[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

V Bruselu dne 27.10.2008

KOM(2008) 676 v konečném znění

2008/0200 (CNS)

Návrh

ROZHODNUTÍ RADY

o výstražné informační síti kritické infrastruktury (CIWIN) {SEC(2008)2701}{SEC(2008)2702}

(předložená Komisí)

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

SOUVISLOSTI NÁVRHU

Odůvodnění a cíle návrhu

Evropská rada na svém zasedání v červnu 2004 Komisi požádala o přípravu celkové strategie na ochranu kritické infrastruktury. Dne 20. října 2004 Komise přijala sdělení o ochraně kritické infrastruktury při boji proti terorismu, v němž předložila návrhy, jak by se v Evropě měla zlepšit prevence, připravenost a schopnost reakce na teroristické útoky zasahující kritickou infrastrukturu. Rada ve svých závěrech o „předcházení teroristickým útokům a připravenosti a reakci na ně“ a „programu solidarity EU k řešení důsledků teroristických hrozeb a útoků“ přijatých na zasedání Rady v prosinci 2004 podpořila záměr Komise navrhnout Evropský program na ochranu kritické infrastruktury (dále jen „EPCIP“) a souhlasila, aby Komise zřídila výstražnou informační síť kritické infrastruktury (dále jen „CIWIN“).

V prosinci 2006 Komise navrhla směrnici o určování a označování evropské kritické infrastruktury (dále jen „ECI“) a o posouzení potřeby zvýšit její ochranu. Zároveň Komise zveřejnila sdělení o EPCIP. Tyto dokumenty společně stanoví rámec pro ochranu infrastruktury v EU. Sdělení předkládá horizontální rámec pro ochranu kritických infrastruktur v EU a objasňuje, jak by bylo možno realizovat EPCIP (včetně CIWIN).

Iniciativa týkající se CIWIN je součástí EPCIP a zabývá se konkrétněji procesem sdílení informací mezi členskými státy EU a systémem informačních technologií na podporu tohoto procesu.

Obecné souvislosti

Bezpečnost a hospodářství Evropské unie i spokojenost jejích občanů závisí na určitých infrastrukturách a službách, které tyto infrastruktury poskytují. Pro EU a její členské státy jsou zásadní například telekomunikační a energetické sítě, finanční služby a dopravní systémy, zdravotnické služby a zásobování bezpečnou pitnou vodou a potravinami. Jakékoli narušení nebo zničení infrastruktury poskytující hlavní služby na straně jedné a nepřiměřená reakce na tuto událost na straně druhé mohou znamenat ztráty na životech, ztrátu majetku a zhroucení důvěry veřejnosti v EU. Složité vzájemné závislosti znamenají, že konkrétní událost může mít dominový efekt na ostatní odvětví a oblasti života, jež nejsou bezprostředně a zřetelně propojeny. Tento druh propojení nebyl dostatečně prozkoumán a výsledkem může být nedostatečná ochrana kritické infrastruktury a bezpečnost pro občany EU.

Kritická infrastruktura v Evropské unii v současnosti podléhá rozmanité skládance ochranných opatření a povinností, přičemž horizontálně se neuplatňují žádné minimální normy. Některé členské státy již pokročily daleko v procesu určování své vnitrostátní kritické infrastruktury, uložily přísná bezpečnostní opatření a mají k dispozici mnoho postupů a struktur k zajištění její ochrany. Jiné členské státy jsou právě na počátku tohoto procesu a mohou mít značný prospěch z přístupu k osvědčeným postupům, jako je metodika pro posuzování rizik. Problém lze identifikovat ze zeměpisného hlediska (tj. mezi členskými státy) a odvětvového hlediska (tj. mezi jednotlivými odvětvími CIP).

Řešení výměny informací mezi členskými státy je velmi složitou oblastí, která vyžaduje promyšlený přístup. Je důležité zamezit zdvojení činností vyplývajícímu z nedostatečné informovanosti o podobné situaci v ostatních členských státech: například informace o osvědčených postupech v jednom členském státě mohou zamezit nákladům na vypracování obdobných postupů v ostatních členských státech.

Mimoto panuje obava ohledně výměny citlivých informací mezi zúčastněnými stranami. Pokud má docházet k účinné výměně informací, je nutno vytvořit prostředí důvěry a flexibility.

Platné předpisy vztahující se na oblast návrhu

V EU v současnosti neexistují žádné předpisy týkající se výměny informací a výstrah v oblasti ochrany kritické infrastruktury, ačkoli Komise v roce 2006 navrhla směrnici o určování a označování evropské kritické infrastruktury a o posouzení potřeby zvýšit její ochranu (KOM(2006) 787 v konečném znění). Zároveň Komise zveřejnila sdělení o EPCIP (KOM(2006) 786 v konečném znění). V červnu 2008 Rada dospěla k politické dohodě ohledně výše uvedené směrnice a její přijetí je naplánováno na druhé pololetí 2008.

V EU mimoto existuje mnoho odvětvových systémů včasného varování. Hlavním rozdílem mezi CIWIN a stávajícími systémy včasného varování je meziodvětvová povaha CIWIN. Žádný ze stávajících systémů včasného varování v současnosti neposkytuje horizontální a meziodvětvovou funkci, která by byla dostupná širší škále zúčastněných stran (příslušné vnitrostátní agentury pro CIP a ministerstva atd.) než pouze pro tísňové služby:

- rozhodnutí Rady o vytvoření mechanizmu civilní ochrany Společenství (přepracovaná verze) (2007/779/ES, Euratom);

- rozhodnutí Rady o opatřeních Společenství pro včasnou výměnu informací v případě radiační mimořádné situace, které zavádí výměnu naléhavých radiologických informací ve Společenství (87/600/Euratom);

- směrnice Rady 82/894/EHS ze dne 21. prosince 1982 o hlášení chorob zvířat ve Společenství (82/894/EHS);

- směrnice Rady o ochranných opatřeních proti zavlékání organismů škodlivých rostlinám nebo rostlinným produktům do Společenství (2000/29/ES);

- rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o zřízení sítě epidemiologického dozoru a kontroly přenosných nemocí ve Společenství (2119/98/ES);

- směrnice Evropského parlamentu a Rady o obecné bezpečnosti výrobků (2001/95/ES);

- nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES), kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin (178/2002);

- rozhodnutí Komise o vývoji integrovaného počítačového veterinárního systému TRACES (2003/623/ES);

- rozhodnutí Komise, kterým se mění její jednací řád (2006/25/ES, Euratom).

Soulad s ostatními politikami a cíli Unie

Tento návrh je plně v souladu s cíli EU, a zejména s cílem „zachovat a rozvíjet Unii jako prostor svobody, bezpečnosti a práva, ve kterém je zaručen volný pohyb osob ve spojení s vhodnými opatřeními týkajícími se kontroly na vnějších hranicích, práva azylu, přistěhovalectví a předcházení a potírání zločinnosti“.

Tento návrh je v souladu s ostatními politikami, jelikož nemá nahradit stávající opatření, nýbrž tato opatření doplnit v zájmu zvýšení ochrany ECI.

KONZULTACE ZÚčASTNěNÝCH STRAN A POSOUZENÍ DOPADů

Konzultace zúčastněných stran

Metody konzultací, hlavní cílová odvětví a obecný profil respondentů

Všechny příslušné zúčastněné strany byly ohledně CIWIN konzultovány prostřednictvím a v rámci konzultací o EPCIP. Stalo se tak pomocí:

- Zelené knihy o Evropském programu na ochranu kritické infrastruktury přijaté dne 17. listopadu 2005, přičemž lhůta pro konzultace uplynula dne 15. ledna 2006. Oficiální reakci na tyto konzultace poskytlo 22 členských států. Připomínky k zelené knize poskytlo rovněž přibližně 100 zástupců soukromého sektoru. V reakcích bylo zřízení CIWIN obecně podpořeno.

- Řady neformálních schůzek kontaktních míst členských států pro záležitosti CIP, které uspořádala Komise (prosinec 2005; únor 2006; prosinec 2006; listopad 2007; únor 2008; březen 2008).

- Studie o zřízení výstražné informační sítě kritické infrastruktury (CIWIN), kterou v lednu 2008 dokončil externí dodavatel: společnost Unisys. Jako součást studie dodavatel uskutečnil pohovory ohledně CIWIN ve všech 27 členských státech.

- Neformálních setkání se zástupci soukromého sektoru. Bylo uspořádáno mnoho neformálních schůzek se zástupci jednotlivých soukromých podniků i s průmyslovými sdruženími.

Shrnutí odpovědí a způsob, jakým byly vzaty v úvahu

Ačkoli oblast působnosti zelené knihy o EPCIP byla širší a konzultovala zúčastněné strany v mnoha aspektech EPCIP (např. cíl a hlavní zásady EPCIP, prováděcí opatření atd.), jedna její část se zaměřila rovněž na CIWIN.

Reakce na zelenou knihu o EPCIP a probíhající diskuse se všemi zúčastněnými stranami měly významný dopad na vypracování návrhu týkajícího se CIWIN. Zpočátku neměly členské státy na zřízení CIWIN jednotný názor. Některé ji podporovaly jako víceúrovňový komunikační/výstražný systém se dvěma různými funkcemi: systém včasného varování a elektronické fórum pro výměnu myšlenek a osvědčených postupů v oblasti CIP. Řada členských států však upřednostňovala omezení CIWIN na její úlohu fóra; nebo na systém včasného varování spojující členské státy s Komisí. V době konzultací byly dva členské státy proti zřízení systému CIWIN. Jelikož se názory lišily, byla tato záležitost s členskými státy projednávána na pravidelných zasedáních kontaktních míst pro záležitosti ochrany kritické infrastruktury. Konečná koncepce CIWIN je výsledkem těchto jednání.

Sběr a využití výsledků odborných konzultací

Příslušné vědecké/odborné oblasti

Výsledky odborných konzultací byly získány prostřednictvím mnoha setkání a seminářů pořádaných v roce 2006, 2007 a 2008, jakož i v rámci konzultačního procesu k zelené knize o EPCIP. Informace byly shromážděny od všech příslušných zúčastněných stran.

Použitá metodika

V březnu 2006 Komise zadala zakázku, která zahrnovala studii proveditelnosti CIWIN, jejímž cílem bylo shromáždit informace o osvědčených postupech pro CIP a provést pohovory s odborníky v členských státech ohledně požadavků CIWIN, a to jako sítě pro výměnu informací i systému včasného varování, s přihlédnutím ke stávajícím infrastrukturám a sítím na vnitrostátní a mezinárodní úrovni.

Dalším cílem bylo vytvoření společné platformy pro výměnu informací týkajících se CIP.

Hlavní konzultované organizace/odborníci

Všechny členské státy EU.

Shrnutí obdržených a použitých stanovisek

Nebyla zmíněna existence potenciálně závažných rizik s nevratnými důsledky.

Způsoby zveřejnění odborných stanovisek

Prostřednictvím příloh k posouzení dopadů.

Posouzení dopadů

Dohody o přijetí samostatného návrhu týkajícího se CIWIN již bylo dosaženo v rámci balíčku o EPCIP, konkrétněji ve sdělení Komise o EPCIP. Posouzení dopadů předpokládalo pět možností politiky:

Možnost č. 1: Zachování současného stavu. Podle této možnosti by na evropské úrovni nebyla přijata žádná průřezová opatření a bylo by ponecháno na členských státech, aby tuto záležitost řešily individuálně.

Možnost č. 2: CIWIN jako zdokonalení stávajících systémů včasného varování. Podle této možnosti (která by vyžadovala revizi funkcí stávající struktury informačních systémů a změny jejich právního základu) by úlohou CIWIN bylo zajistit interoperabilitu stávajících systémů včasného varování a zajistit jejich dostupnost pro různé útvary v EU a v rámci ministerstev jednotlivých členských států. Jelikož by to zahrnovalo pouze funkci včasného varování, při jakémkoli kroku s cílem přidat platformu pro výměnu informací a osvědčených postupů by byla nutná významná revize stávajících systémů včasného varování vyžadující značné zdroje.

Možnost č. 3: CIWIN jako otevřená platforma pro (nezabezpečenou) výměnu informací týkajících se CIP. Tato možnost by vyžadovala nástroj IT, který by byl dostupný široké veřejnosti a fungoval by jako běžné internetové stránky. To by jistě pomohlo zvýšit informovanost o CIP v Evropě a zlepšilo přímou výměnu informací mezi zúčastněnými stranami. Jelikož by však ten, kdo na stránky vkládá informace, nikdy nevěděl, kdo je jejich konečným uživatelem, bylo by množství poskytnutých informací značně omezené.

Možnost č. 4: CIWIN jako zabezpečený dobrovolný víceúrovňový komunikační/výstražný systém se dvěma různými funkcemi: systém včasného varování a elektronické fórum pro výměnu myšlenek a osvědčených postupů v oblasti CIP. Podle této možnosti by byla CIWIN vytvořena jako nástroj IT, který je schopen uchovávat a předávat citlivé informace se stupněm utajení až po úroveň UE RESTREINT. Systém by měl dvě hlavní funkce: 1) zabezpečené fórum pro výměnu informací se zvláštním důrazem na výměnu osvědčených postupů, dialog a budování důvěry na úrovni EU; 2) systém včasného varování pro kritickou infrastrukturu. Členské státy by mohly libovolně využívat celý systém, některou z jeho funkcí, či systém nepoužívat vůbec.

Možnost č. 5: CIWIN jako povinný víceúrovňový komunikační/výstražný systém se dvěma různými funkcemi: systém včasného varování a elektronické fórum pro výměnu myšlenek a osvědčených postupů v oblasti CIP. Podle této možnosti by byla CIWIN povinným systémem, přičemž každý členský stát by byl povinen poskytovat a pravidelně aktualizovat příslušné informace.

Komise provedla posouzení dopadů uvedené v pracovním programu. Možnost č. 4 – CIWIN jako zabezpečený dobrovolný víceúrovňový komunikační/výstražný systém se dvěma různými funkcemi: systém včasného varování a elektronické fórum pro výměnu myšlenek a osvědčených postupů v oblasti CIP – jednoznačně ukázala nejvýhodnější poměr mezi přínosy a nevýhodami. Podle této možnosti by CIWIN poskytovala bezpečné prostředí pro výměnu informací, značně by přispěla k vybudování důvěry mezi zúčastněnými stranami a umožnila by výměnu výstrah.

Kopie posouzení dopadů CIWIN je připojena.

PRÁVNÍ STRÁNKA NÁVRHU

Shrnutí navrhovaných opatření

Cílem navrhovaného opatření je v rámci podpory ochrany kritické infrastruktury napomoci členským státům při výměně informací o sdílených hrozbách, zranitelnosti a příslušných opatřeních a strategiích ke snížení rizika.

Právní základ

Právním základem návrhu je článek 308 Smlouvy o založení Evropského společenství a článek 203 Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii.

Zásada subsidiarity

Zásada subsidiarity se použije, nespadá-li návrh do výlučné působnosti Společenství.

Členské státy nemohou uspokojivě dosáhnout cílů návrhu z těchto důvodů:

Zásada subsidiarity je splněna, jelikož opatření vyplývající z tohoto návrhu nemohou provést jednotlivé členské státy EU samy, a musí být proto řešena na úrovni EU.

Ačkoli ochrana kritické infrastruktury spadá do pravomoci jednotlivých členských států, přeshraniční platforma pro výměnu informací, která zahrnuje celou EU a která zajišťuje, aby informace byly k dispozici všem členským státům, jež z nich mohou mít prospěch, může být vytvořena nepochybně pouze na úrovni EU.

Opatření Společenství přispěje k lepšímu dosažení cílů návrhu z těchto důvodů:

Žádný členský stát nemůže sám zajistit celoevropskou výměnu informací nebo výměnu rychlých výstrah. Je proto zřejmé, že opatření na úrovni EU zajišťuje přidanou hodnotu koordinace jednotlivých informací, které již mohou být dostupné, nejsou však sdíleny s ostatními.

Pouze evropský přístup může zajistit, aby se členským státům, které chtějí sdílet a dostávat informace, dostalo stejného zacházení, aby spolupráce nerozlišovala mezi členskými státy ze zeměpisného hlediska a aby se informace skutečně dostaly k těm, kteří je chtějí obdržet.

Existuje přímá souvislost mezi evropskou mezioborovou spoluprací a bezpečností a zabezpečením v jednotlivých členských státech. V dnešním světě přeshraniční vzájemné odvětvové závislosti, a to ze zeměpisného i meziodvětvového hlediska, mohou členské státy nabízet služby ostatním členským státům nebo mohou mít vliv na poskytování služeb v ostatních členských státech. Existuje riziko, že jeden členský stát ponese následky, jelikož druhý členský stát nechránil přiměřeně infrastrukturu na svém území.

Rostoucí počet infrastruktur má celoevropský rozměr, což znamená, že čistě vnitrostátní přístup nepostačuje. Existuje zjevná potřeba zabývat se širokou škálou hrozeb, které mohou ohrozit kritickou infrastrukturu v Evropě.

Návrh je proto v souladu se zásadou subsidiarity.

Zásada proporcionality

Návrh je v souladu se zásadou proporcionality z těchto důvodů:

Tento návrh nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné k dosažení základních cílů spolupráce členských států v této oblasti, zejména s ohledem na ochotu členských států k účasti. Navrhované opatření členským státům, které se nechtějí účastnit v CIWIN, umožní, aby se rozhodly pro neúčast v systému.

S ohledem na své přínosy nebude mít CIWIN významný přímý finanční dopad na rozpočty členských států ani na rozpočet Společenství. Náklady na údržbu by například dosáhly přibližně 550 000 EUR ročně, zatímco mimořádné události, kterým by prostřednictvím CIWIN bylo možné zabránit či jejichž rozsah by bylo možné omezit, by stály mnohem více.

Volba nástrojů

Navrhované nástroje: rozhodnutí Rady.

Jiné prostředky by nebyly přiměřené z tohoto důvodu:

Aby se prototyp CIWIN stal plně funkčním a dostupným pro všechny členské státy EU, je zapotřebí právní základ. Jelikož je předmět tohoto návrhu specifický a nemá obecný dosah, je rozhodnutí Rady nejvhodnějším nástrojem pro dosažení tohoto cíle a současně i pro stanovení povinnosti, aby uživatelé systému (členské státy a Komise) zachovávali případnou důvěrnost vyměňovaných informací.

ROZPOčTOVÉ DůSLEDKY

Rozpočtové důsledky jsou odhadnuty v připojeném finančním výkazu. Při provádění tohoto rozhodnutí bude hrát úlohu program „Prevence, připravenost a zvládání následků teroristických útoků a jiných rizik spojených s bezpečností“ pro období 2007–2013.

DALšÍ INFORMACE

Simulace, pilotní fáze a přechodné období

K návrhu proběhla nebo proběhne simulace či pilotní fáze.

Přezkum / revize / ustanovení o skončení platnosti

Návrh obsahuje ustanovení o přezkumu.

Návrh obsahuje ustanovení o revizi.

2008/0200 (CNS)

Návrh

ROZHODNUTÍ RADY

o výstražné informační síti kritické infrastruktury (CIWIN)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 308 této smlouvy,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 203 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise[1],

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu[2],

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Rada ve svých závěrech o „předcházení teroristickým útokům a připravenosti a reakci na ně“ a „programu solidarity EU k řešení důsledků teroristických hrozeb a útoků“ přijatých na zasedání Rady v prosinci 2004 podpořila záměr Komise navrhnout Evropský program na ochranu kritické infrastruktury (dále jen „EPCIP“) a souhlasila, aby Komise zřídila výstražnou informační síť kritické infrastruktury[3] (dále jen „CIWIN“).

(2) V listopadu 2005 Komise přijala zelenou knihu o Evropském programu na ochranu kritické infrastruktury (EPCIP), která stanovila možnosti politiky týkající se toho, jak by Komise mohla vytvořit EPCIP a CIWIN. Výsledky konzultací k zelené knize potvrdily zájem většiny členských států o zřízení CIWIN.

(3) V prosinci 2006 Komise přijala sdělení o EPCIP[4], v němž oznámila, že CIWIN bude vytvořena prostřednictvím samostatného návrhu Komise a poskytne platformu pro bezpečnou výměnu osvědčených postupů.

(4) Několik mimořádných událostí týkajících se kritické infrastruktury, jako například výpadek proudu v Evropě v roce 2006, ukázalo, že je nutná lepší a účinnější výměna informací s cílem zamezit mimořádným událostem nebo omezit jejich rozsah.

(5) Je vhodné zřídit informační systém, který členským státům a Komisi umožní vyměňovat si informace a výstrahy v oblasti ochrany kritické infrastruktury (dále jen „CIP“), posílit dialog o CIP a přispět k podpoře integrace a lepší koordinace vnitrostátně rozptýlených a roztříštěných výzkumných programů týkajících se CIP.

(6) CIWIN by měla přispět k zlepšení CIP v EU tím, že poskytne informační systém, který by mohl usnadnit spolupráci členských států, a nabídne účinnou a rychlou alternativu k časově náročným způsobům vyhledávání informací o kritických infrastrukturách ve Společenství.

(7) CIWIN by měla zejména podnítit vypracování náležitých opatření, která usnadní výměnu osvědčených postupů, a rovněž působit jako prostředek pro bezpečné předávání výstrah a informací o bezprostředních hrozbách.

(8) CIWIN by měla zamezit zdvojení činností a věnovat pozornost zvláštním vlastnostem, odbornosti, opatřením a oblastem působnosti jednotlivých stávajících odvětvových systémů včasného varování.

(9) Komise v průběhu let rozvinula svou schopnost napomáhat při reakci na širokou škálu mimořádných událostí prostřednictvím řady systémů včasného varování, které mají zvláštní odvětvový charakter a jsou určeny specializovaným útvarům v EU. Stávající systémy včasného varování však nezajišťují funkci CIP, která by byla dostupná širší škále zúčastněných stran než odvětvovým orgánům nebo tísňovým službám.

(10) Vzájemná závislost kritických infrastruktur členských států a odlišné úrovně CIP v jednotlivých členských státech naznačují, že by vytvoření horizontálního a meziodvětvového nástroje Společenství pro výměnu informací a výstrah týkajících se CIP zvýšilo bezpečnost občanů.

(11) S přihlédnutím k budoucí dostupnosti komunikační sítě transevropských služeb pro telematiku mezi správními orgány (S-TESTA) nebo jiné zabezpečené sítě provozované Komisí by Komise měla rozhodnout o nejvhodnější technologické platformě pro CIWIN a požadovat, aby koneční uživatelé splňovali technické požadavky stanovené Komisí.

(12) Proces sdílení informací o CIP mezi příslušnými zúčastněnými stranami vyžaduje vztah důvěry v tom smyslu, aby nedošlo ke zveřejnění interních nebo citlivých informací sdílených dobrovolně a aby byly citlivé údaje přiměřeně chráněny.

(13) Přístup k CIWIN by měl být omezen na oprávněné uživatele v souladu se stanovenými podmínkami, postupy a bezpečnostními opatřeními. Zatímco v členských státech by měl být přístup uživatelů omezen na příslušné vnitrostátní orgány, přístup v Komisi by měl být omezen na příslušné útvary.

(14) Náklady, jež vzniknou provozem CIWIN na úrovni Společenství, by měly být hrazeny z prostředků Společenství nebo z příslušných programů Společenství.

(15) Náklady, jež vzniknou provozem CIWIN na vnitrostátní úrovni, by měly být financovány samotnými členskými státy, pokud předpisy Společenství nestanoví jinak.

(16) Jelikož cílů opatření, jež má být přijato, totiž bezpečné a rychlé výměny informací mezi členskými státy, nemůže být dosaženo uspokojivě na úrovni členských států, a proto z důvodu účinků plánovaného opatření jich může být dosaženo lépe na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku toto rozhodnutí nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné k dosažení těchto cílů.

(17) Toto rozhodnutí respektuje základní práva a dodržuje zásady uznávané zejména Listinou základních práv Evropské unie,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1 Předmět

Tímto rozhodnutím se zřizuje zabezpečený informační, komunikační a výstražný systém – výstražná informační síť kritické infrastruktury (CIWIN) – s cílem napomoci členským státům při výměně informací o sdílených hrozbách, zranitelnosti a příslušných opatřeních a strategiích ke snížení rizik souvisejících s CIP.

Článek 2 Definice

Pro účely tohoto rozhodnutí se použijí tyto definice:

„Kritickou infrastrukturou“ se rozumí takové prostředky, systémy nebo jejich části nacházející se v členských státech, jež jsou nezbytné pro zachování životně důležitých společenských funkcí, zdraví, bezpečnosti, zabezpečení, hospodářského nebo společenského blahobytu obyvatel a jejichž narušení nebo zničení by mělo v členském státě značný dopad v důsledku selhání těchto funkcí.

„Zúčastněným členským státem“ se rozumí členský stát, který podepsal s Komisí memorandum o porozumění.

„Správcem CIWIN“ se rozumí kontaktní místo pro záležitosti CIWIN v příslušném členském státě nebo v Komisi, které zajišťuje odpovídající využívání CIWIN a shodu s pokyny pro uživatele v příslušném členském státě nebo Komisi.

„Hrozbou“ se rozumí jakýkoli náznak, okolnost nebo událost, které mohou narušit nebo zničit kritickou infrastrukturu nebo některý její prvek.

Článek 3Účast

Účast v CIWIN a její využívání jsou dostupné všem členským státům. Účast v CIWIN je podmíněna podpisem memoranda o porozumění, které obsahuje technické a bezpečnostní požadavky platné pro CIWIN a informace o místech, která mají být napojena na CIWIN.

Článek 4 Funkce

1. CIWIN má z tyto dvě funkce:

2. elektronické fórum pro výměnu informací týkajících se CIP;

3. funkce včasného varování, která zúčastněným členským státům a Komisi umožní zveřejňovat výstrahy o bezprostředních rizicích a hrozbách pro kritickou infrastrukturu.

4. Elektronické fórum se skládá ze stálých oblastí a dynamických oblastí.

Stálé oblasti jsou do systému začleněny trvale. Ačkoli jejich obsah je možno upravit, tyto oblasti nemohou být odstraněny, přejmenovány nebo nelze přidat nové oblasti. Seznam stálých oblastí je uveden v příloze I.

Dynamické oblasti jsou vytvořeny na žádost a slouží zvláštnímu účelu. Jejich existence je ukončena po splnění jejich původního účelu. Seznam dynamických oblastí, které budou vytvořeny po zřízení CIWIN, je obsažen v příloze II.

Článek 5Úloha členských států

5. Zúčastněné členské státy určí správce CIWIN a informují o něm Komisi. Správce CIWIN odpovídá za udělení nebo odmítnutí přístupových práv k CIWIN v rámci příslušného členského státu.

6. Zúčastněné členské státy zajistí přístup k CIWIN v souladu s pokyny přijatými Komisí.

7. Zúčastněné členské státy poskytnou a pravidelně aktualizují příslušné informace o CIP, které jsou ve společném zájmu EU.

Článek 6Úloha Komise

8. Komise odpovídá za:

9. technický rozvoj a řízení CIWIN, včetně její informační struktury a prvků pro výměnu informací;

10. stanovení pokynů k podmínkám používání systému, včetně důvěrnosti údajů, předávání, ukládání, uchovávání a výmazu informací. Komise rovněž stanoví podmínky a postupy pro udělení úplného nebo selektivního přístupu k CIWIN.

11. Komise jmenuje správce CIWIN, který odpovídá za udělení nebo odmítnutí přístupových práv k CIWIN v rámci Komise.

12. Komise poskytne a pravidelně aktualizuje příslušné informace o CIP, které jsou ve společném zájmu EU.

Článek 7Bezpečnost

13. CIWIN je vytvořena jako zabezpečený systém podléhající utajení a je schopna zpracovávat informace až po úroveň RESTREINT UE.

Komise rozhodne o nejvhodnější technologické platformě pro CIWIN a uživatelé musí splňovat technické požadavky stanovené Komisí.

Stupeň utajení CIWIN se podle potřeby zvýší.

14. Práva uživatelů na přístup k dokumentům jsou udělena na základě zásady „opodstatněné potřeby přístupu k informacím“ a vždy musí být dodrženy zvláštní pokyny autora týkající se ochrany a šíření daného dokumentu.

15. Členské státy a Komise přijmou nezbytná bezpečnostní opatření s cílem:

16. zabránit přístupu nepovolaných osob k CIWIN;

17. zaručit, aby při používání CIWIN měly oprávněné osoby přístup pouze k údajům v rámci jejich pravomoci;

18. zabránit tomu, aby informace o systému byly čteny, kopírovány, měněny nebo vymazány nepovolanými osobami.

19. Poskytnutím informací do CIWIN není dotčeno vlastnictví dotyčných informací. Oprávnění uživatelé mají výlučnou odpovědnost za informace, které poskytnou, a zajistí, aby jejich obsah byl plně v souladu se stávajícími právními předpisy Společenství a vnitrostátními právními předpisy.

Článek 8Pokyny pro uživatele

Komise vypracuje a pravidelně aktualizuje pokyny pro uživatele, které obsahují veškeré informace o funkcích a úlohách CIWIN.

Článek 9 Náklady

Náklady, které vzniknou v souvislosti s provozem, údržbou a centrálním fungováním CIWIN, jsou hrazeny z rozpočtu Společenství. Náklady spojené s přístupem uživatelů k CIWIN v rámci zúčastněných členských států hradí zúčastněné členské státy.

Článek 10Přezkum

Komise každé tři roky přezkoumá a vyhodnotí fungování CIWIN a předkládá pravidelné zprávy členským státům.

První zpráva, která bude předložena do tří let od vstupu tohoto rozhodnutí v platnost, určí zejména ty prvky sítě Společenství, které je třeba zlepšit nebo upravit. Bude obsahovat rovněž návrhy, které Komise pokládá za potřebné pro změnu nebo úpravu tohoto rozhodnutí.

Článek 11Datum použitelnosti

Toto rozhodnutí se použije ode dne 1. ledna 2009.

Článek 12Určení

Toto rozhodnutí je určeno členským státům.

V Bruselu dne

Za Radu

předseda / předsedkyně

PŘÍLOHA I

STÁLÉ OBLASTI CIWIN

Stálé oblasti uvedené v článku 4 jsou tvořeny těmito oblastmi:

20. Oblasti členských států, které každému zúčastněnému členskému státu umožňují vytvořit v rámci portálu CIWIN svou vlastní oblast. Za organizaci, správu a obsah této oblasti odpovídají výlučně členské státy. Tato oblast bude přístupná výhradně uživatelům z příslušného členského státu.

21. Odvětvové oblasti s 11 zvláštními odvětvími: chemický průmysl, energetika, finančnictví, potraviny, zdraví, IKT, odvětví jaderného palivového cyklu, výzkumná zařízení, vesmír, doprava a voda. Bude existovat rovněž meziodvětvová dílčí oblast pro všeobecná témata a záležitosti, které mají význam pro více odvětví.

22. Oblast správce CIWIN sloužící jako platforma pro strategickou koordinaci a spolupráci, která má podpořit a zlepšit spolupráci a komunikaci, co se týká ochrany kritické infrastruktury. Tato oblast bude přístupná výhradně správcům CIWIN.

23. Oblast pro vnější spolupráci EU zaměřující se na zvýšení povědomí o vnější spolupráci v oblasti ochrany kritické infrastruktury a norem ochrany kritické infrastruktury mimo EU.

24. Kontaktní adresář k usnadnění vyhledávání kontaktních údajů o ostatních uživatelích CIWIN nebo o odbornících na ochranu kritické infrastruktury.

PŘÍLOHA II

DYNAMICKÉ OBLASTI CIWIN

Dynamickými oblastmi uvedenými v článku 4 jsou tyto oblasti::

25. oblast pracovních skupin odborníků s cílem podpořit práci skupin odborníků na CIP;

26. oblast projektů obsahující informace o projektech financovaných Komisí;

27. oblasti výstrah, které mohou být vytvořeny v případě, že v systému včasného varování je spuštěna výstraha, a budou představovat komunikační kanál během činností souvisejících s CIP;

28. zvláštní tematická oblast zaměřující se konkrétní témata.

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1. NÁZEV NÁVRHU:

Rozhodnutí Rady o výstražné informační síti kritické infrastruktury (CIWIN)

2. RÁMEC ABM / ABB

Aktivita 18.05: Bezpečnost a ochrana svobod

Cíl 2: Ochrana kritické infrastruktury

3. ROZPOČTOVÉ LINIE

3.1. Rozpočtové linie (provozní linie a související linie na technickou a administrativní pomoc (ex – linie B..A)) včetně okruhů:

Rozpočtová linie: 18.050800

Okruh: Prevence, připravenost a zvládání následků terorismu

3.2. Doba trvání akce a finančního dopadu:

Od roku 2009

3.3. Rozpočtové charakteristiky:

Rozpočtová linie | Druh výdajů | Nové | Příspěvek ESVO | Příspěvky od kandidátských zemí | Okruh ve finančním výhledu |

18.050800 | Nepov. | Rozl.[5] | NE | NE | NE | 3A |

4. SHRNUTÍ ZDROJŮ

4.1. Finanční zdroje

4.1.1. Shrnutí prostředků na závazky (PZ) a prostředků na platby (PP)

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

Druh výdajů | Oddíl č. | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | Celkem |

Provozní výdaje[6] |

Prostředky na závazky (PZ) | 8.1. | a | 0,95 | 0,55 | 0,55 | 0,55 | 0,55 | 3,15 |

Prostředky na platby (PP) | b | 0,95 | 0,55 | 0,55 | 0,55 | 0,55 | 3,15 |

Administrativní výdaje jako součást referenční částky[7] |

Technická a administrativní pomoc (NP) | 8.2.4. | c | Neuv. | Neuv. | Neuv. | Neuv. | Neuv. | Neuv. |

CELKOVÁ REFERENČNÍ ČÁSTKA |

Prostředky na závazky | a+c | 0,95 | 0,55 | 0,55 | 0,55 | 0,55 | 3,15 |

Prostředky na platby | b+c | 0,95 | 0,55 | 0,55 | 0,55 | 0,55 | 3,15 |

Administrativní výdaje nezahrnuté do referenční částky[8] |

Lidské zdroje a související výdaje (NP) | 8.2.5. | d | 0,117 | 0,117 | 0,117 | 0,117 | 0,117 | 0,585 |

Administrativní náklady, kromě nákladů na lidské zdroje a souvisejících nákladů, nezahrnuté do referenční částky (NP) | 8.2.6. | e | 0,015 | 0,015 | 0,015 | 0,015 | 0,015 | 0,075 |

PZ CELKEM včetně nákladů na lidské zdroje | a+c+d+e | 1,082 | 0,682 | 0,682 | 0,682 | 3,81 |

PP CELKEM včetně nákladů na lidské zdroje | b+c+d+e | 1,082 | 0,682 | 0,682 | 0,682 | 3,81 |

4.1.2. Soulad s finančním plánem

( Návrh je v souladu se stávajícím finančním plánem.

( Návrh si vyžádá změnu plánu a úpravu příslušného okruhu finančního výhledu.

( Návrh může vyžadovat použití ustanovení interinstitucionální dohody[9] (tj. nástroje pro flexibilitu nebo revizi finančního výhledu).

4.1.3. Finanční dopady na straně příjmů

( Návrh nemá žádné finanční dopady na příjmy

( Návrh má finanční dopady na příjmy s následujícím účinkem:

4.2. Lidské zdroje – pracovníci na plný úvazek (včetně úředníků, dočasných zaměstnanců a externích pracovníků) — viz podrobnosti v bodě 8.2.1.

Roční potřeba | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 |

Celkový objem lidských zdrojů | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 |

5. CHARAKTERISTIKY A CÍLE

5.1. Potřeba, která má být uspokojena v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu

Zvláštním cílem CIWIN je umožnit koordinaci a spolupráci, pokud jde o informace o ochraně kritické infrastruktury na úrovni EU. Zejména by měla zajistit bezpečnou a strukturovanou výměnu informací, a tak svým uživatelům umožnit, aby rychle a účinně poznali osvědčené postupy v ostatních členských státech, a členským státům umožnit využívání systému včasného varování týkajícího se CIP.

5.2. Přidaná hodnota zásahu ze strany Společenství, provázanost návrhu s dalšími finančními nástroji a možná synergie

Ačkoli ochrana kritické infrastruktury spadá do pravomoci jednotlivých členských států, přeshraniční platforma pro výměnu informací, která zahrnuje celou EU a která zajišťuje, aby informace byly k dispozici všem členským státům, jež z nich mohou mít prospěch, může být vytvořena nepochybně pouze na úrovni EU. Žádný členský stát nemůže sám zajistit celoevropskou výměnu informací nebo výměnu rychlých výstrah. Je proto zřejmé, že opatření na úrovni EU zajišťuje přidanou hodnotu koordinace jednotlivých informací, které již mohou být dostupné, nejsou však sdíleny s ostatními. Pouze evropský přístup může zajistit, aby se členským státům, které chtějí sdílet a dostávat informace, dostalo stejného zacházení, aby spolupráce nerozlišovala mezi členskými státy ze zeměpisného hlediska a aby se informace skutečně dostaly k těm, kteří je chtějí obdržet.

5.3. Cíle, očekávané výsledky a související ukazatele návrhu v kontextu rámce ABM

Zvláštním cílem CIWIN je podnítit vypracování náležitých opatření, která usnadní výměnu osvědčených postupů, a rovněž působit jako prostředek pro bezpečné předávání výstrah a informací o bezprostředních hrozbách. Systém by měl zajistit, že „správní lidé budou mít informace ve správný čas“.

Vytvoření CIWIN bylo naplánováno již ve sdělení o Evropském programu na ochranu kritické infrastruktury (EPCIP) a samotná CIWIN jako nástroj IT je jedním z operativních cílů EPCIP. Nicméně operativní (dílčí) cíl, jehož má CIWIN dosáhnout, lze stanovit takto:

- poskytnout nástroj IT, který usnadní spolupráci členských států v oblasti CIP, který nabídne účinnou a rychlou alternativu k často časově náročným způsobům vyhledávání informací a který členským státům umožní přímou komunikaci a poskytování informací, které považují za důležité.

5.4. Způsob provádění (orientační)

( Centralizované řízení

( přímo ze strany Komise

( nepřímo na základě pověření pro:

( výkonné agentury

( subjekty, které Společenství zřídila, uvedené v článku 185 finančního nařízení

( vnitrostátní veřejné subjekty / subjekty pověřené veřejnou službou

( Sdílené nebo decentralizované řízení

( spolu s členskými státy

( spolu se třetími zeměmi

( Společné řízení s mezinárodními organizacemi (uveďte s kterými)

Příslušné poznámky:

6. MONITOROVÁNÍ A HODNOCENÍ

6.1. Monitorovací systém

K posouzení pokroku dosaženého prostřednictvím CIWIN bude nutno používat tyto ukazatele pokroku:

- počet členských států účastnících se systému CIWIN (pravidelně by jej mělo využívat nejméně 20 členských států, aby bylo možno systém považovat za úspěšný);

- úroveň důvěrnosti vyměněných informací (poskytují členské státy pouze informace nepodléhající utajení, nebo jsou poskytovány rovněž utajované informace);

- je CIWIN využívána skupinou odborníků na CIP jako hlavní nástroj pro výměnu stanovisek k dosažení cílů (např. stanovení kritérií k určení kritické infrastruktury v určitých odvětvích)?

6.2. Hodnocení

6.2.1. Hodnocení předem (ex-ante)

Po ukončení zkušebního období (pilotní projekt CIWIN) v roce 2009 Komise zašle orgánům členských států stručné dotazníky s cílem posoudit jejich spokojenost se systémem a ověřit, zda přispívá k obecným cílům iniciativy týkající se CIWIN (a návrhy možných nových funkcí nebo zrušení funkcí, které nefungují náležitě).

Dále bylo provedeno posouzení dopadů, které je připojeno k tomuto návrhu.

6.2.2. Opatření přijatá po průběžném / následném hodnocení (ex post) (na základě podobných zkušeností z minulosti)

Hlavní opatření k monitorování a vyhodnocení by se mělo zaměřit na zásadu „spokojenosti uživatele“.

- Funkční systém by poté měl být Komisí přezkoumáván každé tři roky. Komise při svém přezkumu bude vycházet ze stanovisek členských států obdržených na pravidelných zasedáních kontaktních míst pro záležitosti ochrany kritické infrastruktury.

6.2.3. Podmínky a periodicita budoucího hodnocení

CIWIN bude posouzena na základě ukazatelů uvedených v bodě 6.1. po prvních třech letech od svého vytvoření.

7. OPATřENÍ PROTI PODVODůM

Ochrana finančních zájmů Společenství a boj proti podvodům a nesrovnalostem tvoří nedílnou součást tohoto rozhodnutí.

Za administrativní monitorování smluv a plateb budou odpovídat příslušné útvary Komise. Na všechny operace financované na základě tohoto rozhodnutí budou ve všech fázích projektového cyklu dohlížet příslušné útvary Komise. Při dohledu se bude přihlížet k smluvním povinnostem a rovněž k zásadám analýzy nákladů a přínosů a řádnému finančnímu řízení.

Jakákoli dohoda nebo smlouva uzavřená na základě tohoto rozhodnutí dále výslovně stanoví monitorování výdajů schválených v rámci projektů/programů a řádné provádění činností, jakož i finanční kontrolu ze strany Komise, včetně Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF), a audity Účetního dvora, v případě potřeby na místě. Tyto dohody nebo smlouvy opravňují Komisi (OLAF) provádět kontroly a inspekce na místě v souladu s nařízením Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem.

Zvláštní pozornost bude věnována povaze výdajů (způsobilost výdajů), dodržení rozpočtů (skutečné výdaje) a ověření podpůrných informací a příslušné dokumentace (doložení výdajů).

8. PODROBNOSTI O ZDROJÍCH

8.1. Cíle návrhu z hlediska jejich finanční náročnosti

Prostředky na závazky v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 |

(18) (19) Úředníci nebo dočasní zaměstnanci [11](XX 01 01) | (20) AD | (21) 0,5 | (22) 0,5 | (23) 0,5 | (24) 0,5 | (25) 0,5 |

AST | 0,5 | 0,5 | 0,5 | 0,5 | 0,5 |

Zaměstnanci financovaní[12] podle čl. XX 01 02 |

Ostatní zaměstnanci[13] financovaní podle čl. XX 01 04/05 |

CELKEM | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 |

8.2.2. Popis úkolů, které vyplývají z akce

Hlavní úkol úředníků Komise se zaměří na úlohu správce CIWIN. Úředníci Komise budou proto odpovídat za podobu řešení, budou vyřizovat žádosti o vytvoření dynamických oblastí a budou pověřeni vytvořením dynamických oblastí a odstraněním nevyužívaných nebo zrušených oblastí. Úloha správce bude vyhrazena Komisi.

8.2.3. Původ lidských zdrojů (statutární pracovní místa)

( Pracovní místa vyčleněná v současnosti na řízení programu, který má být nahrazen nebo prodloužen

( Pracovní místa předběžně vyčleněná v rámci procesu RSP / PNR na rok n

( Pracovní místa, o něž je třeba požádat v příštím procesu RSP / PNR

( Pracovní místa, jež mají být obsazena převedením stávajících zdrojů v rámci řídícího útvaru (interní přeobsazování)

( Pracovní místa požadovaná pro rok n, avšak neplánovaná v procesu RSP / PNR dotyčného roku

8.2.4. Další administrativní výdaje zahrnuté v referenční částce (XX 01 04/05 — Výdaje na správu a řízení)

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

Rozpočtová linie (číslo a okruh) | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | CELKEM |

Další technická a administrativní pomoc | Neuv. | Neuv. | Neuv. | Neuv. | Neuv. | Neuv. |

- interní (intra muros) |

- externí (extra muros) |

Technická a administrativní pomoc celkem | Neuv. | Neuv. | Neuv. | Neuv. | Neuv. | Neuv. |

8.2.5. Finanční náklady na lidské zdroje a související náklady nezahrnuté v referenční částce

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

Druh lidských zdrojů | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 |

Úředníci nebo dočasní zaměstnanci (XX 01 01) | 0, 117 | 0, 117 | 0,117 | 0,117 | 0,117 |

Zaměstnanci financovaní podle čl. XX 01 02 (pomocní pracovníci, přidělení národní odborníci, smluvní zaměstnanci atd.) (upřesněte rozpočtovou linii) |

Náklady na lidské zdroje a související náklady celkem (NEZAHRNUTÉ do referenční částky) | 0,117 | 0,117 | 0,117 | 0,117 | 0,117 |

Výpočet – Úředníci a dočasní zaměstnanci |

Viz bod 8.2.1. |

Výpočet – Zaměstnanci financovaní podle článku XX 01 02 |

Neuv. |

2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | CELKEM |

XX 01 02 11 01 — Služební cesty | 0,01 | 0,01 | 0,01 | 0,01 | 0,01 | 0,05 |

XX 01 02 11 02 — Schůze a konference | 0,005 | 0,005 | 0,005 | 0,005 | 0,005 | 0,025 |

XX 01 02 11 03 — Výbory[15] | Neuv. | Neuv. | Neuv. | Neuv. | Neuv. | Neuv. |

XX 01 02 11 04 — Studie a konzultace | Neuv. | Neuv. | Neuv. | Neuv. | Neuv. | Neuv. |

XX 01 02 11 05 — Informační systémy | Neuv. | Neuv. | Neuv. | Neuv. | Neuv. | Neuv. |

2 Ostatní výdaje na řízení celkem (XX 01 02 11) | Neuv. | Neuv. | Neuv. | Neuv. | Neuv. | Neuv. |

3 Ostatní výdaje administrativního charakteru (upřesněte i s odkazem na rozpočtovou linii) | Neuv. | Neuv. | Neuv. | Neuv. | Neuv. | Neuv. |

Administrativní výdaje celkem, kromě nákladů na lidské zdroje a souvisejících nákladů (NEZAHRNUTÉ do referenční částky) | 0,015 | 0,015 | 0,015 | 0,015 | 0,015 | 0,075 |

Výpočet – Další administrativní výdaje nezahrnuté do referenční částky |

Neuv. |

[1] Úř. věst. C , , s. .

[2] Úř. věst. C , , s. .

[3] 14894/04.

[4] KOM(2006) 786 v konečném znění.

[5] Rozlišené prostředky, dále jen „RP“.

[6] Výdaje, které nespadají pod kapitolu xx 01 příslušné hlavy xx.

[7] Výdaje v rámci článku xx 01 04 hlavy xx.

[8] Výdaje v rámci kapitoly xx 01 kromě článků xx 01 04 nebo xx 01 05.

[9] Viz body 19 a 24 interinstitucionální dohody.

[10] Jak je popsáno v bodě 5.3.

[11] Tyto náklady NEJSOU zahrnuty v referenční částce.

[12] Tyto náklady NEJSOU zahrnuty v referenční částce.

[13] Tyto náklady jsou zahrnuty do referenční částky.

[14] Měl by být uveden odkaz na konkrétní legislativní finanční výkaz dotyčných výkonných agentur.

[15] Uveďte přesně druh výboru a skupinu, do níž náleží.