relevantními agenturami Unie posoudí žádost členského státu o pomoc a posouzení jeho potřeb, aby mohl definovat komplexní balíček posil, jenž sestává z různých činností koordinovaných relevantními agenturami Unie, které musí schválit dotčený členský stát.
3.Operativní a technické posily poskytnuté jednotkami evropské pohraniční a pobřežní stráže, evropskými jednotkami pro návratové zásahy a odborníky z řad zaměstnanců agentury v rámci podpůrných týmů pro řízení migrace mohou zahrnovat:
a) kontrolu státních příslušníků třetích zemí, kteří přijíždějí na vnější hranice, včetně identifikace, evidence těchto státních příslušníků třetích zemí a vedení pohovorů s nimi a v případě, že o to daný členský stát požádá, snímání otisků prstů státních příslušníků třetích zemí;
b) poskytování informací osobám, které jednoznačně potřebují mezinárodní ochranu, nebo žadatelům či potenciálním žadatelům o relokaci;
c) technickou a operativní pomoc v oblasti navracení včetně přípravy a organizace návratových operací.
4.Agentura je Komisi nápomocna při koordinaci činností podpůrných týmů pro řízení migrace, přičemž spolupracuje s dalšími relevantními agenturami Unie.
Článek 18
Situace na vnějších hranicích, která vyžaduje okamžité přijetí opatření
1.Pokud členský stát nepřijme nezbytná nápravná opatření v souladu s rozhodnutím správní rady uvedeným v čl. 12 odst. 6 nebo v případě, kdy na vnější hranici dojde k nepřiměřenému migračnímu tlaku, kvůli němuž se ochrana vnějších hranic stane neúčinnou do takové míry, že vznikne riziko, že bude ohroženo fungování schengenského prostoru, může Komise po konzultování agentury přijmout prostřednictvím prováděcího aktu rozhodnutí, v němž jsou vymezena opatření, která má agentura provést, a jímž se dotčený členský stát žádá o spolupráci s agenturou při provádění uvedených opatření. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 79 odst. 2.
V řádně odůvodněných závažných a naléhavých případech týkajících se fungování schengenského prostoru přijme Komise okamžitě příslušné prováděcí akty postupem podle čl. 79 odst. 5.
2.Pro účely odstavce 1 Komise stanoví, že agentura přijme jedno či více z těchto opatření:
a) organizovat a koordinovat zásahy rychlé reakce na hranicích a vysílat jednotky evropské pohraniční a pobřežní stráže z rezervního týmu pro rychlé nasazení a podle potřeby dodatečné jednotky evropské pohraniční a pobřežní stráže;
b) vysílat jednotky evropské pohraniční a pobřežní stráže v rámci podpůrných týmů pro řízení migrace v oblastech hotspotů;
c) koordinovat činnosti na vnějších hranicích pro jeden či více členských států a třetích zemí, a to včetně společných operací se sousedními třetími zeměmi;
f) nasazovat technické vybavení;
e) organizovat návratové zásahy.
3.Do dvou pracovních dnů od data přijetí rozhodnutí Komise a na základě poradenství dozorčí rady výkonný ředitel určí opatření, která je nutné přijmout pro praktický výkon opatření určených v rozhodnutí Komise, včetně technického vybavení, jakož i počtu a profilů příslušníků pohraniční stráže a dalších relevantních pracovníků nutných k tomu, aby bylo dosaženo cílů uvedeného rozhodnutí.
4.Souběžně s tím a do stejných dvou pracovních dnů výkonný ředitel předloží dotčenému členskému státu návrh operačního plánu. Výkonný ředitel a dotčený členský stát vypracují operační plán do dvou pracovních dnů od data, kdy byl předložen uvedený návrh.
5.Agentura neprodleně a v každém případě do tří pracovních dnů od vyhotovení operačního plánu nasadí nezbytné technické vybavení a vyšle pracovníky z rezervního týmu pro rychlé nasazení uvedeného v čl. 19 odst. 5, aby zajistila praktický výkon opatření vymezených v rozhodnutí Komise. Ve druhé fázi a v každém případě do pěti pracovních dnů od vyslání rezervního týmu pro rychlé nasazení se podle potřeby nasadí dodatečné technické vybavení a vyšlou jednotky evropské pohraniční a pobřežní stráže.
6.Dotčený členský stát vyhoví rozhodnutí Komise a za tímto účelem neprodleně spolupracuje s agenturou a přijme nezbytná opatření k usnadnění provedení uvedeného rozhodnutí a k praktickému výkonu opatření stanovených v uvedeném rozhodnutí a v operačním plánu, na němž se dohodl s výkonným ředitelem.
7.Členské státy dají k dispozici příslušníky pohraniční stráže a další relevantní pracovníky určené výkonným ředitelem podle odstavce 2. Členské státy se nesmějí odvolávat na výjimečnou situaci uvedenou v čl. 19 odst. 3 a 6.
Článek 19
Složení a vysílání jednotek evropské pohraniční a pobřežní stráže
1.Agentura vysílá příslušníky pohraniční stráže a další relevantní pracovníky jako příslušníky jednotek evropské pohraniční a pobřežní stráže do společných operací, zásahů rychlé reakce na hranicích a v rámci podpůrných týmů pro řízení migrace. Agentura může také vysílat odborníky z řad vlastních zaměstnanců.
2.Na návrh výkonného ředitele správní rada rozhoduje nadpoloviční většinou hlasů svých členů s hlasovacím právem o profilech a celkovém počtu příslušníků pohraniční stráže, kteří mají být k dispozici jednotkám evropské pohraniční a pobřežní stráže. Tentýž postup se použije při všech následných změnách jejich profilů a celkových počtech. Členské státy přispějí do jednotek evropské pohraniční a pobřežní stráže tím, že z vnitrostátní rezervy vytvořené podle různých stanovených profilů jmenují příslušníky pohraniční stráže odpovídající požadovaným profilům.
3.Příspěvek členských států, pokud jde o příslušníky pohraniční stráže pro konkrétní společné operace v následujícím roce, se plánuje na základě každoročních dvoustranných jednání a dohod mezi agenturou a členskými státy. V souladu s těmito dohodami dají členské státy na žádost agentury k dispozici příslušníky pohraniční stráže, pokud nejsou vystaveny výjimečné situaci, která zásadním způsobem ovlivňuje plnění vnitrostátních úkolů. Tato žádost se podává nejméně 21 pracovních dnů před zamýšleným vysláním.
4.Pokud jde o zásahy rychlé reakce na hranicích, na návrh výkonného ředitele agentury rozhoduje správní rada agentury tříčtvrtinovou většinou hlasů o profilech a minimálním počtu příslušníků pohraniční stráže, kteří mají být k dispozici pro rezervní tým pro rychlé nasazení jednotek evropské pohraniční a pobřežní stráže. Tentýž postup se použije s ohledem na následné změny v profilech a celkovém počtu příslušníků rezervního týmu pro rychlé nasazení. Členské státy přispějí do rezervního týmu pro rychlé nasazení prostřednictvím vnitrostátní rezervy odborníků na základě různě stanovených profilů tím, že jmenují příslušníky pohraniční stráže odpovídající požadovaným profilům.
5.Rezervní tým pro rychlé nasazení tvoří stálí příslušníci, kteří jsou okamžitě k dispozici agentuře a které lze vyslat z každého členského státu do tří pracovních dnů ode dne, kdy výkonný ředitel a hostitelský členský stát schválí operační plán. K tomuto účelu dá každý členský stát každý rok agentuře k dispozici počet příslušníků pohraniční stráže, který odpovídá alespoň 3 % pracovníků členských států bez vnějších pozemních a námořních hranic a 2 % pracovníků členských států s vnějšími pozemními a námořními hranicemi a činí alespoň 1500 příslušníků pohraniční stráže, a to v souladu s profily určenými v rozhodnutí správní rady.
6.Je-li to nezbytné, jednotky evropské pohraniční a pobřežní stráže z rezervního týmu pro rychlé nasazení jsou okamžitě doplněny dalšími jednotkami evropské pohraniční a pobřežní stráže. Za tímto účelem členské státy agentuře na její žádost neprodleně sdělí počet, jména a profily příslušníků pohraniční stráže ve svých vnitrostátních rezervách, které jsou schopny dát k dispozici do pěti pracovních dnů od zahájení zásahu rychlé reakce na hranicích. Členské státy dají k dispozici pro vyslání příslušníky pohraniční stráže na žádost agentury, pokud nejsou vystaveny výjimečné situaci, při níž je podstatně dotčeno plnění jejich vnitrostátních úkolů.
7.Členské státy zajistí, že příslušníci pohraniční stráže a další relevantní pracovníci, jimiž přispívají, odpovídají profilům a počtům, o nichž rozhodla správní rada. Doba vyslání bude určena hostitelským členským státem, avšak v žádném případě nebude kratší než 30 dnů.
8.Agentura přispěje do jednotek evropské pohraniční a pobřežní stráže kvalifikovanými příslušníky pohraniční stráže, kteří byli do agentury vysláni členskými státy jako národní odborníci. Příspěvek členských států, pokud jde o vyslání jejich příslušníků pohraniční stráže do agentury v následujícím roce, se plánuje na základě každoročních dvoustranných jednání a dohod mezi agenturou a členskými státy. V souladu s těmito dohodami dají členské státy k dispozici příslušníky pohraniční stráže pro vyslání, ledaže by tím bylo vážně dotčeno plnění vnitrostátních úkolů. V takových situacích mohou členské státy své vyslané příslušníky pohraniční stráže povolat zpět.
Takové vyslání může trvat 12 měsíců nebo déle, ale v žádném případě nebude kratší než tři měsíce. Vyslaní příslušníci pohraniční stráže se považují za příslušníky jednotek a mají úkoly a pravomoci jako příslušníci jednotek. Členský stát, který vyslal příslušníky pohraniční stráže, se považuje za domovský členský stát.
Ostatní pracovníci dočasně zaměstnaní agenturou, kteří nemají kvalifikaci k výkonu funkcí ochrany hranic, se vysílají pouze během společných operací a plní koordinační úkoly a nejsou součástí jednotek evropské pohraniční a pobřežní stráže.
9.Agentura každoročně informuje Evropský parlament o počtu příslušníků pohraniční stráže, který se každý členský stát zavázal poskytnout jednotkám evropské pohraniční a pobřežní stráže v souladu s tímto článkem.
Článek 20
Velení jednotkám evropské pohraniční a pobřežní stráže
1.Po dobu vyslání jednotek evropské pohraniční a pobřežní stráže velí jednotkám hostitelský členský stát v souladu s operačním plánem.
2.Agentura může prostřednictvím svého koordinátora sdělovat hostitelskému členskému státu své názory na velení jednotkám evropské pohraniční a pobřežní stráže. V takovém případě vezme hostitelský členský stát tyto názory v úvahu a pokud možno se jimi řídí.
3.V případech, kdy povely vydávané jednotkám evropské pohraniční a pobřežní stráže nejsou v souladu s operačním plánem, o tom koordinátor neprodleně informuje výkonného ředitele a ten může ve vhodných případech přijmout opatření podle čl. 24 odst. 2.
4.Členové jednotek evropské pohraniční stráže při plnění svých úkolů a výkonu svých pravomocí plně ctí základní práva, včetně přístupu k azylovému řízení, a lidskou důstojnost. Veškerá opatření, která učiní při plnění svých úkolů a výkonu pravomocí, jsou přiměřená cílům, jež uvedená opatření sledují. Při plnění svých úkolů a výkonu svých pravomocí nediskriminují osoby na základě pohlaví, rasového nebo etnického původu, náboženského vyznání či přesvědčení, zdravotního postižení, věku či sexuální orientace.
5.Příslušníci jednotek nadále podléhají kázeňským opatřením svého domovského členského státu. Pro případ porušení základních práv nebo závazků v oblasti mezinárodní ochrany při provádění společné operace nebo zásahu rychlé reakce na hranicích stanoví domovský členský stát v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy vhodná kázeňská nebo jiná opatření.
Článek 21
Koordinátor
1.Agentura zaručí operativní provádění všech organizačních aspektů včetně účasti zaměstnanců agentury ve společných operacích, pilotních projektech či zásazích rychlé reakce na hranicích.
2.Výkonný ředitel jmenuje z řad zaměstnanců agentury jednoho nebo více odborníků, kteří budou koordinátory, a to pro každou společnou operaci či zásah rychlé reakce na hranicích. Výkonný ředitel oznámí hostitelskému členskému státu jejich jména.
3.Koordinátor jedná jménem agentury o všech aspektech vyslání jednotek evropské pohraniční a pobřežní stráže. Úkolem koordinátorů je podporovat spolupráci a koordinaci mezi hostitelskými a zúčastněnými členskými státy. Koordinátor zejména:
a) jedná jako spojovací článek mezi agenturou a příslušníky jednotek evropské pohraniční a pobřežní stráže a zároveň poskytuje jménem agentury pomoc ve všech záležitostech souvisejících s podmínkami pro jejich vyslání v rámci těchto jednotek;
b) sleduje řádné provádění operačního plánu;
c) jedná jménem agentury ve všech aspektech vyslání jednotek evropské pohraniční a pobřežní stráže a podává agentuře o všech těchto aspektech zprávy;
d) podává agentuře zprávy o aspektech, které se týkají poskytování dostatečných záruk hostitelským členským státem, aby byla po celou dobu společné operace nebo zásahu rychlé reakce na hranicích zajištěna ochrana základních práv;
e) podává výkonnému řediteli zprávy v případech, kdy povely vydané hostitelským členským státem jednotkám evropské pohraniční a pobřežní stráže nejsou v souladu s operačním plánem.
4.V souvislosti se společnými operacemi či zásahy rychlé reakce na hranicích může výkonný ředitel agentury pověřit koordinátora, aby byl nápomocen při řešení jakýchkoli neshod týkajících se provádění operačního plánu a vyslání jednotek.
Článek 22
Vnitrostátní kontaktní místo
Vnitrostátním kontaktním místem pro komunikaci s agenturou ve všech záležitostech, které se týkají jednotek evropské pohraniční a pobřežní stráže, je národní koordinační centrum zřízené podle nařízení (EU) č. 1052/2013.
Článek 23
Náklady
1.Agentura v plném rozsahu hradí následující náklady, které členským státům vzniknou při poskytování příslušníků pohraniční stráže pro účely vyslání jednotek evropské pohraniční a pobřežní stráže včetně rezervního týmu pro rychlé nasazení:
a)náklady na dopravu z domovského členského státu do hostitelského členského státu a z hostitelského členského státu do domovského členského státu;
b)náklady na očkování;
c)náklady na zvláštní pojištění;
d)náklady na zdravotní péči;
e)denní příspěvky, včetně nákladů na ubytování;
f)náklady na technické vybavení agentury.
2.Správní rada stanoví a podle potřeby aktualizuje podrobná pravidla pro vyplácení denních příspěvků příslušníkům jednotek evropské pohraniční a pobřežní stráže.
Článek 24
Pozastavení nebo ukončení společných operací a zásahů rychlé reakce na hranicích
1.Poté, co výkonný ředitel informoval dotčený členský stát, ukončí společné operace nebo zásahy rychlé reakce na hranicích, jestliže již nejsou splněny podmínky pro provádění těchto činností.
2.Výkonný ředitel může stáhnout financování společné operace nebo zásahu rychlé reakce na hranicích nebo je pozastavit či ukončit, pokud hostitelský členský stát nedodržuje operační plán.
3.Výkonný ředitel zcela či zčásti stáhne financování společné operace nebo zásahu rychlé reakce na hranicích nebo společnou operaci nebo zásah rychlé reakce na hranicích zcela nebo zčásti pozastaví či ukončí, pokud se domnívá, že byla porušena základní práva či závazky týkající se mezinárodní ochrany a že jsou taková porušení závažná nebo mohou přetrvávat.
Článek 25
Hodnocení společných operací a zásahů rychlé reakce na hranicích
Výkonný ředitel vyhodnotí výsledky společných operací a zásahů rychlé reakce na hranicích a do 60 dní po ukončení těchto operací a zásahů předá správní radě podrobnou hodnotící zprávu, která obsahuje zjištění úředníka pro otázky základních práv. Agentura provede komplexní srovnávací analýzu těchto výsledků, aby zvýšila kvalitu, soudržnost a účinnost budoucích společných operací a zásahů rychlé reakce na hranicích, a začlení ji do své souhrnné výroční zprávy o činnosti.
Oddíl 4
Navracení
Článek 26
Úřad pro navracení
1. Úřad pro navracení je odpovědný za provádění činností agentury spojených s navracením v souladu se základními právy a obecnými zásadami práva Unie i práva mezinárodního včetně závazků týkajících se ochrany uprchlíků a lidských práv. Úřad pro navracení zejména:
a)na technické a operativní úrovni koordinuje návratové činnosti členských států, aby byl vytvořen integrovaný systém řízení navracení mezi příslušnými orgány členských států, jehož se budou účastnit relevantní orgány třetích zemí a další příslušné zúčastněné strany;
b)poskytuje operativní podporu členským států, jejichž systémy navracení jsou vystaveny zvláštnímu tlaku;
c)koordinuje používání relevantních systémů informačních technologií a poskytuje podporu v souvislosti s konzulární spoluprací při určování totožnosti státních příslušníků třetích zemí a získávání cestovních dokladů, organizuje a koordinuje návratové operace a poskytuje podporu při dobrovolném opuštění území;
d)koordinuje činnosti agentury spojené s navracením, které jsou stanoveny v tomto nařízení;
e)organizuje, propaguje a koordinuje činnosti, které umožňují výměnu informací a identifikaci a sdílení osvědčených postupů ve věcech navracení mezi členskými státy;
f)financuje nebo spolufinancuje operace, zásahy a činnosti uvedené v této kapitole prostřednictvím dotací ze svého rozpočtu v souladu s finančními předpisy, které se vztahují na agenturu.
2. Operativní podpora uvedená v odst. 1 písm. b) zahrnuje opatření, která příslušným vnitrostátním orgánům členských států pomáhají provádět postupy navracení, a to zejména tím, že poskytují:
a)tlumočnické služby,
b)informace o třetích zemích návratu;
c)poradenství ohledně provádění a řízení postupů navracení v souladu se směrnicí 2008/115/ES;
d)pomoc v souvislosti s opatřeními, která jsou nezbytná, aby se zaručilo, že jsou navracené osoby k dispozici pro účely navrácení, a zabránilo tomu, že se tyto osoby skrývají.
3.Úřad pro navracení se snaží rozvíjet synergie a propojit sítě financované Unií a programy v oblasti navracení, a to v těsné spolupráci s Evropskou komisí a Evropskou migrační sítí 43 .
4.Agentura může používat finanční prostředky Unie dostupné v oblasti navracení. Agentura zajistí, aby v jejích grantových dohodách s členskými státy byla veškerá finanční podpora podmíněna plným dodržováním Listiny základních práv.
Článek 27
Návratové operace
1.V souladu se směrnicí 2008/115/ES a aniž by posuzovala oprávněnost rozhodnutí o navrácení, poskytuje agentura nezbytnou pomoc a na žádost jednoho či více zúčastněných členských států zajišťuje koordinaci nebo organizaci návratových operací, včetně pronájmu letadel pro účely těchto operací. Agentura může z vlastního podnětu členským státům navrhnout, že bude koordinovat nebo organizovat návratové operace.
2.Členské státy alespoň jednou měsíčně informují agenturu o svých plánovaných vnitrostátních návratových operacích, jakož i o potřebách pomoci či koordinace ze strany agentury. Agentura vypracuje průběžný operační plán, aby žádajícímu členskému státu poskytla nezbytnou operativní podporu včetně technického vybavení. Agentura může z vlastního podnětu začlenit do průběžného operačního plánu data a místa určení návratových operací, která na základě posouzení potřeb považuje za nezbytná. Správní rada na návrh výkonného ředitele rozhodne o způsobu provádění průběžného operačního plánu.
3.Agentura může poskytovat nezbytnou pomoc a na žádost zúčastněných členských států zajišťovat či z vlastního podnětu navrhovat koordinaci či organizaci návratových operací, pro které dala třetí země návratu k dispozici dopravní prostředky a osoby pověřené doprovodem nuceně navracených osob („sběrné návratové operace“). Zúčastněné členské státy a agentura zaručují, že jsou během celé návratové operace dodržována základní práva a že jsou přiměřeně používány omezující prostředky. Celé návratové operaci až do příjezdu do třetí země návratu je přítomen alespoň zástupce členského státu a osoba pověřená sledováním nuceného navracení z rezervy zřízené podle článku 28.
4.Agentura může poskytovat nezbytnou pomoc a na žádost zúčastněných členských států či třetí země zajišťovat či z vlastního podnětu navrhovat koordinaci či organizaci návratových operací, během nichž určitý počet navracených osob, na které se vztahuje rozhodnutí třetí země o navrácení, projede přes tuto třetí země do jiné třetí země návratu („smíšené návratové operace“), pokud je třetí země, která dané rozhodnutí o navrácení vydala, vázána Evropskou úmluvou o lidských právech. Zúčastněné členské státy a agentura musí zajistit, že jsou během celé návratové operace dodržována základní práva a přiměřeně používány omezující prostředky, a to zejména přítomností osob pověřených sledováním nuceného navracení a osob pověřených doprovodem nuceně navracených osob ze třetích zemí.
5.Každá návratová operace je sledována v souladu s čl. 8 odst. 6 směrnice 2008/115/ES. Sledování návratových operací se provádí na základě objektivních a transparentních kritérií a zahrnuje celou návratovou operaci od fáze před opuštěním území až po předání navracených osob v třetí zemi návratu.
6.Agentura financuje nebo spolufinancuje návratové operace z dotací ze svého rozpočtu, a to v souladu s finančními předpisy, které se na ni vztahují, přičemž upřednostní operace prováděné více než jedním členským státem nebo operace v oblastech hotspotů.
Článek 28
Rezerva osob pověřených sledováním nuceného navracení
1.Agentura vytvoří z pracovníků vnitrostátních příslušných subjektů rezervu osob pověřených sledováním nuceného navracení, které provádějí činnosti týkající se sledování nuceného navracení v souladu s čl. 8 odst. 6 směrnice 2008/115/ES a které byly vyškoleny v souladu s článkem 35.
2.Výkonný ředitel určí profil a počet osob pověřených sledováním nuceného navracení, které budou dány této rezervě k dispozici. Tentýž postup se použije při všech následných změnách jejich profilu a počtu. Členské státy přispívají do rezervy jmenováním osob pověřených sledováním nuceného navracení, které odpovídají definovanému profilu.
3.Agentura může osoby pověřené sledováním nuceného navracení na žádost poskytnout zúčastněným členským státům, aby jménem těchto států sledovaly správné provádění návratových operací a účastnily se návratových zásahů.
Článek 29
Rezerva osob pověřených doprovodem nuceně navracených osob
1.Agentura vytvoří z pracovníků vnitrostátních příslušných subjektů rezervu osob pověřených doprovodem nuceně navracených osob, které provádějí návratové operace v souladu s požadavky uvedenými v čl. 8 odst. 4 a 5 směrnice 2008/115/ES a které byly vyškoleny v souladu s článkem 35.
2.Výkonný ředitel určí profil a počet osob pověřených doprovodem nuceně navracených osob, které budou dány této rezervě k dispozici. Tentýž postup se použije při všech následných změnách jejich profilu a počtu. Členské státy přispívají do rezervy jmenováním osob pověřených doprovodem nuceně navracených osob, které odpovídají definovanému profilu.
3.Agentura tyto osoby pověřené doprovodem nuceně navracených osob na žádost poskytne zúčastněným členským státům, aby jejich jménem doprovázely nuceně navracené osoby a účastnily se návratových zásahů.
Článek 30
Rezerva specialistů na navracení
1.Agentura vytvoří z pracovníků vnitrostátních příslušných subjektů a zaměstnanců agentury rezervu specialistů na navracení, kteří budou mít dovednosti a odborné znalosti nutné k provádění činností v oblasti navracení a kteří budou vyškoleni v souladu s článkem 35. Tito specialisté budou k dispozici pro provádění konkrétních úkolů, např. identifikaci konkrétních skupin státních příslušníků třetích zemí, získávání cestovních dokladů od třetích zemí a usnadňování konzulární spolupráce.
2.Výkonný ředitel určí profil a počet specialistů na navracení, kteří budou dáni této rezervě k dispozici. Tentýž postup se použije při všech následných změnách jejich profilu a počtu. Členské státy přispívají do rezervy jmenováním specialistů, kteří odpovídají definovanému profilu.
3.Agentura na žádost poskytne specialisty členským státům, které se účastní návratových operací, aby se účastnili návratových zásahů.
Článek 31
Evropské jednotky pro návratové zásahy
1.Z rezerv stanovených v článcích 28, 29 a 30 agentura zřídí evropské jednotky pro návratové zásahy, které budou vyhovovat konkrétním potřebám a budou vysílány během návratových zásahů.
2.Na evropské jednotky pro návratové zásahy se obdobně použijí články 20, 21 a 23.
Článek 32
Návratové zásahy
1.Za situací, kdy členské státy čelí při plnění povinnosti navracet neoprávněně pobývající státní příslušníky třetích zemí v souladu se směrnicí 2008/115/ES silné zátěži, agentura na žádost jednoho či více členských států poskytne odpovídající technickou a operativní pomoc v podobě návratového zásahu. Takovýto zásah může spočívat ve vysílání evropských jednotek pro návratové zásahy do hostitelských členských států a v organizaci návratových operací z hostitelských členských států. Členské státy pravidelně informují agenturu o svých potřebách v oblasti technické a operativní pomoci a agentura na tomto základě vypracuje průběžný plán návratových zásahů.
2.Za situací, kdy jsou členské státy při plnění povinnosti navracet neoprávněně pobývající státní příslušníky třetích zemí v souladu se směrnicí 2008/115/ES vystaveny zvláštnímu a nepřiměřenému tlaku, agentura na žádost jednoho či více členských států poskytuje odpovídající technickou a operativní pomoc v podobě rychlého návratového zásahu. Agentura může z vlastní iniciativy navrhnout, že takovou technickou a operativní pomoc členským státům poskytne. Rychlý návratový zásah může spočívat v rychlém vyslání evropských jednotek pro návratové zásahy do hostitelských členských států a v organizaci návratových operací z hostitelských členských států.
3.Výkonný ředitel neprodleně vypracuje operační plán, a to po dohodě s hostitelským členským státem a členskými státy, které jsou ochotné se návratového zásahu účastnit.
4.Operační plán je pro agenturu, hostitelský členský stát a zúčastněné členské státy závazný a zahrnuje všechny aspekty, které jsou pro provedení návratového zásahu nezbytné, zejména popis situace, cíle, zahájení a předpokládanou dobu trvání zásahu, zeměpisné pokrytí a možné vyslání do třetích zemí, složení evropských jednotek pro návratové zásahy, logistiku, finanční ustanovení, způsoby spolupráce s třetími zeměmi, dalšími agenturami a subjekty Unie a relevantními mezinárodními a nevládními organizacemi. Všechny změny nebo aktualizace operačního plánu vyžadují souhlas výkonného ředitele, hostitelského členského státu a zúčastněných členských států. Kopii změněného nebo upraveného operačního plánu agentura okamžitě zašle dotčeným členským státům a správní radě.
5.Výkonný ředitel přijme co nejdříve a v případě uvedeném v odstavci 2 do pěti pracovních dnů rozhodnutí o operačním plánu. Rozhodnutí se neprodleně písemně oznámí dotčeným členským státům a správní radě.
6.Agentura financuje nebo spolufinancuje návratové zásahy prostřednictvím dotací ze svého rozpočtu v souladu s finančními předpisy, které se na ni vztahují.
KAPITOLA III
OBECNÁ USTANOVENÍ
Oddíl 1
Obecná pravidla
Článek 33
Ochrana základních práv a strategie pro oblast základních práv
1.Evropská pohraniční a pobřežní stráž při plnění svých úkolů podle tohoto nařízení zaručuje ochranu základních práv, a to v souladu s příslušnými právními předpisy Unie, zejména Listinou základních práv Evropské unie, příslušnými mezinárodními právními předpisy včetně Úmluvy o právním postavení uprchlíků a závazky týkajícími se přístupu k mezinárodní ochraně, zejména zásadou nenavracení. Za tímto účelem agentura vypracuje, dále rozvíjí a provádí svoji strategii pro oblast základních práv.
2.Při plnění svých úkolů evropská pohraniční a pobřežní stráž zajistí, že žádná osoba není vysazena v určité zemi v rozporu se zásadou nenavracení, není nucena vstoupit, odvedena nebo jinak předána do této země nebo vrácena orgánům této země, ani není vysazena v zemi nebo nucena vstoupit, odvedena nebo jinak předána nebo vrácena do země, z níž hrozí vyhoštění nebo navrácení do jiné země v rozporu s uvedenou zásadou.
3.Evropská pohraniční a pobřežní stráž při plnění svých úkolů zohlední zvláštní potřeby dětí, obětí obchodování s lidmi, osob, které potřebují lékařskou pomoc, osob, které potřebují mezinárodní ochranu, osob v tísni na moři a dalších osob ve zvláště zranitelném postavení.
4.Při plnění svých úkolů a ve vztazích s členskými státy a při spolupráci s třetími zeměmi agentura zohledňuje zprávy poradního fóra a úředníka pro otázky základních práv.
Článek 34
Kodexy chování
1.Agentura vypracuje a dále rozvíjí kodex chování, který se vztahuje na veškeré operace v rámci ochrany hranic koordinované agenturou. Kodex chování stanoví postupy, jejichž cílem je zaručit dodržování zásad právního státu a základních práv, se zvláštním zaměřením na nezletilé osoby bez doprovodu a osoby ve zranitelném postavení, jakož i na osoby žádající o mezinárodní ochranu, a platí pro všechny osoby zapojené do činností agentury.
2.Agentura vypracuje a bude pravidelně aktualizovat kodex chování pro navracení neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí, který bude uplatňovat při všech návratových operacích a návratových zásazích koordinovaných nebo organizovaných agenturou. Kodex chování bude popisovat společné standardizované postupy, jež by měly zjednodušit organizaci návratových operací a návratových zásahů a zajistit navracení humánním způsobem a při plném respektování základních práv, zejména zásad lidské důstojnosti, zákazu mučení a nelidského či ponižujícího zacházení anebo trestu, práva na svobodu a bezpečnost, práva na ochranu osobních údajů a zákazu diskriminace.
3.Kodex chování pro navracení přihlédne zejména k povinnosti členských států zavést účinný systém pro sledování nuceného navracení, kterou stanoví čl. 8 odst. 6 směrnice 2008/115/ES 44 , a ke strategii v oblasti základních práv.
4.Agentura vyvíjí a pravidelně aktualizuje své kodexy chování ve spolupráci s poradním fórem.
Článek 35
Odborná příprava
1.Agentura ve spolupráci s vhodnými subjekty členských států, které jsou odpovědné za odbornou přípravu, vypracuje konkrétní nástroje odborné přípravy a zajistí příslušníkům pohraniční stráže a dalším relevantním pracovníkům, kteří jsou příslušníky jednotek evropské pohraniční stráže, další odbornou přípravu týkající se jejich úkolů a pravomocí. Odborníci z řad zaměstnanců agentury provádějí pravidelný výcvik těchto příslušníků pohraniční stráže podle plánu další přípravy a výcviku uvedeného v ročním pracovním programu agentury.
2.Agentura provádí nezbytné iniciativy, aby zajistila, že všichni příslušníci pohraniční stráže a další relevantní pracovníci členských států, kteří jsou součástí jednotek evropské pohraniční a pobřežní stráže, jakož i zaměstnanci agentury absolvují před svou účastí na operativních činnostech organizovaných agenturou odbornou přípravu v oblasti příslušných právních předpisů Unie a mezinárodního práva, včetně oblasti základních práv, přístupu k mezinárodní ochraně, pátrání a záchrany.
3.Agentura provádí nezbytné iniciativy, aby zajistila odbornou přípravu pracovníků podílejících na úkolech spojených s navracením, kteří mají být součástí rezerv uvedených v článcích 28, 29 a 30. Agentura zajistí, že všichni pracovníci, kteří se podílejí na návratových operacích a návratových zásazích, jakož i zaměstnanci agentury absolvují před svou účastí na operativních činnostech organizovaných agenturou odbornou přípravu v oblasti příslušných právních předpisů Unie a mezinárodního práva, včetně oblasti základních práv a přístupu k mezinárodní ochraně.
4.Agentura vypracuje a dále rozvíjí společné hlavní osnovy pro odbornou přípravu pohraniční stráže a poskytuje odbornou přípravu na evropské úrovni pro školitele vnitrostátní pohraniční stráže členských států, včetně odborné přípravy týkající se základních práv, přístupu k mezinárodní ochraně a příslušného námořního práva. Agentura vypracuje společné hlavní osnovy po konzultaci poradního fóra. Členské státy začlení společné hlavní osnovy do odborné přípravy příslušníků své vnitrostátní pohraniční stráže a pracovníků, kteří se podílejí na úkolech spojených s navracením.
5.Agentura rovněž nabízí doplňkové kursy odborné přípravy a semináře o tématech, která se týkají ochrany vnějších hranic a navracení státních příslušníků třetích zemí, pro příslušníky příslušných vnitrostátních služeb členských států.
6.Agentura může organizovat odbornou přípravu ve spolupráci s členskými státy a třetími zeměmi na jejich území.
7.Agentura zavede výměnný program, jenž umožní příslušníkům pohraniční stráže, kteří jsou zapojeni do jednotek evropské pohraniční a pobřežní stráže, a pracovníkům, kteří jsou zapojeni od evropských jednotky pro návratové zásahy, získat znalosti či konkrétní praktické poznatky na základě zkušeností a osvědčených postupů nabytých v zahraničí při práci s příslušníky pohraniční stráže a pracovníky, kteří se podílejí na úkolech spojených s navracením, v jiném než jejich vlastním členském státě.
Článek 36
Výzkum a inovace
1.Agentura aktivně monitoruje výzkumné a inovační činnosti, které jsou důležité z hlediska ochrany vnějších hranic, včetně využívání vyspělých technologií dohledu, např. dálkově řízených letadlových systémů, a z hlediska navracení, a k těmto činnostem přispívá. Agentura předává výsledky tohoto výzkumu Komisi a členským státům. Může tyto výsledky podle potřeby používat při společných operacích, zásazích rychlé reakce na hranicích, návratových operacích a návratových zásazích.
2.Agentura napomáhá členským státům a Komisi při určování klíčových témat výzkumu. Agentura napomáhá Komisi při definování a plnění relevantních rámcových programů Unie pro výzkumné a inovační činnosti.
3.Agentura v rámcovém programu pro výzkum a inovace, zejména zvláštním programu, kterým se provádí Horizont 2020, provádí ty části rámcového programu pro výzkum a inovace, které se týkají bezpečnosti hranic. Za tímto účelem agentura provádí tyto úkoly:
a) řídí některé fáze provádění programu a některé fáze cyklu konkrétních projektů na základě příslušných pracovních programů přijatých Komisí, pokud ji k tomu Komise zmocnila v pověřovacím aktu;
b) přijímá nástroje pro plnění rozpočtových příjmů a výdajů a vykonává všechny činnosti potřebné pro správu programu, pokud ji k tomu Komise zmocní v pověřovacím aktu;
c) poskytuje podporu při provádění programu, pokud ji k tomu Komise zmocní v pověřovacím aktu.
4.Agentura může plánovat a provádět pilotní projekty týkající se záležitostí, na které se vztahuje toto nařízení.
Článek 37
Pořizování technického vybavení
1.Agentura může sama nebo společně s členským státem pořizovat nebo si pronajímat technické vybavení, jež se bude v souladu s finančními předpisy, které se na ni vztahují, používat během společných operací, pilotních projektů, zásahů rychlé reakce na hranicích, návratových operací, návratových zásahů nebo projektů technické pomoci.
2.Agentura může pořizovat technické vybavení, např. pro snímání otisků prstů, na základě rozhodnutí výkonného ředitele po poradě se správní radou. Před pořízením nebo pronájmem jakéhokoliv vybavení, jež pro agenturu obnáší značné náklady, se provede důkladná analýza potřeb, nákladů a přínosů. Každý takovýto výdaj bude stanoven v rozpočtu agentury přijatém správní radou.
3.Pořizuje-li nebo pronajímá-li si agentura důležité technické vybavení, jako jsou plavidla, vrtulníky či jiná letadla hlídkující na volném moři a v pobřežních vodách nebo pobřežní hlídková vozidla, platí tyto podmínky:
a) v případě jeho pořízení agenturou nebo spoluvlastnictví se agentura dohodne s jedním členským státem, že tento členský stát zajistí registraci vybavení v souladu s použitelnými právními předpisy tohoto členského státu;
b) v případě pronájmu musí být vybavení registrováno v některém členském státě.
4.Na základě vzorové dohody vypracované agenturou se členský stát registrace a agentura dohodnou na způsobu zajištění doby, po kterou bude společný majetek agentuře plně k dispozici, jakož i na podmínkách využívání tohoto vybavení. Technické vybavení ve výhradním vlastnictví agentury se agentuře na její žádost poskytne a členský stát, v němž je vybavení registrováno, se nesmí odvolávat na výjimečnou situaci uvedenou v čl. 38 odst. 4.
5.Členský stát, v němž je vybavení registrováno, nebo dodavatel technického vybavení poskytnou potřebné odborníky a technický personál pro právně podloženou a bezpečnou obsluhu vybavení.
Článek 38
Rezerva technického vybavení
1.Agentura zřídí a vede centralizované záznamy o technickém vybavení v rezervě technického vybavení složené z vybavení vlastněného buď členskými státy, nebo agenturou a vybavení vlastněného společně členskými státy a agenturou pro účely ochrany vnějších hranic nebo navracení.
2.Výkonný ředitel určí minimální kontingent technického vybavení v souladu s potřebami agentury, zejména aby agentura byla schopna provádět společné operace a zásahy rychlé reakce na hranicích v souladu se svým pracovním programem na daný rok.
Pokud se ukáže, že minimální kontingent technického vybavení nepostačuje na provádění operačního plánu schváleného pro společné operace nebo zásahy rychlé reakce na hranicích, provede agentura jeho revizi na základě svých oprávněných potřeb a po dohodě s členskými státy.
3.Rezerva technického vybavení obsahuje minimální kontingent vybavení, které agentura určila jako nezbytné, a to od každého typu technického vybavení. Vybavení zařazené do rezervy technického vybavení se použije při společných operacích, pilotních projektech, zásazích rychlé reakce na hranicích, návratových operacích či návratových zásazích.
4.Členské státy přispívají do rezervy technického vybavení. Příspěvek členských států do rezervy a nasazení technického vybavení při konkrétních operacích se plánuje na základě každoročních dvoustranných jednání a dohod mezi agenturou a členskými státy. V souladu s těmito dohodami a tvoří-li součást minimálního kontingentu technického vybavení pro daný rok, poskytnou členské státy své technické vybavení k dispozici pro použití na žádost agentury, pokud nejsou vystaveny výjimečné situaci, při níž je podstatně dotčeno plnění vnitrostátních úkolů. Tyto žádosti se podávají nejméně 30 dní před zamýšleným nasazením. Příspěvky členských států do rezervy technického vybavení jsou každoročně přezkoumány.
5.O pravidlech pro technické vybavení, včetně požadovaného celkového minimálního kontingentu od každého typu technického vybavení, podmínkách pro nasazení a náhradě nákladů rozhoduje každoročně správní rada na návrh výkonného ředitele. Pro rozpočtové účely by správní rada měla uvedené rozhodnutí přijmout do 30 dnů od data přijetí ročního pracovního programu.
6. Výkonný ředitel podává správní radě na každém jejím zasedání zprávu o složení a nasazení vybavení, jež tvoří součást rezervy technického vybavení. Pokud není dosaženo minimálního kontingentu technického vybavení, výkonný ředitel o tom neprodleně informuje správní radu. Správní rada přijme rozhodnutí o prioritách při naléhavém nasazení technického vybavení a podnikne patřičná opatření k nápravě zjištěných nedostatků. O zjištěných nedostatcích a přijatých opatřeních informuje správní rada Komisi. Komise následně tyto informace spolu s vlastním posouzením postoupí Evropskému parlamentu a Radě.
7.Agentura každoročně informuje Evropský parlament o kontingentu technického vybavení, které se každý členský stát zavázal v souladu s tímto článkem poskytnout do rezervy technického vybavení.
8.Členské státy zaregistrují do rezervy technického vybavení všechny dopravní prostředky a operativní vybavení pořízené v rámci specifických akcí Fondu pro vnitřní bezpečnost podle čl. 7 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 515/2014 45 nebo za použití jakýchkoli jiných speciálně vyčleněných finančních prostředků Unie, které jsou dány k dispozici členským státům pro zvýšení operační schopnosti agentury. Toto technické vybavení je součástí minimálního kontingentu technického vybavení pro daný rok.
Členské státy dají toto technické vybavení agentuře na její žádost k dispozici pro účely použití a nesmějí se odvolávat na výjimečnou situaci podle odstavce 4.
9.Agentura spravuje záznamy o rezervě technického vybavení takto:
a) roztřídění podle druhu vybavení a typu operace;
b) roztřídění podle vlastníka (členský stát, agentura, ostatní);
c) celková množství požadovaného vybavení;
d) případně požadovaný obslužný personál;
e) další informace, jako např. podrobnosti registrace, požadavky týkající se přepravy a údržby, platné vnitrostátní vývozní režimy, technické pokyny nebo jiné údaje potřebné k správnému zacházení s vybavením.
10.Agentura financuje 100 % nasazení technického vybavení, jež tvoří součást minimálního kontingentu technického vybavení poskytnutého daným členským státem pro daný rok. Nasazení technického vybavení, jež součást minimálního kontingentu technického vybavení netvoří, agentura spolufinancuje do výše 75 % způsobilých výdajů, přičemž zohlední konkrétní okolnosti, jež panují v členském státě, který toto technické vybavení nasazuje.
Článek 39
Úkoly a pravomoci příslušníků jednotek
1.Příslušníci jednotek jsou způsobilí plnit všechny úkoly a vykonávat všechny pravomoci týkající se ochrany hranic a navracení, které jsou nezbytné pro dosažení cílů nařízení (ES) č. 562/2006 a směrnice 2008/115/ES.
2.Při plnění svých úkolů a výkonu svých pravomocí dodržují příslušníci jednotek právo Unie a mezinárodní právo, základní práva a vnitrostátní právní předpisy hostitelského členského státu.
3.Příslušníci jednotek mohou plnit úkoly a vykonávat pravomoci pouze pod velením příslušníků pohraniční stráže nebo zaměstnanců hostitelského členského státu, kteří se podílejí na úkolech spojených s navracením, a obecně za jejich přítomnosti, pokud nejsou daným hostitelským členským státem oprávněni k tomu, aby jednali jeho jménem.
4.Příslušníci jednotek používají při plnění svých úkolů a výkonu svých pravomocí své vlastní uniformy. Na těchto uniformách nosí na rukávě modrou pásku se znakem Unie a agentury sloužící k jejich identifikaci jakožto účastníků společné operace, pilotního projektu, zásahu rychlé reakce na hranicích, návratové operace nebo návratového zásahu. Pro účely identifikace vůči vnitrostátním orgánům hostitelského členského státu nosí u sebe příslušníci jednotek úřední doklad, který na požádání předloží.
5.Při plnění svých úkolů a výkonu svých pravomocí mohou členové jednotek s sebou nosit služební zbraně, střelivo a vybavení, které jsou povoleny vnitrostátními předpisy domovského členského státu. Hostitelský členský stát může nicméně zakázat nošení některých služebních zbraní, střeliva a vybavení za předpokladu, že se podle právních předpisů tohoto státu vztahuje tentýž zákaz na jeho vlastní pohraniční stráž nebo pracovníky, kteří se podílejí na úkolech spojených s navracením. Hostitelský členský stát před vysláním příslušníků jednotek informuje agenturu o přípustných služebních zbraních, střelivu a vybavení, jakož i o podmínkách, za kterých mohou být použity. Agentura tyto informace zpřístupní členským státům.
6.Členové jednotek jsou při plnění svých úkolů a výkonu svých pravomocí oprávněni použít sílu, včetně služebních zbraní, střeliva a vybavení, a to se souhlasem domovského členského státu a hostitelského členského státu, za přítomnosti příslušníků pohraniční stráže hostitelského členského státu a v souladu s jeho vnitrostátními právními předpisy. Hostitelský členský stát může se souhlasem domovského členského státu povolit příslušníkům jednotek, aby použili sílu v nepřítomnosti příslušníků pohraniční stráže hostitelského členského státu.
7.Služební zbraně, střelivo a vybavení mohou být použity v případě oprávněné sebeobrany a oprávněné obrany příslušníků jednotek nebo jiných osob v souladu s vnitrostátními právními předpisy hostitelského členského státu.
8.Pro účely tohoto nařízení hostitelský členský stát zmocní příslušníky jednotek k tomu, aby nahlíželi do jeho vnitrostátních a evropských databází nezbytných pro hraniční kontrolu, ostrahu hranic a navracení. Příslušníci jednotek vyhledávají pouze ty údaje, které jsou potřebné pro plnění jejich úkolů a výkon jejich pravomocí. Hostitelský členský stát před vysláním příslušníků jednotek informuje agenturu o vnitrostátních a evropských databázích, do kterých lze nahlížet. Agentura tuto informaci zpřístupní všem členským státům, které se podílejí na vyslání jednotek.
Toto nahlížení probíhá v souladu s právem Unie a vnitrostátními právními předpisy hostitelského členského státu v oblasti ochrany údajů.
9.Rozhodnutí o odepření vstupu podle článku 13 nařízení (ES) č. 562/2006 přijímají pouze příslušníci pohraniční stráže hostitelského členského státu nebo příslušníci jednotek, jsou-li hostitelským členským státem oprávněny k tomu, aby jednali jeho jménem.
Článek 40
Úřední doklad
1.Agentura vydává ve spolupráci s hostitelským členským státem příslušníkům jednotek doklad v úředním jazyce hostitelského členského státu a v jiném úředním jazyce orgánů Unie pro účely prokázání jejich totožnosti a také jako důkaz o tom, že mají právo plnit úkoly a vykonávat pravomoci uvedené v článku 39. Doklad obsahuje tyto údaje o každém příslušníkovi jednotek:
a) jméno a státní příslušnost;
b) hodnost nebo název pracovní pozice;
c) aktuální digitální fotografii; a
d) úkoly, k jejichž provádění je oprávněn.
2.Doklad se po skončení společné operace, pilotního projektu, zásahu rychlé reakce na hranicích, návratové operace či návratového zásahu vrátí agentuře.
Článek 41
Občanskoprávní odpovědnost
1.Působí-li příslušníci jednotek v hostitelském členském státě, je tento členský stát odpovědný za jakoukoli škodu, kterou tito příslušníci způsobí po dobu trvání svých operací, v souladu s vnitrostátními právními předpisy tohoto členského státu.
2.Pokud tato škoda vznikla v důsledku hrubé nedbalosti nebo úmyslného jednání, může hostitelský členský stát požádat domovský členský stát o částku, kterou musel zaplatit jako odškodnění obětem nebo osobám oprávněným jménem obětí k náhradě škody.
3.Aniž je dotčeno uplatňování práv vůči třetím stranám, zdrží se každý členský stát uplatňování nároků vůči hostitelskému členskému státu nebo jakémukoli jinému členskému státu za škodu, již utrpěl, ledaže vznikla v důsledku hrubé nedbalosti nebo úmyslného nesprávného jednání.
4.Veškeré spory mezi členskými státy týkající se použití odstavců 2 a 3, jež nemohou být vyřešeny dohodou mezi nimi, budou těmito státy postoupeny Soudnímu dvoru Evropské unie v souladu s článkem 273 Smlouvy o fungování Evropské unie.
5.Aniž je dotčeno uplatňování práv vůči třetím stranám, náklady související se škodami vzniklými na vybavení agentury během vyslání jednotek nese agentura, nevznikla-li škoda v důsledku hrubé nedbalosti nebo úmyslného jednání.
Článek 42
Trestněprávní odpovědnost
V průběhu společné operace, pilotního projektu, zásahu rychlé reakce na hranicích, návratové operace nebo návratového zásahu se na příslušníky jednotek, pokud jde o trestné činy, které spáchali nebo které proti nim byly spáchány, pohlíží stejně jako na příslušníky pohraniční stráže hostitelského členského státu.
Oddíl 2
Výměna informací a ochrana údajů
Článek 43
Systémy výměny informací
1.Agentura může přijmout veškerá opatření nezbytná k usnadnění výměny informací týkajících se jejích úkolů s Komisí a členskými státy a případně s relevantními agenturami Unie. Vyvíjí a provozuje informační systém umožňující výměnu utajovaných informací s uvedenými subjekty, jakož i osobních údajů uvedených v článcích 44, 46, 47 a 48 v souladu s rozhodnutím Rady 2001/264/ES 46 a rozhodnutím Komise (EU, Euratom) 2015/444 47 .
2.Agentura může přijmout veškerá opatření nezbytná k usnadnění výměny informací týkajících se jejích úkolů se Spojeným královstvím a Irskem, vztahují-li se k činnostem, jichž se tyto státy účastní v souladu s článkem 50 a čl. 61 odst. 4.
Článek 44
Ochrana údajů
1.Při zpracování osobních údajů agentura uplatňuje nařízení (ES) č. 45/2001.
2.Správní rada stanoví opatření pro uplatňování nařízení (ES) č. 45/2001 agenturou, včetně opatření týkajících se inspektora ochrany údajů agentury. Tato opatření budou stanovena po konzultaci s evropským inspektorem ochrany údajů.
3.Aniž jsou dotčeny články 46, 47 a 48, může agentura zpracovávat osobní údaje pro administrativní účely.
4.Aniž je dotčen článek 47, zakazuje se předávání osobních údajů zpracovaných agenturou a další předávání osobních údajů zpracovaných v rámci tohoto nařízení členskými státy orgánům třetích zemí nebo třetím stranám.
Článek 45
Účely zpracování osobních údajů
1.Agentura smí zpracovávat osobní údaje pouze pro tyto účely:
a) plnění úkolů spočívajících v organizaci a koordinaci společných operací, pilotních projektů, zásahů rychlé reakce na hranicích a v rámci podpůrných týmů pro řízení migrace v souladu s článkem 46;
b) plnění úkolů spočívajících v organizaci a koordinaci návratových operací a návratových zásahů v souladu s článkem 47;
c) usnadňování výměny informací s členskými státy, Evropským podpůrným úřadem pro otázky azylu, Europolem nebo Eurojustem v souladu s článkem 46;
d) analýzu rizik prováděnou agenturou v souladu s článkem 10;
e) identifikaci a sledování plavidel v rámci systému Eurosur v souladu s článkem 48.
2.Při takovém zpracování osobních údajů je dodržována zásada přiměřenosti a musí být přísně omezeno na osobní údaje nezbytné pro účely uvedené v odstavci 1.
3.Členský stát nebo jiná agentura Unie, které poskytují osobní údaje agentuře, určí účel nebo účely, pro něž lze tyto osobní údaje zpracovat, jak je uvedeno v odstavci 1. Pokud tak neučiní, agentura po poradě s dotčeným poskytovatelem osobních údajů dané údaje zpracuje, aby určila jejich nezbytnost ve vztahu k účelu nebo účelům uvedených v odstavci 1, pro něž je lze dále zpracovávat. Agentura může zpracovat informace pro jiný účel, než je účel uvedený v odstavci 1, pouze v případě, že je k tomu oprávněna poskytovatelem údajů.
4.Členské státy a jiné agentury Unie mohou při předávání osobních údajů určit jakákoli omezení přístupu či použití, ať obecná, nebo konkrétní, a to včetně v souvislosti s předáváním, vymazáním nebo zničením informací. Pokud potřeba těchto omezení vyjde najevo po předání informací, členské státy a jiné agentury o tom odpovídajícím způsobem informují agenturu. Agentura tato omezení dodržuje.
Článek 46
Zpracování osobních údajů shromážděných během společných operací, pilotních projektů a zásahů rychlé reakce na hranicích a podpůrnými týmy pro řízení migrace
1.Používání osobních údajů, které byly shromážděny nebo byly agentuře předány členskými státy nebo jejími vlastními zaměstnanci v souvislosti se společnými operacemi, pilotními projekty a zásahy rychlé reakce na hranicích a podpůrnými týmy pro řízení migrace, je omezeno na:
a) osobní údaje týkající se osob, které příslušné orgány členských států důvodně podezírají z účasti na přeshraniční trestné činnosti, z napomáhání nedovolenému přistěhovalectví nebo z obchodování s lidmi či terorismu;
b) osobní údaje týkající se osob, které nelegálně překračují vnější hranice a jejichž údaje jsou shromážděny jednotkami evropské pohraniční a pobřežní stráže včetně případů, kdy tyto jednotky působí v rámci podpůrných týmů pro řízení migrace;
c) čísla registračních značek, telefonní čísla nebo identifikační čísla lodí, která jsou nezbytná pro vyšetřování a analýzu cest a metod používaných pro nedovolené přistěhovalectví a přeshraniční trestné činnosti.
2.Osobní údaje uvedené v odstavci 1 může agentura zpracovat pouze v těchto případech:
a) je-li předání údajů Evropskému podpůrnému úřadu pro otázky azylu, Europolu nebo Eurojustu nutné pro použití v souladu s jejich příslušnými mandáty a v souladu s článkem 51;
b) je-li předání údajů orgánům relevantních členských států, které jsou odpovědné za ochranu hranic, migraci, azyl nebo prosazování práva, nutné pro použití v souladu s vnitrostátními právními předpisy a vnitrostátními pravidly a pravidly EU pro ochranu osobních údajů;
c) je-li to nutné pro vypracování analýz rizik.
3.Osobní údaje se vymažou, jakmile se předají Evropskému podpůrnému úřadu pro otázky azylu, Europolu nebo Eurojustu nebo příslušným orgánům členských státům nebo byly použity pro přípravu analýz rizik. Období uchovávání údajů v žádném případě nepřekročí tři měsíce od data shromáždění těchto údajů. Ve výsledku analýz rizik se údaje anonymizují.
Článek 47
Zpracování osobních údajů v souvislosti s návratovými operacemi a návratovými zásahy
1.Při plnění úkolů spočívajících v organizaci a koordinaci návratových operací a provádění návratových zásahů může agentura zpracovávat osobní údaje navracených osob.
2.Zpracování takových osobních údajů je přísně omezeno na ty osobní údaje, které jsou nutné pro účely návratové operace nebo návratového zásahu.
3.Osobní údaje se vymažou, jakmile je dosaženo účelu, pro který byly shromážděny, a to nejpozději do třiceti dnů po skončení návratové operace nebo návratového zásahu.
4.Pokud osobní údaje navracených osob nepředá dopravci členský stát, může tyto údaje předat agentura.
Článek 48
Zpracování osobních údajů v rámci Eurosuru
Agentura může zpracovávat osobní údaje stanovené v čl. 13 odst. 2 nařízení (EU) č. 1052/2013.
Článek 49
Bezpečnostní předpisy týkající se ochrany utajovaných informací a citlivých neutajovaných informací
1.Agentura uplatňuje bezpečnostní předpisy Komise stanovené v rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2015/444 48 .Tyto předpisy se uplatní mimo jiné na výměnu, zpracování a uchovávání utajovaných informací.
2.Agentura uplatňuje bezpečnostní zásady týkající se zpracování citlivých neutajovaných informací, jak jsou stanoveny v rozhodnutí uvedeném v odstavci 1 tohoto článku a jak je provádí Komise. Správní rada stanoví opatření pro uplatňování těchto bezpečnostních zásad.
ODDÍL 3
Spolupráce agentury
Článek 50
Spolupráce s Irskem a Spojeným královstvím
1.Agentura usnadňuje operativní spolupráci členských států s Irskem a Spojeným královstvím při konkrétních činnostech.
2. Podpora, kterou agentura poskytuje podle čl. 7 odst. 1 písm. j), k) a l), zahrnuje organizaci návratových operací prováděných členskými státy, kterých se účastní rovněž Irsko nebo Spojené království nebo obě tyto země.
3. Uplatňování tohoto nařízení na hranice Gibraltaru se pozastavuje do dne, kdy bude dosaženo shody o oblasti působnosti opatření týkajících se překračování vnějších hranic osobami.
Článek 51
Spolupráce s orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a s mezinárodními organizacemi
1.Agentura spolupracuje s Komisí, dalšími orgány Unie, Evropskou službou pro vnější činnost, Europolem, Evropským podpůrným úřadem pro otázky azylu, Agenturou Evropské unie pro základní práva, Eurojustem, Satelitním střediskem Evropské unie, Evropskou agenturou pro námořní bezpečnost a Evropskou agenturou pro kontrolu rybolovu, jakož i dalšími institucemi a jinými subjekty Unie v záležitostech, na které se vztahuje toto nařízení, a to zejména s cílem zabránit nedovolenému přistěhovalectví a přeshraniční trestné činnosti včetně napomáhání nedovolenému přistěhovalectví, obchodování s lidmi a terorismu a bojovat proti těmto činnostem.
Za tímto účelem může agentura spolupracovat s mezinárodními organizacemi, které jsou příslušné pro záležitosti, na něž se vztahuje toto nařízení.
2.Tato spolupráce probíhá v rámci pracovních ujednání uzavřených s těmito subjekty. Tato ujednání nejprve schválí Komise. Agentura v každém případě informuje Evropský parlament o každém takovém ujednání.
3.Agentura spolupracuje s Komisí na činnostech prováděných v rámci celní unie, pokud takovéto činnosti včetně řízení celních rizik mohou podporovat provádění tohoto nařízení, třebaže nespadají do jeho působnosti.
4. Orgány, instituce a jiné subjekty Unie a mezinárodní organizace uvedené v odstavci 1 využívají informace obdržené agenturou pouze v mezích svých pravomocí a v souladu se základními právy včetně požadavků na ochranu údajů. Další předávání nebo sdělování osobních údajů, které zpracovává agentura, jiným agenturám nebo subjektům Unie podléhá zvláštním pracovním ujednáním o výměně osobních údajů a může se činit pouze po předchozím schválení evropským inspektorem ochrany údajů. Pokud jde o nakládání s utajovanými informacemi, tato ujednání stanoví, že dotčený orgán, subjekt, úřad a agentura Unie či mezinárodní organizace dodržuje bezpečnostní pravidla a normy rovnocenné pravidlům a normám, které používá agentura.
5.Agentura může rovněž se souhlasem dotčených členských států zvát pozorovatele z orgánů, agentur, subjektů a úřadů Unie nebo z mezinárodních organizací k účasti na svých činnostech, zejména společných operacích a pilotních projektech, analýzách rizik a odborné přípravě, pokud je jejich přítomnost v souladu s cíli těchto činností, může přispět ke zlepšení spolupráce a k výměně osvědčených postupů a nenaruší celkovou bezpečnost těchto činností. K účasti těchto pozorovatelů na analýze rizik a odborné přípravě může dojít pouze se souhlasem dotčených členských států. Pokud jde o společné operace a pilotní projekty, k účasti pozorovatelů je nutný souhlas hostitelského členského státu. Podrobná pravidla účasti pozorovatelů se začlení do operačního plánu. Těmto pozorovatelům poskytne agentura před jejich účastí odpovídající odbornou přípravu.
Článek 52
Evropská spolupráce při výkonu funkcí pobřežní stráže
1.Agentura ve spolupráci s Evropskou agenturou pro kontrolu rybolovu a Evropskou agenturou pro námořní bezpečnost podporuje vnitrostátní orgány, které vykonávají funkce pobřežní stráže, na vnitrostátní úrovni a úrovni Unie a je-li to vhodné, na úrovni mezinárodní, a to:
a) sdílením informací vytvořených slučováním a analýzou údajů, které jsou k dispozici v systémech hlášení lodí a jiných informačních systémech, jež agentura provozuje nebo k nimž má přístup, v souladu s jejich příslušnými právními základy a aniž je tím dotčeno vlastnictví těchto údajů členskými státy;
b) poskytováním služeb v oblasti dohledu a komunikace pomocí nejmodernějších technologií včetně vesmírné a pozemní infrastruktury a čidel upevněných na jakékoli platformě, např. dálkově řízených letadlových systémech;
c) budováním kapacit tvorbou pokynů, doporučení a osvědčených postupů, jakož i podporou odborné přípravy a výměny pracovníků s cílem posílit výměnu informací a spolupráci v souvislosti s funkcemi pobřežní stráže;
d) sdílením kapacit včetně plánování a provádění víceúčelových operací a sdílení prostředků a jiných schopností mezi odvětvími a přes hranice.
2.Způsoby spolupráce Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž s Evropskou agenturou pro kontrolu rybolovu a Evropskou agenturou pro námořní bezpečnost při výkonu funkcí pohraniční stráže se určí v pracovním ujednání v souladu s finančními předpisy, které se vztahují na agenturu.
3.Komise může ve formě doporučení přijmout praktickou příručku o evropské spolupráci při výkonu funkcí pobřežní stráže, která bude obsahovat pokyny, doporučení a osvědčené postupy pro výměnu informací a spolupráci na vnitrostátní úrovni, úrovni Unie a mezinárodní úrovni.
Článek 53
Spolupráce s třetími zeměmi
1. V oblastech své činnosti a v míře nezbytné pro plnění svých úkolů agentura usnadňuje a podporuje operativní spolupráci mezi členskými státy a třetími zeměmi v rámci politiky vnějších vztahů Unie, mimo jiné v oblasti ochrany základních práv. Agentura a členské státy dodržují normy rovnocenné alespoň normám stanoveným v právních předpisech Unie také v případě, že spolupráce se třetími zeměmi probíhá na území těchto zemí. Navázání spolupráce s třetími zeměmi slouží k prosazování norem pro evropskou správu hranic a navracení.
2.Agentura může spolupracovat s orgány třetích zemí příslušnými pro záležitosti, které upravuje toto nařízení, a to za podpory ze strany delegací Unie a za koordinace s nimi, jakož i v rámci pracovních ujednání uzavřených s těmito orgány v souladu s právem a politikou Unie. Tato pracovní ujednání se vztahují na řízení operativní spolupráce. Tato ujednání nejprve schválí Komise.
3.Za okolností vyžadujících zvýšenou technickou a operativní pomoc, může agentura koordinovat operativní spolupráci mezi členskými státy a třetími zeměmi v oblasti správy vnějších hranic a má možnost provádět společné operace na vnějších hranicích, jichž se účastní jeden či více členských států a třetí země sousedící alespoň s jedním z těchto členských států, a to na základě dohody s touto sousední třetí zemí, a rovněž společné operace na území této třetí země. O těchto činnostech musí být informována Komise.
4.Při navracení a získávání cestovních dokladů agentura spolupracuje s příslušnými orgány třetích zemí.
5.Agentura může rovněž se souhlasem dotčených členských států vyzvat pozorovatele ze třetích zemí k účasti na svých činnostech na vnějších hranicích podle článku 13, společných operacích podle článku 27, návratových zásazích podle článku 32 a odborné přípravě podle článku 35, pokud je jejich přítomnost v souladu s cíli těchto činností, může přispět ke zlepšení spolupráce a k výměně osvědčených postupů a nenaruší celkovou bezpečnost těchto činností. K účasti těchto pozorovatelů může dojít pouze se souhlasem dotčených členských států s činnostmi uvedenými v článcích 13, 27 a 35 a pouze se souhlasem hostitelského členského státu, pokud jde o činnosti uvedené v článcích 13 a 32. Podrobná pravidla pro účast pozorovatelů se zahrnou do operačního plánu. Těmto pozorovatelům poskytne agentura před jejich účastí odpovídající odbornou přípravu.
6.Agentura se podílí na provádění mezinárodních dohod, které Unie uzavřela s třetími zeměmi, a to v rámci politiky vnějších vztahů Unie a ve vztahu k záležitostem, na které se vztahuje toto nařízení.
7.Agentura může využívat finanční prostředky Unie v souladu s ustanoveními příslušných nástrojů na podporu politiky vnějších vztahů Unie. Může ve třetích zemích zahájit a financovat projekty technické pomoci týkající se záležitostí upravených tímto nařízením.
8. Členské státy mohou do dvoustranných smluv uzavíraných se třetími zeměmi po dohodě s agenturou začlenit ustanovení týkající se úlohy a pravomocí agentury v souladu s tímto nařízením, zejména pokud jde o uplatňování výkonných pravomocí příslušníků jednotek evropské pohraniční a pobřežní stráže vyslaných agenturou během společných operací, pilotních projektů, zásahů rychlé reakce, návratových operací nebo návratových zásahů. O takovýchto ustanoveních členské státy uvědomí Komisi.
9. O činnostech uvedených v odstavcích 2 a 3 agentura informuje Evropský parlament a Radu.
Článek 54
Styční úředníci v třetích zemích
1.Agentura může do třetích zemí vysílat odborníky z řad vlastních zaměstnanců jako styčné úředníky, kteří by měli při plnění svých povinností požívat nejvyšší možné ochrany. Tito úředníci jsou zapojeni do místních nebo regionálních sítí styčných úředníků pro přistěhovalectví a bezpečnostních odborníků Unie a členských států včetně sítě vytvořené podle nařízení Rady (ES) č. 377/2004 49 .
2.Při vysílání styčných úředníků by měly být v rámci politiky vnějších vztahů Unie upřednostněny pro nasazení styčných úředníků ty třetí země, které podle analýzy rizik představují zemi původu nebo zemi tranzitu pro nedovolené přistěhovalectví. Na vzájemném základě může agentura přijímat styčné úředníky vysílané těmito třetími zeměmi. Správní rada přijme každý rok na návrh výkonného ředitele seznam priorit. Vyslání styčných úředníků schvaluje správní rada.
3.V souladu s právem Unie a základními právy zahrnují úkoly styčných úředníků agentury navazování a udržování kontaktů s příslušnými orgány třetí země, do které jsou vysláni, aby se přispělo k předcházení nedovolenému přistěhovalectví a k boji proti němu a k navracení neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí. Tito styční úředníci svoji činnost úzce koordinují s delegacemi Unie.
4.K rozhodnutí vyslat styčné úředníky do třetích zemí zaujme Komise předběžné stanovisko a Evropský parlament je o těchto činnostech co nejdříve plně informován.
Oddíl 4
Obecný rámec a organizace agentury
Článek 55
Právní postavení a umístění
1.Agentura je institucí Unie. Má právní subjektivitu.
2.Agentura má v každém členském státě nejširší způsobilost k právním úkonům, kterou přiznává právnickým osobám jeho právo. Zejména může nabývat a zcizovat movitý i nemovitý majetek a vystupovat před soudem.
3.Je nezávislá ve vztahu k operativním a technickým záležitostem.
4.Agenturu zastupuje její výkonný ředitel.
5.S výhradou uplatnění článku 56 má agentura sídlo ve Varšavě (Polsko).
Článek 56
Dohoda o sídle
1.V dohodě o sídle mezi agenturou a členským státem, ve kterém agentura sídlí, se stanoví nezbytná opatření související s umístěním agentury poskytnutém v tomto členském státě a s prostory, které dá tento členský stát k dispozici, jakož i zvláštní pravidla, která se v tomto členském státě vztahují na výkonného ředitele, zástupce výkonného ředitele, členy správní rady, zaměstnance agentury a jejich rodinné příslušníky.
2.Dohoda o sídle se uzavře poté, co byl získán souhlas správní rady, a to nejpozději do tří měsíců po vstupu tohoto nařízení v platnost.
3.Členský stát, ve kterém agentura sídlí, vytvoří co nejlepší podmínky pro zajištění řádného fungování agentury, včetně vícejazyčného a evropsky orientovaného vzdělávání a vhodného dopravního spojení.
Článek 57
Zaměstnanci
1. Na zaměstnance agentury se vztahuje služební řád úředníků Evropské unie, pracovní řád ostatních zaměstnanců Unie a pravidla společně přijatá orgány Unie za účelem uplatňování služebního a pracovního řádu ostatních zaměstnanců Evropské Unie.
2. Pro účely provedení článku 21 a čl. 32 odst. 6 mohou být koordinátorem nebo styčným úředníkem jmenováni pouze zaměstnanci agentury, na které se vztahuje služební řád úředníků Evropské unie nebo hlava II pracovní řádu ostatních zaměstnanců Unie. Pro účely provedení čl. 19 odst. 8 mohou být do jednotek evropské pohraniční a pobřežní stráže vysláni pouze národní odborníci nebo příslušníci pohraniční stráže dočasně přidělení agentuře členskými státy. Agentura jmenuje národní odborníky, kteří se připojí k jednotkám evropské pohraniční a pobřežní stráže, v souladu s uvedeným článkem.
3. Správní rada přijme nezbytná prováděcí opatření po dohodě s Komisí podle článku 110 služebního řádu úředníků Evropské unie.
4. Správní rada může přijmout ustanovení umožňující dočasné přidělení národních odborníků a příslušníků pohraniční stráže z členských států agentuře. Tato ustanovení zohledňují požadavky čl. 19 odst. 8, zejména skutečnost, že dočasně přidělení národní odborníci či příslušníci pohraniční stráže jsou považováni za příslušníky jednotek a mají úkoly a pravomoci vymezené v článku 39. Mezi tato ustanovení patří ustanovení o podmínkách vyslání.
Článek 58
Výsady a imunity
Na agenturu a její zaměstnance se vztahuje Protokol o výsadách a imunitách Evropské unie.
Článek 59
Odpovědnost
1.Smluvní odpovědnost agentury se řídí právem rozhodným pro příslušnou smlouvu.
2.Soudní dvůr Evropské unie má pravomoc rozhodovat na základě jakékoli rozhodčí doložky obsažené ve smlouvě uzavřené agenturou.
3.V případě mimosmluvní odpovědnosti nahradí agentura v souladu s obecnými zásadami společnými právním řádům členských států veškerou škodu způsobenou jejími útvary nebo jejími zaměstnanci při výkonu jejich povinností.
4.Soudní dvůr má pravomoc rozhodovat spory o náhradu škody podle odstavce 3.
5.Osobní odpovědnost zaměstnanců agentury vůči agentuře se řídí ustanoveními, která jsou stanovena ve služebním řádu úředníků Evropské unie a pracovním řádu ostatních zaměstnanců Unie vztahujícím se na tyto zaměstnance.
Článek 60
Správní a řídicí struktura agentury
Správní a řídicí strukturu agentury tvoří:
a) správní rada;
b) výkonný ředitel;
c) dozorčí rada;
d) poradní fórum; a
e) úředník pro otázky základních práv.
Článek 61
Funkce správní rady
1.Správní rada:
a) jmenuje výkonného ředitele na návrh Komise v souladu s článkem 68;
b) jmenuje členy dozorčí rady v souladu s čl. 69 odst. 2;
c) přijímá rozhodnutí, jimiž se stanoví nápravná opatření podle čl. 12 odst. 6;
d) přijímá souhrnnou výroční zprávu o činnostech agentury za předchozí rok a nejpozději do 1. července ji předává Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru; souhrnná výroční zpráva o činnosti se zveřejní;
e) do 30. listopadu každého roku a s ohledem na stanovisko Komise přijímá dvoutřetinovou většinou hlasů svých členů s hlasovacím právem jednotný programový dokument, který obsahuje víceletý program agentury a její pracovní program pro nadcházející rok, a předá jej Evropskému parlamentu, Radě a Komisi;
f) stanoví postupy, jimiž výkonný ředitel přijímá rozhodnutí týkající se operativních úkolů agentury;
g) dvoutřetinovou většinou hlasů svých členů s hlasovacím právem přijímá roční rozpočet agentury a vykonává další funkce ve vztahu k rozpočtu agentury podle oddílu 5 této kapitoly;
h) vykonává disciplinární pravomoc nad výkonným ředitelem a po dohodě s výkonným ředitelem nad zástupcem ředitele;
i) přijímá svůj jednací řád;
50 h) stanoví organizační strukturu agentury a přijímá zaměstnaneckou politiku agentury, zejména víceletý plán zaměstnanecké politiky. V souladu s příslušnými ustanoveními nařízení Komise (ES, Euratom) č. 2343/2002 se víceletý plán zaměstnanecké politiky předloží Komisi a po získání jejího příznivého stanoviska dále rozpočtovému orgánu;
k) přijímá strategii boje proti podvodům, která je úměrná riziku podvodů, a zohledňuje náklady a přínosy opatření, jež mají být provedena;
l) přijímá vnitřní pravidla pro předcházení střetům zájmů a řešení těchto střetů u svých členů;
m) v souladu s odstavcem 7 vykonává ve vztahu k zaměstnancům agentury pravomoci, které služební řád úředníků Evropské unie svěřuje orgánu oprávněnému ke jmenování a které pracovní řád ostatních zaměstnanců Unie svěřuje orgánu oprávněnému uzavírat pracovní smlouvy („pravomoci orgánu oprávněného ke jmenování“);
n) přijímá vhodná prováděcí pravidla, jimiž služební řád úředníků Evropské unie a pracovní řád ostatních zaměstnanců Unie nabývají účinku, a to v souladu s článkem 110 služebního řádu;
o) přijímá vhodná následná opatření na základě zjištění a doporučení plynoucích z interních či externích auditních zpráv a hodnocení, jakož i z vyšetřování Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF);
p)na základě analýzy potřeb přijímá a pravidelně aktualizuje plány pro komunikaci a šíření informací uvedené v čl. 7 odst. 3;
q)jmenuje účetního, na něhož se vztahuje služební řád úředníků Evropské unie a pracovní řád ostatních zaměstnanců Unie a který je při výkonu svých funkcí zcela nezávislý.
2.K přijetí návrhů rozhodnutí o konkrétních činnostech agentury prováděných na vnějších hranicích kteréhokoli členského státu nebo v jejich bezprostřední blízkosti je nezbytné, aby pro ně hlasoval člen správní rady zastupující tento členský stát.
3.Správní rada může výkonnému řediteli radit v jakékoli záležitosti, která se týká výlučně rozvoje operativního řízení na vnějších hranicích a navracení, včetně činností týkajících se výzkumu.
4.Správní rada rozhodne na žádost Irska a/nebo Spojeného království o jejich účasti na konkrétních činnostech.
Správní rada přijímá svá rozhodnutí v jednotlivých případech nadpoloviční většinou hlasů svých členů s hlasovacím právem. Správní rada ve svém rozhodnutí zváží, zda účast Irska nebo Spojeného království přispívá k uskutečnění dané činnosti. Rozhodnutí stanoví finanční příspěvek Irska nebo Spojeného království na činnost, o účast na které požádaly.
5.Správní rada předkládá každoročně rozpočtovému orgánu veškeré informace týkající se výsledku hodnoticích postupů prováděných agenturou.
6.Správní rada může zřídit malou výkonnou radu složenou z předsedy správní rady, jednoho zástupce Komise a tří členů správní rady, která jí a výkonnému řediteli bude nápomocna při přípravě rozhodnutí, programů a činností, které má správní rada přijmout, a je-li to z naléhavých důvodů nezbytné, může tato výkonná rada přijímat jménem správní rady určitá prozatímní rozhodnutí.
7.Správní rada přijme podle článku 110 služebního řádu rozhodnutí na základě čl. 2 odst. 1 služebního řádu úředníků Evropské Unie a článku 6 pracovního řádu ostatních zaměstnanců Unie, kterým přenese příslušné pravomoci orgánu oprávněného ke jmenování na výkonného ředitele a kterým stanoví podmínky, za nichž může být toto přenesení pravomocí pozastaveno. Výkonný ředitel je oprávněn přenést tyto pravomoci na další osoby.
Vyžadují-li to zvláštní okolnosti, může správní rada rozhodnout o dočasném pozastavení přenesení pravomocí orgánu oprávněného ke jmenování na výkonného ředitele a pravomocí jím přenesených na další osoby a vykonávat je sama, případně je přenést na některého ze svých členů nebo na zaměstnance, pokud tento zaměstnanec není zároveň výkonným ředitelem.
Článek 62
Složení správní rady
1.Aniž je dotčen odstavec 3, skládá se správní rada z jednoho zástupce každého členského státu a dvou zástupců Komise, přičemž všichni mají hlasovací práva. Každý členský stát za tímto účelem jmenuje člena správní rady a náhradníka, který člena zastupuje v jeho nepřítomnosti. Komise jmenuje dva členy a jejich náhradníky. Funkční období trvá čtyři roky. Může být prodlouženo.
2.Členové správní rady jsou jmenováni na základě vysokého stupně zkušenosti a odbornosti v oblasti operativní spolupráce při správě hranic a navracení, a to s ohledem na relevantní manažerské, správní a rozpočtové dovednosti. Strany zastoupené ve správní radě se snaží omezit fluktuaci svých zástupců, aby se zajistila kontinuita činnosti rady. Usilují o vyvážené zastoupení žen a mužů ve správní radě.
3.Činnosti agentury se účastní země přidružené k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis. Ve správní radě mají jednoho zástupce a jednoho náhradníka. Podle odpovídajících ustanovení jejich dohod o přidružení byla vypracována ujednání, která určují povahu a rozsah účasti těchto zemí na činnosti agentury a podrobná pravidla pro tuto účast, včetně ustanovení o finančních příspěvcích a zaměstnancích.
Článek 63
Víceletý program a roční pracovní programy
1.Správní rada každoročně nejpozději do 30. listopadu přijme programový dokument obsahující víceletý program a roční pracovní program agentury pro nadcházející rok, a to na základě návrhu předloženého výkonným ředitelem a s přihlédnutím ke stanovisku Komise, a pokud jde o víceletý program, po předchozí konzultaci s Evropským parlamentem. Správní rada předá tento dokument Evropskému parlamentu, Radě a Komisi.
2.Dokument uvedený v odstavci 1 se považuje za konečný po konečném přijetí souhrnného rozpočtu a v případě potřeby se odpovídajícím způsobem upraví.
3.Víceletý program stanoví celkové strategické plánování ve střednědobém a dlouhodobém výhledu, včetně cílů, očekávaných výsledků a ukazatelů výkonnosti a rovněž plánování zdrojů, včetně víceletého rozpočtu a zaměstnanců. Víceletý program vymezuje strategické oblasti zásahů a vysvětluje, co je třeba učinit, aby bylo dosaženo cílů. Obsahuje strategii pro vztahy s třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi, jakož i opatření, která s touto strategií souvisejí.
4.Víceletý program se realizuje prostřednictvím ročních pracovních programů a v případě potřeby se aktualizuje podle výsledků hodnocení podle článku 80. Závěry těchto hodnocení se případně zohlední v ročním pracovním programu na následující rok.
5.Roční pracovní program obsahuje popis činností, které mají být financovány, včetně podrobných cílů a očekávaných výsledků a ukazatelů výkonnosti. Obsahuje také údaje o finančních a lidských zdrojích, které byly přiděleny každé činnosti, a to v souladu se zásadami sestavování rozpočtu podle činností a řízení podle činností. Roční pracovní program musí být v souladu s víceletým programem. Jasně popisuje úkoly, které byly oproti předcházejícímu rozpočtovému roku přidány, změněny či zrušeny.
6.Roční pracovní program se přijímá v souladu s legislativním programem Unie v příslušných oblastech správy vnějších hranic a navracení.
7.Pokud je agentura po přijetí ročního pracovního programu pověřena novým úkolem, správní rada roční pracovní program změní.
8.Každá podstatná změna ročního pracovního programu se přijímá stejným postupem jako původní roční pracovní program. Správní rada může přenést pravomoc k provádění nepodstatných změn ročního pracovního programu na výkonného ředitele.
Článek 64
Předsednictví správní rady
1.Správní rada volí předsedu a místopředsedu z řad svých členů, kteří mají hlasovací právo. Předseda a místopředseda jsou voleni dvoutřetinovou většinou členů správní rady, kteří mají hlasovací právo. Nemůže-li předseda vykonávat své povinnosti, zaujme jeho místo z úřední moci místopředseda.
2.Funkční období předsedy a místopředsedy končí zároveň s členstvím ve správní radě. S výhradou tohoto ustanovení trvá funkční období předsedy nebo místopředsedy čtyři roky. Tato funkční období mohou být jednou prodloužena.
Článek 65
Zasedání
1.Zasedání správní rady svolává předseda.
2.Výkonný ředitel agentury se účastní jednání, avšak bez hlasovacího práva.
3.Řádná zasedání správní rady se konají alespoň dvakrát za rok. Správní rada se schází rovněž z podnětu předsedy, na žádost Komise nebo na žádost alespoň třetiny svých členů.
4.Irsko a Spojené království jsou přizvány k účasti na schůzích správní rady.
5.Správní rada může přizvat zástupce Evropské služby pro vnější činnost.
6.Správní rada může přizvat jakoukoli další osobu, jejíž stanovisko může být důležité, aby se zúčastnila jejích schůzí jako pozorovatel.
7.Členům správní rady mohou být s výhradou ustanovení jejího jednacího řádu nápomocni poradci nebo odborníci.
8.Sekretariát správní rady zajišťuje agentura.
Článek 66
Hlasování
1.Aniž je dotčen čl. 61 odst. 1 písm. e) a g), čl. 64 odst. 1 a čl. 68 odst. 2 a 4, přijímá správní rada rozhodnutí nadpoloviční většinou hlasů svých členů s hlasovacím právem.
2.Každý člen má jeden hlas. Výkonný ředitel agentury nehlasuje. V nepřítomnosti člena je k výkonu hlasovacího práva oprávněn jeho náhradník.
3.Jednací řád podrobněji upravuje způsob hlasování, zejména podmínky pro jednání člena v zastoupení jiného člena, jakož i případné požadavky na usnášeníschopnost.
4.Země přidružené k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis mají omezená hlasovací práva v souladu s příslušnými ujednáními. Aby mohly přidružené země vykonávat své hlasovací právo, agentura vypracuje podrobný program, v němž určí body, pro které bylo uděleno omezené hlasovací právo.
Článek 67
Funkce a pravomoci výkonného ředitele
1.Agenturu řídí výkonný ředitel, který je při výkonu svých povinností zcela nezávislý. Aniž jsou dotčeny příslušné pravomoci Komise a správní rady, nevyhledává ani nepřijímá výkonný ředitel žádné pokyny od jakékoli vlády ani od jakéhokoli jiného subjektu.
2.Evropský parlament nebo Rada mohou výkonného ředitele vyzvat, aby předložil zprávu o plnění svých úkolů, zejména o provádění a sledování strategie pro oblast základních práv, souhrnnou výroční zprávu o činnosti agentury za předchozí rok, pracovní program pro nadcházející rok a víceletý program agentury.
3.Výkonný ředitel má tyto funkce a pravomoci:
a) připravovat a provádět rozhodnutí, programy a činnosti přijímané správní radou agentury v rámci pravomocí stanovených tímto nařízením, prováděcími pravidly k němu a dalšími použitelnými právními předpisy;
b) přijímat veškerá opatření nezbytná k zajištění každodenní správy a chodu agentury v souladu s tímto nařízením, včetně přijímání vnitřních správních pokynů a zveřejňování oznámení;
c) vypracovat každý rok programový dokument a po poradě s Komisí jej předložit správní radě;
d) vypracovat každý rok souhrnnou výroční zprávu o činnostech agentury a předložit ji správní radě;
e) sestavovat návrh odhadu příjmů a výdajů agentury podle článku 75 a plnit rozpočet podle článku 76;
f) přenášet své pravomoci na jiné zaměstnance agentury s výhradou pravidel přijatých postupem podle čl. 61 odst. 1 písm. i);
g) přijímat rozhodnutí o nápravných opatřeních podle čl. 12 odst. 5, včetně navrhování členským státům, aby zahájily a prováděly společné operace, zásahy rychlé reakce na hranicích či jiné činnosti uvedené v čl. 13 odst. 2;
h) vyhodnocovat, schvalovat a koordinovat návrhy členských států na společné operace či zásahy rychlé reakce na hranicích podle čl. 14 odst. 3;
i) zajišťovat provádění operačních plánů uvedených v článcích 15, 16 a čl. 32 odst. 4;
j) posuzovat žádosti členského státu o pomoc ze strany podpůrných týmů pro řízení migrace a posuzovat jeho potřeby v koordinaci s příslušnými agenturami Unie podle čl. 17 odst. 2;
k) zajišťovat provádění rozhodnutí Komise uvedeného v článku 18;
l) stáhnout financování společných operací či zásahů rychlé reakce na hranicích nebo tyto operace pozastavit či ukončit podle článku 24;
m) vyhodnocovat výsledky společných operací a zásahů rychlé reakce na hranicích podle článku 25;
n) určovat minimální kontingent technického vybavení v souladu s potřebami, zejména za účelem provádění společných operací a zásahů rychlé reakce na hranicích, a to podle čl. 38 odst. 2;
o) vypracovat akční plán pro provádění opatření v návaznosti na závěry zpráv o interním nebo externím auditu a hodnocení, jakož i na šetření Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF), a dvakrát za rok podat zprávu o jeho plnění Komisi a pravidelně správní radě;
p) chránit finanční zájmy Unie uplatňováním preventivních opatření proti podvodům, korupci a jakýmkoli jiným protiprávním činnostem, účinnými kontrolami a zpětným získáním neoprávněně vyplacených částek v případech, kdy jsou zjištěny nesrovnalosti, a případně ukládáním účinných, přiměřených a odrazujících správních a peněžitých sankcí;
q) vypracovat strategii agentury pro boj proti podvodům a předložit ji správní radě ke schválení.
4.Výkonný ředitel odpovídá za svou činnost správní radě.
5.Výkonný ředitel je zákonným zástupcem agentury.
Článek 68
Jmenování výkonného ředitele a zástupce výkonného ředitele
1.Komise navrhuje kandidáty na místo výkonného ředitele a zástupce výkonného ředitele na základě seznamu sestaveného po zveřejnění volného místa v Úředním věstníku Evropské unie a případně v jiných tiskovinách nebo na internetových stránkách.
2.Výkonného ředitele jmenuje správní rada na základě zásluh a doložených správních a řídících schopností na vysoké úrovni, jakož i odborné zkušenosti ve vysoké funkci v oblasti správy vnějších hranic. Správní rada přijímá rozhodnutí dvoutřetinovou většinou hlasů všech svých členů s hlasovacím právem.
Správní rada může výkonného ředitele na návrh Komise odvolat stejným postupem.
3.Výkonnému řediteli je nápomocen zástupce výkonného ředitele. Je-li výkonný ředitel nepřítomen nebo nezpůsobilý k výkonu funkce, zaujme zástupce výkonného ředitele jeho místo.
4.Zástupce výkonného ředitele agentury jmenuje na návrh Komise po konzultaci s výkonným ředitelem správní rada na základě zásluh a doložených správních a řídících schopností, jakož i odpovídající odborné zkušenosti v oblasti správy vnějších hranic a navracení. Správní rada přijímá rozhodnutí dvoutřetinovou většinou hlasů všech svých členů s hlasovacím právem.
Správní rada může zástupce výkonného ředitele odvolat stejným postupem.
5.Funkční období výkonného ředitele je pět let. Před koncem tohoto období provede Komise posouzení, které zohlední hodnocení činnost výkonného ředitele a budoucí úkoly a výzvy agentury.
6.Správní rada může na návrh Komise, který zohlední posouzení uvedené v odstavci 5, funkční období výkonného ředitele jednou prodloužit, a to na dobu nepřesahující pět let.
7.Funkční období zástupce výkonného ředitele je pět let. Správní rada je může jednou prodloužit nejdéle o pět let.
Článek 69
Dozorčí rada
1.Dozorčí rada radí výkonnému řediteli, pokud jde o:
a) doporučení, která má výkonný ředitel poskytnout dotčenému členskému státu ohledně zahájení a provádění společných operací a zásahů rychlé reakce na hranicích podle čl. 14 odst. 4;
b) rozhodnutí, která má výkonný ředitel přijmout ve vztahu k členským státům na základě výsledku posouzení zranitelnosti provedeného agenturou podle článku 12;
c) opatření, která je nutné přijmout za účelem praktického výkonu rozhodnutí Komise, které se týká situace, jež vyžaduje okamžité přijetí opatření na vnějších hranicích včetně poskytnutí technického vybavení a pracovníků nutných k tomu, aby bylo podle čl. 18 odst. 3 dosaženo cílů uvedeného rozhodnutí.
2.Dozorčí radu tvoří zástupce výkonného ředitele, čtyři další vyšší úředníci agentury, které jmenuje správní rada, a jeden ze zástupců Komise ve správní radě. Dozorčí radě předsedá zástupce výkonného ředitele.
3.Dozorčí rada podává zprávy správní radě.
Článek 70
Poradní fórum
1.Agentura zřídí poradní fórum, které je výkonnému řediteli a správní radě nápomocno v otázkách základních práv.
2.Agentura vyzve Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu, Agenturu Evropské unie pro základní práva, vysokého komisaře Organizace spojených národů pro uprchlíky a další příslušné organizace k účasti na poradním fóru. Správní rada přijme na návrh výkonného ředitele rozhodnutí o složení a pracovních metodách poradního fóra, jakož i o způsobu předávání informací tomuto fóru.
3.S poradním fórem se vedou konzultace o dalším rozvoji a provádění strategie pro oblast základních práv, kodexech chování a společných hlavních osnov.
4.Poradní fórum vypracuje každoročně zprávu o své činnosti. Tato zpráva se zpřístupní veřejnosti.
5.Poradní fórum má přístup ke všem informacím týkajícím se dodržování základních práv, a to mimo jiné prostřednictvím návštěv na místě v průběhu společných operací nebo zásahů rychlé reakce na hranicích, pokud s tím hostitelský členský stát vyjádří souhlas.
Článek 71
Úředník pro otázky základních práv
1.Správní rada určí úředníka pro otázky základních práv. Tato osoba musí mít nezbytnou kvalifikaci a zkušenosti v oblasti základních práv.
2.Úředník pro otázky základních práv je při plnění svých funkcí nezávislý a zodpovídá se přímo správní radě a spolupracuje s poradním fórem. Úředník pro otázky základních práv podává pravidelně zprávy, a přispívá tak k mechanismu sledování základních práv.
3.Úředník pro otázky základních práv je konzultován v otázkách operačních plánů vypracovaných podle článků 15, 16 a čl. 32 odst. 4 a má přístup ke všem informacím týkajícím se dodržování základních práv v souvislosti se všemi činnostmi agentury.
Článek 72
Mechanismus pro podávání a vyřizování stížností
1.Agentura ve spolupráci s úředníkem pro otázky základních práv přijme nezbytná opatření s cílem zřídit mechanismus pro podávání a vyřizování stížností v souladu s tímto článkem, aby bylo možné při všech činnostech agentury sledovat a zajišťovat dodržování základních práv.
2.Každý, kdo je přímo dotčen činností pracovníků podílejících se na společné operaci, pilotním projektu, zásahu rychlé reakce na hranicích, návratové operaci nebo návratovém zásahu a kdo se domnívá, že byla v důsledku těchto činností porušena jeho základní práva, nebo jakákoli třetí strana, která vystupuje jménem takové osoby, může podat písemnou stížnost agentuře.
3.Přípustné jsou pouze odůvodněné stížnosti, které se týkají konkrétních případů porušení základních práv. Z mechanismu pro podávání a vyřizování stížností jsou vyloučeny stížnosti, které jsou anonymní, zlomyslné, neopodstatněné, zlovolné, hypotetické nebo nepřesné.
4.Za to, že jsou stížnosti obdržené agenturou vyřizovány v souladu s právem na řádnou správu, odpovídá úředník pro otázky základních práv. Za tímto účelem úředník pro otázky základních práv přezkoumá přijatelnost stížnosti, zaeviduje přijatelné stížnosti, předá všechny zaevidované stížnosti výkonnému řediteli, předá stížnosti týkající se příslušníků pohraniční stráže domovskému členskému státu a zaeviduje navazující opatření agentury nebo uvedeného členského státu.
5.V případě, že je zaevidována stížnost na zaměstnance agentury, výkonný ředitel zajistí odpovídající navazující kroky, v nezbytném případě včetně kázeňských opatření. Výkonný ředitel podá úředníkovi pro otázky základních práv zprávu o zjištěních a navazujících opatřeních, které agentura v návaznosti na stížnost přijala.
6.V případě, že je zaevidována stížnost týkající se příslušníka pohraniční stráže hostitelského členského státu nebo příslušníka jednotek včetně dočasně přidělených příslušníků jednotek či dočasně přidělených národních odborníků, zaručí domovský členský stát odpovídající navazující opatření včetně kázeňských opatření, jsou-li nezbytná, nebo jiných opatření v souladu s vnitrostátními právními předpisy. Příslušný členský stát podá úředníkovi pro otázky základních práv zprávu o zjištěních a o opatřeních přijatých v návaznosti na stížnost.
7.Úředník pro otázky základních práv podává výkonnému řediteli a správní radě zprávy o zjištěních a opatřeních, které agentura a členské státy přijaly v návaznosti na stížnost.
8.Je-li stížnost přípustná, jsou stěžovatelé v souladu s právem na řádnou správu informováni o tom, že stížnost byla zaevidována, že bylo zahájeno její posuzování a že odpověď lze očekávat, jakmile bude k dispozici. Pokud stížnost přípustná není, jsou stěžovatelé informováni o důvodech a jsou jim poskytnuty další možnosti, jak záležitost řešit.
9.Úředník pro otázky základních práv po konzultaci s poradním fórem vyplní standardní formulář stížnosti, v němž bude nutné uvést podrobné a konkrétní informace o údajném porušení základních práv. Úředník pro otázky základních práv předloží uvedený formulář výkonnému řediteli a správní radě.
Agentura zajistí, že je standardní formulář stížnosti k dispozici ve většině běžných jazyků a že je k dispozici na webových stránkách agentury a v tištěné podobě v průběhu všech činností agentury. Úředník pro otázky základních práv stížnosti zváží i v případě, že nejsou předloženy prostřednictvím standardního formuláře stížnosti.
10.S veškerými osobními údaji ve stížnosti agentura a úředník pro otázky základních lidských nakládají v souladu s nařízením (ES) č. 45/2001 a v souladu s tímto nařízením je zpracovávají, členské státy s nimi zacházejí a zpracovávají je v souladu se směrnicí 95/46/ES a rámcovým rozhodnutím Rady 2008/977/SVV.
Má se za to, že stěžovatel podáním stížnosti vyjadřuje souhlas s tím, že agentura a úředník pro otázky základních zpráv zpracují jeho osobní údaje ve smyslu čl. 5 písm. d) nařízení (ES) č. 45/2001.
Aby byly chráněny zájmy stěžovatelů, zachází se stížnostmi důvěrně, nevzdá-li se stěžovatel svého práva na důvěrnost. Má se za to, že stěžovatelé, kteří se vzdají práva na důvěrnost, souhlasí s tím, aby úředník pro otázky základních práv nebo agentura zveřejnili jejich totožnost ve vztahu k předmětu stížnosti.
Článek 73
Jazykový režim
1.Na agenturu se vztahují ustanovení nařízení č. 1 51 .
2.Aniž jsou dotčena rozhodnutí přijatá podle článku 342 Smlouvy o fungování Evropské unie, vypracovávají se souhrnná výroční zpráva o činnosti a pracovní program uvedené v čl. 61 odst. 1 písm. d) a e) ve všech úředních jazycích Unie.
3.Překladatelské služby potřebné pro činnost agentury zajišťuje Překladatelské středisko pro instituce Evropské unie.
Článek 74
Transparentnost a poskytování informací
1.Při vyřizování žádostí o přístup k dokumentům v držení agentury se na ni vztahuje nařízení (ES) č. 1049/2001.
2.Agentura může z vlastního podnětu poskytovat informace v oblastech svých úkolů. Zveřejňuje souhrnnou výroční zprávu o činnosti uvedenou v čl. 61 odst. 1 písm. d) a zajišťuje, aby veřejnost a každá zúčastněná strana rychle obdržela objektivní, spolehlivé a snadno srozumitelné informace o činnosti agentury.
3.Správní rada stanoví nezbytná praktická opatření pro uplatňování odstavců 1 a 2.
4.Každá fyzická či právnická osoba má právo písemně se obrátit na agenturu v kterémkoli z úředních jazyků Unie. Má právo obdržet odpověď ve stejném jazyce.
5.Proti rozhodnutím přijatým agenturou podle článku 8 nařízení (ES) č. 1049/2001 lze podat stížnost veřejnému ochránci práv nebo žalobu k Soudnímu dvoru Evropské unie za podmínek stanovených v článcích 228 a 263 Smlouvy o fungování Evropské unie.
Oddíl 5
Finanční požadavky
Článek 75
Rozpočet
1.Aniž jsou dotčeny jiné druhy příjmů, sestávají příjmy agentury:
a) ze subvence Unie uvedené v souhrnném rozpočtu Evropské unie (oddíl Komise);
b) z příspěvku od zemí přidružených k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis, jenž je stanoven v příslušných ujednáních, které upřesňují finanční příspěvek;
c) z finančních prostředků Unie ve formě pověřovacích dohod nebo dotací ad hoc v souladu s jejími finančními pravidly uvedenými v článku 78 a ustanoveními příslušných nástrojů na podporu politiky vnějších vztahů Unie;
d) z poplatků za poskytované služby;
e) z jakéhokoli dobrovolného příspěvku členských států.
2.Výdaje agentury zahrnují výdaje na zaměstnance, správu, infrastrukturu a provoz.
3.Výkonný ředitel vypracuje každý rok návrh odhadu příjmů a výdajů agentury pro následující rozpočtový rok, včetně plánu pracovních míst, a předá jej správní radě.
4.Příjmy a výdaje musejí být vyrovnané.
5.Správní rada na základě návrhu odhadu příjmů a výdajů vypracovaného výkonným ředitelem přijme prozatímní návrh odhadu příjmů a výdajů agentury včetně prozatímního plánu pracovních míst a do 31. ledna je předá Komisi.
6. Do 31. března zašle správní rada Komisi konečný návrh odhadu příjmů a výdajů agentury včetně návrhu plánu pracovních míst, k němuž přiloží předběžný pracovní program.
7.Komise předloží odhad společně s předběžným návrhem rozpočtu Evropské unie Evropskému parlamentu a Radě (dále jen „rozpočtový orgán“).
8.Na základě tohoto odhadu zařadí Komise odhady, jež považuje za nezbytné pro plán pracovních míst, a výši subvence ze souhrnného rozpočtu do návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie, který předkládá rozpočtovému orgánu v souladu s články 313 a 314 Smlouvy o fungování Evropské unie.
9.Rozpočtový orgán schvaluje prostředky na subvenci pro agenturu.
Rozpočtový orgán přijme plán pracovních míst agentury.
10.Rozpočet agentury schvaluje správní rada. Rozpočet se stává konečným po konečném schválení souhrnného rozpočtu Evropské unie. V případě potřeby se upraví.
11.Pro každou změnu rozpočtu, včetně plánu pracovních míst, se použije stejný postup.
12.Na jakékoli stavební projekty, jež by mohly mít významný dopad na rozpočet agentury, se vztahují ustanovení nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 52 .
13.S ohledem na financování zásahů rychlé reakce na hranicích a návratových zásahů rozpočet agentury přijatý správní radou obsahuje finanční operativní rezervu, která činí alespoň 4 % přídělu předpokládaného pro operativní činnosti. Tato rezerva by měla být udržována v průběhu celého roku.
Článek 76
Plnění a kontrola rozpočtu
1.Rozpočet agentury plní výkonný ředitel.
2. března následujícího rozpočtového roku (rok N + 1) předá účetní agentury účetnímu Komise a Účetním dvoru prozatímní účty za rozpočtový rok (rok N). Účetní Komise konsoliduje prozatímní účty orgánů a decentralizovaných subjektů podle článku 147 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES, Euratom) č. 966/2012 53 .
3.Agentura předá zprávu o rozpočtovém a finančním řízení za rok N Evropskému parlamentu, Radě a Účetnímu dvoru do 31. března roku N + 1.
4.Účetní Komise předá předběžnou účetní závěrku agentury za rok N, konsolidovanou se závěrkou Komise, Účetnímu dvoru do 31. března roku N + 1.
5.Po obdržení připomínek Účetního dvora k prozatímním účtům za rok N podle článku 148 nařízení (ES, Euratom) č. 966/2012 vypracuje výkonný ředitel konečnou účetní závěrku agentury na vlastní odpovědnost a předloží ji správní radě k vyjádření.
6.Správní rada zaujme ke konečné účetní závěrce agentury za rok N stanovisko.
7.Nejpozději do 1. července roku N + 1 předá výkonný ředitel konečnou účetní závěrku spolu se stanoviskem správní rady Komisi, Účetnímu dvoru, Evropskému parlamentu a Radě.
8.Do 15. listopadu roku N + 1 se konečná účetní závěrka za rok N zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie.
9.Výkonný ředitel odpoví Účetnímu dvoru na jeho připomínky nejpozději do 30. září roku N + 1. Zároveň zašle tuto odpověď správní radě.
10.Výkonný ředitel předloží v souladu s čl. 165 odst. 3 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 Evropskému parlamentu na jeho žádost veškeré informace nezbytné pro řádný průběh udělení absolutoria pro rok N.
11.Na doporučení Rady přijaté kvalifikovanou většinou udělí Evropský parlament před 15. květnem roku N + 2 výkonnému řediteli agentury absolutorium za plnění rozpočtu za rozpočtový rok N.
Článek 77
Boj proti podvodům
1.V zájmu boje proti podvodům, korupci a ostatním protiprávním činnostem se na agenturu bez omezení vztahuje nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013. Agentura přistoupí k interinstitucionální dohodě ze dne 25. května 1999 o vnitřním vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a neprodleně přijme vhodné předpisy vztahující se na veškeré zaměstnance, a to za použití šablony stanovené v příloze k uvedené dohodě.
2.Účetní dvůr má pravomoc provádět na základě kontroly dokumentů a inspekce na místě audit u všech příjemců grantů, zhotovitelů, dodavatelů nebo poskytovatelů a subdodavatelů, kteří od agentury obdrželi finanční prostředky Unie.
3.OLAF může provádět vyšetřování včetně kontrol a inspekcí na místě v souladu s ustanoveními a postupy uvedenými v nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013 54 a nařízení (EU, Euratom) č. 2185/96 55 , aby bylo zjištěno, zda v souvislosti s grantem nebo veřejnou zakázkou financovanou agenturou nedošlo k podvodu, úplatkářství nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu finanční zájmy Unie.
4.Aniž jsou dotčeny odstavce 1, 2 a 3, musí dohody o spolupráci se třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi, smlouvy, grantové dohody a rozhodnutí o grantu přijatá agenturou obsahovat ustanovení, která výslovně zmocňují Účetní dvůr a OLAF k provádění těchto auditů a šetření v souladu s jejich příslušnými pravomocemi.
Článek 78
Finanční předpisy
Správní rada po konzultaci s Komisí přijme finanční předpisy použitelné na agenturu. Tyto předpisy se mohou odchýlit od nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013, pouze pokud je to nezbytné pro zvláštní potřeby činnosti agentury a s předchozím souhlasem Komise.
KAPITOLA IV
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Článek 79
Postup projednávání ve výboru
1.Komisi je nápomocen výbor zřízený článkem 33a nařízení (ES) č. 562/2006. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.
2.Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.
3.Má-li být stanovisko výboru získáno písemným postupem, je tento postup ukončen bez výsledku, pokud tak o tom ve lhůtě stanovené pro vydání stanoviska rozhodne předseda výboru nebo pokud o to požádá dvoutřetinová většina členů výboru.
4.Pokud výbor nevydá žádné stanovisko, Komise navrhovaný prováděcí akt nepřijme a použije se čl. 5 odst. 4 třetí pododstavec nařízení (EU) č. 182/2011.
5.Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 8 nařízení (EU) č. 182/2011 ve spojení s článkem 5 uvedeného nařízení.
Článek 80
Hodnocení
1.Do tří let od data vstupu tohoto nařízení v platnost a poté každé tři roky Komise provádí hodnocení, v němž posoudí zejména dopad, účinnost a účelnost činností agentury a jejích pracovních postupů ve vztahu k jejím cílům, mandátu a úkolům. Hodnocení se zejména zabývá případnou potřebou upravit mandát agentury a finančními dopady jakékoli takové úpravy.
Hodnocení zahrnuje zvláštní analýzu způsobu, jak byla při uplatňování tohoto nařízení dodržována Listina základních práv.
2.Zprávu o hodnocení společně se svými závěry ohledně této zprávy Komise zašle Evropskému parlamentu, Radě a správní radě. Zpráva o hodnocení a závěry ohledně zprávy se zveřejní.
3.Při každém druhém hodnocení Komise rovněž posoudí výsledky, jichž agentura dosáhla při plnění svých cílů, mandátu a úkolů.
Článek 81
Zrušení
1.Zrušuje se nařízení Rady (ES) č. 2007/2004, nařízení (ES) č. 863/2007 a rozhodnutí Rady 2005/267/EC 56 .
2.Odkazy na zrušená nařízení se považují za odkazy na toto nařízení v souladu s přílohou.
Článek 82
Vstup v platnost a použitelnost
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Ustanovení čl. 19 odst. 5 a články 28, 29, 30 a 31 se použijí od tří měsíců po vstupu tohoto nařízení v platnost.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné v členských státech v souladu se Smlouvami.
Ve Štrasburku dne
Za Evropský parlament Za Radu
předseda/předsedkyně předseda/předsedkyně
Legislativní finanční výkaz „Agentury“
1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU
1.1Název návrhu/podnětu
1.2Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB
1.3Povaha návrhu/podnětu
1.4Cíle
1.5Odůvodnění návrhu/podnětu
1.6Doba trvání akce a finanční dopad
1.7Předpokládaný způsob řízení
2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ
2.1Pravidla pro sledování a podávání zpráv
2.2Systém řízení a kontroly
2.3Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí
3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU
3.1Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky
3.2Odhadovaný dopad na výdaje
3.2.1Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje
3.2.2Odhadovaný dopad na prostředky Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž
3.2.3.Odhadovaný dopad na lidské zdroje Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž
3.2.4Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem
3.2.5Příspěvky třetích stran
3.3Odhadovaný dopad na příjmy
LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ
1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU
1.1Název návrhu/podnětu
Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o evropské pohraniční a pobřežní stráži a o zrušení nařízení (ES) č. 2007/2004, nařízení (ES) č. 863/2007 a rozhodnutí 2005/267/ES
1.2Příslušná oblast politiky podle členění ABM/ABB 57
Oblast politiky: migrace a vnitřní věci
Činnost: bezpečnost a ochrana svobod
1.3Povaha návrhu/podnětu
◻ Návrh/podnět se týká nové akce
◻ Návrh/podnět se týká nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci 58
X Návrh/podnět se týká prodloužení stávající akce
◻ Návrh/podnět se týká akce přesměrované na jinou akci
1.4Cíle
1.4.1Víceleté strategické cíle Komise sledované návrhem/podnětem
Cílem tohoto návrhu je zřídit evropskou pohraniční a pobřežní stráž, a tím zajistit evropskou integrovanou správu vnějších hranic EU, aby bylo možné účinně řídit migraci a zajistit vysokou úroveň bezpečnosti v Unii a zároveň v ní zachovat volný pohyb osob. Návrh je součástí balíčku opatření, který předložila Komise, aby lépe zajistila ochranu vnějších hranic EU, jak je popsáno v průvodním sdělení Komise s názvem „Evropská pohraniční a pobřežní stráž a účinná správa evropských vnějších hranic“.
V roce 2015 zaznamenala Evropská unie na svých vnějších hranicích mimořádné tlaky, přičemž v období od ledna do listopadu letošního roku podle odhadů nelegálně překročilo hranici 1,5 milionu osob. Obrovský rozsah smíšených migračních toků, které proudí přes vnější hranice Evropské unie, a následné druhotné pohyby osob prokázaly, že stávající struktury na úrovni Unie i členských států nestačí k tomu, že umožnily vypořádat se výzvami, které jsou s takovýmto rozsáhlým přílivem osob spjaty. V prostoru bez vnitřních hranic ovlivňuje nelegální migrace přes vnější hranice jednoho členského státu všechny ostatní členské státy v schengenském prostoru. Rozsáhlé druhotné pohyby osob přiměly několik členských států k tomu, aby na svých vnitřních hranicích znovu zavedly hraniční kontroly. Tím se výrazně zkomplikovalo fungování schengenského prostoru a ohrozila jeho soudržnost.
V průběhu současné migrační krize vyšlo jasně najevo, že schengenský prostor bez vnitřních hranic lze udržet pouze v případě, že budou účinně zabezpečeny a chráněny vnější hranice. Kontrola vnějších hranic Unie představuje společný a sdílený zájem a je třeba ji vykonávat v souladu s vysokými a jednotnými normami Unie.
Znepokojení občanů ještě umocnily zvýšené obavy o bezpečnost po letošních teroristických útocích. Třebaže hranice nemohou nikdy zajistit úplnou bezpečnost, jejich ostraha může výrazně přispět ke zvýšení bezpečnosti a získání zpravodajských informací a ke zmaření budoucích útoků. Význam této jejich funkce dokonce ještě sílí ve světle skutečnosti, že se na teroristických útocích podílejí zahraniční bojovníci. Další posílení bezpečnosti na vnějších hranicích má proto zásadní význam pro obnovení důvěry veřejnosti.
Jednotný prostor pro pohyb bez vnitřních hranic bude udržitelný pouze v případě, že budou účinně chráněny vnější hranice. Každý řetěz je vždy pouze tak silný, jak silný je jeho nejslabší článek. Proto je potřeba učinit rozhodující krok k integrovanému systému správy vnějších hranic. Ten je možný pouze jako úkol sdílený všemi členskými státy v souladu se zásadami solidarity a odpovědnosti, na nichž se všechny orgány EU dohodly jako na hlavních zásadách, jimiž je nutné se řídit při řešení migrační krize.
Evropský program pro migraci určil, že je nutné přejít na sdílenou správu vnějších hranic, a to v souladu s cílem „postupně zavést integrovaný systém řízení vnějších hranic“, který je stanoven v článku 77 SFEU. V zářijovém projevu o stavu Unie předseda Juncker oznámil, že Komise v tomto ohledu do konce roku předloží ambiciózní kroky, a to v podobě plně funkční evropské pohraniční a pobřežní stráže, což bylo následně potvrzeno v pracovním programu Komise na rok 2016.
Návrh nařízení vymezuje obecné zásady evropské integrované správy hranic; zřizuje evropskou pohraniční a pobřežní stráž a Evropskou agenturu pro pohraniční a pobřežní stráž vybudovanou na základech agentury Frontex. Cílem tohoto návrhu nařízení je zajistit integrovanější správu vnějších hranic EU, a to mimo jiné zřízením Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž, která bude mít větší pravomoci v oblastech správy vnějších hranic a navracení, než má v současnosti agentura Frontex. Tento návrh nařízení uděluje Evropské agentuře pro pohraniční a pobřežní stráž dodatečné pravomoci, které jsou nutné k tomu, aby agentura mohla účinně provádět integrovanou správu hranic na úrovni Unie, odstraňovat nedostatky ve správě hranic na vnitrostátní úrovni a reagovat na bezprecedentní migrační toky, jako jsou ty, které se letos objevily na vnějších hranicích Evropské unie.
Udělení těchto dodatečných pravomocí evropské pohraniční a pobřežní stráži na evropské úrovni má zásadní význam, má-li se zabránit tomu, aby nedostatky ve správě vnějších hranic či nepředvídané migrační toky ohrožovaly řádné fungování schengenského prostoru. S výzvami, které vyplynuly z migrační krize, se nelze odpovídajícím způsobem vypořádat, budou-li členské státy jednat nekoordinovaně. Integrovaná správa hranic je sdílenou odpovědností Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž a vnitrostátních orgánů odpovědných za správu hranic včetně pobřežní stráže, jestliže vykonává úkoly spojené s ochranou hranic, a tyto orgány a agentura společně tvoří evropskou pohraniční a pobřežní stráž.
1.4.2Specifické cíle a příslušné aktivity ABM/ABB
Na základě úkolů agentury vymezených v článku 7 návrhu jsou definovány následující specifické cíle. Členění specifických cílů však zohledňuje rámec AMB/ABB zřízený agenturou Frontex pro účely jejího pracovního programu na rok 2016 a nové úkoly stanovené tímto nařízením a některé nezbytné úpravy 59 .
Specifický cíl č. 1: Podpora při správě vnějších hranic
– koordinovat operativní spolupráci mezi členskými státy v oblasti správy vnějších hranic;
– napomáhat členským státům za okolností vyžadujících zvýšenou technickou a operativní pomoc na vnějších hranicích koordinací a organizováním společných operací a s přihlédnutím k tomu, že některé případy mohou představovat humanitární nouzi a vyžadovat záchranné operace na moři;
– napomáhat členským státům za okolností vyžadujících zvýšenou technickou a operativní pomoc na vnějších hranicích, a to zahajováním zásahů rychlé reakce na vnějších hranicích těch členských států, které jsou vystaveny zvláštnímu a nepřiměřenému tlaku, s přihlédnutím k tomu, že některé případy mohou představovat humanitární nouzi a vyžadovat záchranné operace na moři;
– zřizovat a vysílat jednotky evropské pohraniční a pobřežní stráže včetně rezervního týmu pro rychlé nasazení, které budou využívány během společných operací a zásahů rychlé reakce na hranicích a v rámci podpůrných týmů pro řízení migrace;
– vysílat jednotky evropské pohraniční a pobřežní stráže a technické vybavení s cílem poskytnout pomoc při kontrole, určování totožnosti a snímání otisků prstů v rámci podpůrných týmů pro řízení migrace v oblastech hotspotů;
– vysílat nezbytné vybavení a pracovníky do rezervního týmu pro rychlé nasazení za účelem praktického výkonu opatření, která je třeba přijmout v situacích, jež vyžadují okamžité přijetí opatření na vnějších hranicích;
Specifický cíl č. 2: Podpora orgánů členských států, které vykonávají funkce pobřežní stráže
– spolupracovat a Evropskou agenturou pro kontrolu rybolovu a Evropskou agenturou pro námořní bezpečnost s cílem podporovat vnitrostátní orgány při provádění funkcí pobřežní stráže, a to a) poskytováním služeb, informací, vybavení a odborné přípravy a b) koordinací víceúčelových operací;
Specifický cíl č. 3: Podpora pro účinné navracení
– podporovat a posilovat technickou a operativní spolupráci mezi členskými státy a orgány relevantních třetích zemí a zúčastněnými stranami;
– koordinovat a organizovat návratové operace;
– napomáhat členským státům za okolností, které vyžadují zvýšenou technickou a operativní pomoc při plnění povinnosti vracet neoprávněně pobývající státní příslušníky třetích zemí, a to i prostřednictvím koordinace a organizace návratových operací;
– zřídit a vysílat evropské jednotky pro návratové zásahy během návratových zásahů;
Specifický cíl č. 4: Analýzy rizik a posouzení zranitelnosti
– zřídit středisko pro monitorování a analýzu rizik, které je schopno monitorovat migrační toky a provádět analýzu rizik, která bude zahrnovat všechny aspekty významné pro integrovanou správu hranic;
– provádět posouzení zranitelnosti včetně posouzení schopnosti členských států čelit hrozbám a tlakům na vnějších hranicích;
Specifický cíl č. 5: Odborná příprava
– napomáhat členským státům při odborné přípravě příslušníků vnitrostátní pohraniční stráže a odborníků na navracení včetně vypracování společných standardů odborné přípravy;
Specifický cíl č. 6: Řízení sdílených zdrojů a výzkum a vývoj
– vytvořit rezervu technického vybavení, která se bude využívat během společných operací, zásahů rychlé reakce na hranicích a v rámci podpůrných týmů pro řízení migrace a při návratových operacích a návratových zásazích;
– zřídit rezervy osob pověřených sledováním nuceného navracení, osob pověřených doprovodem nuceně navracených osob a specialistů na navracení;
– podporovat vývoj technických norem pro vybavení, zejména pro taktické velení, kontrolu a komunikaci, jakož i technický dohled, aby se zaručila interoperabilita na úrovni Unie a vnitrostátní úrovni;
– podílet se na vývoji a řízení výzkumných a inovačních činností, které mají význam z hlediska ochrany vnějších hranic a dohledu nad nimi, včetně využití vyspělé technologie dohledu, např. dálkově řízených letadlových systémů, a na vývoji pilotních projektů týkajících se záležitostí, na které se vztahuje toto nařízení;
Specifický cíl č. 7: Eurosur a sledování situace
– poskytovat nezbytnou pomoc při rozvoji a provozování Evropského systému ostrahy hranic, případně při vytváření společného prostředí pro sdílení informací, včetně interoperability systémů, a to zejména vývojem, provozováním a koordinováním rámce Eurosuru v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1052/2013;
– v souladu s nařízením (ES) č. 45/2001 a rámcovým rozhodnutím 2008/977/SVV vyvíjet a provozovat informační systémy, které umožňují rychlou a spolehlivou výměnu informací o vznikajících rizicích při správě vnějších hranic, nedovoleném přistěhovalectví a navracení, a to v těsné spolupráci s Komisí, agenturami, subjekty a úřady Unie, jakož i Evropskou migrační sítí zřízenou rozhodnutím Rady 2008/381/ES;
Specifický cíl č. 8: Vnější vztahy a základní práva
– napomáhat členským státům a třetím zemím v rámci jejich operativní spolupráce v terénu v oblastech správy vnějších hranic a navracení, a to i vysíláním styčných úředníků;
– zaručovat ochranu základních práv při plnění úkolů agentury a členských států podle tohoto nařízení v souladu s příslušnými právními předpisy Unie, zejména Listinou základních práv Evropské unie, včetně zřízení mechanismu pro podávání a vyřizování stížností, jehož prostřednictvím bude možné vyřizovat stížnosti na možná porušení základních práv při výkonu činností Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž.
Příslušné aktivity ABM/ABB
Aktivita 18 02: Solidarita – Vnější hranice, vízová politika a volný pohyb osob
1.4.3Očekávané výsledky a dopady
Upřesněte účinky, které by návrh/podnět měl mít na příjemce / cílové skupiny.
Tento návrh stanoví obecné zásady evropské integrované správy hranic, aby byla účinně řízena migrace a zajištěna vysoká úroveň vnitřní bezpečnosti v Evropské unii a zároveň zachován volný pohyb osob v Evropské unii.
Integrovaná správa hranic sestává z opatření v třetích zemích, opatření prováděných ve spojení se sousedními třetími zeměmi, opatření týkajících se kontrol na vnější hranici a opatření prováděných uvnitř oblasti volného pohybu včetně navracení státních příslušníků třetích zemí, kteří neoprávněně pobývají v určitém členském státě.
Tento návrh zřizuje evropskou pohraniční a pobřežní stráž, která je odpovědná za integrovanou správu hranic, a ve srovnání s mandátem agentury Frontex posiluje pravomoci Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž ve vztahu ke všem aspektům integrované správy hranic. Evropská pohraniční a pobřežní stráž se skládá z Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž a vnitrostátních orgánů, které jsou odpovědné za správu hranic, včetně pobřežní stráže, jestliže vykonává úkoly spojené s ochranou hranic. Úkolem evropské pohraniční a pobřežní stráže je provádět evropskou integrovanou správu hranic v souladu se zásadou sdílené odpovědnosti. Jelikož všechny vnitrostátní pohraniční stráže včetně pobřežní stráže, jestliže tato pobřežní stráž vykonává úkoly spojené s ochranou hranic, provádějí evropskou integrovanou správu hranic, jsou tyto pohraniční a pobřežní stráže nejen vnitrostátní, ale zároveň i pohraniční a pobřežní stráže evropské.
Vzhledem k těmto změnám pravomocí agentury Frontex, se agentura přejmenuje na Evropskou agenturu pro pohraniční a pobřežní stráž. Klíčovou úlohou Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž je vytvořit operativní a technickou strategii pro provádění integrované správy hranic na úrovni Unie, dohlížet na účinné fungování ochrany hranic na vnějších hranicích členských států, provádět posouzení zranitelnosti a zajistit, aby se vnitrostátní orgány zabývaly nedostatky ve správě vnějších hranic, poskytovat rozsáhlejší operativní a technickou pomoc členským státům prostřednictvím společných operací a zásahů rychlé reakce na hranicích a zajistit praktické provádění opatření v případech, kdy situace vyžaduje okamžité přijetí opatření na vnějších hranicích, jakož i organizovat, koordinovat a provádět návratové operace a návratové zásahy.
Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž bude muset mít rozsáhlý a účinný přehled, aby dokázala určit, zda je určitý členský stát schopen provádět použitelné právní předpisy EU a zda ve správě hranic ze strany členského státu existují slabá místa, aby se zabránilo tomu, že nárůsty migračních toků způsobí závažné problémy na vnějších hranicích. Pro tyto účely tento návrh vymezuje následující prvky, které posilují úlohu Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž ve srovnání s úlohou agentury Frontex:
Zřízení střediska pro monitorování a analýzu rizik, které je schopno monitorovat migrační toky do Evropské unie a uvnitř Unie a provádět analýzu rizik, kterou budou používat členské státy a která bude zahrnovat všechny aspekty, které jsou významné pro integrovanou správu hranic, zejména ochranu hranic, navracení, nezákonný druhotný pohyb státních příslušníků třetích zemí v Evropské unii, prevenci přeshraniční trestné činnosti včetně napomáhání k nedovolenému přistěhovalectví, obchodování s lidmi a terorismus, jakož i situaci v sousedních třetích zemích, a to vše s cílem vyvinout mechanismus včasného varování, který analyzuje migrační toky proudící do EU.
Styční úředníci agentury budou vysíláni do členských států, aby agentura mohla zajistit řádné a účinné monitorování nikoli pouze analýzou rizik, výměnou informací a pomocí systému Eurosur, ale také na základě přítomnosti v terénu. Úkolem styčného úředníka je podporovat spolupráci agentury a členských států a zejména podporovat shromažďování informací, které agentura potřebuje k provádění posouzení zranitelnosti a monitorování opatření, která členské státy přijímají na vnějších hranicích.
Kontrolní úloha agentury je zajištěna tím, že agentura musí povinně provádět posouzení zranitelnosti, aby bylo možné posoudit schopnost členských států čelit výzvám na jejich vnějších hranicích, a to rovněž prostřednictvím posouzení vybavení a zdrojů členských států, jakož i jejich pohotovostního plánování. Výkonný ředitel na základě doporučení dozorčí rady vytvořené v rámci Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž určí opatření, které mají dotčené členské státy přijmout, a měl by stanovit lhůtu, v níž by měla být tato opatření přijata. Rozhodnutí výkonného ředitele bude pro dotčený členský stát závazné a v případech, kdy nebudou nezbytná opatření přijata ve stanovené lhůtě, bude záležitost předána správní radě k dalšímu rozhodnutí. Jestliže členský stát přesto žádné opatření nepřijme, a ohrozí tak fungování schengenského prostoru, může Komise přijmout prováděcí rozhodnutí o přímém zásahu agentury.
Nové postupy pro řešení situací, které vyžadují okamžité přijetí opatření, kdy členský stát nepřijme nezbytné nápravné opatření v souladu s posouzením zranitelnosti nebo kdy dojde k nepřiměřenému migračnímu tlaku na vnější hranici, kvůli němuž se ochrana vnějších hranic stane neúčinnou do takové míry, že vznikne riziko, že bude ohroženo fungování schengenského prostoru. Součástí těchto postupů bude prováděcí rozhodnutí Komise, v němž se určí opatření, která má provést Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž a která jsou vymezena v tomto nařízení, a které bude od dotčeného členského státu vyžadovat, aby při provádění uvedených opatření spolupracoval s agenturou. Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž pak určí kroky, které je třeba provést za účelem praktického výkonu opatření uvedených v rozhodnutí Komise, a přímo zasáhne v dotčeném členském státě.
Rozšířené úkoly agentury, které sestávají ze zřízení a vysílání jednotek evropské pohraniční a pobřežní stráže do společných operací a zásahů rychlé reakce na hranicích, vytvoření rezervy technického vybavení, pomoci Komisi při koordinaci činností podpůrných týmů pro řízení migrace v oblastech hotspotů a v posílené úloze při navracení, analýze rizik, odborné přípravě a výzkumu.
Povinné vytváření rezervy lidských zdrojů zřízením rezervního týmu pro rychlé nasazení, v němž budou stálí příslušníci, jejichž počet se bude každoročně skládat z malého procenta z celkového počtu příslušníků pohraniční stráže v členských státech. Jednotky evropské pohraniční a pobřežní stráže z rezervního týmu pro rychlé nasazení by měly být v případě potřeby okamžitě doplněny dalšími jednotkami evropské pohraniční a pobřežní stráže.
Využívání vlastní rezervy technického vybavení, buď tím, že je agentura sama pořídí, nebo je vlastní společně s členskými státy, a správa rezervy technického vybavení, které poskytnou členské státy, a to na základě potřeb určených agenturou a na základě požadavku, aby byla rezerva technického vybavení doplněna dopravními prostředky a operativním vybavením pořízeným členskými státy v rámci specifických akcí Fondu pro vnitřní bezpečnost.
Klíčová úloha v poskytování pomoci Komisi při koordinaci podpůrných týmů pro řízení migrace v oblastech hotspotů, které se vyznačují smíšenými migračními toky a kde Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž společně s Evropským podpůrným úřadem pro otázky azylu, Europolem a dalšími relevantními agenturami Unie poskytuje koordinovanou a posílenou technickou a operativní podporu členským státům.
Posílená úloha agentury při navracení, a to tím, že je v rámci agentury zřízen úřad pro navracení, který by měl členským státům poskytovat všechnu nezbytnou operativní podporu, aby mohly účinně navracet neoprávněně pobývající státní příslušníky třetích zemí. Agentura bude koordinovat a organizovat návratové operace a návratové zásahy z jednoho či více členských států a prosazovat jejich organizaci z vlastního podnětu, aby posílila systém navracení v členských státech, které jsou vystaveny zvláštnímu tlaku. Agentura bude muset mít k dispozici rezervy osob pověřených sledováním nuceného navracení, osob pověřených doprovodem nuceně navracených osob a specialistů na navracení, které poskytnou členské státy a z nichž budou tvořeny evropské jednotky pro návratové zásahy, jež budou vysílány do členských států.
Účast agentury na řízení výzkumných a inovačních činností, které mají význam z hlediska ochrany vnějších hranic, včetně využití vyspělé technologie dohledu, např. dálkově řízených letadlových systémů, a na vývoji pilotních projektů týkajících se záležitostí, na které se vztahuje toto nařízení.
Evropská spolupráce v oblasti funkcí pobřežní stráže, a to rozvojem meziodvětvové spolupráce mezi Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž, Evropskou agenturou pro kontrolu rybolovu a Evropskou agenturou pro námořní bezpečnost za účelem zlepšení synergií mezi těmito agenturami, aby bylo možné poskytovat účinnější a účelnější víceúčelové služby vnitrostátním orgánům, které plní funkce pobřežní stráže.
Zesílená spolupráce s třetími zeměmi, a to na základě koordinace operativní spolupráce mezi členskými státy a třetími zeměmi při správě hranic včetně koordinace společných operací a na základě vysílání styčných úředníků do třetích zemí, jakož i prostřednictvím spolupráce s orgány třetích zemí v souvislosti s navracením včetně získávání cestovních dokladů.
Posílit mandát agentury, pokud jde o zpracování údajů, tím, že bude rovněž povoleno zpracovávat osobní údaje při organizaci a koordinaci společných operací, pilotních projektů, zásahů rychlé reakce na hranicích, návratových operací, návratových zásahů a také v rámci podpůrných týmů pro řízení migrace, jakož i při výměně informací s členskými státy, Evropským podpůrným úřadem pro otázky azylu, Europolem, Eurojustem a dalšími agenturami Unie.
Zaručení ochrany základních práv zřízením mechanismu pro podávání stížností, jehož prostřednictvím bude možné vyřizovat stížnosti na možná porušení základních práv při provádění činností Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž. Mechanismus pro podávání a vyřizování stížností je mechanismus administrativní, jelikož agentura nemůže sama vyšetřovat údajná porušení základních práv příslušníky jednotek evropské pohraniční a pobřežní stráže.
1.4.4Ukazatele výsledků a dopadů
Upřesněte ukazatele, podle kterých je možno uskutečňování návrhu/podnětu sledovat.
– počet, doba trvání a účinnost společných operací, rychlých zásahů a pilotních projektů koordinovaných agenturou ve vztahu k vnějším hranicím;
– počet nelegálních migrantů zadržených na jednotlivých druzích hranic (vzdušná, námořní, pozemní);
– počet rychlých zásahů financovaných z operativní rezervy agentury;
– účinné provádění kodexu chování pro příslušníky pohraniční stráže;
– počet mimořádných událostí, produktů a stálých služeb poskytovaných Evropskou agenturou pro kontrolu rybolovu a Evropskou agenturou pro námořní bezpečnost agentuře, které zvyšují přehled příslušníků pohraniční stráže a vnitrostátních orgánů, které vykonávají funkce pobřežní stráže, o situaci na moři;
– počet víceúčelových operací na podporu funkcí pobřežní stráže (ve spolupráci s Evropskou agenturou pro kontrolu rybolovu a Evropskou agenturou pro námořní bezpečnost);
– počet návratových operací koordinovaných agenturou;
– počet osob navrácených v rámci operací a zásahů organizovaných a prováděných agenturou;
– účinné provádění kodexu chování při návratových operacích;
– počet a četnost zpráv o analýze rizik vypracovaných agenturou;
– kvalita a účinnost zpráv o analýze rizik přizpůsobené konkrétním potřebám;
– počet posouzení zranitelnosti vypracovaných každý rok agenturou;
– počet modulů odborné přípravy a počet absolventů;
– počet uspořádaných kurzů odborné přípravy;
– počet výměn příslušníků pohraniční stráže typu Erasmus;
– počet odborníků na prostředky evidovaných ve rezervách agentury;
– počet vlastních aktiv pořízených/pronajímaných agenturou;
– účinné řízení zdrojů a personálu a měření účinků prostřednictvím situačního střediska agentury Frontex;
– množství a kvalita údajů, informací a zpravodajských údajů vyměněných v téměř reálném čase prostřednictvím komunikační sítě systému Eurosur, společného předhraničního zpravodajského obrazu a evropského situačního obrazu;
– využití fúze údajů kombinované s technologickými schopnostmi zjišťovat a sledovat přeshraniční pohyby, jakož i meziodvětvová výměna informací s jinými subjekty, a to na základě společného uplatňování nástrojů dohledu na úrovni EU, a informací o životním prostředí (služby Eurosur fusion services);
– spokojenost uživatelů s činnostmi agentury;
– počet styčných úředníků vyslaných do třetích zemí;
– počet styčných úředníků vyslaných do členských států;
Na celkové řízení agentury mají dopad následující horizontální ukazatele:
– realizace a správné fungování jednotek evropské pohraniční a pobřežní stráže;
– správa a úplnost rezervy technického vybavení;
– identifikace, prioritizace a dopad pracovních ujednání s třetími zeměmi při plném dodržování politiky vnějších vztahů EU;
– pružnost umožňující provádět doporučení správní rady, jiných zainteresovaných subjektů a doporučení plynoucí z nezávislých hodnocení. […]
1.5Odůvodnění návrhu/podnětu
1.5.1Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu
Očekává se, že Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž v krátkodobém horizontu bude pokračovat v provádění v hlavních činností agentury Frontex v souvislosti s řízením vnějších hranic a navracením. Rozpočty agentury Frontex na roky 2015 a 2016 byly v roce 2015 posíleny, aby mohla agentura řešit problematiku migrační krize, zejména byly ztrojnásobeny finanční zdroje pro společné operace Poseidon a Triton, rozšířena podpora, kterou agentura poskytuje členským státům v oblasti navracení, a agentuře byly přiděleny nezbytné zdroje na zavedení hotspotů. Konečná subvence EU na rok 2016 navržená Komisí činí 238 686 000 EUR.
Je nutné, aby agentura pokračovala v práci na správě vnějších hranic se stejnou intenzitou, a to i pokud jde o její pravidelný a důležitý přínos k pátracím a záchranným misím a práci v oblasti navracení. Nové úkoly navržené nařízením posílí schopnosti agentury podporovat nové členské státy v těchto oblastech zásahu. V této souvislosti je důležité, aby byla v budoucnosti od roku 2017 jako základ pro roční rozpočet Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž zachována úroveň subvence poskytnuté v roce 2016, aby bylo možné:
– pokračovat v zesílených operativních činnostech v rámci společných operací na moři, zejména operací Triton a Poseidon, se zvýšeným počtem prostředků a rozšířenou územní působností těchto operací, a tím umožnit rozšíření možností pátrání a záchrany v rámci mandátu agentury;
– pokračovat v účasti agentury v podpůrných týmech pro řízení migrace, které působí v oblastech hotspotů, kdy orgán EBA a další relevantní agentury budou pracovat v terénu s členskými státy v přední linii a poskytovat těmto členským státům podporu při kontrole, evidenci a snímání otisků prstů a rovněž sehrají obzvláště aktivní úlohu při návratových operacích a rozbíjení sítí pro převaděčství;
– dále posílit úlohu agentury v oblasti navracení tím, že bude členským státům poskytnuta pomoc při návratových operacích a dalších relevantních činnostech v rámci nového mandátu, zejména vytvořením speciálního úřadu pro navracení, který agentuře umožní zesílit její podporu členským státům, aby mohly tyto státy mimo jiné usnadňovat, organizovat a financovat návratové operace;
– dále posílit spolupráci s ostatními agenturami v oblasti vnitřních věcí, zejména agenturami EASO, Europol a EU-Lisa;
– dále posílit důležitou úlohu agentur v boji proti převaděčství obecně, jakož i její přínos k provádění akčního plánu EU proti převaděčství osob.
Tento návrh však do značné míry rozvíjí schopnost agentury účinně reagovat na stávající či budoucí hrozby na vnějších hranicích tím, že aktivně podporuje činnosti členských států při provádění odpovídajících opatření, zejména v případech, kdy dojde ke zvláštnímu a nepřiměřenému tlaku na vnějších hranicích.
Ve střednědobém horizontu budou tímto nařízením posíleny struktura, schopnosti a úkoly agentury. Aby agentura mohla odpovídajícím způsobem plnit své nové úkoly, bude nutné k subvenci EU pro agenturu kromě částky stanovené na rok 2016 přidat dodatečnou částku. Dodatečné finanční zdroje agentuře zejména umožní, aby:
– vytvořila operativní rezervu umožňující financovat provádění zásahů rychlé reakce na hranicích a zásahů na podporu navracení. Finanční operativní rezerva by měla činit alespoň 4 % přídělu předpokládaného pro operativní činnosti a udržuje se po celý rok. K subvenci pro agenturu by měla být přidána částka alespoň 10 000 000 EUR, aby se zaručilo, že bude možné zahajovat takovéto zásahy v časovém rámci, který stanoví nařízení;
– pořizovat, udržovat a pronajímat si vlastní vybavení. V tomto ohledu by k subvenci pro agenturu měla být přidána částka alespoň 10 000 000 EUR, aby se agentuře umožnilo financovat v první řadě nákup malého a středně velkého operativního vybavení (např. přístrojů pro systém Eurodac). Vlastní vybavení agentury by mělo doplňovat rezervu technického vybavení, které poskytnou členské státy, zejména dopravní prostředky a operativní vybavení zakoupené členskými státy v rámci specifických akcí Fondu pro vnitřní bezpečnost;
– provádět nové úkoly týkající se spolupráce agentury s Evropskou agenturou pro kontrolu rybolovu a Evropskou agenturou pro námořní bezpečnost s cílem podporovat „funkce pobřežní stráže“. Podrobnosti této spolupráce budou objasněny ve speciálním pilotním projektu v roce 2016. Je však nutná částka 5 000 000 EUR, aby mohla agentura účinně koordinovat své činnosti s Evropskou agenturou pro námořní bezpečnost a Evropskou agenturou pro kontrolu rybolovu při společném poskytování služeb, informací, vybavení a odborné přípravy v kontextu funkcí pobřežní stráže a aby bylo možné rozšířit společné operace na námořních hranicích tak, aby se z těchto operací staly víceúčelové operace zahrnující další funkce pobřežní stráže;
– posílit spolupráci agentury s třetími zeměmi a zapojení agentury do operativních činností se sousedními zeměmi, projektů technické pomoci, spolupráce v otázkách navracení včetně získávání technických dokladů. V této souvislosti by k rozpočtu agentury měla být každý rok přidána částka 5 000 000 EUR. Tato částka umožní agentuře aktivně spolupracovat s třetími zeměmi, aniž by tím byla dotčena možnost, aby agentura obdržela finanční prostředky Unie v souladu s ustanoveními relevantních nástrojů, které podporují politiku Unie v oblasti vnějších vztahů;
– zvýšit počet styčných úředníků agentury v třetích zemích. Aby se podpořilo nasazení 10 dalších styčných úředníků, měl by být rozpočet agentury kromě nákladů na zaměstnance navýšen ročně o 1 000 000 EUR, aby byly pokryty náklady na kancelářskou, komunikační, logistickou a technickou podporu. Kromě toho by měl být v roce 2017 vyčleněn další 1 000 000 EUR na náklady související s vybavením;
– na podporu vytvoření mechanismu pro podávání a vyřizování stížností a zefektivnění dalších činností týkajících se základních práv by měla být každý rok do rozpočtu agentury přidána částka 500 000 EUR.
Kromě finančních zdrojů je zapotřebí 602 zaměstnanců, aby agentura mohla plnit nové úkoly, včetně 329 míst v plánu pracovních míst a 273 externích zaměstnanců. Přesné potřeby týkající se lidských zdrojů jsou definovány v oddíle 3.2.3.
V krátkodobém a dlouhodobém horizontu budou činnosti agentury přispívat k dosažení cílů Evropského programu pro migraci a Evropského programu pro bezpečnost.
1.5.2Přidaná hodnota ze zapojení EU
Cílem tohoto návrhu je zajistit evropskou integrovanou správu vnějších hranic EU, aby byla účinně řízena migrace a zajištěna vysoká úroveň bezpečnosti v Unii a zároveň zachován volný pohyb osob na jejím území. V prostoru bez vnitřních hranic ovlivňuje nedovolené přistěhovalectví přes vnější hranice jednoho členského státu všechny ostatní členské státy v schengenském prostoru. Prostor bez vnitřních hranic bude udržitelný pouze v případě, že budou účinně zabezpečeny a chráněny vnější hranice.
Jelikož ochrana vnějších hranic Unie představuje společný a sdílený zájem, který se musí plnit v souladu s vysokými a jednotnými normami Unie, nemůže být cílů tohoto návrhu uspokojivě dosaženo na úrovni členských států a lze jich lépe dosáhnout na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii.
1.5.3Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti
Agentura Frontex byla zřízena v roce 2005 a činnost zahájila v roce 2005. Jak vyžaduje Haagský program, přijala Komise dne 13. února 2008 sdělení o hodnocení a budoucím rozvoji agentury Frontex (KOM(2008) 67 v konečném znění).
Sdělení obsahovalo doporučení pro krátkodobý až střednědobý horizont a návrhy ohledně budoucího rozvoje agentury v dlouhodobějším horizontu. Z hlediska dlouhodobějšího horizontu byla zdůrazněna zásadní úloha agentury Frontex při rozvoji systému Evropské unie pro integrovanou správu hranic.
V závěru Komise doporučila řadu způsobů, jak zlepšit fungování agentury v rámci jejího mandátu, a také aby byl ve střednědobém horizontu její mandát přepracován.
Kromě výše uvedené zprávy Komise o hodnocení a budoucím rozvoji agentury Frontex bylo v roce 2008 provedeno nezávislé hodnocení. Toto hodnocení, zadané správní radou agentury Frontex, jak vyžaduje článek 33 nařízení o agentuře Frontex, poskytlo nové úhly pohledu a skutečnosti týkající se pracovních postupů agentury Frontex. Rovněž obsahovalo řadu doporučení pro správní radu agentury Frontex.
V této souvislosti byl v roce 2011 změněn mandát agentury, aby mohla agentura reagovat na nové výzvy.
Navzdory zlepšením, která přinesla změna v roce 2011, je třeba v souladu s jasnými politickými pokyny, které Evropská rada vydala v průběhu roku 2015 a které se týkaly úlohy agentury Frontex při řešení problematiky sílících migračních tlaků, a vnějším hodnocením agentury Frontex v letech 2014/2015 mandát agentury dále přepracovat. Proto se předkládá tento návrh.
Při přípravě tohoto návrhu Komise vycházela z diskusí o správě hranic a opatřeních nutných k vyřešení migrační krize, které pravidelně probíhají v Evropské radě a v Radě ministrů, jakož i v Evropském parlamentu. O budoucnosti správy hranic a zejména posílení agentury Frontex se nedávno diskutovalo na zasedání Rady ministrů, které se konalo dne 8. října 2015. Po tomto zasedání se dne 15. října 2015 konalo zasedání Evropské rady, na němž Rada ve svých směrech týkajících se budoucnosti správy hranic vyzvala k posílení vnějších hranic Evropské unie mimo jiné tím, že bude zaveden systém integrované správy hranic a posílen mandát agentury Frontex.
Od okamžiku, kdy se agentura Frontex dne 1. května 2005 ujala svých povinností, byly vedeny soustavné diskuse s příslušnými zaniteresovanými stranami na evropské i vnitrostátní úrovni. Zejména se konaly pravidelné diskuse v souvislosti s podáváním zpráv agentury v Evropském parlamentu a Radě. Agentura průběžně podává zprávy o svých činnostech na zasedání správní rady a také prostřednictvím různých zpráv, které vydává v průběhu roku. Dochází také k pravidelné výměně informací s dalšími agenturami Unie, zejména s Evropským podpůrným úřadem pro otázky azylu, Agenturou Evropské unie pro základní práva a Europolem, jakož i s evropským veřejným ochráncem práv. Bylo rovněž uspořádáno několik diskusí s občanskou společností a zástupci akademické obce.
V roce 2014 Komise zahájila studii proveditelnosti, která se zabývá možností vytvoření evropského systému pohraniční stráže pro kontrolu vnějších hranic Unie (Study on the feasibility of the creation of a European System of Border Guards to control the external borders of the Union), jejíž výsledky byly zohledněny při přípravě tohoto návrhu.
Komise rovněž zajistila, aby byly zohledněny názory příslušných zainteresovaných stran, a to tím, že důkladně zvážila výsledky vnějšího hodnocení agentury Frontex. Toto externí hodnocení, které je založeno na článku 33 nařízení (EU) č. 2007/2004, bylo provedeno v období od července 2014 do června 2015 a vztahuje se na období od července 2008 do července 2014. O závěrečné zprávě diskutovala správní rada agentury Frontex dne 10. září 2015 a tato rada vydala doporučení ohledně možných změn nařízení, jímž byla agentura Frontex zřízena. Tento návrh odráží většinu doporučení, která správní rada učinila ve svém rozhodnutí ze dne 28. října 2015.
Při vývoji mechanismu agentury pro podávání a vyřizování stížností Komise rovněž zohlednila zprávu Evropského parlamentu o zvláštní zprávě evropské veřejné ochránkyně práv v rámci šetření z vlastního podnětu OI/5/2012/BEH-MHZ týkajícího se agentury Frontex.
V rámci Evropského systému ostrahy hranic (Eurosur) byla navázána spolupráce agentury Frontex s Evropskou agenturou pro námořní bezpečnost a Evropskou agenturou pro kontrolu rybolovu, je však omezena na ostrahu hranic. Tuto spolupráci lze nyní rozšířit z ostrahy hranic na všechny funkce pobřežní stráže, a to rovněž s ohledem na testování víceúčelových misí při vybraných společných operacích koordinovaných agenturou Frontex (např. Indalo).
1.5.4Soulad a možná synergie s dalšími vhodnými nástroji
Tento návrh nařízení reaguje na výzvy Evropského parlamentu a Evropské rady k účinné správě vnějších hranic Evropské unie. Evropská rada na zasedání v říjnu 2015 určila jasné směry, podle nichž je nutné posílit vnější hranice Evropské unie zejména prací na vytvoření systému integrované správy vnějších hranic a posílením mandátu agentury Frontex v kontextu diskusí o rozvoji systému evropské pohraniční a pobřežní stráže a rovněž o vysílání pohraničních jednotek rychlé reakce v případech, kdy schengenská hodnocení či analýza rizik prokážou, že je nutné ve spolupráci s dotčeným členským státem provést rozsáhlé a rychlé kroky. Evropská rada rovněž měla za to, že by měl být rozšířen mandát agentury Frontex v souvislosti s navracením, aby obsahoval také právo organizovat společné návratové operace z vlastního podnětu a aby se posílila úloha této agentury při získávání cestovních dokladů pro navracené osoby.
V Evropském programu pro migraci Komise navrhla, aby správa vnějších hranic byla sdílenou odpovědností členských států a Evropské unie. Na tomto základě Evropský program pro migraci navrhl změny právního základu agentury Frontex, které mají posílit její úlohu a kapacitu. Dalšími kroky, které má Komise podle návrhu přijmout, je zřízení evropské pohraniční a pobřežní stráže, posílení úlohy Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž při organizaci a koordinaci navracení, zajištění spolupráce mezi agenturami, lepší správa prostředků agentury a členských států a zahájení nového přístupu „založeného na hotspotech“.
Tímto návrhem nařízení Komise přispívá ke zvýšení účinnosti a spolehlivosti správy hranic, a to tím, že do něj vnáší novou úroveň odpovědnosti a solidarity. V průběhu posledních několika let zavedla Evropská unie politiku, která má členským státům umožnit, aby budovaly a udržovaly spolehlivé vnější hranice. Avšak vzhledem k tomu, že neexistuje strategické provádění integrované správy hranic na úrovni Unie, stále přetrvávají nesrovnalosti v provádění na úrovni jednotlivých členských států. Proto je nutné zavést normy Unie pro správu hranic, aby byly pokryty všechny aspekty správy vnějších hranic Unie, jak určila Komise v Evropském programu pro migraci.
Tento návrh vychází ze stávající politiky správy hranic včetně agentury Frontex a dovádí ji na kvalitativně jinou úroveň. Agentura Frontex byla zřízena nařízením Rady (ES) č. 2007/2004, jež bylo následně pozměněno nařízením (ES) č. 862/2007, které zavedlo zásahy rychlé reakce na hranicích, a nařízením (EU) č. 1168/2011, které zdůraznilo odpovědnost agentury Frontex při ochraně základních práv. Tento návrh do značné míry rozvíjí schopnost agentury účinně reagovat na stávající či budoucí hrozby na vnějších hranicích tím, že aktivně posiluje, posuzuje a koordinuje činnosti členských států při provádění odpovídajících opatření na vnějších hranicích.
Návrh doplňuje stávající právní předpisy tím, že sleduje podobný přístup, jaký byl uplatněn u Evropského systému ostrahy hranic (Eurosur), a dále podporuje ducha spolupráce, výměnu informací a snahy o koordinaci mezi členskými státy a Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž, jakož i mezi vnitrostátními orgány a agenturami Unie, přičemž zavádí konkrétní a závazné závazky. Rovněž vychází z nařízení (EU) č. 656/2004, kterým se stanoví pravidla pro ostrahu vnějších námořních hranic v kontextu operativní spolupráce koordinované agenturou Frontex. Návrh také rozvíjí a posiluje zásahy rychlé reakce na hranicích.
Návrh samotný, a zejména zavedení posouzení zranitelnosti, doplňuje schengenský hodnotící mechanismus, jenž byl vytvořen nařízením (EU) č. 1053/2013. Schengenský hodnotící mechanismus má zachovat vzájemnou důvěru mezi členskými státy. Sestává z technického a právního posouzení, která má ověřit, že je správně uplatňováno schengenské acquis a že jsou dodržovány nezbytné podmínky pro odstranění kontrol na vnitřních hranicích. V případech, kdy ze schengenského hodnocení vyplývá, že na vnější hranici existují závažné nedostatky, může Komise doporučit, aby bylo zahájeno vyslání jednotek evropské pohraniční a pobřežní stráže, nebo může agentuře předložit strategické plány, aby k nim agentura vyjádřila své stanovisko. Stávajícím návrhem rovněž nejsou dotčena opatření, která mohou být přijata podle článků 19a a 26 Schengenského hraničního kodexu.
Posouzení zranitelnosti se soustředí na prevenci, aby se zabránilo vzniku krizové situace. Jde o posouzení operativních schopností členských států na vnějších hranicích, a za tímto účelem se zkoumá technické vybavení, kapacity, zdroje a pohotovostní plány. Uvedené posouzení provádí agentura, dozorčí rada vydává doporučení výkonnému řediteli a ten následně rozhoduje o nezbytných opatřeních. Pokud by členský stát nevyhověl rozhodnutí výkonného ředitele, a ohrozil tím fungování schengenského prostoru, může Komise přijmout prováděcí rozhodnutí, jímž si vyžádá přímý zásah agentury v terénu.
Tento návrh vychází ze stávajících ustanovení politiky, dále je rozvíjí a spojuje je tak, aby vznikla evropská pohraniční a pobřežní stráž, a tím vytváří integrovaný systém správy vnějších hranic na úrovni Unie, jak stanoví čl. 77 odst. 2 písm. d) Smlouvy o fungování Evropské unie.
Tento návrh je úzce provázán s dalšími politikami Unie a doplňuje je, konkrétně jde o tyto politiky:
a) společný evropský azylový systém, v jehož rámci jsou zřízeny podpůrné týmy pro řízení migrace v oblastech hotspotů, což úzce souvisí s relokací osob, které jednoznačně potřebují mezinárodní ochranu;
b) vnitřní bezpečnost, která stanoví, že Komise v Evropském programu pro bezpečnost vezme v úvahu, že společné vysoké normy správy hranic jsou považovány za zásadní pro předcházení přeshraniční trestné činnosti a terorismu; tento návrh dále přispívá k dosažení vysoké úrovně vnitřní bezpečnosti tím, že agentuře umožňuje, aby do analýzy rizik zahrnula aspekty přeshraniční trestné činnosti a terorismu, tím, že umožňuje, aby zpracovávala osobní údaje osob podezřelých z účasti na teroristických činech, a že stanoví, že agentura bude spolupracovat s dalšími agenturami Unie a mezinárodními organizacemi při prevenci terorismu. Pokud jde o přístup k vnitrostátním a evropským databázím, návrh nařízení stanoví, že členské státy jsou povinny umožnit příslušníkům jednotek evropské pohraniční a pobřežní stráže k těmto k vnitrostátním a evropským databázím přístup;
c) námořní bezpečnost a ochrana, jakož i námořní dohled, které doplňuje nastolením evropské spolupráce při plnění funkcí pobřežní stráže, a to mezi Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž, Evropskou agenturou pro kontrolu rybolovu a Evropskou agenturou pro námořní bezpečnost;
d) politiku vnějších vztahů Unie vzhledem k tomu, že by Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž měla usnadňovat a podporovat operativní spolupráci mezi členskými státy a třetími zeměmi, a to rovněž koordinací této operativní spolupráce v oblasti správy vnějších hranic a vysíláním styčných úředníků do třetích zemí, jakož i spoluprací s orgány třetích zemí při navracení, a to i v souvislosti se získáváním cestovních dokladů.
1.6Doba trvání akce a finanční dopad
◻ Časově omezený návrh/podnět
–◻ Návrh/podnět s platností od [DD/MM]RRRR do [DD/MM]RRRR
–◻ Finanční dopad od RRRR do RRRR
☑ Časově neomezený návrh/podnět
–Provádění s obdobím rozběhu od roku 2017,
–poté plné fungování.
1.7Předpokládaný způsob řízení
◻ Přímé řízení Komisí prostřednictvím
–◻ výkonných agentur
◻ Sdílené řízení s členskými státy
☑ Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:
◻ mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte);
◻ EIB a Evropský investiční fond;
☑ subjekty uvedené v článcích 208 a 209;
◻ veřejnoprávní subjekty;
◻ soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém poskytují dostatečné finanční záruky;
◻ soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství soukromého a veřejného sektoru a poskytující dostatečné finanční záruky;
◻ osoby pověřené prováděním zvláštních činností v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU a určené v příslušném základním právním aktu.
Poznámky
[…]
[…]
2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ
2.1Pravidla pro sledování a podávání zpráv
Upřesněte četnost a podmínky.
Na agenturu se vztahují požadavky ohledně pravidelného monitorování a sledování. Správní rada agentury každý rok schválí souhrnnou zprávu agentury o činnostech agentury za předchozí rok a nejpozději do 1. července ji předloží Evropskému parlamentu, Radě, Komisi, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Účetnímu dvoru. Tato zpráva se zveřejňuje. Každé tři roky Komise provádí hodnocení v souladu s hodnotícími kritérii stanovenými v pokynech Komise, aby posoudila zejména dopad, účinnost a účelnost činností agentury a jejích pracovních postupů ve vztahu k jejím cílům, mandátu a úkolům. Hodnocení se bude zejména zabývat případnou potřebou upravit mandát agentury a finančními dopady jakékoli takové úpravy.
Při každém druhém hodnocení se rovněž posuzují výsledky, jichž agentura dosáhla z hlediska svých cílů, mandátu a úkolů. Pokud se na základě hodnocení Komise domnívá, že pokračování Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž již není z hlediska jejích cílů, mandátu a úkolů opodstatněné, může navrhnout, aby bylo toto nařízení odpovídajícím způsobem změněno nebo zrušeno.
2.2Systém řízení a kontroly
2.2.1Zjištěná rizika
Silný migrační tlak na vnějších hranicích Evropské unie vyžaduje, aby byla vytvořena evropská pohraniční stráž složená z orgánů členských států a Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž. Je rovněž nutné rozšířit pravomoci Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž ve srovnání s mandátem agentury Frontex.
Je nutné zvýšit počet zaměstnanců agentury a její finanční zdroje, aby odpovídaly rozšířenému mandátu a požadavkům stanoveným v navrhovaném nařízení.
2.2.2Předpokládané metody kontroly
Účetní závěrky agentury podléhají schválení Účetním dvorem a postupu udělování absolutoria. Útvar interního auditu Komise bude provádět audity ve spolupráci s interním auditorem agentury.
2.3Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí
Upřesněte stávající či předpokládaná preventivní a ochranná opatření.
Za agenturu
Rozpočet agentury plní výkonný ředitel. Každý rok předkládá Komisi, správní radě a Účetnímu dvoru podrobné vyúčtování všech příjmů a výdajů agentury za předchozí rozpočtový rok. Kromě toho bude útvar interního auditu Komise napomáhat při řízení finančních operací agentury tím, že bude kontrolovat rizika, monitorovat soulad vydáváním nezávislého stanoviska ke kvalitě řízení a systémů kontroly a doporučení s cílem zvýšit účinnost a účelnost operací a zajistit, že jsou zdroje agentury využívány úsporně.
Agentura přijme své finanční nařízení v souladu s nařízením č. 1271/2013 poté, co získá souhlas Komise a Účetního dvora. Agentura zavede systém interního auditu, který bude podobný systému zavedenému Komisí v rámci její vlastní restrukturalizace.
Spolupráce s úřadem OLAF
Zaměstnanci, na něž se vztahuje služební řád Komise, budou spolupracovat s úřadem OLAF při boji proti podvodům.
Za Účetní dvůr
Účetní dvůr přezkoumá účty v souladu s článkem 248 Smlouvy a zveřejní výroční zprávu o činnostech agentury.
3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU
3.1Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky
Stávající rozpočtové položky
V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.
|
Okruh víceletého finančního rámce |
Rozpočtová položka |
Druh výdajů |
Příspěvek |
|||
|
Číslo
|
RP/NRP 60 |
zemí ESVO 61 |
kandidátských zemí 62 |
třetích zemí |
ve smyslu čl. 21 odst. 2 písm. b) finančního nařízení |
|
|
3 |
18 03 02 – Evropská agentura pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie – FRONTEX |
RP/NRP |
ANO* |
NE |
NE |
NE |
*Agentura Frontex přijímá příspěvek od zemí, které jsou přidružené k Schengenské dohodě (Norsko, Island, Švýcarsko, Lichtenštejnsko)
Nové rozpočtové položky, jejichž vytvoření se požaduje
Není nutné požadovat novou rozpočtovou položku, ale rozpočtová položka 18 03 02 by měla být odpovídajícím způsobem přejmenována.
V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.
|
Okruh víceletého finančního rámce |
Rozpočtová položka |
Druh výdajů |
Příspěvek |
|||
|
Číslo
|
RP/NRP |
zemí ESVO |
kandidátských zemí |
třetích zemí |
ve smyslu čl. 21 odst. 2 písm. b) finančního nařízení |
|
|
[…] |
[XX.YY.YY.YY] […] |
[…] |
ANO/NE |
ANO/NE |
ANO/NE |
ANO/NE |
3.2Odhadovaný dopad na výdaje
3.2.1Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje
v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)
|
Okruh víceletého finančního rámce |
3 |
Bezpečnost a občanství |
|
[Subjekt]: Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž |
Rok
|
Rok
|
Rok
|
Rok
|
CELKEM |
|||
|
Hlava 1: |
Závazky |
(1) |
||||||
|
Platby |
(2) |
|||||||
|
Hlava 2: |
Závazky |
(1a) |
||||||
|
Platby |
(2a) |
|||||||
|
Hlava 3: |
Závazky |
(3a) |
||||||
|
Platby |
(3b) |
|||||||
|
Prostředky pro
|
Závazky |
=1+1a +3a |
281,267 |
298,286 |
310,289 |
322,227 |
1 212,069 |
|
|
Platby |
=2+2a +3b |
281,267 |
298,286 |
310,289 |
322,227 |
1 212,069 |
||
|
|
5 |
„Správní výdaje“ |
v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)
|
Rok
|
Rok
|
Rok
|
Rok
|
CELKEM |
|||
|
GŘ: Migrace a vnitřní věci |
|||||||
|
• Lidské zdroje |
0,528 |
0,528 |
0,528 |
0,528 |
2,112 |
||
|
• Ostatní správní výdaje |
0,030 |
0,030 |
0,030 |
0,030 |
0,120 |
||
|
GŘ pro Migraci a vnitřní věci CELKEM |
Prostředky |
0,558 |
0,558 |
0,558 |
0,558 |
2,232 |
|
|
Prostředky v OKRUHU 5 víceletého finančního rámce CELKEM |
(Závazky celkem = platby celkem) |
0,558 |
0,558 |
0,558 |
0,558 |
2,232 |
v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)
|
Rok
|
Rok
|
Rok
|
Rok
|
CELKEM |
|||
|
Prostředky v OKRUZÍCH 1 až 5 víceletého finančního rámce CELKEM |
Závazky |
281,2675 |
298,2865 |
310,2895 |
322,2275 |
1 212,071 |
|
|
Platby |
281,2675 |
298,2865 |
310,2895 |
322,2275 |
1 212,071 |
||
3.2.2Odhadovaný dopad na prostředky Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž
–◻ Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků.
–☑ Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků 64 , jak je vysvětleno dále:
Prostředky na závazky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)
|
Uveďte cíle a výstupy |
|
Rok |
Rok |
Rok |
Rok |
CELKEM |
|||||
|
|
2017 |
2018 |
2019 |
2020 |
|
||||||
|
|
Průměrné náklady |
Počet |
Náklady |
Počet |
Náklady |
Počet |
Náklady |
Počet |
Náklady |
Celkový počet |
Náklady celkem |
|
SPECIFICKÝ CÍL Č. 1 „PODPORA SPRÁVY VNĚJŠÍCH HRANIC“ |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Počet společných operací na námořních hranicích |
23,304 |
5 |
115,262 |
5 |
116,340 |
5 |
117,075 |
5 |
117,405 |
20 |
466,083 |
|
Počet společných operací na pozemních hranicích |
3,656 |
5 |
17,053 |
5 |
17,890 |
5 |
18,777 |
5 |
19,407 |
20 |
73,126 |
|
Počet společných operací na vzdušných hranicích |
1,032 |
5 |
4,472 |
5 |
4,970 |
5 |
5,432 |
5 |
5,762 |
20 |
20,635 |
|
Operativní rezerva pro rychlé zásahy |
10,000 |
1 |
10,000 |
1 |
10,000 |
1 |
10,000 |
1 |
10,000 |
4 |
40,000 |
|
Mezisoučet za specifický cíl č. 1 |
|
146,787 |
|
149,200 |
|
151,284 |
|
152,574 |
|
599,844 |
|
|
SPECIFICKÝ CÍL Č. 2
|
|
|
|
||||||||
|
Koordinace s Evropskou agenturou pro námořní bezpečnost a Evropskou agenturou pro kontrolu rybolovu ve vztahu ke společnému poskytování služeb, informací, vybavení a odborné přípravy v souvislosti s funkcemi pobřežní stráže |
3,126 |
1 |
1,556 |
1 |
2,547 |
1 |
3,608 |
1 |
4,794 |
4 |
12,505 |
|
Počet společných operací na námořních hranicích, které byly rozšířeny na víceúčelové operace, aby byly pokryty další funkce pobřežní stráže |
1,055 |
5 |
4,249 |
5 |
4,933 |
5 |
5,698 |
5 |
6,226 |
20 |
21,106 |
|
Mezisoučet za specifický cíl č. 2 |
|
5,805 |
|
7,480 |
|
9,306 |
|
11,020 |
|
33,611 |
|
|
SPECIFICKÝ CÍL Č. 3
|
|
|
|
||||||||
|
Počet organizovaných/koordinovaných společných operací |
0,414 |
195 |
75,248 |
195 |
78,851 |
195 |
82,152 |
195 |
86,898 |
780 |
323,151 |
|
Mezisoučet za specifický cíl č. 3 |
|
75,248 |
|
78,851 |
|
82,152 |
|
86,898 |
|
323,151 |
|
|
SPECIFICKÝ CÍL Č. 4
|
|
|
|||||||||
|
Počet provedený analýz rizik/posouzení zranitelnosti |
0,191 |
60 |
9,133 |
60 |
11,081 |
60 |
12,215 |
60 |
13,349 |
240 |
45,777 |
|
Mezisoučet za specifický cíl č. 4 |
|
9,133 |
|
11,081 |
|
12,215 |
|
13,349 |
|
45,777 |
|
|
SPECIFICKÝ CÍL Č. 5
|
|
|
|
||||||||
|
Počet uspořádaných kurzů odborné přípravy |
0,039 |
200 |
7,555 |
200 |
7,555 |
200 |
7,851 |
200 |
8,373 |
800 |
31,334 |
|
Mezisoučet za specifický cíl č. 5 |
|
7,555 |
|
7,555 |
|
7,851 |
|
8,373 |
|
31,334 |
|
|
SPECIFICKÝ CÍL Č. 6
|
|
|
|
||||||||
|
Řízení sdílených zdrojů |
6,151 |
1 |
4,072 |
1 |
5,910 |
1 |
7,014 |
1 |
7,606 |
4 |
24,604 |
|
Počet pořízeného či pronajatého vlastního vybavení (malá a středně velká aktiva) |
0,112 |
100 |
10,688 |
100 |
11,376 |
100 |
11,376 |
100 |
11,376 |
400 |
44,816 |
|
Výzkum a vývoj včetně zvýšených kapacit pro řízení výzkumných projektů |
3,541 |
1 |
3,062 |
1 |
3,524 |
1 |
3,788 |
1 |
3,788 |
4 |
14,162 |
|
Mezisoučet za specifický cíl č. 6 |
|
17,823 |
|
20,811 |
|
22,179 |
|
22,771 |
|
83,582 |
|
|
SPECIFICKÝ CÍL Č. 7
|
|
|
|
||||||||
|
Provoz systému Eurosur |
16,164 |
1 |
15,137 |
1 |
15,815 |
1 |
16,555 |
1 |
17,147 |
4 |
64,655 |
|
Provoz situačního střediska agentury 24 hodin denně 7 dní v týdnu |
3,036 |
1 |
0,858 |
1 |
2,376 |
1 |
3,696 |
1 |
5,214 |
4 |
12,144 |
|
Zajištění situačního obrazu |
4,655 |
1 |
4,655 |
1 |
4,655 |
1 |
4,655 |
1 |
4,655 |
4 |
18,619 |
|
Mezisoučet za specifický cíl č. 7 |
|
20,650 |
|
22,846 |
|
24,906 |
|
27,016 |
|
95,418 |
|
|
SPECIFICKÝ CÍL Č. 8 „Vnější vztahy a základní práva“ |
|
|
|
||||||||
|
Vnější vztahy a vztahy s veřejností |
4,666 |
1 |
4,437 |
1 |
4,690 |
1 |
4,768 |
1 |
4,768 |
4 |
18,662 |
|
Posílená spolupráce s třetími zeměmi včetně možných společných operací se sousedními zeměmi, projektů technické pomoci a spolupráce v otázkách navracení |
6,090 |
1 |
5,370 |
1 |
5,857 |
1 |
6,270 |
1 |
6,862 |
4 |
24,359 |
|
Počet styčných úředníků ve třetích zemích (náklady na zaměstnance + provozní náklady) |
0,281 |
10 |
2,835 |
10 |
2,748 |
10 |
2,826 |
10 |
2,826 |
40 |
11,235 |
|
Počet styčných úředníků v členských státech a zemích přidružených k Schengenu |
0,503 |
30 |
2,155 |
30 |
4,310 |
30 |
4,310 |
30 |
4,310 |
30 |
15,085 |
|
Základní práva včetně mechanismu pro podávání a vyřizování stížností |
1,844 |
1 |
1,423 |
1 |
1,897 |
1 |
2,029 |
1 |
2,029 |
4 |
7,377 |
|
Mezisoučet za specifický cíl č. 8 |
|
16,220 |
|
19,502 |
|
20,203 |
|
20,795 |
|
76,719 |
|
|
NÁKLADY CELKEM |
|
|
299,220 |
|
317,325 |
|
330,095 |
|
342,795 |
|
1 289,435 |
3.2.3Odhadovaný dopad na lidské zdroje Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž
3.2.3.1Shrnutí
–◻ Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy.
–☑ Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:
|
Lidské zdroje |
2016 |
2017 |
2018 |
2019 |
2020 |
|
|
COM(2013)519 – základní hodnota |
149 |
146 |
145 |
145 |
145 |
|
|
Změny prostřednictvím rozpočtového procesu 2016 (návrh na změnu 2/2016) |
60 |
60 |
60 |
60 |
60 |
|
|
Dodatečná pracovní místa pro migrační krizi (Triton, Poseidon) v návrhu rozpočtu na rok 2016 |
16 |
16 |
16 |
16 |
16 |
|
|
Změněná základní hodnota |
225 |
222 |
221 |
221 |
221 |
|
|
Požadovaná dodatečná pracovní místa |
|
130 |
197 |
263 |
329 |
|
|
Pracovní místa podle plánu pracovních míst (počet zaměstnanců) |
225 |
352 |
418 |
484 |
550 |
|
|
– z toho AD |
157 |
262 |
311 |
377 |
443 |
|
|
– z toho AST |
68 |
90 |
107 |
107 |
107 |
|
|
Externí pracovníci (ekvivalent plného pracovního úvazku) |
177 |
288 |
342 |
396 |
450 |
|
|
– z toho smluvní zaměstnanci |
91 |
147 |
174 |
202 |
230 |
|
|
– z toho vyslaní národní odborníci (VNO) |
86 |
141 |
168 |
194 |
220 |
|
|
Zaměstnanců celkem |
402 |
640 |
760 |
880 |
1000 |
|
v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)
Návrh je v souladu s reformou, kterou má být o 5 % snížen počet zaměstnanců (2013-2017), a to potupným snižováním počtu zaměstnanců o 1 % plánu pracovních míst do roku 2017 (obdobná míra snížení byla uplatněna v letech 2013-2016).
V průběhu roku 2015 byl plán pracovních míst agentury na 2016 posílen o dalších 76 pracovních míst, aby se agentura mohla účinněji zabývat migrační krizí. Aby však agentura mohla plnit své nové úkoly stanovené tímto nařízením, bude do roku 2020 potřebovat 329 dodatečných pracovních míst, jakož i 273 externích zaměstnanců. Počet pracovních míst je nutné zvýšit zejména o tato místa:
• 117 dočasných pracovních míst (TA) (107 AD, 10 AST) na zajištění provozu úřadu pro navracení a řízení zvýšeného počtu návratových činností prováděných agenturou včetně dostatečného počtu koordinátorů pro návratové operace a nezbytných pracovníků pověřených pronájmem letadel.
• 29 dočasných pracovních míst (TA) (27 AD, 2 AST), aby byl zajištěn nezbytný počet koordinátorů pro společné operace, rychlé zásahy a hotspoty na hranicích.
• 29 dočasných pracovních míst (TA) (27 AD, 2 AST), aby bylo možné zřídit středisko pro monitorování a analýzu rizik a také posílit schopnost agentury provádět „posouzení zranitelnosti“ a zajišťovat nezbytné navazující kroky.
• 6 dočasných pracovních míst (TA) (3 AD, 3 AST) na podporu činností úředníka pro otázky základních práv vzhledem k jeho zvýšené pracovní zátěži v souvislosti s monitorováním návratů a zavedením nového mechanismu pro podávání a vyřizování stížností.
• 7 dočasných pracovních míst (TA) (4 AD a 3 AST), aby se agentura mohla aktivně zapojit do řízení výzkumných a inovačních činností relevantních pro ochranu vnějších hranic včetně využívání vyspělé technologie dohledu, např. dálkově řízených letadlových systémů.
• 46 dočasných pracovních míst (TA) (41 AD, 5 AST), aby byl zaručen provoz situačního střediska agentury 24 hodin denně a 7 dní v týdnu, a tak zajištěno monitorování migračních toků a podávání zpráv o nich v reálném čase, a to i o víkendech a státních svátcích.
• 10 dočasných pracovních míst (TA) (9 AD, 1 AST), aby agentura mohla vysílat styčné úředníky do relevantních třetích zemí a dále posílit spolupráci s nejrelevantnějšími třetími zeměmi.
• 30 dočasných pracovních míst (TA) (30 AD), aby agentura mohla vysílat styčné úředníky do členských států.
• 33 dočasných pracovních míst (TA) (31 AD, 2 AST), aby agentura mohla plnit nový úkol spojený s její úlohou v souvislosti s „funkcemi pobřežní stráže“, tedy koordinovat víceúčelové mise a poskytovat informační služby a odbornou přípravu.
• 10 dočasných pracovních míst (TA) (5 AD, 5 AST), aby agentura mohla účinně řídit stávající rezervy (jednotky evropské pohraniční stráže, technická rezerva) a zřizovat nové rezervy (3 rezervy související s navracením).
• 6 dočasných pracovních míst (TA) (3 AD, 3 AST) na podporu pořizování či pronájmu vlastního vybavení agentury, jakož i zaručení údržby vlastního vybavení agentury.
• 6 dočasných pracovních míst (TA) (3 AD, 3 AST) na posílení administrativní kapacity pro řízení zvýšeného rozpočtu a plnění nových úkolů v souladu s řádnou finanční správou.
Navrhuje se, aby byla dodatečná pracovní místa dána k dispozici postupně, aby celkový počet dočasných pracovních míst dosáhl 550 v roce 2020.
|
Lidské zdroje |
2016 |
2017 |
2018 |
2019 |
2020 |
|
|
COM(2013)519 – základní hodnota |
149 |
146 |
145 |
145 |
145 |
|
|
Změny prostřednictvím rozpočtového procesu 2016 (návrh na změnu 2/2016) |
60 |
60 |
60 |
60 |
60 |
|
|
Dodatečná pracovní místa pro migrační krizi (Triton, Poseidon) v návrhu rozpočtu na rok 2016 |
16 |
16 |
16 |
16 |
16 |
|
|
Změněná základní hodnota |
225 |
222 |
221 |
221 |
221 |
|
|
Požadovaná dodatečná pracovní místa |
|
130 |
197 |
263 |
329 |
|
|
Pracovní místa podle plánu pracovních míst (počet zaměstnanců) |
225 |
352 |
418 |
484 |
550 |
|
|
– z toho AD |
157 |
262 |
311 |
377 |
443 |
|
|
– z toho AST |
68 |
90 |
107 |
107 |
107 |
|
|
Externí pracovníci (ekvivalent plného pracovního úvazku) |
177 |
288 |
342 |
396 |
450 |
|
|
– z toho smluvní zaměstnanci |
91 |
147 |
174 |
202 |
230 |
|
|
– z toho vyslaní národní odborníci (VNO) |
86 |
141 |
168 |
194 |
220 |
|
|
Zaměstnanců celkem |
402 |
640 |
760 |
880 |
1000 |
|
Návrh je v souladu s reformou, kterou má být o 5 % snížen počet pracovních míst agentury (2013-2017), a to postupným snižováním počtu míst o 1 % plánu pracovních míst do roku 2017 (obdobná míra snížení byla uplatněna v letech 2013-2016).
V průběhu roku 2015 byl plán pracovních míst agentury na 2016 posílen o dalších 76 pracovních míst, aby se agentura mohla účinněji zabývat migrační krizí. Aby však agentura mohla plnit své nové úkoly stanovené tímto nařízením, bude agentura potřebovat, aby bylo do plánu pracovních míst do roku 2020 doplněno 329 dodatečných pracovních míst (dočasná pracovní místa, TA) Počet pracovních míst je nutné zvýšit zejména o tato místa:
• 117 dočasných pracovních míst (TA) (107 AD, 10 AST) na zajištění provozu úřadu pro navracení a řízení zvýšeného počtu návratových činností prováděných agenturou včetně dostatečného počtu koordinátorů pro návratové operace a nezbytných pracovníků pověřených pronájmem letadel.
• 29 dočasných pracovních míst (TA) (27 AD, 2 AST), aby byl zajištěn nezbytný počet koordinátorů pro společné operace, rychlé zásahy a hotspoty na hranicích.
• 29 dočasných pracovních míst (TA) (27 AD, 2 AST), aby bylo možné zřídit středisko pro monitorování a analýzu rizik a také posílit schopnost agentury provádět „posouzení zranitelnosti“ a zajišťovat nezbytné navazující kroky.
• 6 dočasných pracovních míst (TA) (3 AD, 3 AST) na podporu činností úředníka pro otázky základních práv vzhledem k jeho zvýšené pracovní zátěži v souvislosti s monitorováním návratů a zavedením nového mechanismu pro podávání a vyřizování stížností.
• 7 dočasných pracovních míst (TA) (4 AD a 3 AST), aby se agentura mohla aktivně zapojit do řízení výzkumných a inovačních činností relevantních pro ochranu vnějších hranic včetně využívání vyspělé technologie dohledu, např. dálkově řízených letadlových systémů.
• 46 dočasných pracovních míst (TA) (41 AD, 5 AST), aby byl zaručen provoz situačního střediska agentury 24 hodin denně a 7 dní v týdnu, a tak zajištěno monitorování migračních toků a podávání zpráv o nich v reálném čase, a to i o víkendech a státních svátcích.
• 10 dočasných pracovních míst (TA) (9 AD, 1 AST), aby agentura mohla vysílat styčné úředníky do relevantních třetích zemí a dále posílit spolupráci s nejrelevantnějšími třetími zeměmi.
• 30 dočasných pracovních míst (TA) (30 AD), aby agentura mohla vysílat styčné úředníky do členských států.
• 33 dočasných pracovních míst (TA) (31 AD, 2 AST), aby agentura mohla plnit nový úkol spojený s její úlohou v souvislosti s „funkcemi pobřežní stráže“, tedy koordinovat víceúčelové mise a poskytovat informační služby a odbornou přípravu.
• 10 dočasných pracovních míst (TA) (5 AD, 5 AST), aby agentura mohla účinně řídit stávající rezervy (jednotky evropské pohraniční stráže, technická rezerva) a zřizovat nové rezervy (3 rezervy související s navracením).
• 6 dočasných pracovních míst (TA) (3 AD, 3 AST) na podporu pořizování či pronájmu vlastního vybavení agentury, jakož i zaručení údržby vlastního vybavení agentury.
• 6 dočasných pracovních míst (TA) (1 AD, 5 AST) na posílení administrativní kapacity pro řízení zvýšeného rozpočtu a plnění nových úkolů v souladu s řádnou finanční správou.
Navrhuje se, aby byla dodatečná pracovní místa dána k dispozici postupně tak, aby celkový počet dočasných pracovních míst dosáhl 550 v roce 2020.
Aby mohla agentura plnit své nové úkoly stanovené tímto nařízením, bude navíc potřebovat 273 dodatečných externích zaměstnanců (smluvních zaměstnanců a vyslaných národních odborníků), kteří budou k dispozici postupně do roku 2020, a v roce 2020 bude k dispozici celkem 450 externích zaměstnanců.
Do roku 2020 by tak agentura měla mít 1 000 zaměstnanců všech kategorií (dočasní zaměstnanci, smluvní zaměstnanci a vyslaní národní odborníci).
3.2.3.2Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů mateřského GŘ
–◻ Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.
–☑ Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:
Odhad vyjádřete v celých číslech (nebo zaokrouhlete nejvýše na 1 desetinné místo)
|
2017 |
2018 |
2019 |
2020 |
Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6) |
|||||
|
Pracovní místa podle plánu pracovních míst (místa úředníků a dočasných zaměstnanců) |
|||||||||
|
XX 01 01 01 (v ústředí a v zastoupeních Komise) |
4 |
4 |
4 |
4 |
|||||
|
XX 01 01 02 (při delegacích) |
|||||||||
|
XX 01 05 01 (v nepřímém výzkumu) |
|||||||||
|
10 01 05 01 (v přímém výzkumu) |
|||||||||
|
• Externí zaměstnanci (v přepočtu na plné pracovní úvazky: FTE) 65 |
|||||||||
|
XX 01 02 01 (SZ, VNO, ZAP z celkového rámce) |
|||||||||
|
XX 01 02 02 (SZ, MZ, VNO, ZAP a MOD při delegacích) |
|||||||||
|
XX 01 04 yy 66 |
– v ústředí
67
|
||||||||
|
– při delegacích |
|||||||||
|
XX 01 05 02 (SZ, VNO, ZAP v nepřímém výzkumu) |
|||||||||
|
10 01 05 02 (SZ, VNO, ZAP v přímém výzkumu) |
|||||||||
|
Jiné rozpočtové položky (upřesněte) |
|||||||||
|
CELKEM |
|||||||||
XX je oblast politiky nebo dotčená hlava rozpočtu.
Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.
Popis úkolů:
|
Úředníci a dočasní zaměstnanci |
Zastupují Komisi ve správní radě agentury. Vypracovávají stanoviska Komise k ročnímu pracovnímu programu a sledují jeho provádění. Dohlížejí na přípravu rozpočtu agentury a sledují plnění rozpočtu. Napomáhají agentuře při rozvoji jejích činností v souladu s politikami EU, a to i prostřednictvím účasti na setkáních odborníků. |
|
Externí zaměstnanci |
Popis výpočtu nákladů na jednotky ekvivalentu plného pracovního úvazku by měl být zahrnut v části 3 přílohy V.
3.2.4Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem
–☑ Návrh/podnět je v souladu se stávajícím víceletým finančním rámcem, může však vyžadovat využití zvláštních nástrojů definovaných v nařízení o VFR.
–◻ Návrh/podnět si vyžádá úpravu příslušného okruhu víceletého finančního rámce.
Upřesněte požadovanou úpravu, příslušné rozpočtové položky a odpovídající částky.
Rozpočty agentury na roky 2015 a 2016 byly v roce 2015 výrazně posíleny, aby mohla agentura řešit problematiku migrační krize, zejména byly ztrojnásobeny finanční zdroje pro společné operace Poseidon a Triton, rozšířena podpora, kterou agentura poskytuje členským státům v oblasti navracení, a agentuře byly přiděleny nezbytné zdroje na zavedení hotspotů. Konečná subvence EU na rok 2016 navržená Komisí činí 238 686 000 EUR.
Jelikož je nutné, aby agentura pokračovala v práci na správě vnějších hranic se stejnou intenzitou, a to i pokud jde o pátrání a záchranu a práci v oblasti navracení, je důležité, aby byla v budoucnosti jako základ pro roční rozpočet Agentury pro evropskou pohraniční a pobřežní stráž zachována úroveň subvence poskytnuté v roce 2016.
Kromě toho bude plnění nových úkolů agentury vyžadovat dodatečné finanční a lidské zdroje:
*Subvence na rok 2016 byla navýšena z rozpočtu EU na rok 2016 oproti sdělení Komise (2013) 519 Programování lidských a finančních zdrojů pro decentralizované agentury na období 2014-2020, podle nějž byla naplánována částka 88,774 milionů EUR.
** Celkový počet 225 míst zahrnuje všechna dodatečná pracovní místa schválená rozpočtovým orgánem v roce 2015. Podle sdělení COM(2013) 519 bylo původně schváleno pouze 147 pracovních míst.
–◻ Návrh/podnět vyžaduje použití nástroje pružnosti nebo změnu víceletého finančního rámce 68 .
Upřesněte potřebu, příslušné okruhy a rozpočtové položky a odpovídající částky.
3.2.5Příspěvky třetích stran
–Návrh/podnět počítá se spolufinancováním podle následujícího odhadu:
v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)
|
Rok
|
Rok
|
Rok
|
Rok
|
Celkem |
|
|
Příspěvky zemí přidružených k Schengenu 69 |
17,953 |
19,040 |
19,806 |
20,568 |
77,366 |
|
Spolufinancované prostředky CELKEM |
17,953 |
19,040 |
19,806 |
20,568 |
77,366 |
3.3Odhadovaný dopad na příjmy
–☑ Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.
–◻ Návrh/podnět má tento finanční dopad:
–◻ dopad na vlastní zdroje
–◻ dopad na různé příjmy
v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)
|
Příjmová rozpočtová položka: |
Prostředky dostupné v běžném rozpočtovém roce |
Dopad návrhu/podnětu 70 |
||||||
|
Rok
|
Rok
|
Rok
|
Rok
|
Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6) |
||||
|
Článek …………. |
||||||||
U účelově vázaných různých příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové položky.
[…]
Upřesněte způsob výpočtu dopadu na příjmy.
[…]
EVROPSKÁ KOMISE
Ve Štrasburku dne 15.12.2015
COM(2015) 671 final
PŘÍLOHA
návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady
o evropské pohraniční a pobřežní stráži
a o zrušení nařízení (ES) č. 2007/2004, nařízení (ES) č. 863/2007 a rozhodnutí Rady 2005/267/ES
PŘÍLOHA
návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady
o evropské pohraniční a pobřežní stráži
a o zrušení nařízení (ES) č. 2007/2004, nařízení (ES) č. 863/2007 a rozhodnutí Rady 2005/267/ES
Srovnávací tabulka
|
Nařízení (ES) č. 2007/2004 |
Toto nařízení |
|
- |
Článek 1 |
|
Článek 1 |
- |
|
Čl. 1 odst. 1 |
- |
|
Čl. 1 odst. 3 |
- |
|
Článek 1a |
Článek 2 |
|
Čl. 1a bod 1 |
Čl. 2 odst. 1 |
|
- |
Čl. 2 odst. 2 |
|
Čl. 1a bod 1a |
Čl. 2 odst. 3 |
|
Čl. 1a bod 2 |
Čl. 2 odst. 4 |
|
Čl. 1a bod 3 |
Čl. 2 odst. 5 |
|
- |
Čl. 2 odst. 6 |
|
Čl. 1a bod 5 |
- |
|
Čl. 1a bod 6 |
- |
|
- |
Čl. 2 odst. 7 |
|
Čl. 1a bod 4 |
Čl. 2 odst. 8 |
|
- |
Čl. 2 odst. 9 |
|
- |
Čl. 2 odst. 10 |
|
- |
Čl. 2 odst. 11 |
|
- |
Čl. 2 odst. 12 |
|
- |
Čl. 2 odst. 13 |
|
- |
Čl. 2 odst. 14 |
|
- |
Článek 3 |
|
- |
Článek 4 |
|
- |
Článek 5 |
|
- |
Článek 6 |
|
Čl. 1 odst. 2 první pododstavec |
Čl. 6 odst. 1 |
|
- |
Čl. 6 odst. 2 |
|
Článek 2 |
Článek 7 |
|
Čl. 2 odst. 1 |
Čl. 7 odst. 1 |
|
- |
Čl. 7 odst. 1 písm. a) |
|
- |
Čl. 7 odst. 1 písm. b) |
|
Čl. 2 odst. 1 písm. a) |
- |
|
Čl. 2 odst. 1 písm. b) |
- |
|
Čl. 2 odst. 1 písm. c) |
- |
|
Čl. 2 odst. 1 písm. d) |
- |
|
Čl. 2 odst. 1 písm. da) |
Čl. 7 odst. 1 písm. c) |
|
Čl. 2 odst. 1 písm. e) |
Čl. 7 odst. 1 písm. d) |
|
Čl. 2 odst. 1 písm. ea) |
Čl. 7 odst. 1 písm. e) |
|
- |
Čl. 7 odst. 1 písm. f) |
|
- |
Čl. 7 odst. 1 písm. g) |
|
- |
Čl. 7 odst. 1 písm. h) |
|
- |
Čl. 7 odst. 1 písm. i) |
|
- |
Čl. 7 odst. 1 písm. j) |
|
- |
Čl. 7 odst. 1 písm. k) |
|
- |
Čl. 7 odst. 1 písm. l) |
|
- |
Čl. 7 odst. 1 písm. m) |
|
- |
Čl. 7 odst. 1 písm. n) |
|
Čl. 2 odst. 1 písm. f) |
- |
|
Čl. 2 odst. 1 písm. g) |
- |
|
Čl. 2 odst. 1 písm. h) |
Čl. 7 odst. 1 písm. o) |
|
Čl. 2 odst. 1 písm. i) |
Čl. 7 odst. 1 písm. p) |
|
- |
Čl. 7 odst. 1 písm. q) |
|
- |
Čl. 7 odst. 1 písm. r) |
|
Čl. 2 odst. 2 první a druhý pododstavec |
Čl. 7 odst. 2 první pododstavec |
|
Čl. 2 odst. 2 třetí pododstavec |
Čl. 7 odst. 2 druhý pododstavec |
|
- |
Čl. 7 odst. 3 |
|
Čl. 3 odst. 1 druhý pododstavec |
- |
|
Čl. 3 odst. 1b |
- |
|
- |
Článek 8 |
|
- |
Článek 9 |
|
Čl. 3 odst. 2 |
- |
|
Čl. 3 odst. 4 |
- |
|
Čl. 3 odst. 5 |
- |
|
Článek 4 |
Článek 10 |
|
Čl. 4 první pododstavec |
Čl. 10 odst. 1 |
|
Čl. 4 druhý pododstavec |
Čl. 10 odst. 2 |
|
- |
Čl. 10 odst. 3 |
|
Čl. 4 čtvrtý odstavec |
- |
|
Čl. 4 pátý pododstavec |
Čl. 10 odst. 4 |
|
- |
Čl. 10 odst. 5 |
|
- |
Čl. 10 odst. 6 |
|
Čl. 4 šestý pododstavec |
Čl. 10 odst. 7 |
|
- |
Článek 11 |
|
- |
Článek 12 |
|
- |
Čl. 12 odst. 1 |
|
- |
Čl. 12 odst. 2 |
|
Čl. 4 třetí pododstavec |
Čl. 12 odst. 3 |
|
- |
Čl. 12 odst. 4 |
|
- |
Čl. 12 odst. 5 |
|
- |
Čl. 12 odst. 6 |
|
Článek 8 |
Článek 13 |
|
- |
Čl. 13 odst. 1 |
|
Čl. 8 odst. 1 |
Čl. 13 odst. 2 |
|
Čl. 8 odst. 2 |
- |
|
- |
Čl. 13 odst. 2 písm. a) |
|
- |
Čl. 13 odst. 2 písm. b) |
|
- |
Čl. 13 odst. 2 písm. c) |
|
- |
Čl. 13 odst. 2 písm. d) |
|
Čl. 8 odst. 2 písm. a) |
- |
|
Čl. 8 odst. 2 písm. b) |
Čl. 13 odst. 2 písm. e) |
|
- |
Čl. 13 odst. 2 písm. f) |
|
- |
Čl. 13 odst. 3 |
|
Čl. 8 odst. 2 písm. c) |
- |
|
Čl. 8 odst. 3 |
- |
|
Článek 3 a článek 8a |
Článek 14 |
|
- |
Čl. 14 odst. 1 |
|
Článek 8a |
Čl. 14 odst. 2 |
|
Čl. 3 odst. 1 první a druhý pododstavec |
Čl. 14 odst. 3 |
|
Čl. 3 odst. 1 třetí pododstavec |
Čl. 14 odst. 4 |
|
- |
Čl. 14 odst. 5 |
|
Článek 3a a článek 8e |
Článek 15 |
|
- |
Čl. 15 odst. 1 |
|
Čl. 8e odst. 1 |
- |
|
Čl. 3a odst. 1 první pododstavec |
Čl. 15 odst. 2 |
|
Čl. 3a odst. 1 druhý pododstavec |
Čl. 15 odst. 3 |
|
Čl. 3a odst. 1 druhý pododstavec písm. a) a čl. 8e odst. 1 písm. a) |
Čl. 15 odst. 3 písm. a) |
|
Čl. 3a odst. 1 druhý pododstavec písm. b) a čl. 8e odst. 1 písm. b) |
Čl. 15 odst. 3 písm. b) |
|
Čl. 3a odst. 1 druhý pododstavec písm. c) a čl. 8e odst. 1 písm. c) |
Čl. 15 odst. 3 písm. c) |
|
Čl. 3a odst. 1 druhý pododstavec písm. d) a čl. 8e odst. 1 písm. d) |
Čl. 15 odst. 3 písm. d) |
|
Čl. 3a odst. 1 druhý pododstavec písm. e) a čl. 8e odst. 1 písm. e) |
Čl. 15 odst. 3 písm. e) |
|
Čl. 3a odst. 1 druhý pododstavec písm. f) a čl. 8e odst. 1 písm. f) |
Čl. 15 odst. 3 písm. f) |
|
Čl. 3a odst. 1 druhý pododstavec písm. g) a čl. 8e odst. 1 písm. g) |
Čl. 15 odst. 3 písm. g) |
|
Čl. 3a odst. 1 druhý pododstavec písm. h) a čl. 8e odst. 1 písm. h) |
Čl. 15 odst. 3 písm. h) |
|
Čl. 3a odst. 1 druhý pododstavec písm. i) a čl. 8e odst. 1 písm. i) |
Čl. 15 odst. 3 písm. i) |
|
Čl. 3a odst. 1 druhý pododstavec písm. j) a čl. 8e odst. 1 písm. j) |
Čl. 15 odst. 3 písm. j) |
|
Čl. 3a odst. 1 druhý pododstavec písm. k) a čl. 8e odst. 1 písm. k) |
Čl. 15 odst. 3 písm. k) |
|
- |
Čl. 15 odst. 3 písm. l) |
|
- |
Čl. 15 odst. 3 písm. m) |
|
Čl. 3a odst. 2 a čl. 8e odst. 2 |
Čl. 15 odst. 4 |
|
Článek 8d |
Článek 16 |
|
Čl. 8d odst. 1 |
Čl. 16 odst. 1 |
|
Čl. 8d odst. 2 |
Čl. 16 odst. 2 |
|
Čl. 8d odst. 3 |
Čl. 16 odst. 3 |
|
Čl. 8d odst. 4 |
Čl. 16 odst. 4 |
|
- |
Čl. 16 odst. 5 |
|
Čl. 8d odst. 5 |
Čl. 16 odst. 6 |
|
Čl. 8d odst. 6 |
Čl. 16 odst. 7 |
|
Čl. 8d odst. 6 |
Čl. 16 odst. 8 |
|
Čl. 8d odst. 7 |
Čl. 16 odst. 9 |
|
Čl. 8d odst. 8 |
Čl. 16 odst. 10 |
|
Čl. 8d odst. 9 |
Čl. 16 odst. 11 |
|
- |
Článek 17 |
|
- |
Článek 18 |
|
Článek 3b |
Článek 19 |
|
- |
Čl. 19 odst. 1 |
|
Čl. 3b odst. 1 |
Čl. 19 odst. 2 |
|
Čl. 3b odst. 2 |
Čl. 19 odst. 3 |
|
- |
Čl. 19 odst. 4 |
|
- |
Čl. 19 odst. 5 |
|
Čl. 8b odst. 1 |
Čl. 19 odst. 6 |
|
Čl. 8b odst. 2 |
- |
|
- |
Čl. 19 odst. 7 |
|
Čl. 3b odst. 3 první a druhý odstavec |
Čl. 19 odst. 8 první pododstavec |
|
Čl. 3b odst. 3 třetí pododstavec |
Čl. 19 odst. 8 druhý pododstavec |
|
Čl. 3b odst. 3 třetí pododstavec |
Čl. 19 odst. 8 třetí pododstavec |
|
Čl. 3b odst. 4 |
- |
|
Čl. 3b odst. 6 |
- |
|
Čl. 3b odst. 7 |
Čl. 19 odst. 9 |
|
Článek 3c |
Článek 20 |
|
Čl. 3c odst. 1 |
Čl. 20 odst. 1 |
|
Čl. 3c odst. 2 |
Čl. 20 odst. 2 |
|
Čl. 3c odst. 3 |
- |
|
|
Čl. 20 odst. 3 |
|
- |
Čl. 20 odst. 4 |
|
Čl. 3c odst. 4 a čl. 3 odst. 1a druhý pododstavec |
Čl. 20 odst. 5 |
|
Článek 8g |
Článek 21 |
|
Čl. 3 a odst. 3 |
Čl. 21 odst. 1 |
|
Čl. 8g odst. 1 a čl. 3b odst. 5 první pododstavec |
Čl. 21 odst. 2 |
|
Čl. 8g odst. 2 a čl. 3b odst. 5 druhý pododstavec |
Čl. 21 odst. 3 |
|
Čl. 8g odst. 2 písm. a) |
- |
|
Čl. 8g odst. 2 písm. b) |
Čl. 21 odst. 3 písm. a) |
|
Čl. 8g odst. 2 písm. c) |
Čl. 21 odst. 3 písm. b) |
|
Čl. 8g odst. 2 písm. d) |
Čl. 21 odst. 3 písm. c) |
|
- |
Čl. 21 odst. 3 písm. d) |
|
- |
Čl. 21 odst. 3 písm. e) |
|
Čl. 8g odst. 3 |
Čl. 21 odst. 4 |
|
Čl. 8g odst. 4 |
- |
|
Článek 8f |
Článek 22 |
|
Článek 8h |
Článek 23 |
|
Čl. 3 odst. 1a |
Článek 24 |
|
Čl. 3 odst. 1a první pododstavec |
Čl. 24 odst. 1 |
|
Čl. 3 odst. 1a druhý pododstavec |
- |
|
- |
Čl. 24 odst. 2 |
|
Čl. 3 odst. 1a čtvrtý pododstavec |
Čl. 24 odst. 3 |
|
Čl. 3 odst. 3 |
Článek 25 |
|
- |
Článek 26 |
|
Článek 9 |
Článek 27 |
|
Čl. 9 odst. 1 |
Čl. 27 odst. 1 |
|
Čl. 9 odst. 1c |
Čl. 27 odst. 2 |
|
- |
Čl. 27 odst. 3 |
|
- |
Čl. 27 odst. 4 |
|
Čl. 9 odst. 1b |
Čl. 27 odst. 5 |
|
Čl. 9 odst. 1 |
Čl. 27 odst. 6 |
|
- |
Článek 28 |
|
- |
Článek 29 |
|
- |
Článek 30 |
|
- |
Článek 31 |
|
- |
Článek 32 |
|
- |
Článek 33 |
|
Čl. 1 odst. 2 druhý pododstavec |
Čl. 33 odst. 1 |
|
Čl. 2 odst. 1a |
Čl. 33 odst. 2 |
|
Čl. 2 odst. 1a |
Čl. 33 odst. 3 |
|
Čl. 1 odst. 2 druhý pododstavec |
Čl. 33 odst. 4 |
|
Článek 2a |
Článek 34 |
|
Čl. 2a první pododstavec |
Čl. 34 odst. 1 |
|
Čl. 9 odst. 1a |
Čl. 34 odst. 2 |
|
Čl. 9 odst. 1b |
Čl. 34 odst. 3 |
|
Čl. 2 a druhý pododstavec |
Čl. 34 odst. 4 |
|
Článek 5 a článek 8c |
Článek 35 |
|
Čl. 5 první odstavec a článek 8c |
Čl. 35 odst. 1 |
|
Čl. 5 druhý pododstavec |
Čl. 35 odst. 2 |
|
- |
Čl. 35 odst. 3 |
|
Čl. 5 třetí, čtvrtý a pátý pododstavec |
Čl. 35 odst. 4 |
|
Čl. 5 šestý pododstavec |
Čl. 35 odst. 5 |
|
Čl. 5 sedmý pododstavec |
Čl. 35 odst. 6 |
|
Čl. 5 osmý pododstavec |
Čl. 35 odst. 7 |
|
Článek 6 |
Článek 36 |
|
Článek 6 |
Čl. 36 odst. 1 |
|
- |
Čl. 36 odst. 2 |
|
- |
Čl. 36 odst. 3 |
|
- |
Čl. 36 odst. 4 |
|
Článek 7 |
Článek 37 |
|
Čl. 7 odst. 1 první pododstavec |
Čl. 37 odst. 1 |
|
Čl. 7 odst. 1 první pododstavec |
Čl. 37 odst. 2 |
|
Čl. 7 odst. 1 první pododstavec |
Čl. 37 odst. 3 |
|
Čl. 7 odst. 1 druhý pododstavec |
Čl. 37 odst. 4 |
|
Čl. 7 odst. 1 třetí pododstavec |
Čl. 37 odst. 5 |
|
Článek 7 |
Článek 38 |
|
Čl. 7 odst. 2 |
Čl. 38 odst. 1 |
|
Čl. 7 odst. 5 třetí pododstavec |
Čl. 38 odst. 2 první pododstavec |
|
Čl. 7 odst. 5 čtvrtý pododstavec |
Čl. 38 odst. 2 druhý pododstavec |
|
Čl. 7 odst. 2 |
Čl. 38 odst. 3 |
|
Čl. 7 odst. 3 |
Čl. 38 odst. 4 |
|
Čl. 7 odst. 5 druhý pododstavec |
Čl. 38 odst. 5 |
|
Čl. 7 odst. 6 |
Čl. 38 odst. 6 |
|
Čl. 7 odst. 7 |
Čl. 38 odst. 7 |
|
- |
Čl. 38 odst. 8 |
|
Čl. 7 odst. 4 |
Čl. 38 odst. 9 |
|
Čl. 7 odst. 5 první pododstavec |
Čl. 38 odst. 10 |
|
Článek 10 |
Článek 39 |
|
Čl. 10 odst. 1 |
Čl. 39 odst. 1 |
|
Čl. 10 odst. 2 |
Čl. 39 odst. 2 |
|
Čl. 10 odst. 3 |
Čl. 39 odst. 3 |
|
Čl. 10 odst. 4 |
Čl. 39 odst. 4 |
|
Čl. 10 odst. 5 |
Čl. 39 odst. 5 |
|
Čl. 10 odst. 6 |
Čl. 39 odst. 6 |
|
Čl. 10 odst. 7 |
Čl. 39 odst. 7 |
|
Čl. 10 odst. 8 |
Čl. 39 odst. 8 první pododstavec |
|
Čl. 10 odst. 9 |
Čl. 39 odst. 8 druhý pododstavec |
|
Čl. 10 odst. 10 |
Čl. 39 odst. 9 |
|
Článek 10a |
Článek 40 |
|
Čl. 10a a odst. 1 |
Čl. 40 odst. 1 |
|
Čl. 10a odst. 1 písm. a) |
Čl. 40 odst. 1 písm. a) |
|
Čl. 10a odst. 1 písm. b) |
Čl. 40 odst. 1 písm. b) |
|
Čl. 10a odst. 1 písm. c) |
Čl. 40 odst. 1 písm. c) |
|
- |
Čl. 40 odst. 1 písm. d) |
|
Čl. 10a a odst. 2 |
Čl. 40 odst. 2 |
|
Článek 10b |
Článek 41 |
|
Článek 10c |
Článek 42 |
|
Článek 11 |
Článek 43 |
|
Čl. 11 první pododstavec |
Čl. 43 odst. 1 |
|
Čl. 11 druhý pododstavec |
Čl. 43 odst. 2 |
|
Článek 11a |
Článek 44 |
|
Čl. 11a první pododstavec |
Čl. 44 odst. 1 |
|
Čl. 11a druhý pododstavec |
Čl. 44 odst. 2 |
|
Čl. 11a druhý pododstavec |
Čl. 44 odst. 3 |
|
- |
Čl. 44 odst. 4 |
|
- |
Článek 45 |
|
Článek 11c |
Článek 46 |
|
Čl. 11c odst. 1 |
- |
|
Čl. 11c odst. 2 |
Čl. 46 odst. 1 |
|
Čl. 11c odst. 2 |
Čl. 46 odst. 1 písm. a) |
|
- |
Čl. 46 odst. 1 písm. b) |
|
- |
Čl. 46 odst. 1 písm. c) |
|
Čl. 11c odst. 3 |
Čl. 46 odst. 2 |
|
Čl. 11c odst. 3 písm. a) |
Čl. 46 odst. 2 písm. a) |
|
- |
Čl. 46 odst. 2 písm. b) |
|
Čl. 11c odst. 3 písm. b) |
Čl. 46 odst. 2 písm. c) |
|
Čl. 11c odst. 4 |
Čl. 46 odst. 3 |
|
Čl. 11c odst. 5 |
- |
|
Čl. 11c odst. 6 |
- |
|
Čl. 11c odst. 7 |
- |
|
Článek 11b |
Článek 47 |
|
Čl. 11b odst. 1 |
Čl. 47 odst. 1 |
|
Čl. 11b odst. 2 |
Čl. 47 odst. 2 |
|
Čl. 11b odst. 3 |
Čl. 47 odst. 3 |
|
Čl. 11b odst. 4 |
Čl. 47 odst. 4 |
|
Čl. 11b odst. 5 |
- |
|
Článek 11ca |
Článek 48 |
|
Článek 11d |
Článek 49 |
|
Čl. 11d odst. 1 |
Čl. 49 odst. 1 |
|
Čl. 11d odst. 2 |
Čl. 49 odst. 2 |
|
Článek 12 |
Článek 50 |
|
Článek 13 |
Článek 51 |
|
Čl. 13 první pododstavec |
Čl. 51 odst. 1 |
|
Čl. 13 první pododstavec |
Čl. 51 odst. 2 |
|
- |
Čl. 51 odst. 3 |
|
Čl. 13 druhý pododstavec |
Čl. 51 odst. 4 |
|
Čl. 13 třetí pododstavec |
Čl. 51 odst. 5 |
|
- |
Článek 52 |
|
Článek 14 |
Článek 53 |
|
Čl. 14 odst. 1 |
Čl. 53 odst. 1 |
|
Čl. 14 odst. 2 |
Čl. 53 odst. 2 |
|
- |
Čl. 53 odst. 3 |
|
Čl. 9 odst. 2 |
Čl. 53 odst. 4 |
|
Čl. 14 odst. 6 |
Čl. 53 odst. 5 |
|
- |
Čl. 53 odst. 6 |
|
Čl. 14 odst. 5 |
Čl. 53 odst. 7 |
|
Čl. 14 odst. 7 |
Čl. 53 odst. 8 |
|
Čl. 14 odst. 8 |
Čl. 53 odst. 9 |
|
- |
Článek 54 |
|
Čl. 14 odst. 3 |
Čl. 54 odst. 1 |
|
Čl. 14 odst. 3 |
Čl. 54 odst. 2 |
|
Čl. 14 odst. 4 |
Čl. 54 odst. 3 |
|
- |
Čl. 54 odst. 4 |
|
Článek 15 |
Článek 55 |
|
Čl. 15 první pododstavec |
Čl. 55 odst. 1 |
|
Čl. 15 druhý pododstavec |
Čl. 55 odst. 2 |
|
Čl. 15 třetí pododstavec |
Čl. 55 odst. 3 |
|
Čl. 15 čtvrtý pododstavec |
Čl. 55 odst. 4 |
|
Čl. 15 pátý pododstavec |
Čl. 55 odst. 5 |
|
Článek 15a |
Článek 56 |
|
Článek 15a |
Čl. 56 odst. 1 |
|
Článek 15a |
Čl. 56 odst. 2 |
|
Článek 15a |
Čl. 56 odst. 3 |
|
Článek 16 |
- |
|
Článek 17 |
Článek 57 |
|
Čl. 17 odst. 1 |
Čl. 57 odst. 1 |
|
Čl. 17 odst. 2 |
- |
|
Čl. 17 odst. 3 |
Čl. 57 odst. 2 |
|
Čl. 17 odst. 4 |
Čl. 57 odst. 3 |
|
Čl. 17 odst. 5 |
Čl. 57 odst. 4 |
|
Článek 18 |
Článek 58 |
|
Článek 19 |
Článek 59 |
|
- |
Článek 60 |
|
Článek 20 |
Článek 61 |
|
Čl. 20 odst. 1 |
- |
|
Čl. 20 odst. 2 |
Čl. 61 odst. 1 |
|
Čl. 20 odst. 2 písm. a) |
Čl. 61 odst. 1 písm. a) |
|
- |
Čl. 61 odst. 1 písm. b) |
|
- |
Čl. 61 odst. 1 písm. c) |
|
Čl. 20 odst. 2 písm. b) |
Čl. 61 odst. 1 písm. d) |
|
Čl. 20 odst. 2 písm. c) |
Čl. 61 odst. 1 písm. e) |
|
Čl. 20 odst. 2 písm. d) |
Čl. 61 odst. 1 písm. f) |
|
Čl. 20 odst. 2 písm. e) |
Čl. 61 odst. 1 písm. g) |
|
Čl. 20 odst. 2 písm. f) |
Čl. 61 odst. 1 písm. h) |
|
Čl. 20 odst. 2 písm. g) |
Čl. 61 odst. 1 písm. i) |
|
Čl. 20 odst. 2 písm. h) |
Čl. 61 odst. 1 písm. j) |
|
Čl. 20 odst. 2 písm. i) |
- |
|
- |
Čl. 61 odst. 1 písm. k) |
|
- |
Čl. 61 odst. 1 písm. l) |
|
- |
Čl. 61 odst. 1 písm. m) |
|
- |
Čl. 61 odst. 1 písm. n) |
|
- |
Čl. 61 odst. 1 písm. o) |
|
- |
Čl. 61 odst. 1 písm. p) |
|
- |
Čl. 61 odst. 1 písm. q) |
|
Čl. 20 odst. 3 |
Čl. 61 odst. 2 |
|
Čl. 20 odst. 4 |
Čl. 61 odst. 3 |
|
Čl. 20 odst. 5 |
Čl. 61 odst. 4 |
|
Čl. 20 odst. 6 |
Čl. 61 odst. 5 |
|
Čl. 20 odst. 7 |
Čl. 61 odst. 6 |
|
- |
Čl. 61 odst. 7 |
|
Článek 21 |
Článek 62 |
|
- |
Článek 63 |
|
Článek 22 |
Článek 64 |
|
Článek 23 |
Článek 65 |
|
Článek 24 |
Článek 66 |
|
Čl. 24 odst. 1 |
Čl. 66 odst. 1 |
|
Čl. 24 odst. 2 |
Čl. 66 odst. 2 |
|
Čl. 24 odst. 3 |
Čl. 66 odst. 3 |
|
- |
Čl. 66 odst. 4 |
|
Článek 25 |
Článek 67 |
|
Čl. 25 odst. 1 |
Čl. 67 odst. 1 |
|
Čl. 25 odst. 2 |
Čl. 67 odst. 2 |
|
Čl. 25 odst. 3 |
Čl. 67 odst. 3 |
|
Čl. 25 odst. 3 písm. a) |
Čl. 67 odst. 3 písm. a) |
|
Čl. 25 odst. 3 písm. b) |
Čl. 67 odst. 3 písm. b) |
|
Čl. 25 odst. 3 písm. c) |
Čl. 67 odst. 3 písm. c) |
|
Čl. 25 odst. 3 písm. d) |
- |
|
- |
Čl. 67 odst. 3 písm. d) |
|
Čl. 25 odst. 3 písm. e) |
Čl. 67 odst. 3 písm. e) |
|
Čl. 25 odst. 3 písm. f) |
Čl. 67 odst. 3 písm. f) |
|
- |
Čl. 67 odst. 3 písm. g) |
|
Čl. 25 odst. 3 písm. g) |
Čl. 67 odst. 3 písm. h) |
|
- |
Čl. 67 odst. 3 písm. i) |
|
- |
Čl. 67 odst. 3 písm. j) |
|
- |
Čl. 67 odst. 3 písm. k) |
|
- |
Čl. 67 odst. 3 písm. l) |
|
Čl. 25 odst. 4 |
Čl. 67 odst. 4 |
|
- |
Čl. 67 odst. 5 |
|
Článek 26 |
Článek 68 |
|
Čl. 26 odst. 1 |
Čl. 68 odst. 1 |
|
Čl. 26 odst. 2 |
Čl. 68 odst. 2 |
|
Čl. 26 odst. 3 |
Čl. 68 odst. 3 |
|
Čl. 26 odst. 4 |
Čl. 68 odst. 4 |
|
Čl. 26 odst. 5 |
Čl. 68 odst. 5 |
|
- |
Čl. 68 odst. 6 |
|
- |
Čl. 68 odst. 7 |
|
- |
Článek 69 |
|
- |
Článek 70 |
|
Čl. 26a odst. 1 |
- |
|
Čl. 26a odst. 2 první pododstavec |
Čl. 70 odst. 1 |
|
Čl. 26a odst. 2 první pododstavec |
Čl. 70 odst. 2 |
|
Čl. 26a odst. 2 druhý pododstavec |
Čl. 70 odst. 3 |
|
Čl. 26a odst. 2 třetí pododstavec |
Čl. 70 odst. 4 |
|
Čl. 26a odst. 4 |
Čl. 70 odst. 5 |
|
- |
Článek 71 |
|
Čl. 26a odst. 3 |
Čl. 71 odst. 1 |
|
Čl. 26a odst. 3 |
Čl. 71 odst. 2 |
|
Čl. 26 odst. 4 |
Čl. 71 odst. 3 |
|
- |
Článek 72 |
|
Článek 27 |
Článek 73 |
|
Článek 28 |
Článek 74 |
|
Článek 29 |
Článek 75 |
|
Čl. 29 odst. 1 |
Čl. 75 odst. 1 |
|
Čl. 29 odst. 1 |
Čl. 75 odst. 1 písm. a) |
|
Čl. 29 odst. 1 |
Čl. 75 odst. 1 písm. b) |
|
- |
Čl. 75 odst. 1 písm. c) |
|
Čl. 29 odst. 1 |
Čl. 75 odst. 1 písm. d) |
|
Čl. 29 odst. 1 |
Čl. 75 odst. 1 písm. e) |
|
Čl. 29 odst. 2 |
Čl. 75 odst. 2 |
|
Čl. 29 odst. 3 |
Čl. 75 odst. 3 |
|
Čl. 29 odst. 4 |
Čl. 75 odst. 4 |
|
Čl. 29 odst. 5 |
Čl. 75 odst. 5 |
|
- |
Čl. 75 odst. 6 |
|
Čl. 29 odst. 6 |
Čl. 75 odst. 7 |
|
Čl. 29 odst. 7 |
Čl. 75 odst. 8 |
|
Čl. 29 odst. 8 |
Čl. 75 odst. 9 |
|
Čl. 29 odst. 9 |
Čl. 75 odst. 10 |
|
Čl. 29 odst. 10 |
Čl. 75 odst. 11 |
|
Čl. 29 odst. 11 první pododstavec |
Čl. 75 odst. 12 |
|
Čl. 29 odst. 11 druhý pododstavec |
- |
|
- |
Čl. 75 odst. 13 |
|
Článek 30 |
Článek 76 |
|
Čl. 30 odst. 1 |
Čl. 76 odst. 1 |
|
Čl. 30 odst. 2 |
Čl. 76 odst. 2 |
|
- |
Čl. 76 odst. 3 |
|
Čl. 30 odst. 3 |
Čl. 76 odst. 4 |
|
Čl. 30 odst. 4 |
Čl. 76 odst. 5 |
|
Čl. 30 odst. 5 |
Čl. 76 odst. 6 |
|
Čl. 30 odst. 6 |
Čl. 76 odst. 7 |
|
Čl. 30 odst. 7 |
Čl. 76 odst. 8 |
|
Čl. 30 odst. 8 |
Čl. 76 odst. 9 |
|
- |
Čl. 76 odst. 10 |
|
Čl. 30 odst. 9 |
Čl. 76 odst. 11 |
|
Článek 31 |
Článek 77 |
|
Čl. 31 odst. 1 a 2 |
Čl. 77 odst. 1 |
|
- |
Čl. 77 odst. 2 |
|
Čl. 31 odst. 3 |
Čl. 77 odst. 3 |
|
- |
Čl. 77 odst. 4 |
|
Článek 32 |
Článek 78 |
|
- |
Článek 79 |
|
Článek 33 |
Článek 80 |
|
Čl. 33 odst. 1 |
Čl. 80 odst. 1 první pododstavec |
|
Čl. 33 odst. 2 |
- |
|
Čl. 33 odst. 2a |
- |
|
Čl. 33 odst. 2b |
Čl. 80 odst. 1 druhý pododstavec |
|
- |
Čl. 80 odst. 2 |
|
- |
Čl. 80 odst. 3 |
|
Čl. 33 odst. 3 |
- |
|
- |
Článek 81 |
|
Článek 34 |
Článek 82 |
|
Čl. 34 první pododstavec |
Čl. 82 první pododstavec |
|
- |
Čl. 82 druhý pododstavec |
|
Čl. 34 druhý pododstavec |
- |
|
Čl. 34 třetí pododstavec |
Čl. 82 třetí pododstavec |