22.9.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 286/9

1.1

Čl. 10 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 ze dne 4. července 2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů (1) stanoví, že Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA) je povinen konzultovat Evropskou radu pro systémová rizika (ESRB) a další příslušné orgány k přípravě návrhů regulačních technických norem stanovujících: a) kritéria pro určení toho, které mimoburzovní (OTC) derivátové smlouvy jsou objektivně měřitelné jako snižující rizika přímo související s obchodní činností nebo činností korporátního financování podle čl. 10 odst. 3, a b) hodnoty clearingových prahů, nad něž musí nefinanční podniky provést clearing jejich budoucích derivátových smluv prostřednictvím ústředních protistran, kde jsou tyto hodnoty určeny s ohledem na systémový význam součtu čistých pozic a expozic jednotlivých protistran a podle jednotlivých kategorií OTC derivátů.

1.2

ESRB obdržela dne 26. června 2012 od ESMA žádost o vyjádření ve výše uvedených otázkách s odkazem na konzultační dokument ESMA zveřejněný 25. června 2012 (2).

1.3

V souladu s čl. 3 odst. 2 písm. b) a g) a čl. 4 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1092/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o makroobezřetnostním dohledu nad finančním systémem na úrovni Evropské unie a o zřízení Evropské rady pro systémová rizika (3) přijala generální rada ESRB toto vyjádření, které se zveřejňuje v souladu s článkem 30 rozhodnutí Evropské rady pro systémová rizika ESRB/2011/1 ze dne 20. ledna 2011, kterým se přijímá jednací řád Evropské rady pro systémová rizika (4).

2.1

OTC derivátové smlouvy používají nefinanční podniky zejména pro účely krytí rizik spojených se svou obchodní činností a činností korporátního financování. Jakákoli definice clearingového prahu by měla ze zásady zajišťovat splnění těchto cílů politik:

2.2

V řadě tržních segmentů, např. na komoditních trzích, na nichž dříve působily především nefinanční podniky, začalo převládat používání OTC derivátů pro spekulační, investiční nebo obchodní účely. Je to částečně reakce na vstup finančních institucí na tyto trhy, tzv. proces financializace. Z tohoto důvodu je třeba k rizikům spojeným s používáním derivátů nefinančními podniky přistupovat obezřetně.

2.3

Definice obchodní činnosti a činnosti korporátního financování by měly být co možná nejpodrobnější a nejobjektivnější, bez prostoru pro různý výklad nebo arbitráž, neboť důsledky splnění, nebo nesplnění definic by mohly být závažné.

2.4

Po podrobné analýze (5) navrhuje ESRB výpočet prahových hodnot za použití dvoustupňového přístupu s cílem chránit integritu trhu a zajistit jeho transparentnost a nikoli chránit zájmy jednotlivých účastníků trhu. Dalším cílem je zajistit, aby rizika vyplývající z držení derivátů nefinančními podniky byla odpovídajícím způsobem zohledněna.

2.5

Deriváty držené v rámci obchodní činnosti a činnosti korporátního financování nejsou bez rizik, neboť v případě, kdy nejsou vhodným způsobem oceněny, mohou vést k neefektivně vysokému krytí rizik, což může mít systémové dopady.

2.6

Z makroobezřetnostního hlediska je vhodné, aby nefinanční podniky prováděly clearing svých derivátů prostřednictvím ústředních protistran s úhradou marže a nikoli získáváním obdobných služeb od bank za poplatek. Je zde riziko, že bankovní poplatky, které jsou v zásadě zdroje, o něž nefinanční podniky přicházejí, nebudou přiměřeně oceňovat rizika, a to jak z hlediska bank, tak nefinančních podniků.

3.1

ESRB vítá práci vykonanou ESMA při definici obchodní činnosti a činnosti korporátního financování a celkově souhlasí s výsledky této práce s těmito výhradami:

3.2

Obchodní činnost nefinančních podniků by měla souviset s konkrétními položkami v rozvaze, tedy především s hlavním předmětem podnikání nefinančního podniku, tzn. se zásobami, závazky, pohledávkami, pozemky, budovami a zařízením. Do definice obchodní činnosti by měl být zaveden pojem „kapitálové výdaje“ a „provozní výdaje“, neboť odkaz na Mezinárodní standardy účetního výkaznictví by pro účely definice obchodní činnosti nemusel být optimální. Maximální úroveň derivátů spojených s obchodní činností nefinančního podniku by měla odpovídat účetní hodnotě zásob, závazků, pohledávek, pozemků, budov a zařízení vykázané v rozvaze.

3.3

Činnost korporátního financování by měla být definována za použití výkazu peněžních toků nefinančního podniku, přičemž tato činnost by měla být omezena na peněžní toky z financování nefinančního podniku vytvořené během roku.

3.4

ESRB vítá činnost vykonanou ESMA při definici clearingových prahů s těmito výhradami:

3.5

Výchozí nízké clearingové prahy nefinančních podniků by měly vycházet z jednoznačných makroobezřetnostních zásad, s možností prahy podle potřeby zvýšit v rámci dalšího přehodnocení, bude-li to považováno za nezbytné.

3.6

Měla by být nalezena rovnováha mezi složitostí výpočtu clearingového prahu a zmírněním rizik spojených s držením OTC derivátů nefinančními podniky.

3.7

Měl by být definován omezený počet druhů OTC derivátů, na které by se vztahovaly rozdílné požadavky z hlediska clearingových prahů.

3.8

Clearingové prahy by neměly být definované podle protistran, neboť by to zvyšovalo složitost úpravy, aniž by z toho plynuly výrazné výhody.

3.9

Pro účely definice clearingových prahů by měly být upřednostněny hrubé tržní hodnoty před hypotetickými hodnotami, neboť by tím bylo dosaženo přesnější představy o tržní hodnotě derivátů držených nefinančními podniky, a tedy i přesnějšího přístupu k riziku, které tyto deriváty pro systém představují. Výpočet clearingových prahů by měl být prováděn s pevnou periodicitou a s možností, aby příslušné orgány tuto periodicitu v době finanční krize zvýšily.

3.10

Clearingový práh pro jednotlivé druhy OTC derivátů by s výhradou kalibrace clearingového prahu jako dvoustupňového postupu v oddíle 4 měl být definován takto:

a)

Nefinanční podniky by měly být přiřazeny ke dvěma podskupinám podle těchto kritérií:

a

b)

U nefinančních podniků, u nichž je hodnota definovaná v bodě a) vyšší než hodnota 0,03, by se pro každý druh OTC derivátů měly použít tyto prahy:

c)

U nefinančních podniků, u nichž není hodnota definovaná v bodě a) vyšší než hodnota 0,03, by se pro každý druh OTC derivátů měly použít tyto prahy:

d)

U nefinančních podniků, pro něž je hodnota definovaná v bodě a) vyšší než hodnota 0,03, by se měly použít tyto prahy odvozené jako absolutní hodnoty:

NCNTFD (x) > ε'

e)

Pro nefinanční podniky, pro něž hodnota definovaná v bodě a) nepřevyšuje hodnotu 0,03, by se měly použít tyto prahy odvozené jako absolutní hodnoty:

NCNTFD (x) > γ'