10.12.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 361/9

1)

PŘIPOMÍNÁ, že podle článku 168 Smlouvy o fungování Evropské unie je při vymezení a provádění všech politik a činností Unie zajištěn vysoký stupeň ochrany lidského zdraví. Činnost Unie doplňuje politiku členských států a je zaměřena na zlepšování veřejného zdraví, předcházení lidským nemocem a odstraňování příčin ohrožení tělesného a duševního zdraví. Unie a členské státy podporují spolupráci se třetími zeměmi a s příslušnými mezinárodními organizacemi v oblasti veřejného zdraví;

2)

PŘIPOMÍNÁ, že by každý občan EU, a zejména děti, měl mít rovné příležitosti k rozvoji. Toho by se mělo dosáhnout zpřístupněním příslušných nástrojů a postupů v zájmu prevence, zjišťování, léčby a monitorování zdravotních problémů;

3)

PŘIPOMÍNÁ, že jedním ze strategických cílů strategie EU v oblasti zdraví (2008–2013) (1) je podpora dynamických systémů zdravotní péče a nových technologií, a v této souvislosti uznává, že nové technologie mohou zlepšit prevenci, diagnostiku a léčbu nemocí, přispět k bezpečnosti pacientů a zlepšit koordinaci systémů zdravotní péče, využívání zdrojů a udržitelnost;

4)

PŘIPOMÍNÁ závěry Rady „Rovnost a zdraví jako součásti všech politik: solidarita v oblasti zdraví“ ze dne 8. června 2010 (2) a závěry Rady ze dne 1. prosince 2009 o bezpečné a účinné zdravotní péči prostřednictvím e-zdravotnictví (3);

5)

VÍTÁ závěry 10. kongresu Evropské federace audiologických společností (EFAS) (4) konaného ve dnech 22. až 25. června 2011 ve Varšavě (Polsko), v nichž se poukazuje na problematiku poruch komunikace u dětí a úlohu včasného zjištění a intervence, jakož i závěry konference ministrů o elektronickém zdravotnictví konané ve dnech 10. až 12. května 2011 v Budapešti (Maďarsko) věnované lepšímu a širšímu využívání elektronického zdravotnictví a telemedicíny;

6)

BERE NA VĚDOMÍ, že uvnitř jednotlivých členských států EU i mezi nimi panují, pokud jde o zdraví, rozdíly související s nejrůznějšími faktory; tyto rozdíly se týkají mimo jiné vzdělání, socioekonomické situace, životních a pracovních podmínek, zdravotních návyků a zdravotní péče;

7)

BERE NA VĚDOMÍ, že podstatnou úlohu při odvrácení rozvinutí nemocí a poruch hrají prevence, včasné zjištění, monitorování a cílené sledování. To je zvláště důležité v případě dětí, jejichž dobrý zdravotní stav má zásadní význam pro jejich správný vývoj a vliv na jejich kvalitu života a sociální a ekonomickou situaci v budoucnosti;

8)

BERE NA VĚDOMÍ, že komunikace je komplexní lidská dovednost, která má tělesnou a duševní složku. Poruchu komunikace je možné popsat jako vadu sluchu, zraku a řeči, která ovlivňuje schopnost přijmout, pochopit, podat a vyjádřit informaci ve verbální, neverbální a grafické v podobě;

9)

ZDŮRAZŇUJE, že poruchy komunikace jsou závažnou příčinou dlouhodobých postižení a mají v dětství velký dopad. Vady sluchu, zraku a řeči, jimiž může být v Evropské unii postiženo jedno z pěti dětí, se mohou objevit v nejranějších fázích života a nepříznivě ovlivnit správný vývoj dotyčných jedinců. Opoždění a poruchy v oblasti kognitivního vývoje, jež nejsou diagnostikovány a léčeny, tudíž vystavují děti zbytečně nebezpečí, že budou v průběhu života dosahovat nedostatečného pokroku v oblasti vzdělávání a v sociální a ekonomické oblasti;

10)

KONSTATUJE, že poruchy komunikace u dětí by měly být pomocí screeningu rozpoznány co nejdříve. Posledním okamžikem, kdy je třeba problém zjistit a zabránit jeho negativnímu dopadu na jazykový a kognitivní vývoj dětí, nebo tento dopad omezit, je nástup do školy. Dokládá to skutečnost, že poruchy sluchu, zraku a řeči jsou významnou příčinou zaostávání v učení a obtížného osvojování jazykových dovedností, které jsou pro děti nesmírně důležité, mají-li účinně komunikovat;

11)

PŘIPOMÍNÁ, že existuje celá řada důkazů, že prevence, včasné zjištění, návazná opatření a vhodná intervence v zájmu řešení poruch komunikace by mohly být velice účinné, pokud jde o zamezení důsledkům, které s sebou tyto problémy přinášejí, nebo o jejich minimalizaci. Podle Světové zdravotnické organizace lze polovině všech případů hluchoty a sluchových vad předejít prevencí, včasnou diagnostikou a jejich řešením. Velký význam má uvědomování si této problematiky a integrovaný a koordinovaný multidisciplinární přístup, který musí být doprovázen aktivním zapojením rodičů v průběhu celého procesu vývoje dítěte a napříč strukturami zdravotní péče a vzdělávání.

12)

KONSTATUJE, že vystavování nadměrnému hluku vede u dětí ke zvýšenému výskytu ztráty sluchu. K tomu přispívá i nesprávné používání audiovizuálního zařízení, což potvrdil Vědecký výbor EU pro vznikající a nově zjištěná zdravotní rizika (5);

13)

ZDŮRAZŇUJE, že současná opatření v zájmu prevence, zjišťování, diagnostiky, léčby a monitorování poruch komunikace u dětí by měla být neustále přizpůsobována metodám, které by vedly k vyšší nákladové účinnosti;

14)

DOMNÍVÁ SE, že by se do vnitrostátních, regionálních nebo místních programů a opatření v oblasti zdravotní péče měl pokud možno co nejdříve zahrnout všeobecný screening sluchu a zraku a logopedický screening, aby byly pro děti vytvořeny rovné příležitosti v oblasti vzdělávání a v sociální a ekonomické oblasti;

15)

DOMNÍVÁ SE, že elektronické zdravotnictví je důležitým nástrojem zlepšování kvality zdravotní péče. Elektronické zdravotnictví může zvýšit účinnost a dostupnost screeningu, diagnostiky a léčby v oblasti poruch komunikace. Ve všech fázích zjišťování a monitorování poruch komunikace je možné používat inovativní diagnostická řešení a systémy správy údajů. Zavedení služeb elektronického zdravotnictví může umožnit analýzu a výměnu údajů mezi členskými státy pro vědecké, epidemiologické a organizační účely. Účinným nástrojem využívaným v oblasti prevence, vzdělávání a odborné přípravy může být telemedicína;

16)

DOMNÍVÁ SE, že integrovaná a koordinovaná opatření mohou členským státům pomoci zaplnit mezery v oblasti poruch komunikace u dětí;

17)

VYZÝVÁ členské státy, aby:

18)

VYZÝVÁ členské státy a Komisi, aby:

19)

VYZÝVÁ Komisi, aby: