21.12.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 376/7

1.

Přijetí víceletého akčního plánu v oblasti e-justice na období let 2009–2013 bylo dalším krokem v rozvoji e-justice. Dematerializace právních postupů a využívání elektronických prostředků při vzájemné komunikaci mezi všemi subjekty podílejícími se na činnostech v justiční oblasti se staly důležitým prvkem účinného fungování justičních orgánů v členských státech. Členské státy a orgány EU sdílejí ochotu pokračovat v budování evropského systému e-justice.

2.

Cílem systému evropské e-justice je využívat a rozvíjet informační a komunikační technologie v justičních systémech členských států, zejména v přeshraničních případech, aby se občanům, podnikům či právním odborníkům umožnil lepší přístup k justici a usnadnila se spolupráce justičních orgánů členských států. Tento systém usiluje o zvýšení efektivnosti justičního systému jako takového při respektování nezávislosti a rozmanitosti justičních systémů členských států a základních práv.

3.

Evropskou e-justici je třeba i nadále rozvíjet zejména coby přímou službu pro evropské občany, pro které bude její přidaná hodnota přínosem, včetně prostřednictvím portálu e-justice. Je třeba zajistit, aby uživatelé systému evropské e-justice, včetně občanů, mohli rychle využívat praktických výhod nástrojů e-justice.

4.

Dosažené výsledky, vyskytlé překážky a budoucí cíle vyžadují komplexní strategii v oblasti evropské e-justice pro posílení zapojení a účasti na strategické úrovni. Cílem nové strategie v oblasti evropské e-justice na období 2014–2018 je navázat na již vykonanou práci.

5.

V červnu roku 2007 Rada pro spravedlnost a vnitřní věci rozhodla, že by mělo být usilováno o to, aby se na evropské úrovni rozvíjelo využívání informačních a komunikačních technologií v oblasti justice, zejména prostřednictvím vytvoření evropského portálu k usnadnění přístupu k justici v přeshraničních situacích.

6.

V reakci na rozhodnutí Rady předložila Komise v červnu roku 2008 sdělení nazvané „Směrem k evropské strategii pro elektronické soudnictví (e-justice)“ (1), jehož cílem je podpořit vývoj nástrojů e-justice na evropské úrovni v těsné koordinaci s členskými státy. Cílem bylo vytvořit součinnost mezi úsilím vyvíjeným v oblasti e-justice na evropské a vnitrostátní úrovni a realizovat úspory z rozsahu na evropské úrovni.

7.

Evropská rada na zasedání ve dnech 19. a 20. června 2008 přivítala iniciativu „postupně zavést jednotný portál e-justice EU do konce roku 2009“. Cílem tohoto portálu bylo vytvořit jediný, vícejazyčný a uživatelsky vstřícný přístupový bod („jednotné kontaktní místo“) k celému systému evropské e-justice, tedy k evropským i vnitrostátním informačním portálům nebo službám.

8.

Rada pro SVV přijala v listopadu roku 2008 první víceletý akční plán v oblasti evropské e-justice (na období let 2009–2013), který byl vypracován ve spolupráci s Evropským parlamentem.

9.

Rada v souvislosti s přijetím prvního akčního plánu potvrdila zřízení nové pracovní struktury. Pracovní skupina Rady pro e-právo poté vykonala značné množství práce, aby naplnila mandát, který jí Rada svěřila. Cílů stanovených v prvním akčním plánu bylo z velké části dosaženo a pokračuje související práce.

10.

O práci v oblasti e-justice projevil zájem Evropský parlament. Dne 18. prosince 2008 přijal usnesení o e-justici (2), v němž mimo jiné uvedl, že je třeba vytvořit vhodný mechanismus, který by zajistil, aby budoucí právní předpisy byly navrženy tak, aby je bylo možno používat v on-line aplikacích. Na svém plenárním zasedání dne 22. října 2013 rovněž přijal usnesení o e-justici (3), v němž vyzval k rozsáhlejšímu využívání elektronických aplikací, poskytování dokumentů v elektronické formě, využívání videokonferencí a propojení soudních a správních rejstříků za účelem dalšího snížení nákladů soudních a mimosoudních řízení.

11.

Portál e-justice, který spravuje a provozuje Komise v souladu s pokyny Rady, byl spuštěn dne 16. července 2010. Rozvoj této internetové stránky ze strany členských států a Komise od té doby soustavně pokračoval formou nových funkcí (jako jsou dynamické elektronické formuláře) a pravidelného doplňování nového obsahu. Cílem portálu evropské e-justice je sloužit evropským občanům a právním odborníkům jako „jednotné kontaktní místo“ umožňující jim získávat v jejich vlastním jazyce informace o evropských a vnitrostátních postupech a fungování justice.

12.

Různé členské státy již v oblasti e-justice vypracovaly řadu pilotních projektů nebo se takových projektů zúčastnily, například za účelem propojení insolvenčních rejstříků členských států a zavedení významných technických změn. Infrastruktura evropské e-justice se postupně rozvíjí. Důležitý prvek představuje technická a organizační infrastruktura pro bezpečnou výměnu právních údajů mezi justičními orgány, vládními organizacemi, právními odborníky, občany a podniky v rámci projektu e-CODEX.

13.

Značný počet členských států zavedl systémy videokonference pro urychlení soudních řízení díky usnadnění výslechu svědků nebo stran. Probíhá práce na začlenění internetových stránek Evropské soudní sítě pro občanské a obchodní věci a soudního atlasu. Rada rovněž přijala rozhodnutí, kterým se stanoví spolupráce s Evropskou soudní sítí pro trestní věci.

14.

Výsledky nedávného dotazníku o e-justici (4) ukazují, že tato oblast od přijetí prvního víceletého akčního plánu v oblasti evropské e-justice prošla značným vývojem. Strategie v oblasti evropské e-justice na období 2014–2018 naváže na tento úspěch.

15.

V oblasti e-práva byly rozvinuty důležité základy pro přístupnost a sémantickou interoperabilitu právních zdrojů. V roce 2009 Rada přijala závěry týkající se identifikátoru evropské judikatury (ECLI) pro zlepšení vyhledávání a usnadnění jednoznačného citování rozsudků vydaných evropskými a vnitrostátními soudy. Několik členských států již ECLI zavedlo. Komise a několik členských států připravují zavedení evropského rozhraní pro vyhledávání pomocí ECLI do portálu e-justice v prvním čtvrtletí roku 2014. Zavedení ECLI připravuje i Soudní dvůr Evropské unie a Evropský soud pro lidská práva.

16.

V roce 2011 Rada přijala závěry o identifikátoru evropské legislativy (ELI), jimiž se zavádí nezávazný standard pro identifikaci, označování a elektronickou citaci evropských a vnitrostátních právních nástrojů. Tento standard byl přijat pro využití v rámci EUR-Lexu a zavádí se v několika členských státech.

17.

Evropská e-justice by měla usilovat o další soulad s obecným rámcem pro elektronickou veřejnou správu, který je konkrétně popsán ve sdělení Komise (KOM (2010) 744 v konečném znění), kterým se zavádí evropská strategie interoperability (EIS) a evropský rámec interoperability. Z tohoto dokumentu je zřejmé, že zlepšená interoperabilita na právní, organizační, sémantické a technické úrovni vedoucí k vytvoření udržitelného ekosystému je zásadní pro maximalizaci společenského a ekonomického potenciálu informačních a komunikačních technologií. Systém evropské e-justice musí být rozvinut v souladu se zásadami nezávislosti justice a oddělení mocí.

18.

Práce v oblasti evropské e-justice je založena na těchto základních zásadách:

19.

O dobrovolné účasti na projektech evropské e-justice rozhodují jednotlivé členské státy podle vlastního uvážení s výjimkou případu, kdy dojde k přijetí právního nástroje Evropské unie, který obsahuje požadavek na provádění konkrétního projektu v rámci evropského systému e-justice.

20.

Koncept evropské e-justice je založen na zásadě decentralizovaného systému na evropské úrovni, který propojuje jednotlivé nezávislé a interoperabilní vnitrostátní systémy v členských státech. V souladu s touto obecnou zásadou decentralizace je na každém členském státu, aby zajistil technické provádění a řízení vnitrostátních systémů e-justice potřebných k usnadnění propojení mezi systémy členských států.

21.

Je však zapotřebí určité míry centralizace na úrovni EU. K centralizaci může dojít i v určitých konkrétních případech, např. pokud se jedná o nákladově efektivnější řešení nebo pokud došlo k přijetí legislativního aktu.

22.

Interoperabilita, jež umožňuje propojení systémů členských států a v případě potřeby použití centralizovaných řešení, je zásadním prvkem decentralizovaných systémů. Je třeba zajistit slučitelnost různých technických, organizačních, právních a sémantických aspektů zvolených pro aplikace justičního systému a zároveň je třeba členským státům zaručit maximální pružnost.

23.

Strategie evropské e-justice by se měla vztahovat na projekty evropského rozměru v oblasti občanského, trestního a správního práva.

24.

Projekty rozvíjené v rámci evropské e-justice, zejména všechny projekty začleněné do portálu, musí být schopné zapojit všechny členské státy Evropské unie a všechny členské státy je třeba k takové účasti vybízet, aby byla zajištěna dlouhodobá životaschopnost a nákladová efektivita těchto projektů. Všechny projekty by měly mít potenciál poskytovat přímé praktické výhody, zejména občanům, podnikům nebo justičním orgánům.

25.

Rozvoj systému evropské e-justice by měl rovněž zohlednit vnitrostátní projekty s evropskou přidanou hodnotou.

26.

Cílem je zlepšit přístup k informacím z oblasti justice v Evropské unii. Portál e-justice má při dosahování tohoto cíle důležitou úlohu.

27.

Evropská e-justice by měla umožnit lepší přístup k soudům a usnadnit využívání mimosoudních řízení v přeshraničních situacích.

28.

Je proto nezbytné pokračovat v činnosti již zahájené na vnitrostátní úrovni v řadě členských států a vytvořit podmínky pro interaktivní přeshraniční justiční služby na evropské úrovni.

29.

Měla by pokračovat dematerializace soudních a mimosoudních řízení v souladu se zásadou dobrovolné činnosti členských států.

30.

Zjednodušení a podpora elektronické komunikace mezi justičními orgány členských států je obzvláště důležitá (např. prostřednictvím videokonferencí nebo bezpečné výměny elektronických údajů).

31.

Členům justičních orgánů by měl být umožněn bezpečný přístup k různým funkcím, jež jim jsou vyhrazeny; měli mít diferencovaná přístupová práva a měla by se používat jednotná nebo interoperabilní metoda ověřování.

32.

Portál evropské e-justice musí být i nadále rozvíjen jako jednotné kontaktní místo. To nevylučuje další způsoby komunikace (např. předáváním ze sítě na síť).

33.

Portál e-justice by měl poskytovat informace o právu EU a jejích členských států občanům, podnikům a právním odborníkům. Portál by měl být rovněž prostředkem umožňujícím přístup k dalším souvisejícím informacím v oblasti justice na vnitrostátní, evropské a mezinárodní úrovni.

34.

Je třeba zajistit organizační, právní, technickou a sémantickou interoperabilitu. Za tímto účelem je třeba pro evropskou e-justici vypracovat technická řešení pro bezpečnou výměnu údajů mezi justičními orgány, vnitrostátními orgány veřejné správy, odborníky z oblasti práva, občany a podniky. Před vypracováním nových otevřených technických standardů a řešení je třeba zohlednit ty, které jsou již k dispozici (např. projekty jako je e-CODEX). Členské státy by se měly rovněž aktivně zapojit do rozvoje těchto řešení a do rozhodování o nich.

35.

V rámci legislativního procesu je třeba zohlednit potřebu zajistit soudržné využívání moderních informačních a komunikačních technologií při provádění nových právních předpisů EU v justiční oblasti, včetně změn a přepracovaných znění stávajících právních předpisů. Údaje, které mají být převedeny, musí být popsány pouze po obsahové stránce a nikoli prostřednictvím případného vizuálního zobrazení. Prostředky převodu údajů nebo dokumentů musí být popsány funkčním a technologicky neutrálním způsobem.

36.

Přeshraniční výměnu právních informací a zejména údajů souvisejících s evropskou či vnitrostátní legislativou, judikaturou a právními glosáři ztěžuje nedostatek účinných prostředků pro sdílení tohoto typu údajů.

37.

Tento problém lze vyřešit prostřednictvím různých projektů, které umožní zvýšit výměnu a sémantickou interoperabilitu právních údajů v rámci Evropy i mimo ni. Na dobrovolném základě by měla pokračovat práce zaměřená na rozvoj evropského webu právní sémantiky s cílem zlepšit přístupnost a zpracovatelnost právních informací díky interoperabilitě v oblasti identifikace a sémantiky právních údajů.

38.

Je třeba podporovat propojení vnitrostátních rejstříků obsahujících informace z oblasti justice. Je třeba zajistit nezbytné technické a právní předpoklady umožňující tato propojení.

39.

Opatření v této oblasti by se měla zaměřit na propojování rejstříků, které mají význam pro občany, podniky, právní odborníky a justiční orgány.

40.

Systém e-justice může vytvořit podmínky pro usnadnění fungování různých stávajících právních sítí v oblasti justice na evropské úrovni, jako jsou Evropská soudní síť pro občanské a obchodní věci a Evropská soudní síť pro trestní věci. Za tímto účelem a v konzultaci s příslušnými orgány je třeba dále zkoumat možnosti poskytované systémem evropské e-justice a portálem e-justice.

41.

Při uplatňování strategie v oblasti evropské e-justice jsou vyzýváni k účasti justiční orgány a další příslušní právní odborníci v členských státech. Tito právní odborníci by proto měli být zapojeni do jednání a projektů v oblasti evropské e-justice, aby se zajistilo, že rozvíjená řešení odpovídají současným potřebám jednotlivých cílových skupin.

42.

Proto je nezbytné, aby zástupci justičních orgánů členských států měli možnost přispívat k práci evropské e-justice, zejména k řešením přijatým v oblasti evropské e-justice takovým způsobem, aby bylo možno zohlednit jejich názory i potřeby uživatelů.

43.

Dále je žádoucí, aby jiní právní odborníci, např. právníci, notáři, soudní vykonavatelé a další, byli zapojeni do budoucích jednání o evropské e-justici, aby se zajistilo, že nalezená řešení budou odpovídat jejich skutečným potřebám.

44.

V této souvislosti je třeba vytvořit mechanismus spolupráce s právními odborníky, aby se zajistilo, že v rámci strategie v oblasti evropské e-justice se zohlední otázky společného zájmu.

45.

Je rovněž třeba zvážit získávání názorů a zpětné vazby od zástupců širší veřejnosti včetně uživatelů portálu a od podnikatelských subjektů.

46.

V zájmu snadného přístupu do systému evropské e-justice pro evropské občany bude třeba zvážit důrazná a nákladově efektivní dlouhodobá opatření v oblasti překladu. Portál e-justice by měl nabízet spolehlivé překlady svého obsahu ve všech úředních jazycích Evropské unie.

47.

Další rozvoj v oblasti evropské e-justice s sebou přinese nové výzvy v oblasti ochrany osobních údajů. Lze předpokládat, že s prováděním budoucí strategie v oblasti evropské e-justice vzroste objem shromážděných údajů a jejich sdílení. V této souvislosti proto ochrana osobních údajů hraje významnou úlohu. Budoucí činnost v rámci e-justice bude muset zohlednit pravidla o ochraně jednotlivců v souvislosti se zpracováním osobních údajů a pravidla o volném pohybu těchto údajů.

48.

V případě potřeby by měla být stanovena pravidla pro vlastnictví informací umožňující určit odpovědnost, pokud jde o obsah údajů, které mají být zveřejněny na portálu e-justice. Každý poskytovatel obsahu je v zásadě výlučně odpovědný za svou práci a musí dodržovat práva duševního vlastnictví a další platné právní požadavky.

49.

Obdobná pravidla by měla být stanovena pro využívání elektronických funkcí umožňujících výměnu informací, včetně výměny osobních údajů, mezi justičními orgány členských států a pro předkládání dokumentů používaných v soudním řízení elektronickou cestou.

50.

Zejména v této souvislosti se Komise vyzývá, aby dále posoudila potřebu přijmout návrh legislativního nástroje v oblasti e-justice. Tento nástroj by měl definovat obecný právní rámec a prostředky provádění konkrétní strategie v oblasti e-justice na evropské úrovni.

51.

Při provádění strategie v oblasti evropské e-justice je třeba zvážit propagaci dostupných funkcí mezi uživateli systémů v oblasti evropské e-justice.

52.

Rozvoj evropské e-justice vyžaduje značné finanční zdroje. Je proto důležité poskytovat odpovídající finanční prostředky na úrovni EU zejména za účelem:

53.

Ve víceletém finančním rámci na období 2014–2020, a zejména ve finančním rámci programu Justice 2014–2020, musí být zajištěno financování činnosti v oblasti e-justice (na vnitrostátní i evropské úrovni), včetně konkrétních projektů definovaných a prováděných podle budoucího akčního plánu, na evropské úrovni.

54.

Projekty týkající se e-justice ve smyslu této strategie a souvisejícího akčního plánu mohou rovněž být financovány v rámci jiných existujících programů Unie, splňují-li kritéria v těchto programech stanovená (5).

55.

Unie a její členské státy by pokud možno měly v oblasti e-justice rozvíjet spolupráci se třetími zeměmi.

56.

Tato případná spolupráce má být prováděna při dodržování institucionálních pravidel stanovených na úrovni Evropské unie.

57.

Během prvního pololetí roku 2014 by měl být přijat víceletý akční plán, který umožní provádění této strategie a bude sloužit jako praktická příručka pro navazující činnosti. Akční plán by měl obsahovat seznam projektů plánovaných pro dané období s jasným uvedením subjektů, které si přejí se těchto projektů zúčastnit, opatření pro jejich provádění v praxi a orientační časový harmonogram pro konkrétní činnosti Pracovní skupiny pro e-právo (e-justice) a případně příslušných zúčastněných stran prováděné v návaznosti na tento akční plán. Výsledky předchozího víceletého akčního plánu v oblasti e-justice a související plán provádění se zohlední a případně se na ně naváže v novém akčním plánu.

58.

Pracovní skupina připraví akční plán v konzultaci s Komisí a minimálně jednou za půl roku bude monitorovat jeho provádění, které by, pokud tak vyžaduje probíhající vývoj, mělo být přizpůsobeno.

59.

V případě potřeby lze uspořádat setkání neformálních skupin členských států zapojených do konkrétních projektů s cílem dosáhnout v těchto pracovních oblastech pokroku. Výsledky těchto zasedání by měly být předkládány Pracovní skupině pro e-právo (e-justice).