27.3.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 79/27

1.

vítá sdělení Evropské komise Aktualizovaný strategický rámec evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy. Výbor plně podporuje navržené obecné cíle, tedy zvyšovat kvalifikace díky lepším systémům vzdělávání a odborné přípravy, což představuje cíl, jenž je právem označen za naprostou prioritu pro to, aby bylo možno řešit náročné úkoly, které před Evropskou unií stojí;

2.

naprosto souhlasí s obecnou analýzou Komise. Vzhledem k tomu, že nejcennějším zdrojem Evropy jsou její občané, mají otázky vzdělávání a odborné přípravy rozhodující význam pro to, aby mohla Evropa konkurenčně zmobilizovat své síly a přitom i nadále zajišťovat vysokou míru sociální ochrany a ochrany životního prostředí (1). V této souvislosti Výbor připomíná, že do roku 2015 bude 79 % pracovních míst vyžadovat vysoce či středně kvalifikovanou pracovní sílu (2);

3.

souhlasí s myšlenkou, kterou rozvíjí Evropská komise, že by měla politika týkající se vzdělávání a odborné přípravy umožnit každému občanu bez ohledu na jeho věk, pohlaví a sociální prostředí, aby nabýval, obnovoval a rozvíjel v průběhu celého života své specifické pracovní dovednosti a aktivní občanství; tato politika je proto klíčovým faktorem osobní emancipace a sociálního začleňování;

4.

připomíná význam pravomocí místních a regionálních orgánů a jejich klíčovou úlohu, kterou mají v Evropě v oblasti vzdělávání a odborné přípravy, což z nich činí ústřední aktéry procesu, jenž byl zahájen s cílem splnit stanovené strategické cíle. V závislosti na vnitrostátní právní úpravě jsou místní a regionální orgány zodpovědné za různé úrovně vzdělávání, od předškolního vzdělávání až po vzdělávání a odbornou přípravu dospělých. Těm všem je v tomto sdělení věnována pozornost. Kromě toho je evropská spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy úzce spjata se strategiemi zaměstnanosti a udržitelného hospodářského rozvoje, dále s otázkami migrace, včetně problematiky mnohojazyčnosti, s demografickým vývojem a také s politikami EU v oblasti sociálního začleňování, podnikání, výzkumu a inovací. Je tedy na místních a regionálních orgánech, aby zajistily účinné provádění politik v oblasti vzdělávání a odborné přípravy, jež všechny tyto aspekty zohledňují. Zvolené pracovní metody, jež mají umožnit dlouhodobou evropskou spolupráci v oblasti vzdělávání a odborné přípravy, tedy musí na pravomoci místních a regionálních orgánů brát ohled;

5.

zdůrazňuje, že v této souvislosti se toto sdělení zabývá problematikou, jež je pro Výbor z dlouhodobého hlediska důležitá. Z krátkodobého hlediska pak toto téma souvisí s prioritami Výboru na rok 2009 (3);

6.

oceňuje, že navržená opatření podporují a doplňují kroky členských států, a představují tak evropskou přidanou hodnotu, aniž by byly dotčeny zásady subsidiarity a proporcionality;

7.

dále zdůrazňuje, že pokud jde o vzdělávání a odbornou přípravu dětí z přistěhovaleckého prostředí, jež také figurují mezi strategickými úkoly a prioritami, je možno považovat tuto otázku za důležitou také z hlediska integrace příslušníků třetích zemí v Evropské unii. V této souvislosti Výbor připomíná, že opatření na podporu integrace v současné době nespadají do pravomoci EU v oblasti přistěhovalectví (články 61, 62 a 63 Smlouvy o ES), nýbrž jsou v přímé pravomoci členských států. EU tak může v této oblasti hrát pouze podpůrnou úlohu, a to do doby, než bude případně ratifikována Lisabonská smlouva, jež by měla pravomoci EU v této oblasti posílit;

8.

připomíná, že rostoucí přistěhovalectví Evropu kulturně, jazykově i demograficky obohacuje, což představuje spíše výhodu než zátěž, a z toho důvodu musí být vzdělávání a odborná příprava přistěhovalců, kteří přišli v první vlně, ale i jejich druhé generace, prioritou, neboť představuje klíč k integraci a úspěšnému začlenění do společenského a profesního života (4). Výbor vyzývá Komisi k tomu, aby věnovala pozornost nejzranitelnějším skupinám přistěhovalců;

9.

zaznamenal, že Komise má v úmyslu posílit využívání otevřené metody koordinace tím, že stávající opatření v oblasti vzájemného učení rozšíří o vzájemné hodnocení, což předpokládá provést externí hodnocení; vyzývá tedy Komisi, aby zohlednila skutečnost, že posílení otevřené metody koordinace může rozšířit finanční a administrativní úkoly místních a regionálních orgánů, jež nesou velkou část odpovědnosti za oblast vzdělávání a odbornou přípravu;

10.

připomíná, že právě v oblasti vzdělávání a odborné přípravy může otevřená metoda koordinace fungovat pouze tehdy, když bude přímo zapojena nižší než státní úroveň. Výkonnost členských států, která představuje součet výkonnosti jejich regionů a obcí, musí spočívat v prvé řadě na bohaté spolupráci vyznačující se neutuchající solidaritou;

11.

bedlivě sleduje otázky, jež se týkají problematiky nerovného postavení mužů a žen, jak již uvedl v několika svých stanoviscích (5). Výbor tedy vyzývá Komisi, aby této přetrvávající nerovnováze na základě pohlaví věnovala mimořádnou pozornost;

12.

upozorňuje na to, že zdravotně postiženým osobám bez ohledu na jejich věk je zapotřebí usnadnit přístup k běžným cyklům vzdělávání a odborné přípravy, neboť tento krok značně usnadňuje jejich sociální začleňování a zvyšuje jejich zaměstnatelnost;

13.

vítá důraz, jenž je kladen na vzdělávání dospělých, které má zásadní význam pro zlepšení zaměstnatelnosti, mobility, sociálního začlenění a osobního rozvoje. Výbor v této souvislosti připomíná, že již dal najevo svou ochotu hrát aktivní roli při podpoře celoživotního vzdělávání a odborné přípravy, tedy v oblasti, která se do značné míry týká místních a regionálních orgánů (6);

14.

rád by věděl, proč v tomto sdělení není zmíněno téma vzdělávání a udržení vysoce kvalifikovaných pracovních sil a osob s klíčovými schopnostmi, ačkoli má tato otázka v souvislosti s rozvojem znalostní ekonomiky pro většinu evropských zemí naprosto zásadní význam, a to jak z hlediska „odlivu mozků“, tak i potřeby připravovat vysoce kvalifikované pracovníky ve všech oborech. Výbor tedy vyzývá Komisi, aby se na tuto otázku zaměřila, přičemž však nemusí nutně zavádět další ukazatele, neboť to by negativně ovlivnilo celkovou soudržnost stanovených cílů;

15.

upozorňuje Komisi, že podle něj je zcela zásadní zapojit třetí země, jež se připravují na členství v EU, a vyzývá ji tedy, aby prozkoumala různé možnosti, jak toho dosáhnout;

16.

schvaluje čtyři strategické úkoly a priority, na které je podle Komise zapotřebí se soustředit v období 2009–2010;

17.

konstatuje, že tyto krátkodobé strategické úkoly a priority odpovídají práci, jež již byla odvedena v rámci programu „Vzdělávání a odborná příprava 2010“;

18.

vítá skutečnost, že tyto strategické úkoly nejsou omezeny pouze na otázky spojené s trhem práce, a zejména schvaluje úkol „podporovat spravedlnost a aktivní občanství“. K prvnímu přímému kontaktu s politikou a aktivním občanstvím v běžném životě ostatně dochází na místní a regionální úrovni;

19.

připomíná, jak důležitá je pro něj otázka mobility, která představuje zásadní faktor kulturního a profesního rozvoje, neboť umožňuje překonávat jak hospodářské, tak kulturní překážky. Z tohoto důvodu Výbor zdůrazňuje skutečnost, že mobilita by se měla stát normou pro všechny studenty;

20.

zdůrazňuje rozhodující úlohu místních a regionálních orgánů v mobilitě studentů, a to jak při poskytování informací, tak i při podpoře mobility, prostřednictvím koordinace a doprovodných opatření k evropským programům (7). Výbor proto vyzývá Komisi, aby tuto úlohu vzala více na vědomí, zapojila regiony do vypracovávání programů a dala více odpovědnosti při jejich provádění těm regionům, které si to přejí;

21.

připomíná, že při plnění cíle „mateřský jazyk + 2“, a zejména při provádění vzdělávacích programů, musí hrát regiony i města a obce stěžejní úlohu (8);

22.

upozorňuje, že je zapotřebí dosáhnout většího pokroku v oblasti výuky jazyků na základních a středních školách. Vzdělávací proces musí zajistit více příležitostí k aktivnímu používání nejméně jednoho cizího jazyka na základní škole (9);

23.

připomíná, že je nezbytné zintenzívnit úsilí, jehož cílem je zvýšit povědomí o výhodách studia jazyků (10);

24.

schvaluje úmysl zkvalitnit základní odbornou přípravu učitelů a rozšířit příležitosti k dalšímu profesnímu růstu zaměstnanců, kteří zajišťují vzdělávání a poradenskou činnost;

25.

domnívá se, že při plánování vzdělávání a odborné přípravy musí být zohledněn předpokládaný vývoj požadavků na dovednosti a přizpůsobení se potřebám trhu práce. Ten je často nejdříve rozpoznán na místní a regionální úrovni;

26.

domnívá se, že výchova k udržitelnému rozvoji a zejména zvyšování povědomí o problematice změny klimatu, biologické rozmanitosti a ochraně všech přírodních zdrojů (půdy, vody, vzduchu, nerostných surovin atd.), a rovněž rozvoj mediální gramotnosti jsou zásadní a neoddělitelné složky aktivního občanství; jde o přístupy, jež by mohly představovat body, které je třeba v letech 2009–2010 přednostně řešit;

27.

připomíná tedy, že aktivní občanství a pochopení úkolů v oblasti udržitelného rozvoje jsou součástí klíčových schopností Evropanů, jak je uvedeno v doporučení „Klíčové schopnosti pro celoživotní vzdělávání – evropský referenční rámec“ (1);

28.

je toho názoru, že rané, předškolní a primární vzdělávání hraje při rozvoji a získávání základních schopností, jež našim spoluobčanům umožňují úspěšně žít soukromý i profesní život, významnou úlohu (11);

29.

souhlasí s vyjádřením vůle vypracovat systém vzájemného sdílení osvědčených postupů pro výuku dětí z přistěhovaleckého prostředí. Toto vzájemné učení je nezbytné pro podporu evropského občanství a úspěšný integrační proces;

30.

rád by zdůraznil význam výuky v mateřském jazyce pro děti přistěhovalců, neboť se tím zlepší jejich schopnost naučit se jazyk hostitelské země i jiné jazyky, avšak státní podpora by měla jednoznačně upřednostňovat výuku jazyka hostitelské země a jeho jisté používání;

31.

zdůrazňuje, že regionální a místní samosprávy mají pro rozvoj inovačního prostředí hlavní význam (11);

32.

domnívá se, že v řadě aktivit na podporu inovace a kreativity je nezbytně třeba zohlednit společenské výzvy z oblasti environmentálních otázek (voda, energie, podnebí, biologická rozmanitost, znečištění…). Z širšího hlediska totiž tyto úkoly povedou k zásadní proměně mnoha povolání a ke vzniku mnoha nových, je tedy třeba vzít je do úvahy v rámci celoživotního učení, a to zejména vytvořením odpovídajících kurzů odborné přípravy;

33.

souhlasí s návrhem rozvíjet partnerství mezi poskytovateli vzdělávání či odborné přípravy a podniky, výzkumnými institucemi, kulturními institucemi a kreativními odvětvími. Uskutečněné aktivity prokázaly svou efektivitu, pokud jde o inovace;

34.

je toho názoru, že pro řešení společných úkolů, jež povede ke vzniku dynamické znalostní společnosti, je klíčové, aby pokračovala spolupráce mezi členskými státy; domnívá se, že k naplnění tohoto cíle přispívá rovněž spolupráce mezi místními a regionálními orgány, kterou je za tímto účelem třeba podporovat;

35.

požaduje, aby byl vypracován srovnávací přehled o systémech vzdělávání a odborné přípravy existujících v jednotlivých členských státech a o reformách plánovaných v blízké budoucnosti a aby byl tento přehled uveřejněn na internetových stránkách ve všech úředních jazycích EU. Tak by odborníci na vzdělávání v jednotlivých obcích a regionech, obecních radách a školních kolektivech získali přístup k nezbytným informacím o zkušenostech ostatních zemí v oblasti vzdělávání a odborné přípravy a v diskusích o další reformě vzdělávání a odborné přípravy vedených na ústřední rozhodovací úrovni mohli vystupovat jako rovnoprávní partneři;

36.

souhlasí s tím, aby byly v rámci otevřené metody koordinace použity směrodatné cíle, ty však nesmí v jednotlivých členských státech vést ke skryté harmonizaci systémů;

37.

schvaluje záměr Komise použít kvantitativní (směrodatné cíle, statistiky) a kvalitativní přístup (výměna informací a osvědčených postupů) (12), měl by navazovat na již stávající a spočívat na srovnatelných ukazatelích a zohlednit rozdílnou situaci v jednotlivých členských státech. Státy by měly zvážit, jak a v jakém měřítku mohou přispět k společnému dosažení cílů za zohlednění měnících se hospodářských a sociálních podmínek a svých vnitrostátních priorit;

38.

zdůrazňuje, že zbývá zvážit, jaké prostředky dát regionům a obcím na to, aby zvládly případnou dodatečnou administrativní a finanční zátěž plynoucí ze zavádění nových ukazatelů;

39.

nicméně poznamenává, že cílů stanovených v rámci čtyř z pěti směrodatných cílů přijatých v roce 2003 nebude do roku 2010 dosaženo. Dále zůstává nejistý dopad činností vzájemného učení, výměny informací a osvědčených postupů. To hovoří pro revizi relevance stanovených cílů a/nebo pracovních postupů;

40.

navrhuje Komisi, členským státům a místním a regionálním orgánům, aby prošetřily důvody, proč nebylo dosaženo čtyř z pěti směrodatných cílů;

41.

schvaluje přání Komise dosáhnout cíle, jakým je účast dospělých na celoživotním učení ve výši 12,5 až 15 %. Zvýšení je obzvláště důležité v období krize, neboť je třeba pracovat na rekvalifikaci a dalším vzdělávání řady zaměstnanců;

42.

podporuje návrh na vytvoření ukazatele pro mobilitu, jež je nezbytná proto, že posiluje zaměstnatelnost a umožňuje rozvíjet evropské občanství, ačkoli s definicí tohoto ukazatele bude muset Komise teprve přijít. Aniž by bylo dotčeno úsilí vyvíjené studenty, které musí pokračovat, Výbor se domnívá, že by měla být zdůrazněna mobilita učňů a mladých žáků v odborné přípravě, což je oblast, v níž jsou aktivní mnohé regiony;

43.

souhlasí s přáním vytvořit směrodatný cíl pro problémy v základních dovednostech rozšířený o matematiku a přírodní vědy, ale zdůrazňuje nutnost, aby se upřednostnila výuka čtení a psaní. Připomíná však, že znalosti informačních a komunikačních technologií (IKT) a cizích jazyků jsou důležité pro získávání znalostí a plnění cílů dalšího vzdělávání a celoživotního učení. Děti musí mít zejména možnost získat schopnosti v oblasti IKT v raném věku (12). Výbor upozorňuje na sociální nerovnosti ve věci přístupu k těmto technologiím, jež je třeba vhodným způsobem řešit na úrovni evropských, národních, regionálních či místních institucí, a poskytnout tak místním a regionálním orgánům prostředky, aby mohly vycházet z existujících programů EU a z nových programů Komise, a zahrnout boj proti funkční negramotnosti do revidované Lisabonské strategie. Tyto struktury musí též zohlednit význam zvládání jazyka hostitelské země migranty za účelem podpory jejich sociálního začlenění a zaměstnatelnosti;

44.

při uplatňování otevřené metody koordinace během stanovování nových ukazatelů a nových referenčních hodnot v oblasti vzdělávání a odborné přípravy je zapotřebí mít na paměti, že kontrola čtení a porozumění textu by měla být zaměřena také na zjišťování schopností týkajících se mediálního obsahu, neboť v dnešním elektronickém a digitálním prostředí se tento obsah vyskytuje v kombinované podobě na písemných, obrazových a filmových nosičích;

45.

trvá na tom, že úsilí vyvinuté v oblastech, jako jsou čtení, psaní, matematika, přírodní vědy a IKT, nesmí být v žádném případě nekompatibilní s výukou ostatních předmětů, které se podílejí na rozvoji takových vlastností, jako jsou kreativita, sebedůvěra či sociální dovednosti (9);

46.

schvaluje cíl, jakým je dále podpořit záhodný vývoj v oblasti výuky dvou cizích jazyků od raného věku, a schvaluje tedy směrodatný cíl „jazyky“;

47.

staví se nanejvýš opatrně k zavedení směrodatného cíle týkajícího se podílu investic do vysokoškolského vzdělávání. Aktivní přístup, jenž spočívá ve zvýšení investic do vysokoškolského vzdělávání na 2 % HDP, je sám o sobě pozitivní, avšak tento cíl rozdělený mezi soukromou a veřejnou sféru nesmí zbavit státy jejich odpovědnosti, na druhé straně nesmí vést ke zvýšení podílu domácností na financování vysokoškolského vzdělávání, což by ohrozilo zejména cíl spočívající v rovnosti příležitostí, obzvláště v období krize;

48.

souhlasí se směrodatným cílem dosahování terciárního vzdělávání a přáním, aby se upustilo od cíle týkajícího se podílu absolventů matematických, přírodovědných a technických oborů, jejž bylo dosaženo, a oceňuje pozornost, jaká je věnována problému nevyváženého zastoupení mužů a žen v těchto oborech. V této souvislosti je třeba připomenout stanovisko Výboru ke sdělení „K rámcové strategii Společenství o rovném postavení žen a mužů“ (13);

49.

je zdrženlivý k návrhu Komise na vytvoření směrodatného cíle „zaměstnatelnost“. Nalezení vzájemného vztahu mezi úrovní dosaženého vzdělání a schopností vstoupit na trh práce představuje sdílenou obavu. Nicméně je vhodné použít další proměnné, zejména stav ekonomiky. Tento krok by tedy mohl být více upřesněn;

50.

schvaluje návrh Komise na vytvoření směrodatného cíle „předškolní vzdělávání“, neboť učení od raného věku otevírá nové možnosti rozvoje a je důležitou součástí celoživotního učení;

51.

připojuje se k přání zachovat v dosavadní podobě cíl týkající se předčasného ukončování školní docházky a domnívá se, že je třeba zdůraznit různé přístupy, aby tohoto cíle bylo dosaženo;

52.

na základě současného stavu poznatků je poněkud zdrženlivý, pokud jde o návrh pravého směrodatného cíle „inovace a kreativita“. Výbor regionů se vyslovuje pro to, aby členské státy hledaly možnosti rozvoje ukazatelů, které by mohly přispět k podpoře úsilí členských států o inovace a kreativitu;

53.

navrhuje, aby se uvažovalo o posílení výměny informací a o sdílení osvědčených postupů mezi státy v souvislosti se směrodatnými cíli „inovace a kreativita“ a „zaměstnatelnost“. Regiony se na tom musí intenzivně podílet;

54.

sdílí odhodlání zachovat a rozšířit účinné a ambiciózní politiky v oblasti vzdělávání a odborné přípravy. Současná ekonomická krize nás od směřování k tomuto cíli nesmí odvrátit, naopak musí nás k němu vést.