DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

•Odůvodnění a cíle návrhu

Politické souvislosti

Energie je důležitým vstupem pro evropský průmysl a evropští občané za energie utrácejí významnou část svých příjmů. Odvětví energetiky je současně klíčové s ohledem na závazek snížit emise skleníkových plynů v EU alespoň o 40 % a dosáhnout 50% podílu energie z obnovitelných zdrojů do roku 2030.

Návrhy na přepracování směrnice o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou, nařízení o trhu s elektřinou a nařízení, kterým se zřizuje Agentura Evropské unie pro spolupráci energetických regulačních orgánů, jsou součástí širšího balíčku iniciativ Komise („Čistá energie pro všechny Evropany“). Tento balíček obsahuje klíčové návrhy Komise týkající se realizace energetické unie, jak předesílá plán vytváření energetické unie 1 . Zahrnuje jak legislativní návrhy, tak i nelegislativní iniciativy, a to s cílem vytvořit rámec umožňující zajistit hmatatelný přínos pro občany, pracovní trh, růst a investice, který bude současně přínosem pro všech pět dimenzí energetické unie. Mezi klíčové priority balíčku se proto řadí v první řadě energetická účinnost, dosažení celosvětově vedoucího postavení EU v oblasti obnovitelných energií a spravedlivé podmínky pro odběratele energií.

Evropská rada 2 i Evropský parlament 3 opakovaně zdůraznily, že dobře fungující integrovaný trh s energií je tím nejlepším nástrojem schopným zajistit dostupné ceny energií, zabezpečit dodávky energií a umožnit nákladově účinnou integraci větších objemů elektřiny vyráběné z obnovitelných zdrojů. Konkurenční ceny jsou pro dosažení růstu a dobrých podmínek pro odběratele v EU klíčové, a proto tvoří základ energetické politiky EU. Stávající uspořádání trhu s elektřinou je založeno na pravidlech tzv. třetího energetického balíčku 4 přijatého v roce 2009. Tato pravidla byla následně doplněna předpisy ohledně zneužívání trhu 5 a prováděcími předpisy týkajícími se obchodu s elektřinou a pravidel pro provozování soustavy 6 . Vnitřní trh s energií EU vychází z osvědčených zásad, jako je například právo na přístup třetích stran k elektrickým sítím, svobodná volba dodavatele pro odběratele, přísná pravidla oddělení, odstranění překážek přeshraničního obchodu, dohled nad trhem zajišťovaný nezávislými energetickými regulačními orgány a spolupráce regulačních orgánů a provozovatelů sítí v rámci celé EU prostřednictvím Agentury pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER) a Evropské sítě provozovatelů přenosových soustav (ENTSO).

Třetí energetický balíček představuje hmatatelný pokrok pro odběratele. Vedl ke zvýšení likvidity evropských trhů s elektřinou a výraznému nárůstu přeshraničního obchodu. Odběratelé v řadě členských států mají nyní větší možnost volby. Posílení hospodářské soutěže zejména na velkoobchodních trzích napomohlo k udržení kontroly nad velkoobchodními cenami. V rámci třetího energetického balíčku byla zavedena nová práva spotřebitelů, jež jednoznačně zlepšila pozici odběratelů na trzích s energií.

Nejnovější vývoj přinesl zásadní změny na evropských trzích s elektřinou. Podíl elektřiny vyráběné z obnovitelných zdrojů energie prudce vzrostl. Přechod na elektřinu z obnovitelných zdrojů energie bude pokračovat vzhledem k tomu, že se jedná o klíčovou podmínku plnění závazku EU dle Pařížské dohody. Charakteristické rysy elektřiny z obnovitelných zdrojů energie – větší variabilita, menší předvídatelnost a větší decentralizace ve srovnání s tradiční výrobou – vyžadují, aby se trh a pravidla pro provozování sítě přizpůsobily flexibilnější povaze tohoto trhu. Často nekoordinovaně prováděné státní zásahy současně vedly k narušení velkoobchodního trhu s elektřinou, což mělo negativní dopady na investice a přeshraniční obchod 7 . Dochází rovněž k významným technologickým změnám. S elektřinou se obchoduje téměř v celé Evropě prostřednictvím tzv. propojování trhů, společně organizovaného energetickými burzami a provozovateli přenosových soustav. Digitalizace a rychlý vývoj v oblasti on-line měření a obchodních řešení umožňují, aby průmysl, podniky i domácnosti vyráběly a uchovávaly elektřinu a také se účastnly trhů s elektřinou prostřednictvím tzv. řešení reagujících na poptávku. Trh s elektřinou příštího desetiletí se bude vyznačovat variabilnější a decentralizovanější výrobou elektřiny a zvýšenou vzájemnou závislostí členských států a přinese odběratelům nové technologické příležitosti ke snížení výdajů a aktivní účasti na trhu s elektřinou, a to prostřednictvím řešení reagujících na poptávku, vlastní spotřeby či uchovávání.

Současná iniciativa pro nové uspořádání trhu s elektřinou tedy usiluje o přizpůsobení stávajících pravidel trhu novým tržním skutečnostem tím, že umožní volný přesun elektřiny tam, kde je jí nejvíce zapotřebí, v době, kdy je to nejvíce zapotřebí, a to prostřednictvím nezkreslených cenových signálů, a současně posílí pozici odběratelů, dosáhne maximálního přínosu pro společnost díky přeshraniční hospodářské soutěži a poskytne vhodné signály a pobídky k investicím, které jsou nutné pro dekarbonizaci naší energetické soustavy. Bude také upřednostňovat řešení energetické účinnosti a přispívat k dosažení celosvětově vedoucího postavení ve výrobě energie z obnovitelných zdrojů, a tím i k cíli Unie vytvářet pracovní příležitosti, stimulovat růst a získávat investice.

Přizpůsobení pravidel trhu

Stávající pravidla trhu se zakládají na převládajících výrobních technologiích posledního desetiletí, tj. na centralizovaných, velkých elektrárnách na fosilní paliva s omezeným podílem účasti odběratelů. Elektřina z obnovitelných zdrojů a její variabilita bude mít v budoucnu čím dál tím vyšší podíl na skladbě zdrojů výroby energie a odběratelům by mělo být umožněno podílet se v případě zájmu na trzích, a proto musí být pravidla přizpůsobena. Krátkodobé trhy s elektřinou umožňující přeshraniční obchodování s elektřinou z obnovitelných zdrojů energie jsou pro úspěšnou integraci elektřiny z obnovitelných zdrojů energie na trhu klíčové. Je tomu tak proto, že u většiny výroby z obnovitelných zdrojů energie lze provádět přesné prognózy pouze pro krátké časové období před vlastní výrobou (vzhledem k proměnlivosti počasí). Klíčovým krokem umožňujícím výrobcům elektřiny z obnovitelných zdrojů prodávat energii za spravedlivých podmínek je vytvoření trhů, které umožní účast krátce před vlastní dodávkou (tzv. vnitrodenní či vyrovnávací trhy), jež navíc zvýší likviditu trhu. Krátkodobé trhy budou představovat nové obchodní příležitosti k nabízení „záložních“ energetických řešení, když dojde k vysoké poptávce a snížené výrobě z obnovitelných zdrojů. Díky tomu budou moci odběratelé změnit poptávku („reakce strany poptávky“), provozovatele skladovacích zařízení či flexibilní výrobce. Zatímco řešení variability v malých regionech může být velmi drahé, sdružování variabilní výroby v rámci rozsáhlého území může znamenat, že odběratelé výrazně ušetří. Stále ale chybí integrované krátkodobé trhy.

Nedostatky stávajícího uspořádání trhu snižují přitažlivost odvětví energetiky s ohledem na nové investice. Vhodně propojená tržní energetická soustava, ve které ceny reagují na signály trhu, podnítí potřebné investice do efektivní výroby a přenosu a zajistí, že tyto investice zamíří tam, kde jsou na trhu nejvíce zapotřebí, a díky tomu dojde k minimalizaci potřeby státem plánovaných investic.

Současná situace je taková, že je-li elektřiny nedostatek, pak vnitrostátní pravidla trhu (např. cenové stropy) a státní zásahy zabraňují tomu, aby se to odrazilo na cenách. Cenové zóny navíc ne vždy odrážejí aktuální nedostatek, protože mohou být nevhodně nastaveny a sledovat spíše politické hranice. Nové uspořádání trhu má zlepšit cenové signály tak, aby nasměrovaly investice do míst, kde je jich nejvíce zapotřebí, a odrážely omezení sítě a centra poptávky, a nikoli hranice států. Cenové signály by také měly umožnit odpovídající odměny pro flexibilní zdroje (včetně reakce strany poptávky a skladování), protože tyto zdroje jsou závislé na odměnách za kratší časové období (např. moderní plynové elektrárny využívané pouze ve špičce nebo ke snížení průmyslové poptávky během špiček poptávky nebo při zatížení systému). Účinné cenové signály dále zajistí efektivní využívání stávajících výrobních kapacit. Je proto nutné provést revizi veškerých stávajících předpisů, jež by mohly narušovat tvorbu cen (například předpisů, které dávají při dispečinku přednost určitým zařízením), aby došlo k aktivaci a kompletnímu využití potenciálu flexibility na straně poptávky.

Odběratelé v centru trhu s energií

Plné zapojení průmyslových odběratelů, podniků i domácností do energetické soustavy může omezit značné náklady na záložní výrobu; tyto náklady by jinak zaplatili odběratelé. Odběratelé tak dokonce budou moci využívat kolísání cen a vydělávat peníze prostřednictvím účasti na trhu. Aktivní zapojení odběratelů je proto nezbytným předpokladem pro to, aby transformace energetiky proběhla úspěšně a efektivně z hlediska nákladů.

Klíčovým závazkem energetické unie je vytvoření nových podmínek pro odběratele energie. Stávající pravidla trhu ale často neumožňují odběratelům těžit ze zmíněných nových příležitostí. Ačkoli mohou odběratelé vyrábět a skladovat elektřinu či spravovat vlastní spotřebu, což je dnes jednodušší než kdy dřív, stávající uspořádání maloobchodního trhu jim neumožňuje tyto příležitosti plně využívat.

Ve většině členských států jsou odběratelé jen velmi málo (nebo nejsou vůbec) motivováni k tomu, aby měnili svou spotřebu v reakci na měnící se ceny na trhu, protože cenové signály v reálném čase se ke koncovým odběratelům nedostanou. Balíček opatření týkajících se uspořádání trhu představuje příležitost, jak zmíněnému závazku dostát. Transparentnější cenové signály v reálném čase podnítí účast odběratelů na trhu, a to buď individuální, nebo účast prostřednictvím sdružování, a zároveň učiní elektroenergetickou soustavu flexibilnější a usnadní integraci elektřiny z obnovitelných zdrojů energie. Vývoj technologií přináší nejen velký potenciál pro úsporu energií v domácnostech, ale také díky němu různá zařízení a systémy, jako je například inteligentní bílá elektronika, elektrická vozidla, elektrické topení, klimatizace a tepelná čerpadla v zateplených budovách, ale také zařízení pro dálkové vytápění a chlazení, dokáží automaticky sledovat cenové výkyvy, a v širším měřítku může představovat flexibilní a významný přínos pro elektroenergetickou soustavu. Aby měli odběratelé z těchto nových příležitostí finanční prospěch, musí mít přístup k odpovídajícím inteligentním systémům a také smlouvy o dodávkách elektřiny s dynamickými cenami dle spotového trhu. Kromě toho, že odběratelé přizpůsobují svoji spotřebu na základě cenových signálů, se také objevují nové služby na straně poptávky – noví účastníci na trhu nabízejí odběratelům možnost spravovat jejich spotřebu elektřiny a platit jim za flexibilitu. Ačkoli jsou tyto služby v rámci stávající právní úpravy EU podporovány, ukazuje se, že dané předpisy dosud nedokázaly odstranit primární překážky na trhu, které zabraňují těmto poskytovatelům služeb vstoupit na trh. Pro větší podporu těchto nových služeb je nutné dané předpisy zdokonalit.

V řadě členských států nejsou ceny elektřiny určovány nabídkou a poptávkou, ale jsou regulovány státem. Cenové regulace mohou omezovat rozvoj účinné hospodářské soutěže, odrazovat od investic a bránit příchodu nových subjektů na trh. Komise se proto v rámci rámcové strategie k vytvoření energetické unie 8 zavázala postupně rušit regulované ceny pod úrovní nákladů a vyzvat členské státy, aby vypracovaly plán pro postupné rušení všech regulovaných cen. Nové uspořádání trhu má zajistit, že do dodavatelských cen nebude zasahovat stát a případné výjimky budou řádně odůvodněné.

Díky rychle klesajícím nákladům na technologie může čím dál tím více odběratelů snižovat své výdaje za energie, například díky využívání střešních solárních panelů nebo akumulátorů. Nicméně, vlastní výrobě stále brání chybějící jednotná pravidla pro „výrobce-spotřebitele“. Vhodná pravidla by mohla tyto překážky odstranit, mimo jiné zaručením spotřebitelských práv pro výrobu pro vlastní spotřebu a prodej nadbytků do sítě, a současně by zohledňovala náklady a přínosy pro celou soustavu (např. prostřednictvím vhodné účasti na nákladech sítě).

Místní energetické komunity by mohly představovat efektivní způsob, jak spravovat energii na místní úrovni, a sice prostřednictvím přímé spotřeby elektřiny, již komunita vyprodukuje, pro pohon nebo pro (dálkové) vytápění a chlazení, ať už s připojením k distribuční soustavě, anebo bez něj. Aby se podobné iniciativy mohly volně rozvíjet, musí v rámci nového uspořádání trhu členské státy zavést vhodný právní rámec umožňující činnost těchto iniciativ.

V současnosti je více než 90 % variabilních obnovitelných zdrojů elektřiny napojeno na distribuční sítě. Integrace lokální výroby ve skutečnosti přispěla k významnému navýšení síťových tarifů pro odběratele z řad domácností. Daně a poplatky určené na rozšiřování sítě a investice do obnovitelných zdrojů navíc dramaticky stouply. Nové uspořádání trhu a přepracování směrnice o obnovitelných zdrojích energie umožní řešit tyto nedostatky, jež mají neúměrné dopady na některé odběratele z řad domácností.

Bude-li provozovatelům distribuční soustavy umožněno řešit některé otázky spojené s variabilní výrobou lokálněji (například řídit místní flexibilní zdroje), mohlo by to vést k významnému snížení nákladů na sítě. Mnoho provozovatelů distribuční soustavy je však součástí vertikálně integrovaných společností, jež působí i jako dodavatelé, a proto jsou regulační ochranná opatření nutná pro zajištění neutrality provozovatelů distribuční soustavy při výkonu jejich nových funkcí, např. s ohledem na správu údajů a využívání flexibility k řešení místního přetížení.

Dalším klíčovým předpokladem pro posílení hospodářské soutěže a zapojení odběratelů je informovanost. Předchozí konzultace a studie, jež uskutečnila Komise, ukázaly, že odběratelům vadí nedostatek transparentnosti na trzích s elektřinou, protože tím dochází k omezení jejich možností využívat výhod hospodářské soutěže a být aktivními účastníky trhů. Odběratelé mají pocit, že nejsou dostatečně informováni o alternativních dodavatelích a dostupnosti nových energetických služeb, a stěžují si na příliš složité nabídky a postupy při změně dodavatele. Díky reformě bude také zajištěna ochrana údajů, protože větší používání nových technologií (zejména inteligentních měřicích systémů) generuje různé energetické údaje vysoké obchodní hodnoty.

Při postavení odběratelů do centra trhu s energií je otázkou zásadního významu, jak při novém uspořádání trhu zajistit, aby byli chráněni nejzranitelnější členové společnosti a aby nedošlo ke zvýšení celkového počtu domácností trpících energetickou chudobou. Vzhledem k tomu, že se energetická chudoba zvyšuje a že není dostatečně zřejmé, které nástroje jsou pro boj se zranitelností odběratelů a energetickou chudobou nejvhodnější, je nutné, aby návrh nového uspořádání trhu po členských státech požadoval důkladné měření a pravidelné sledování energetické chudoby dle postupů stanovených na úrovni EU. Přepracované znění směrnice o energetické účinnosti a energetické náročnosti budov stanoví další opatření pro boj s energetickou chudobou.

Bezpečnost dodávek elektřiny

Bezpečnost dodávek elektřiny je nezbytná pro moderní společnost, jež je do velké míry závislá na elektřině a systémech řízených onlinech. Je proto nutné posoudit, zda je evropská elektroenergetická soustava schopna nabídnout dostatečné výrobní kapacity a flexibilitu pro zajištění spolehlivých dodávek elektřiny za každých okolností (přiměřenost zdrojů). Zajištění bezpečnosti dodávek není pouze vnitrostátní povinností, nýbrž i pilířem evropské energetické politiky 9 . Bezpečnost dodávek lze totiž v rámci plně propojené a synchronizované sítě a řádně fungujících trhů zajistit daleko efektivněji a konkurenceschopněji, než výhradně čistě na vnitrostátní úrovni. Stabilita sítě v jednotlivých členských státech často do značné míry závisí na tocích elektřiny ze sousedních států, a případné problémy s bezpečností dodávek mají proto obvykle regionální dopad. Nejúčinnějším řešením vnitrostátních výrobních deficitů jsou proto často regionální opatření umožňující členským státům využívat přebytky výroby jiných států. Mělo by být proto zavedeno koordinované evropské posouzení přiměřenosti prováděné v souladu se společně dohodnutou metodikou, jež by umožnilo získat realistickou představu o případných výrobních potřebách s ohledem na integraci trhů s elektřinou a případné toky z jiných zemí. Prokáže-li koordinované posouzení přiměřenosti, že jsou v některých zemích nebo regionech nutné kapacitní mechanismy, pak by takové mechanismy měly být navrženy, aby se minimalizovala narušení vnitřního trhu. Měla by být proto definována jasná a transparentní kritéria za účelem minimalizace narušení přeshraničního obchodu, maximalizace využití reakce strany poptávky a snížení dopadů na dekarbonizaci, aby se zabránilo riziku roztříštěných vnitrostátních kapacitních mechanismů, které by vytvářely nové překážky fungování trhu a narušovaly hospodářskou soutěž 10 .

Posílení regionální spolupráce

Úzké propojení členských států EU v rámci společné transevropské sítě je světovým unikátem a pro efektivní transformaci energetiky představuje velký přínos. Bez možnosti spoléhat se na zdroje výroby nebo poptávky jiných členských států by náklady na transformaci energeticky pro odběratele výrazně vzrostly. V současnosti je přeshraniční fungování soustavy daleko propojenější, než tomu bylo v minulosti. Je to díky nárůstu variabilní a decentralizované výroby v kombinaci s hlubší integrací trhu, zejména co se týče kratších obchodních časových intervalů. To také znamená, že vnitrostátní opatření prováděná regulačními orgány nebo provozovateli soustav mohou mít okamžitý dopad na další členské státy EU. Dosavadní poznatky ukazují, že nekoordinovaná vnitrostátní rozhodnutí mohou vést ke vzniku významných nákladů pro evropské odběratele.

Skutečnost, že některá propojovací vedení jsou využívána jen do 25 % kapacity, často z důvodu nekoordinovaných vnitrostátních omezení, a to, že se členské státy nedokázaly dohodnout na vhodných cenových zónách, ukazuje, že je zapotřebí větší koordinace mezi provozovateli přenosových a přepravních soustav a regulačními orgány. Úspěšné případy dobrovolné a povinné spolupráce mezi provozovateli přenosových a přepravních soustav, regulačními orgány a vládami ukázaly, že regionální spolupráce může zlepšit fungování trhu a výrazně snížit náklady. V určitých oblastech, např. v oblasti celoevropského mechanismu propojování trhů, je již spolupráce provozovatelů přenosových a přepravních soustav povinná a systém většinového hlasování o některých záležitostech se ukázal úspěšný tam, kde dobrovolná spolupráce (každý provozovatel přenosových soustav má právo veta) nevedla k dosažení účinných řešení regionálních problémů. Po vzoru tohoto úspěšného příkladu by se povinná spolupráce měla rozšířit i do jiných oblastí regulačního rámce. Provozovatelé přenosových a přepravních soustav by tak mohli rozhodovat v rámci regionálních operačních středisek o otázkách, v jejichž případě by roztříštěná a nekoordinovaná vnitrostátní opatření mohla mít na trh a na odběratele negativní dopad (např. v oblasti provozování soustavy, výpočtů kapacity propojovacích vedení, bezpečnosti dodávek a rizikové připravenosti).

Přizpůsobení regulačního dohledu regionálním trhům

Také se zdá vhodné přizpůsobit novému vývoji na trhu i regulační dohled. Všechna nejdůležitější regulační rozhodnutí jsou nyní přijímána národními regulačními orgány, a to i v případech, kdy je zapotřebí společné regionálního řešení. Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů úspěšně poskytovala prostor pro koordinaci národních regulačních orgánů s odlišnými zájmy, ale její současná úloha se omezuje na koordinaci, poradenství a sledování. Zatímco subjekty trhu čím dál tím více spolupracují na přeshraničním základě a o některých otázkách provozování soustavy a obchodu s elektřinou rozhodují kvalifikovanou většinou na regionální či dokonce unijní úrovni 11 , v oblasti regulace žádné mechanismy rovnocenné takovým regionálním rozhodovacím postupům nefungují. Regulační dohled je tedy i nadále roztříštěný, což vede k riziku protichůdných rozhodnutí a zbytečných zdržení. Posílení pravomocí agentury ACER v těch přeshraničních otázkách, které vyžadují koordinovaná regionální rozhodnutí, by přispělo k rychlejšímu a účinnějšímu rozhodování o přeshraničních otázkách. Národní regulační orgány, které o těchto otázkách rozhodují většinovým hlasováním v rámci agentury ACER, by byly do tohoto procesu i nadále plně zapojeny.

Dále se jeví jako žádoucí lépe definovat úlohu sítě ENTSO pro elektřinu za účelem posílení její koordinační role a zvýšení transparentnosti jejího rozhodování.

Objasnění textu

Přepracování nařízení o elektřině, nařízení o agentuře a směrnice o elektřině bude v neposlední řadě využito k určitým technickým vysvětlením v případě některých stávajících předpisů a k přeformulování některých z nich, aby byla pravidla vysoce technické povahy těchto tří aktů srozumitelnější, aniž by byla dotčena podstata daných ustanovení.

• Soulad s ostatními předpisy a návrhy v této oblasti politiky

Iniciativa pro nové uspořádání trhu je silně propojena s dalšími návrhy právních předpisů v oblasti energetiky a klimatu, jež jsou předkládány současně. Mezi tyto návrhy patří iniciativy, které mají zlepšit evropskou energetickou účinnost, balíček v oblasti obnovitelných zdrojů energie a zastřešující iniciativa týkající se mechanismů řízení a podávání zpráv v energetické unii. Cílem všech těchto iniciativ je provádění opatření nezbytných k dosažení konkurenceschopné, bezpečné a udržitelné energetické unie. Smyslem tvoření balíčků různých iniciativ, obsahujících množství legislativních i nelegislativních nástrojů, je zajištění co největší soudržnosti různých, avšak úzce propojených návrhů v dané oblasti politiky.

Proto i když se stávající návrh zaměřuje na aktualizaci pravidel trhu, aby byl přechod na čistou energii ekonomicky výhodný, jeho ustanovení fungují v součinnosti s širším rámcem politiky EU v oblasti klimatu a energetiky. Toto propojení je podrobněji vysvětleno v posouzení dopadů, jež vypracovala Komise 12 .

Tento návrh je úzce propojen s návrhem přepracovaného znění směrnice o obnovitelných zdrojích energie, jež zajišťuje rámec pro dosažení cíle v oblasti obnovitelných zdrojů do roku 2030, včetně zásad souvisejících s režimy podpor pro obnovitelné zdroje energie, díky nimž budou tyto režimy více orientované na trh, nákladově efektivnější a více regionalizované v případech, kdy se členské státy rozhodnou režimy podpory zachovat. Tato opatření, jejichž cílem je integrace obnovitelné energie na trhu a mezi něž patří opatření týkající se dispečinku, překážek na trhu omezujících vlastní spotřebu a dalších pravidel přístupu na trh a jež byla dříve obsažena ve směrnici o obnovitelných zdrojích energie, byla nyní začleněna do nařízení o elektřině a směrnice o elektřině.

Návrh nařízení o správě energetické unie přispěje k zajištění soudržnosti politiky tím, že zjednoduší povinnosti členských států v oblasti plánování a podávání zpráv, aby byla lépe podpořena konvergence směřující k dosažení energetických a klimatických cílů stanovených na úrovni EU. Jedná se o nový nástroj pro oblast plánování, podávání zpráv a sledování, díky kterému bude možné měřit pokrok členských států při provádění celoevropských tržních požadavků, které tyto akty zavádějí.

Návrh nařízení o rizikové připravenosti v odvětví elektřiny doplňuje současný návrh a zaměřuje se zejména na vládní opatření související s řízením elektroenergetických krizových situací a s předcházením krátkodobým rizikům pro elektroenergetickou soustavu.

Současný návrh úzce souvisí s politikou Evropské komise pro hospodářskou soutěž v oblasti energetiky. Obsahuje především výsledky odvětvového šetření Komise v oblasti kapacitních mechanismů a zajišťuje plný soulad s politikou Komise pro prosazování pravidel státní podpory v energetice.

• Soulad s ostatními politikami Unie

Nařízení usiluje o provedení klíčových cílů energetické unie vymezených v Rámcové strategii k vytvoření odolné energetické unie s pomocí progresivní politiky v oblasti změny klimatu. Jak bylo zmíněno výše, podrobný obsah balíčku je také v souladu se současným zapojením Unie na globální úrovni do snahy o dosažení ambiciózních cílů v oblasti klimatu dle dohody dojednané na 21. konferenci smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (COP21). Současný návrh a návrh na přezkum systému EU pro obchodování s emisemi z července 2015 se vzájemně posilují a doplňují.

Vzhledem k tomu, že cílem přepracování uspořádání trhu s elektřinou je zvýšení konkurenceschopnosti evropského trhu s energií a zvýšení jeho přístupnosti pro nové energetické technologie, přispívá tento návrh také k dosažení cílů Unie vytvářet pracovní příležitosti a stimulovat růst. Návrh nabízí tržní příležitosti pro nové technologie a díky tomu uspíší zavedení řady nových služeb a produktů, které s tím, jak bude přechod na čistou energii celosvětově postupovat, dají evropským podnikům výhodu „prvního tahu“.

2. PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

• Právní základ

Právním základem navrhovaných opatření je článek 194 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), který sjednotil a objasnil kompetence EU v oblasti energetiky. Dle článku 194 SFEU jsou hlavními cíli politiky EU v oblasti energetiky: zajistit fungování trhu s energií; zajistit bezpečnost dodávek energie v Unii; podporovat energetickou účinnost a úspory energie jakož i rozvoj nových a obnovitelných zdrojů energie; a podporovat propojení energetických sítí.

Tato iniciativa dále vychází z uceleného souboru legislativních aktů, jež byly přijaty a aktualizovány během posledních dvaceti let. Za účelem vytvoření vnitřního trhu s energií přijala EU v letech 1996–2009 krátce po sobě tři legislativní balíčky, jejichž zastřešujícím cílem bylo integrovat trhy a liberalizovat vnitrostátní trhy s elektřinou a plynem. Tato ustanovení zahrnují celou řadu faktorů, od přístupu na trh až po transparentnost, práva spotřebitelů, nezávislost regulačních orgánů a další.

S ohledem na stávající legislativu a celkové směřování zvyšující se integrace trhu s energií by měla proto být současná iniciativa vnímána jako součást nepřetržitého úsilí o integraci a účinné provozování evropských trhů s energií.

Nedávné výzvy Evropské rady 13 a Evropského parlamentu k přijetí opatření na úrovni EU za účelem dokončení evropského trhu s energií připravily půdu pro další kroky.

• Subsidiarita

Navrhované změny ustanovení nařízení o trzích s elektřinou, směrnice o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a nařízení, kterým se zřizuje Agentura EU pro spolupráci energetických regulačních orgánů, jsou nutné pro dosažení integrovaného evropského trhu s elektřinou a není jich možné dosáhnout stejně účinným způsobem na vnitrostátní úrovni. Jak je podrobněji popsáno v posouzení přepracovaného znění legislativních aktů 14 , zjištěné skutečnosti ukazují, že izolované vnitrostátní postupy vedou ke zpoždění při provádění vnitřního trhu s energií, což má za následek neoptimální a neslučitelná regulační opatření, zbytečné zdvojení zásahů a zpoždění při řešení nedostatků trhu. K vytvoření vnitřního trhu s energií, jenž bude zdrojem konkurenceschopné a udržitelné energie pro všechny, nemůže dojít na základě roztřšíštěných vnitrostátních pravidel týkajících se obchodování s energiemi, provozování společné soustavy a do určité míry standardizace produktů.

Zvyšující se propojení unijních trhů s elektřinou vyžaduje větší koordinaci vnitrostátních subjektů. Vzhledem k energetické provázanosti a k propojení sítí mají vnitrostátní zásahy v odvětví elektřiny přímý dopad na sousední členské státy. Rostoucí přeshraniční obchod, zavádění decentralizované výroby a výraznější zapojení odběratelů – všechny tyto faktory zvyšují riziko dopadu na sousední státy, proto je čím dál náročnější zajistit stabilitu sítě a její účinné provozování pouze na vnitrostátní úrovni. Žádný stát nedokáže postupovat samostatně efektivním způsobem a důsledky jednostranných opatření se s průběhem času stávají čím dál tím zřetelnější. Toto obecné tvrzení se týká celé řady opatření, jež tento návrh zavádí, ať už se týkají obchodování s energiemi, provozování sítě nebo účinného zapojení odběratelů.

Společné regionální otázky vyžadující koordinovaná rozhodnutí mají často značný hospodářský dopad na jednotlivé členské státy, přičemž dosavadní poznatky ukazují, že dobrovolná spolupráce může mít sice v řadě oblastí spolupráce mezi členskými státy užitek, ale často nedokáže vyřešit technicky složité problémy členských států se značnými distributivními účinky 15 . Stávající dobrovolné iniciativy, jako je například Pentalaterální energetické fórum, jsou navíc omezeny geograficky, protože působí pouze v určitých částech unijního trhu s elektřinou, a ne vždy zahrnují všechny země, které jsou fyzicky nejvíce propojené.

Jako konkrétní příklad lze uvést skutečnost, že nekoordinované vnitrostátní politiky v oblasti distribučních tarifů mohou narušit vnitřní trh v takové míře, že distribuovaná výroba nebo služby skladování energie budou podléhat velmi různorodým pobídkám k účasti na trhu. S tím, jak roste přeshraniční obchodování s energetickými službami, a s nástupem nových technologií mají unijní opatření významný podíl na zajištění rovných podmínek a účinnějšího fungování trhu pro všechny zúčastněné strany.

Koordinační úloha agentury ACER byla přizpůsobena novému vývoji na trzích s energií, jako je např. větší potřeba koordinace v době, kdy dochází ke zvýšenému toku energie přes hranice a nárůstu výroby energie z proměnlivých obnovitelných zdrojů energie. Nezávislé národní regulační orgány poskytují klíčový regulační dohled nad národním odvětvím energetiky. Soustava, která je mezi členskými státy čím dál propojenější, ať už se jedná o tržní transakce nebo provozování soustavy, vyžaduje regulační dohled s přeshraničním dosahem. Agentura ACER je orgán založený za účelem poskytování takového regulační dohledu v situacích, které se dotýkají více než dvou členských států. Hlavní úloha agentury ACER, což je koordinace opatření národních regulačních orgánů, zůstává zachována; Agentuře ACER byly přidány omezené pravomoci v oblastech, kde roztříštěné rozhodování na vnitrostátní úrovni o otázkách s přeshraničním významem způsobuje potíže nebo nesrovnalosti na vnitřním trhu. Například vytvoření regionálních operačních středisek dle [recast Electricity Regulation as proposed by COM(2016) 861/2] vyžaduje nadnárodní monitorování, které by měla vykonávat agentura ACER s ohledem na to, že regionální operační střediska zahrnují několik členských států. Také zavedení koordinovaného posouzení přiměřenosti na úrovni EU dle [recast Electricity Regulation as proposed by COM(2016) 861/2] vyžaduje regulační schválení metodiky a výpočtů, a toto schválení může provést pouze agentura ACER, protože posouzení přiměřenosti bude prováděno ve všech členských státech.

Nové povinnosti agentury ACER budou vyžadovat navýšení počtu jejích zaměstnanců, koordinační úloha agentury ale současně povede ke snížení zátěže vnitrostátních orgánů a dojde tedy k uvolnění administrativních zdrojů na vnitrostátní úrovni. Navrhovaný přístup povede ke zjednodušení regulačních postupů (např. zavedení přímého schvalování agenturou ACER namísto nutnosti 28 individuálních schválení). Koordinovaný vývoj metodik (např. v souvislosti s posouzením přiměřenosti) sníží pracovní zátěž vnitrostátních orgánů a omezí práci navíc, která může vzniknout kvůli případným problémům způsobeným neharmonizovanými vnitrostátními regulačními opatřeními.

• Proporcionalita

Cílem možností politiky obsažených v nařízení o elektřině, směrnici o elektřině a nařízení o agentuře je přizpůsobit uspořádání trhu s elektřinou zvyšujícímu se podílu decentralizované výroby a nepřetržitému technologickému rozvoji.

Navrhované reformy se úzce zaměřují na opatření nezbytná k dosažení nutného pokroku vnitřního trhu a přenechávají co nejvíce pravomocí a odpovědností členským státům, národním regulačním orgánům a vnitrostátním subjektům.

V posouzení dopadů jsou konzistentně zamítány možnosti zahrnující rozsáhlejší harmonizaci např. ve formě návrhu na zřízení jednotného nezávislého evropského regulačního orgánu, jednotného integrovaného evropského provozovatele přenosových soustav nebo přímějších zákazů státních zásahů bez možnosti výjimek. Namísto toho je cílem tohoto návrhu vyvážené řešení, které pouze omezuje rozsah vnitrostátních regulačních opatření v těch případech, kdy je koordinovaný postup pro odběratele zjevně přínosnější.

Cílem přijatých možností politiky je vytvoření rovných podmínek pro všechny výrobní technologie a odstranění narušení trhu, aby, mimo jiné, mohly být obnovitelné zdroje energie konkurenceschopné na trhu s energií a měly stejné výchozí podmínky. Všechny subjekty na trhu by navíc měly finanční odpovědnost za udržení rovnováhy soustavy. Budou odstraněny překážky, které brání službám přinášejícím do soustavy flexibilitu, jako jsou například služby reakce strany poptávky. Tato opatření mají dále vytvořit likvidnější krátkodobý trh, aby cenové fluktuace mohly přesně odrážet nedostatky a nabízet vhodné pobídky pro dosažení flexibilní soustavy.

V rámci maloobchodního trhu budou navíc členské státy podporovány v postupném rušení paušálních regulovaných cen, počínaje rušením cen pod úrovní nákladů. Zranitelní odběratelé mohou být chráněni prostřednictvím přechodné regulace cen. Aby došlo k posílení hospodářské soutěže, bude omezeno užívání pokut za vypovězení smlouvy, čímž budou podpořeny změny dodavatelů. Strategické zásady zároveň zajistí přehlednost a srozumitelnost účtů za energie a zaručí nediskriminační přístup k údajům o odběratelích, přičemž budou i nadále platit obecná ustanovení týkající se ochrany osobních údajů.

V souladu s vývojem přeshraničního obchodu s elektřinou a postupnou integrací trhu bude institucionální rámec přizpůsoben tak, aby odpovídal potřebě další regulační spolupráce a novým povinnostem. Agentura ACER získá nové povinnosti, a to zejména v rámci regionálního provozování energetické soustavy, aniž by v rámci regulací v oblasti energetiky došlo ke změně centrálního postavení národních regulačních orgánů.

U veškerých možností bylo rozsáhle zkoumáno, zda odpovídají požadavkům proporcionality, viz posouzení dopadů v příloze tohoto návrhu. Zde je nutné poznamenat, že navrhované politiky představují kompromisní řešení mezi iniciativami „zdola nahoru“ a směřováním trhu „shora dolů“. V souladu se zásadou proporcionality tato opatření nijak nenahrazují úlohu vlád členských států, národních regulačních orgánů, ani provozovatelů přenosových soustav, které zastávají řadu důležitých funkcí. Národní regulační orgány jsou pouze vybízeny k účinnější formální i neformální spolupráci v rámci regionů za účelem řešení otázek souvisejících s řízením elektroenergetické soustavy v rozsahu přiměřeném rozsahu daného problému.

Aniž by tato opatření podporovala přístup „úplné harmonizace“, jejich cílem je vytvořit rovné podmínky pro všechny subjekty na trhu, a to zejména tam, kde příležitosti trhu přesahují hranice členských států. Konečně, pro zajištění účinnosti přeshraničního obchodování s elektřinou je klíčová určitá standardizace pravidel a výrobků; rozhodnutí ohledně provozování soustavy by vedla k neoptimálnímu fungování trhu, pokud by za ně odpovídaly samostatně jednající jednotlivé členské státy a regulační orgány. Přímé zkušenosti s formulováním a přijímáním společných pravidel pro síť a obchodování (tzv. „kodexy sítě“ a „pokyny“) na základě třetího energetického balíčku z roku 2009 ukázaly, že když se regulační a vnitrostátní orgány dohodnou na společných pravidlech a metodikách, včetně strategických a technických zásad, dojde tím k vytvoření zjevné přidané hodnoty.

Mezi maloobchodními a velkoobchodními trhy vzniká čím dál tím větší rozdíl v konkurenceschopnosti, přičemž maloobchodní trhy jsou pozadu s ohledem na nabídku služeb a hmatatelné přínosy pro odběratele. Sledováním energetické chudoby, transparentnosti, přístupu k údajům a srozumitelnosti odběratelských údajů nedojde k nepřiměřenému zásahu do výsad členských států.

• Volba právního nástroje

Návrh pozměňuje klíčové právní akty, jež byly součástí třetího energetického balíčku. Mezi tyto akty patří nařízení o elektřině (č. 714/2009), směrnice o elektřině (č. 2009/72/ES) a nařízení, kterým ze zřizuje Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů (č. 713/2009). Rozhodnutí přepracovat znění zmíněných právních aktů přispěje k jejich právní srozumitelnosti. Využití pozměňovacího aktu nemusí být vhodným řešením, dochází-li k zahrnutí celé řady nových ustanovení. Volba nástroje proto vyžaduje přepracování již přijatých a prováděných předpisů v důsledku přirozeného vývoje stávající legislativy.

3. VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

• Hodnocení ex post / kontroly účelnosti platných právních předpisů

Útvary Komise provedly hodnocení účinnosti stávajícího právního rámce (třetí energetický balíček) na základě pěti kritérií: relevance, efektivnosti, účinnosti, soudržnosti a přidané hodnoty EU. Spolu s posouzením dopadů bylo provedeno samostatné hodnocení, jehož výsledky jsou popsány v posouzení dopadů v části týkající se vymezení problému.

Hodnocení dospělo k celkovému závěru, že cíle energetického balíčku posílit na trzích s elektřinou hospodářskou soutěž a odstranit překážky bránící přeshraniční hospodářské soutěži bylo dosaženo. Aktivní prosazování právních předpisů vedlo k pozitivním výsledkům pro trhy s elektřinou i odběratele a trhy jsou celkově méně koncentrované a více integrované, než tomu bylo v roce 2009. Co se týče maloobchodních trhů, v rámci třetího energetického balíčku byla zavedena nová práva spotřebitelů, jež jednoznačně zlepšila pozici odběratelů na trhu s energií.

Úspěšnost předpisů třetího energetického balíčku však s ohledem na vytvoření vnitřního trhu s elektřinou zůstává v řadě oblastí omezená, a to jak na maloobchodní, tak i na velkoobchodní úrovni. Z obecného hlediska hodnocení prokázalo, že zlepšením rámce uspořádání trhu je stále možné dosáhnout velkých zisků, jak je zřejmé z nevyužitých zisků pro obecný blahobyt a konečných přínosů

pro odběratele. Na úrovni velkoobchodních trhů stále existují překážky pro přeshraniční obchodování a kapacity propojovacího vedení jsou málokdy plně využity. To je způsobeno mimo jiné nedostatečnou spoluprací mezi vnitrostátními provozovateli sítí a regulačními orgány při sdíleném užívání propojovacího vedení. Vnitrostátní perspektiva zúčastněných stran stále v mnoha případech brání účinným přeshraničním řešením a ve výsledku omezuje jinak přínosné přeshraniční toky. Situace není na všech trzích a ve všech časových rámcích stejná, liší se úroveň integrace na denních, vnitrodenních a vyrovnávacích trzích.

Významného zlepšení by mohlo být rovněž dosaženo v oblasti výkonnosti hospodářské soutěže na maloobchodních trzích. Ceny elektřiny se z netržních důvodů v jednotlivých členských státech stále velmi liší a ceny pro domácnosti stabilně stoupají v důsledku značného zvyšování nenapadnutelných poplatků z posledních let; jedná se o síťové poplatky, daně a další poplatky. S ohledem na ochranu odběratelů jsou zvyšující se energetická chudoba a absence jasných poznatků o nejvhodnějších nástrojích pro boj se zranitelností odběratelů a energetickou chudobou hlavními faktory, jež brzdí prohloubení vnitřního trhu s energií. Poplatky spojené se změnou dodavatele, jako je například pokuta za vypovězení smlouvy, budou i nadále představovat překážku bránící zapojení odběratelů. Velké množství stížností ohledně účtování 16 naznačuje, že stále existuje prostor ke zlepšení srovnatelnosti a srozumitelnosti účetních údajů.

Vedle neúspěchů zaznamenaných při snaze o dosažení cílů stanovených třetím energetickým balíčkem se objevily také nové skutečnosti, které nebyly v době přípravy třetího energetického balíčku zohledněny. Mezi tyto skutečnosti patří například velmi silný nárůst výroby z obnovitelných zdrojů energie, zvýšení počtu státních zásahů souvisejících s bezpečností dodávek na trzích s elektřinou a probíhající technologické změny. Tohle všechno vedlo k významným změnám ve fungování trhů, a to zejména v průběhu předcházejících pěti let, došlo k utlumení pozitivních dopadů reforem na odběratele, a navíc nebyl využit potenciál modernizace. Ve stávajících právních předpisech z toho důvodu vznikla mezera – není v nich uvedeno řešení tohoto nového vývoje.

V souladu s výsledky hodnocení a souvisejícím posouzením dopadů je cílem tohoto návrhu zmíněnou mezeru zaplnit a vytvořit rámec umožňující zohlednit technologický rozvoj v daném odvětví, stejně jako přechod našich energetických soustav na nové výrobní a spotřební modely.

• Konzultace se zúčastněnými stranami

Při přípravě současné iniciativy uskutečnila Komise několik veřejných konzultací. Konzultace byly otevřené občanům EU a orgánům členských států, účastníkům na trhu s energií a jejich sdružením, stejně jako všem příslušným zúčastněným stranám, včetně malých a středních podniků a odběratelů energie.

Zejména je nutné zmínit tři konzultace a jejich výsledky:

1) Otázky související s přiměřeností zdrojů byly předmětem veřejných konzultací 17 z období 15. listopadu 2012 až 7. února 2013, dle „Konzultace týkající se přiměřenosti výroby, kapacitních mechanismů a vnitřního trhu s elektřinou“. Cílem konzultací bylo získat názor zúčastněných stran na zajištění přiměřenosti zdrojů a zajištění bezpečnosti dodávek elektřiny na vnitřním trhu.

V rámci konzultace bylo získáno 148 jednotlivých odpovědí od veřejných orgánů, z odvětví (výrobní i odběratelské sféry) a od akademické obce. Podrobné grafy znázorňující odpovědi získané v rámci konzultace jsou k dispozici online 18 spolu s jednotlivými příspěvky a shrnutím výsledků konzultace 19 .

2) Ve dnech 22. února 2014 až 17. dubna 2014 se uskutečnila veřejná konzultace týkající se maloobchodních trhů s elektřinou a koncových odběratelů 20 . Komise získala v rámci konzultace 237 odpovědí, cca 20 % příspěvků bylo od dodavatelů energií, 14 % od provozovatelů distribuční soustavy, 7 % od odběratelských organizací a 4 % od národních regulačních orgánů. Do konzultace se také zapojilo velké množství jednotlivých občanů. Úplný souhrn odpovědí lze nalézt na internetových stránkách Komise 21 .

3) Ve dnech 15. července 2015 až 9. října 2015 se uskutečnila konzultace s širokou veřejností o novém uspořádání trhu s energií 22 .

Komise obdržela v rámci konzultace 320 odpovědí. Cca 50 % příspěvků bylo od vnitrostátních nebo celounijních průmyslových sdružení. 26 % odpovědí bylo získáno od podniků působících v odvětví energetiky (dodavatelé, zprostředkovatelé, odběratelé) a 9 % od provozovatelů soustav. V rámci konzultace také odpovědělo 17 vlád členských států a několik národních regulačních orgánů. Do konzultace se také zapojilo velké množství jednotlivých občanů a akademických institucí. Podrobný popis názorů zúčastněných stran na každou z jednotlivých možností politiky je k dispozici v posouzení dopadů, jež je připojen k této legislativní iniciativě.

• Sběr a využití výsledků odborných konzultací

Navrhované nařízení a posouzení dopadů byly vypracovány na základě velkého množství podkladů a na veškeré tyto podklady je odkazováno v poznámkách pod čarou v posouzení dopadů. Podklady zahrnují 30 studií a modelovacích nástrojů, vypracovaných především nezávislými externími subjekty za účelem posouzení jednotlivých možností uvedených v tomto návrhu. Jejich úplný seznam je k dispozici v příloze V posouzení dopadů. Studie se dotýkají celé řady metodik a zaměřují se na kvantitativní odhady hospodářských a sociálních analýz nákladů a přínosů.

Komise navíc provedla odvětvové šetření v oblasti vnitrostátních kapacitních mechanismů, jehož průběžné výsledky byly bezodkladně zapracovány do přípravné fáze tohoto návrhu 23 . Výsledky studií doplnily výše zmíněnou rozsáhlou zpětnou vazbu získanou od zúčastněných stran a celkově vzato poskytly Komisi rozsáhlé množství údajů, na nichž bylo možné založit současný návrh.

• Posouzení dopadů

Veškerá navrhovaná opatření byla podpořena v rámci posouzení dopadů. Výbor pro kontrolu regulace vydal dne 7. listopadu 2016 kladné stanovisko. Způsob, jakým byly zohledněny připomínky Výboru pro kontrolu regulace, je popsán v příloze I posouzení dopadů.

Posouzení dopadů zkoumalo řadu možností politiky pro každou zjištěnou problematickou oblast. Problematické oblasti a alternativní možnosti zásahu jsou uvedeny níže:

Přizpůsobení uspořádání trhu technologickému rozvoji a zvyšujícímu se podílu obnovitelných zdrojů energie:

Posouzení dopadů podpořilo posílení stávajících pravidel trhu odstraněním současných narušení trhu, aby bylo dosaženo rovných podmínek pro všechny výrobní technologie a zdroje. Zohledňuje diskriminační pravidla týkající se zdrojů a omezující nebo preferující přístup některých technologií do elektroenergetické soustavy. Všechny subjekty na trhu by navíc měly finanční odpovědnost za nerovnováhu soustavy a veškeré zdroje na trhu by měly být odměňovány za stejných podmínek. Došlo by k odstranění překážek bránících reakci strany poptávky. Zvolená možnost by navíc posílila krátkodobé trhy, protože by je přiblížila reálnému času a zajistila tak co největší příležitost vyhovět potřebě flexibility, a protože by se vyrovnávací trhy staly účinnějšími. Zvolená možnost obsahuje opatření, která by napomohla přitáhnout na trh všechny flexibilní distribuované zdroje výroby, poptávky a skladování, a to s pomocí vhodných pobídek, lépe uzpůsobeného tržního rámce a s pomocí opatření lépe motivujících provozovatele distribuční soustavy.

Neregulační přístup byl zamítnut, protože poskytoval pouze omezený prostor ke zlepšení trhu a zajištění rovných podmínek pro zdroje. Stávající regulační rámec EU je skutečně v příslušných oblastech omezený a v jiných oblastech dokonce neexistující. Navíc bylo zjištěno, že dobrovolná spolupráce na trhu nezajišťuje vhodnou úroveň harmonizace ani jistoty. Možnost úplné harmonizace pravidel trhu byla také zamítnuta, protože provedené změny by mohly porušit zásady proporcionality a obecně vzato by byly zbytečné vzhledem k současnému stavu evropských trhů s energií.

Otázka budoucích investic do výroby a nedostatečné koordinace kapacitních mechanismů

Bylo posuzováno několik možností politik přesahujících základní scénář; každá z možností představuje různou úroveň sladění a koordinace mezi členskými státy na úrovni EU a různou úroveň toho, do jaké míry by subjekty trhu spoléhaly na platby v rámci trhu s energií.

Možnost tzv. trhu výlučně s energií by přinesla dostatečné zlepšení a propojení evropských trhů, protože zajistí cenové signály potřebné k získání investic do nových zdrojů a tam, kde je jich zapotřebí. V případě tohoto scénáře by již nebyly potřeba kapacitní mechanismy.

Zvolená možnost vychází právě ze scénáře trhu výlučně s energií, ale nevylučuje možnost využití kapacitních mechanismů členskými státy za předpokladu, že se budou zakládat na sdílené metodice posouzení přiměřenosti zdrojů, prováděné naprosto transparentně prostřednictvím sítě ENTSO pro elektřinu a agentury ACER, a že budou v souladu se společnými charakteristikami, aby byla zajištěna slučitelnost vnitrostátních kapacitních mechanizmů a harmonizace přeshraniční spolupráce. Tato možnost vychází z pokynů Komise pro státní podporu v oblasti životního prostředí a energetiky na období 2014–2020 a z šetření v oblasti kapacitních mechanismů.

Neregulační přístup byl zamítnut vzhledem k tomu, že současná ustanovení právních předpisů EU nejsou dostatečně jasná a silná na to, aby se dokázala vyrovnat s výzvami, jimž čelí evropská elektroenergetická soustava. Dobrovolná spolupráce navíc nemusí zajistit vhodnou úroveň harmonizace mezi všemi členskými státy ani jistotu na trhu. V této oblasti chybí právní předpisy, které by danou problematiku řešily konzistentním způsobem. Jako nepřiměřená byla zamítnuta možnost, dle níž by na základě regionálních nebo celounijních posouzení přiměřenosti zdrojů byly celé regiony nebo ve výsledku i všechny členské státy EU nuceny povinně zavádět kapacitní mechanismy.

Nízká výkonnost maloobchodních trhů: pomalé zavádění služeb a jejich nedostatečnost

Zvolená možnost zahrnuje postupné rušení paušálních regulovaných cen, počínaje rušením cen pod úrovní nákladů, a to do termínu stanoveného právními předpisy EU. Tato možnost umožňuje přechodnou regulaci cen pro zranitelné odběratele. Bude omezeno užívání pokut za vypovězení smlouvy a díky tomu se zvýší zapojení odběratelů. Bude posilována důvěra odběratelů ve srovnávací weby prostřednictvím zavedení nástrojů pro certifikaci vnitrostátními orgány. Strategické zásady navíc prostřednictvím minimálních požadavků na obsah zajistí, že účty za energie budou přehledné a srozumitelné. Členské státy dále musí sledovat počet domácností potýkajících se s energetickou chudobou. Konečně, aby byl umožněn rozvoj nových služeb díky novým účastníkům trhu a společnostem poskytujícím energetické služby, je zajištěn nediskriminační přístup k údajům o odběratelích.

Další zvažované, ale zamítnuté možnosti zahrnovaly úplnou harmonizaci předpisů v oblasti ochrany spotřebitele včetně zavedení rozsáhlých ochranných opatření pro odběratele; výjimky pro cenové regulace vymezené na úrovni EU s ohledem na prahovou spotřebu nebo cenový práh; posílení standardního modelu zpracování dat a přenesení odpovědnosti na neutrální subjekty na trhu, např. na některého provozovatele přenosové soustavy; zákaz veškerých poplatků za změnu dodavatele včetně poplatku za vypovězení smlouvy a částečná harmonizace účtů za energie; a konečně, zavedení rámce EU pro sledování energetické chudoby, jenž by vycházel z průzkumu energetické účinnosti bytového fondu prováděného členskými státy, a zavedení preventivních opatření pro předcházení odlehčování. Všechny tyto možnosti byly zamítnuty na základě nesouladu se zásadami subsidiarity a proporcionality. Zachování stavu rovněž nebylo dle konzultací považováno za možnou alternativu téměř žádnou ze zúčastněných stran.

Zdokonalení institucionálního rámce a úloha agentury

Cílem institucionálního rámce třetího balíčku je rozvíjet spolupráci národních regulačních orgánů i provozovatelů přenosových soustav. Od svého založení jsou agentura ACER a Evropské sítě provozovatelů přenosových soustav významnou součástí pokroku směřujícího k fungujícímu vnitřnímu trhu s elektřinou. Poslední vývoj na evropských trzích s energií, jenž byl zahrnut do současného posouzení dopadů, a následné návrhy iniciativy pro nové uspořádání trhu nicméně vyžadují přizpůsobení institucionálního rámce. Provádění třetího balíčku navíc ukázalo, v jakých oblastech je stále prostor ke zlepšení s ohledem na rámec vztahující se na agenturu ACER a Evropské sítě provozovatelů přenosových soustav. Při zvažování možností reformy institucionálního rámce byl scénář bez opatření zamítnut na základě ustanovení uvedených v jiné části tohoto návrhu a týkajících se rozvoje trhu a v souladu s nepřetržitým rozvojem sekundárního práva na úrovni EU, protože tento scénář by umožnil využívání mezer v právní úpravě a dozoru nad trhem.

Byl zvážen neregulační přístup zahrnující „důraznější prosazování“ a dobrovolnou spolupráci bez zavádění dalších opatření pro přizpůsobení institucionálního rámce. Lepší prosazování stávajících právních předpisů zahrnuje pokračující provádění třetího balíčku a úplné provádění kodexů sítě a pokynů – dle vymezení možnosti „bez opatření“ – v kombinaci s důraznějším prosazováním. Důraznější prosazování samo o sobě by však nevedlo k žádnému zlepšení stávajícího institucionálního rámce.

Byla rovněž zvážena legislativní možnost transformace agentury ACER na něco jako celoevropský regulační orgán, nicméně i tato možnost byla posléze zamítnuta. Aby agentura mohla vykonávat podobnou úlohu, vyžadovalo by to významné navýšení jejího rozpočtu i počtu zaměstnanců a bylo by nezbytné v rámci agentury soustředit velké množství odborníků. Dále se zdá vhodné, aby národní regulační orgány zůstaly nadále zapojeny do rozhodovacího postupu agentury a aby většinová rozhodnutí učiněná národními regulační orgány nebyla systematicky nahrazena rozhodováním ředitele.

Byly proto zváženy legislativní možnosti zlepšení agentury ACER na základě existujícího rámce. Možnost zvolená v rámci posouzení dopadů umožňuje, aby se institucionální rámec EU přizpůsobil novým skutečnostem v elektroenergetické soustavě. Také se zabývá související nutností další regionální spolupráce a stávajícími i předpokládanými mezerami v právní úpravě trhu s energií, umožňuje tedy flexibilitu díky kombinaci přístupů „zdola nahoru“ a „shora dolů“.

Aby byla vyřešena současná mezera v právní úpravě týkající se regulační činnosti národních regulačních orgánů na regionální úrovni, politické iniciativy v rámci této možnosti by navíc zahrnovaly vymezení flexibilního regionálního regulačního rámce, který by posílil regionální koordinaci a rozhodovací postup národních regulačních orgánů. V rámci této možnosti by byl zaveden systém koordinovaných regionálních rozhodnutí, dále by byl v jistých oblastech zaveden dohled národních regulačních orgánů daného regionu (např. regionálních operačních středisek a dalších subjektů dle návrhu iniciativy uspořádání trhu) a agentura ACER by byla odpovědná za ochranu zájmů EU.

Základní práva

Tento návrh může mít vliv na řadu základních práv stanovených Listinou základních práv EU, a to: respektování soukromého a rodinného života (článek 7), právo na ochranu osobních údajů (článek 8), zákaz diskriminace (článek 21), právo na sociální pomoc (článek 34), přístup ke službám obecného hospodářského zájmu (článek 36), začlenění vysoké úrovně ochrany životního prostředí (článek 37) a právo na účinnou právní ochranu (článek 47).

Tím se zabývají zejména ustanovení týkající se ochrany odběratelů, energetické chudoby, ochrany zranitelných odběratelů, přístupu ke službám obecného hospodářského zájmu, ochrany osobních údajů a soukromí.

Souhrn posouzení dopadů je k dispozici na webových stránkách Komise 24 spolu s kladným stanoviskem Výboru pro kontrolu regulace.

• Účelnost a zjednodušování právních předpisů

Návrh může mít za následek zvýšení administrativní zátěže, ale pouze v omezeném rozsahu. Například zajištění rovných podmínek umožňujících všem technologiím plně se podílet na trzích s energií by znamenalo, že by tyto technologie musely být v souladu s množstvím tržních požadavků, což by mohlo vést ke vzniku jisté administrativní zátěže.

Opatření přijímaná za účelem zlepšení likvidity a integrace trhů s energií mohou mít taktéž jistý krátkodobý dopad na podniky, které se budou muset přizpůsobovat novému uspořádání obchodování s energiemi. Tyto dopady jsou ovšem ve srovnání se základním scénářem bez opatření považovány za minimální, protože hospodářské zisky, které by tato reforma přinesla, více než dostatečně vynahrazují jakoukoli krátkodobou nebo dlouhodobou administrativní reorganizaci.

Obdobně, postupné rušení regulovaných cen na úrovni členských států bude vyžadovat, aby národní regulační orgány zvýšily rozsah dohledu nad trhem z důvodu zajištění účinné hospodářské soutěže a zaručení ochrany odběratelů. Tyto dopady mohou být vyváženy zvýšeným zapojením odběratelů, jež by přirozeně napomohlo k rozvoji hospodářské soutěže na trhu.

Činnosti vykonávané dle aktualizovaného institucionálního rámce povedou k vytvoření nového souboru požadavků s ohledem na zapojení národních regulačních orgánů a provozovatelů přenosových soustav do správní činnosti. Zapojení bude probíhat v rámci agentury ACER a také v rámci rozhodovacího postupu, jenž povede ke schválení metodik a postupů pro bezproblémové obchodování s energiemi na hranicích.

Administrativní a hospodářské dopady na podniky a veřejné orgány v rámci jednotlivých zvažovaných možností politiky jsou popsány v kapitole 6 posouzení dopadů.

4. ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Rozpočtové důsledky spojené s návrhem v rámci tohoto balíčku se týkají zdrojů Agentury pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER), popsaných v legislativním finančním výkazu přiloženém k návrhu Komise na přepracování nařízení, kterým se zřizuje Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů. Nové úkoly přidělené agentuře ACER, zejména co se týče posouzení přiměřenosti a založení regionálních operačních středisek, si v podstatě žádají postupné zavádění až 18 dalších plných pracovních úvazků do agentury ACER v roce 2020, a to spolu s odpovídajícími finančními prostředky.

5. OSTATNÍ PRVKY

• Plány provádění a monitorování, hodnocení a podávání zpráv

Komise bude sledovat, jak členské státy a další subjekty provádějí a dodržují přijatá opatření, a bude-li to zapotřebí, bude přijímat donucovací opatření. Komise navíc, stejně jako tomu bylo v případě provádění třetího energetického balíčku, poskytne pokyny ohledně provádění přijatých opatření.

Se sledováním a prováděním bude Komisi napomáhat zejména agentura ACER. Vypracovávání výročních zpráv agentury ACER, současné hodnocení Komise a podávání zpráv Koordinační skupinou pro otázky elektrické energie jsou součástí ustanovení této iniciativy. Agentura ACER bude vyzvána k další revizi sledovaných ukazatelů, aby byly i nadále relevantní v souvislosti se sledováním dosahování cílů stávajících návrhů a aby byly tyto cíle řádně reflektovány například ve výročních zprávách o monitorování trhu agentury ACER.

Současně s navrhovanými iniciativami Komise předloží iniciativu týkající se správy energetické unie zjednodušující požadavky na plánování, podávání zpráv a sledování. Dle iniciativy týkající se správy energetické unie budou stávající požadavky třetího energetického balíčku na plánování, podávání zpráv a sledování ze strany Komise a členských států integrovány do horizontálních průběžných zpráv a zpráv o sledování. Další informace o zjednodušení požadavků na sledování a podávání zpráv jsou k dispozici v posouzení dopadů správy energetické unie.

Rozsáhlejší pojednání o mechanismech sledování a referenčních kritériích je k dispozici v kapitole 8 posouzení dopadů.

6. Vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

• Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou (přepracované znění)

Kapitola I navrhované směrnice objasňuje oblast působnosti a předmět směrnice, zdůrazňuje zaměření na odběratele a důležitost existence vnitřního trhu a jeho hlavních zásad. Dále stanoví aktualizace nejdůležitějších definicí směrnice.

Kapitola II navrhované směrnice stanoví obecnou zásadu, totiž že jsou členské státy povinny zajistit, aby byl trh s elektřinou EU konkurenceschopný, zaměřený na odběratele, flexibilní a nediskriminační. Zdůrazňuje, že vnitrostátní opatření by neměla představovat nepřiměřené překážky pro přeshraniční toky, zapojení odběratelů nebo investice. Dále zakotvuje zásadu, která stanoví, že dodavatelské ceny budou řízeny trhem, s výjimkou řádně odůvodněných případů. Tato kapitola dále objasňuje jisté zásady související s fungováním trhů s elektřinou EU, včetně práva na volbu dodavatele. Stanoví také aktualizovaná pravidla pro případné závazky veřejných služeb, jež mohou být za jistých okolností uloženy energetickým podnikům ze strany členských států.

Kapitola III navrhované směrnice posiluje stávající práva spotřebitelů a zavádí nová práva zahrnující posilování postavení odběratelů a jejich lepší ochranu, a to za účelem postavení odběratelů do centra trhu s energií. Zavádí pravidla pro srozumitelnější účty a certifikované nástroje pro porovnávání. Obsahuje ustanovení, jež zajišťují odběratelům nárok na smlouvy s dynamickou tvorbou cen, možnost svobodně si vybrat nebo změnit dodavatele či sdružení a podílet se na reakci strany poptávky, vlastní výrobě a vlastní spotřebě elektřiny. Umožní všem odběratelům požádat o inteligentní měřicí zařízení vybavené minimálním počtem funkcí. Dále vylepšuje stávající pravidla upravující možnost odběratelů sdílet údaje s dodavateli a poskytovateli služeb, objasňuje totiž úlohy stran odpovědných za správu údajů a stanoví jednotný evropský formát údajů, jenž Komise zavede prováděcím aktem. Jejím cílem také je, aby se členské státy zabývaly energetickou chudobou. Dále vyžaduje, aby členské státy vymezily rámce pro nezávislá sdružování a reakci strany poptávky spolu se zásadami, které budou umožňovat jejich plné zapojení na trhu. Vymezuje rámec pro lokální energetické obce, jež se mohou zapojit do lokální výroby energie, distribuce, sdružování, skladování, dodávek nebo energeticky účinných služeb. Dále objasňuje stávající ustanovení o inteligentních měřicích zařízeních a jednotných kontaktních místech, právech na mimosoudní vyrovnání, univerzálních službách a zranitelných odběratelích.

Kapitola IV navrhované směrnice obsahuje upřesnění ohledně povinností provozovatelů distribuční soustavy, zejména co se týče činnosti provozovatelů distribuční soustavy v oblasti poskytování síťových služeb pro zajištění flexibility a v oblasti integrace elektrických vozidel a správy údajů. Objasňuje rovněž úlohy provozovatelů distribuční soustavy s ohledem na skladování a dobíjecí stanice elektrických vozidel.

Kapitola V navrhované směrnice shrnuje obecná pravidla vztahující se na provozovatele přenosových soustav, jež se do značné míry zakládají na již existujících dokumentech, a nabízí několik upřesnění ohledně pomocných služeb a nově zavedených regionálních operačních středisek.

Kapitola VI navrhované směrnice stanoví, že pravidla pro oddělení představená v rámci třetího energetického balíčku zůstávají nezměněna, alespoň co se týče hlavních věcných statusů oddělení zejména s ohledem na tři režimy působení provozovatelů přenosových soustav (provozovatel s odděleným vlastnictvím, nezávislý provozovatel soustavy a nezávislý provozovatel přenosové soustavy) a také s ohledem na ustanovení o určení a certifikaci provozovatelů přenosových soustav. Dále upřesňuje možnost provozovatelů přenosových soustav mít vlastní skladování nebo poskytovat pomocné služby.

Kapitola VII navrhované směrnice obsahuje pravidla zakládání, rozsahu pravomocí a povinností nezávislých národních regulačních orgánů i pravidla jejich fungování. Návrh zejména zdůrazňuje povinnost regulačních orgánů spolupracovat s regulačními orgány sousedních zemí a s agenturou ACER, vyvstanou-li otázky s přeshraničním významem, návrh dále aktualizuje seznam úkolů regulačních orgánů, mimo jiné i s ohledem na dohled nad nově vzniklými regionálními operačními středisky.

Kapitola VIII navrhované směrnice mění některá obecná ustanovení, například o odchylkách od ustanovení směrnice, výkonu přenesených pravomocí Komisí a o výboru založeném dle pravidel postupu projednávání ve výborech v souladu s nařízením (EU) č. 182/2011.

Nové přílohy navrhované směrnice vymezují další požadavky týkající se nástrojů pro porovnávání, účtování a účetní údaje a pozměňují stávající požadavky na inteligentní měřicí zařízení a jejich zavádění.

• Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o vnitřním trhu s elektřinou (přepracované znění)

Kapitola I navrhovaného nařízení stanoví oblast působnosti, předmět a definice termínů použitých v tomto nařízení. Zdůrazňuje, jak je důležité, aby tržní signály byly nezkreslené, a přispívaly tak ke zvýšení flexibility, dekarbonizace a inovací, a aktualizuje a doplňuje nejdůležitější definice nařízení.

Kapitola II navrhovaného nařízení zavádí nový článek, kterým se stanoví klíčové zásady, jež je nutné respektovat v rámci vnitrostátní legislativy v oblasti energetiky za účelem dosažení fungování vnitřního trhu s elektřinou. Dále vymezuje hlavní právní zásady pro pravidla obchodování s elektřinou v rámci různých obchodních časových rámců (vyrovnávací, vnitrodenní, denní a termínové trhy), včetně zásad tvorby cen. Objasňuje zásadu odpovědnosti za vyvažování výkonu a vymezuje rámec pravidel pro dispečink a snižování výroby a reakce strany poptávky, která budou více slučitelná s trhem, včetně podmínek pro jakékoli případné výjimky.

Kapitola III navrhovaného nařízení popisuje postup koordinovaného vymezování nabídkových zón v souladu s procesem přezkumu stanoveným nařízením 1222/2015, kterým se stanoví rámcový pokyn pro přidělování kapacity a řízení přetížení 25 . Aby byl vyřešen přetrvávající problém existence značných vnitrostátních omezení přeshraničních toků energie, jsou objasněny podmínky pro tato mimořádná omezení, a to zejména s pomocí pravidel zajišťujících, že dovoz a vývoz není omezován vnitrostátními subjekty z hospodářských důvodů. Tato kapitola dále obsahuje změny stávajících zásad přenosových a distribučních síťových tarifů a stanoví postup rozvíjení progresivní konvergence metodik přenosových a distribučních tarifů. Dále stanoví pozměněná pravidla využívání poplatků za přetížení.

Kapitola IV navrhovaného nařízení stanoví nové obecné zásady pro koordinované řešení otázek přiměřenosti zdrojů členských států. Stanoví zásady a postup pro rozvoj evropského posouzení přiměřenosti zdrojů, aby šlo lépe určit, kde je zapotřebí kapacitních mechanismů a jaké má být nastavení standardu spolehlivosti členských států. Upřesňuje jak a za jakých podmínek mohou být uvedeny kapacitní mechanismy, a to způsobem slučitelným s trhem. Dále objasňuje zásady uspořádání slučitelného s trhem pro kapacitní mechanismy, včetně pravidel využití kapacity nacházející se v jiném členském státě a pravidel využití propojení. Stanoví, jak se do vývoje provozních pravidel a technických parametrů pro využití kapacit nacházejících se v jiném členském státě zapojí regionální operační střediska, vnitrostátní provozovatelé přenosových soustav, síť ENTSO pro elektřinu a národní regulační orgány prostřednictvím agentury ACER.

Kapitola V navrhovaného nařízení stanoví v této souvislosti úkoly a povinnosti sítě ENTSO pro elektřinu a úkoly související se sledováním pro agenturu ACER a současně upřesní její povinnost jednat nezávisle a pro dobro Evropy. Vymezuje poslání regionálních operačních středisek, upravuje kritéria a postup pro vymezení regionů provozování soustavy pro každé regionální operační středisko a vymezuje koordinační činnost, vykonávanou těmito středisky. Dále stanoví pracovní a organizační ujednání, konzultační požadavky, požadavky a postupy pro přijímání rozhodnutí a doporučení a pro jejich přepracování, složení a odpovědnosti správní rady a systém odpovědnosti regionálních operačních středisek. Tato kapitola dále obsahuje pravidla pro připojení kogeneračních jednotek, obsažená dříve ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti. Pravidla pro desetiletý plán rozvoje sítě, vyrovnávací mechanismy mezi provozovateli přenosových soustav, výměnu informací a certifikaci zůstávají do velké míry nezměněna.

Kapitola VI navrhovaného nařízení zřizuje evropský subjekt provozovatelů distribuční soustavy, vymezuje postup jeho založení a jeho úkoly s ohledem na konzultace se zúčastněnými stranami. Obsahuje také podrobná pravidla spolupráce mezi provozovateli distribuční soustavy a provozovateli přenosových soustav s ohledem na plánování a provozování jejich soustav.

Kapitola VII navrhovaného nařízení obsahuje stávající pravomoci a pravidla Komise pro přijímání aktů v přenesené pravomoci ve formě kodexů sítě a pokynů. Obsahuje upřesnění ohledně jejich právní povahy a ohledně přijímání kodexů sítě a pokynů a rozšiřuje jejich případný obsah na oblasti týkající se například systémů distribučních tarifů; pravidel pro poskytování občasných pomocných služeb; reakce strany poptávky, skladování energie a pravidla omezování poptávky; pravidla kybernetické bezpečnosti; pravidla týkající se regionálních operačních středisek; a omezení výroby a redispečinku výroby a poptávky. Zjednodušuje a zefektivňuje postup pro rozšíření kodexů sítě v odvětví elektrické energie a zavádí možnost, aby národní regulační orgány prostřednictvím agentury ACER rozhodovaly o otázkách týkajících se provádění kodexů sítě a pokynů. Více také do postupu tvorby návrhů kodexů sítě v odvětví elektrické energie zapojuje evropský subjekt provozovatelů distribuční soustavy a další zúčastněné strany.

Kapitola VIII navrhovaného zařízení stanoví závěrečná ustanovení navrhovaného nařízení. Obsahuje stávající pravidla pro výjimky z určitých ustanovení nařízení a směrnice o elektřině pro propojovací vedení stejnosměrného proudu a současně vysvětluje postup pro následné změny těchto pravidel prováděné národními regulačními orgány.

Příloha navrhovaného zařízení podrobněji vymezuje, jaké funkce jsou přiděleny regionálním operačním střediskům, jež ustanovuje toto nařízení.

• Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje Agentura EU pro spolupráci energetických regulačních orgánů (přepracované znění)

Obecně se navrhuje přizpůsobit pravidla týkající se agentury ACER společnému přístupu k decentralizovaným agenturám EU, jak ho odsouhlasil Evropský parlament, Rada EU a Evropská komise (dále jen „společný přístup“) 26 . Nicméně v této fázi je agentura ACER oprávněna se od společného přístupu částečně odchýlit.

Kapitola I navrhovaného nařízení popisuje úlohu, cíle a úkoly agentury ACER, dále typy aktů, jež je oprávněna přijímat, a stanoví pravidla konzultací a sledování. Seznam úkolů byl upraven, aby zahrnoval povinnosti agentury ACER v oblasti dohledu nad velkoobchodním trhem a v oblasti přeshraniční infrastruktury – tyto povinnosti byly agentuře ACER přiděleny po přijetí nařízení.

V souvislosti s přijímáním kodexů sítě v odvětví elektrické energie je agentuře ACER přidáno více povinností s ohledem na vypracování a předložení konečného návrhu kodexu sítě Komisi, zatímco síť ENTSO pro elektřinu bude mít nadále úlohu technického odborníka. Návrh také zahrnuje zřízení formálního subjektu provozovatelů distribuční soustavy, aby byli provozovatelé zastoupeni na úrovni EU, a to zejména v rámci vypracování návrhů kodexů sítě, s ohledem na navýšení jejich povinností. Agentura získává pravomoc rozhodovat o podmínkách, metodikách a algoritmech pro zavádění kodexů sítě a pokynů v odvětví elektrické energie.

Zavádí se regionální rozhodovací postup pro regionální úkoly týkající se omezeného počtu národních regulačních orgánů. Ředitel bude v této souvislosti povinen poskytnout své stanovisko ohledně toho, zda má daná otázka především regionální význam. Pokud rada regulačních orgánů schválí, že se jedná o otázku především regionálního významu, pak regionální podvýbor rady regulačních orgánů vypracuje rozhodnutí o dané otázce, jež bude následně přijato nebo zamítnuto radou regulačních orgánů. V opačném případě rozhodne rada regulačních orgánů bez účasti regionálního podvýboru.

Tato kapitola dále vymezuje řadu nových úkolů pro agenturu ACER – tyto úkoly se týkají koordinace určitých činností s ohledem na regionální operační střediska prostřednictvím agentury ACER, dále se týkají dohledu nominovaných organizátorů trhu s elektřinou; tyto úkoly také souvisejí se schvalováním metod a návrhu souvisejícího s přiměřeností výroby a rizikovou připraveností.

Kapitola II navrhovaného nařízení obsahuje organizační předpisy pro správní radu, radu regulačních orgánů, ředitele, odvolací senát a v rámci nového ustanovení i pro pracovní skupiny agentury. Některá jednotlivá ustanovení jsou přizpůsobena společnému přístupu k decentralizovaným agenturám EU nebo novým pravidlům hlasování v Radě, ale hlavní charakteristiky stávající řídicí struktury jsou zachovány, zejména co se týče rady regulačních orgánů.

Případ, kdy se agentura ACER může odchýlit od společného přístupu, je odůvodněn takto:

Hlavních cílů evropské politiky v oblasti elektrické energie, jako je bezpečnost dodávek, cenová dostupnost elektřiny a dekarbonizace, lze dosáhnout cenově výhodněji v rámci integrovaného evropského trhu s elektřinou. Současně je infrastruktura pro přenos elektřiny čím dál tím více propojená, zvyšují se objemy elektřiny zapojené do přeshraničního obchodování, výrobní kapacity jsou sdíleny na evropské úrovni a přenosová soustava je provozována s ohledem na regionální, přeshraniční faktory. Tento legislativní balíček ještě více posiluje toto směřování, díky kterému je očekávána vyšší účinnost, jež bude přínosem pro evropské odběratele.

Podmínkou vytvoření vnitřního trhu s elektřinou je otevření tohoto odvětví konkurenci. Stejně jako je tomu v jiných odvětvích hospodářské činnosti, otevření trhu s elektřinou vyžaduje regulační dohled a nová nařízení, a to zejména s ohledem na přenosovou a distribuční soustavu. Z toho důvodu byly zřízeny nezávislé regulační orgány. Těmto subjektům je svěřena zvláštní odpovědnost za dohled nad platnými vnitrostátními a evropskými pravidly odvětví elektřiny.

S nárůstem přeshraničního obchodování a provozování soustav, jež zohledňuje regionální a evropský kontext, však byly národní regulační orgány nuceny dosáhnout větší koordinace činnosti národních regulačních orgánů z různých členských států. Jako platforma pro tuto interakci byla zřízena agentura ACER, jež tuto funkci zastává od svého založení v roce 2011. V rámci agentury ACER je tedy rada regulačních orgánů tím subjektem, který vypracovává většinu stanovisek, doporučení a rozhodnutí agentury, a to za spolupráce s pracovníky agentury ACER; rada regulačních orgánů se skládá z vysokých představitelů národních regulačních orgánů a z jednoho nehlasujícího zástupce Komise. Během prvních let fungování agentury se ukázalo, že rada regulačních orgánů dokáže účinně přispívat k úsilí o dosažení cílů agentury.

Vzhledem k tomu, že trhy s energií jsou stále do velké míry regulovány na vnitrostátní úrovni, národní regulační orgány hrají na trzích s energií důležitou úlohu. Hlavní úlohou agentury ACER není výkon přenesených regulačních pravomocí Komise, ale koordinace regulačních rozhodnutí nezávislých národních regulačních orgánů. Tento legislativní návrh toto rozdělení úloh do velké míry zachovává. Současný systém zaručuje vhodné rovnovážné rozdělení pravomocí mezi různé subjekty a zohledňuje zvláštní charakteristiky rozvíjejícího se vnitřního trhu s energií. V této fázi by změna rovnováhy mohla představovat riziko ohrožení zavádění politických iniciativ legislativních návrhů a bránila by tak další integraci trhu s energií, jež je hlavním cílem tohoto návrhu. Zdá se proto předčasné přenášet rozhodovací pravomoci na správní radu v souladu s ustanoveními společného přístupu. Zdá se naopak vhodné zachovat současný systém, v němž národní regulační orgány v určitých oblastech jednají bez přímých zásahů ze strany evropských orgánů nebo členských států. Současně činnost regulačních orgánů obecně podléhá souhlasu orgánů EU, a to prostřednictvím programových, rozpočtových a strategických dokumentů. Orgány EU jsou rovněž zapojeny do správních záležitostí. Z toho důvodu není navržena změna uspořádání ani provozu stávající podoby rady regulačních orgánů.

Stejně tak se nenavrhuje, aby se koncept správní rady přizpůsoboval modelu správní rady dle společného přístupu. V posledních letech se prokázalo, že správní rada agentury je v rámci svého stávajícího uspořádání obzvláště efektivní a účinná. Její činnost zaručují také zástupci Evropského parlamentu, Rady a Komise.

Ačkoli v této fázi Komise nepovažuje za vhodné upravovat řídicí strukturu agentury dle společného přístupu, Komise bude nadále sledovat, zda jsou zmíněné odchylky od společného přístupu i nadále oprávněné, a to v rámci příštího hodnocení, jež je naplánováno na rok 2021 a jež bude zahrnovat nejen posouzení účelu, mandátu a úkolů agentury, ale zaměří se také zejména na řídicí strukturu agentury.

Kapitola III navrhovaného nařízení obsahuje závěrečná ustanovení. Navrhuje přizpůsobit několik jednotlivých ustanovení společnému přístupu k decentralizovaným agenturám.

Kapitola IV navrhovaného zařízení aktualizuje několik jednotlivých ustanovení v souladu se společným přístupem a ustanovení o zaměstnancích a odpovědnosti ponechává jinak do velké míry nezměněna.

ê 2009/72/ES (přizpůsobený)

2016/0380 (COD)

Návrh

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o zrušení směrnice 2003/54/ES

(přepracované znění)

(Text s významem pro EHP)

ê 2009/72/ES (přizpůsobený)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství Ö o fungování Evropské unie Õ , a zejména na čl. 47 odst. 2 a články 55 a 95 Ö 194 odst. 2 Õ této smlouvy,

s ohledem na návrh Ö Evropské Õ komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru 27 ,

s ohledem na stanovisko Výboru regionů 28 ,

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy Ö řádným legislativním postupem Õ ,

vzhledem k těmto důvodům:

ò nový

(1)Ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/72/ES 29 je třeba provést řadu změn. V zájmu jasnosti by tato směrnice měla být přepracována.

ê 2009/72/ES 1. bod odůvodnění (přizpůsobený)

ð nový

(2)Účelem vnitřního trhu s elektřinou, který je ve Společenství Ö v Unii Õ postupně zaváděn od roku 1999, je ð organizovat konkurenční trhy s elektřinou přes hranice států, a tím ï poskytnout skutečnou možnost výběru všem spotřebitelům v Evropské unii, ať již občanům nebo podnikům, dále nové obchodní příležitosti a intenzivnější přeshraniční obchod, aby se dosáhlo větší efektivity, konkurenceschopnýché ceny, ð účinné investiční signály ï a vyšší standardy služeb a přispět k bezpečnosti dodávek a k udržitelnosti.

ê 2009/72/ES 2. bod odůvodnění (přizpůsobený)

ð nový

(3)Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/54/ES ze dne 26. června 2003 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou 30 ð a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/72/ES ï významně přispěla přispěly k vytvoření tohoto vnitřního trhu s elektřinou. ð Evropský energetický systém však prochází výraznou proměnou. Společný cíl dekarbonizace energetického systému staví účastníky trhu před nové příležitosti a výzvy. Technický vývoj současně s tím umožňuje nové formy účasti spotřebitelů a přeshraniční spolupráce. Je třeba přizpůsobit pravidla unijního trhu nové tržní realitě ï.

ò nový

(4)Rámcová strategie pro energetickou unii stanoví vizi energetické unie, jejímž jádrem jsou občané, kteří přijmou odpovědnost za přechod na jiné zdroje energie, využívají výhod plynoucích z nových technologií v zájmu snížení svých nákladů a aktivně se podílejí na trhu, a kde je zranitelným spotřebitelům poskytována ochrana.

ò nový

(5)Sdělení Komise ze dne 15. července 2015 nazvané „Realizace nové politiky pro spotřebitele energie“ 31 představuje vizi Komise o maloobchodním trhu, který lépe slouží spotřebitelům energie, mimo jiné lepším propojením velkoobchodních a maloobchodních trhů. Díky využití nových technologií by nové a inovativní společnosti poskytující energetické služby měly umožnit všem spotřebitelům, aby se plně zapojili do transformace energetiky a řídili svou spotřebu energie s cílem dosáhnout energeticky účinných řešení, která jim ušetří peníze a přispějí k celkovému snížení spotřeby energie.

ò nový

(6)Sdělení Komise ze dne 15. července 2015 nazvané „Zahájení veřejné konzultace o novém uspořádání trhu s energií“ 32 zdůraznilo, že posun od výroby ve velkých centralizovaných elektrárnách k decentralizované výrobě z obnovitelných zdrojů energie a dekarbonizovaným trhům vyžaduje úpravu stávajících pravidel obchodu s elektřinou a změny stávajících tržních rolí. Sdělení vyzdvihlo potřebu pružnějšího uspořádání trhů s elektřinou a plné integrace všech hráčů na trhu – včetně výrobců energie z obnovitelných zdrojů, poskytovatelů nových energetických služeb, skladování energie a flexibilní poptávky.

ò nový

(7)Vedle nových výzev se směrnice rovněž zabývá překážkami, jež stále brání dokončení vnitřního trhu s elektřinou. Vylepšený regulační rámec musí přispět k překonání současných problémů s roztříštěností vnitrostátních trhů, které jsou stále často charakterizovány velkou mírou regulačních zásahů. Tyto zásahy vedly ke vzniku překážek, které brání prodeji elektřiny za rovných podmínek, a k vyšším nákladům ve srovnání s řešeními založenými na přeshraniční spolupráci a tržních zásadách.

ò nový

(8)Klíčovou úlohu, pokud jde o dosažení flexibility potřebné k přizpůsobení elektroenergetické soustavy proměnlivé a distribuované výrobě z obnovitelných zdrojů, hrají spotřebitelé. Technický pokrok v oblasti řízení sítí a v oblasti výroby z obnovitelných zdrojů otevřel spotřebitelům řadu příležitostí a zdravá hospodářská soutěž na maloobchodních trzích bude stěžejním předpokladem pro zajištění trhem iniciovaného zavádění inovativních nových služeb, které vycházejí vstříc měnícím se potřebám a schopnostem spotřebitelů a zvyšují flexibilitu systému. Posílení postavení spotřebitelů tak, aby se mohli ve větší míře a novými způsoby účastnit trhu s energií, by mělo občanům přinést užitek z vnitřního trhu s elektřinou a zajistit dosažení cílů Unie v oblasti obnovitelných zdrojů energie.

ê 2009/72/ES 3. bod odůvodnění (přizpůsobený)

(9)Svobody, které občanům Unie zaručuje Smlouva – mimo jiné volný pohyb zboží, svobodu usazování a volný pohyb služeb – lze užívat jedině na zcela otevřeném trhu, který umožňuje Ö všem Õ spotřebitelům vybírat si Ö svobodně Õ své dodavatele a všem dodavatelům svobodně zásobovat své zákazníky.

ê 2009/72/ES 57. bod odůvodnění

(10)Podpora spravedlivé hospodářské soutěže a snadného přístupu pro různé dodavatele a také zvyšování kapacity pro novou výrobu elektřiny by měly být pro členské státy nejvyšší prioritou, která spotřebitelům umožní plně využít možností, které nabízí liberalizovaný vnitřní trh s elektřinou.

ê 2009/72/ES 8. bod odůvodnění

ð nový

(11)Členské státy a národní regulační orgány by měly usnadnit přeshraniční přístup novým dodavatelům elektřiny z různých energetických zdrojů a novým výrobcům elektřiny ð , jakož i poskytovatelům skladování a odezvy na straně poptávky ï, čímž zajistí hospodářskou soutěž a dodávky elektřiny za co nejkonkurenčnější ceny.

ê 2009/72/ES 60. bod odůvodnění (přizpůsobený)

(12)Jedním z hlavních cílů této směrnice by mělo rovněž být Ö zajištění společných pravidel pro skutečný Õ Aby byla zajištěna společná pravidla pro skutečně evropský vnitřní trh a , měly by být jedním z hlavních cílů této směrnice rovněž dostatečné dodávky energie Ö elektřiny Õ, která bude dostupná každému. Za tímto účelem by nedeformované tržní ceny stimulovaly přeshraniční propojení a investice do nové výroby elektřiny a zároveň by z dlouhodobého hlediska vedly ke sbližování cen.

ê 2009/72/ES 56. bod odůvodnění

(13)Tržní ceny by měly zajišťovat vhodné pobídky pro rozvoj sítě a pro investice do nové výroby elektřiny.

ê 2009/72/ES 22. bod odůvodnění (přizpůsobený)

(14)Podle této směrnice budou existovat Ö Existují Õ různé druhy organizace trhu na vnitřním trhu s elektřinou. Opatření, která mohou členské státy přijmout podle této směrnice za účelem zajištění rovných podmínek, by se měla zakládat na naléhavých důvodech obecného zájmu. Komise by měla být konzultována ohledně souladu opatření se Smlouvou a právem Společenství Ö Unie Õ.

ò nový

(15)Členské státy by měly mít i nadále širokou rozhodovací pravomoc, pokud jde o ukládání povinností veřejné služby elektroenergetickým podnikům v zájmu dosažení cílů obecného hospodářského zájmu. Členské státy by měly zabezpečit, aby zákazníci v domácnostech a, pokud to členský stát pokládá za vhodné, malé podniky měli právo být zásobováni elektřinou ve stanovené kvalitě a za jasně porovnatelné, transparentní a konkurenční ceny. Nicméně povinnosti veřejné služby ve formě regulace cen za dodávky jsou svojí podstatou narušujícím opatřením, které často vede k akumulaci tarifních deficitů, omezení možností volby pro spotřebitele, slabší motivaci k úsporám energie a investicím do energetické účinnosti, nižší úrovni poskytovaných služeb, nižší míře zapojení a spokojenosti spotřebitelů, omezení hospodářské soutěže a menší nabídce inovačních produktů a služeb na trhu. Proto by členské státy měly k zajištění cenové dostupnosti dodávek elektřiny pro své občany používat jiné nástroje politik, zejména cílená opatření sociální politiky. Zásahy do stanovování cen by se měly používat pouze v omezených výjimečných případech. Plně liberalizovaný maloobchodní trh s elektřinou by stimuloval cenovou i necenovou soutěž mezi stávajícími dodavateli a motivoval ke vstupu na trh nové účastníky, čímž by se zlepšila možnost volby spotřebitelů a zvýšila jejich spokojenost.

ê 2009/72/ES 45. bod odůvodnění (přizpůsobený)

(16)Členské státy by měly zabezpečit, aby zákazníci v domácnostech, a, pokud to členský stát pokládá za vhodné, malé podniky, měli právo být zásobováni elektřinou ve stanovené kvalitě a s jasně porovnatelnými, průhlednými a přiměřenými cenami. Aby se zajistilo udržení vysoké úrovně veřejných služeb Ö v Unii Õ ve Společenství, měla by se veškerá opatření přijatá členskými státy za účelem dosažení cílů této směrnice pravidelně oznamovat Komisi. Komise by měla pravidelně zveřejňovat zprávu analyzující opatření přijatá na vnitrostátní úrovni za účelem dosažení cílů veřejných služeb a porovnávající jejich účinnost s cílem doporučovat opatření, která mají být přijata na vnitrostátní úrovni za účelem dosažení vysoké úrovně veřejných služeb. Členské státy by měly přijmout nezbytná opatření k ochraně zranitelných zákazníků v prostředí vnitřního trhu s elektřinou. Taková opatření se mohou lišit podle konkrétní situace v dotyčných členských státech a mohou zahrnovat zvláštní opatření vztahující se k úhradě faktur za elektřinu nebo obecnější opatření přijatá v rámci systému sociálního zabezpečení. Je-li rovněž poskytována univerzální služba malým podnikům, mohou se opatření zajišťující poskytování této univerzální služby lišit podle toho, zda se jedná o zákazníky v domácnostech či malé podniky.

ê 2009/72/ES 47. bod odůvodnění

(17)Členským státům by mělo být umožněno určit dodavatele poslední instance. Tímto dodavatelem může být obchodní jednotka vertikálně integrovaného podniku, který též plní distribuční funkci, pokud splňuje požadavky této směrnice ohledně oddělení.

ê 2009/72/ES 48. bod odůvodnění (přizpůsobený)

(18)Mělo by být umožněno, aby opatření prováděná členskými státy za účelem dosažení cílů sociální a hospodářské soudržnosti zahrnovala zejména poskytnutí přiměřených hospodářských pobídek s využitím, tam kde je to vhodné, všech stávajících nástrojů členských států i Společenství Ö Unie Õ. Tyto nástroje mohou zahrnovat odpovědnostní mechanismy zaručující nezbytné investice.

ê 2009/72/ES 49. bod odůvodnění (přizpůsobený)

(19)Pokud předpisy přijaté členskými státy k plnění povinností veřejné služby představují státní podporu podle čl. 87 odst. 1 Ö 107 odst. 1 Õ Smlouvy, Ö stanoví Õ jsou podle čl. 88 odst. 3 Ö 108 odst. 3 Õ Smlouvy povinnosty informovat o podporách Komisi.

ê 2009/72/ES 52. bod odůvodnění (přizpůsobený)

ð nový

(20)Je třeba, aby spotřebitelé měli k dispozici jasné a srozumitelné informace o svých právech týkajících se energetického odvětví. Komise by po konzultaci s příslušnými zúčastněnými stranami včetně členských států, národními regulačními orgány, spotřebitelskými organizacemi a elektroenergetickými podniky měla vypracovat Ö vypracovala Õ přístupný a pro uživatele srozumitelný kontrolní seznam evropského spotřebitele energie, který by spotřebitelům poskytoval Ö poskytuje Õ praktické informace týkající se jejich práv. Tento kontrolní seznam by ð měl být pravidelně aktualizován, ï měli by jej obdržet všichni spotřebitelé a měl by být zveřejněn.

ò nový

(21)V současnosti existuje několik faktorů, jež spotřebitelům brání v přístupu k různým zdrojům informací o trhu, které jsou jim k dispozici, v porozumění těmto zdrojům informací a v jejich využívání. Proto by měla být v maximální proveditelné míře zlepšena porovnatelnost nabídek a minimalizovány překážky bránící přechodu k jinému dodavateli, aniž by spotřebitelé byli nepřiměřeně omezeni v možnosti výběru.

ò nový

(22)Spotřebitelům jsou při přechodu k jinému dodavateli energie stále účtovány nejrůznější přímé či nepřímé poplatky. Kvůli těmto poplatkům je obtížnější vypočítat, který produkt či služba je nejlepší, a snižuje se bezprostřední finanční výhoda přechodu k jinému dodavateli. Přestože odstranění těchto poplatků může vést k omezení možnosti volby pro spotřebitele, neboť by v jeho důsledku zanikly produkty založené na odměňování věrnosti spotřebitelů, další omezení těchto poplatků by mělo být ku prospěchu spotřebitelů a posílit jejich zapojení i hospodářskou soutěž na trhu.

ò nový

(23)Účinným prostředkem, pomocí něhož mohou zákazníci posuzovat kvality různých nabídek na trhu s energií, jsou nezávislé srovnávací nástroje, včetně internetových stránek. Náklady na vyhledávání jsou nižší, neboť pak není třeba shromažďovat informace od jednotlivých dodavatelů a poskytovatelů služeb. Tyto nástroje mohou zajistit dosažení optimální rovnováhy, pokud jde o potřebu, aby informace byly jasné a stručné, avšak současně úplné a vyčerpávající. Jejich cílem by mělo být zahrnutí co nejširší škály dostupných nabídek a co možná nejúplnější pokrytí trhu, aby zákazníci získali reprezentativní přehled. Je nezbytné, aby informace poskytované prostřednictvím těchto nástrojů byly důvěryhodné, nestranné a transparentní.

ê 2009/72/ES 54. bod odůvodnění

(24)Větší ochrana spotřebitelů je zaručena dostupností efektivních prostředků pro urovnávání sporů všem zákazníkům. Členské státy by měly zavést rychlé a účinné postupy pro vyřizování stížností.

ò nový

(25)Všichni spotřebitelé by měli mít možnost využívat výhod plynoucích z přímé účasti na trhu, zejména upravovat svou spotřebu podle tržních signálů a na oplátku mít prospěch z nižších cen elektřiny nebo jiných motivačních plateb. Výhody této aktivní účasti se pravděpodobně budou časem zvyšovat, až se zvýší konkurenceschopnost elektrických vozidel, tepelných čerpadel a jiných flexibilních zátěží. Spotřebitelé by měli mít možnost účastnit se všech forem odezvy na straně poptávky, a proto by měli mít možnost zvolit si inteligentní měřicí systém a smlouvu s dynamickým určováním ceny elektřiny. Díky tomu by měli být schopni upravovat svou spotřebu podle cenových signálů v reálném čase, které odrážejí hodnotu elektřiny či přepravy a náklady na ně v různých časových obdobích, přičemž členské státy by měly zajistit přiměřené vystavení spotřebitelů velkoobchodnímu cenovému riziku. Členské státy by rovněž měly zajistit, aby spotřebitelé, kteří se rozhodnou, že se trhu nebudou aktivně účastnit, nebyli penalizováni, ale naopak jim bylo usnadňováno informované rozhodování o možnostech, které mají dispozici, a to způsobem, jenž je s ohledem na podmínky na domácím trhu nejvhodnější.

(26)Všechny skupiny zákazníků (průmysl, obchodní zákazníci a domácnosti) by měly mít přístup na trhy s energií za účelem obchodování se svou flexibilitou a elektřinou vyrobenou z vlastních zdrojů. Zákazníci by měli mít možnost plně využívat výhod agregace výroby a dodávek ve větších regionech a mít užitek z přeshraniční hospodářské soutěže. Agregátoři budou mít pravděpodobně důležitou úlohu jako prostředníci mezi skupinami zákazníků a trhem. Měla by být stanovena transparentní a spravedlivá pravidla, aby tuto úlohu mohli plnit i nezávislí agregátoři. Produkty by na všech organizovaných trzích s energií, včetně trhů s podpůrnými službami a kapacitou, měly být definovány tak, aby se stimulovala účast odezvy na straně poptávky.

(27)Evropská strategie pro nízkoemisní mobilitu 33 zdůrazňuje potřebu dekarbonizace odvětví dopravy a snižování jeho emisí, zejména v městských oblastech, a podtrhuje důležitou úlohu elektromobility, která může k těmto cílům přispět. Nástup elektromobility je navíc důležitým prvkem transformace energetiky. Tržní pravidla stanovená v této směrnici by proto měla přispět k vytvoření příznivých podmínek pro všechny druhy elektrických vozidel. Zejména by měla zajistit účinné zavedení veřejně přístupných a soukromých dobíjecích stanic pro elektrická vozidla a účinné začlenění dobíjení vozidel do provozu soustav.

(28)Stěžejním předpokladem pro inteligentní dobíjení elektrických vozidel, a tedy jejich účinné začlenění do elektrorozvodné sítě, což bude mít zásadní význam pro dekarbonizaci dopravy, bude odezva na straně poptávky.

(29)Spotřebitelé by měli mít možnost spotřebovávat, skladovat a/nebo prodávat na trhu elektřinu vyrobenou z vlastních zdrojů. Tyto činnosti v budoucnu usnadní nový technický vývoj. Existují však právní a obchodní překážky, jako jsou nepřiměřené poplatky za vlastní spotřebu elektřiny, povinnost dodávat elektřinu vyrobenou z vlastních zdrojů do energetické soustavy, administrativní zátěž, například povinnost samovýrobců, kteří prodávají elektřinu do soustavy, splňovat požadavky na dodavatele, atd. Všechny tyto překážky, které spotřebitelům brání ve výrobě elektřiny z vlastních zdrojů a v jejím spotřebovávání, skladování nebo prodávání na trhu, by měly být odstraněny, přičemž by však mělo být zajištěno, aby spotřebitelé, kteří vyrábí elektřinu z vlastních zdrojů, přiměřeně přispívali k úhradě systémových nákladů.

(30)Díky distribuovaným energetickým technologiím a posílení postavení spotřebitelů se účinným a nákladově efektivním způsobem, jak naplnit potřeby a očekávání občanů, pokud jde o zdroje energie, služby a místní účast, staly komunitní energie a energetická družstva. Komunitní energie je možností, která podporuje začlenění a umožňuje všem spotřebitelům, aby se přímo podíleli na výrobě, spotřebě nebo vzájemném sdílení energie v rámci geograficky ohraničené komunitní sítě, která může být provozována izolovaně, nebo může být připojena k veřejné distribuční síti. Komunitní energetické iniciativy se primárně zaměřují na poskytování cenově dostupné energie určitého druhu, například energie z obnovitelných zdrojů, svým členům či podílníkům a oproti tradičním energetickým společnostem není jejich hlavním cílem dosahování zisku. Komunitní energetické iniciativy jednají přímo se spotřebiteli, čímž prokazují svůj potenciál, pokud jde o to integrovaným způsobem usnadnit zavádění nových technologií a spotřebních návyků, včetně inteligentních distribučních sítí a odezvy na straně poptávky. Komunitní energie může rovněž přinést pokrok v oblasti energetické účinnosti na úrovni domácností a díky snížení spotřeby a nižším sazbám za dodávky pomoci v boji proti energetické chudobě. Komunitní energie rovněž umožňuje, aby se trhu s energií účastnily některé skupiny spotřebitelů v domácnostech, které by toho jinak třeba nebyly schopny. Tyto iniciativy v případech, kdy byly úspěšně provozovány, přinesly komunitě ekonomickou, sociální a environmentální hodnotu, která přesahuje rámec výhod plynoucích jen z poskytování energetických služeb. Místním energetickým komunitám by mělo být umožněno působit na trhu za rovných podmínek, aniž by byla narušena hospodářská soutěž. Spotřebitelé v domácnostech by měli mít možnost dobrovolně se zapojit do komunitní energetické iniciativy či z ní vystoupit, aniž by přišli o přístup k síti provozované danou komunitní energetickou iniciativou nebo o svá spotřebitelská práva. Přístup k síti místní energetické komunity by měl být poskytován za spravedlivých podmínek odrážejících náklady.

(31)Důležitým prostředkem pro informování zákazníků jsou vyúčtování spotřeby energie a roční vyúčtování. Vedle údajů o spotřebě a nákladech mohou rovněž poskytovat další informace, které spotřebitelům pomáhají porovnat jejich stávající podmínky s jinými nabídkami. Avšak vzhledem k tomu, že spory týkající se vyúčtování jsou velmi častým zdrojem stížností spotřebitelů a faktorem, který přispívá k trvale nízké míře spokojenosti spotřebitelů a jejich zapojení do odvětví energetiky, je zapotřebí zajistit, aby vyúčtování a roční vyúčtování byla přehlednější a srozumitelnější a aby vyúčtování obsahovala všechny informace potřebné k tomu, aby spotřebitelé mohli regulovat svou spotřebu energie, porovnávat nabídky a měnit dodavatele.

ê 2009/72/ES 27. bod odůvodnění

(32)Členské státy by měly podněcovat k modernizaci distribučních sítí, například zaváděním inteligentních sítí, které by měly být budovány tak, aby motivovaly k decentralizované výrobě elektřiny a energetické účinnosti.

ò nový

(33)K zapojení spotřebitelů jsou zapotřebí vhodné pobídky a technologie, například inteligentní měření. Inteligentní měřicí systémy posilují postavení spotřebitelů, neboť jim umožňují v téměř reálném čase získávat přesnou zpětnou vazbu o jejich spotřebě nebo výrobě energie, díky čemuž spotřebitelé mohou svou spotřebu nebo výrobu energie lépe řídit, mohou se účastnit programů odezvy na straně poptávky a dalších služeb a mít z nich užitek a mohou snížit své účty za elektřinu. Kromě toho inteligentní měření umožňuje provozovatelům distribučních soustav získat lepší přehled o jejich sítích, a snížit tak jejich náklady na provoz a údržbu a následně tyto úspory promítnout do distribučních sazeb, které v konečném důsledku hradí spotřebitelé.

ê 2009/72/ES 55. bod odůvodnění

ð nový

(34)ð Pokud jde o rozhodování na vnitrostátní úrovni o zavádění inteligentního měření, ï Mmělo by být možné zavést inteligentní měřící systémy na základě ð vycházet z ï ekonomického posouzení. Pokud se v tomto posouzení dojde k závěru, že zavedení daných měřiících systémů je z ekonomického hlediska přijatelné a nákladově efektivní pouze pro spotřebitele s určitým množstvím spotřebované elektřiny, měly by mít členské státy možnost tuto skutečnost při zavádění zohlednit.

ò nový

(35)Členské státy, které inteligentní měření nezavádějí systematicky, by měly spotřebitelům umožnit, aby si na svou žádost a za spravedlivých a přiměřených podmínek nechali nainstalovat inteligentní elektroměr, a poskytnout jim veškeré relevantní informace. Pokud spotřebitelé nemají inteligentní měřiče, měli by mít nárok na měřiče, které splňují minimální požadavky nezbytné k tomu, aby jim poskytovaly informace o vyúčtování stanovené v této směrnici.

(36)Aby se podpořila aktivní účast spotřebitelů na trhu s elektřinou, měly by inteligentní měřicí systémy zaváděné členskými státy na jejich území být interoperabilní, neměly by představovat překážku pro přechod k jinému dodavateli a měly by být vybaveny vhodnými funkcemi, které spotřebitelům umožní přistupovat v téměř reálném čase k údajům o své spotřebě, modulovat svou spotřebu energie a v rozsahu, v jakém to umožňuje příslušná infrastruktura, nabízet svou flexibilitu síti a společnostem poskytujícím energetické služby, být za to odměňováni a ušetřit na účtech za elektřinu.

ê 2009/72/ES 50. bod odůvodnění (přizpůsobený)

ð nový

(37)Požadavky na veřejnou službu, a to i pokud jde o službu univerzální, a společné minimální standardy, které z nich vyplývají, je třeba dále zpřísnit, aby se zajistilo, že hospodářská soutěž bude přinášet prospěch a spravedlivé ceny všem spotřebitelům, obzvláště zranitelným zákazníkům. Požadavky na veřejnou službu by měly být definovány na vnitrostátní úrovni s přihlédnutím k vnitrostátní situaci; členské státy by však měly dodržovat právní předpisy Společenství. Občané Unie a, pokud to členské státy budou pokládat za vhodné, malé podniky by měli mít možnost využívat povinností souvisejících s veřejnou službou, a to především pokud jde o bezpečnost dodávek a přiměřené ceny. Klíčovým aspektem při poskytování dodávek zákazníkům je přístup k objektivním a transparentním údajům o spotřebě. Proto by spotřebitelé měli mít přístup ke svým údajům o spotřebě, souvisejícím cenám a nákladům na služby, aby si mohli vyžádat od konkurence předložení nabídky na základě těchto údajů. Spotřebitelé by rovněž měli mít právo být řádně informováni o své spotřebě energie. Zálohy by ð neměly pro uživatele představovat nepřiměřené znevýhodnění ï měly vycházet z pravděpodobné spotřeby elektřiny a různé platební systémy by neměly být diskriminační. Informace o nákladech na energii, jež budou spotřebitelům poskytovány v dostatečných časových intervalech, budou vytvářet pobídky k energetickým úsporám, protože umožní zákazníkům přímou zpětnou vazbu ohledně účinků investic do energetické účinnosti a vlivu změny chování. V tomto ohledu plné uplatňování směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/32/ES ze dne 5. dubna 2006 o energetické účinnosti u konečného uživatele a o energetických službách 34 Ö 2012/27/EU 35 Õpomůže spotřebitelům snížit jejich náklady na energii.

ò nový

(38)V návaznosti na zavádění inteligentních měřicích systémů byly v členských státech vyvinuty nebo se vyvíjejí různé modely správy údajů. Je důležité, aby členské státy nezávisle na modelu správy údajů zavedly transparentní pravidla pro přístup k údajům za nediskriminačních podmínek a zajistily nejvyšší úrovně kybernetické bezpečnosti a ochrany údajů, jakož i nestrannost subjektů, které údaje zpracovávají.

ê 2009/72/ES 45. bod odůvodnění (přizpůsobený)

ð nový

(39)Členské státy by měly zabezpečit, aby zákazníci v domácnostech, a, pokud to členský stát pokládá za vhodné, malé podniky, měli právo být zásobováni elektřinou ve stanovené kvalitě a s jasně porovnatelnými, průhlednými a přiměřenými cenami. Aby se zajistilo udržení vysoké úrovně veřejných služeb ve Společenství, měla by se veškerá opatření přijatá členskými státy za účelem dosažení cílů této směrnice pravidelně oznamovat Komisi. Komise by měla pravidelně zveřejňovat zprávu analyzující opatření přijatá na vnitrostátní úrovni za účelem dosažení cílů veřejných služeb a porovnávající jejich účinnost s cílem doporučovat opatření, která mají být přijata na vnitrostátní úrovni za účelem dosažení vysoké úrovně veřejných služeb. Členské státy by měly přijmout nezbytná opatření k ochraně zranitelných zákazníků ð a zákazníků trpících energetickou chudobou ï v prostředí vnitřního trhu s elektřinou. Taková opatření se mohou lišit podle konkrétní situace v dotyčných členských státech a mohou zahrnovat zvláštní opatření ð sociální nebo energetické politiky ï vztahující se k úhradě faktur za elektřinu nebo obecnější opatření přijatá v rámci systému sociálního zabezpečení ð , k investicím do energetické účinnosti obytných budov nebo k ochraně spotřebitele, jako je ochrana před odpojením ï. Je-li rovněž poskytována univerzální služba malým podnikům, mohou se opatření zajišťující poskytování této univerzální služby lišit podle toho, zda se jedná o zákazníky v domácnostech či malé podniky.

ò nový

(40)Energetické služby mají zásadní význam pro zajištění blahobytu občanů Unie. Přiměřené vytápění, chlazení, osvětlení a energie k napájení spotřebičů jsou základní služby k zajištění důstojné životní úrovně a zdraví občanů. Přístup k těmto energetickým službám dále umožňuje občanům Evropy naplnit svůj potenciál a posiluje sociální začlenění. Energeticky chudé domácnosti si nemohou tyto energetické služby dovolit v důsledku kombinace nízkého příjmu, vysokých výdajů za energii a nízké energetické účinnosti svých domovů. Členské státy by měly shromažďovat patřičné informace, aby mohly sledovat počet domácností trpících energetickou chudobou. Přesné měření by mělo členským státům pomoci tyto domácnosti zasažené energetickou chudobou identifikovat za účelem poskytování cílené podpory. Komise by měla aktivně podporovat provádění opatření týkajících se energetické chudoby tím, že bude usnadňovat sdílení osvědčených postupů mezi členskými státy.

ê 2009/72/ES 53. bod odůvodnění (přizpůsobený)

ð nový

(41)Energetická chudoba představuje ve Společenství stále větší problém. Postižené čČlenské státy postižené ð energetickou chudobou ï by proto měly, pokud tak dosud neučinily, vypracovat vnitrostátní energetické akční plány či jiné vhodné rámce pro boj proti energetické chudobě ð tomuto problému ï, jejichž cílem by bylo snížit počet osob, které se s ð tímto ï problémem energetické chudoby potýkají. ð Významnými faktory při koncipování ukazatelů pro měření energetické chudoby jsou nízké příjmy, vysoké výdaje za energii a nízká energetická účinnost domovů. ï Členské státy by v každém případě měly zajistit nezbytné dodávky energie zranitelným zákazníkům ð a zákazníkům trpícím energetickou chudobou ï. Při tom lze uplatnit integrovaný přístup, například v rámci ð energetické a ï sociální politiky, a mezi opatření zahrnout i sociální politiky či zlepšení energetické účinnosti v domácnostech. Tato směrnice by měla přinejmenším umožnit přijímání vnitrostátních politik ve prospěch zranitelných zákazníků ð a zákazníků trpících energetickou chudobou ï.

ò nový

(42)Provozovatelé distribučních soustav musí nákladově efektivním způsobem integrovat novou výrobu elektřiny, zejména výrobní zařízení využívající obnovitelné zdroje energie, a nové zátěže, jako jsou tepelná čerpadla a elektrická vozidla. Za tímto účelem by provozovatelé distribučních soustav měli mít možnost na základě tržních postupů využívat služby distribuovaných zdrojů energie, jako jsou odezva na straně poptávky a skladování energie, a být k využívání těchto služeb motivováni, aby své sítě provozovali efektivně a předešli nákladnému rozšiřování sítí. Členské státy by měly zavést vhodná opatření, například vnitrostátní kodexy sítě a tržní pravidla, a motivovat provozovatele distribučních soustav prostřednictvím síťových tarifů, které nevytvářejí překážky pro flexibilitu nebo pro zvyšování energetické účinnosti v rámci sítě. Členské státy by rovněž měly pro distribuční soustavy zavést plány rozvoje sítě, aby podpořily integraci výrobních zařízení využívajících obnovitelné zdroje energie, usnadnily rozvoj skladovacích zařízení a elektrifikaci odvětví dopravy a poskytly uživatelům soustav dostatečné informace ohledně plánovaných rozšíření či modernizací sítě, neboť ve většině členských států takové postupy v současné době neexistují.

ê 2009/72/ES 26. bod odůvodnění

(43)Nediskriminační přístup k distribuční síti je určující pro navazující přístup k zákazníkům na maloobchodní úrovni. Rozsah diskriminace, pokud jde o přístup třetích osob a investice, je však na distribuční úrovni méně významný než na úrovni přenosu, kde jsou přetížení a vliv zájmů v oblasti výroby či dodávek obecně větší než na distribuční úrovni. Kromě toho je právní a funkční oddělení provozovatelů distribuční soustavy podle směrnice 2003/54/ES požadováno až od 1. července 2007 a jeho vliv na vnitřní trh s elektřinou je třeba ještě vyhodnotit. V současnosti platná pravidla pro právní a funkční oddělení mohou vést k účinnému oddělení, pokud budou jasněji definována, řádně prováděna a důkladně sledována. V zájmu vytvoření rovných podmínek na maloobchodní úrovni by proto činnosti provozovatelů distribučních soustavy měly být sledovány, aby tito provozovatelé nemohli využívat své vertikální integrace, pokud jde o jejich konkurenční postavení na trhu, zejména ve vztahu k zákazníkům v domácnostech a k drobným zákazníkům mimo domácnosti.

ê 2009/72/ES 30. bod odůvodnění (přizpůsobený)

(44)Pokud se uzavřená distribuční soustava používá k zajištění optimální účinnosti dodávek energie z integrované sítě, jež vyžadují specifické provozní normy, nebo pokud uzavřená distribuční soustava slouží hlavně pro potřeby vlastníka tohoto systému Ö této soustavy Õ, mělo by být možné osvobodit provozovatele distribuční soustavy od povinností, jež by představovaly zbytečnou administrativní zátěž vzhledem ke zvláštnímu vztahu mezi provozovatelem distribuční soustavy a jejími uživateli. Průmyslové či obchodní zóny nebo zóny sdílených služeb, jako jsou budovy vlakových nádraží, letišť, nemocnic, velké kempy s integrovanými zařízeními nebo chemické závody, mohou uzavřené distribuční soustavy používat vzhledem ke specifičnosti jejich provozu.

ê 2009/72/ES 8. bod odůvodnění

(45)Členské státy a národní regulační orgány by měly usnadnit přeshraniční přístup novým dodavatelům elektřiny z různých energetických zdrojů a novým výrobcům elektřiny, čímž zajistí hospodářskou soutěž a dodávky elektřiny za co nejkonkurenčnější ceny.

ê 2009/72/ES 9. bod odůvodnění

(46)Bez účinného oddělení sítí od výroby a dodávek (dále jen „účinné oddělení“) bude nevyhnutelně existovat riziko diskriminace, a to nejen v souvislosti s provozováním sítě, ale rovněž i s pobídkami pro vertikálně integrované podniky, aby dostatečně investovaly do svých sítí.

ê 2009/72/ES 11. bod odůvodnění (přizpůsobený)

(47)Účinné oddělení je možné zajistit Ö pouze Õ odstraněním podnětu pro vertikálně integrované podniky, na jehož základě by tyto společnosti mohlyi diskriminovat konkurenci, pokud jde o přístup k sítím a investice. Oddělení vlastnictví, které vyžaduje, aby byl vlastník sítě určen jako provozovatel soustavy a aby byl nezávislý na veškerých zájmech v oblasti dodávek a výroby, je jednoznačně účinným a stabilním způsobem, jak vyřešit nevyhnutelný střet zájmů a zajistit bezpečnost dodávek. Z tohoto důvodu Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 10. července 2007 o perspektivách vnitřního trhu se zemním plynem a elektřinou 36 přijatém označil oddělení vlastnictví na úrovni přenosových soustav za nejúčinnější nástroj nediskriminační podpory investic do infrastruktury, spravedlivého přístupu k síti pro nové účastníky a transparentnosti trhu. V rámci oddělení vlastnictví by členské státy tedy měly mít povinnost zajistit, aby tatáž osoba nebo tytéž osoby nebyly oprávněny vykonávat kontrolu nad výrobním nebo dodavatelským podnikem a zároveň vykonávat kontrolu nad provozovatelem přenosové soustavy nebo nad přenosovou soustavou nebo uplatňovat ve vztahu k nim jakékoli právo. Kontrola nad přenosovou soustavou nebo provozovatelem přenosové soustavy by naopak měla vylučovat možnost vykonávat kontrolu nad výrobním nebo dodavatelským podnikem nebo uplatňovat ve vztahu k němu jakékoli právo. V rámci těchto omezení by měly mít výrobní nebo dodavatelské podniky možnost vlastnit menšinový podíl v provozovateli přenosové soustavy nebo v přenosové soustavě.

ê 2009/72/ES 12. bod odůvodnění

(48)Jakýkoli systém oddělení by měl účinně odstranit veškeré střety zájmů mezi výrobci, dodavateli a provozovateli přenosovýché soustavy, a vytvořit tak pobídky pro nezbytné investice a zaručit přístup na trh novým subjektům v rámci transparentního a účinného regulačního režimu, přičemž by neměl vytvořit příliš zatěžující regulační režim pro národní regulační orgány.

ê 2009/72/ES 14. bod odůvodnění

(49)Vzhledem k tomu, že si oddělení vlastnictví v některých případech vyžádá restrukturalizaci podniků, měla by být členským státům, které se rozhodnou provést oddělení vlastnictví, poskytnuta pro uplatnění příslušných ustanovení dodatečná lhůta. S ohledem na vertikální vztahy mezi elektroenergetickým odvětvím a plynárenstvím by navíc ustanovení o oddělení měla být uplatňována provázaně u obou odvětví.

ê 2009/72/ES 15. bod odůvodnění

(50)Aby se zajistilo, že je síť provozována zcela nezávisle na zájmech v oblasti dodávek a výroby, a aby se zamezilo jakékoli výměně důvěrných informací, neměla by podle oddělení vlastnictví být tatáž osoba členem řídících orgánů jak provozovatele přenosové soustavy či přenosové soustavy, tak podniku vykonávajícího funkce výroby či dodávek. Ze stejného důvodu by tatáž osoba neměla být oprávněna jmenovat členy řídících orgánů provozovatele přenosové soustavy či přenosové soustavy a vykonávat kontrolu nad výrobním nebo dodavatelským podnikem nebo uplatňovat ve vztahu k němu jakékoli právo.

ê 2009/72/ES 16. bod odůvodnění

(51)Zřízení provozovatele soustavy nebo provozovatele přenosové soustavy, kteří by byli nezávislí na zájmech v oblasti dodávek a výroby, by mělo umožnit, aby vertikálně integrované podniky nadále vlastnily majetek tvořící síť, a současně zajistit účinné oddělení zájmů, a to za předpokladu, že by nezávislý provozovatel soustavy nebo nezávislý provozovatel přenosové soustavy plnil všechny funkce provozovatele soustavy a že by byla zavedena podrobná regulace spolu s rozsáhlým mechanismem regulační kontroly.

ê 2009/72/ES 17. bod odůvodnění (přizpůsobený)

(52)Pokud Ö byl Õ je ke dni 3. září 2009 podnik vlastnící přenosovou soustavu součástí vertikálně integrovaného podniku, měla by být proto členským státům poskytnuta možnost volby mezi oddělením vlastnictví a zřízením provozovatele soustavy nebo provozovatele přenosové soustavy, kteří jsou nezávislí na zájmech v oblasti dodávek a výroby.

ê 2009/72/ES 18. bod odůvodnění

(53)Aby byly plně zachovány zájmy podílníků vertikálně integrovaných podniků, měly by mít členské státy možnost volby, zda oddělení vlastnictví provedou přímým odprodejem nebo rozdělením podílů integrovaného podniku na podíly podniku provozujícího síť a na podíly zbývajícího podniku zajišťujícího dodávky a výrobu, pokud budou splněny požadavky vyplývající z oddělení vlastnictví.

ê 2009/72/ES 19. bod odůvodnění

(54)Plnou účinnost řešení spočívajících ve zřízení nezávislého provozovatele soustavy nebo nezávislého provozovatele přenosové soustavy je třeba zajistit prostřednictvím zvláštních doplňujících pravidel. Pravidla týkající se nezávislého provozovatele přenosové soustavy poskytují vhodný předpisový rámec k zajištění spravedlivé hospodářské soutěže, dostatečných investic, přístupu nových účastníků a integrace trhů s elektřinou. Účinné oddělení, jež umožňují ustanovení o nezávislém provozovateli přenosové soustavy, se zakládá na pilíři organizačních opatření a opatření týkajících se správy provozovatelů přenosovýché soustavy a na pilíři opatření, která se týkají investic, připojení nových výrobních kapacit k síti a integrace trhů prostřednictvím regionální spolupráce. Nezávislost provozovatele přenosové soustavy by měla být rovněž mimo jiné zajištěna prostřednictvím určitých „čekacích“ lhůt, během nichž vertikálně integrovaný podnik nevykonává řízení nebo jinou významnou činnost umožňující přístup k týmž informacím, které lze získat v řídícím postavení. Model účinného oddělení založený na zřízení nezávislého provozovatele přenosové soustavy je v souladu s požadavky stanovenými Evropskou radou na jejím zasedání ve dnech 8. až 9. března 2007.

ê 2009/72/ES 21. bod odůvodnění

(55)Členský stát má právo rozhodnout se pro plné oddělení vlastnictví na svém území. Pokud některý členský stát využil toto své právo, podnik nemá právo zvolit si alternativu nezávislého provozovatele soustavy nebo nezávislého provozovatele přenosové soustavy. Výrobní nebo dodavatelské podniky zajišťující Podniky vykonávající funkci výroby nebo dodávek dále nemohou přímo ani nepřímo vykonávat kontrolu nad provozovatelem přenosové soustavy z členského státu, který se rozhodl pro plné oddělení vlastnictví, ani ve vztahu k tomuto provozovateli uplatňovat jakékoli právo.

ê 2009/72/ES 23. bod odůvodnění

(56)Při provedení účinného oddělení by měla být dodržena zásada nediskriminace mezi veřejným a soukromým sektorem. Za tím účelem by tatáž osoba neměla mít možnost vykonávat kontrolu, v rozporu s pravidly o oddělení vlastnictví nebo o nezávislém provozovateli soustavy, sama nebo společně s jinými, nad složením, hlasováním či rozhodováním orgánů jak provozovatelů přenosovýché soustavy či přenosových soustav, tak výrobních nebo dodavatelských podniků nebo uplatňovat ve vztahu k nim jakékoli právo. Pokud jde o oddělení vlastnictví a řešení s nezávislým provozovatelem soustavy, za předpokladu, že příslušný členský stát může dodržování tohoto požadavku prokázat, měly by dva samostatné veřejné orgány mít možnost vykonávat kontrolu nad činnostmi v oblasti výroby a dodávek na jedné straně a činnostmi v oblasti přenosu na straně druhé.

ê 2009/72/ES 24. bod odůvodnění (přizpůsobený)

(57)Plně účinné oddělení činností v oblasti sítí a činností v oblasti dodávek a výroby by se mělo vztahovat v rámci Ö celé Unie Õ celého Společenství na podniky ze Společenství Ö z Unie Õ i na podniky ze zemí mimo Společenství Ö Unii Õ. Aby se zajistila nezávislost činností v oblasti sítě a činností v oblasti dodávek a výroby v celém Společenství Ö celé Unii Õ, měly by regulační orgány mít pravomoc odmítnout certifikaci provozovatelů přenosovýché soustavy, kteří nesplňují pravidla pro oddělení. Aby se zajistilo jednotné uplatňování těchto pravidel v celém Společenství Ö celé Unii Õ, měly by regulační orgány při přijímání rozhodnutí o certifikaci co nejvíce přihlédnout ke stanovisku Komise. S cílem zajistit rovněž dodržování mezinárodních závazků Společenství Ö Unie Õ, solidaritu a energetickou bezpečnost v rámci Společenství Ö Unie Õ by Komise měla mít právo vydat stanovisko k certifikaci týkající se vlastníka nebo provozovatele přenosové soustavy kontrolovaného osobou nebo osobami ze třetí země nebo ze třetích zemí.

ê 2009/72/ES 31. bod odůvodnění

(58)Povolovací postupy by neměly vyvolávat správní zatížení neúměrné velikosti a potenciálnímu vlivu výrobců elektřiny. Nepřiměřeně zdlouhavé povolovací postupy mohou bránit novým subjektům v přístupu na trh.

ê 2009/72/ES 34. bod odůvodnění (přizpůsobený)

(59)Energetické regulační orgány by měly být schopny přijímat rozhodnutí o všech relevantních regulačních otázkách, má-li vnitřní trh s elektřinou řádně fungovat, a měly by být plně nezávislé na jakýchkoli veřejných či soukromých zájmech. To nebrání soudnímu přezkumu ani parlamentnímu dohledu v souladu s ústavním právem členských států. Taktéž schválení rozpočtu regulačního orgánu národním zákonodárcem nepředstavuje překážku rozpočtové autonomii. Ustanovení týkající se autonomie regulačního orgánu při plnění přiděleného rozpočtu by měla být prováděna v rámci definovaném vnitrostátními rozpočtovými právními předpisy. Prostřednictvím vhodného rotačního systému přispívají členské státy k nezávislosti národního regulačního orgánu na jakýchkoli politických či hospodářských zájmech, a mohou tak také Ö měly by však mít možnost Õ zohlednit dostupnost lidských zdrojů a velikost rady regulačních orgánů.

ê 2009/72/ES 36. bod odůvodnění

(60)Národní regulační orgány by měly mít možnost stanovovat nebo schvalovat sazby nebo metodiky pro jejich výpočet na základě návrhu provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele distribuční soustavy či provozovatelů distribučních soustavy, nebo na základě návrhu dohodnutého mezi tímto provozovatelem nebo provozovateli a uživateli sítě. Při plnění těchto úkolů by národní regulační orgány měly zabezpečit, aby přenosové a distribuční sazby nebyly diskriminační, odrážely náklady a braly v úvahu dlouhodobé marginální náklady, které byly odstraněny v důsledku decentralizace výroby energie a řízení poptávky.

ê 2009/72/ES 37. bod odůvodnění (přizpůsobený)

è1 2009/72/ES 38. bod odůvodnění

(61)Energetické regulační orgány by měly mít pravomoc vydávat závazná rozhodnutí týkající se elektroenergetických podniků, ukládat účinné, přiměřené a odrazující sankce těm elektroenergetickým podnikům, které nedodrží své povinnosti, nebo navrhovat příslušným soudům, aby takové sankce uložily. è1 Ö Za tímto účelem by Õ rRegulační orgány by dále měly mít pravomoc Ö možnost Õ požadovat od elektroenergetických podniků důležité informace Ö , vést vhodná a dostatečná vyšetřování a urovnávat spory Õ a mít vhodné a dostatečné vyšetřovací pravomoci a pravomoci k urovnávání sporů. ç Rovněž by těmto energetickým regulačním orgánům měla být svěřena pravomoc rozhodovat, bez ohledu na uplatňování pravidel hospodářské soutěže, o vhodných opatřeních, jež zajistí výhody pro zákazníka podporou účinné hospodářské soutěže a jež jsou nutná pro řádné fungování vnitřního trhu s elektřinou. Jedním z možných opatření na podporu účinné hospodářské soutěže a k zajištění řádného fungování trhu jsou virtuální elektrárny, tj. programy uvolňování elektřiny, v jejichž rámci jsou elektroenergetické podniky povinny po určité časové období prodávat nebo dávat k dispozici určité množství elektřiny nebo umožnit přístup k části svých výrobních kapacit dodavatelům, kteří o to mají zájem. Energetickým regulačním orgánům by rovněž měla být svěřena pravomoc přispívat k zajištění vysokých standardů univerzální a veřejné služby v souladu s otevřením trhu a ochranou zranitelných zákazníků a zajistit plnou účinnost opatření na ochranu spotřebitele. Těmito ustanoveními by neměly být dotčeny pravomoci Komise týkající se uplatňování pravidel hospodářské soutěže, včetně přezkumu fúzí s významem pro celé Společenství, ani pravidla pro vnitřní trh, jako například volný pohyb kapitálu. Nezávislým subjektem, ke kterému by měla mít možnost věc předložit strana dotčená rozhodnutím vnitrostátního regulačního orgánu, by mohl být soud nebo jiný orgán zmocněný provádět soudní přezkum.

ê 2009/72/ES 37. bod odůvodnění (přizpůsobený)

(62)Energetické regulační orgány by měly mít pravomoc vydávat závazná rozhodnutí týkající se elektroenergetických podniků, ukládat účinné, přiměřené a odrazující sankce těm elektroenergetickým podnikům, které nedodrží své povinnosti, nebo navrhovat příslušným soudům, aby takové sankce uložily. Rovněž by těmto energetickým regulačním orgánům měla být svěřena pravomoc rozhodovat, bez ohledu na uplatňování pravidel hospodářské soutěže, o vhodných opatřeních, jež zajistí výhody pro zákazníka podporou účinné hospodářské soutěže a jež jsou nutná pro řádné fungování vnitřního trhu s elektřinou. Jedním z možných opatření na podporu účinné hospodářské soutěže a k zajištění řádného fungování trhu jsou virtuální elektrárny, tj. programy uvolňování elektřiny, v jejichž rámci jsou elektroenergetické podniky povinny po určité časové období prodávat nebo dávat k dispozici určité množství elektřiny nebo umožnit přístup k části svých výrobních kapacit dodavatelům, kteří o to mají zájem. Energetickým regulačním orgánům by rovněž měla být svěřena pravomoc přispívat k zajištění vysokých standardů univerzální a veřejné služby v souladu s otevřením trhu Ö , k ochraně Õ a ochranou zranitelných zákazníků a Ö k zajištění Õ zajistit plnéou účinnosti opatření na ochranu spotřebitele. Těmito ustanoveními by neměly být dotčeny pravomoci Komise týkající se uplatňování pravidel hospodářské soutěže, včetně přezkumu fúzí s významem pro celé Společenství Ö celou Unii Õ, ani pravidla pro vnitřní trh, jako například volný pohyb kapitálu. Nezávislým subjektem, ke kterému by měla mít možnost věc předložit strana dotčená rozhodnutím vnitrostátního regulačního orgánu, by mohl být soud nebo jiný orgán zmocněný provádět soudní přezkum.

ê 2009/72/ES 63. bod odůvodnění

ð nový

(63)Podle [přepracovaného znění nařízení č. 714/2009 podle návrhu COM(2016) 861/2] nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) 714/2009 ze dne 13. července 2009 o podmínkách přístupu do sítě pro přeshraniční obchod s elektřinou (10) může Komise přijímat rámcové pokyny ð nebo kodexy sítě ï k dosažení nezbytného stupně harmonizace. Tyto rámcové pokyny ð nebo kodexy sítě ï, které jsou tedy závaznými prováděcími opatřeními, jsou rovněž s ohledem na některá ustanovení této směrnice užitečným nástrojem, který lze v případě potřeby rychle upravit.

ò nový

(64)Členské státy a smluvní strany Energetického společenství by měly úzce spolupracovat ve všech otázkách týkajících se vytvoření integrovaného regionu pro obchodování s elektřinou a neměly by přijímat žádná opatření, která by ohrozila další integraci trhů s elektřinou nebo bezpečnost dodávek v členských státech a smluvních stranách.

(65)Tato směrnice by měla být vykládána společně s [přepracovaným zněním nařízení č. 714/2009 podle návrhu COM(2016) 861/2], které stanoví základní zásady nové koncepce trhu s elektřinou, jež umožní lépe odměňovat flexibilitu, bude poskytovat odpovídající cenové signály a zajistí rozvoj fungujících integrovaných krátkodobých trhů. [Přepracované znění nařízení č. 714/2009 podle návrhu COM(2016) 861/2] rovněž stanoví nová pravidla v různých oblastech včetně kapacitních mechanismů a spolupráce provozovatelů přenosových soustav.

ê 2009/72/ES 62. bod odůvodnění (přizpůsobený)

(66)Jelikož cíle této směrnice, totiž vytvoření plně funkčního vnitřního trhu s elektřinou, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jich může být lépe dosaženo na úrovni Společenství Ö Unie Õ, může Společenství Ö Unie Õ přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy Ö o Evropské unii Õ. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

ê 2009/72/ES 68. bod odůvodnění

(67)Tato směrnice dodržuje základní práva a ctí zásady uznávané zejména Listinou základních práv Evropské unie,.

ò nový

(68) S cílem poskytnout minimální úroveň harmonizace požadovanou pro splnění cíle této směrnice by měla být Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, aby mohla přijímat rámcové pokyny ohledně rozsahu povinností regulačních orgánů týkající se vzájemné spolupráce a spolupráce s Agenturou pro spolupráci energetických regulačních orgánů (dále jen „agentura“) a ohledně podrobností tohoto postupu. Je obzvláště důležité, aby Komise během přípravných prací provedla vhodné konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů 37 . Zejména v zájmu zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají systematicky přístup na schůze skupin odborníků Komise, které se vypracováním aktů v přenesené pravomoci zabývají.

(69) V zájmu zajištění jednotných podmínek k provedení této směrnice by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o stanovení společného evropského formátu údajů a nediskriminačních a transparentních postupů pro přístup k údajům z měření a o spotřebě, jakož i k údajům potřebným k tomu, aby spotřebitel změnil dodavatele. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 38 .

(70)Povinnost provést tuto směrnici ve vnitrostátním právu by se měla omezovat na ustanovení, která v porovnání s předchozí směrnicí představují podstatnou změnu. Povinnost provést ve vnitrostátním právu nezměněná ustanovení vyplývá z předchozí směrnice.

(71)Ve společném politickém prohlášení členských států a Komise ze dne 28. září 2011 o informativních dokumentech 39 se členské státy zavázaly, že v odůvodněných případech doplní oznámení svých prováděcích opatření o jeden či více dokumentů, v nichž vysvětlí vztah mezi ustanoveními směrnice a odpovídajícími částmi nástrojů k jejímu provedení ve vnitrostátním právu. V případě této směrnice považuje normotvůrce předložení těchto dokumentů za odůvodněné.

ò nový

(72)Touto směrnicí by neměly být dotčeny povinnosti členských států týkající se lhůty pro provedení ve vnitrostátním právu a dne použitelnosti směrnice uvedené v příloze IV.

ê 2009/72/ES 67. bod odůvodnění

Vzhledem k rozsahu změn, které se provádějí ve směrnici 2003/54/ES, je z důvodu jasnosti a přehlednosti žádoucí, aby byla dotyčná ustanovení přepracována v jedné nové směrnici.

ê 2009/72/ES 5. bod odůvodnění

Bezpečné dodávky elektřiny jsou zásadní pro rozvoj evropské společnosti, pro provádění udržitelné politiky v oblasti změny klimatu a pro posílení konkurenceschopnosti na vnitřním trhu. Za tímto účelem by se měla dále rozvíjet přeshraniční propojení s cílem zabezpečit dodávky veškerých zdrojů energie za co nejkonkurenceschopnější ceny spotřebitelům i průmyslovým odvětvím ve Společenství.

ê 2009/72/ES 59. bod odůvodnění

Jedním z hlavních cílů této směrnice by mělo být vytvořit prostřednictvím sítě propojené napříč Společenstvím skutečně trh s elektřinou a jedním z hlavních úkolů regulačních orgánů, za případné úzké spolupráce s agenturou, by proto měly být regulační otázky týkající se přeshraničních propojení a regionálních trhů.

ê 2009/72/ES 7. bod odůvodnění

Sdělení Komise ze dne 10. ledna 2007 s názvem „Energetická politika pro Evropu“ zdůraznilo význam dotvoření vnitřního trhu s elektřinou a vytvoření rovných podmínek pro všechny elektroenergetické podniky se sídlem ve Společenství. Ze sdělení Komise ze dne 10. ledna 2007 s názvem „Perspektivy vnitřního trhu se zemním plynem a elektřinou“ a s názvem „Šetření podle článku 17 nařízení (ES) č. 1/2003 v odvětvích zemního plynu a elektřiny v Evropě (závěrečná zpráva)“ vyplynulo, že stávající předpisy a opatření neposkytují rámec potřebný k dosažení cíle dobře fungujícího vnitřního trhu.

ê 2009/72/ES 4. bod odůvodnění

V současnosti však ve Společenství existují překážky bránící prodeji elektřiny za rovných podmínek a bez diskriminace či znevýhodnění. V žádném členském státě doposud neexistuje zejména nediskriminační přístup k síti ani stejně účinná úroveň regulačního dohledu.

ê 2009/72/ES 41. bod odůvodnění

Členské státy nebo, pokud tak stanoví daný členský stát, regulační orgány by měly podněcovat rozvoj smluv o přerušitelných dodávkách.

ê 2009/72/ES 6. bod odůvodnění

Dobře fungující vnitřní trh s elektřinou by měl zajišťovat výrobcům vhodné pobídky k investování do nové výroby elektřiny včetně elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a současně věnovat zvláštní pozornost nejizolovanějším zemím a regionům v rámci energetického trhu Společenství. Dobře fungující trh by měl rovněž zajišťovat spotřebitelům přiměřená opatření na podporu účinnějšího využití energie, pro něž je bezpečnost dodávek energie nezbytným předpokladem.

ê 2009/72/ES 32. bod odůvodnění

Je třeba přijmout další opatření pro zajištění průhledných a nediskriminačních sazeb pro přístup k sítím. Tyto sazby by měly být použitelné na veškeré uživatele sítí na základě nediskriminace.

ê 2009/72/ES 20. bod odůvodnění

Má-li se na vnitřním trhu s elektřinou rozvíjet hospodářská soutěž, měli by mít významní zákazníci mimo domácnosti možnost vybírat si své dodavatele a uzavírat smlouvy k zajištění svých požadavků na dodávky elektřiny s několika dodavateli. Tito zákazníci by měli být chráněni proti výhradním doložkám ve smlouvách, jejichž důsledkem je vyloučení konkurenčních nebo doplňkových nabídek.

ê 2009/72/ES 51. bod odůvodnění

Tato směrnice by měla zohledňovat především zájmy spotřebitelů a nejdůležitějším úkolem elektroenergetických podniků by mělo být zajištění kvality služeb. Stávající práva spotřebitelů je nezbytné posílit a zaručit a zajistit, aby zahrnovala větší transparentnost. Ochrana spotřebitele by měla zaručovat, aby z konkurenceschopného trhu měli prospěch všichni spotřebitelé ve Společenství. Práva spotřebitelů by měly vymáhat členské státy nebo, pokud tak daný členský stát stanoví, regulační orgány.

ê 2009/72/ES 29. bod odůvodnění

Aby se předešlo nepřiměřenému finančnímu nebo správnímu zatížení malých provozovatelů distribuční soustav, měly by mít členské státy možnost osvobodit tyto podniky v případě potřeby od zákonných požadavků na oddělení distribučních činností.

ê 2009/72/ES 28. bod odůvodnění

V případě malých soustav může být nezbytné, aby bylo poskytování pomocných služeb zajištěno provozovateli přenosové soustavy propojenými s těmito malými soustavami.

ê 2009/72/ES 10. bod odůvodnění

Pravidla pro právní a funkční oddělení, jak jsou stanovena ve směrnici 2003/54/ES, nicméně k účinnému oddělení provozovatelů přenosové soustavy nevedla. Evropská rada na svém zasedání ve dnech 8. a 9. března 2007 proto vyzvala Komisi, aby vypracovala legislativní návrhy pro „účinné oddělení činností v oblasti dodávek a výroby od provozování sítí“.

ê 2009/72/ES 13. bod odůvodnění

Definice výrazu „kontrola“ je převzata z nařízení Rady (ES) č. 139/2004 ze dne 20. ledna 2004 o kontrole spojování podniků (nařízení ES o spojování) 40 .

ê 2009/72/ES 43. bod odůvodnění

Téměř všechny členské státy se rozhodly, že zabezpečí hospodářskou soutěž na trhu s výrobou elektřiny prostřednictvím průhledného povolovacího řízení. Členské státy by však měly zajistit možnost přispívat k bezpečnosti dodávek prostřednictvím využívání výběrového řízení nebo rovnocenného postupu, pokud se nevybuduje dostatečná kapacita pro výrobu elektřiny na základě povolovacího řízení. Členské státy by měly mít možnost, v zájmu ochrany životního prostředí a podpory zcela nových technologií, vyhlašovat výběrová řízení na nové kapacity na základě zveřejněných kritérií. Tato nová kapacita zahrnuje mimo jiné elektřinu z obnovitelných zdrojů energie a kombinovanou výrobu tepla a elektřiny.

ê 2009/72/ES 33. bod odůvodnění

Směrnice 2003/54/ES zavedla požadavek, aby členské státy vytvořily regulační orgány se zvláštními pravomocemi. Zkušenosti však ukazují, že účinnosti regulace často brání nedostatečná nezávislost regulačních orgánů na vládě, nedostatečné pravomoci a nedostatečná volnost rozhodování. Z tohoto důvodu Evropská rada na svém zasedání ve dnech 8. a 9. března 2007 vyzvala Komisi, aby vypracovala legislativní návrhy na další harmonizaci pravomocí a posílení nezávislosti národních energetických regulačních orgánů. Tyto národní regulační orgány by mohly odpovídat za elektroenergetické i plynárenské odvětví.

ê 2009/72/ES 38. bod odůvodnění

Jakákoli harmonizace pravomocí národních regulačních orgánů by měla zahrnovat pravomoc poskytovat pobídky elektroenergetickým podnikům, ukládat jim účinné, přiměřené a odrazující sankce nebo navrhovat soudu, aby takové sankce uložil. Regulační orgány by dále měly mít pravomoc požadovat od elektroenergetických podniků důležité informace a mít vhodné a dostatečné vyšetřovací pravomoci a pravomoci k urovnávání sporů.

ê 2009/72/ES 61. bod odůvodnění

Regulační orgány by měly o trhu poskytovat informace rovněž proto, aby Komise mohla vykonávat svou úlohu, jež spočívá v monitorování a sledování vnitřního trhu s elektřinou a jeho krátkodobého, střednědobého a dlouhodobého vývoje, včetně aspektů, jako například výrobní kapacita, různé zdroje výroby elektřiny, přenosové a distribuční infrastruktury, kvalita služeb, přeshraniční obchod, řízení překročení kapacity, investice, velkoobchodní a spotřebitelské ceny, likvidita trhu, zlepšení z hlediska životního prostředí a účinnosti. Národní regulační orgány by měly informovat orgány pro hospodářskou soutěž a Komisi o členských státech, jejichž ceny narušují hospodářskou soutěž a řádné fungování trhu.

ê 2009/72/ES 42. bod odůvodnění

Veškerý průmysl a obchod Společenství, včetně malých a středních podniků, a všichni občané Unie, kteří požívají hospodářských výhod vnitřního trhu, by měli mít též možnost požívat vysoké úrovně ochrany spotřebitele a zejména zákazníci v domácnostech a, tam, kde to členské státy považují za vhodné, malé podniky by měly mít možnost požívat záruk veřejných služeb, zejména pokud jde o bezpečnost dodávek a přiměřené sazby, díky poctivému přístupu a konkurenceschopnosti, a nepřímo tak přispívat k tvorbě pracovních míst. Těmto zákazníkům by měla být umožněna volba, spravedlivý přístup, zastoupení a přístup k mechanismům pro urovnávání sporů.

ê 2009/72/ES 45. bod odůvodnění

Členské státy by měly zabezpečit, aby zákazníci v domácnostech, a, pokud to členský stát pokládá za vhodné, malé podniky, měli právo být zásobováni elektřinou ve stanovené kvalitě a s jasně porovnatelnými, průhlednými a přiměřenými cenami. Aby se zajistilo udržení vysoké úrovně veřejných služeb ve Společenství, měla by se veškerá opatření přijatá členskými státy za účelem dosažení cílů této směrnice pravidelně oznamovat Komisi. Komise by měla pravidelně zveřejňovat zprávu analyzující opatření přijatá na vnitrostátní úrovni za účelem dosažení cílů veřejných služeb a porovnávající jejich účinnost s cílem doporučovat opatření, která mají být přijata na vnitrostátní úrovni za účelem dosažení vysoké úrovně veřejných služeb. Členské státy by měly přijmout nezbytná opatření k ochraně zranitelných zákazníků v prostředí vnitřního trhu s elektřinou. Taková opatření se mohou lišit podle konkrétní situace v dotyčných členských státech a mohou zahrnovat zvláštní opatření vztahující se k úhradě faktur za elektřinu nebo obecnější opatření přijatá v rámci systému sociálního zabezpečení. Je-li rovněž poskytována univerzální služba malým podnikům, mohou se opatření zajišťující poskytování této univerzální služby lišit podle toho, zda se jedná o zákazníky v domácnostech či malé podniky.

ê 2009/72/ES 46. bod odůvodnění

Plnění požadavků kladených na veřejné služby je základním požadavkem této směrnice a je důležité, aby tato směrnice, která bere v úvahu cíle ochrany spotřebitele, bezpečnosti dodávek, ochrany životního prostředí a stejné úrovně hospodářské soutěže ve všech členských státech, stanovila společné minimální normy dodržované všemi členskými státy. Je důležité, aby požadavky na veřejné služby mohly být vykládány na vnitrostátním základě, s přihlédnutím k vnitrostátním podmínkám a s výhradou dodržování práva Společenství.

ê 2009/72/ES 50. bod odůvodnění

Požadavky na veřejnou službu, a to i pokud jde o službu univerzální, a společné minimální standardy, které z nich vyplývají, je třeba dále zpřísnit, aby se zajistilo, že hospodářská soutěž bude přinášet prospěch a spravedlivé ceny všem spotřebitelům, obzvláště zranitelným zákazníkům. Požadavky na veřejnou službu by měly být definovány na vnitrostátní úrovni s přihlédnutím k vnitrostátní situaci; členské státy by však měly dodržovat právní předpisy Společenství. Občané Unie a, pokud to členské státy budou pokládat za vhodné, malé podniky by měli mít možnost využívat povinností souvisejících s veřejnou službou, a to především pokud jde o bezpečnost dodávek a přiměřené ceny. Klíčovým aspektem při poskytování dodávek zákazníkům je přístup k objektivním a transparentním údajům o spotřebě. Proto by spotřebitelé měli mít přístup ke svým údajům o spotřebě, souvisejícím cenám a nákladům na služby, aby si mohli vyžádat od konkurence předložení nabídky na základě těchto údajů. Spotřebitelé by rovněž měli mít právo být řádně informováni o své spotřebě energie. Zálohy by měly vycházet z pravděpodobné spotřeby elektřiny a různé platební systémy by neměly být diskriminační. Informace o nákladech na energii, jež budou spotřebitelům poskytovány v dostatečných časových intervalech, budou vytvářet pobídky k energetickým úsporám, protože umožní zákazníkům přímou zpětnou vazbu ohledně účinků investic do energetické účinnosti a vlivu změny chování. V tomto ohledu plné uplatňování směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/32/ES ze dne 5. dubna 2006 o energetické účinnosti u konečného uživatele a o energetických službách 41 pomůže spotřebitelům snížit jejich náklady na energii.

ê 2009/72/ES 64. a 65. bod odůvodnění

Opatření nezbytná k provedení této směrnice by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi 42 .

Zejména je třeba zmocnit Komisi k přijetí rámcových pokynů pro zajištění minimálního stupně harmonizace, jenž je nezbytný pro dosažení cíle této směrnice. Jelikož tato opatření mají obecný význam a jejich účelem je změnit jiné než podstatné prvky této směrnice jejím doplněním o nové jiné než podstatné prvky, musejí být přijata regulativním postupem s kontrolou stanoveným v článku 5a rozhodnutí 1999/468/ES.

ê 2009/72/ES 66. bod odůvodnění

Podle bodu 34 interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů 43 jsou členské státy vybízeny k tomu, aby jak pro sebe, tak i v zájmu Společenství sestavily vlastní tabulky, z nichž bude co nejvíce patrné srovnání mezi touto směrnicí a prováděcími opatřeními, a aby tyto tabulky zveřejnily.

ê 2009/72/ES 25. bod odůvodnění

Bezpečnost dodávek energie je zásadním prvkem veřejné bezpečnosti, a nutně tedy souvisí s účinným fungováním vnitřního trhu s elektřinou a s integrací izolovaných trhů členských států s elektřinou. Elektřina může k občanům EU proudit pouze prostřednictvím sítě. Fungující trhy s elektřinou, a zejména sítě a další majetek související s dodávkami elektřiny, jsou nezbytné pro veřejnou bezpečnost, konkurenceschopnost hospodářství a pro blahobyt občanů Unie. Osobám ze třetích zemí by proto mělo být dovoleno kontrolovat přenosovou soustavu nebo provozovatele přenosové soustavy pouze tehdy, pokud splní požadavky na účinné oddělení, které se uplatňují uvnitř Společenství. Aniž jsou dotčeny mezinárodní závazky Společenství, má Společenství za to, že odvětví přenosové soustavy má pro Společenství velký význam, a že jsou proto nezbytné další záruky ohledně zachování bezpečnosti dodávek energie do Společenství s cílem zamezit jakémukoli ohrožení veřejného pořádku a veřejné bezpečnosti ve Společenství a ohrožení blahobytu občanů Společenství. Bezpečnost dodávek energie do Společenství vyžaduje zejména posouzení nezávislosti provozu soustavy, míru závislosti Společenství a jednotlivých členských států na dodávkách energie ze třetích zemí a zacházení s domácím i zahraničním obchodem a investicemi do energie v konkrétní třetí zemi. Bezpečnost dodávek by proto měla být posuzována na základě faktických okolností každého případu, jakož i práv a povinností vyplývajících z mezinárodního práva, zejména mezinárodních dohod mezi Společenstvím a dotčenou třetí zemí. Komise je případně vybízena k předkládání doporučení ohledně sjednávání příslušných dohod se třetími zeměmi, které se zabývají bezpečností dodávek energie do Společenství, nebo ohledně zařazení potřebných témat do rámce jiných jednání s těmito třetími zeměmi.

ê 2009/72/ES 35. bod odůvodnění

Aby se zajistil účinný přístup na trh pro všechny hospodářské subjekty, včetně nových účastníků, jsou nezbytné nediskriminační vyrovnávací mechanismy odrážející náklady. Jakmile bude trh s elektřinou dostatečně likvidní, mělo by se účinného přístupu na trh dosáhnout prostřednictvím vytvoření průhledného tržního mechanismu pro dodávky a nákup elektřiny k pokrytí potřeby vyrovnání. Pokud takový likvidní trh neexistuje, měly by národní regulační orgány aktivně působit k tomu, aby byly vyrovnávací sazby nediskriminační a odrážely náklady. Současně by se měly poskytnout vhodné pobídky, aby se vyrovnávala úroveň dodávané a odebírané elektřiny a aby se předešlo ohrožení celého systému. Provozovatelé přenosové soustavy by měli podporovat účast velkých konečných spotřebitelů a uskupení konečných spotřebitelů na rezervních a vyrovnávacích trzích.

ê 2009/72/ES 39. a 40. bod odůvodnění

Vnitřní trh s elektřinou se vyznačuje nedostatkem likvidity a transparentnosti, který brání účinnému přidělování zdrojů, zajištění rizik a vstupu nových účastníků na trh. Je nutné posílit hospodářskou soutěž a bezpečnost dodávek usnadněním integrace nových elektráren do elektrické rozvodné sítě ve všech členských státech, zejména podporou nových subjektů vstupujících na trh. Musí vzrůst důvěra v trh, jeho likvidita a počet účastníků, a proto je třeba zvýšit regulační dohled nad podniky působícími v oblasti dodávek elektřiny. Tyto požadavky by se neměly dotýkat stávajících právních předpisů Společenství týkajících se finančních trhů a měly by s nimi být v souladu. Energetické regulační orgány a regulační orgány pro finanční trh by měly spolupracovat, aby si vzájemně umožnily orientovat se na příslušných trzích.

Dříve než Komise přijme rámcové pokyny, které podrobněji vymezí požadavky na vedení záznamů, měla by Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů zřízená nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 713/2009 ze dne 13. července 2009, kterým se zřizuje Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů 44 (dále jen „agentura“), a Evropský výbor regulátorů trhů s cennými papíry (dále jen „CESR“) zřízený rozhodnutím Komise 2009/77/ES 45 spolupracovat s cílem posoudit obsah těchto rámcových pokynů a poskytnout v této záležitosti Komisi poradenství. Agentura a CESR by měly rovněž spolupracovat s cílem posoudit důkladněji otázku, zda by se na transakce se smlouvami na dodávky elektřiny a deriváty na elektřinu měly vztahovat požadavky na transparentnost před uskutečněním obchodu nebo po něm a jaký by případně měl být obsah těchto požadavků, a s cílem poskytnout v této záležitosti poradenství.

ê 2009/72/ES 44. bod odůvodnění

V zájmu bezpečnosti dodávek by se měla v jednotlivých členských státech sledovat rovnováha mezi nabídkou a poptávkou, a poté by měla následovat zpráva o situaci na úrovni Společenství beroucí v úvahu propojovací kapacitu mezi oblastmi. Toto sledování by se mělo provádět s dostatečným předstihem, aby umožnilo přijmout odpovídající opatření, je-li ohrožena bezpečnost dodávek. K zajištění stabilních dodávek elektřiny by měly přispět výstavba a údržba nezbytné síťové infrastruktury, včetně propojovací kapacity. Údržba a výstavba nezbytné síťové infrastruktury, včetně propojovací kapacity a decentralizované výroby elektřiny, jsou významnými prvky v rámci zajištění stabilních dodávek elektřiny.

ê 2009/72/ES 58. bod odůvodnění

S ohledem na vytvoření skutečného vnitřního trhu s elektřinou by členské státy měly podporovat integraci svých vnitrostátních trhů a spolupráci provozovatelů soustav na úrovni Společenství a na regionální úrovni a současně do ní začlenit i izolované trhy s elektřinou, jež se ve Společenství dosud vyskytují.

ê 2009/72/ES článek 1 (přizpůsobený)

ð nový

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

KAPITOLA I

PŘEDMĚT, OBLAST PŮSOBNOSTI A DEFINICE

Článek 1
Předmět a oblast působnosti

Tato směrnice stanoví společná pravidla pro výrobu, přenos, distribuci ð , skladování ï a dodávky elektřiny a také opatření na ochranu spotřebitele s cílem zlepšit a ð vytvořit ï Ö v Unii Õ ð skutečně integrované, ï integrovat konkurenčníceschopné ð a flexibilní ï trhy s elektřinou ð zaměřené na spotřebitele ï ve Společenství. ð Tato směrnice má za cíl s využitím výhod integrovaného trhu zajistit dostupné ceny energie pro spotřebitele, vysokou míru bezpečnosti dodávek a plynulý přechod k dekarbonizovanému energetickému systému ï. Stanoví ð klíčová ï pravidla týkající se organizace a fungování Ö evropského odvětví Õ elektroenergetiky, ð zejména pravidla týkající se ochrany spotřebitelů a posílení jejich postavení, ï otevřeného přístupu na ð integrovaný ï trh, ð přístupu třetích osob k přenosové a distribuční infrastruktuře, oddělení a nezávislých národních energetických regulačních orgánů.ï kritérií a postupů pro výběrová řízení a udělování povolení, jakož i pravidla pro provozování soustav. Zároveň stanoví povinnosti univerzální služby a práva spotřebitelů elektřiny a upřesňuje požadavky související s hospodářskou soutěží.

Článek 2
Definice

Pro účely této směrnice se rozumí:

1. „zákazníkem“ velkoodběratel nebo konečný spotřebitel elektřiny;

82. „velkoodběratelem“ fyzická nebo právnická osoba, která nakupuje elektřinu za účelem jejího dalšího prodeje v rámci nebo mimo rámec soustavy, na jejímž území je usazena;

93. „konečným spotřebitelem“ zákazník nakupující elektřinu pro vlastní potřebu;

104. „zákazníkem v domácnosti“ zákazník nakupující elektřinu pro vlastní spotřebu v domácnosti, kromě obchodních nebo profesionálních činností;

115. „zákazníkem mimo domácnost“ jakákoli fyzická nebo právnická osoba nakupující elektřinu, která není určena pro její vlastní potřebu v domácnosti, včetně výrobců ð , průmyslových odběratelů, malých a středních podniků, firem ï a velkoodběratelů;

12. „oprávněným zákazníkem“ zákazník, který může volně nakupovat elektřinu od dodavatele dle vlastního výběru ve smyslu článku 33;

ò nový

6. „aktivním zákazníkem“ zákazník nebo skupina společně jednajících zákazníků, kteří spotřebovávají, skladují nebo prodávají elektřinu vyrobenou ve svých prostorech, též prostřednictvím agregátorů, nebo se účastní systémů odezvy na straně poptávky nebo systémů v oblasti energetické účinnosti, za předpokladu, že uvedené činnosti nepředstavují jejich hlavní obchodní nebo profesionální činnost;

7. „místní energetickou komunitou“ sdružení, družstvo, partnerství, nezisková organizace nebo jiná právnická osoba, nad kterou mají účinnou kontrolu místní podílníci nebo členové a která je obecně orientovaná na hodnotu spíše než na zisk, účastní se distribuované výroby a na místní úrovni, a to i přeshraničně, vykonává činnosti provozovatele distribuční soustavy, dodavatele nebo agregátora;

ê 2009/72/ES

198. „dodávkou“ prodej, včetně dalšího prodeje, elektřiny zákazníkům;

329. „smlouvou na dodávky elektřiny“ smlouva o dodávkách elektřiny, která však nezahrnuje derivát na elektřinu;

3310. „derivátem na elektřinu“ finanční nástroj uvedený v bodech 5, 6 nebo 7 oddílu C přílohy I směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES ze dne 21. dubna 2004 o trzích finančních nástrojů 46 , pokud se daný nástroj týká elektřiny;

ò nový

11. „smlouvou s dynamickým určováním ceny elektřiny“ smlouva na dodávky elektřiny mezi dodavatelem a konečným spotřebitelem, která odráží cenu na spotovém trhu včetně denního trhu v intervalech odpovídajících přinejmenším četnosti vypořádání tržních transakcí;

12. „poplatkem za ukončení smlouvy“ jakékoli poplatky nebo sankce ukládané zákazníkům ze strany dodavatelů nebo agregátorů za odstoupení od smlouvy na dodávky elektřiny nebo smlouvy o poskytování služeb v elektroenergetice;

13. „poplatkem souvisejícím se změnou dodavatele“ jakékoli poplatky nebo sankce ukládané zákazníkům přímo či nepřímo ze strany dodavatelů nebo provozovatelů soustav za přechod k jinému dodavateli, včetně poplatků za ukončení smlouvy;

14. „agregátorem“ účastník trhu, který kombinuje zatížení či vyrobenou elektřinu od více zákazníků za účelem prodeje, nákupu nebo dražby na jakémkoli organizovaném trhu s energií;

15. „nezávislým agregátorem“ agregátor, který není ve skupině s dodavatelem nebo jakýmkoli jiným účastníkem trhu;

16. „odezvou na straně poptávky“ změna elektrického zatížení ze strany konečných spotřebitelů oproti jejich běžným nebo stávajícím spotřebním návykům v reakci na tržní signály, včetně cen za elektřinu měnících se v čase nebo motivačních plateb, nebo v reakci na přijetí nabídky konečného spotřebitele, individuálně nebo prostřednictvím agregace, na prodej snížení či zvýšení poptávky za určitou cenu na organizovaných trzích podle definice v prováděcím nařízení Komise (EU) č. 1348/2014 47 ;

17. „běžným měřičem“ analogový měřič nebo elektronický měřič bez schopnosti vysílat a přijímat údaje;

18. „inteligentním měřicím systémem“ elektronický systém schopný měřit spotřebu energie, poskytující více informací než běžný měřič a schopný vysílat a přijímat údaje pro účely informování, sledování a kontroly za použití určité formy elektronické komunikace;

19. „interoperabilitou“ v souvislosti s inteligentním měřením schopnost dvou nebo více energetických či komunikačních síti, systémů, zařízení, aplikací či komponent spolupracovat a vyměňovat si a používat informace za účelem provádění požadovaných funkcí;

20. výrazem „v téměř reálném čase“ v souvislosti s inteligentním měřením čas, obvykle v sekundách, který uplyne mezi zaznamenáním údajů a jejich automatizovaným zpracováním a přenosem pro účely použití nebo informování;

21. „nejlepšími dostupnými technikami“ v souvislosti s ochranou údajů a bezpečností v prostředí inteligentního měření nejúčinnější a nejpokročilejší stadium vývoje činností a jejich provozních metod dokládající praktickou vhodnost konkrétních technik, jejichž účelem je zabránit rizikům v oblasti soukromí, osobních údajů a bezpečnosti nebo tato rizika zmírnit, jako základu pro dodržování rámce Unie pro ochranu údajů;

ê 2009/72/ES

ð nový

522. „distribucí“ přenos elektřiny distribuční soustavou vysokého, středního a nízkého napětí za účelem jejích dodávek zákazníkům, avšak s vyloučením dodávek samotných;

623. „provozovatelem distribuční soustavy“ fyzická nebo právnická osoba, která odpovídá za provoz, údržbu a v případě potřeby za rozvoj distribuční soustavy v dané oblasti a případně její propojení s jinými soustavami a dále za zabezpečení dlouhodobé schopnosti soustavy uspokojovat přiměřenou poptávku po distribuci elektřiny;

2924. „energetickou účinností /řízením poptávky“ð poměr výstupu ve formě výkonu, služby, zboží nebo energie k množství vstupní energie ï komplexní nebo integrovaný přístup zaměřený na ovlivňování množství a časového plánu spotřeby elektřiny za účelem snížení primární spotřeby energie a zatížení v době špičky tím, že se upřednostní investice do opatření zabezpečujících energetickou účinnost nebo jiných opatření, jakými jsou smlouvy o přerušitelných dodávkách, spíše než na dodatečné investice do zvýšení výrobní kapacity, pokud představují účinnější a hospodárnější řešení s ohledem na pozitivní dopad snížení energetické spotřeby na životní prostředí a související hlediska bezpečnosti dodávek a nákladů na distribuci;

3025. „ð energií z ï obnovitelnýchmi zdrojůi energie“ ð energie z ï obnovitelnýché nefosilních zdrojůe energie ð , zejména ï (energie větrná, sluneční ð (tepelná a fotovoltaická) ï, geotermální, ð teplo okolního prostředí, energie vodní a přílivová, energie oceánů ï, energie vln ð a energie ze spalitelných obnovitelných zdrojů: biopaliv, biokapalin, bioplynu, tuhých biopaliv a spalitelných odpadů obnovitelného původu ï , energie přílivová, vodní, energie z biomasy, ze skládkového plynu, z plynů z čistíren odpadních vod a z bioplynů);

3126. „distribuovanou výrobou“ podniky vyrábějící elektřinu připojené na distribuční soustavu;

ò nový

27. „dobíjecí stanicí“ rozhraní schopné v určitém okamžiku dobíjet jedno elektrické vozidlo nebo provést výměnu baterie u jednoho elektrického vozidla;

ê 2009/72/ES (přizpůsobený)

ð nový

328. „přenosem“ přeprava elektřiny propojenou přenosovou soustavou velmi vysokého napětí a vysokého napětí za účelem dodávek elektřiny konečným spotřebitelům nebo distribučním podnikům, avšak s vyloučením dodávek samotných;

429. „provozovatelem přenosové soustavy“ fyzická nebo právnická osoba, která odpovídá za provoz, údržbu a v případě potřeby za rozvoj přenosové soustavy v dané oblasti a případně její propojení s jinými soustavami a dále za zabezpečení dlouhodobé schopnosti soustavy uspokojovat přiměřenou poptávku po přenosu elektřiny;

1830. „uživatelem soustavy“ fyzická nebo právnická osoba dodávající do přenosové nebo distribuční soustavy nebo z přenosové či distribuční soustavy zásobovaná;

131. „výrobou“ výroba elektřiny;

232. „výrobcem“ fyzická nebo právnická osoba vyrábějící elektřinu;

1333. „propojovacím vedením“ ð přenosové vedení, které překračuje nebo překlenuje hranici mezi nabídkovými zónami, mezi členskými státy nebo – až po hranici jurisdikce EU – mezi členskými státy a třetími zeměmi ï zařízení, které slouží k propojení elektroenergetických soustav;

1434. „propojenou soustavou“ několik přenosových a distribučních soustav, které jsou navzájem propojeny prostřednictvím jednoho nebo několika propojovacích vedení;

1535. „přímým vedením“ elektrické vedení spojující izolované výrobní místo s izolovaným zákazníkem, nebo elektrické vedení spojující výrobce elektřiny s podnikem dodávajícím elektřinu, který přímo zásobuje svá vlastní zařízení, dceřiné společnosti nebo oprávněné zákazníky;

25. „dlouhodobým plánováním“ plánování potřebných investic pro výrobní, přenosové a distribuční kapacity na dlouhodobém základě s cílem pokrýt poptávku po elektřině v dané soustavě a zabezpečit dodávky zákazníkům;

36.26 „malou izolovanou soustavou“ každá soustava se spotřebou nižší než 3 000 GWh v roce 1996, která získává méně než 5 % své roční spotřeby elektřiny propojením s jinými soustavami;

27. „izolovanou mikrosoustavou“ každá soustava se spotřebou nižší než 500 GWh v roce 1996, která nemá žádné propojení s jinými soustavami;

16. „ekonomickou prioritou“ pořadí zdrojů dodávek elektřiny podle ekonomických kritérií;

1737. „Ö podpůrnou Õ pomocnou službou“ služba potřebná pro provoz přenosové nebo distribuční soustavy ð , včetně služeb výkonové rovnováhy a nefrekvenčních podpůrných služeb, avšak kromě řízení přetížení ï;

ò nový

38. „nefrekvenční podpůrnou službou“ služba využívaná provozovatelem přenosové nebo distribuční soustavy k regulaci napětí v ustáleném stavu, dodávkám rychlého jalového proudu a zajištění setrvačnosti a schopnosti startu ze tmy;

39. „regionálním operačním střediskem“ regionální operační středisko podle definice v článku 32 [přepracovaného znění nařízení č. 714/2009 podle návrhu COM(2016) 861/2];

ê 2009/72/ES

2040. „integrovaným elektroenergetickým podnikem“ vertikálně nebo horizontálně integrovaný podnik;

2141. „vertikálně integrovaným podnikem“: elektroenergetický podnik nebo skupina elektroenergetických podniků, v nichž jsou tatáž osoba nebo tytéž osoby oprávněny, přímo nebo nepřímo, vykonávat kontrolu, Ö přičemž daný Õ a v nichž podnik nebo skupina podniků vykonává alespoň jednu z funkcí přenosu nebo distribuce a alespoň jednu z funkcí výroby nebo dodávek elektřiny;

2242. „podnikem ve skupině“ podnik ve skupině ve smyslu čl. 2 bodu 12 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU 48 článku 41 sedmé směrnice Rady 83/349/EHS ze dne 13. června 1983, na základě čl. 44 odst. 2 písm. g) (13) Smlouvy, o konsolidovaných účetních závěrkách (14) , nebo přidružený podnik ve smyslu čl. 33 odst. 1 uvedené směrnice nebo podnik patřící stejným podílníkům;

2343. „horizontálně integrovaným podnikem“ podnik vykonávající alespoň jednu z funkcí výroby za účelem prodeje, dále přenosu, distribuce nebo dodávek elektřiny a další činnost, která nesouvisí s elektřinou;

3444. „kontrolou“ práva, smlouvy nebo jiné prostředky, které jednotlivě nebo společně a s ohledem na dané skutečnosti nebo právní předpisy poskytují možnost uplatnění rozhodujícího vlivu v určitém podniku, zejména na základě:

a)vlastnického práva nebo práva užívání všech aktiv podniku nebo jejich části;

b)práv nebo smluv, které poskytují rozhodující vliv na složení, hlasování nebo rozhodování orgánů podniku;

3545. „elektroenergetickým podnikem“ fyzická nebo právnická osoba, která vykonává alespoň jednu z těchto funkcí: výroba, přenos, distribuce, dodávky nebo nákup elektřiny a která zajišťuje obchodní, technické nebo údržbářské úkoly související s těmito funkcemi, s výjimkou konečných spotřebitelů.;

24. „výběrovým řízením“ postup, jehož prostřednictvím se pokrývají nové plánované požadavky a náhradní kapacity formou dodávek z nových nebo stávajících výrobních kapacit;

2846. „bezpečností“ jak zabezpečení dodávek elektřiny, tak technická bezpečnost;

ò nový

47. „skladováním energie“ v elektroenergetické soustavě odložení určitého množství vyrobené elektřiny až do okamžiku spotřeby, a to buď v podobě konečné energie, nebo přeměněné na jiný nosič energie.

ê 2009/72/ES

KAPITOLA II

OBECNÁ PRAVIDLA ORGANIZACE ODVĚTVÍ

ò nový

Článek 3
Konkurenční, flexibilní a nediskriminační trh s elektřinou zaměřený na spotřebitele

1.Členské státy zajistí, aby jejich vnitrostátní právní předpisy nepřiměřeně neomezovaly přeshraniční toky elektřiny, účast spotřebitelů, též prostřednictvím odezvy na straně poptávky, investice do flexibilní výroby energie, skladování energie, zavádění elektromobility nebo nová propojovací vedení a aby ceny elektřiny odrážely aktuální poptávku a nabídku.

2.Členské státy zajistí, aby podnikům vyrábějícím elektřinu a podnikům dodávajícím elektřinu nebyly při vstupu na trh a jeho opuštění kladeny žádné neodůvodněné překážky.

ê 2009/72/ES článek 33

ð nový

Článek 433
ð Svobodný výběr dodavatele elektřiny ï

Otevírání trhu a vzájemnost

1.Členské státy zajistí, aby za oprávněné zákazníky byli považováni: ð všichni zákazníci mohli svobodně nakupovat elektřinu od dodavatele dle vlastního výběru. ï

a) do 1. července 2004 oprávnění zákazníci stanovení v čl. 19 odst. 1 až 3 směrnice 96/92/ES. Členské státy zveřejní do 31. ledna každého roku kritéria pro definování těchto oprávněných zákazníků;

b) od 1. července 2004 všichni zákazníci mimo domácnosti;

c) od 1. července 2007 všichni zákazníci.

2. Aby se předešlo nerovnováze při otevírání trhů s elektřinou:

a) smlouvy na dodávky elektřiny s oprávněným zákazníkem v soustavě jiného členského státu se nezakazují, je-li zákazník považován za oprávněného v obou daných soustavách; a

b) pokud jsou transakce popsané v písmenu a) odmítnuty kvůli tomu, že je zákazník oprávněný jen v jedné z obou soustav, může Komise s přihlédnutím k situaci na trhu a k obecnému zájmu nařídit odmítající straně provést požadované dodávky na žádost členského státu, v němž je oprávněný zákazník usazen.

ò nový

Článek 5

Tržní ceny za dodávky

1.Dodavatelé elektřiny mohou volně stanovit cenu, za niž dodávají elektřinu zákazníkům. Členské státy přijmou vhodná opatření k zajištění účinné hospodářské soutěže mezi dodavateli elektřiny.

2.Členské státy cíleně a jinými prostředky než veřejnými zásahy do stanovování cen za dodávky elektřiny zajistí ochranu zákazníků trpících energetickou chudobou a zranitelných zákazníků.

3.Odchylně od odstavců 1 a 2 členské státy, které k [OP: prosím vložte datum vstupu této směrnice v platnost] uplatňují veřejné zásahy do stanovování cen za dodávky elektřiny zákazníkům v domácnostech, kteří trpí energetickou chudobou nebo jsou zranitelní, mohou tyto veřejné zásahy nadále uplatňovat do [OP: vložte datum – pět let od vstupu této směrnice v platnost]. Tyto veřejné zásahy musí sledovat cíl obecného hospodářského zájmu, být jasně vymezené, transparentní, nediskriminační a ověřitelné a musí zaručovat rovnost přístupu elektroenergetických podniků Unie k zákazníkům. Zásahy nesmí překračovat rámec toho, co je nezbytné pro dosažení sledovaného cíle obecného hospodářského zájmu, musí být časově omezené a musí být přiměřené, pokud jde o ty, kdo z nich mají prospěch.

4.Po [OP: vložte datum – pět let od vstupu této směrnice v platnost] mohou členské státy nadále uplatňovat veřejné zásahy do stanovování cen za dodávky elektřiny zranitelným zákazníkům v domácnostech, pokud je to nezbytně nutné z důvodů krajní naléhavosti. Tyto zásahy musí splňovat podmínky stanovené v odstavci 3.

Členské státy oznámí opatření přijatá podle prvního pododstavce Komisi do jednoho měsíce od jejich přijetí a mohou je ihned uplatňovat. K oznámení se připojí vysvětlení, proč nebylo možné danou situaci uspokojivě vyřešit jinými nástroji a jak byla určena doba trvání opatření a ti, kdo z něj mají prospěch. Oznámení je považováno za úplné, pokud Komise ve lhůtě dvou měsíců od jeho obdržení nebo od obdržení případných dodatečných informací, které si vyžádala, nepožádá o žádné další informace.

Pokud se Komise domnívá, že požadavky stanovené v prvním pododstavci nejsou splněny, může ve lhůtě dvou měsíců od obdržení úplného oznámení přijmout rozhodnutí vyzývající vnitrostátní orgány, aby dotčená opatření změnily nebo zrušily. Lhůta pro přijetí rozhodnutí může být se společným souhlasem Komise a dotyčného členského státu prodloužena.

Veřejný zásah uplatňovaný na základě tohoto odstavce se považuje za platný, pokud Komise nepřijala rozhodnutí vyzývající vnitrostátní orgány, aby dotčené opatření změnily nebo zrušily.

ê 2009/72/ES (přizpůsobený)

ð nový

Článek 632
Přístup třetích osob

1.Členské státy zajistí zavedení systému pro přístup třetích osob k přenosovým a distribučním soustavám na základě zveřejněných sazeb použitelných na oprávněné zákazníky a používaných objektivně a bez diskriminace mezi uživateli soustavy. Členské státy zajistí, aby tyto sazby nebo metodiky pro jejich výpočet byly před vstupem v platnost schváleny v souladu s článkem 59 37 a aby tyto sazby a metodiky, jsou-li schváleny jen metodiky, byly před vstupem v platnost zveřejněny.

2.Provozovatel přenosové nebo distribuční soustavy může odmítnout přístup, pokud postrádá nezbytnou kapacitu. Pro toto odmítnutí musí být řádně podložené důvody, zejména s ohledem na článek 3 9, založené na objektivních, technicky a ekonomicky ospravedlnitelných kritériích. ð Členské státy nebo, stanoví-li tak daný členský stát, regulační orgány ï Regulační orgány, stanoví-li tak daný členský stát, nebo členské státy zajistí, aby byla tato kritéria důsledně uplatňována a aby uživatel, kterému byl odmítnut přístup, mohl využít postupu pro řešení sporů. Pokud je to žádoucí a pokud došlo k odmítnutí přístupu, regulační orgány dále zajistí, aby provozovatel přenosové nebo distribuční soustavy poskytl náležité informace o opatřeních, která budou nezbytná k posílení soustavy. ð Tyto informace se poskytnou vždy, pokud byl odepřen přístup pro dobíjecí stanice. ï Osobě požadující takové informace může být účtován přiměřený poplatek odrážející náklady na jejich poskytnutí.

Článek 734
Přímá vedení

1.Členské státy přijmou nezbytná opatření, která umožní:

a)výrobcům elektřiny a podnikům dodávajícím elektřinu usazeným na jejich území zásobovat své vlastní provozy, dceřiné společnosti a oprávněné zákazníky prostřednictvím přímých vedení; a

b)všem oprávněným zákazníkům usazeným na jejich území, aby byli výrobci a dodavatelskými podniky zásobováni prostřednictvím přímých vedení.

2.Členské státy stanoví kritéria pro povolení výstavby přímých vedení na svém území. Tato kritéria musí být objektivní a nediskriminační.

3.Možnost dodávek elektřiny prostřednictvím přímých vedení podle odstavce 1 tohoto článku nemá vliv na možnost uzavírat smlouvy o dodávkách elektřiny podle článku 6 32.

4.Členské státy mohou podmínit vydání povolení k výstavbě přímého vedení buď odmítnutím přístupu do soustavy případně na základě článku 6 32, anebo zahájením smírčího řízení podle článku 60 37.

5.Členské státy mohou odmítnout povolit výstavbu přímého vedení, pokud by udělení tohoto povolení bránilo uplatňování Ö ustanovení o povinnostech veřejné služby podle Õ článku 9 3. Toto odmítnutí musí být řádně odůvodněno.

Článek 87
Povolovací řízení pro nové kapacity

1.Pro výstavbu nových výrobních kapacit zavedou členské státy povolovací řízení, které musí probíhat podle objektivních, transparentních a nediskriminačních kritérií.

2.Členské státy stanoví kritéria pro udělení povolení k výstavbě výrobních kapacit na svém území. Při stanovování příslušných kritérií členské státy posuzují otázky:

a)bezpečnosti a zabezpečení elektroenergetických soustav, zařízení a souvisejícího vybavení;

b)ochrany veřejného zdraví a bezpečnosti;

c)ochrany životního prostředí;

d)využití pozemku a volby umístění;

e)využití veřejného prostranství;

f)energetické účinnosti;

g)povahy primárních zdrojů;

h)údajů o žadateli, jako např. jeho technické, hospodářské a finanční schopnosti;

i)plnění opatření přijatých podle článku 9 3;

j)příspěvku výrobní kapacity k dosažení celkového cíle Společenství Ö Unie Õ, jímž je nejméně 20 % podíl energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie ve Společenství Ö v Unii Õ v roce 2020, uvedeného v čl. 3 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů 49 ; a

k)k) příspěvku výrobní kapacity ke snížení emisí.

3.Členské státy zajistí, aby existovala zvláštní povolovací řízení pro malé decentralizované výrobce nebo distribuovanou výrobu, která by brala v úvahu jejich omezenou velikost a jejich možný vliv.

Členské státy mohou vypracovat pokyny týkající se tohoto zvláštního povolovacího řízení. Národní regulační orgány nebo jiné příslušné vnitrostátní orgány včetně orgánů odpovědných za plánování podrobí tyto pokyny přezkumu a mohou doporučit jejich změnu.

Pokud členské státy stanovily určité postupy, jimiž se řídí schvalování využití půdy a které se týkají velkých projektů nové infrastruktury pro výrobní kapacitu, zahrnou případně do těchto postupů i výstavbu nové výrobní kapacity a uplatňují je nediskriminačním způsobem a v příslušném časovém rámci.

4.Povolovací řízení a kritéria musí být zveřejněna. Žadatelé musí být vyrozuměni o důvodech, které vedly k zamítnutí udělení povolení. Tyto důvody musí být objektivní, nediskriminační, řádně podložené a opodstatněné. Žadatel musí mít k dispozici opravné prostředky.

ò nový

Článek 9
Povinnosti veřejné služby

ê 2009/72/ES čl. 3 odst. 1

1.Členské státy zabezpečí na základě svého institucionálního uspořádání, při zohlednění zásady subsidiarity a aniž je dotčen odstavec 2, aby elektroenergetické podniky byly provozovány v souladu se zásadami této směrnice a s cílem dosažení konkurenčního a bezpečného trhu s elektřinou udržitelného z hlediska životního prostředí a aby nebyly diskriminovány z hlediska svých práv nebo povinností.

ê 2009/72/ES čl. 3 odst. 2 (přizpůsobený)

ð nový

2.S plným ohledem na související ustanovení Smlouvy, zejména na její článek 86 Ö 106 Õ, mohou členské státy uložit z důvodů obecného hospodářského zájmu podnikům působícím v elektroenergetice povinnosti veřejné služby, které se mohou týkat bezpečnosti, včetně zabezpečení dodávek, pravidelnosti, kvality a cen dodávek, jakož i ochrany životního prostředí, včetně energetické účinnosti, energie z obnovitelných zdrojů a ochrany klimatu. Tyto povinnosti musí být jasně vymezené, transparentní, nediskriminační a ověřitelné a musí zaručovat rovnost přístupu pro elektroenergetické podniky Společenství Ö Unie Õ k spotřebitelům v jednotlivých členských státech. Ve vztahu k bezpečnosti dodávek, řízení energetické účinnosti/řízení poptávky a v zájmu plnění cílů v oblasti životního prostředí a energie z obnovitelných zdrojů uvedených v tomto odstavci mohou členské státy zavést dlouhodobé plánování, přičemž berou v úvahu možnost, že o přístup do systému by mohly mít zájem třetí osoby. ð Povinnosti veřejné služby, které se týkají stanovování cen za dodávky elektřiny, musí splňovat požadavky stanovené v článku 5. ï

ê 2009/72/ES čl. 3 odst. 6 (přizpůsobený)

3.6. Případné finanční náhrady, jiné formy náhrady a výhradní práva, jež členské státy udělují za plnění povinností stanovených v odstavciích 2 a 3 Ö 2 nebo za poskytování univerzální služby podle článku 27 Õ , jsou poskytovány nediskriminačním a transparentním způsobem.

ê 2009/72/ES čl. 3 odst. 15

4.15. Členské státy při provádění této směrnice informují Komisi o všech opatřeních přijatých pro plnění povinnosti univerzální služby a veřejné služby včetně ochrany spotřebitele a životního prostředí a o jejich možném vlivu na vnitrostátní nebo mezinárodní hospodářskou soutěž bez ohledu na to, zda tato opatření vyžadují odchylku od této směrnice nebo nikoliv. Členské státy následně oznámí Komisi každé dva roky všechny změny těchto opatření bez ohledu na to, zda vyžadují odchylku od této směrnice nebo nikoliv.

ê 2009/72/ES čl. 3 odst. 14 (přizpůsobený)

5.Členské státy se mohou rozhodnout neuplatňovat články 6, 7 a 87, 8, 32 nebo 34, pokud by jejich použití právně nebo fakticky bránilo plnění povinností uložených elektroenergetickým podnikům z důvodů obecného hospodářského zájmu a pokud tím rozvoj obchodu nebude ovlivněn do té míry, že by to bylo v rozporu se zájmy Společenství Ö Unie Õ. Zájmy Společenství Ö Unie Õ mimo jiné zahrnují hospodářskou soutěž s ohledem na oprávněné zákazníky v souladu s touto směrnicí a s článkem 86 Ö 106 Õ Smlouvy.

ê 2009/72/ES

KAPITOLA III

VÝROBA

ê 2009/72/ES

Článek 8
Výběrové řízení na nové kapacity

1.Členské státy zajistí v zájmu bezpečnosti dodávek možnost zabezpečit nové kapacity nebo opatření pro řízení energetické účinnosti/řízení poptávky prostřednictvím výběrového řízení nebo postupu rovnocenného z hlediska transparentnosti a nediskriminace na základě zveřejněných kritérií. Tato řízení je však možné zahájit jen tehdy, když výrobní zařízení nebo opatření pro řízení energetické účinnosti/řízení poptávky zaváděná v rámci povolovacího řízení nejsou dostatečná pro zajištění bezpečnosti dodávek.

2.Členské státy mohou v zájmu ochrany životného prostředí a podpory nejnovějších technologií zabezpečit možnost výběrového řízení na nové kapacity na základě uveřejněných kritérií. Toto výběrové řízení se může vztahovat na nové kapacity nebo opatření energetické účinnosti/řízení poptávky. Výběrové řízení je však možné zahájit jen tehdy, když výrobní zařízení nebo opatření pro řízení energetické účinnosti/řízení poptávky zaváděná v rámci povolovacího řízení nejsou dostatečná pro dosažení těchto cílů.

3.Podrobnosti výběrového řízení na výrobní kapacity a opatření v oblasti energetické účinnosti/řízení poptávky se zveřejňují v Úředním věstníku Evropské unie nejméně šest měsíců před uzávěrkou nabídek.

Konkrétní specifikace výběrového řízení se dají k dispozici jakémukoli zainteresovanému podniku usazenému na území některého členského státu tak, aby měl dostatečný čas na podání nabídky k výběrovému řízení.

Aby se zajistila transparentnost a nediskriminace, zahrnují specifikace výběrového řízení podrobný popis smluvních specifikací a postupu, který dodrží všichni účastníci výběrového řízení, vyčerpávající seznam kritérií, jimiž se řídí výběr uchazečů, a rozhodnutí o uzavření smlouvy, včetně pobídek, které jsou zahrnuty do nabídky. Tyto specifikace se mohou rovněž týkat oblastí uvedených v čl. 7 odst. 2.

4.Při vyhlášení výběrového řízení na požadovanou výrobní kapacitu se musí rovněž přihlédnout k nabídkám dodávek elektřiny s dlouhodobými zárukami ze stávajících výrobních subjektů, jestliže lze tímto způsobem pokrýt dodatečné potřeby.

5.Členské státy určí orgán nebo veřejnoprávní nebo soukromoprávní subjekt, který není závislý na oblasti výroby, přenosu a distribuce elektřiny, jímž může být regulační orgán uvedený v čl. 35 odst. 1, který bude příslušný pro organizaci, sledování a kontrolu výběrového řízení uvedeného v odstavcích 1 až 4 tohoto článku. Je-li provozovatel přenosové soustavy zcela nezávislý na ostatních činnostech nesouvisejících s přenosovou soustavou, pokud jde o vlastnictví, může být určen subjektem příslušným pro organizaci, sledování a kontrolu výběrového řízení. Tento orgán nebo subjekt přijme veškerá nezbytná opatření, aby zabezpečil důvěrnost informací obsažených v nabídkách.

ò nový

KAPITOLA III

POSÍLENÍ POSTAVENÍ SPOTŘEBITELE A OCHRANA SPOTŘEBITELE

ê 2009/72/ES (přizpůsobený)

Článek 103
ÖZákladní smluvní právaÕ

1.4. Členské státy zajistí, aby měli všichni zákazníci právo na dodávky elektřiny od dodavatele, pokud s tím dodavatel souhlasí, bez ohledu na to, v jakém členském státě je dodavatel registrován, a pokud tento dodavatel dodrží příslušná pravidla pro obchodování a vyrovnávání. V tomto ohledu přijmou členské státy veškerá opatření nezbytná k tomu, aby zajistily, že správní postupy nediskriminují dodavatelské podniky, které jsou již zaregistrovány v jiném členském státu.

5. Členské státy zajistí, aby:

a)v případě, že si zákazník přeje změnit dodavatele a dodržuje přitom podmínky smlouvy, byla tato změna provedena dotčeným dodavatelem, případně dotčenými dodavateli, ve lhůtě tří týdnů, a

b)zákazníci byli oprávněni obdržet veškeré příslušné údaje o spotřebě.

Členské státy zajistí, aby práva uvedená v písmenech a) a b) byla přiznána všem zákazníkům, a to bez diskriminace z hlediska nákladů, úsilí či času.

ê 2009/72/ES příloha I bod 1 (přizpůsobený)

ð nový

2.1. Aniž jsou dotčeny předpisy Ö Unie Õ Společenství o ochraně spotřebitele, zejména směrnice 97/7/ES Evropského parlamentu a Rady ze dne 20. května 1997 o ochraně spotřebitele v případě smluv uzavřených na dálku ð směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU 50 ï a směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách( 51 ), mělay by opatření uvedená v článku 3 ð členské státy ï zákazníkům zabezpečit, aby:

a)měli právo uzavřít se svým poskytovatelem služeb v elektroenergetice smlouvu, která obsahuje:

–totožnost a adresu dodavatele;

–poskytované služby, nabízenou úroveň kvality služeb, jakož i lhůtu pro počáteční připojení;

–nabízené druhy služeb údržby;

–prostředky, kterými je možné získávat aktuální informace o všech uplatňovaných sazbách a poplatcích za údržbu;

–trvání smlouvy, a podmínky, za nichž je možné služby nebo smlouvu obnovit nebo zrušit, a informaci o tom, zda je bezplatné odstoupení od smlouvy možné;

–všechny náhrady a odškodnění, které se uplatňují na smluvní službu v případě, že není dodržena úroveň kvality, včetně nesprávného nebo zpožděného vyúčtování;

–způsob započetí postupů pro řešení sporů v souladu s článkem 26 písmenem f);

–informace o právech spotřebitele, včetně informací o vyřizování stížností a všech informací podle tohoto písmene, sdělené jasnou formou prostřednictvím vyúčtování nebo internetové stránky elektroenergetického podniku.

Podmínky musí být spravedlivé a dobře známé předem. V každém případě by se tyto informace měly poskytovat před uzavřením nebo potvrzením smlouvy. Pokud se smlouvy uzavírají prostřednictvím zprostředkovatelů, poskytují se uvedené informace taktéž před uzavřením smlouvy;

b)dostávali přiměřené informace o každém úmyslu změnit smluvní podmínky a zároveň i informace o svém právu na odstoupení ð od smlouvy odstoupit ï. Poskytovatelé služeb ð Dodavatelé ï svým zákazníkům přímo, včas, transparentně a srozumitelně oznamují každoué zvýšení poplatků ð změnu cen za dodávky, jakož i důvody a podmínky změny a její rozsah, a to ï ve vhodnou dobu, nejpozději jedno běžné zúčtovací období poté, co zvýšení ð před tím, než změna ï nabude účinku. Členské státy zajistí, aby zákazníci mohli svobodně odstupovat od smluv, pokud nesouhlasí s novými ð smluvními ï podmínkami ð nebo se změnami cen za dodávky ï, které jim oznámil jejich ð dodavatel elektřiny ï poskytovatel služeb v elektroenergetice;

c)dostávali transparentní informace o uplatňovaných cenách a sazbách a o standardních podmínkách týkajících se přístupu a používání služeb v elektroenergetice;

d)jim byla poskytována široká nabídka způsobů plateb, která nepřiměřeně nediskriminuje žádné zákazníky. Systémy placení záloh musí být spravedlivé a přiměřeně zohledňovaly pravděpodobnou spotřebu. Jakýkoli rozdíl v ð poplatcích spojených se způsoby plateb musí odrážet příslušné náklady vzniklé dodavateli ï podmínkách musí odrážet náklady dodavatele týkající se různých platebních režimů;.

e)Systémy placení záloh ð je systémy placení záloh nepřiměřeně neznevýhodňovaly ve srovnání s průměrnou tržní cenou; ï

f)ð jim byly nabízeny spravedlivé a transparentní ï Oobecné podmínky musí být korektní a transparentní. ð Obecné podmínky ï se Pposkytují se v jasném a srozumitelném jazyce a neobsahují mimosmluvní překážky, jež by bránily uplatnění práv zákazníků, například nadměrnou smluvní dokumentací. Zákazníci jsou chráněni před nepoctivými a zavádějícími způsoby prodeje;

e) jim nebyl účtován poplatek při změně dodavatele;

g)f) měli prospěch z transparentních, jednoduchých a levných postupů pro vyřizování stížností. Zejména musí mít všichni spotřebitelé právo na dobrou úroveň služeb a vyřízení stížností ze strany poskytovatele elektroenergetických služeb. Takové postupy mimosoudního urovnávání sporů umožňují, aby spory byly vyřešeny spravedlivě a rychle, nejlépe ve lhůtě tří měsíců, a v odůvodněných případech zabezpečují systém odškodnění nebo náhrady. Tyto postupy by měly, kdykoli-je to možné, být v souladu se zásadami stanovenými v doporučení Komise 98/257/ES ze dne 30. března 1998 o zásadách pro orgány odpovědné za mimosoudní urovnání sporů spotřebitelů (3) ;ð měli právo na dobrou úroveň poskytování služeb a vyřizování stížností ze strany svého poskytovatele služeb v elektroenergetice. Poskytovatelé služeb v elektroenergetice vyřizují stížnosti nekomplikovaným způsobem, spravedlivě a rychle; ï

h)při přístupu k univerzální službě podle ustanovení přijatých členskými státy podle článku 27 čl. 3 odst. 3 byli informováni o svých právech týkajících se univerzální služby;

h) měli k dispozici údaje o své spotřebě a mohli na základě výslovného souhlasu a zdarma poskytnout kterémukoli registrovanému dodavatelskému podniku přístup ke svým měřeným údajům. Strana odpovídající za správu údajů je povinna tyto údaje podniku vydat. Členské státy určí formát těchto údajů a postup, jakým dodavatelé a spotřebitelé budou mít k těmto údajům přístup. Za tuto službu nesmějí být spotřebiteli účtovány žádné další náklady;

i) byli řádně informováni o skutečné spotřebě elektřiny a nákladech na ni, a to dostatečně často, aby mohli regulovat svou spotřebu elektřiny. Informace se podávají v dostatečném časovém rámci, který bere v úvahu možnosti měřicího zařízení zákazníka a daného elektroenergetického produktu. Řádně se musí zohlednit nákladová efektivita takových opatření. Za tuto službu nesmějí být spotřebiteli účtovány žádné další náklady;

i)ð byli s dostatečným předstihem před plánovaným odpojením řádně informováni o alternativách k odpojení. Tyto alternativy mohou zmiňovat zdroje podpory umožňující odpojení předejít, alternativní platební plány, dluhové poradenství nebo moratorium na odpojování a neměly by pro zákazníky představovat dodatečné náklady; ï

j)j) obdrželi závěrečné vyúčtování po jakékoli změně dodavatele elektřiny nejpozději šest týdnů poté, co změna dodavatele proběhla.

ò nový

Článek 11
Nárok na smlouvu s dynamickým určováním ceny

1.Členské státy zajistí, aby každý konečný spotřebitel měl právo na požádání získat od svého dodavatele smlouvu s dynamickým určováním ceny elektřiny.

2.Členské státy zajistí, aby koneční spotřebitelé byli ze strany dodavatelů plně informováni o příležitostech a rizicích, které taková smlouva s dynamickým určováním ceny elektřiny představuje.

3.Členské státy prostřednictvím svých národních regulačních orgánů nejméně po dobu deseti let poté, co takové smlouvy začnou být dostupné, sledují hlavní vývoj v oblasti takových smluv, včetně nabídek na trhu, dopadu na účty spotřebitelů a zejména úrovně volatility cen, jakož i citlivost spotřebitelů na míru finančního rizika, a každoročně o tom podávají zprávu.

Článek 12
Právo na změnu dodavatele a pravidla týkající se poplatků souvisejících se změnou dodavatele

1.Členské státy zajistí, aby zákazník, který si přeje změnit dodavatele a dodrží přitom smluvní podmínky, měl na tuto změnu nárok ve lhůtě tří týdnů.

2.Členské státy zajistí, aby zákazníkům nebyly účtovány žádné poplatky související se změnou dodavatele.

3.Odchylně od odstavce 2 mohou členské státy dodavatelům povolit účtování poplatků za ukončení smlouvy zákazníkům, kteří z vlastní vůle ukončí smlouvu o dodávkách na dobu určitou před uplynutím sjednané doby. Tyto poplatky mohou být účtovány, pouze pokud jsou takové smlouvy pro zákazníky prokazatelně výhodné. Kromě toho tyto poplatky nesmí přesáhnout přímou hospodářskou ztrátu, kterou dodavatel zákazníka ukončujícího smlouvu utrpěl, včetně nákladů na případné investice v rámci balíčku nebo na služby, které již byly zákazníkovi poskytnuty jako součást plnění smlouvy.

4.Členské státy zajistí, aby právo na změnu dodavatele bylo zákazníkům přiznáno bez diskriminace z hlediska nákladů, úsilí či času.

Článek 13
Smlouva s agregátorem

1.Členské státy zajistí, aby v případech, kdy si konečný spotřebitel přeje uzavřít smlouvu s agregátorem, nebyl vyžadován souhlas dodavatele konečného spotřebitele.

2.Členské státy zajistí, aby konečný spotřebitel, který chce ukončit smlouvu s agregátorem a dodrží přitom smluvní podmínky, měl na toto ukončení nárok ve lhůtě tří týdnů.

3.Členské státy zajistí, aby konečným spotřebitelům, kteří ukončují smlouvu s agregátorem na dobu určitou před uplynutím sjednané doby, nebyly účtovány žádné poplatky za ukončení smlouvy přesahující přímou hospodářskou ztrátu agregátora, včetně nákladů na případné investice v rámci balíčku nebo na služby, které již byly konečnému spotřebiteli poskytnuty jako součást plnění smlouvy.

4.Členské státy zajistí, aby koneční spotřebitelé měli nárok alespoň jednou ročně obdržet všechny relevantní údaje týkající se odezvy na straně poptávky nebo údaje o dodané a prodané elektřině.

5.Členské státy zajistí, aby práva uvedená v odstavcích 1, 2, 3 a 4 byla konečným spotřebitelům přiznána bez diskriminace z hlediska nákladů, úsilí či času.

Článek 14
Srovnávací nástroje

1.Členské státy zajistí, aby zákazníci měli bezplatný přístup alespoň k jednomu nástroji pro porovnávání nabídek dodavatelů, který splňuje kritéria pro certifikaci stanovená v příloze I. Srovnávací nástroje může provozovat jakýkoli subjekt, včetně soukromých společností a veřejných orgánů či subjektů. Zákazníci by měli být o dostupnosti takových nástrojů informováni.

2.Členské státy určí nezávislý příslušný orgán odpovědný za certifikaci srovnávacích nástrojů a zajištění toho, že certifikované srovnávací nástroje trvale splňují kritéria stanovená v příloze I.

3.Členské státy mohou vyžadovat, aby srovnávací nástroje uvedené v odstavci 1 porovnávaly též parametry týkající se povahy služeb, které dodavatelé nabízejí.

4.Každý nástroj, který porovnává nabídky dodavatelů, je způsobilý požádat o certifikaci v souladu s tímto článkem na dobrovolném a nediskriminačním základě.

Článek 15
Aktivní zákazníci

1.Členské státy zajistí, aby:

a)koneční spotřebitelé byli oprávněni vyrábět, skladovat, spotřebovávat a prodávat elektřinu vyrobenou z vlastních zdrojů na všech organizovaných trzích, a to buď individuálně, nebo prostřednictvím agregátorů, aniž by se na ně vztahovaly nepřiměřeně zatěžující postupy a poplatky, které neodrážejí náklady;

b)konečným spotřebitelům byly účtovány transparentní a nediskriminační síťové poplatky, které odráží náklady a jsou účtovány odděleně za elektřinu dodanou do sítě a za elektřinu odebranou ze sítě, v souladu s čl. 59 odst. 8.

2.Energetické zařízení potřebné pro činnost aktivního zákazníka může být spravováno třetí osobou, pokud jde o instalaci a provoz včetně měření a údržby.

Článek 16
Místní energetické komunity

1.Členské státy zajistí, aby:

a)místní energetické komunity byly oprávněny vlastnit, zřizovat nebo si pronajímat komunitní sítě a autonomně je spravovat;

b)místní energetické komunity měly bez diskriminace přístup na všechny organizované trhy, a to buď přímo, nebo prostřednictvím agregátorů či dodavatelů;

c)se místním energetickým komunitám dostávalo nediskriminačního zacházení, pokud jde o jejich činnosti, práva a povinnosti v postavení konečných spotřebitelů, výrobců, provozovatelů distribučních soustav nebo agregátorů;

d)se na místní energetické komunity vztahovaly spravedlivé, přiměřené a transparentní postupy, jakož i poplatky, které odrážejí náklady.

2.Členské státy stanoví vhodný regulační rámec, který zajistí, že:

a)účast v místní energetické komunitě je dobrovolná;

b)podílníci nebo členové místní energetické komunity neztratí svá práva zákazníků v domácnostech nebo aktivních zákazníků;

c)podílníci nebo členové mohou z místní energetické komunity vystoupit; v takovém případě se použije článek 12;

d)na výrobní kapacitu instalovanou místními energetickými komunitami se vztahuje čl. 8 odst. 3, pokud lze tuto kapacitu považovat za malou decentralizovanou nebo distribuovanou výrobu;

e)na místní energetické komunity, které vykonávají činnosti provozovatele distribuční soustavy, se vztahují ustanovení kapitoly IV;

f)místní energetická komunita smí v příslušných případech s provozovatelem distribuční soustavy, k níž je připojena její síť, uzavřít dohodu o provozování sítě místní energetické komunity;

g)v příslušných případech se na uživatele soustav, kteří nejsou podílníky nebo členy místní energetické komunity a jsou připojeni k distribuční síti provozované místní energetickou komunitou, vztahují spravedlivé síťové poplatky, které odráží náklady. Pokud se tito uživatelé soustav a místní energetické komunity na síťových poplatcích nedohodnou, mohou obě strany požádat regulační orgán o stanovení výše síťových poplatků příslušným rozhodnutím;

h)v příslušných případech se na místní energetické komunity vztahují odpovídající síťové poplatky v místech připojení mezi komunitní sítí a distribuční sítí mimo energetickou komunitu. Tyto síťové poplatky se účtují odděleně za elektřinu dodanou do distribuční sítě a za elektřinu odebranou z distribuční sítě mimo místní energetickou komunitu v souladu s čl. 59 odst. 8.

Článek 17
Odezva na straně poptávky

1.Členské státy zajistí, aby národní regulační orgány vybízely konečné spotřebitele, včetně těch, kteří nabízejí odezvu na straně poptávky prostřednictvím agregátorů, v tom, aby se po boku výrobců bez diskriminace účastnili všech organizovaných trhů.

2.Členské státy zajistí, aby provozovatelé přenosových soustav a provozovatelé distribučních soustav při nákupu podpůrných služeb jednali s poskytovateli odezvy na straně poptávky, včetně nezávislých agregátorů, bez diskriminace a na základě jejich technických možností.

3.Členské státy zajistí, aby jejich regulační rámec podporoval účast agregátorů na maloobchodním trhu a aby obsahoval přinejmenším tyto prvky:

a)právo každého agregátora vstoupit na trh bez souhlasu ostatních účastníků trhu;

b)transparentní pravidla, která jasně určují úlohy a odpovědnost všech účastníků trhu;

c)transparentní pravidla a postupy pro výměnu údajů mezi účastníky trhu, které zajišťují snadný přístup k údajům za rovných a nediskriminačních podmínek, avšak zároveň plně chrání obchodní údaje;

d)agregátoři nejsou povinni vyplácet vyrovnávací platby dodavatelům nebo výrobcům;

e)mechanismus řešení konfliktů mezi účastníky trhu.

4.Aby bylo zajištěno, že náklady a přínosy spojené se zajištěním výkonové rovnováhy, které lze přičíst agregátorům, jsou spravedlivě rozděleny mezi účastníky trhu, mohou členské státy výjimečně povolit vyrovnávací platby mezi agregátory a subjekty zúčtování. Takové vyrovnávací platby se musí omezovat na situace, kdy jeden účastník trhu způsobuje jinému účastníkovi trhu odchylky, které mají za výsledek finanční náklady.

Takové výjimečné vyrovnávací platby podléhají schválení ze strany národních regulačních orgánů a sleduje je agentura.

5.Členské státy zajistí přístup k odezvě na straně poptávky a podporují její účast, též prostřednictvím nezávislých agregátorů, na všech organizovaných trzích. Členské státy zajistí, aby národní regulační orgány nebo, pokud to vyžaduje jejich vnitrostátní právní systém, provozovatelé přenosových soustav a provozovatelé distribučních soustav v úzké spolupráci s poskytovateli služeb na straně poptávky a konečnými spotřebiteli vymezili technické modality účasti odezvy na straně poptávky na těchto trzích, a to na základě technických požadavků těchto trhů a schopností odezvy na straně poptávky. Uvedené specifikace zahrnují účast agregátorů.

Článek 18
Vyúčtování a informace o vyúčtování

1.Členské státy zajistí, aby vyúčtování splňovala minimální požadavky na vyúčtování a informace o vyúčtování stanovené v příloze II. Informace obsažené ve vyúčtováních musí být správné, jasné a stručné a musí být předloženy způsobem, který spotřebitelům usnadňuje jejich srovnávání.

2.Členské státy zajistí, aby koneční spotřebitelé dostávali veškerá vyúčtování spotřeby elektřiny a informace o vyúčtování spotřeby elektřiny zdarma a aby vyúčtování byla jasná, přesná a snadno srozumitelná.

3.Vyúčtování se provádí na základě skutečné spotřeby alespoň jednou ročně. Informace o vyúčtování jsou na požádání nebo v případech, kdy si konečný spotřebitel zvolil elektronické vyúčtování, poskytovány alespoň jednou za tři měsíce, jinak dvakrát ročně.

Tuto povinnost lze splnit prostřednictvím systému pravidelných vlastních odečtů prováděných konečnými spotřebiteli, kteří výsledky těchto odečtů ze svých měřičů sdělují dodavateli. Vyúčtování může být založeno na odhadu spotřeby či paušální sazbě pouze v případě, že konečnému spotřebiteli nebyl poskytnut odečet měřiče za dané zúčtovací období.

4.Pokud koneční spotřebitelé mají měřiče, které umožňují dálkový odečet provozovatelem, poskytují se přesné informace o vyúčtování na základě skutečné spotřeby nejméně jednou měsíčně.

5.Členské státy vyžadují, aby informace ohledně vyúčtování za elektřinu a historické spotřebě byly v rozsahu, v němž jsou dostupné, na žádost konečného spotřebitele zpřístupněny dodavateli nebo poskytovateli služeb, kterého spotřebitel určí, v souladu s bodem 3 přílohy II.

6.Členské státy zajistí, aby konečným spotřebitelům byla nabízena možnost elektronické formy informací o vyúčtování a elektronického vyúčtování a aby koneční spotřebitelé na požádání obdrželi jasné a srozumitelné vysvětlení způsobu, jakým bylo jejich vyúčtování vypracováno, především v případech, kdy vyúčtování není založeno na skutečné spotřebě.

7.Členské státy mohou stanovit, že na žádost konečného spotřebitele nebudou informace uvedené v těchto vyúčtováních považovány za žádost o platbu. V takových případech členské státy zajistí, aby dodavatelé nabízeli flexibilní platební podmínky.

8.Členské státy vyžadují, aby informace a odhady týkající se nákladů na elektřinu byly na vyžádání včas a ve snadno pochopitelné formě poskytovány konečným spotřebitelům.

ê 2009/72/ES čl. 3 odst. 10 (přizpůsobený)

10. Členské státy přijmou opatření na dosažení cílů sociální a hospodářské soudržnosti a ochrany životního prostředí, která, je.li to vhodné, zahrnují opatření na řízení energetické účinnosti/řízení poptávky a prostředky pro boj proti klimatickým změnám a bezpečnosti dodávek. K takovým opatřením může patřit zejména poskytování přiměřených hospodářských pobídek, s využitím, tam kde je to vhodné, všech stávajících vnitrostátních nástrojů a nástrojů Společenství, na údržbu a výstavbu potřebné infrastruktury sítí, včetně kapacit propojení.

ê 2009/72/ES (přizpůsobený)

ð nový

Článek 319
Ö Inteligentní měření Õ

1.11. Členské státy nebo, stanoví-li tak daný členský stát, regulační orgány, ve snaze podpořit energetickou účinnost ð a posílit postavení zákazníků ï, vydáváají důrazné doporučení, aby elektroenergetické podniky ð a agregátoři ï optimalizovaliy využívání elektřiny, mimo jiné například poskytováním služeb v oblasti hospodaření s energií, vypracováním inovačních vzorců pro výpočet ceny nebo případně zavedením ð interoperabilních ï inteligentních měřiících systémů či inteligentních sítí.

ò nový

2.Členské státy na svém území zajistí zavedení inteligentních měřicích systémů, které podpoří aktivní účast zákazníků na trhu s elektřinou. Uvedené zavedení může být předmětem posouzení nákladů a přínosů, které se provede v souladu se zásadami stanovenými v příloze III.

3.Členské státy, které přistoupí k zavedení, přijmou a zveřejní minimální funkční a technické požadavky na inteligentní měřicí systémy, které mají být na jejich území zavedeny, v souladu s článkem 20 a přílohou III. Členské státy zajistí interoperabilitu těchto inteligentních měřicích systémů a jejich připojení ke spotřebitelským platformám pro hospodaření s energií. Členské státy v tomto směru řádně zohlední příslušné dostupné normy včetně norem umožňujících interoperabilitu, osvědčené postupy a význam rozvoje vnitřního trhu s elektřinou.

4.Členské státy, které přistoupí k zavedení inteligentního měření, zajistí, aby koneční spotřebitelé transparentním a nediskriminačním způsobem přispívali k úhradě s tím spojených nákladů. Členské státy toto zavádění na svém území pravidelně sledují, aby měly přehled o vývoji nákladů a přínosů pro celý hodnotový řetězec, včetně poskytování čistých přínosů spotřebitelům.

5.Pokud je zavedení inteligentního měření v důsledku posouzení nákladů a přínosů podle odstavce 2 hodnoceno negativně, členské státy zajistí, aby bylo toto posouzení pravidelně revidováno v návaznosti na změny v předpokladech, z nichž vycházelo, technický pokrok a vývoj trhu. Jakmile je výsledek aktualizovaného ekonomického posouzení k dispozici, oznámí jej členské státy příslušným útvarům Komise.

ò nový

Článek 20
Funkce inteligentního měření

Pokud je inteligentní měření na základě posouzení nákladů a přínosů podle čl. 19 odst. 2 hodnoceno pozitivně nebo je zaváděno systematicky, členské státy zavedou inteligentní měřicí systémy v souladu s evropskými normami, ustanoveními přílohy III a těmito zásadami:

a)měřicí systémy přesně měří skutečnou spotřebu elektřiny a poskytují konečným spotřebitelům informace o skutečné době použití. Tyto informace jsou konečným spotřebitelům bez dalších nákladů a v téměř reálném čase snadno dostupné ve vizuálním znázornění, a to za účelem podpory automatizovaných programů zvyšování energetické účinnosti, jakož i podpory odezvy na straně poptávky a dalších služeb;

b)bezpečnost inteligentních měřicích systémů a datových komunikací je zajištěna v souladu s příslušnými právními předpisy Unie o bezpečnosti a s náležitým zohledněním nejlepších dostupných technik pro zajištění nejvyšší úrovně kybernetické bezpečnosti;

c)ochrana soukromí a údajů konečných spotřebitelů je zajištěna v souladu s příslušnými právními předpisy Unie v oblasti ochrany údajů a soukromí;

d)provozovatelé měřičů zajistí, aby měřič či měřiče aktivních zákazníků, kteří vyrábějí elektřinu z vlastních zdrojů, mohly započítávat elektřinu dodanou do sítě z prostor aktivních zákazníků;

e)pokud o to koneční spotřebitelé požádají, jsou jim nebo třetí osobě jednající jejich jménem zpřístupněny údaje z měření týkající se jejich dodávek a odběru, a to prostřednictvím lokálního standardizovaného komunikačního rozhraní a/nebo dálkového přístupu a ve snadno srozumitelném formátu podle článku 24, aby mohli na rovnocenném základě porovnávat nabídky;

f)při instalaci inteligentních měřičů jsou konečným spotřebitelům poskytnuty patřičné rady a informace, zejména ohledně plného potenciálu inteligentních měřičů, pokud jde o správu odečtů a sledování spotřeby energie, jakož i ohledně shromažďování a zpracování osobních údajů v souladu s použitelnými právními předpisy Unie o ochraně údajů;

g)inteligentní měřicí systémy umožňují konečným spotřebitelům, aby měření a vypořádání probíhalo se stejným časovým rozlišením, jako je interval pro odchylky na vnitrostátním trhu.

ò nový

Článek 21
Nárok na inteligentní měřič

1.Pokud je inteligentní měření na základě posouzení nákladů a přínosů podle čl. 19 odst. 2 hodnoceno negativně a není ani systematicky zaváděno, členské státy zajistí, aby každý konečný spotřebitel měl na požádání a za spravedlivých a přiměřených podmínek nárok na instalaci nebo v příslušných případech modernizaci inteligentního měřiče, který splňuje tyto požadavky:

a)je-li to technicky proveditelné, je vybaven funkcemi uvedenými v článku 20, nebo minimálním souborem funkcí, který členské státy určí a zveřejní na vnitrostátní úrovni v souladu s přílohou III;

b)je interoperabilní a je schopen zajistit požadované propojení měřicí infrastruktury se spotřebitelskými systémy pro hospodaření s energií v téměř reálném čase.

2.Pokud jde o žádost zákazníka o inteligentní měřič podle odstavce 1, členské státy nebo, pokud tak daný členský stát stanovil, určené příslušné orgány:

a)zajistí, aby nabídka pro konečného spotřebitele žádajícího o instalaci inteligentního měřiče výslovně uváděla a jasně popisovala:

–i) funkce a interoperabilitu, které je inteligentní měřič schopen podporovat, a služby, které jsou realizovatelné, jakož i přínosy, kterých lze díky danému inteligentnímu měřiči v dané době reálně dosáhnout;

–ii) případné související náklady, které by hradil konečný spotřebitel;

b)zajistí, aby byl měřič instalován v přiměřené době, nejpozději do tří měsíců od podání žádosti zákazníkem;

c)pravidelně a přinejmenším každé dva roky přezkoumají a zveřejní související náklady a sledují jejich vývoj v důsledku technického pokroku a potenciálních modernizací měřicího systému.

Článek 22
Běžné měření

1.Pokud koneční spotřebitelé nemají inteligentní měřiče, členské státy zajistí, aby jim byly poskytnuty individuální běžné měřiče, které přesně měří jejich skutečnou spotřebu.

2.Členské státy zajistí, aby koneční spotřebitelé mohli snadno odečítat údaje ze svých běžných měřičů, ať už přímo nebo nepřímo prostřednictvím on-line rozhraní nebo jiného vhodného rozhraní.

Článek 23
Správa údajů

1.Při stanovování pravidel pro správu a výměnu údajů členské státy nebo, pokud tak daný členský stát stanovil, určené příslušné orgány stanoví způsobilé osoby, které mohou mít s výslovným souhlasem konečného spotřebitele přístup k jeho údajům v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 52 . Údaje pro účely této směrnice zahrnují údaje z měření a o spotřebě, jakož i údaje potřebné k tomu, aby spotřebitel změnil dodavatele. Mezi způsobilé osoby patří přinejmenším zákazníci, dodavatelé, provozovatelé přenosových a distribučních soustav, agregátoři, společnosti poskytující energetické služby a další osoby, které poskytují energetické nebo jiné služby zákazníkům.

2.Členské státy organizují správu údajů, aby zajistily efektivní přístup k údajům a výměnu údajů. Nezávisle na modelu správy údajů používaném v jednotlivých členských státech osoba nebo osoby odpovědné za správu údajů poskytnou kterékoli způsobilé osobě s výslovným souhlasem konečného spotřebitele přístup k údajům tohoto konečného spotřebitele. Způsobilé osoby by měly mít požadované údaje k dispozici bez diskriminace a současně. Přístup k údajům je snadný a příslušné postupy se zveřejní.

3.Členské státy nebo, pokud tak daný členský stát stanovil, určené příslušné orgány udělují osobám spravujícím údaje oprávnění a osvědčení, aby zajistily, že tyto osoby splňují požadavky této směrnice. Aniž jsou dotčeny úkoly pověřenců pro ochranu osobních údajů podle nařízení (EU) 2016/679, mohou se členské státy rozhodnout, že od osob spravujících údaje budou vyžadovat, aby jmenovaly kontrolory shody, kteří odpovídají za sledování provádění opatření přijatých příslušnými stranami s cílem zajistit nediskriminační přístup k údajům a soulad s požadavky této směrnice. Kontroloři shody nebo subjekty určené podle čl. 35 odst. 2 písm. d) mohou mít povinnost plnit požadavky tohoto odstavce.

4.Konečným spotřebitelům nesmějí být za přístup k jejich údajům účtovány žádné dodatečné náklady. Členské státy jsou odpovědné za stanovení příslušných nákladů na přístup k údajům ze strany způsobilých osob. Regulované subjekty, které poskytují datové služby, nesmí z této činnosti dosahovat zisku.

Článek 24
Formát údajů

1.Členské státy určí společný formát údajů a transparentní postup, kterým způsobilé osoby získají přístup k údajům uvedeným v čl. 23 odst. 1, aby podpořily hospodářskou soutěž na maloobchodním trhu a zamezily nepřiměřeným administrativním nákladům pro způsobilé osoby.

2.Komise prostřednictvím prováděcích aktů přijatých v souladu s poradním postupem podle článku 68 určí společný evropský formát údajů a nediskriminační a transparentní postupy pro přístup k údajům uvedeným v čl. 23 odst. 1, které nahradí vnitrostátní formát údajů a postup přijaté členskými státy podle odstavce 1. Členské státy zajistí, aby účastníci trhu používali společný evropský formát údajů.

ê 2009/72/ES (přizpůsobený)

Článek 3 25
Ö Jednotná kontaktní místa Õ

12. Členské státy zajistí, aby byla zřízena jednotná kontaktní místa, v nichž jsou Ö zákazníkům Õ spotřebitelům k dispozici veškeré potřebné informace o jejich právech, platných právních předpisech a prostředcích urovnávání sporů, které mají v případě sporu k dispozici. Tato kontaktní místa mohou být součástí kontaktních míst poskytujících spotřebitelům obecné informace.

ê 2009/72/ES (přizpůsobený)

16. Komise po konzultaci s příslušnými zúčastněnými stranami včetně členských států, národních regulačních orgánů, spotřebitelských organizací, elektroenergetických podniků a sociálních partnerů vypracuje srozumitelný a stručný kontrolní seznam evropského spotřebitele energie obsahující praktické informace o právech spotřebitelů energie, přičemž bude vycházet z již dosažených výsledků. Členské státy zajistí, aby dodavatelé elektřiny nebo provozovatelé distribuční soustavy ve spolupráci s národním regulačním orgánem podnikli nezbytné kroky, aby předali všem svým spotřebitelům kopii kontrolního seznamu spotřebitele energie a zajistili jeho zveřejnění.

ê 2009/72/ES (přizpůsobený)

ð nový

Článek 3 26

Ö Právo na mimosoudní urovnávání sporů Õ

13. Členské státy zajistí zavedení nezávislých mechanismů, jako je například veřejný ochránce práv pro energetiku nebo orgán sdružující spotřebitele, jež umožní účinné projednání stížností a mimosoudní urovnávání sporů. ð zákazníkům přístup k jednoduchým, spravedlivým, transparentním, nezávislým, účinným a efektivním mechanismům mimosoudního řešení sporů, pokud jde o urovnávání sporů týkajících se práv a povinností stanovených touto směrnicí. Pokud je zákazník spotřebitelem ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/11/EU 53 , musí tyto mimosoudní mechanismy splňovat požadavky na kvalitu stanovené ve směrnici 2013/11/EU a v odůvodněných případech poskytovat systém odškodnění a/nebo náhrad ï.

ê 2009/72/ES (přizpůsobený)

Článek 3 27
Ö Univerzální služba Õ

1.3. Členské státy zajistí, aby alespoň všichni zákazníci v domácnostech, a pokud to členské státy uznají za vhodné, i malé podniky (především podniky s méně než 50 zaměstnanci a s ročním obratem nebo bilanční sumou nejvýše 10 milionů EUR) mohli využívat univerzální služby, což znamená mít na jejich území právo na dodávky elektřiny ve stanovené kvalitě za Ö konkurenční Õ přiměřené, jednoduše a jasně srovnatelné, transparentní a nediskriminační ceny. Aby zabezpečily poskytování univerzální služby, mohou členské státy určit dodavatele poslední instance. Členské státy uloží distribučním podnikům povinnost připojit zákazníky do sítě za podmínek a při dodržení sazeb stanovených postupem podle čl. 59 odst. 6 37 odst. 6. Nic v této směrnici Tato směrnice nebrání členským státům, aby posilovaly tržní postavení zákazníků v domácnostech a malých a středních zákazníků podporováním možnosti dobrovolného sdružování se pro zastupování této kategorie spotřebitelů.

2.První pododstavec tohoto odstavce Odstavec 1 musí být prováděn transparentním a nediskriminačním způsobem a nesmí bránit otevírání trhu Ö svobodnému výběru dodavatele Õ stanovenému v článku 4 33.

ê 2009/72/ES (přizpůsobený)

Článek 3 28 Ö Zranitelní zákazníci Õ

1.7. Členské státy přijmou vhodná opatření na ochranu Ö zákazníků Õ konečných spotřebitelů, a zejména zabezpečí, aby existovaly dostatečné záruky na ochranu zranitelných zákazníků. V této souvislosti každý členský stát stanoví definici zranitelných zákazníků, která může být odvozena z energetické chudoby, a může, mimo jiné, stanovit, že odpojení těchto zákazníků je zakázáno v kritických obdobích. Členské státy zajistí uplatňování práv a povinnosti spojených se zranitelnými zákazníky. Zejména přijmou opatření na ochranu zákazníků z odlehlých oblastí. Členské státy zabezpečí vysokou úroveň ochrany spotřebitele, zejména s ohledem na transparentnost týkající se smluvních podmínek, obecných informací a mechanismů řešení sporů. Členské státy zajistí, aby oprávněný zákazník byl skutečně schopen přejít snadno k jinému dodavateli. Tato opatření musí zahrnovat opatření uvedená v příloze I, alespoň pokud jde o zákazníky v domácnostech.

2.8. Členské státy přijmou vhodná opatření, mezi něž patří například vytvoření vnitrostátních energetických akčních plánů, poskytování dávek v systémech sociálního zabezpečení k zajištění nezbytných dodávek elektřiny pro zranitelné zákazníky nebo podpora zlepšování energetické účinnosti, s cílem řešit zjištěné případy energetické chudoby, a to i v širším kontextu chudoby. Tato opatření nesmí bránit účinnému otevření trhu stanovenému v článku 4 33 ani fungování trhu a jsou případně oznámena Komisi v souladu s čl. 9 odst. 4 odstavcem 15 tohoto článku. V oznámení mohou být uvedena i opatření přijatá v rámci obecného systému sociálního zabezpečení.

ò nový

Článek 29
Energetická chudoba

Členské státy stanoví soubor kritérií pro účely měření energetické chudoby. Členské státy průběžně sledují počet domácností trpících energetickou chudobou a každé dva roky v rámci svých zpráv o pokroku týkajícím se integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu podle článku 21 [nařízení o správě podle návrhu COM(2016) 759] informují Komisi o vývoji energetické chudoby a o opatřeních přijatých k jejímu předcházení.

ê 2009/72/ES (přizpůsobený)

ð nový

Článek 4
Sledování bezpečnosti dodávek

Členské státy zabezpečí sledování bezpečnosti dodávek. Pokud to členské státy považují za vhodné, mohou tímto úkolem pověřit regulační orgány uvedené v článku 35. Toto sledování zahrnuje zejména rovnováhu mezi nabídkou a poptávkou na vnitrostátním trhu, úroveň očekávané budoucí poptávky, předpokládané dodatečné kapacity, které se plánují nebo jsou ve výstavbě, úroveň údržby sítí a opatření na pokrytí poptávky v době špičky a na řešení výpadků jednoho nebo více dodavatelů. Příslušné orgány uveřejní každé dva roky do 31. července zprávu podávající přehled zjištění vyplývajících ze sledování těchto záležitosti a uvádějící všechna přijatá nebo plánovaná opatření na jejich řešení, a tuto zprávu neprodleně sdělí Komisi.

Článek 5
Technické předpisy

Regulační orgány, stanoví-li tak daný členský stát, nebo členské státy zajistí, aby byla definována technická bezpečnostní kritéria a aby byly vypracovány a zveřejněny technické předpisy stanovící minimální technické konstrukční a provozní požadavky na připojení k síti výrobních zařízení, distribučních soustav, přímo připojených zákazníků, propojovacích vedení a přímých vedení. Tyto technické předpisy zabezpečí interoperabilitu systémů a musí být objektivní a nediskriminační. Agentura může případně vydat vhodná doporučení týkající se dosažení souladu s těmito předpisy. Uvedené předpisy se oznamují Komisi postupem podle článku 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti (16) .

Článek 6
Podpora regionální spolupráce

1.Členské státy a regulační orgány mezi sebou vzájemně spolupracují za účelem integrace svých vnitrostátních trhů na jedné nebo více regionálních úrovních, což je prvním krokem k vytvoření plně liberalizovaného vnitřního trhu. Regulační orgány, stanoví-li tak daný členský stát, nebo členské státy podporují a usnadňují zejména spolupráci provozovatelů přenosové soustavy na regionální úrovni, a to i pokud jde o přeshraniční záležitosti, s cílem vytvořit konkurenceschopný vnitřní trh s elektřinou, zasazuje se o soulad svého právního a regulačního a také technického rámce a usnadňuje integraci izolovaných systémů, v jejichž důsledku se ve Společenství stále ještě vyskytují izolované trhy s elektřinou. Zeměpisné oblasti, na něž se tato regionální spolupráce vztahuje, zahrnují spolupráci v zeměpisných oblastech vymezených v souladu s čl. 12 odst. 3 nařízení (ES) č. 714/2009. Tato spolupráce může zahrnovat jiné zeměpisné oblasti.

2.Agentura spolupracuje s národními regulačními orgány a provozovateli přenosové soustavy, aby zajistila soulad regulačních rámců mezi regiony za účelem vytvoření konkurenceschopného vnitřního trhu s elektřinou. Pokud se Agentura domnívá, že jsou potřebná závazná pravidla pro tuto spolupráci, vydá vhodná doporučení.

3.Členské státy zajistí prováděním této směrnice, aby provozovatelé přenosové soustavy měli jeden nebo více integrovaných systémů na regionální úrovni zahrnujících několik členských států za účelem přidělování kapacit a kontroly bezpečnosti sítě.

4.Pokud se společného podniku zřízeného za účelem uskutečňování spolupráce účastní vertikálně integrovaní provozovatelé přenosové soustavy, společný podnik vypracuje a provede program shody, který stanoví opatření přijatá s cílem zajistit, aby bylo vyloučeno diskriminační chování a chování v rozporu se zásadami hospodářské soutěže. Program shody stanoví konkrétní povinnosti zaměstnanců potřebné pro splnění cíle vyloučení diskriminačního a protisoutěžního jednání. Program podléhá schválení agenturou. Soulad s programem nezávisle sledují kontroloři shody vertikálně integrovaných provozovatelů přenosové soustavy.

KAPITOLA IVVI

PROVOZOVÁNÍ DISTRIBUČNÍ SOUSTAVY

Článek 30 24
Určení provozovatelů distribučních soustavy

Členské státy určí nebo požádají podniky, které vlastní distribuční soustavu nebo za ni odpovídají, aby na dobu stanovenou členskými státy a s přihlédnutím k účinnosti a hospodářské rovnováze určily jednoho nebo více provozovatelů distribučních soustavy. Členské státy zajistí, aby provozovatelé distribuční soustavy jednali v souladu s články 25, 26 a 27.

Článek 31 25
Úkoly provozovatelů distribučních soustavy

1.Provozovatel distribuční soustavy odpovídá za dlouhodobé zajištění schopnosti soustavy uspokojovat přiměřenou poptávku po distribuci elektřiny a za hospodárný způsob provozu, údržby a rozvoje bezpečné, spolehlivé a účinné distribuční soustavy elektřiny ve své oblasti s náležitým ohledem na životní prostředí a energetickou účinnost.

2.V žádném případě nesmí diskriminovat uživatele soustavy nebo kategorie uživatelů soustavy, zejména pokud jde o zvýhodňování podniků ve skupině.

3.Provozovatel distribuční soustavy poskytuje uživatelům soustavy informace, které potřebují pro účinný přístup k soustavě, včetně jejího účinného využití.

4.Členský stát může uložit provozovateli distribuční soustavy, aby při spouštění výrobních zařízení dával přednost zařízením využívajícím obnovitelné zdroje energie nebo odpad nebo zařízením vyrábějícím současně elektřinu i teplo ð , jak stanoví článek 11 [přepracovaného znění nařízení č. 714/2009 podle návrhu COM(2016) 861/2] ï.

5.Pokud plní tuto funkci, získává provozovatel distribuční soustavy energii, kterou používá ke krytí energetických ztrát, a k vytváření rezervní kapacity ð nefrekvenční podpůrné služby ï ve své soustavě, transparentními, nediskriminačními a tržními postupy. Tímto požadavkem není dotčeno používání elektřiny získané podle smluv uzavřených před 1. lednem 2002. ð Není-li na základě analýzy nákladů a přínosů odůvodněno jinak, získává provozovatel distribuční soustavy nefrekvenční podpůrné služby transparentním, nediskriminačním a tržním způsobem, který zajišťuje účinné zapojení všech účastníků trhu, včetně obnovitelných zdrojů energie, odezvy na straně poptávky, zařízení pro skladování energie a agregátorů, a to zejména prostřednictvím požadavku, aby regulační orgány nebo provozovatelé distribučních soustav v úzké spolupráci se všemi účastníky trhu a na základě technických požadavků těchto trhů a schopností všech účastníků trhu vymezili technické modality pro účast na těchto trzích ï.

6. Odpovídá-li provozovatel distribuční soustavy za vyrovnávání elektrizační distribuční soustavy, musí být pravidla, která přijímá za tímto účelem, objektivní, transparentní a nediskriminační, včetně pravidel pro účtování poplatků uživatelům, kteří využívají jeho soustavu, za energetickou nerovnováhu. Podmínky poskytování těchto služeb provozovateli distribuční soustavy, včetně pravidel a sazeb, se stanoví v souladu s čl. 37 odst. 6 nediskriminačním a náklady odrážejícím způsobem, a zveřejňují se.

7. Při plánování rozvoje distribuční soustavy zvažuje provozovatel distribuční soustavy opatření v oblasti energetické účinnosti/řízení poptávky nebo distribuované výroby, která by mohla nahradit potřebu modernizace nebo nahrazování energetických kapacit.

ò nový

Článek 32
Úkoly provozovatelů distribučních soustav při využívání flexibility

1.Členské státy stanoví nezbytný regulační rámec, jenž provozovatelům distribučních soustav umožní získávat služby za účelem zlepšování efektivity provozu a rozvoje distribuční soustavy, včetně řízení místních přetížení, a bude je k tomu motivovat. Regulační rámce provozovatelům distribučních soustav zejména umožní získávat služby ze zdrojů, jako jsou distribuovaná výroba, odezva na straně poptávky nebo skladování, a zvážit opatření v oblasti energetické účinnosti, která mohou nahradit potřebu modernizovat nebo nahradit elektroenergetické kapacity a která podporují efektivní a bezpečný provoz distribuční soustavy. Provozovatelé distribučních soustav získávají tyto služby transparentními, nediskriminačními a tržními postupy.

Provozovatelé distribučních soustav pro získávané služby vymezí standardizované tržní produkty, jež zajistí účinné zapojení všech účastníků trhu, včetně obnovitelných zdrojů energie, odezvy na straně poptávky a agregátorů. Provozovatelé distribučních soustav si vyměňují veškeré nezbytné informace a koordinují činnost s provozovateli přenosových soustav, aby zajistili optimální využití zdrojů a bezpečný a efektivní provoz soustavy a napomáhali rozvoji trhu. Provozovatelům distribučních soustav by za získávání takových služeb měla být poskytnuta přiměřená odměna, aby získali zpět přinejmenším příslušné výdaje, včetně výdajů na potřebné informační a komunikační technologie a výdajů, které odpovídají potřebné informační a komunikační infrastruktuře.

2.Rozvoj distribuční soustavy vychází z transparentního plánu rozvoje sítě, který provozovatelé distribučních soustav každé dva roky předkládají regulačnímu orgánu. Plán rozvoje sítě musí obsahovat plánované investice v příštích pěti až deseti letech se zvláštním důrazem na hlavní distribuční infrastrukturu, která je nezbytná k připojení nových výrobních kapacit a nových zatížení, včetně dobíjecích stanic pro elektrická vozidla. Plán rozvoje sítě musí rovněž demonstrovat využití odezvy na straně poptávky, energetické účinnosti, zařízení pro skladování energie nebo jiných zdrojů, které provozovatel distribuční soustavy používá jako alternativu k rozšiřování soustavy.

Regulační orgán konzultuje plán rozvoje sítě se všemi stávajícími nebo potenciálními uživateli soustavy. Regulační orgán zveřejní výsledky konzultačního procesu o navrhovaných investicích.

Členské státy se mohou rozhodnout neuplatňovat tuto povinnost na integrované podniky sloužící méně než 100 000 připojeným spotřebitelům nebo obsluhující izolované soustavy.

Článek 33
Integrace elektromobility do elektroenergetické sítě

1.Členské státy stanoví nezbytný regulační rámec, aby usnadnily připojení veřejně přístupných a soukromých dobíjecích stanic k distribučním sítím. Členské státy zajistí, aby provozovatelé distribučních soustav na nediskriminačním základě spolupracovali se všemi podniky, které vlastní, vyvíjí, provozují nebo spravují dobíjecí stanice pro elektrická vozidla, též pokud jde o připojení k síti.

2.Členské státy mohou provozovatelům distribučních soustav povolit vlastnit, vyvíjet, spravovat nebo provozovat dobíjecí stanice pro elektrická vozidla, pouze pokud jsou splněny tyto podmínky:

a)v otevřeném a transparentním výběrovém řízení nevyjádřily zájem o vlastnictví, vývoj, správu nebo provozování dobíjecích stanic pro elektrická vozidla jiné osoby;

b)regulační orgán udělil souhlas.

3.Na provozovatele distribučních soustav, kteří se angažují ve vlastnictví, vývoji, provozu nebo správě dobíjecích stanic, se vztahují články 35 a 56.

4.Členské státy v pravidelných intervalech nebo alespoň každých pět let provádějí veřejnou konzultaci, aby znovu posoudily potenciální zájem účastníků trhu vlastnit, vyvíjet, provozovat nebo spravovat dobíjecí stanice pro elektrická vozidla. Pokud z veřejné konzultace vyplyne, že vlastnit, vyvíjet, provozovat nebo spravovat tyto dobíjecí stanice mohou třetí osoby, členské státy zajistí, aby byly činnosti provozovatelů distribučních soustav v tomto ohledu postupně ukončeny.

Článek 34
Úkoly provozovatelů distribučních soustav v oblasti správy údajů

Členské státy zajistí, aby všechny způsobilé osoby měly bez diskriminace přístup k údajům za jasných a rovných podmínek. V členských státech, kde byly v souladu s článkem 19 zavedeny inteligentní měřicí systémy a provozovatelé distribučních soustav se účastní správy údajů, zahrnují programy shody podle čl. 35 odst. 2 písm. d) zvláštní opatření za účelem vyloučení diskriminačního přístupu k údajům ze strany způsobilých osob, jak stanoví článek 23. Pokud se na provozovatele distribučních soustav nevztahuje čl. 35 odst. 1, 2 a 3, přijmou členské státy veškerá nezbytná opatření, aby zajistily, že vertikálně integrovaný podnik nemá privilegovaný přístup k údajům pro účely provádění svých dodavatelských činností.

ê 2009/72/ES (přizpůsobený)

Článek 35 26
Oddělení vlastnictví provozovatelů distribučních soustavy

1.Je-li provozovatel distribuční soustavy součástí vertikálně integrovaného podniku, musí být nezávislý, přinejmenším pokud jde o právní formu, organizaci a rozhodování, na ostatních činnostech, které nesouvisejí s distribucí. Tento požadavek nepředstavuje povinnost oddělit vlastnění aktiv provozovatele distribuční soustavy od vertikálně integrovaného podniku.

2.Kromě požadavků odstavce 1, pokud je provozovatel distribuční soustavy součástí vertikálně integrovaného podniku, musí být nezávislý, pokud jde o organizaci a rozhodování, na ostatních činnostech, které nesouvisejí s distribucí. Aby se tohoto dosáhlo, použijí se tato minimální kritéria:

a)osoby odpovědné za řízení provozovatele distribuční soustavy nesmějí být zapojeny do podnikových struktur integrovaného elektroenergetického podniku přímo nebo nepřímo pověřeného Ö pověřených Õ běžným provozem spojeným s výrobou, přenosem a dodávkami elektřiny;

b)musí být přijata vhodná opatření, aby profesionální zájmy osob odpovědných za řízení provozovatele distribuční soustavy byly brány v úvahu takovým způsobem, který zajišťuje, že jsou schopny jednat nezávisle;

c)provozovatel distribuční soustavy má účinná rozhodovací práva nezávislá na integrovaném elektroenergetickém podniku, pokud jde o aktiva nutná pro provoz, údržbu nebo rozvoj soustavy. K plnění těchto úkolů musí mít provozovatel distribuční soustavy k dispozici potřebné zdroje, včetně lidských, technických, fyzických a finančních zdrojů. Nemělo by to bránit existenci náležitých koordinačních mechanismů zajišťujících ochranu práv mateřské společnosti na dohled nad řízením a hospodařením, pokud jde o návratnost aktiv v dceřiné společnosti, nepřímo regulovaných v souladu s čl. 3759 odst. 6. Umožňuje to mateřské společnosti zejména schvalovat roční finanční plán nebo jakýkoli rovnocenný nástroj provozovatele distribuční soustavy a stanovovat paušální limity pro úroveň zadluženosti své dceřiné společnosti. Neumožňuje to mateřské společnosti vydávat příkazy týkající se běžného provozu, ani pokud jde o jednotlivá rozhodnutí týkající se výstavby nebo modernizace distribučního vedení nepřekračující podmínky schváleného finančního plánu nebo jakéhokoli rovnocenného nástroje;

d)provozovatel distribuční soustavy stanoví program shody, který stanoví opatření přijímaná za účelem vyloučení diskriminačního chování a zajistí dostatečné sledování plnění programu. Program shody stanoví konkrétní povinnosti zaměstnanců potřebné pro splnění tohoto cíle. Osoba nebo subjekt pověřený sledováním programu shody, kontrolor shody provozovatele distribuční soustavy, předkládá regulačnímu orgánu uvedenému v čl. 3557 odst. 1 výroční zprávu s popisem přijatých opatření. Tato zpráva se zveřejňuje. Kontrolor shody provozovatele distribuční soustavy musí být plně nezávislý a k plnění svých úkolů musí mít přístup ke všem nezbytným informacím provozovatele distribuční soustavy i případných podniků ve skupině.

3.Je-li provozovatel distribuční soustavy součástí vertikálně integrovaného podniku, zajistí členské státy, aby činnosti provozovatele distribuční soustavy byly sledovány regulačními orgány či jinými příslušnými orgány, aby nemohl vertikální integraci využívat k narušování hospodářské soutěže. Vertikálně integrovaní provozovatelé distribučních soustavy zejména nesmějí ve svém vystupování a v rámci prosazování své obchodní značky uvádět v omyl, pokud jde o samostatnost dodavatelské divize vertikálně integrovaného podniku.

4.Členské státy se mohou rozhodnout neuplatňovat odstavce 1, 2 a 3 na integrované elektroenergetické podniky sloužící méně než 100 000 připojeným zákazníkům nebo obsluhující malé izolované soustavy.

ò nový

Článek 36
Vlastnictví skladovacích zařízení

1.Provozovatelé distribučních soustav nesmí vlastnit, vyvíjet, spravovat ani provozovat zařízení pro skladování energie.

2.Odchylně od odstavce 1 mohou členské státy provozovatelům distribučních soustav povolit vlastnit, vyvíjet, spravovat nebo provozovat skladovací zařízení, pouze pokud jsou splněny tyto podmínky:

a)v otevřeném a transparentním výběrovém řízení nevyjádřily zájem o vlastnictví, vývoj, správu nebo provozování skladovacích zařízení jiné osoby;

b)uvedená zařízení jsou nezbytná k tomu, aby provozovatelé distribučních soustav mohli plnit své povinnosti podle této směrnice, pokud jde o efektivní, spolehlivý a bezpečný provoz distribuční soustavy, a

c)regulační orgán posoudil nezbytnost této odchylky, přičemž zohlednil podmínky podle písmen a) a b), a udělil svůj souhlas.

3.Na provozovatele distribučních soustav, kteří se angažují ve vlastnictví, vývoji, provozu nebo správě zařízení pro skladování energie, se vztahují články 35 a 56.

4.Regulační orgány v pravidelných intervalech nebo alespoň každých pět let provádějí veřejnou konzultaci, aby znovu posoudily potenciální zájem účastníků trhu o vlastnictví, vývoj, provoz nebo správu zařízení pro skladování energie. Pokud z veřejné konzultace vyplyne, že vlastnit, vyvíjet, provozovat nebo spravovat tato zařízení mohou třetí osoby, členské státy zajistí, aby byly činnosti provozovatelů distribučních soustav v tomto ohledu postupně ukončeny.

ê 2009/72/ES (přizpůsobený)

ð nový

Článek 37 27
Povinnost provozovatelů distribučních soustavy zachovávat důvěrnost

Aniž je dotčen článek 55 30 nebo kterákoli jiná zákonná povinnost poskytovat informace, musí provozovatel distribuční soustavy zachovávat důvěrnost informací, které mají z obchodního hlediska citlivou povahu a o kterých se dozví při výkonu své činnosti, a musí zabránit tomu, aby byly zveřejněné informace o jeho vlastních činnostech, které mohou být výhodné z obchodního hlediska, poskytovány diskriminačním způsobem.

Článek 38 28
Uzavřené distribuční soustavy

1.Členské státy mohou národním regulačním orgánům nebo jiným příslušným orgánům uložit, aby soustavu, která distribuuje elektřinu v rámci geograficky vymezené průmyslové či obchodní zóny nebo zóny sdílených služeb a která nezajišťuje, aniž je dotčen odstavec 4, dodávky pro zákazníky v domácnostech, klasifikovaly jako uzavřenou distribuční soustavu, pokud:

a)jsou provoz či výrobní proces uživatelů této soustavy ze zvláštních technických či bezpečnostních důvodů integrovány; nebo

b)tato soustava distribuuje elektřinu zejména vlastníkovi či provozovateli této soustavy nebo podnikům s nimi spojenými.

2.Členské státy mohou národním regulačním orgánům uložit, aby provozovatele uzavřené distribuční soustavy osvobodily od:

a)povinnosti podle čl. 3125 odst. 5 získávat energii, kterou používá ke krytí energetických ztrát, a k vytváření rezervní kapacity ð nefrekvenční podpůrné služby ï ve své soustavě, transparentními, nediskriminačními a tržními postupy;

b)povinnosti podle čl. 632 odst. 1, aby sazby nebo metodiky pro jejich výpočet byly před vstupem v platnost schváleny v souladu s čl. 59 odst. 1 článkem 37.

3.Pokud je udělena výjimka podle odstavce 2, jsou uplatňované sazby nebo metodiky pro jejich výpočet hodnoceny a schvalovány v souladu s čl. 59 odst. 1 článkem 37 na žádost uživatele uzavřené distribuční soustavy.

4.Nahodilé používání malým počtem domácností se zaměstnáním nebo podobným spojením s majitelem distribuční soustavy, které se nacházejí v oblasti obsluhované uzavřenou distribuční soustavou, nevylučuje udělení výjimek podle odstavce 2.

ò nový

5.Uzavřené distribuční soustavy se pro účely této směrnice považují za distribuční soustavy.

ê 2009/72/ES (přizpůsobený)

ð nový

Článek 39 29
Provozovatel kombinované soustavy

Ustanovení čl. 2635 odst. 1 nebrání činnosti provozovatele kombinované přenosové a distribuční soustavy, pokud tento provozovatel dodržuje ustanovení čl. 9 43 odst. 1, článku 4413 a 4514 nebo kapitoly VI oddílu 3 kapitoly V nebo pokud se na něj vztahuje čl. 4466 odst. 2.

Kapitola IV V

Ö OBECNÁ PRAVIDLA PLATNÁ PRO PROVOZOVATELE Õ PROVOZOVÁNÍ PŘENOSOVÉ SOUSTAVY

Článek 40 12
Úkoly provozovatelů přenosovýché soustavy

1.Každý provozovatel přenosové soustavy:

a)ð v úzké spolupráci se sousedícími provozovateli přenosových soustav a s provozovateli distribučních soustav ï zajišťuje dlouhodobou schopnost soustavy uspokojovat přiměřenou poptávku po přenosu elektřiny a úsporným způsobem provozuje, udržuje a rozvíjí bezpečné, spolehlivé a účinné přenosové soustavy s řádným ohledem na životní prostředí;

b)zajišťuje vhodné prostředky, díky nimž lze může plnit Ö své Õ povinnosti související se službou;

c)přispívá k bezpečnosti dodávek prostřednictvím přiměřené přenosové kapacity a spolehlivosti soustavy;

d)řídí toky elektřiny v soustavě s přihlédnutím k výměnám s jinými propojenými soustavami. Za tímto účelem provozovatel přenosové soustavy odpovídá za bezpečnost, spolehlivost a účinnost elektrizační soustavy a v této souvislosti i za zajištění dostupnosti všech nezbytných Ö podpůrných Õ pomocných služeb, včetně těch, které jsou poskytovány v reakci na poptávku Ö odezvou na straně poptávky Õ ð a skladováním energie ï, pokud je tato dostupnost nezávislá na jakékoli jiné přenosové soustavě, s níž je jeho soustava propojena;

e)poskytuje dostatečné informace provozovateli jakékoli jiné soustavy, s níž je jeho soustava propojena, aby zajistil bezpečný a efektivní provoz, koordinovaný rozvoj a interoperabilitu propojené soustavy;

f)zajišťuje nediskriminaci mezi uživateli soustavy a kategoriemi uživatelů soustavy, zejména pokud jde o zvýhodňování svých podniků ve skupině;

g)poskytuje uživatelům soustavy informace, které potřebují pro účinný přístup k soustavě; a

h)vybírá poplatky za přetížení a platby podle vyrovnávacího mechanismu mezi provozovateli přenosovýché soustavy v souladu s článkem 46 13 [přepracovaného znění nařízení č. 714/2009 podle návrhu COM(2016) 861/2], poskytuje přístup třetím osobám stranám a řídí jej a poskytuje vysvětlení s uvedením příslušných důvodů, pokud přístup zamítne, což sledují národní regulační orgány; při plnění úkolů podle tohoto článku provozovatelé přenosovýché soustavy především usnadňují integraci trhu.;

ò nový

i)získává podpůrné služby od účastníků trhu, aby zajistil bezpečnost provozu;

j)přijme rámec pro spolupráci a koordinaci mezi regionálními operačními středisky.

2.Členské státy mohou stanovit, že jednu nebo více povinností uvedených v odst. 1 písm. a) až j) přidělí jinému provozovateli přenosové soustavy než tomu, který je vlastníkem dané přenosové soustavy a na kterého by se uvedené povinnosti jinak vztahovaly. Provozovatel přenosové soustavy, kterému jsou úkoly přiděleny, musí být certifikován, pokud jde o oddělení vlastnictví, a musí splňovat požadavky stanovené v článku 43, avšak nemusí být vlastníkem přenosové soustavy, za niž je odpovědný. Provozovatel přenosové soustavy, který je vlastníkem dané přenosové soustavy, musí splňovat požadavky stanovené v kapitole VI a být certifikován podle článku 43.

3.Při provádění úkolů uvedených v odstavci 1 provozovatel přenosové soustavy zohlední funkce vykonávané regionálními operačními středisky a podle potřeby spolupracuje se sousedícími provozovateli přenosových soustav.

4.Při provádění úkolů uvedených v odst. 1 písm. i) provozovatel přenosové soustavy zajistí, aby získávání služeb výkonové rovnováhy a, není-li na základě analýzy nákladů a přínosů odůvodněno jinak, nefrekvenčních podpůrných služeb:

a)probíhalo transparentně, bez diskriminace a na tržním základě;

b)zajišťovalo účinné zapojení všech účastníků trhu, včetně obnovitelných zdrojů energie, odezvy na straně poptávky, zařízení pro skladování energie a agregátorů, a to zejména prostřednictvím požadavku, aby regulační orgány nebo provozovatelé přenosových soustav v úzké spolupráci se všemi účastníky trhu a na základě technických požadavků těchto trhů a schopností všech účastníků trhu vymezili technické modality pro účast na těchto trzích.

5.Provozovatelé přenosových soustav nevlastní aktiva, která poskytují podpůrné služby, s výjimkou podmínek stanovených v článku 54.

Článek 15
Dispečink a vyrovnávání

1.Aniž jsou dotčeny dodávky elektřiny na základě smluvních závazků, včetně těch, které vyplývají ze specifikací výběrového řízení, odpovídá provozovatel přenosové soustavy, pokud plní tuto funkci, za dispečink výrobních zařízení ve své oblasti a za rozhodování o využití propojovacích vedení připojených k jiným soustavám.

2.Dispečink výrobních zařízení a rozhodování o využití propojovacích vedení se provádí na základě kritérií, která schvalují národní regulační orgány, pokud jsou k tomu příslušné, a která musí být objektivní a veřejně přístupná a musí být uplatňována nediskriminačním způsobem, aby bylo zajištěno řádné fungování vnitřního trhu s elektřinou. Přihlíží se k ekonomické prioritě elektřiny z dostupných výrobních zařízení nebo přenosů z propojovacích vedení, jakož i k technickým omezením soustavy.

3.Členský stát od provozovatelů soustavy požaduje, aby při dispečinku výrobních zařízení využívajících obnovitelné zdroje energie jednali v souladu s článkem 16 směrnice 2009/28/ES. Dále mohou od provozovatele soustavy požadovat, aby při dispečinku výrobních zařízení dával přednost výrobním zařízením s kombinovanou výrobou tepla a elektřiny.

4.Členský stát může z důvodu bezpečnosti dodávek nařídit, aby byla dána přednost výrobním zařízením používajícím domácí primární zdroje energetického paliva v rozsahu nepřekračujícím v kalendářním roce 15 % celkové primární energie potřebné na výrobu elektřiny spotřebované v daném členském státě.

5.Regulační orgány, stanoví-li tak daný členský stát, nebo členské státy požadují, aby provozovatelé přenosové soustavy dodržovali minimální normy pro údržbu a rozvoj přenosové soustavy, včetně propojovací kapacity.

6.Pokud plní tuto funkci, získávají provozovatelé přenosové soustavy energii, kterou používají ke krytí energetických ztrát a k vytváření rezervní kapacity ve své soustavě, transparentními, nediskriminačními a tržními postupy.

7.Pravidla přijatá provozovateli přenosové soustavy pro vyrovnávání elektrizační soustavy musí být objektivní, transparentní a nediskriminační, včetně pravidel pro účtování poplatků uživatelům, kteří využívají jejich soustavu, za energetickou nerovnováhu. Podmínky poskytování těchto služeb provozovateli přenosové soustavy, včetně pravidel a sazeb, se stanoví pomocí metodik slučitelných s čl. 37 odst. 6, nediskriminačním a náklady odrážejícím způsobem, a zveřejňují se.

ê 2009/72/ES (přizpůsobený)

ð nový

Článek 41 16
Ö Požadavky na Õ Zzachování důvěrnosti Ö a transparentnost ze strany Õ provozovatelůi přenosovýché soustavy a vlastníkůy přenosovýché soustavy

1.Aniž je dotčen článek 5530 nebo kterákoli jiná zákonná povinnost poskytovat informace, musí každý provozovatel přenosové soustavy a každý vlastník přenosové soustavy zachovávat důvěrnost informací, které mají z obchodního hlediska citlivou povahu a o kterých se dozví při výkonu své činnosti, a musí zabránit tomu, aby byly informace o jeho vlastních činnostech, které mohou být výhodné z obchodního hlediska, poskytovány diskriminačním způsobem. Zejména nesmí poskytovat informace, které mají z obchodního hlediska citlivou povahu, ostatním částem podniku, s výjimkou případů, kdy je to nezbytné k provedení obchodní transakce. K zajištění úplného souladu s pravidly o oddělení informací musí členské státy zajistit, aby vlastník přenosové soustavy a zbývající část podniku nevyužívali společné služby, například společné právní služby, s výjimkou služeb čistě administrativní nebo informačně-technologické povahy.

2.Provozovatelé přenosovýché soustavy nesmějí v souvislosti s prodeji nebo nákupy elektřiny realizovanými podniky ve skupině zneužívat informace, které mají z obchodního hlediska citlivou povahu a které získali od třetích osob v souvislosti s poskytováním nebo sjednáváním přístupu k soustavě.

3.Informace, jež jsou nezbytné pro účinnou hospodářskou soutěž a účinné fungování trhu, se zveřejňují. Touto povinností není dotčeno zachovávání důvěrnosti informací, které mají z obchodního hlediska citlivou povahu.

Článek 4223
Pravomoci přijímat rozhodnutí ohledně připojení nových elektráren k přenosové soustavě

1.Provozovatel přenosové soustavy zavede a zveřejní transparentní a účinné postupy pro nediskriminační připojení nových elektráren ð a zařízení pro skladování energie ï k přenosové soustavě. Tyto postupy podléhají schválení národními regulačními orgány.

2.Provozovatel přenosové soustavy nesmí odmítnout připojení nové elektrárny ð nebo zařízení pro skladování energie ï na základě možných budoucích omezení týkajících se dostupných síťových kapacit, např. zatížení v odlehlých částech přenosové soustavy. Provozovatel přenosové soustavy poskytne nezbytné informace.

3.Provozovatel přenosové soustavy nesmí odmítnout nové místo připojení s odůvodněním, že to povede k dodatečným nákladům souvisejícím s nutným zvyšováním kapacity prvků soustavy v těsné blízkosti místa připojení.

Ö Kapitola VI
ODDĚLENÍ PROVOZOVATELŮ PŘENOSOVÝCH SOUSTAV Õ

Ö Oddíl 1
Oddělení vlastnictví Õ

Článek 43 9
Oddělení vlastnictví přenosových soustav a provozovatelů přenosovýché soustavy

1.Členské státy zajistí, aby ode dne 3. března 2012:

a)každý podnik, který vlastní přenosovou soustavu, působil jako provozovatel přenosové soustavy;

b)tatáž osoba nebo tytéž osoby nebyly oprávněny:

–přímo nebo nepřímo vykonávat kontrolu nad podnikem vykonávajícím funkci výroby nebo dodávek a přímo nebo nepřímo vykonávat kontrolu nad provozovatelem přenosové soustavy nebo nad přenosovou soustavou nebo uplatňovat ve vztahu k nim jakékoli právo;

–přímo nebo nepřímo vykonávat kontrolu nad provozovatelem přenosové soustavy nebo nad přenosovou soustavou a přímo nebo nepřímo vykonávat kontrolu nad podnikem vykonávajícím funkci výroby nebo dodávek nebo uplatňovat ve vztahu k němu jakékoli právo;

c)tatáž osoba nebo tytéž osoby nebyly oprávněny jmenovat členy dozorčí rady provozovatele přenosové soustavy nebo přenosové soustavy, jejich správní rady nebo orgánů, které podnik právně zastupují, a přímo nebo nepřímo vykonávat kontrolu nad podnikem vykonávajícím funkci výroby nebo dodávek nebo uplatňovat ve vztahu k němu jakékoli právo; a

d)tatáž osoba nebyla oprávněna být členem dozorčí rady, správní rady nebo orgánů, které podnik právně zastupují, a to jak podniku vykonávajícího funkci výroby nebo dodávek, tak provozovatele přenosové soustavy nebo přenosové soustavy.

2.Práva podle odst. 1 písm. b) a c) zahrnují zejména:

a)pravomoc vykonávat hlasovací práva;

b)pravomoc jmenovat členy dozorčí rady, správní rady nebo orgánů právně zastupujících podnik; nebo

c)právo držet většinový podíl.

3.Pro účely odst. 1 písm. b) pojem „podnik vykonávající funkci výroby nebo dodávek“ zahrnuje „podnik vykonávající funkci výroby a nebo dodávek“ ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/73/ES ze dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem 54 a „pojmy „provozovatel přenosové soustavy“ a „přenosová soustava“ zahrnují pojmy „provozovatel přepravní soustavy“ a „přepravní soustava“ ve smyslu uvedené směrnice.

4. Členské státy mohou povolit odchylky od odst. 1 písm. b) a c) do 3. března 2013 za podmínky, že provozovatelé přenosové soustavy nejsou součástí vertikálně integrovaného podniku.

4.5. Povinnost stanovená v odst. 1 písm. a) se považuje za splněnou, pokud dva nebo více podniků vlastnících přenosové soustavy vytvořilo společný podnik, který působí jako provozovatel přenosové soustavy ve dvou nebo více členských státech pro dotčené přenosové soustavy. Součástí společného podniku nesmí být žádný jiný podnik, pokud nebyl schválen podle článku 44 13 jako nezávislý provozovatel soustavy nebo jako nezávislý provozovatel přenosové soustavy pro účely oddílu 3kapitoly V.

5.6. Pro účely provádění tohoto článku, pokud osobou uvedenou v odst. 1 písm. b), c) a d) je členský stát nebo jiný veřejnoprávní subjekt, se za tutéž osobu nebo tytéž osoby nepovažují dva samostatné veřejnoprávní subjekty vykonávající kontrolu na jedné straně nad provozovatelem přenosové soustavy nebo nad přenosovou soustavou a na straně druhé nad podnikem vykonávajícím funkci výroby nebo dodávek.

6.7. Členské státy zajistí, aby informace, které mají z obchodního hlediska citlivou povahu, uvedené v článku 41 16 a uchovávané provozovatelem přenosové soustavy, který byl součástí vertikálně integrovaného podniku, nebyly přeneseny a pracovníci tohoto provozovatele přenosové soustavy nebyli převedeni do podniků vykonávajících funkci výroby a dodávek.

7.8. Pokud ke dni 3. září 2009 příslušná přenosová soustava patří vertikálně integrovanému podniku, mohou se členské státy rozhodnout odstavec 1 nepoužít.

V takovém případě tyto členské státy buď:

a)určí nezávislého provozovatele soustavy v souladu s článkem 44 13, nebo

b)splní ustanovení oddílu 3 kapitoly V.

8.9. Pokud ke dni 3. září 2009 příslušná přenosová soustava patří vertikálně integrovanému podniku a jsou zavedena opatření, která zaručují účinnější nezávislost provozovatele přenosové soustavy než ustanovení oddílu 3 kapitoly V, mohou se členské státy rozhodnout odstavec 1 nepoužít.

9.10. Před schválením a určením podniku jako provozovatele přenosové soustavy podle odstavce 89 tohoto článku je tento podnik certifikován postupy podle čl. 1052 odst. 4, 5 a 6 této směrnice a článku 3 48 [přepracovaného znění nařízení č. 714/2009 podle návrhu COM(2016) 861/2], kterými Komise ověří, že zavedená opatření jasně zaručují účinnější nezávislost provozovatele přenosové soustavy než ustanovení oddílu 3 kapitoly V.

10.11. Vertikálně integrovaným podnikům, které vlastní přenosovou soustavu, nesmí být v žádném případě bráněno podniknout kroky k dosažení souladu s odstavcem 1.

11.12. Podniky vykonávající funkci výroby nebo dodávek nesmí být v žádném případě schopny přímo nebo nepřímo převzít kontrolu nad oddělenými provozovateli přenosovýché soustavy v členských státech, které uplatňují odstavec 1, nebo ve vztahu k těmto provozovatelům uplatňovat jakékoli právo.

Ö Oddíl 2
Nezávislý provozovatel soustavy Õ

Článek 4413
Nezávislýí provozovatelé soustavy

1.Pokud ke dni 3. září 2009 patří příslušná přenosová soustava vertikálně integrovanému podniku, mohou se členské státy rozhodnout nepoužít čl. 43 9 odst. 1 a určit nezávislého provozovatele soustavy na návrh vlastníka přenosové soustavy. Takové určení podléhá souhlasu Komise.

2.Členský stát může nezávislého provozovatele soustavy schválit a určit, pouze pokud:

a)uchazeč prokázal, že splňuje požadavky čl. 43 9 odst. 1 písm. b), c) a d);

b)uchazeč prokázal, že má pro provádění úkolů podle článku 40 12 k dispozici potřebné finanční, technické, fyzické a lidské zdroje;

c)uchazeč se zavázal dodržovat desetiletý plán rozvoje sítě monitorovaný regulačním orgánem;

d)vlastník přenosové soustavy prokázal schopnost dostát svým povinnostem podle odstavce 5. Za tímto účelem musí poskytnout všechny návrhy smluvních ujednání s ucházejícím se podnikem i s jakýmkoli dalším relevantním subjektem; a

e)uchazeč prokázal schopnost dostát svým povinnostem vyplývajícím podle [přepracovaného znění nařízení č. 714/2009 podle návrhu COM(2016) 861/2], včetně spolupráce provozovatelů přenosovýché soustavy na evropské i regionální úrovni.

3.Členské státy schválí a určí jako nezávislé provozovatele soustavy podniky, které byly certifikovány regulačním orgánem jako podniky splňující požadavky článku 53 11 a odstavce 2 tohoto článku. Použije se certifikační postup buď podle článku 52 10 této směrnice a článku 483 [přepracovaného znění nařízení č. 714/2009 podle návrhu COM(2016) 861/2], nebo podle článku 5311 této směrnice.

4.Každý nezávislý provozovatel soustavy odpovídá za udělování a správu přístupu třetích osob, včetně výběru přístupových poplatků, poplatků za přetížení a plateb podle vyrovnávacího mechanismu mezi provozovateli přenosovýché soustavy v souladu s článkem 4613 [přepracovaného znění nařízení č. 714/2009 podle návrhu COM(2016) 861/2], jakož i za provoz, údržbu a rozvoj přenosové soustavy a za zabezpečení dlouhodobé schopnosti soustavy uspokojovat přiměřenou poptávku prostřednictvím plánování investic. Při rozvoji přenosové soustavy odpovídá nezávislý provozovatel soustavy za plánování (včetně povolovacího řízení) a výstavbu nové infrastruktury a její uvedení do provozu. Pro tento účel působí nezávislý provozovatel soustavy jako provozovatel přenosové soustavy v souladu s tímto oddílem touto kapitolou. Vlastník přenosové soustavy neodpovídá nesmí mít odpovědnost za udělování a správu přístupu třetích osob ani za plánování investic.

5.Byl-li určen nezávislý provozovatel soustavy, pak vlastník přenosové soustavy:

a)poskytne nezávislému provozovateli soustavy veškerou náležitou součinnost a podporu pro účely plnění jeho úkolů, zejména včetně všech náležitých informací;

b)financuje investice, o nichž rozhodne nezávislý provozovatel soustavy a které schválí regulační orgán, nebo poskytne souhlas s jejich financováním kteroukoli zainteresovanou stranou zúčastněnou osobou včetně nezávislého provozovatele soustavy. Příslušná finanční ujednání podléhají souhlasu regulačního orgánu. Před udělením tohoto souhlasu provede regulační orgán konzultace s vlastníkem přenosové soustavy a s ostatními zainteresovanými stranami;

c)zajistí krytí odpovědnosti ve vztahu k aktivům tvořícím síť, s výjimkou odpovědnosti vztahující se k úkolům nezávislého provozovatele soustavy; a

d)poskytne záruky k usnadnění financování jakéhokoli rozšiřování sítě, s výjimkou investic, u nichž podle písmene b) poskytl souhlas s financováním kteroukoli zainteresovanou stranou zúčastněnou osobou včetně nezávislého provozovatele soustavy.

6.V úzké spolupráci s regulačním orgánem se příslušnému vnitrostátnímu orgánu pro hospodářskou soutěž udělí veškeré náležité pravomoci pro účinné sledování plnění povinností, které pro vlastníka přenosové soustavy vyplývají z odstavce 5.

Článek 45 14
Oddělení vlastníků přenosové soustavy

1.Byl-li určen nezávislý provozovatel soustavy, musí být vlastník přenosové soustavy, který je součástí vertikálně integrovaného podniku, nezávislý, přinejmenším pokud jde o jeho právní formu, organizaci a rozhodování, na ostatních činnostech, které nesouvisejí s přenosem.

2.Pro zajištění nezávislosti vlastníka přenosové soustavy podle odstavce 1 platí tato minimální kritéria:

a)osoby odpovědné za řízení vlastníka přenosové soustavy nesmějí být zapojeny do podnikových struktur integrovaného elektroenergetického podniku, které jsou přímo nebo nepřímo pověřeny běžným provozem spojeným s výrobou, distribucí a dodávkami elektřiny;

b)musí být přijata vhodná opatření zajišťující, aby profesionální zájmy osob odpovědných za řízení vlastníka přenosové soustavy byly brány v úvahu takovým způsobem, který zajišťuje, že jsou schopny jednat nezávisle; a

c)vlastník přenosové soustavy vypracuje program shody, který stanoví opatření přijímaná za účelem vyloučení diskriminačního chování, a zajistí dostatečné sledování plnění programu. Program shody stanoví konkrétní povinnosti zaměstnanců potřebné pro splnění tohoto cíle. Osoba nebo subjekt pověřený sledováním programu shody předkládá regulačnímu orgánu výroční zprávu s popisem přijatých opatření. Tato zpráva se zveřejňuje.

3. Komise může přijmout rámcové pokyny k zajištění úplného a účinného dodržování odstavce 2 tohoto článku ze strany vlastníka přenosové soustavy. Tato opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky této směrnice jejím doplněním, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 46 odst. 2.

KAPITOLA V Oddíl 3
NEZÁVISLÝ PROVOZOVATEL PŘENOSOVÉ SOUSTAVY

Článek 46 17
Aktiva, zařízení, zaměstnanci a identita

1.Provozovatelé přenosovýché soustavy musí být vybaveni veškerými lidskými, technickými, fyzickými a finančními zdroji potřebnými pro plnění svých povinností podle této směrnice a v rámci výkonu činnosti přenosu elektřiny, zejména:

a)aktiva nezbytná pro výkon činnosti přenosu elektřiny, včetně přenosové soustavy, vlastní provozovatel přenosové soustavy;

b)zaměstnanci nezbytní pro výkon činnosti přenosu elektřiny, včetně výkonu všech podnikových úkolů, jsou zaměstnáni provozovatelem přenosové soustavy;

c)zapůjčování zaměstnanců a poskytování služeb ze strany a ve prospěch jakýchkoli jiných částí vertikálně integrovaného podniku se zakazují. Provozovatel přenosové soustavy může poskytovat služby vertikálně integrovanému podniku, pokud:

poskytování těchto služeb nesmí diskriminovat nediskriminuje některé uživatele soustavy, je dostupné všem uživatelům soustavy za stejných podmínek a neomezuje či nenarušuje hospodářskou soutěž ve výrobě nebo dodávkách ani této hospodářské soutěži nebrání; a

–podmínky poskytování těchto služeb byly schváleny regulačním orgánem;

d)aniž jsou dotčena rozhodnutí dozorčího orgánu podle článku 49 20, musí mít provozovatel přenosové soustavy k dispozici v řádné době odpovídající finanční zdroje na budoucí investiční projekty nebo na nahrazení existujících aktiv poskytnuté vertikálně integrovaným podnikem po podání příslušné žádosti ze strany provozovatele přenosové soustavy.

2.Kromě činností uvedených v článku 40 12 zahrnuje výkon činnosti přenosu elektřiny alespoň tyto činnosti:

a)zastupování provozovatele přenosové soustavy a kontakty s třetími osobami a regulačními orgány;

b)zastupování provozovatele přenosové soustavy v rámci Evropské sítě provozovatelů přenosových soustav pro elektřinu (dále jen „síť ENTSO pro elektřinu“);

c)udělování a správa přístupu pro třetí osoby, přičemž nesmí docházet k diskriminaci určitých uživatelů soustavy nebo určitých skupin uživatelů soustavy;

d)vybírání veškerých poplatků souvisejících s přenosovou soustavou, včetně poplatků za přístup, vyrovnávacích poplatků za pomocné služby, jako například pořizování služeb (náklady na vyrovnávání, energie na ztráty) ð a poplatků za podpůrné služby ï;

e)provoz, údržba a rozvoj bezpečné, efektivní a hospodárné přenosové soustavy;

f)investiční plánování zajišťující dlouhodobou schopnost soustavy poskytnout Ö uspokojovat Õ rozumnou úroveň poptávky a zaručující bezpečnost dodávek;

g)zřizování vhodných společných podniků, včetně společných podniků za účasti jednoho nebo více provozovatelů přenosovýché soustavy, burz pro obchodování s elektřinou a dalších důležitých subjektů, a plnění cíle vytváření regionálních trhů nebo podpory liberalizačních procesů; a

h)všechny podnikové služby, včetně právních služeb, účetnictví a služeb informačních technologií.

3.Provozovatelé přenosovýché soustavy mají právní formu akciových společností nebo společností s ručením omezením ve smyslu Ö uvedenou v Õ článku 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/101/ES 55 směrnice Rady 68/151/EHS (19) .

4.Provozovatel přenosové soustavy nesmí svou podnikovou identitou, komunikací, logem a infrastrukturou uvádět v omyl, pokud jde o samostatnou identitu vertikálně integrovaného podniku nebo některé jeho části.

5.Provozovatel přenosové soustavy nesmí mít s žádnou částí vertikálně integrovaného podniku společné systémy informačních technologií nebo vybavení, prostory ani bezpečnostní přístupové systémy a ani pro systémy informačních technologií nebo vybavení a bezpečnostní přístupové systémy nevyužívá stejných poradců či externích dodavatelů.

6.Audity účetnictví provozovatelů přenosovýché soustavy provádějí auditoři jiní než ti, kteří provádějí audity vertikálně integrovaného podniku nebo jakékoli jeho části.

Článek 47 18
Nezávislost provozovatele přenosové soustavy

1.Aniž jsou dotčena rozhodnutí dozorčího orgánu podle článku 4920, musí mít provozovatel přenosové soustavy:

a)účinná rozhodovací oprávnění, nezávislá na vertikálně integrovaném podniku, pokud jde o aktiva nutná k provozu, udržování nebo rozvoji přenosové soustavy; a

b)oprávnění získávat peníze na kapitálovém trhu, zejména půjčováním a navyšováním kapitálu.

2.Provozovatel přenosové soustavy jedná vždy tak, aby zajistil, že má zdroje potřebné k řádnému a účinnému výkonu činnosti přenosu, a rozvíjí a udržuje efektivní, bezpečnou a hospodárnou přenosovou soustavu.

3. Ö Vertikálně integrovaný podnik a jeho Õ Ddceřiné společnosti vertikálně integrovaného podniku vykonávající funkce výroby nebo dodávek nemají žádný přímý nebo nepřímý podíl v provozovateli přenosové soustavy. Provozovatel přenosové soustavy nemá žádný přímý nebo nepřímý podíl v žádné dceřiné společnosti vertikálně integrovaného podniku vykonávajícího funkce výroby nebo dodávek, ani nepřijímá dividendy nebo nemá z této dceřiné společnosti žádný jiný finanční prospěch.

4.Celková řídící struktura a podnikové stanovy provozovatele přenosové soustavy zajistí skutečnou nezávislost provozovatele přenosové soustavy v souladu s ustanoveními této kapitoly Ö tohoto oddílu Õ. Vertikálně integrovaný podnik nesmí přímo nebo nepřímo určovat konkurenční chování provozovatele přenosové soustavy, pokud jde o každodenní aktivity provozovatele přenosové soustavy a řízení příslušné sítě nebo pokud jde o činnosti nezbytné pro přípravu desetiletého plánu rozvoje sítě podle článku 51 22.

5.Při plnění svých úkolů podle článku Ö 40 Õ 12 a čl. Ö 46 Õ 17 odst. 2 této směrnice a ð povinností stanovených v článcích ï v souladu s články 14, 15,16, Ö 17 Õ a Ö 47 Õ [přepracovaného znění nařízení č. 714/2009 podle návrhu COM(2016)861/2] provozovatelé přenosovýché soustavy nesmí diskriminovat žádné osoby či subjekty a neomezí ani nenaruší hospodářskou soutěž ve výrobě či dodávkách ani této hospodářské soutěži nebrání.

6.Jakékoli obchodní nebo finanční vztahy mezi vertikálně integrovaným podnikem a provozovatelem přenosové soustavy, včetně půjček poskytovaných provozovatelem přenosové soustavy vertikálně integrovanému podniku, jsou v souladu s tržními podmínkami. Provozovatel přenosové soustavy vede podrobné záznamy o takových obchodních a finančních vztazích a na žádost je zpřístupní regulačnímu orgánu.

7.Provozovatel přenosové soustavy předkládá ke schválení regulačním orgánem veškeré obchodní a finanční dohody s vertikálně integrovaným podnikem.

8.Provozovatel přenosové soustavy informuje regulační orgán o finančních zdrojích uvedených v čl. 46 17 odst. 1 písm. d), které jsou k dispozici pro budoucí investiční projekty nebo pro nahrazování existujících aktiv.

9.Vertikálně integrovaný podnik se zdrží veškerých činností, jimiž brání provozovateli přenosové soustavy v plnění jeho povinností podle této kapitoly nebo ho při plnění těchto povinností poškozuje, a nepožaduje, aby jej provozovatel přenosové soustavy při plnění těchto povinností žádal o povolení.

10.Podnik, který byl certifikován regulačním orgánem jako podnik splňující požadavky této kapitoly je příslušným členským státem schválen a určen jako provozovatel přenosové soustavy. Použije se certifikační postup buď podle článku 52 10 této směrnice a [článku 3 48 nařízení č. 714/2009 podle návrhu COM(2016)861/2], nebo podle článku 53 11 této směrnice.

Článek 48 19
Nezávislost zaměstnanců a vedení provozovatele přenosové soustavy

1.Rozhodnutí týkající se jmenování a opětovného jmenování, pracovních podmínek včetně odměn a ukončení funkčního období osob odpovědných za řízení nebo členů správních orgánů provozovatele přenosové soustavy přijímá dozorčí orgán provozovatele přenosové soustavy jmenovaný podle článku 4920.

2.Regulačnímu orgánu se oznámí identita a podmínky funkčního období, doba trvání a ukončení funkčního období osob jmenovaných dozorčím orgánem pro jmenování nebo obnovení jmenování jako osob odpovědných za výkonné řízení nebo jako členů správních orgánů provozovatele přenosové soustavy, jakož i důvody pro jakékoli navrhované rozhodnutí o ukončení takových funkčních období. Tyto podmínky a rozhodnutí, na které odkazuje odstavec 1, se stávají závaznými pouze v případě, že do tří týdnů od oznámení nevznesl regulační orgán proti nim námitku.

Regulační orgán může vznést námitku proti rozhodnutí podle odstavce 1:

a)vyvstanou-li pochybnosti ohledně odborné nezávislosti jmenované osoby odpovědné za řízení nebo člena správních orgánů, nebo

b)v případě předčasného ukončení funkčního období, existují-li pochybnosti o jeho důvodnosti.

3.Po období tří let před jmenováním osob odpovědných za řízení nebo do správních orgánů provozovatele přenosové soustavy, na které se vztahuje tento odstavec, nesmí tyto osoby zastávat odborné postavení nebo mít odpovědnost, zájem nebo podnikatelský vztah, přímo nebo nepřímo se týkající vertikálně integrovaného podniku nebo jakékoli jeho části a nebo jeho podílníků držících kontrolní podíly jiné než provozovatele přenosové soustavy.

4.Osoby odpovědné za řízení nebo členové správních orgánů provozovatele přenosové soustavy a zaměstnanci provozovatele přenosové soustavy nesmí mít žádné jiné odborné postavení nebo odpovědnost, zájem nebo podnikatelský vztah, přímo nebo nepřímo, týkající se jakékoli jiné části vertikálně integrovaného podniku nebo jeho podílníků držících kontrolní podíly.

5.Osoby odpovědné za řízení nebo členové správních orgánů provozovatele přenosové soustavy a zaměstnanci provozovatele přenosové soustavy nesmí mít přímo nebo nepřímo žádný zájem v jakékoli části vertikálně integrovaného podniku jiné než provozovateli přenosové soustavy a nemají v tomto směru žádný finanční prospěch. Jejich odměňování nezávisí na činnostech nebo výsledcích vertikálně integrovaného podniku jiných než činnostech nebo výsledcích provozovatele přenosové soustavy.

6.Musí být zaručena účinná práva na odvolání se k regulačnímu orgánu ohledně jakýchkoli stížností ze strany osob odpovědných za řízení nebo členů správních orgánů provozovatele přenosové soustavy vůči předčasným ukončením jejich funkčního období.

7.Po skončení jejich funkčního období u provozovatele přenosové soustavy nesmí mít osoby odpovědné za jeho řízení nebo členové jeho správních orgánů po dobu nejméně čtyř let jakékoli odborné postavení nebo odpovědnost, zájem nebo podnikatelský vztah týkající se jakékoli části vertikálně integrovaného podniku jiného Ö jiné Õ než provozovatele přenosové soustavy nebo jeho podílníků držících kontrolní podíl.

8.Ustanovení odstavce 3 se vztahují na většinu osob odpovědných za řízení nebo členů správních orgánů provozovatele přenosové soustavy.

Osoby odpovědné za řízení nebo členové správních orgánů provozovatele přenosové soustavy, na které se nevztahují ustanovení odstavce 3, nesmí ve vertikálně integrovaném podniku vykonávat žádnou řídící nebo jinou významnou funkci po dobu alespoň šesti měsíců před svým jmenováním.

Ustanovení prvního pododstavce tohoto odstavce a odstavců 4 až 7 se vztahují na všechny osoby, jež patří k výkonnému řízení, a na osoby jim přímo podřízené v záležitostech týkajících se provozování, údržby a rozvoje sítě.

Článek 49 20
Dozorčí orgán

1.Provozovatel přenosové soustavy má dozorčí orgán, který je odpovědný za přijímání rozhodnutí, která mají Ö mohou mít Õ značný dopad na hodnotu aktiv podílníků provozovatele přenosové soustavy, a to zejména za přijímání rozhodnutí týkajících se schválení ročních a dlouhodobých finančních plánů, úrovně zadluženosti provozovatele přenosové soustavy a výše dividend rozdělených mezi podílníky. Dozorčí orgán nepřijímá rozhodnutí o záležitostech, které se týkají každodenní činnosti provozovatele přenosové soustavy a správy sítě nebo činností nezbytných pro vypracování desetiletého plánu rozvoje sítě podle článku 5122.

2.Dozorčí orgán se skládá z členů zastupujících vertikálně integrovaný podnik, členů zastupujících podílníky třetích osob a, pokud to příslušné právo některého členského státu stanoví, členůy zastupujících jiné zainteresované strany, jako například zaměstnance provozovatele přenosové soustavy.

3.Ustanovení čl. 4819 odst. 2 prvního pododstavce a čl. 4819 odst. 3 až 7 se použijí alespoň na takový počet členů dozorčího orgánu, který je o jeden nižší než polovina všech jeho členů.

Ustanovení čl. 4819 odst. 2 druhého pododstavce písm. b) se použije na všechny členy dozorčího orgánu.

Článek 50 21
Program shody a kontrolor shody

1.Členské státy zajistí, aby provozovatelé přenosovýché soustavy vypracovali a provedli programy shody, které stanoví opatření přijímaná s cílem zajistit, že nedojde k diskriminačnímu chování, a aby bylo přiměřeně sledováno plnění tohoto programu. Program shody stanoví konkrétní povinnosti zaměstnanců potřebné pro splnění tohoto cíle. Program shody podléhá schválení regulačním orgánem. Aniž jsou dotčeny pravomoci národního regulačního orgánu, soulad s programem je nezávisle sledován kontrolorem shody.

2.Kontrolor shody je jmenován dozorčím orgánem, přičemž jeho jmenování podléhá schválení regulačním orgánem. Regulační orgán může odmítnout jmenování kontrolora shody pouze z důvodů nedostatku nezávislosti nebo odborné způsobilosti. Kontrolor shody může být fyzickou nebo právnickou osobou. Na kontrolora shody se vztahuje čl. 4819 odst. 2 až 8.

3.Kontrolor shody má na starosti:

a)sledování provádění programu shody;

b)vypracování výroční zprávy uvádějící opatření přijatá k provedení programu shody a její předložení regulačnímu orgánu;

c)podávání zpráv dozorčímu orgánu a podávání doporučení k programu shody a jeho provádění;

d)oznamování veškerých podstatných porušení předpisů v souvislosti s prováděním programu shody regulačnímu orgánu; a

e)podávání zpráv regulačnímu orgánu o jakýchkoli obchodních a finančních vztazích mezi vertikálně integrovaným podnikem a provozovatelem přenosové soustavy.

4.Kontrolor shody předkládá regulačnímu orgánu navrhovaná rozhodnutí o investičním plánu nebo o individuálních investicích v síti. To nastává nejpozději v okamžiku, kdy vedení nebo příslušný správní orgán provozovatele přenosové soustavy předkládá tato rozhodnutí dozorčímu orgánu.

5.Pokud vertikálně integrovaný podnik v rámci valného shromáždění nebo volbou provedenou jím jmenovanými členy dozorčí rady zabránil přijetí rozhodnutí za účelem odmítnutí nebo odkladu investic v síti, jež mělo být podle desetiletého plánu rozvoje sítě provedeno v následujících třech letech, kontrolor shody to oznámí regulačnímu orgánu, který poté jedná v souladu s článkem 5122.

6.Podmínky upravující mandát nebo podmínky zaměstnání kontrolora shody, včetně délky jeho mandátu, jsou předmětem schválení regulačním orgánem. Tyto podmínky zajišťují nezávislost kontrolora shody, a to i tím, že mu zajišťují veškeré zdroje nezbytné pro plnění jeho povinností. Během svého mandátu nesmí kontrolor shody přímo ani nepřímo zastávat odbornou funkci ani nést odpovědnost či mít zájem v žádném vertikálně integrovaném podniku či jeho části a ani ve vztahu k jeho ovládajícím podílníkům.

7.Kontrolor shody pravidelně podává ústní nebo písemné zprávy regulačnímu orgánu a má právo pravidelně podávat ústní nebo písemné zprávy dozorčímu orgánu provozovatele přenosové soustavy.

8.Kontrolor shody se může účastnit všech zasedání řídících nebo správních orgánů provozovatele přenosové soustavy a dozorčího orgánu a valného shromáždění. Kontrolor shody se účastní všech zasedání, která se zabývají těmito otázkami:

a)podmínkami přístupu k síti definovanými v [přepracovaném znění nařízení č. 714/2009 podle návrhu COM(2016)861/2], zejména pokud jde o sazby, služby přístupu třetích osob stran, přidělování kapacit a řešení nedostatku kapacity, transparentnost, vyvažování ð podpůrné služby ï a druhotné trhy;

b)projekty prováděnými s cílem provozovat, udržovat a rozvíjet přenosovou soustavu, včetně investic do vzájemného propojení a připojení;

c)pořizováním energie nebo jejím prodejem nutnými pro provoz přenosové soustavy.

9.Kontrolor shody sleduje, jak provozovatel přenosové soustavy plní ustanovení článku 4116.

10.Kontrolor shody má přístup ke všem důležitým údajům a do všech kanceláří provozovatele přenosové soustavy a ke všech informacím nezbytným pro plnění svých úkolů.

11.Dozorčí orgán může propustit kontrolora shody po předchozím souhlasu regulačního orgánu. Na žádost regulačního orgánu odvolá kontrolora shody z důvodů nedostatečné nezávislosti nebo odborné způsobilosti.

12.Kontrolor shody má přístup do kanceláří provozovatele přenosové soustavy bez předchozího ohlášení.

Článek 51 22
Rozvoj sítě a pravomoci k přijímání investičních rozhodnutí

1.Provozovatelé přenosovýché soustavy předkládají každoročně ð nejméně jednou za dva roky ï regulačnímu orgánu desetiletý plán rozvoje sítě založený na dosavadní a prognózované nabídce a poptávce po konzultaci všech příslušných zúčastněných stran. Tento plán rozvoje sítě obsahuje účinná opatření s cílem zajistit přiměřenost soustavy a bezpečnosti dodávek.

2.Desetiletý plán rozvoje sítě zejména:

a)určuje pro potřeby účastníků trhu, kterou hlavní přenosovou infrastrukturu je třeba vybudovat nebo modernizovat v průběhu příštích deseti let;

b)zahrnuje veškeré investice, o nichž již bylo rozhodnuto, a určuje nové investice, které musí být provedeny v příštích třech letech; a

c)stanovuje časový rámec pro všechny investiční projekty.

3.Při vypracovávání desetiletého plánu rozvoje sítě provede provozovatel přenosové soustavy přiměřené odhady o vývoji výroby, dodávek, ð skladování energie, ï spotřeby a výměn s jinými zeměmi, přičemž zohledňuje investiční plány regionálních sítí a sítí pro celoué Ö Unii Õ Společenství.

4.Regulační orgán konzultuje desetiletý plán rozvoje sítě se všemi skutečnými nebo potenciálními uživateli soustavy otevřeně a transparentně. Osoby nebo podniky, které se prohlašují za potencionální uživatele soustavy, mohou být požádány o předložení odůvodnění takových prohlášení. Regulační orgán zveřejní výsledky konzultačního procesu, zejména možnou potřebu investic.

5.Regulační orgán přezkoumá, zda desetiletý plán rozvoje sítě zahrnuje veškeré investiční potřeby, na které bylo poukázáno během konzultačního procesu, a zda je v souladu s nezávazným desetiletým plánem rozvoje sítě pro Ö celou Unii Õ celé Společenství (dále jen „plán rozvoje sítě pro Ö celou Unii Õ celé Společenství“), na který odkazuje [čl. 27 odst. 1 písm. b) 8 odst. 3 písm. b) přepracovaného znění nařízení č. 714/2009 podle návrhu COM(2016) 861/2]. Vyvstanou-li jakékoli pochybnosti o souladu s plánem rozvoje sítě na úrovni Společenství Ö pro celou Unii Õ, regulační orgán konzultuje agenturu. Regulační orgán může na provozovateli přenosové soustavy požadovat, aby svůj desetiletý plán rozvoje sítě změnil.

6.Regulační orgán sleduje a vyhodnocuje provádění desetiletého plánu rozvoje sítě.

7.V případech, kdy provozovatel přenosové soustavy, s výjimkou prvořadých důvodů mimo jeho kontrolu, neprovede investici, která měla být podle desetiletého plánu rozvoje sítě provedena v příštích třech letech, členské státy zajistí, aby se regulační orgán zavázal přijmout alespoň jedno z níže uvedených opatření, s cílem zajistit provedení dotyčné investice, pokud je tato investice na základě nejnovějšího desetiletého plánu rozvoje sítě stále relevantní:

a)požádat provozovatele přenosové soustavy o provedení daných investic, nebo

b)zorganizovat nabídkové řízení otevřené libovolným investorům týkající se dané investice, nebo

c)zavázat provozovatele přenosové soustavy, aby přijal navýšení kapitálu k financování nutných investic a umožnil nezávislým investorům účastnit se daného kapitálu.

Pokud regulační orgán využije svého oprávnění podle prvního pododstavce písm. b), může zavázat provozovatele přenosové soustavy, aby souhlasil s jedním nebo více z následujících opatření:

–financování jakoukoli třetí osobou,

–výstavbau jakoukoli třetí osobou,

–budování Ö dotčených Õ nových vlastních aktiv Ö provozovatelem samotným Õ, nebo

–provoz Ö dotčených Õ nových vlastních aktiv Ö provozovatelem samotným Õ.

Provozovatel přenosové soustavy poskytne investorům veškeré informace nutné pro uskutečnění investice, připojí nová aktiva k přenosové síti a obecně se vynasnaží co nejvíce podpořit provádění investičního projektu.

Příslušná finanční ujednání podléhají souhlasu regulačního orgánu.

8.Pokud regulační orgán využije svého oprávnění podle odst. 7 prvního pododstavce, jsou náklady daných investic pokryty odpovídajícími nařízeními v oblasti sazeb.

Ö Oddíl 4
Určení a certifikace provozovatelů přenosových soustav Õ

Článek 52 10
Určení a certifikace provozovatelů přenosovýché soustavy

1.Před schválením a určením podniku jako provozovatele přenosové soustavy je tento podnik certifikován postupy podle odstavců 4, 5 a 6 tohoto článku a článku 3 48 [přepracovaného znění nařízení č. 714/2009 podle návrhu COM(2016)861/2].

2.Členské státy schválí a určí jako provozovatele přenosovýché soustavy podniky, které vlastní přenosovou soustavu a které byly podle níže uvedeného certifikačního postupu certifikovány národním regulačním orgánem jako podniky splňující požadavky článku 43 9. Určení provozovatelů přenosovýché soustavy se oznámí Komisi a zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie.

3.Provozovatelé přenosovýché soustavy oznámí regulačnímu orgánu každou plánovanou transakci, která by si mohla vyžádat nové posouzení jejich souladu s požadavky článku 439.

4.Regulační orgány sledují, zda provozovatelé přenosovýché soustavy trvale splňují požadavky článku 439. K zajištění souladu s těmito požadavky zahájí certifikační postup:

a)na základě oznámení podaného provozovatelem přenosové soustavy podle odstavce 3;

b)z vlastního podnětu, pokud je jim známo, že plánovaná změna práv nebo vlivu ve vztahu k vlastníkům přenosovýché soustavy nebo provozovatelům přenosovýché soustavy může vést k porušení článku 439, nebo pokud mají důvod se domnívat, že k tomuto porušení mohlo dojít; nebo

c)na odůvodněnou žádost Komise.

5.Regulační orgány přijmou rozhodnutí o certifikaci provozovatele přenosové soustavy do čtyř měsíců ode dne oznámení podaného provozovatelem přenosové soustavy nebo ode dne žádosti Komise. Po uplynutí této lhůty se má za to, že certifikace byla udělena. Výslovné nebo implicitní rozhodnutí regulačního orgánu může nabýt účinnosti až po dokončení postupu stanoveného v odstavci 6.

6.Výslovné nebo implicitní rozhodnutí o certifikaci provozovatele přenosové soustavy oznámí regulační orgán neprodleně Komisie spolu s veškerými významnými informacemi, které se rozhodnutí týkají. Komise rozhoduje postupem podle [článku 348 přepracovaného znění nařízení č. 714/2009 podle návrhu COM(2016)861/2].

7.Regulační orgány a Komise mohou od provozovatelů přenosovýché soustavy a podniků vykonávajících funkci výroby nebo dodávek požadovat jakékoli informace významné pro plnění úkolů podle tohoto článku.

8.Regulační orgány a Komise zachovávají důvěrnost informací, které mají z obchodního hlediska citlivou povahu.

Článek 53 11
Certifikace ve vztahu ke třetím zemím

1.Žádá-li o certifikaci vlastník přenosové soustavy nebo provozovatel přenosové soustavy kontrolovaný osobou nebo osobami ze třetí země nebo třetích zemí, uvědomí o tom regulační orgán Komisi.

Regulační orgán rovněž Komisi neprodleně uvědomí o veškerých okolnostech, které by vedly k tomu, že osoba nebo osoby ze třetí země nebo třetích zemí získají nad přenosovou soustavou nebo provozovatelem přenosové soustavy kontrolu.

2.Provozovatel přenosové soustavy uvědomí regulační orgán o veškerých okolnostech, které by vedly k tomu, že osoba nebo osoby ze třetí země nebo třetích zemí získají nad přenosovou soustavou nebo provozovatelem přenosové soustavy kontrolu.

3.Regulační orgán přijme návrh rozhodnutí o certifikaci provozovatele přenosové soustavy nejpozději čtyři měsíce ode dne, kdy obdržel od provozovatele přenosové soustavy příslušné informace. Regulační orgán odmítne certifikaci provozovatele přenosové soustavy, pokud nebylo prokázáno:

a)že dotčený subjekt splňuje požadavky podle článku 439; a

b)u regulačního orgánu nebo jiného příslušného orgánu určeného členským státem, že udělení certifikace neohrozí bezpečnost dodávek energie v členském státě a Společenství Ö Unii Õ. Při posuzování této otázky regulační orgán nebo jiný určený příslušný orgán zohlední:

–práva a závazky Společenství Ö Unie Õ ve vztahu k těmto třetím zemím, které vyplývají z mezinárodního práva, včetně dohody uzavřené s jednou nebo několika třetími zeměmi, jíž je Společenství Ö Unie Õ smluvní stranou a jež se zabývá otázkami bezpečnosti dodávek energie;

–práva a závazky členského státu ve vztahu k těmto třetím zemím, které vyplývají z dohod uzavřených s těmito třetími zeměmi, pokud jsou tyto dohody v souladu s právem Společenství Ö Unie Õ; a

–jiné konkrétní skutečnosti a okolnosti daného případu a dotčené třetí země.

4.Regulační orgán o rozhodnutí, jakož i o všech příslušných informacích s ním souvisejících, neprodleně uvědomí Komisi.

5.Členské státy stanoví, že dříve než regulační orgán přijme rozhodnutí o certifikaci, regulační orgán nebo určený příslušný orgán uvedený v odst. 3 písm. b) požádá o stanovisko Komise ohledně toho, zda:

a)dotčený subjekt splňuje požadavky podle článku 439; a

b)udělení certifikace neohrozí bezpečnost dodávek energie do Společenství Ö Unie Õ.

6.Komise posoudí žádost podle odstavce 5 co nejdříve po obdržení. Do dvou měsíců po obdržení žádosti Komise poskytne stanovisko národnímuho regulačnímu orgánu nebo, v případě, že byla žádost předložena určeným příslušným orgánem, tomuto orgánu.

Při vypracovávání stanoviska může Komise požádat o vyjádření agenturu, dotčenýé členskýé státy nebo zainteresované strany. V takovém případě se dvouměsíční lhůta prodlouží na žádost Komise o další dva měsíce.

Pokud Komise ve lhůtách uvedených v prvním a druhém pododstavci stanovisko nevydá, má se za to, že nemá vůči rozhodnutí regulačního orgánu žádné námitky.

7.Při posuzování toho, zda kontrola ze strany osoby nebo osob ze třetí země nebo třetích zemí ohrozí bezpečnost dodávek energie do Společenství Ö Unie Õ, Komise zohlední:

a)konkrétní skutečnosti daného případu a dotčené třetí země nebo třetích zemí; a

b)práva a povinnosti Společenství Ö Evropské unie Õ ve vztahu k této třetí zemi nebo třetím zemím, které vyplývají z mezinárodního práva, včetně dohody uzavřené s jednou nebo několika třetími zeměmi, jíž je Společenství Ö Unie Õ smluvní stranou a jež se zabývá otázkami bezpečnosti dodávek.

8.Národní regulační orgán přijme do dvou měsíců od uplynutí lhůty uvedené v odstavci 6 konečné rozhodnutí o certifikaci. Při přijímání konečného rozhodnutí národní regulační orgán co nejvíce zohlední stanovisko Komise. Členské státy mají v každém případě právo odmítnout certifikaci, pokud udělení certifikace ohrozí bezpečnost dodávek energie členského státu nebo bezpečnost dodávek jiného členského státu. Pokud členskýé státy určily, že posouzení podle odst. 3 písm. b) provede jiný příslušný orgán podle odst. 3 písm. b), můžemohou požadovat, aby národní regulační orgán přijal konečné rozhodnutí v souladu s posouzením provedeným tímto příslušným orgánem. Konečné rozhodnutí národního regulačního orgánu a stanovisko Komise se zveřejní společně. Pokud se konečné rozhodnutí liší od stanoviska Komise, dotčený členský stát poskytne a zveřejní kromě tohoto rozhodnutí i jeho odůvodnění.

9.Tímto článkem není nijak dotčeno právo členských států vykonávat v souladu s právem Společenství Ö Unie Õ vnitrostátní právní kontrolu za účelem ochrany legitimních zájmů týkajících se veřejné bezpečnosti.

10. Komise může přijmout rámcové pokyny, které podrobně stanoví postup pro uplatňování tohoto článku. Tato opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky této směrnice jejím doplněním, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 46 odst. 2.

10.11. Tento článek se kromě odst. 3 písm. a) uplatňuje rovněž u členských států, které jsou předmětem výjimek podle článku 6644.

ò nový

Článek 54
Vlastnictví skladovacích zařízení a poskytování podpůrných služeb
ze strany provozovatelů přenosových soustav

1.Provozovatelé přenosových soustav nesmí vlastnit, spravovat ani provozovat zařízení pro skladování energie a nesmí přímo vlastnit ani nepřímo kontrolovat aktiva, která poskytují podpůrné služby.

2.Odchylně od odstavce 1 mohou členské státy provozovatelům přenosových soustav povolit vlastnit, spravovat nebo provozovat skladovací zařízení nebo aktiva poskytující nefrekvenční podpůrné služby, pokud jsou splněny tyto podmínky:

a)v otevřeném a transparentním výběrovém řízení nevyjádřily jiné osoby zájem o vlastnictví, kontrolu, správu nebo provozování takových zařízení, která nabízejí služby skladování a/nebo nefrekvenční podpůrné služby provozovateli přenosové soustavy;

b)taková zařízení nebo nefrekvenční podpůrné služby jsou pro provozovatele přenosových soustav nezbytné k tomu, aby mohli plnit své povinnosti podle této směrnice, pokud jde o efektivní, spolehlivý a bezpečný provoz přenosové soustavy, a nepoužívají se pro prodej elektřiny na trhu, a

c)regulační orgán posoudil nezbytnost této odchylky, přičemž zohlednil podmínky podle písmen a) a b) tohoto odstavce, a udělil svůj souhlas.

3.Rozhodnutí o udělení odchylky se oznamuje agentuře a Komisi společně s relevantními informacemi o žádosti a důvodech pro udělení odchylky.

4.Provozovatel přenosové soustavy v pravidelných intervalech nebo alespoň každých pět let provádí veřejnou konzultaci, pokud jde o potřebné služby skladování, aby posoudil potenciální zájem účastníků trhu o investování do takových zařízení, a v případě, že třetí osoby mohou dotčenou službu poskytovat nákladově efektivním způsobem, své vlastní činnosti v oblasti skladování ukončí.

ê 2009/72/ES (přizpůsobený)

KAPITOLA VII Oddíl 5
Oddělení účetnictví a jeho transparentnost

Článek 55 30
Právo na přístup k účetnictví

1.Členské státy nebo jimi určené příslušné orgány, včetně regulačních orgánů uvedených v článku 5735, mají právo na přístup k účetnictví elektroenergetických podniků uvedených v Ö podle Õ článku 5631, pokud je to nezbytné k plnění jejich úkolů.

2.Členské státy nebo jimi určené příslušné orgány, včetně regulačních orgánů uvedených v článku 34, musí zachovávat důvěrnost informací, které mají z obchodního hlediska citlivou povahu. Členské státy mohou upravit sdělování těchto informací, pokud je to nezbytné k plnění úkolů příslušných orgánů.

Článek 56 31
Oddělení účetnictví

1.Členské státy přijmou nezbytná opatření, aby účetnictví elektroenergetických podniků bylo vedeno v souladu s odstavci 2 a 3.

2.Elektroenergetické podniky bez ohledu na režim vlastnictví nebo právní formu vypracují, předloží k auditu a zveřejní své roční účetní závěrky v souladu s ustanoveními vnitrostátních právních předpisů o ročních účetních závěrkách kapitálových společností, přijatých podle Ö směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU 56 Õ čtvrté směrnice Rady 78/660/EHS ze dne 25. července 1978, založené na čl. 44 odst. 2 písm. g) 57 Smlouvy, o ročních účetních závěrkách některých forem společností 58 .

Podniky, které nemají zákonnou povinnost zveřejňovat své roční účetní závěrky, uchovávají jedno vyhotovení k dispozici pro veřejnost ve svém sídle.

3.Elektroenergetické podniky vedou ve svém vnitřním účetnictví odděleně své přenosové a distribuční činnosti tak, jak by to bylo požadováno, kdyby dotyčné činnosti prováděly samostatné podniky, s cílem zamezit diskriminaci, vzájemnému subvencování a narušování hospodářské soutěže. Vedou rovněž účetnictví, které může být konsolidované, o ostatních elektrizačních činnostech, které se netýkají přenosu ani distribuce. Do 1. července 2007 musí vést oddělené účetnictví pro činnosti v oblasti dodávek pro oprávněné zákazníky a pro neoprávněné zákazníky. Výnosy z vlastnictví přenosové nebo distribuční soustavy se v účetnictví vykazují odděleně. Případně vedou konsolidované účetnictví pro ostatní jiné než elektrizační činnosti. Vnitřní účetnictví zahrne rozvahu a výsledovku pro každou činnost.

4.Audit uvedený v odstavci 2 ověří zejména dodržování povinností zamezení diskriminace a vzájemného subvencování, uvedených v odstavci 3.

KAPITOLA VIII

ORGANIZACE PŘÍSTUPU DO SOUSTAVY

KAPITOLA VII IX
NÁRODNÍ REGULAČNÍ ORGÁNY

ê 2009/72/ES (přizpůsobený)

Článek 5735
Určení a nezávislost regulačních orgánů

1.Každý členský stát určí jediný národní regulační orgán na vnitrostátní úrovni.

2.Odstavcem 1 tohoto článku není dotčeno určení jiných regulačních orgánů na regionální úrovni v členských státech, pokud existuje jediný zástupce pro reprezentační a kontaktní účely na úrovni Společenství Ö Unie Õ v radě regulačních orgánů agentury v souladu s čl. 2214 odst. 1 [přepracovaného znění nařízení č. 713/2009 podle návrhu COM(2016) 863/2].

3.Odchylně od odstavce 1 tohoto článku může členský stát určit regulační orgány pro malé soustavy na geograficky samostatném území, které má v roce 2008 spotřebu menší než 3 % celkové spotřeby členského státu, jehož je součástí. To se nedotýká jmenování jediného zástupce pro reprezentační a kontaktní účely na úrovni Společenství Ö Unie Õ v radě regulačních orgánů Agentury pro spolupráci energetických regulačních orgánů v souladu s [čl. 22 14 odst. 1 přepracovaného znění nařízení č. 713/2009 podle návrhu COM(2016) 863/2].

4.Členské státy zaručí nezávislost regulačního orgánu a zajistí, aby své pravomoci vykonával nestranně a transparentně. Za tímto účelem členské státy zajistí, aby při plnění regulačních úkolů stanovených touto směrnicí a souvisejícími právními předpisy regulační orgán:

a)byl právně odlišný od jakéhokoli jiného veřejnoprávního nebo soukromoprávního subjektu a na něm funkčně nezávislý,

b)zajistil, aby jeho zaměstnanci a osoby odpovědné za jeho řízení

i)jednali nezávisle na jakémkoli tržním zájmu a

ii)při plnění svých regulačních úkolů nevyhledávali ani nepřijímali přímé pokyny od vlády nebo jiného veřejnoprávního nebo soukromoprávního subjektu. Tímto požadavkem není dotčenao případná úzká spolupráce s jinými příslušnými vnitrostátními orgány nebo všeobecné politické pokyny vydané příslušnou vládou a které se netýkají regulačních pravomocí a povinností podle článku 5937.

5.Za účelem ochrany nezávislosti regulačních orgánů členské státy zejména zajistí, aby:

a)regulační orgán mohl přijímat samostatná rozhodnutí nezávisle na jakémkoli politickém subjektu a měl samostatné roční rozpočtové prostředky, autonomii při plnění přiděleného rozpočtu a odpovídající lidské i finanční zdroje pro výkon svých povinností; a

b)členové rady regulačního orgánu nebo – pokud regulační orgán radu nemá – nejvyššího vedení regulačního orgánu byli jmenováni na pevně stanovenou dobu v délce pěti až sedmi let, kterou lze jednou obnovit.;

ò nový

c)členové rady regulačního orgánu nebo – pokud regulační orgán radu nemá – nejvyššího vedení regulačního orgánu byli jmenováni na základě objektivních, transparentních a zveřejněných kritérií v nezávislém a nestranném řízení, které zajistí, že uchazeči mají pro každou relevantní pozici v národním regulačním orgánu potřebnou kvalifikaci a zkušenosti a že se konají parlamentní slyšení;

d)byla zavedena ustanovení o konfliktu zájmů a aby povinnost mlčenlivosti členů rady regulačního orgánu nebo – pokud regulační orgán radu nemá – nejvyššího vedení regulačního orgánu pokračovala i po skončení jejich mandátu;

e)členové rady regulačního orgánu nebo – pokud regulační orgán radu nemá – nejvyššího vedení regulačního orgánu mohli být odvoláni pouze na základě určených transparentních kritérií.

ê 2009/72/ES

Pokud jde o první pododstavec písm. b), členské státy zajistí vhodný rotační systém pro radu nebo nejvyšší vedení. Členy rady nebo nejvyššího vedení, pokud regulační orgán radu nemá, je během jejich funkčního období možné z funkce odvolat jen v případě, že již neplní podmínky stanovené v tomto článku nebo se dopustili pochybení podle vnitrostátního práva.

ê 2009/72/ES (přizpůsobený)

ð nový

Článek 5836
Obecné cíle regulačního orgánu

Při plnění regulačních úkolů stanovených v této směrnici přijme regulační orgán v rámci svých povinností a pravomocí stanovených v článku 5937, a to případně v úzké konzultaci s dalšími příslušnými vnitrostátními orgány, včetně orgánů pro hospodářskou soutěž ð a orgánů sousedních zemí, včetně třetích zemí ï, a aniž jsou dotčeny jejich pravomoci, veškerá přiměřená opatření k dosažení těchto cílů:

a)podpora – v úzké spolupráci s agenturou, regulačními orgány ostatních členských států a s Komisí – konkurenceschopného, ð flexibilního, ï bezpečného a ekologicky udržitelného vnitřního trhu s elektřinou v rámci Společenství Ö Unie Õ a otevření účinného otevření trhu pro všechny zákazníky a dodavatele ve Společenství Ö Unii Õ a zajištění náležitých podmínek pro to, aby elektroenergetické sítě fungovaly efektivně, spolehlivě a zohledňovaly dlouhodobé cíle;

b)rozvoj konkurenceschopných a řádně fungujících regionálních ð přeshraničních ï trhů v rámci Společenství Ö Unie Õ za účelem dosažení cíle uvedeného v písmenu a);

c)odstranění překážek bránících obchodování s elektřinou mezi členskými státy, mimo jiné rozvoj vhodných přeshraničních přenosových kapacit k uspokojení poptávky a posilování integrace vnitrostátních trhů, což může usnadnit toky elektřiny po celém Společenství Ö Unii Õ;

d)pomoc v úsilí o rozvoj bezpečných, spolehlivých a efektivních nediskriminačních soustav orientovaných na spotřebitele při nejnižších možných nákladech, podpora přiměřenosti soustav a v souladu s cíli všeobecné energetické politiky i podpora energetické účinnosti a integrace výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie s malou i velkou kapacitou a distribuované výroby jak v přenosových, tak v distribučních sítích ð , jakož i podpora jejich provozu ve vztahu k ostatním energetickým sítím – plynárenským nebo tepelným ï;

e)usnadnění přístupu nové výrobní kapacity ð a zařízení pro skladování energie ï k síti, zejména odstranění překážek, které by mohly bránit přístupu nových subjektů vstupujících na trh a elektřině z obnovitelných zdrojů energie;

f)zajištění toho, aby byly provozovatelům a uživatelům soustav poskytovány vhodné pobídky, jak krátkodobě, tak dlouhodobě, ke zvyšování výkonnosti soustav ð , zejména energetické účinnosti, ï a k podpoře integrace trhu;

g)zajištění toho, aby pro zákazníky bylo přínosem účinné fungování příslušného vnitrostátního trhu, podpora účinné hospodářské soutěže a zabezpečení ochrany spotřebitele;

h)pomoc při dosahování vysokých standardů univerzální a veřejné služby ve vztahu k dodávkám elektřiny, přispívání k ochraně zranitelných zákazníků a ke slučitelnosti postupů při výměně údajů potřebných pro přechod zákazníka k novému dodavateli.

Článek 59 37
Povinnosti a pravomoci regulačního orgánu

1.Regulační orgán má tyto povinnosti:

a)stanovovat nebo schvalovat sazby za přenos nebo distribuci nebo Ö a Õ příslušné metodiky jejich výpočtu, a to při dodržování transparentních kritérií;

b)zajistit, aby provozovatelé přenosovýché a distribučních soustavy a případně příslušní vlastníci soustavy, jakož i všechny elektroenergetické podniky ð a další účastníci trhu ï plnili své povinnosti vyplývající z této směrnice ð , z [přepracovaného znění nařízení č. 714/2009 podle návrhu COM(2016) 861/2], z kodexů sítě přijatých podle článku 54 a 55 [přepracovaného znění nařízení č. 714/2009 podle návrhu COM(2016) 861/2], z rámcových pokynů přijatých podle článku 57 [přepracovaného znění nařízení č. 714/2009 podle návrhu COM(2016) 861/2] ï a z dalších příslušných právních předpisů Společenství Ö Unie Õ, včetně těch, které se týkají přeshraničních otázek;

ò nový

c)schvalovat produkty a postup získávání, pokud jde o nefrekvenční podpůrné služby;

d)provádět kodexy sítě a rámcové pokyny přijaté podle článků 54 až 57 [přepracovaného znění nařízení č. 714/2009 podle návrhu COM(2016) 861/2] prostřednictvím vnitrostátních opatření nebo, je-li to zapotřebí, koordinovaných regionálních nebo celounijních opatření;

ê 2009/72/ES

ð nový

e)c) spolupracovat na přeshraničních otázkách s regulačním orgánem nebo orgány příslušných členských států a s agenturou ð , zejména prostřednictvím účasti na činnosti rady regulačních orgánů agentury podle článku 22 [přepracovaného znění nařízení č. 713/2009 podle návrhu COM(2016) 863/2] ï;

f)d) dodržovat a provádět jakákoli relevantní právně závazná rozhodnutí agentury a Komise;

ò nový

g)zajistit, aby byly v maximální míře zpřístupněny kapacity propojovacích vedení v souladu s článkem 14 [přepracovaného znění nařízení č. 714/2009 podle návrhu COM(2016) 861/2];

ê 2009/72/ES (přizpůsobený)

h)c) každoročně podávat příslušným orgánům členských států, agentuře a Komisi zprávu o činnosti a plnění svých povinností. Tato zpráva obsahuje přijatá opatření a dosažené výsledky ve vztahu k jednotlivým úkolům uvedeným v tomto článku;

i)f) zabezpečit, aby nedocházelo k žádným vzájemným subvencím mezi přenosovými, distribučními a dodavatelskými činnostmi;

j)g) sledovat investiční plány provozovatelů přenosovýché soustavy a posuzovat ve své výroční zprávě investiční plány provozovatelů přenosovýché soustavy, pokud jde o jejich soulad s plánem rozvoje sítí pro celé Společenství Ö sítě pro celou Unii Õ uvedeným v čl. 8 odst. 3 27 odst. 1 písm. b) [přepracovaného znění nařízení č. 714/2009 podle návrhu COM(2016) 861/2] nařízení (ES) č. 714/2009; toto posouzení může obsahovat doporučení na změnu těchto investičních plánů;

ò nový

k)měřit výkonnost provozovatelů přenosových soustav a provozovatelů distribučních soustav, pokud jde o rozvoj inteligentní sítě, která podporuje energetickou účinnost a integraci energie z obnovitelných zdrojů, na základě omezeného souboru ukazatelů na úrovni Unie a každé dva roky zveřejnit národní zprávu včetně doporučení pro zlepšení tam, kde je to nutné;

ê 2009/72/ES (přizpůsobený)

ð nový

l)h) stanovovat nebo schvalovat standardy a požadavky na kvalitu služeb a dodávek nebo přispívat k jejímu dosažení spolu s ostatními příslušnými orgány, a dále sledovat dodržování pravidel pro bezpečnost a spolehlivost sítě a přezkoumávat dosažené výsledky v této oblasti a dále stanovovat nebo schvalovat standardy a požadavky na kvalitu služeb a dodávek nebo přispívat k jejímu dosažení spolu s ostatními příslušnými orgány;

m)i) sledovat úroveň transparentnosti, včetně velkoobchodních cen, a zajistit, aby elektroenergetické podniky dodržovaly povinnost transparentnosti;

n)j) sledovat stupeň a účinnost otevřenosti trhu a stupeň hospodářské soutěže na velkoobchodní a maloobchodní úrovni, včetně burz pro obchodování s elektřinou, cen pro zákazníky v domácnostech včetně systémů placení záloh, počtu případů přechodu k jinému dodavateli, počtu případů odpojení, poplatků za údržbu a její provádění a stížností zákazníků v domácnostech, jakož i jakákoli narušení nebo omezení hospodářské soutěže, včetně poskytování veškerých relevantních informací a a upozorňování příslušných orgánů pro hospodářskou soutěž na veškeré relevantní případy;

o)k) sledovat výskyt omezujících smluvních podmínek, včetně výhradních doložek, které mohou bránit velkým zákazníkům mimo domácnosti souběžně uzavírat smlouvy s více dodavateli nebo mohou omezit tuto jejich možnost a případně informovat o této praxi vnitrostátní orgány pro hospodářskou soutěž;

l) respektovat smluvní svobodu, pokud jde o smlouvy na přerušitelné dodávky a o dlouhodobé smlouvy, jestliže jsou slučitelné s právními předpisy Společenství a vnitrostátními právními předpisy a jsou v souladu s politikami Společenství;

p)m) sledovat čas, který provozovatelé přenosovýché a distribučních soustavy potřebují na provedení připojení a oprav;

q)n) napomáhat spolu s ostatními příslušnými orgány při zajišťování účinnosti a prosazování opatření na ochranu spotřebitele, včetně opatření stanovených v příloze I;

r)o) zveřejňovat alespoň jednou ročně doporučení o souladu dodavatelských cen s článkem 5 3 a předávat je případně orgánům pro hospodářskou soutěž;

s)p) zajišťovat přístup k údajům o spotřebě zákazníků, umožnění dobrovolného používání snadno srozumitelného harmonizovaného formátu na vnitrostátní úrovni pro údaje o spotřebě a rychlý přístup všech zákazníků k těmto údajům podle Ö článků 23 a 24 Õ přílohy A písm. h);

t)q) sledovat provádění pravidel, která se týkají úlohy a povinností provozovatelů přenosovýché soustavy, provozovatelů distribučních soustavy, dodavatelů a zákazníků a dalších účastníků trhu podle [přepracovaného znění nařízení č. 714/2009 podle návrhu COM(2016) 861/2] nařízení (ES) č. 714/2009;

u)r) sledovat investice do výrobních ð a skladovacích ï kapacit ve vztahu k bezpečnosti dodávek;

v)s) sledovat technickou spolupráci mezi provozovateli přenosovýché soustavy Společenství Ö Unie Õ a třetích zemí;

t) sledovat provádění ochranných opatření uvedených v článku 42; a

w)přispívat ke slučitelnosti postupů pro výměnu údajů týkajících se nejvýznamnějších procesů na trhu na regionální úrovni.;

ò nový

y)sledovat dostupnost srovnávacích internetových stránek, včetně srovnávacích nástrojů splňujících kritéria stanovená v článku 14 a příloze I.

ê 2009/72/ES

2.Pokud je to v některém členském státě stanoveno, mohou být povinnosti sledování uvedené v odstavci 1 prováděny jinými orgány než regulačními orgány. V takovém případě se informace, které jsou výsledkem takového sledování, zpřístupní co nejdříve regulačnímu orgánu.

Aniž jsou dotčeny konkrétní pravomoci regulačního orgánu a v souladu se zásadou lepší právní úpravy, si regulační orgán při výkonu povinností uvedených v odstavci 1 zachovává svou nezávislost, a je-li to vhodné, konzultuje s provozovateli přenosovýché soustavy a případně úzce spolupracuje s jinými relevantními vnitrostátními orgány.

Žádné schválení ze strany regulačního orgánu nebo agentury podle této směrnice nebrání tomu, aby v budoucnu regulační orgán v řádně odůvodněných případech použil své pravomoci podle tohoto článku nebo aby jakýkoli jiný příslušný orgán nebo Komise uložily sankce.

ê 2009/72/ES (přizpůsobený)

ð nový

3. 4. Členské státy zajistí, aby regulačním orgánům byly uděleny pravomoci, které jim umožní účinně a rychle plnit povinnosti uvedené v Ö tomto článku Õ odstavcích 1, 3 a 6. Za tímto účelem má regulační orgán alespoň tyto pravomoci:

a)vydávat závazná rozhodnutí týkající se elektroenergetických podniků;

b)provádět šetření týkající se fungování trhů s elektřinou a rozhodovat o jakýchkoli nutných a přiměřených opatřeních na podporu účinné hospodářské soutěže a zajištění řádného fungování trhu a ukládat tato opatření. Pokud je to vhodné, má regulační orgán rovněž pravomoc spolupracovat při provádění šetření souvisejících s právními předpisy o hospodářské soutěži s vnitrostátním orgánem pro hospodářskou soutěž a regulačními orgány pro finanční trhy nebo Komisí;

c)vyžadovat od elektroenergetických podniků jakékoli informace, jež jsou důležité pro plnění jeho úkolů, včetně odůvodnění odmítnutí povolit přístup třetím stranám osobám, a jakékoli informace o opatřeních nezbytných pro posílení sítě;

d)ukládat účinné, přiměřené a odrazující sankce elektroenergetickým podnikům, které neplní své povinnosti vyplývající z této směrnice nebo z jakýchkoli relevantních právně závazných rozhodnutí regulačního orgánu nebo agentury, nebo uložení takových sankcí navrhnout příslušnému soudu. To zahrnuje pravomoci ukládat nebo navrhovat uložení sankcí až do výše 10 % ročního obratu provozovatele přenosové soustavy vůči provozovateli přenosové soustavy nebo až do výše 10 % ročního obratu vertikálně integrovaného podniku vůči vertikálně integrovanému podniku za případné neplnění příslušných povinností podle této směrnice; a

e)mít odpovídající pravomoci k provádění šetření a řešení sporů podle odstavců 11 a 12 čl. 60 odst. 2 a 3.

4.3. Je-li podle článku 44 13 určen nezávislý provozovatel soustavy, musí regulační orgán vedle povinností, které má plnit podle odstavce 1 a 3 tohoto článku, rovněž:

a)sledovat dodržování povinností, které pro vlastníka přenosové soustavy a nezávislého provozovatele soustavy vyplývají z tohoto článku, a v souladu s odst. 3 4 písm. d) ukládat sankce za jejich nedodržení;

b)sledovat vztahy a komunikaci mezi nezávislým provozovatelem soustavy a vlastníkem přenosové soustavy s cílem zajistit, aby nezávislý provozovatel soustavy plnil své povinnosti, a zejména schvalovat smlouvy a jednat jako orgán pro řešení sporů mezi nezávislým provozovatelem soustavy a vlastníkem přenosové soustavy, pokud jde o případné stížnosti podané kteroukoli ze stran podle odstavce 11;

c)aniž je dotčen postup podle čl. 4413 odst. 2 písm. c), ve vztahu k prvnímu desetiletému plánu rozvoje sítě schvalovat investiční plány a víceletý plán rozvoje sítě předkládaný ð nejméně jednou za dva roky ï každoročně nezávislým provozovatelem soustavy;

d)zajistit, aby sazby za přístup do sítě vybírané nezávislými provozovateli soustavy zahrnovaly odměnu pro vlastníka nebo vlastníky sítě, která je přiměřená užívání aktiv dané sítě a jakýmkoli novým investicím do těchto aktiv, pokud jsou vynaloženy hospodárně a efektivně;

e)mít pravomoc provádět inspekce, včetně neohlášených inspekcí, v prostorách vlastníka přenosové soustavy a nezávislého provozovatele soustavy;

f)sledovat využívání poplatků za přetížení vybraných nezávislými provozovateli soustav podle [čl. 17 odst. 216 odst. 6 přepracovaného znění nařízení č. 714/2009 podle návrhu COM(2016) 861/2].

5.Pokud byl určen provozovatel přenosové soustavy v souladu s kapitolou VI oddílem 3V, musí mít regulační orgán kromě povinností a pravomocí podle odstavců 1 a 3 4 tohoto článku alespoň tyto povinnosti a pravomoci:

a)ukládat sankce v souladu s odst. Ö 3 Õ 4 písm. d) za diskriminační chování ve prospěch vertikálně integrovaného podniku;

b)sledovat komunikaci mezi provozovatelem přenosové soustavy a vertikálně integrovaným podnikem s cílem zajistit, aby provozovatel přenosové soustavy plnil své povinnosti;

c)vystupovat jako orgán pro řešení sporů mezi vertikálně integrovaným podnikem a provozovatelem přenosové soustavy, pokud jde o jakoukoli stížnost podle čl. 60 odst. 2odstavce 11;

d)sledovat obchodní a finanční vztahy, včetně půjček mezi vertikálně integrovaným podnikem a provozovatelem přenosové soustavy;

e)schvalovat veškeré obchodní a finanční dohody mezi vertikálně integrovaným podnikem a provozovatelem přenosové soustavy za předpokladu, že tyto dohody jsou v souladu s tržními podmínkami;

f)požadovat odůvodnění ze strany vertikálně integrovaného podniku, pokud obdrží oznámení od kontrolora shody v souladu s čl. 5021 odst. 4. Toto odůvodnění musí obsahovat zejména důkazní materiály o tom, že nenastalo žádné diskriminační chování zvýhodňující vertikálně integrovaný podnik;

g)provádět inspekce, včetně neohlášených inspekcí, v kancelářích a zařízeních vertikálně integrovaného podniku a provozovatele přenosové soustavy;

h)zadat všechny nebo konkrétní úkoly provozovatele přenosové soustavy nezávislému provozovateli soustavy jmenovanému v souladu s článkem 4413 v případě trvalého neplnění povinností podle této směrnice ze strany provozovatele přenosové soustavy, zejména v případě opakovaného diskriminačního chování ve prospěch vertikálně integrovaného podniku.

6.ð Kromě případů, kdy je pro stanovování a schvalování podmínek nebo metodik pro provádění kodexů sítě a rámcových pokynů podle kapitoly VII [přepracovaného znění nařízení č. 714/2009 podle návrhu COM(2016) 861/2] vzhledem k jejich koordinované povaze příslušná agentura, jak stanoví čl. 5 odst. 2 [přepracovaného znění nařízení č. 713/2009 podle návrhu COM(2016) 863/2], ï jsou rRegulační orgány jsou příslušné pro stanovování nebo schvalování alespoň ð vnitrostátních ï metodik používaných pro výpočet nebo stanovení podmínek s dostatečným předstihem předtím, než vstoupí v platnost, pro

a)připojení a přístup k vnitrostátním sítím, včetně sazeb za přenos a distribuci nebo jejich metodiky výpočtu, přičemž tyto sazby nebo metodiky musí umožňovat provádění nezbytných investic do sítí tak, aby díky těmto investicím bylo možné zabezpečit rentabilitu sítí;

b)poskytování vyrovnávacích ð podpůrných ï služeb, které jsou realizovány co nejhospodárněji a poskytují vhodné podněty pro uživatele sítě, aby vyrovnali svůj vstup a odběr. Vyrovnávací ð Podpůrné ï služby musí být poskytovány spravedlivým a nediskriminačním způsobem a vycházet z objektivních kritériích; a

c)přístup k přeshraničním infrastrukturám, včetně postupů pro přidělování kapacity a řízení přetížení.

7.Metodiky či podmínky uvedené v odstavci 6 jsou zveřejňovány.

8. Při stanovování nebo schvalování sazeb nebo metodik výpočtu a vyrovnávacích služeb musí regulační orgány zajistit, aby byly provozovatelům přenosové a distribuční soustavy poskytnuty přiměřené pobídky, jak krátkodobě, tak dlouhodobě, pro zvyšování účinnosti, podporu integrace trhu a bezpečnosti dodávek a souvisejících výzkumných činností.

ò nový

8.Regulační orgány s cílem zvýšit transparentnost trhu a poskytnout všem zainteresovaným stranám všechny potřebné informace, rozhodnutí nebo návrhy rozhodnutí, které se týkají sazeb za přenos a distribuci, uvedené v čl. 60 odst. 3 zpřístupní účastníkům trhu podrobnou metodiku a související náklady použité pro výpočet příslušných síťových tarifů.

ê 2009/72/ES (přizpůsobený)

9.Regulační orgány sledují řízení přetížení ve vnitrostátních přenosových elektroenergetických sítích, včetně propojovacíchho vedení, a provádění pravidel pro řízení přetížení. Za tímto účelem předkládají provozovatelé přenosovýché soustavy nebo subjekty působící na trhu svá pravidla pro řízení přetížení, včetně přidělování kapacity, národním regulačním orgánům. Národní regulační orgány mohou požadovat změny těchto pravidel.

ê 2009/72/ES (přizpůsobený)

ð nový

Článek 60 37
Ö Rozhodnutí a stížnosti Õ

1.10. Regulační orgány mají právo požádat v případě potřeby provozovatele přenosovýché a distribučních soustavy, aby změnili podmínky, včetně sazeb nebo metodik výpočtu uvedených v tomto článku Ö 59 Õ, tak, aby byly přiměřené a používaly se nediskriminačním způsobem ð v souladu s článkem 16 [přepracovaného znění nařízení č. 714/2009 podle návrhu COM(2016) 861/2] ï. Pokud dojde při stanovování sazeb za přenos a distribuci ke zpoždění, jsou regulační orgány oprávněny stanovit nebo schválit prozatímní sazby za přenos a distribuci nebo metodiky a rozhodnout o přiměřených kompenzačních opatřeních, pokud se konečné sazby za přenos a distribuci nebo metodiky od těchto prozatímních sazeb Ö nebo metodik Õ liší.

2.11. Každá osoba, která je nespokojena s provozovatelem přenosové nebo distribuční soustavy v souvislosti s povinnostmi daného provozovatele podle této směrnice, může podat stížnost regulačnímu orgánu, který jako orgán pro řešení sporů vydá rozhodnutí do dvou měsíců po obdržení stížnosti. Tuto lhůtu je možné prodloužit o dva měsíce, pokud regulační orgán požaduje další informace. Tuto prodlouženou lhůtu je možné Ö se souhlasem stěžovatele Õ dále prodloužit po dohodě se stěžovatelem. Rozhodnutí regulačního orgánu má závazný účinek, pokud není zrušeno v rámci odvolání.

3.12. Každá osoba, které se to týká a která má právo si stěžovat na rozhodnutí o metodikách přijaté podle tohoto článku Ö 59 Õ, nebo má-li regulační orgán konzultační povinnost ohledně navrhovaných sazeb nebo metodik, může podat stížnost s ohledem na přezkoumání rozhodnutí ve lhůtě nejvýše dvou měsíců od zveřejnění rozhodnutí nebo návrhu rozhodnutí nebo v kratší lhůtě stanovené členskými státy. Tato stížnost nemá odkladný účinek.

4.13. Členské státy vytvoří vhodné a účinné mechanismy pro regulaci, kontrolu a transparentnost tak, aby zabránily veškerému zneužívání dominantního postavení a bezohlednému chování, zejména ke škodě spotřebitelů. Tyto mechanismy berou v úvahu ustanovení Smlouvy, a zejména její článek 102 82.

5.14. Členské státy zajistí, aby v souladu s vnitrostátním právem byla přijata vhodná opatření, včetně správních opatření nebo trestních řízení proti odpovědným fyzickým nebo právnickým osobám, pokud nejsou dodržena pravidla o důvěrnosti stanovená touto směrnicí.

6.15. Stížnosti uvedené v odstavcích 11 2 a 312 se podávají, aniž je dotčen výkon práva na opravný prostředek podle práva Společenství Ö Unie Õ nebo práva členských států.

7.16. Rozhodnutí přijímaná regulačními orgány musí být řádně odůvodněná a oprávněná, aby byl možný jejich soudní přezkum. Tato rozhodnutí se zpřístupní veřejnosti při zachování důvěrnosti informací, které mají z obchodního hlediska citlivou povahu.

8.17. Členské státy zajistí, aby na vnitrostátní úrovni existovaly vhodné mechanismy, v jejichž rámci má strana, které se rozhodnutí regulačního orgánu týká, právo podat opravný prostředek k subjektu, který je na zúčastněných stranách a jakékoli vládě nezávislý.

Článek 6138
Ö Regionální spolupráce mezi regulačními orgány, pokud jde o Õ Regulační režim pro přeshraniční otázky

1.Regulační orgány úzce spolupracují a vzájemně se konzultují ð , zejména v rámci agentury, ï a poskytují si navzájem i agentuře jakékoli informace nezbytné pro plnění svých úkolů podle této směrnice. U předávaných informací zajistí přijímající orgán stejnou úroveň důvěrnosti, jaká je vyžadována od orgánu, který informaci poskytl.

2.Regulační orgány spolupracují přinejmenším na regionální úrovni s cílem:

a)podporovat tvorbu provozních ujednání vedoucích k umožnění optimálního řízení sítě, podpoře společných burz pro obchodování elektřinou a k přidělování přeshraničních kapacit a s cílem umožnit odpovídající úroveň propojovací kapacity, mimo jiné prostřednictvím nových propojení, v rámci regionu a mezi regiony, s cílem umožnit rozvoj účinné hospodářské soutěže a zlepšení bezpečnosti dodávek, aniž by docházelo k diskriminaci mezi dodavatelskými podniky z různých členských států;

ò nový

b)koordinovat společný dohled nad subjekty, které vykonávají funkce na regionální úrovni;

c)ve spolupráci s ostatními dotčenými orgány koordinovat společný dohled nad posuzováním vnitrostátní, regionální a celoevropské přiměřenosti;

ê 2009/72/ES (přizpůsobený)

ð nový

d)koordinovat vypracování všech kodexů sítě Ö a rámcových pokynů Õ pro příslušné provozovatele přenosovýché soustavy a další účastníky na trhu; a

e)koordinovat vypracování pravidel pro řízení přetížení.

3.Národní regulační orgány jsou oprávněny uzavírat dohody o vzájemné spolupráci za účelem rozvoje spolupráce v oblasti regulace.

4.Opatření uvedená v odstavci 2 se provádějí podle potřeby v úzké konzultaci s dalšími příslušnými vnitrostátními orgány a aniž jsou dotčeny konkrétní pravomoci těchto vnitrostátních orgánů.

5.Komise může přijmout Ö má pravomoc přijímat Õ ð akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 67 za účelem stanovení ï rámcovýché pokynůy ohledně rozsahu povinností regulačních orgánů týkajících se vzájemné spolupráce a spolupráce s agenturou. Tato opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky této směrnice jejím doplněním, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 46 odst. 2.

ò nový

Článek 62
Povinnosti a pravomoci regulačních orgánů, pokud jde o regionální operační střediska

1.Regionální regulační orgány v zeměpisné oblasti, kde je zřízeno regionální operační středisko, v úzké koordinaci mezi sebou navzájem:

a)schvalují stanovy a jednací řád;

b)schvalují roční rozpočet;

c)schvalují postup rozhodování na základě spolupráce;

d)posuzují, zda má regionální operační středisko potřebné kompetence, zdroje a nestrannost, aby mohlo nezávisle plnit svěřené funkce a úkoly, včetně mechanismů v oblasti bezpečnosti, odpovědnosti a kontingencí;

e)zajišťují, aby středisko plnilo povinnosti podle této směrnice a dalších příslušných právních předpisů Unie, zejména pokud jde o přeshraniční otázky;

f)sledují výkon svých funkcí a podávají o tom každoročně zprávu agentuře.

2.Členské státy zajistí, aby regulačním orgánům byly uděleny pravomoci, které jim umožní účinně a rychle plnit povinnosti uvedené v odstavci 1. Za tímto účelem mají regulační orgány alespoň tyto pravomoci:

a)požadovat od regionálních operačních středisek informace;

b)provádět inspekce, včetně neohlášených inspekcí, v prostorách regionálních operačních středisek;

c)vydávat společná rozhodnutí závazná pro regionální operační střediska.

ê 2009/72/ES (přizpůsobený)

ð nový

Článek 63 39
Dodržování ð kodexů sítě a ï rámcových pokynů

1.Kterýkoli regulační orgán a Komise si mohou vyžádat stanovisko agentury k tomu, zda je rozhodnutí regulačního orgánu v souladu s ð kodexy sítě a ï rámcovými pokyny uvedenými v této směrnici nebo v Ö kapitole VII Õ [přepracovaného znění nařízení č. 714/2009 podle návrhu COM(2016) 861/2]nařízení (ES) č. 714/2009.

2.Agentura poskytne do tří měsíců ode dne přijetí žádosti své stanovisko regulačnímu orgánu, který si jej vyžádal, nebo případně Komisi a rovněž regulačnímu orgánu, který dotyčné rozhodnutí vydal.

3.Pokud se regulační orgán, který rozhodnutí vydal, neřídí stanoviskem agentury do čtyř měsíců ode dne, kdy jej obdržel, uvědomí o tom agentura Komisi.

4.Kterýkoli regulační orgán může Komisi uvědomit, má-li za to, že rozhodnutí důležité pro přeshraniční obchod přijaté Ö jiným Õ regulačním orgánem není v souladu s ð kodexy sítě a ï rámcovými pokyny uvedenými v této směrnici nebo v Ö kapitole VII Õ [přepracovaného znění nařízení č. 714/2009 podle návrhu COM(2016) 861/2]nařízení (ES) č. 714/2009, a to do dvou měsíců ode dne tohoto rozhodnutí.

5.Pokud Komise do dvou měsíců poté, co ji uvědomila agentura v souladu s odstavcem 3 nebo regulační orgán v souladu s odstavcem 4, nebo z vlastního podnětu do tří měsíců ode dne rozhodnutí shledá, že dané rozhodnutí určitého regulačního orgánu vyvolává vážné pochybnosti z hlediska jeho souladu s ð kodexy sítě a ï rámcovými pokyny uvedenými v této směrnici nebo v Ö kapitole VII Õ [přepracovaného znění nařízení č. 714/2009 podle návrhu COM(2016)861/2] nařízení (ES) č. 714/2009, může Komise rozhodnout o dalším projednání dané věci. V takovém případě vyzve regulační orgán a účastníky řízení před regulačním orgánem, aby předložili připomínky.

6.Pokud se Komise rozhodla danou věc dále projednat, nejpozději do čtyř měsíců ode dne přijetí tohoto rozhodnutí vydá konečné rozhodnutí:

a)nevznášet námitky proti rozhodnutí regulačního orgánu; nebo

b)vyžadující, aby dotčený regulační orgán zrušil své rozhodnutí, má-li za to, že nebyly dodrženy ð kodexy sítě a ï rámcové pokyny.

7.Pokud Komise nepřijala rozhodnutí o dalším projednání dané věci nebo konečné rozhodnutí ve lhůtách stanovených v odstavcích 5 a 6, má se za to, že proti rozhodnutí regulačního orgánu nevznesla námitky.

8.Regulační orgán naplní rozhodnutí Komise vyžadující zrušení jeho rozhodnutí do dvou měsíců a uvědomí o tom Komisi.

9.Komise může přijmout Ö má pravomoc přijímat Õ ð akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 67 za účelem stanovení ï rámcovýché pokynůy, které podrobně stanoví postup pro uplatňování tohoto článku. Tato opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky této směrnice jejím doplněním, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 46 odst. 2.

Článek 64 40
Vedení záznamů

1.Členské státy vyžadují, aby dodavatelské podniky uchovávaly pro potřeby vnitrostátních orgánů, včetně národního regulačního orgánu, vnitrostátních orgánů pro hospodářskou soutěž a Komise, pro plnění jejich úkolů alespoň po dobu pěti let náležité údaje týkající se všech transakcí podle smluv na dodávky elektřiny a deriváty na elektřinu s velkoodběrateli a provozovateli přenosovýché soustavy.

2.Údaje musí obsahovat podrobnosti o vlastnostech příslušných transakcí, jako například pravidla upravující trvání, dodání a vypořádání, množství, data a časy uskutečnění a ceny transakcí a informace k identifikaci dotčeného velkoodběratele, jakož i stanovené podrobnosti o všech nevypořádaných smlouvách na dodávky elektřiny a derivátech na elektřinu.

3.Regulační orgán může rozhodnout, že části těchto informací poskytne účastníkům trhu, ovšem za podmínky, že se nezveřejní informace, které mají z obchodního hlediska citlivou povahu a které se týkají jednotlivých účastníků trhu nebo jednotlivých transakcí. Tento odstavec se nevztahuje na informace o finančních nástrojích, které spadají do oblasti působnosti směrnice 2004/39/ES.

4. K zajištění jednotného uplatňování tohoto článku může Komise přijmout rámcové pokyny vymezující metody a opatření pro vedení záznamů, jakož i formu a obsah údajů, které mají být uchovávány. Tato opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky této směrnice jejím doplněním, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 46 odst. 2.

5. Pokud jde o transakce s deriváty na elektřinu mezi dodavatelskými podniky na jedné straně a velkoodběrateli a provozovateli přenosové soustavy na straně druhé, použije se tento článek pouze poté, co Komise přijme rámcové pokyny uvedené v odstavci 4.4.6. Ustanovení tohoto článku nezakládají vůči orgánům uvedeným v odstavci 1 další povinnosti pro subjekty spadající do oblasti působnosti směrnice 2004/39/ES.

5.7. Potřebují-li orgány uvedené v odstavci 1 přístup k údajům, které uchovávají subjekty spadající do oblasti působnosti směrnice 2004/39/ES, poskytnou požadované údaje orgánům uvedeným v odstavci 1 orgány příslušné podle uvedené směrnice.

ê 2009/72/ES

KAPITOLA X

MALOOBCHODNÍ TRHY

ê 2009/72/ES

Článek 41
Maloobchodní trhy

V zájmu snazšího vzniku dobře fungujících a transparentních maloobchodních trhů ve Společenství zajistí členské státy, aby byly úloha a povinnosti provozovatelů přenosové soustavy, provozovatelů distribuční soustavy, dodavatelských podniků, zákazníků a případně dalších účastníků trhu vymezeny, pokud jde o smluvní ujednání, závazky vůči zákazníkům, pravidla pro předávání údajů a zúčtování, vlastnictví údajů a odpovědnost za měření.

Tato pravidla se zveřejní a vytvoří s cílem usnadnit přístup zákazníků a dodavatelů k sítím, přičemž podléhají přezkumu ze strany regulačních orgánů nebo jiných příslušných vnitrostátních orgánů.

Významní zákazníci mimo domácnosti mají právo uzavírat smlouvy souběžně s několika dodavateli.

ê 2009/72/ES

KAPITOLA VIIIXI

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

ê 2009/72/ES (přizpůsobený)

Článek 42
Ochranná opatření

V případě náhlé krize na trhu s energií nebo ohrožení fyzické bezpečnosti osob, přístrojů, zařízení nebo celistvosti soustavy může členský stát dočasně přijmout nezbytná ochranná opatření.

Taková opatření smějí fungování společného trhu narušit pouze v co nejmenší míře a nesmějí překročit rozsah nezbytně nutný pro odstranění náhle vzniklých obtíží.

Dotyčný členský stát tato opatření neprodleně oznámí ostatním členským státům a Komisi, která může rozhodnout, že je daný členský stát musí změnit nebo zrušit, pokud narušují hospodářskou soutěž a nepříznivě ovlivňují obchod způsobem, který je v rozporu s obecným zájmem.

Článek 6543
Rovné podmínky

1.Opatření, která mohou členské státy přijmout podle této směrnice za účelem zajištění rovných podmínek, musejí být v souladu se Smlouvou, zejména pak s článkem Ö 36 Õ 30 Smlouvy, a právními předpisy Společenství Ö Unie Õ.

2.Opatření uvedená v odstavci 1 musí být přiměřená, nediskriminační a transparentní. Tato opatření mohou být uvedena v účinnost pouze po oznámení Komisi a vyžadují její schválení.

3.Komise se k oznámení podle odstavce 2 vyjádří do dvou měsíců od jeho obdržení. Tato lhůta začíná běžet dnem následujícím po obdržení úplných informací. Pokud se Komise v této dvouměsíční lhůtě nevyjádří, má se za to, že vůči oznámeným opatřením nevznesla námitky.

Článek 66 44
Výjimky

1.Členské státy, které prokáží, že provoz jejich Ö malých izolovaných soustav Õ izolovaných mikrosoustav má po vstupu této směrnice v platnost vážné obtíže, pokud jde o rekonstrukci, modernizaci a rozšíření stávající kapacity, mohou požádat o výjimky z odpovídajících ustanovení kapitol IV, V a VI a článků 4, 6, 7 a 8 IV, VI, VII a VIII a kapitoly III, které jim Komise může povolit. Komise uvědomí členské státy o těchto žádostech před svým rozhodnutím při současném zachování důvěrnosti. Toto rozhodnutí bude vyhlášeno v Úředním věstníku Evropské unie.

2.Článek 439 se nepoužije v případě Kypru, Lucemburska a Malty. Články 6 a 35 26, 32 a 33 se kromě toho nepoužijí v případě Malty.

Pro účely čl. 43 9 odst. 1 písm. b) nezahrnuje pojem „podnik vykonávající funkci výroby nebo dodávek“ konečné spotřebitele vykonávající funkci výroby nebo dodávek elektřiny přímo nebo prostřednictvím podniku, nad nímž vykonávají kontrolu, a to individuálně nebo společně, za předpokladu, že koneční spotřebitelé, včetně jejich podílů nà na elektřině vyrobené v kontrolovaném podniku, jsou v ročním průměru čistí spotřebitelé elektřiny a že ekonomická hodnota elektřiny, kterou prodávají třetím osobám, je nepodstatná v poměru k jejich ostatním podnikatelským činnostem.

Článek 45
Přezkum

Pokud Komise ve zprávě uvedené v čl. 47 odst. 6 dospěje k závěru, že vzhledem k účinnému způsobu, jakým byl uskutečňován přístup k soustavě v členském státě, který dává prostor pro zcela účinný, nediskriminační a neztížený přístup k soustavě, nejsou určité povinnosti uložené touto směrnicí podnikům (včetně povinností týkajících se právního oddělení provozovatelů distribuční soustavy) úměrné sledovanému cíli, může dotyčný členský stát podat Komisi žádost o osvobození od daného požadavku.

Členský stát oznámí tuto žádost neprodleně Komisi spolu s veškerými významnými informacemi nezbytnými k prokázání, že závěr obsažený ve zprávě o zabezpečení účinného přístupu k soustavě bude dodržen.

Do tří měsíců po obdržení oznámení vydá Komise stanovisko k žádosti dotyčného členského státu a případně předloží Evropskému parlamentu a Radě návrhy na změnu odpovídajících ustanovení této směrnice. V návrzích na změnu této směrnice může Komise navrhnout osvobození dotyčného členského státu od daných požadavků za podmínky, že členský stát případně provádí stejně účinná opatření.

Článek 46
Výbor

1.Komisi je nápomocen výbor.

2.Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se čl. 5a odst. 1 až 4 a článek 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 uvedeného rozhodnutí.

Článek 47
Podávání zpráv

1.Komise sleduje a posuzuje uplatňování této směrnice a předkládá zprávu o celkovém pokroku Evropskému parlamentu a Radě poprvé do dne 4. srpna 2004 a poté vždy jednou za rok. Zpráva o pokroku obsahuje přinejmenším:

a)získané zkušenosti a dosažený pokrok při vytváření úplného a plně fungujícího vnitřního trhu s elektřinou a překážek, které v této souvislosti přetrvávají, včetně prvků dominantního postavení na trhu, koncentrace na trhu, bezohledného chování a chování narušujícího hospodářskou soutěž a jejich vlivu na deformace trhu;

b)rozsah, v němž byly požadavky na oddělení vlastnictví a stanovení sazeb uvedené v této směrnici úspěšné při zajišťování korektního a nediskriminačního přístupu do elektrizační soustavy Společenství a odpovídající úrovně hospodářské soutěže, jakož i hospodářské, ekologické a sociální dopady otvírání trhu s elektřinou pro zákazníky;

c)přezkoumání záležitostí týkajících se úrovně kapacity soustavy a bezpečnosti dodávek elektřiny ve Společenství, a zejména existující a předpokládanou rovnováhu mezi nabídkou a poptávkou, berouc v úvahu fyzické kapacity pro výměnu mezi oblastmi;

d)zvláštní pozornost věnuje opatřením přijatým v členských státech na pokrytí poptávky v době špičky a na řešení výpadků jednoho nebo více dodavatelů;

e)zavádění odchylky stanovené podle čl. 26 odst. 2 za účelem možné změny prahových hodnot;

f)celkové zhodnocení pokroku dosaženého vzhledem na dvoustranné vztahy se třetími zeměmi, které vyrábějí a vyvážejí nebo přepravují elektřinu, včetně pokroku při integraci trhu, sociálních a ekologických dopadů obchodování s elektřinou a přístupu do sítí takových třetích zemí;

g)potřebu možných harmonizačních požadavků, které nejsou spojeny s ustanoveními této směrnice; a

h)způsob, jakým členské státy zaváděly do praxe požadavky týkající se označování zdroje energie obsažené v čl. 3 odst. 9, a způsob, jakým se vzalo v úvahu doporučení Komise k této otázce.

Zpráva o pokroku může případně obsahovat doporučení, která se týkají zejména rozsahu a způsobů ustanovení pro označování spotřeby energie, včetně způsobu, jakým se provádějí odkazy na stávající referenční zdroje a obsah těchto zdrojů, a zejména způsob, jakým se mohou dát ve Společenství k dispozici transparentní, snadno přístupné a srovnatelné informace o vlivu na životním prostředí, přinejmenším údaje o emisích CO2 a radioaktivním odpadu vznikajících při výrobě elektřiny z různých energetických zdrojů, jakož i informace o způsobu, jímž by mohla být zefektivněna opatření přijatá členskými státy ke kontrole přesnosti informací poskytovaných dodavateli, včetně opatření k boji proti nepříznivým dopadům dominantního postavení na trhu a koncentrace trhu.

2. Každé dva roky zpráva o pokroku uvedená v odstavci 1 rovněž zahrne analýzu různých opatření přijatých členskými státy ke splnění povinností veřejné služby současně s posouzením účinnosti těchto opatření, a zejména jejich dopadu na hospodářskou soutěž na trhu s elektřinou. Tato zpráva může případně zahrnovat doporučení týkající se opatření, která mají být přijata na vnitrostátní úrovni k dosažení vysoké úrovně veřejných služeb, nebo opatření zaměřených na zabránění rozkladu trhu.

3.Do dne 3. března 2013 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě jako součást obecného přezkumu podrobnou zvláštní zprávu, ve které uvede, v jakém rozsahu byly požadavky na oddělení podle kapitoly V úspěšné a zajistily plnou a skutečnou nezávislost provozovatelů přenosové soustavy, přičemž jako srovnávací kritérium použije skutečné a účinné oddělení.

4.Pro účely posouzení podle odstavce 3 Komise zohlední zejména tato kritéria: spravedlivý a nediskriminační přístup k síti, účinné regulování, rozvoj sítě pro uspokojení potřeb trhu, ničím nenarušené podněty k investování, rozvoj infrastruktury pro vzájemné propojování, účinnou hospodářskou soutěž na trzích Společenství s energií a bezpečnost stavu dodávek ve Společenství.

5.Pokud to bude vhodné a zejména v případě, že zvláštní podrobná zpráva uvedená v odstavci 3 stanoví, že podmínky podle odstavce 4 nebyly v praxi zaručeny, Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě návrhy s cílem zajistit plnou a skutečnou nezávislost provozovatelů přenosové soustavy do dne 3. března 2014.

6.Do 1. ledna 2006 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě podrobnou zprávu o pokroku při vytváření vnitřního trhu s elektřinou. Tato zpráva posoudí zejména:

–existenci nediskriminačního přístupu do soustavy;

–účinnost regulace;

–rozvoj infrastruktury připojení a situaci v bezpečnosti dodávek ve Společenství;

–rozsah, v jakém pro malé podniky a zákazníky v domácnostech přibývají úplné výhody otvírání trhů, zejména v souvislosti s úrovní veřejné a univerzální služby;

–rozsah, v jakém jsou v praxi trhy otevřené také pro skutečnou hospodářskou soutěž, včetně hledisek dominantního postavení na trhu, koncentrace trhu, bezohledného chování a chování narušujícího hospodářskou soutěž;

–rozsah, v jakém zákazníci skutečně mění dodavatele a znovu dojednávají sazby;

–vývoj cen, včetně cen za dodávky, ve vztahu ke stupni otevřenosti trhů;

–zkušenosti získané při uplatňování této směrnice, pokud jde o účinnou nezávislost provozovatelů soustav ve vertikálně integrovaných podnicích, a zda byla vypracována další opatření vedle funkční nezávislosti a oddělení účetnictví, která mají účinky odpovídající právnímu oddělení.

Komise předloží případně návrhy Evropskému parlamentu a Radě, zejména aby byla zabezpečena vysoká úroveň veřejných služeb.

Komise předloží případně do 1. července 2007 návrhy Evropskému parlamentu a Radě, zejména za účelem zabezpečení úplné a skutečné nezávislosti provozovatelů distribuční soustavy. V případě potřeby se tyto návrhy v souladu s právními předpisy o ochraně hospodářské soutěže mají rovněž zabývat opatřeními, kterými se čelí dominantnímu postavení na trhu, koncentraci na trhu a bezohlednému chování nebo chování, které je v rozporu s hospodářskou soutěží.

ò nový

Článek 67
Výkon přenesené pravomoci

1.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v článcích 61 a 63 je Komisi svěřena na dobu neurčitou ode dne [OP: vložte prosím datum vstupu v platnost].

3.Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článcích 61 a 63 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016.

5.Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článků 61 a 63 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 68
Postup projednávání ve výboru

1.Komisi je nápomocen výbor. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 4 nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 69
Podávání zpráv

Komise sleduje a přezkoumává uplatňování této směrnice a předkládá Evropskému parlamentu a Radě zprávu o celkovém pokroku jako přílohu zprávy o stavu energetické unie uvedené v [článku 29 nařízení o správě podle návrhu COM(2016) 549].

ê 2009/72/ES (přizpůsobený)

Článek 49 70
Provedení

1.Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí Ö články 2, 3, 5, čl. 6 odst. 2, čl. 9 odst. 2, čl. 10 odst. 2, články 11 až 24, 26, 29, 31 až 34, 36, čl. 38 odst. 5, články 40, 42, 51, 54, 57 až 59, 61 až 63 a přílohami I až III Õ do Ö [12 měsíců od vstupu v platnost] Õ dne 3. března 2011. Neprodleně o nich uvědomí Ö sdělí Õ Komisi Ö jejich znění Õ.

Budou tyto předpisy používat ode dne Ö [12 měsíců ode dne vstupu v platnost], s výjimkou ustanovení čl. 5 odst. 3, které budou používat ode dne [datum vstupu v platnost] Õ 3. března 2011, s výjimkou článku 11, který budou používat ode dne dne 3. března 2013.

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Ö Musí rovněž obsahovat prohlášení, že odkazy ve stávajících právních a správních předpisech na směrnici zrušenou touto směrnicí se považují za odkazy na tuto směrnici. Õ Způsob odkazu Ö a znění prohlášení Õ si stanoví členské státy.

2.Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 71 48
Zrušovací ustanovení

Směrnice 2003/54/ES Ö 2009/72/ES Õ se zrušuje s účinkem ode dne 3. března 2011 Ö [12 měsíců od vstupu v platnost] Õ, aniž jsou dotčeny povinnosti členských států týkající se lhůt pro provedení Ö směrnice ve vnitrostátním právu Õ a Ö její Õ uplatňování Ö stanovené v příloze IV Õ uvedené směrnice.

Odkazy na zrušenou směrnici se považují za odkazy na tuto směrnici v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze II Ö V Õ.

ê 2009/72/ES

Článek 7250
Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

ê 2009/72/ES

Článek 7351
Určení

Tato směrnice je určena členským státům.

V Bruselu dne

Za Evropský parlament Za Radu

předseda / předsedkyně předseda / předsedkyně

(1) Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, Výboru regionů a Evropské investiční bance: Rámcová strategie k vytvoření odolné energetické unie s pomocí progresivní politiky v oblasti změny klimatu COM/2015/080 final.

(2) Výsledky zasedání Rady, 3429. zasedání Rady, Rada pro dopravu, telekomunikace a energetiku, 26. listopadu 2015, 14632/15; výsledky zasedání Rady, 3472. zasedání Rady, Rada pro dopravu, telekomunikace a energetiku, 6. června 2016, 9736/16.

(3) Usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. září 2016 k tématu „Na cestě k novému uspořádání trhu“ (P8_T A(2016) 0333).

(4) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/72/ES ze dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o zrušení směrnice 2003/54/ES, Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 55 (dále jen „směrnice o elektřině“); nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 714/2009 ze dne 13. července 2009 o podmínkách přístupu do sítě pro přeshraniční obchod s elektřinou ao zrušení nařízení (ES) č. 1228/2003, Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 15 (dále jen „nařízení o elektřině“); nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 713/2009 ze dne 13. července 2009, kterým se zřizuje Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů, Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 1 (dále jen „nařízení ACER“).

(5) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1227/2011 ze dne 25. října 2011 o integritě a transparentnosti velkoobchodního trhu s energií, Úř. věst. L 326, 8.12.2011, s. 1; prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1348/2014 ze dne 17. prosince 2014 o oznamování údajů za účelem provedení čl. 8 odst. 2 a 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1227/2011, Úř. věst. L 363, 18.12.2014, s. 121.

(6) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1227/2011 ze dne 25. října 2011 o integritě a transparentnosti velkoobchodního trhu s energií, Úř. věst. L 326, 8.12.2011, s. 1; nařízení Komise (EU) č. 543/2013 ze dne 14. června 2013 o předkládání a zveřejňování údajů na trzích s elektřinou a o změně přílohy I nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 714/2009, Úř. věst. L 163, 15.6.2013, s. 1; nařízení Komise (EU) 2015/1222 ze dne 24. července 2015, kterým se stanoví rámcový pokyn pro přidělování kapacity a řízení přetížení, Úř. věst. L 197, 25.7.2015, s. 24; nařízení Komise (EU) 2016/631 ze dne 14. dubna 2016, kterým se stanoví kodex sítě pro požadavky na připojení výroben k elektrizační soustavě, Úř. věst. L 112, 27.4.2016, s. 1; nařízení Komise (EU) 2016/1388 ze dne 17. srpna 2016, kterým se stanoví kodex sítě pro připojení spotřeby, Úř. věst. L 223, 18.8.2016, s. 10; nařízení Komise (EU) 2016/1447 ze dne 26. srpna 2016, kterým se stanoví kodex sítě pro požadavky na připojení vysokonapěťových stejnosměrných soustav a nesynchronních výrobních modulů se stejnosměrným připojením k elektrizační soustavě, Úř. věst. L 241, 8.9.2016, s. 1; nařízení Komise (EU) 2016/1719 ze dne 26. září 2016, kterým se stanoví rámcový pokyn pro přidělování kapacity na dlouhodobém trhu, Úř. věst. L 259, 27.9.2016, s. 42; další pokyny a kodexy sítě byly schváleny členskými státy a čekají na příjetí.

(7) Viz sdělení Komise Vytvoření vnitřního trhu s elektřinou a optimální účinek veřejných zásahů, C(2013) 7243 final ze dne 5.11.2013.

(8) Viz sdělení Rámcová strategie k vytvoření odolné energetické unie s pomocí progresivní politiky v oblasti změny klimatu, COM(2015) 80.

(9) Viz čl. 194 odst. 1 písm. b) SFEU.

(10) V tomto kontextu také viz návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o rizikové připravenosti v odvětví elektřiny, který obsahuje rizika pro bezpečnost dodávek související s řízením elektroenergetických krizových situací.

(11) Viz např. článek 9 nařízení Komise (EU) 2015/1222 ze dne 24. července 2015, kterým se stanoví rámcový pokyn pro přidělování kapacity a řízení přetížení, Úř. věst. L 197, 25.7.2015, s. 24.

(12) [OP: Please insert Link to Impact Assessment]

(13) V únoru 2011 stanovila Evropská rada cíl dokončit vnitřní trh s energií do roku 2014 a vytvořit propojovací vedení a zamezit tak izolaci sítí v určitých členských státech do roku 2015. V červnu 2016 Evropská rada vyzvala k vytvoření strategie jednotného trhu v oblasti energetiky s tím, že Komise navrhne akční plány, které budou provedeny do roku 2018.

(14) [OP please add link to Impact assessment – evaluation part].

(15) Viz např. diskuze o řízení přetížení kapacit ve střední Evropě, kde odlišné zájmy členských států vedly ke značným zpožděním při další integraci trhu.

(16) Evropská Komise (2016), druhá studie spotřebitelského trhu zaměřená na fungování maloobchodních trhů s elektřinou pro odběratele v EU (Second Consumer Market Study on the functioning of retail electricity markets for consumers in the EU).

(17) Evropská komise (2012), konzultační dokument týkající se přiměřenosti výroby, kapacitních mechanismů a vnitřního trhu s elektřinou (Consultation Paper on generation adequacy, capacity mechanisms and the internal market in electricity) https://ec.europa.eu/energy/sites/ener/files/documents/20130207_generation_adequacy_consultation_document.pdf

(18) https://ec.europa.eu/energy/sites/ener/files/documents/Charts_Public%20Consultation%20Retail%20Energy%20Market.pdf

(19) Evropská komise (2012), konzultace týkající se přiměřenosti výroby, kapacitních mechanismů a vnitřního trhu s elektřinou (Consultation on generation adequacy, capacity mechanisms, and the internal market in electricity) https://ec.europa.eu/energy/en/consultations/consultation-generation-adequacy-capacity-mechanisms-and-internal-market-electricity

(20) European Commission (2014), konzultace týkající se maloobchodních trhů s energií (Consultation on the retail energy market) https://ec.europa.eu/energy/en/consultations/consultation-retail-energy-market

(21) https://ec.europa.eu/energy/sites/ener/files/documents/Charts_Public%20Consultation%20Retail%20Energy%20Market.pdf

(22) Evropská komise (2015) konzultace o novém uspořádání trhu s energií COM(2015) 340 final https://ec.europa.eu/energy/en/consultations/public-consultation-new-energy-market-design

(23) Průběžná zpráva o šetření v oblasti kapacitních mechanismů, C(2016) 2107 final.

(24) [OP: Please insert Link to Impact Assessment]

(25) Nařízení Komise (EU) 2015/1222 ze dne 24. července 2015, kterým se stanoví rámcový pokyn pro přidělování kapacity a řízení přetížení, Úř. věst. L 197, 25.7.2015, s. 24.

(26) Viz společné prohlášení Evropského parlamentu, Rady EU a Evropské komise o decentralizovaných agenturách ze dne 19.7.2012.

(27) Úř. věst. C 211, 19.8.2008, s. 23.

(28) Úř. věst. C 172, 5.7.2008, s. 55.

(29) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/72/ES ze dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o zrušení směrnice 2003/54/ES (Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 55).

(30) Úř. věst. L 176, 15.7.2003, s. 37.

(31) COM(2015) 339 final ze dne 15. července 2015.

(32) COM(2015) 340 final ze dne 15. července 2015.

(33) SWD(2016) 244 final.

(34) Úř. věst. L 114, 27.4.2006, s. 64.

(35) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES (Úř. věst. L 315, 14.11.2012, s. 1).

(36) Úř. věst. C 175 E, 10.7.2008, s. 206.

(37) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.

(38) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(39) Úř. věst. C 369, 17.12.2011, s. 14.

(40) Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1.

(41) Úř. věst. L 114, 27.4.2006, s. 64.

(42) Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.

(43)

Úř. věst. C 321, 31.12.2003, s. 1.

(44)

Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 1.

(45)

Úř. věst. L 25, 29.1.2009, s. 18.

(46) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES ze dne 21. dubna 2004 o trzích finančních nástrojů (Úř. věst. L 145, 30.4.2004, s. 1).

(47) Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1348/2014 ze dne 17. prosince 2014 o oznamování údajů za účelem provedení čl. 8 odst. 2 a 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1227/2011 o integritě a transparentnosti velkoobchodního trhu s energií (Úř. věst. L 363, 18.12.2014, s. 121).

(48) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS (Úř. věst. L 182, 29.6.2013, s. 19).

(49) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (Úř. věst. L 140, 5.6.2009, s. 16).

(50) Úř. věst. L 304, 22.11.2011, s. 64.

(51) Úř. věst. L 95, 21.4.1993, s. 29.

(52) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).

(53) Úř. věst. L 165, 18.6.2013, s. 63.

(54) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/73/ES ze dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem (Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 94).

(55) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/101/ES ze dne 16. září 2009 o koordinaci ochranných opatření, která jsou na ochranu zájmů společníků a třetích osob vyžadována v členských státech od společností ve smyslu čl. 48 druhého pododstavce Smlouvy, za účelem dosažení rovnocennosti těchto opatření (Úř. věst. L 258, 1.10.2009, s. 11).

(56) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS (Úř. věst. L 182, 29.6.2013, s. 19).

(57) Název směrnice 78/660/EHS byl upraven, aby se zohlednilo přečíslování článků Smlouvy o založení Evropského společenství v souladu s článkem 12 Amsterodamské smlouvy; původní odkaz byl k čl. 54 odst. 3 písm. g).

(58) Úř. věst. L 222, 14.8.1978, s. 11.

Směrnice	Lhůta pro provedení do vnitrostátního práva	Datum použití
2009/72/ ES	3. 3. 2011	3. 9. 2009

Směrnice 2009/72/ES	Tato směrnice
Článek 1	Článek 1
Článek 2	Článek 2
―	Článek 3
Článek 33	Článek 4
―	Článek 5
Článek 32	Článek 6
Článek 34	Článek 7
Článek 7	Článek 8
Čl. 3 odst. 1	Čl. 9 odst. 1
Čl. 3 odst. 2	Čl. 9 odst. 2
Čl. 3 odst. 6	Čl. 9 odst. 3
Čl. 3 odst. 15	Čl. 9 odst. 4
Čl. 3 odst. 14	Čl. 9 odst. 5
Čl. 3 odst. 4	Článek 10
Příloha I bod 1	Článek 10
―	Článek 11
―	Článek 12
―	Článek 13
―	Článek 14
―	Článek 15
―	Článek 16
―	Článek 17
―	Článek 18
Čl. 3 odst. 11	Článek 19
―	Článek 20
―	Článek 21
―	Článek 22
―	Článek 23
―	Článek 24
Čl. 3 odst. 12	Článek 25
Čl. 3 odst. 13	Článek 26
Čl. 3 odst. 3	Článek 27
Čl. 3 odst. 7 a 8	Čl. 28 odst. 1
Čl. 3 odst. 8	Čl. 28 odst. 2
―	Článek 29
Článek 24	Článek 30
Článek 25	Článek 31
―	Článek 32
―	Článek 33
―	Článek 34
Článek 26	Článek 35
―	Článek 36
Článek 27	Článek 37
Článek 28	Článek 38
Článek 29	Článek 39
Článek 12	Článek 40
Článek 16	Článek 41
Článek 23	Článek 42
Článek 9	Článek 43
Článek 13	Článek 44
Článek 14	Článek 45
Článek 17	Článek 46
Článek 18	Článek 47
Článek 19	Článek 48
Článek 20	Článek 49
Článek 21	Článek 50
Článek 22	Článek 51
Článek 10	Článek 52
Článek 11	Článek 53
―	Článek 54
Článek 30	Článek 55
Článek 31	Článek 56
Článek 35	Článek 57
Článek 36	Článek 58
Čl. 37 odst. 1	Čl. 59 odst. 1
Čl. 37 odst. 2	Čl. 59 odst. 2
Čl. 37 odst. 4	Čl. 59 odst. 3
Čl. 37 odst. 3	Čl. 59 odst. 4
Čl. 37 odst. 5	Čl. 59 odst. 5
Čl. 37 odst. 6	Čl. 59 odst. 6
Čl. 37 odst. 7	Čl. 59 odst. 7
Čl. 37 odst. 8	―
―	Čl. 59 odst. 8
Čl. 37 odst. 9	Čl. 59 odst. 9
Čl. 37 odst. 10	Čl. 60 odst. 1
Čl. 37 odst. 11	Čl. 60 odst. 2
Čl. 37 odst. 12	Čl. 60 odst. 3
Čl. 37 odst. 13	Čl. 60 odst. 4
Čl. 37 odst. 14	Čl. 60 odst. 5
Čl. 37 odst. 15	Čl. 60 odst. 6
Čl. 37 odst. 16	Čl. 60 odst. 7
Čl. 37 odst. 17	Čl. 60 odst. 8
Článek 38	Článek 61
―	Článek 62
Článek 39	Článek 63
Článek 40	Článek 64
Článek 43	Článek 65
Článek 44	Článek 66
―	Článek 67
―	Článek 68
―	Článek 69
Článek 49	Článek 70
Článek 48	Článek 71
Článek 50	Článek 72
Článek 51	Článek 73
Čl. 3 odst. 9	Příloha II bod 4
Čl. 3 odst. 5	―
Čl. 3 odst. 10	―
Čl. 3 odst. 16	―
Článek 4	―
Článek 5	―
Článek 6	―
Článek 8	―
Článek 41	―
Článek 42	―
Článek 45	―
Článek 46	―
Článek 47	―