Tento dokument je třeba brát jako dokumentační nástroj a instituce nenesou jakoukoli odpovědnost za jeho obsah

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 63 odst. 3 písm. b) a článek 66 zmíněné smlouvy,

s ohledem na podnět Řecké republiky ( 1 ),

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Plán ochrany vnějších hranic členských států Evropské unie dohodnutý Radou na jejím zasedání dne 13. června 2002 předpokládá vytvoření sítí styčných úředníků pro přistěhovalectví vyslaných do třetích zemí.

(2)	Evropská rada v závěrech ze zasedání konaného ve dnech 21. a 22. června 2002 v Seville vyzvala, aby do konce roku 2002 byla vytvořena síť styčných úředníků pro přistěhovalectví členských států.

(3)

V závěrech přijatých na zasedání Rady konaném ve dnech 28. a 29. listopadu 2002 ohledně zlepšení sítě styčných úředníků pro přistěhovalectví vzala v úvahu zprávu předsednictví uvádějící, že síť styčných úředníků ve většině zprávou sledovaných zemí již existuje, upozornila však na potřebu dalšího posílení této sítě.

(4)

Evropská rada na zasedání konaném ve dnech 19. a 20. června 2003 v Soluni zdůraznila potřebu urychlit práci na přijetí vhodného právního nástroje, kterým by byla co nejdříve, nejpozději však do konce roku 2003, formálně založena síť styčných úředníků pro přistěhovalectví ve třetích zemích. Evropská rada též zdůraznila nutnost, aby síť styčných úředníků pro přistěhovalectví poskytovala informace o vypracování hodnotícího postupu ke sledování vztahů se třetími zeměmi, jež s Evropskou unií nespolupracují v boji proti nedovolenému přistěhovalectví.

(5)

V návaznosti na zasedání Evropské rady v Soluni je nutné formalizovat existenci a fungování této sítě – na základě zkušeností získaných při provádění probíhajících projektů, včetně sítě styčných úředníků pro přistěhovalectví v zemích západního Balkánu vedené Belgií – prostřednictvím právně závazného aktu stanovícího povinnost zavést formy spolupráce mezi styčnými úředníky pro přistěhovalectví členských států, cíle této spolupráce, funkce a kvalifikaci styčných úředníků a jejich odpovědnost vůči hostitelské zemi a vysílajícímu členskému státu.

(6)	Je rovněž žádoucí formalizovat způsob, jakým se dotčené orgány Společenství navzájem informují o činnosti sítě styčných úředníků pro přistěhovalectví, aby mohly přijímat nebo navrhovat opatření potřebná pro další zlepšení obecného řízení kontrol osob na vnějších hranicích členských států.

(7)	S ohledem na rozhodnutí Rady 2003/170/SVV ze dne 27. února 2003 o společném používání styčných důstojníků vyslaných do zahraničí donucovacími orgány členských států ( 2 ).

(8)

Pokud jde o Island a Norsko, rozvíjí toto nařízení ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu dohody uzavřené mezi Radou Evropské unie a Islandskou republikou a Norským královstvím o přidružení těchto dvou států k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis ( 3 ), která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodech A a E rozhodnutí Rady 1999/437/ES ze dne 17. května 1999 o některých opatřeních pro uplatňování uvedené dohody ( 4 ).

(9)

V souladu s články 1 a 2 Protokolu o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o založení Evropského společenství, se Dánsko nepodílí na přijímání tohoto rozhodnutí, a proto pro ně není závazné ani použitelné. Vzhledem k tomu, že toto rozhodnutí navazuje na schengenské acquis podle hlavy IV části třetí Smlouvy o založení Evropského společenství, rozhodne se Dánsko v souladu s článkem 5 uvedeného protokolu do šesti měsíců poté, co Rada přijala toto rozhodnutí, zda je provede ve svém vnitrostátním právu.

(10)

Spojené království se účastní tohoto nařízení v souladu s článkem 5 Protokolu ke Smlouvě o Evropské unii a Smlouvě o založení Evropského společenství o začlenění schengenského acquis do rámce Evropské unie a v souladu s čl. 8 odst. 2 rozhodnutí Rady 2000/365/ES ze dne 29. května 2000 o žádosti Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, aby se na ně vztahovala některá ustanovení schengenského acquis ( 5 ).

(11)

Irsko se účastní tohoto nařízení v souladu s článkem 5 Protokolu ke Smlouvě o Evropské unii a Smlouvě o založení Evropského společenství o začlenění schengenského acquis do rámce Evropské unie a v souladu s čl. 6 odst. 2 rozhodnutí Rady 2002/192/ES ze dne 28. února 2002 o žádosti Irska, aby se na ně vztahovala některá ustanovení schengenského acquis ( 6 ).

(12)

Účast Spojeného království a Irska na tomto nařízení v souladu s čl. 8 odst. 2 rozhodnutí Rady 2000/365/ES ze dne 29. května 2000 a čl. 6 odst. 2 rozhodnutí Rady 2002/192/ES ze dne 28. února 2002 se týká pravomoci Společenství k přijímání opatření k rozvoji schengenského acquis proti organizování nedovoleného přistěhovalectví, jichž se Spojené království a Irsko účastní.

(13)	Toto nařízení je aktem navazujícím na schengenské acquis nebo s ním jinak souvisejícím ve smyslu čl. 3 odst. 1 aktu o přistoupení,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

1. Pro účely tohoto nařízení se „styčným úředníkem pro přistěhovalectví“ rozumí zástupce členského státu vyslaný imigračním úřadem nebo jiným příslušným orgánem do zahraničí, aby navázal a udržoval styky s orgány hostitelské země s cílem přispět k předcházení nedovolenému přistěhovalectví a boji proti němu, navracení ilegálních přistěhovalců a řízení legální migrace osob.

2. Pro účely tohoto nařízení se za styčné úředníky pro přistěhovalectví považují také styční úředníci zabývající se otázkami přistěhovalectví v rámci svých úkolů.

3. Styční úředníci pro přistěhovalectví mohou být na přiměřenou dobu, kterou stanoví vysílající členský stát, vysláni do vnitrostátních konzulárních úřadů členských států ve třetích zemích nebo do příslušných orgánů jiných členských států, ale též do příslušných orgánů třetích zemí a mezinárodních organizací.

4. Tímto nařízením nejsou dotčeny úkoly styčných úředníků pro přistěhovalectví v rámci jejich povinností podle vnitrostátního práva, politik nebo postupů nebo podle zvláštních dohod uzavřených s hostitelskou zemí nebo mezinárodními organizacemi.

1. Každý členský stát zajistí, aby jeho styční úředníci pro přistěhovalectví navázali a udržovali přímé styky s příslušnými orgány v hostitelské zemi a příslušnými organizacemi v hostitelské zemi s cílem usnadnit a urychlit shromažďování a výměnu informací.

2. Styční úředníci pro přistěhovalectví shromažďují informace pro použití na operativní úrovni, na strategické úrovni nebo na obou úrovních. Tyto informace se týkají zejména

3. Styční úředníci pro přistěhovalectví jsou rovněž oprávněni poskytovat pomoc při určování totožnosti státních příslušníků třetích zemí a usnadňování jejich návratu do země původu.

4. Členské státy zajistí, aby jejich styční úředníci pro přistěhovalectví plnili své úkoly v rámci svých povinností a v souladu s ustanoveními, včetně ustanovení na ochranu osobních údajů, obsaženými v jejich vnitrostátním právu a dohodách či ujednáních uzavřených s hostitelskými zeměmi nebo mezinárodními organizacemi.

1. Členské státy se systematicky a neprodleně vzájemně informují o případném vyslání styčných úředníků pro přistěhovalectví, včetně popisu jejich povinností a uvědomí též Radu a Komisi. ►M1 ————— ◄

2. Každý členský stát rovněž informuje ostatní členské státy o svých záměrech vyslat styčné úředníky pro přistěhovalectví do třetích zemí tak, aby bylo ostatním členským státům umožněno vyjádřit zájem o uzavření dohody o spolupráci s dotyčným členským státem o takovém vyslání podle článku 5.

3. Informace uvedené v odstavcích 1 a 2 jsou zveřejněny na bezpečné webové informační a koordinační síti pro služby řízení migrace členských států zřízené rozhodnutím Rady 2005/267/ES ( 7 ) (dále jen „síť ICONet“) v oddíle věnovaném sítím styčných úředníků pro přistěhovalectví. Komise předá uvedené informace také Radě.

1. Členské státy zajistí, aby jejich styční úředníci pro přistěhovalectví vyslaní do stejných třetích zemí nebo regionů vytvořili mezi sebou místní nebo regionální sítě pro spolupráci. V rámci těchto sítí vykonávají styční úředníci pro přistěhovalectví zejména tyto činnosti:

2. Zástupci Komise a Evropské agentury pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie (dále jen „agentura Frontex“) zřízené nařízením Rady (ES) č. 2007/2004 ( 8 ) se mohou účastnit zasedání organizovaných v rámci sítě styčných úředníků pro přistěhovalectví; vyžadují-li to však operativní důvody, mohou se zasedání konat i bez přítomnosti uvedených zástupců. V případě potřeby mohou být též přizvány jiné subjekty a orgány.

3. Členský stát, který předsedá Radě Evropské unie, přebírá podnět k pořádání takových zasedání. Není-li předsedající členský stát v dotčené zemi nebo regionu zastoupen, přebírá podnět k pořádání zasedání členský stát zastupující předsednictví. Tato zasedání se mohou konat také na podnět jiných členských států.

1. Členské státy mohou uzavřít dvoustrannou nebo vícestrannou dohodu o tom, že styční úředníci pro přistěhovalectví, kteří jsou členským státem vysláni do třetí země nebo mezinárodní organizace, budou též zastupovat zájmy jednoho nebo více dalších členských států.

2. Členské státy se mohou též dohodnout, že si styční úředníci pro přistěhovalectví mezi sebou některé úkoly rozdělí.

1. Na konci každého pololetí vypracuje členský stát, který předsedá Radě Evropské unie, nebo v případě, že tento členský stát není v dotčené zemi nebo regionu zastoupen, členský stát zastupující předsednictví pro Evropský parlament, Radu a Komisi zprávu o činnosti sítí styčných úředníků pro přistěhovalectví v konkrétních zemích či regionech, jež jsou pro Evropskou unii předmětem zvláštního zájmu, jakož i o situaci v těchto zemích či regionech ve věcech souvisejících s nedovoleným přistěhovalectvím, přičemž vezme v úvahu všechny relevantní aspekty, včetně lidských práv. Po konzultaci s členskými státy a Komisí by měl výběr konkrétních zemí či regionů, jež jsou pro Evropskou unii předmětem mimořádného zájmu, vycházet z objektivních migračních ukazatelů, jako například statistiky týkající se nedovoleného přistěhovalectví a analýzy rizik a jiných relevantních informací nebo zpráv vypracovaných agenturou Frontex a Evropským podpůrným úřadem pro otázky azylu, a zohledňovat celkovou politiku vnějších vztahů Unie.

2. Zprávy členských států uvedené v odstavci 1 jsou vypracovávány v souladu se vzorem vypracovaným podle rozhodnutí Komise 2005/687/ES ze dne 29. září 2005 o formě zprávy o činnosti sítí styčných úředníků pro přistěhovalectví a o situaci v hostitelské zemi ohledně ilegálního přistěhovalectví ( 9 ) a obsahují příslušná kritéria výběru.

3. Komise na základě zpráv členských států uvedených v odstavci 1, které zohlední relevantní aspekty lidských práv, každoročně předloží Evropskému parlamentu a Radě faktické shrnutí, a je-li to vhodné, doporučení týkající se vývoje sítí styčných úředníků pro přistěhovalectví.

Tímto nařízením nejsou dotčena ustanovení o konzulární spolupráci na místní úrovni obsažená ve Společné konzulární instrukci o vízech pro diplomatické mise a konzulární úřady ( 10 ).

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné v členských státech v souladu se Smlouvou o založení Evropského společenství.

		Úřední věstník
		No	page	date
►M1	NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 493/2011 ze dne 5. dubna 2011,	L 141	13	27.5.2011