16.2.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 44/84

1.1

V lisabonské agendě by mělo být v nejširším slova smyslu zdůrazněno podnikání, které je schopné motivovat a podporovat inovující a kreativní podnikavost, jako jeden z klíčových nástrojů pro vytváření většího růstu a lepších pracovních míst, jakož i pro dosažení sociální soudržnosti a potírání sociálního vyloučení.

V naší globální společnosti je rozhodující, aby podnikavost byla podporována a zároveň rozvíjena na makro-, mezo- a mikroúrovni a aby nabízela vyvážený přístup s tím, že bude respektován specifický charakter každé úrovně.

1.2

Vzdělávání a odborná příprava všech věkových a dovednostních skupin musí motivovat kreativitu a potenciál všech jednotlivců. EHSV podporuje přenos osvědčených metod a upozorňuje na příklad norské vládní strategie (1) a sítě Junior Achievement Young Enterprise (JA-YE) pro podporu podnikatelského přístupu ve vzdělávání a odborné přípravě jako na hodnotné modely, které by mohly inspirovat jiné země.

1.3

Bylo by vhodné mobilizovat veřejné a soukromé subjekty za účelem rozvoje podnikavosti v nejširším slova smyslu v různých kategoriích společnosti, organizacích a u jednotlivců.

1.4

Evropská komise by měla rozvinout rámec pro hodnocení pokroků, pro šíření osvědčených postupů, jakož i pro podporování hodnoty podnikavosti u evropských občanů v souvislosti s lisabonskou agendou. Výměna osvědčených postupů je důležitá a pokrok by bylo možné monitorovat prostřednictvím každoročních hodnotících konferencí.

1.5

Sociální partneři by měli brát v úvahu výhody, jež představuje podpora podnikavosti jako jeden z faktorů, které mohou vést k vytváření většího počtu lepších pracovních míst. Měli by zintenzívnit své úsilí a posílit sociální dialog, aby našli společný prostor pro vyvážený přístup.

1.6

V zájmu společnosti a sociálních inovací je třeba podporovat sociální ekonomiku a roli nevládních organizací při rozvoji podnikavosti. Zvláštní role těchto společností musí být uznána na evropské úrovni v nových hlavních směrech zaměstnanosti na období 2008–2010.

1.7

EHSV podporuje iniciativu GŘ pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti zahájit „Inkluzivní podnikatelskou strategii“ a hodlá se této iniciativy aktivně zúčastnit.

1.8

Pozitivní vzory a činnosti v médiích a představy, které vzbuzují o podnikání, podnikatelích, stejně jako o vzdělávacích strategiích, které podporují, a dále o kreativitě a inovacích, jsou zásadní pro vytváření Evropy s podnikatelským duchem. Pro utváření Evropy s podnikatelským duchem je zásadní, aby média informovala také o příkladech činností, které vytvářejí pozitivní obraz (image) škol nebo vzdělávacích strategií podporujících rozvoj tvořivosti a předpokladů inovativního jednání, stejně jako pozitivní obraz podobně fungujících podniků a podnikatelů.

1.9

Pokud má mít podnikavost dopad na lisabonské cíle, musí být zohledněna v co nejvíce evropských politikách a programech.

1.10

EHSV by podpořil komisaře Figeľa a komisaře Verheugena ve společném projektu GŘ pro vzdělávání a kulturu a GŘ pro podniky a průmysl při propagaci přínosu a významu podnikatelských dovedností a přístupu v rámci lisabonské agendy tím, že by byl rok 2009 vyhlášen rokem inovací, kreativity a podnikavosti.

2.1

Toto stanovisko z vlastní iniciativy se zaměří na potřebu podpory podnikavosti v nejširším slova smyslu jako jednoho z klíčových faktorů sociálního a hospodářského rozvoje, a tudíž i na způsob, jímž mohou lidský kapitál a kreativita přispět k lisabonským cílům.

2.2

Evropská komise definovala podnikatelské schopnosti takto:

„Podnikatelskými schopnostmi se rozumí schopnost jedince převádět myšlenky do praxe, která předpokládá tvořivost, schopnost zavádět novinky a nést rizika i plánovat a řídit projekty s cílem dosáhnout určitých cílů. Tato schopnost je přínosná pro všechny v každodenním životě doma a ve společnosti, zaměstnancům pomáhá pochopit souvislosti jejich práce a umožňuje jim chopit se příležitostí a je základem specifičtějších dovedností a znalostí, které potřebují podnikatelé zabývající se sociálními nebo obchodními činnostmi“ (2).

2.3

V souladu s lisabonskou agendou je cílem EU „stát se nejkonkurenceschopnější a nejdynamičtější znalostní ekonomikou na světě“ a především „schopnou udržitelného hospodářského růstu, s více a lepšími pracovními místy a větší sociální soudržností“.

2.4

Navzdory velkému úsilí dosáhnout lisabonských cílů musí být splněno ještě mnohem více dalších požadavků. Podpora a uplatnění podnikavosti ve společnosti, společenských skupinách, v organizacích a u jednotlivců hraje jednu z ústředních úloh v tom smyslu, že vede k růstu a konkurenceschopnosti v Evropě a zároveň zajišťuje sociální a environmentální udržitelnost.

2.5

V únoru 2005 Komise (3) navrhla nový začátek Lisabonské strategie a zaměřila úsilí Evropské unie na dva hlavní úkoly: dosáhnout vyššího a trvalého růstu a vytvářet více pracovních míst a lepší pracovní místa. Kromě dalších opatření strategie zdůrazňuje význam podpory rozvinutější podnikatelské kultury a vytváření prostředí, jež je příznivé pro malé a střední podniky, a to i prostřednictvím podnikatelského přístupu ve vzdělávání a v odborné přípravě na odpovídající úrovni vzdělávacího systému. Důležitou úlohu při podpoře podnikatelství a motivování k výběru podnikatelské dráhy, zvláště u žen a mladých lidí, by měla rovněž plnit komunikace a sdělovací prostředky, stejně jako kreativní činnost (4).

Podnikavost spočívá v důležitých základních schopnostech a postojích, které mohou být stimulovány prostřednictvím celoživotního učení za účelem podpory všech tří prvků Lisabonské strategie:

2.6

Toto stanovisko navazuje na velký počet důležitých stanovisek EHSV, která se zaměřila na různé aspekty podnikání, zejména stanovisko k tématu „Podpora podnikatelského smýšlení prostřednictvím vzdělávání a školství“ (5) a novější stanovisko k tématu „Potenciál podniků, zejména malých a středních podniků“ za účelem podpory Lisabonské strategie, podnikavosti a zaměstnatelnosti (6).

2.7

Výbor navíc vypracoval několik stanovisek k Lisabonské strategii, v nichž zdůraznil hodnotu inovací a kreativity, klíčového kritéria podnikavosti, jako základní kompetence pro splnění lisabonských cílů. Nejnovější stanoviska rovněž poukazují na stejnou skutečnost (7).

2.8

Toto stanovisko rozšíří předchozí stanoviska a zaměří se na přidanou hodnotu inovačního, kreativního a podnikatelského ducha pro společnost a na způsob, jímž jej mohou jednotlivé subjekty podporovat. Je velice důležité, aby tyto dovednosti a postoje byly motivovány od raného věku, a každý jednotlivec tak mohl vyjádřit svůj potenciál, a aby byly dále rozvíjeny prostřednictvím celoživotního vzdělávání, které začíná na základní škole, přičemž je třeba vždy respektovat celkový rozvoj osobnosti nejmladších žáků.

2.9

Na stanovisko by se mělo rovněž nahlížet v kontextu zaměření na program současného předsedy Výboru: „Podnikání s lidskou tváří“, v němž je podnikání považováno za pokrok společnosti, stejně jako ekonomika a inovace, spíše než pouhé dosažení zisku. V této souvislosti předseda EHSV zvažuje, že by Výbor v roce 2008 uspořádal konferenci s názvem „Podnikání s lidskou tváří“.

3.1

EHSV bere na vědomí definici podnikatelských schopností, jak ji uvádí Evropská komise, a přeje si zdůraznit její širokou koncepci na jedné straně a na straně druhé potřebu mobilizovat veřejné a soukromé subjekty, aby se stala realitou, pokud má být dosaženo lisabonských cílů.

3.2

Na podnikání se musí nahlížet z širší perspektivy, než je klasické pojetí jednotlivců, kteří zakládají a rozvíjejí podniky z ekonomických a finančních důvodů.

3.3

Invence, tvořivost a inovace ve skupině, v podniku či na úrovni společnosti se neomezuje na pouhý souhrn podnikavosti jednotlivců, kteří je tvoří. Z toho důvodu je třeba rozlišit úrovně vývoje podnikavosti.

3.4

Musí být plně uznány sociální a další hnací síly podnikání. Podnikavost je společenský jev přítomný ve všech etapách lidského života. Jedná se o široké kulturní pojetí sociálního procesu a aktivit, které lidé vykonávají pro osobní, společenský či ekonomický prospěch. Takový pohled na podnikání umožní posílit lidský a společenský kapitál, který má prvořadý význam pro inovující společnost a hospodářskou konkurenceschopnost a zároveň povede k lepší integraci různorodých skupin.

3.5

Vzdělávání musí tuto perspektivu podporovat tím, že bude stimulovat podnikavost a rozvinutější podnikatelskou kulturu.

3.6

Sociální partneři musí zintenzívnit své úsilí o nalezení společného základu pro vyvážená opatření v zájmu podpory kreativity, inovací a podnikavosti, které povedou k většímu počtu lepších pracovních míst. Přirozenou součástí jejich zapojení by mělo být informování a posílení sociálního dialogu.

3.7

Evropská komise vyzdvihla nejdůležitější znalosti, dovednosti a postoje související s podnikavostí (8).

3.8

EHSV by se též zmínil o znalostech jednotlivců a o pochopení hodnoty sociální odpovědnosti podniků a podnikatelské činnosti, jejímž cílem není vždy zisk, jako o prostředku podporujícím vytváření kapacit ve společnosti, zapojení slabších skupin do trhu práce a další sociální cíle. Je však velmi důležité vytvořit vhodné podmínky a dovednosti pro tyto skupiny, aby mohly rozvíjet svou podnikavost.

3.9

Inovativní a kreativní přístup je potřebný pro vytváření většího počtu lepších pracovních míst, dosažení sociální soudržnosti a pro potírání sociálního vyloučení za účelem řešení výzev globalizace, stárnutí populace, ochrany životního prostředí a podporování znalostí. Z tohoto důvodu je pro lisabonskou agendu vysoce důležitý.

3.10

Studie prokazují, že statisticky existuje důležitá vazba mezi podnikáním a hospodářským růstem, což vede k dynamickému trhu pracovních míst s nižší nezaměstnaností (9). Podnikání má zvláštní význam pro minoritní skupiny, které jsou mimo pracovní trh.

3.11

Pro vytvoření této pozitivní vazby je důležité, aby byla stimulována podnikavost, jež by vyústila v udržitelný proces blahobytu a vytváření pracovních míst.

4.1.1

EHSV znovu potvrzuje svou podporu klíčovým bodům pro posílení podnikavosti, již vyjádřil v roce 2006 (10):

Je třeba lepšího přenosu znalostí mezi vzdělávacími zařízeními, včetně vysokých škol a zařízení pro další vzdělávání, za účelem sdílení informací a zefektivnění programů zaměřených na studenty vysokých škol.

4.1.2

Obecná zodpovědnost za podnikatelský přístup ve vzdělávání leží na vzdělávacích ústavech.

4.1.3

Odbornou školní přípravu na podnikání lze shrnout takto:

4.1.4

EHSV si též přeje zdůraznit některé závěry různých studií, které dospěly k tomu, že podnikatelský přístup ve vzdělávání:

4.1.5

EHSV lituje, že program Mládež v akci (14) se o podnikání nezmiňuje. Podnikavost a podnikání budou hrát klíčovou úlohu v rozvoji a zlepšení pracovních příležitostí pro budoucí mládež. Je tudíž naprosto nezbytné, aby byla tato hodnota zahrnuta do co největšího počtu evropských politik a programů.

4.2.1

Široký přístup k podnikavosti umožní rozvíjet kreativitu všech, včetně nejvíce znevýhodněných osob. Je tudíž potřeba uznat a podporovat kreativitu a potenciál, který se skrývá v každém z nás. Podnikavost může být považována za prostředek pro posílení nezávislosti jednotlivců, vytváření společných cílů a sociálních změn. Evropa musí plně využít kreativity pracovníků a občanů, aby podporovala kulturu, která ji učiní sociální a konkurenceschopnou. Podnikatelský duch podpoří zapojení občanů ve společnosti.

4.2.2

Mají-li být programy účinné, je zásadně důležité, aby byly do podnikatelského přístupu ve vzdělávání zapojeny všechny zainteresované strany. Úspěšným příkladem spolupráce zainteresovaných stran občanské společnosti za účelem dosažení cílů podnikatelského přístupu ve vzdělávání je norská strategie. V příkladu uvedeném v příloze (15) norská vláda, ministerstvo školství a ministerstvo pro podnikání velmi úzce spolupracovaly s programem JA-YE (16), stejně jako se sociálními partnery od místní až po národní úroveň a využily spojení dovedností a zapojení zaměstnavatelů, odborových organizací, veřejné správy a též rodičů.

4.2.3

Je nezbytné podporovat podnikavost ve veřejné sféře s cílem poskytnout více uživatelsky příjemných a efektivních služeb. Toho však nemůže být dosaženo, pokud budou zavedeny pouze samotné tržní filozofie a mechanismy. Ty musí doplnit cíl veřejného sektoru, jímž je prosadit obecné zájmy občanů a umožnit zaměstnancům zvýšit kvalitu jejich práce prostřednictvím podnikatelského ducha v rámci nových forem organizace.

4.2.4

GŘ pro zaměstnanost navrhlo vytvořit strategii pro „Inkluzivní podnikání“ (17), která uplatní široký přístup a zaměří se zvláště na otázku integrovaného podnikání a sociálních podniků programu Equal, který je součástí nových strukturálních fondů na období 2007–2013. EHSV tuto iniciativu podporuje a hodlá se jí aktivně účastnit, avšak podotýká, že se musí opírat o stálou strukturu spadající pod GŘ pro zaměstnanost a musí jí být poskytnuty odpovídající finanční prostředky.

4.2.5

EHSV si přeje navázat na svůj návrh předložený ve svém předchozím stanovisku (18), jenž se týká propagace Evropského roku podnikání 2009. EHSV však nyní chápe, že GŘ pro vzdělávání a kulturu vyhlásí rok 2009 Evropským rokem inovací a kreativity, a proto podporuje Komisi ve společné iniciativě GŘ pro vzdělávání a kulturu a GŘ pro podniky a průmysl s cílem podpořit také přínos a význam podnikatelských schopností a přístupu v kontextu lisabonské agendy tím, že rok 2009 vyhlásí Evropským rokem inovací, kreativity a podnikavosti.

4.3.1

Podle Evropské komise (19) je podpora nových podniků hlavním faktorem pro vytváření pracovních příležitostí a zlepšení konkurenceschopnosti a růstu v Evropě.

4.3.2

Podnikatelské schopnosti jako kreativita, schopnost týmové práce a sebevědomí jsou důležité na trhu práce, kde často dochází ke změnám zaměstnání, rychlému technologickému rozvoji a kde podniky často prochází organizačními změnami. Zaměstnavatelé vždy hledají pružné, inovující a přizpůsobivé pracovníky, kteří jsou schopni rozhodování (20).

4.3.3

Ženy podnikatelky a ženy, jež uvažují o samostatném podnikání, čelí specifickým překážkám – ekonomickým, praktickým, sociálním a kulturním, které plynou z dlouhodobé neopodstatněné diskriminace. Tyto překážky mohou být omezeny prostřednictvím rovného vzdělávání a programů Společenství na podporu podnikatelské činnosti, což povede nejen k tomu, že více žen bude vlastnit podniky, ale a o tomu, že se zlepší rovnost žen a mužů na pracovišti.

4.3.4

Podnikatelé jsou motivováni celou řadou ambicí, jako je finanční zisk, nezávislost či spokojenost se zaměstnáním. Ať jsou jejich motivace jakékoli, je zásadní, aby potenciální a stávající podnikatelé uznali sociální odpovědnost, která je nedílnou součástí vlastnění podniku (21).

4.3.5

Noví přistěhovalci mají pro hospodářství zásadní význam, poskytují pracovní sílu a podnikatelský základ pro ekonomickou aktivitu. Přistěhovalci jsou podnikaví (z důvodu migrace), avšak většinou pracují v neformálním sektoru. Bylo by třeba je začlenit do pracovního prostředí pomocí ekonomické integrace a uznání jejich podnikatelských schopností. To by dále vedlo k lepšímu přijetí různých komunit a k jejich účinnější integraci.

4.4.1

Moderní pracovní struktury podporují zapojení do ekonomiky a umožňují, aby lidé přešli ze zaměstnání do vlastního podniku. Podnikání by proto mělo být chápáno jako dlouhodobá či krátkodobá volba a mělo by být povzbuzováno více osob, aby vlastnění a řízení podniku zvažovaly jako pozitivní volbu. Byrokratické postupy by měly být omezeny na minimum, aby umožnily flexibilitu, avšak orgány musí zajistit, aby usnadnění přechodu od jednoho pracovního statusu do druhého nebylo zneužíváno. Je důležité, aby zaměstnanci a nezaměstnaní nebyli podněcováni nebo nuceni k tomu, aby začali sami podnikat, či aby méně svědomitým zaměstnavatelům nebylo dovoleno převádět svou zodpovědnost na zaměstnance.

4.4.2

Při podpoře podnikavosti v podnicích je důležitým aspektem stimulace inovačních způsobů organizace práce, dobré vedení a pružná pracovní doba v souladu s potřebami podniku i zaměstnanců (22).

4.4.3

Na pracovišti proto musí být rozvinuta kultura nezávislosti a odpovědnosti. Nezbytným předpokladem pro tuto kulturu nezávislosti je větší zapojení zaměstnanců při definování a zvyšování kvality práce. V této souvislosti je vhodné poznamenat, že většina podnikatelů jsou bývalými zaměstnanci.

4.4.4

Vzhledem k demografickým změnám vedoucím k nárůstu stárnoucí populace v Evropě je třeba pro vysoce schopnou starší generaci v Evropě vytvořit prostředí, které umožní příležitosti pro předávání dovedností, schopností řízení a vlastnění podniků (23).

4.5.1

Zvláštní role a charakteristika sociální ekonomiky byla zdůrazněna v jiných stanoviscích EHSV (24). Podniky sociální ekonomiky jsou zásadní pro podnikatelskou rozmanitost a hospodářskou různorodost.

4.5.2

Nedávné studie upozornily na roli podnikání v neziskovém sektoru. Bylo jasně prokázáno, že tento sektor se zakládá na podnikavosti. Podnikání je spojeno se skupinovou dynamikou a různými sociálními hnutími (25).

4.5.3

Zodpovědní sociální/společenští podnikatelé jednají tak, aby nalezli inovativní řešení problémů spojených s významnými otázkami, jako jsou environmentální výzvy, chudoba, lidská práva, sociální vyloučení, vzdělání a kultura pomocí organizovaných aktivit, které nabízejí nové nápady pro rozsáhlé změny. Tyto iniciativy se opírají o hodnoty, jako je demokracie a solidarita.

4.5.4

Sociálně odpovědné podnikání podporuje udržitelný rozvoj, demokracii a účast občanů, zapojení pracovníků v podnicích, boj se sociálním vyloučením a oživení místních komunit. Tyto podniky navíc podporují podnikatelskou kulturu mezi ženami, mladými lidmi, přistěhovalci a etnickými menšinami.

4.5.5

Sociální podniky mají zvláštní roli v sociální a profesní integraci skupin na okraji trhu práce. Často poskytují nejvíce znevýhodněným osobám individualizované způsoby integrace na trhu práce, k čemuž jsou tyto podniky, vzhledem ke svému přístupu, přizpůsobeny daleko lépe než jiné subjekty. Výsledkem jejich úsilí o posílení nezávislosti jednotlivců prostřednictvím osobní odpovědnosti je úspěšná sociální integrace.

4.5.6

Pojem sociálního podniku se v Evropě dále rozšiřuje. Zvláštní role těchto společností musí být uznána na evropské úrovni v nových hlavních směrech zaměstnanosti na období 2008–2010.

4.6.1

Média by měla hrát důležitou roli v podpoře image malých společností a mikropodniků, specializovaných profesí, služeb, tradiční a řemeslné výroby a jejich místa ve společnosti. Měla by také klást důraz na osvědčené postupy a účinky podnikavosti na růst a pracovní místa.

4.6.2

V nejrůznějších druzích médií by měl být kladen větší důraz na různé vlastnosti podniků a podnikání a použití pozitivních vzorů, zejména z nedostatečně zastoupených skupin, jako jsou ženy, etnické skupiny, postižení a přistěhovalci.

Média by měla šířit vzory a činnost, které ukazují v pozitivním světle školy a pedagogické strategie, jež podporují tvořivost a předpoklady nezbytné pro inovaci.

4.6.3

Televizní pořady, které jsou vysílány v některých členských státech, v nedávné době zvýšily povědomí o podnikání a hodnotě nových nápadů. Dvěma příklady ze Spojeného království jsou „Dragons Den“, v němž podnikatelé a vynálezci prezentují své nápady týmu finančníků, a „The Apprentice“, v němž významný podnikatel hledá svého „učedníka“ (BBC). Oba pořady zvýšily zájem studentů o vytvoření svého vlastního podniku a zároveň jim ukázaly, jak na základě nápadu vzniká podnik.

4.6.4

Podpora a zviditelnění akcí, které jsou uvedeny níže, by rovněž mohly přispět ke zvýšení povědomí o výhodách podnikání a jeho dopadu ve společnosti. Jedná se o:

—

„Potenciál podniků, zejména malých a středních podniků“ (Lisabonská strategie), (stanovisko z vlastní iniciativy), INT/324, zpravodajka: paní Faes

—

„Investice do znalostí a inovace“ (Lisabonská strategie), (stanovisko z vlastní iniciativy), INT/325, zpravodaj: pan Wolf

—

„Pracovní příležitosti pro prioritní skupiny“ (Lisabonská strategie), (stanovisko z vlastní iniciativy), SOC/251, zpravodaj: pan Greif

—

„Definování energetické politiky pro Evropu“ (Lisabonská strategie), (stanovisko z vlastní iniciativy), TEN/263, zpravodajka: paní Sirkeinen.

—

The Global Entrepreneurship Monitor (GEM) 2004;

—

Sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů k tématu „Plnění lisabonského programu Společenství: Podpora podnikatelského smýšlení prostřednictvím vzdělávání a školství“, KOM(2006) 33;

—

The Challenge to Inspire: Enterprise Education for Young People, Session of the Team of Specialists on Entrepreneurship in Poverty Alleviation: Youth Entrepreneurship, autor: Athayde, R. 2004, Ženeva: OSN.

—

Sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů k tématu Plnění lisabonského programu Společenství: Podpora podnikatelského smýšlení prostřednictvím vzdělávání a školství, KOM(2006) 33;

—

Stanovisko EHSV ze dne 19.7.2006 k tématu Plnění lisabonského programu Společenství: Podpora podnikatelského smýšlení prostřednictvím vzdělávání a školství, zpravodajka: paní Jerneck (Úř. věst. C 309, 16.12.2006);

—

Závěry z konference na téma Podnikatelský přístup ve vzdělávání – Podpora podnikatelského smýšlení prostřednictvím vzdělávání a školství, iniciativa Evropské komise pořádaná ve spolupráci s norskou vládou, Oslo, 26.–27. října 2006.

—

„Entreprenørskap som strategi for regional utvikling“, Spilling, O., Roppen, J., Sanness, A., Simonsen, B., Steinsli, J. og Støylen, A. 2002, BI Discussion Paper 7/2002. Lillehammer: BI;

—

Příručka „Helping to create an entrepreneurial culture – A guide on good practices in promoting entrepreneurial attitudes and skills through education“, Evropská komise 2004.

http://ec.europa.eu/enterprise/entrepreneurship/support_measures/training_education/doc/entrepreneurial_culture_en.pdf.

—

Příručka Helping to create an entrepreneurial culture – A guide on good practices in promoting entrepreneurial attitudes and skills through education, Evropská komise 2004.

http://ec.europa.eu/enterprise/entrepreneurship/support_measures/training_education/doc/entrepreneurial_culture_en.pdf.

—

„Entreprenørskapsopplæring i skolen. Hovedkonklusjoner fra 3 års følgeforskning av Ungt Entreprenørskaps program: Program for nyskaping og entreprenørskap i opplæring og utdanning i Norge (2001–2005)“, Johansen, V. and Eide, T. 2006,

http://www.ostforsk.no/notater/pdf/132006.pdf.

—

„Erfaringer fra deltakelse i studentbedrift. Hvordan opplevde de tiden som etablerer av Studentbedrift og hva skjedde etterpå?“, Johansen, V. and Eide, T. 2006,

http://www.ostforsk.no/notater/pdf/162006.pdf.

—

„Hva hendte siden? Ungdomsbedrifter i den videregående skolen“, Luktvasslimo, M. 2003. NTF-notat 1/2003. Steinkjer: Trøndelag Forskning og utvikling AS.

—

„Ungdomsbedrifter og entreprenørskap – 2005“, Haugum, M. 2005. NTF-notat 4/2005. Steinkjer: Trøndelag Forskning og utvikling AS.

—

Entrepreneurship in Education: The Practice in OECD Countries, Stevenson, L. 2005, dokument pro konferenci Fostering Entrepreneurship – The Role of Higher Education, Itálie: 2005.

—

„Erfaringer fra deltakelse i studentbedrift. Hvordan opplevde de tiden som etablerer av Studentbedrift og hva skjedde etterpå?“, Johansen, V. and Eide, T. 2006,

http://www.ostforsk.no/notater/pdf/162006.pdf.

—

„Schopnost malých a středních podniků a podniků sociální ekonomie přizpůsobit se změnám kladeným ekonomickou dynamikou“ (průzkumné stanovisko) ze dne 27. října 2004, zpravodajka: paní Fusco.

—

„Hospodářská diverzifikace v přistupujících zemích – úloha malých a středních podniků a podniků sociální ekonomiky“ ze dne 1. dubna 2004, zpravodajka: paní Fusco, spoluzpravodaj: pan Glorieux.