Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2003/99/ES

ze dne 17. listopadu 2003

o sledování zoonóz a jejich původců, o změně rozhodnutí Rady 90/424/EHS a o zrušení směrnice Rady 92/117/EHS

KAPITOLA I

ÚVODNÍ USTANOVENÍ

Článek 1

Účel a oblast působnosti

Účelem této směrnice je zajistit, aby byly zoonózy, jejich původci a s nimi spojená antimikrobiální odolnost řádně sledovány a aby ohniska zoonóz vyvolaných přítomností jejich původců v potravinách byla podrobena řádnému epidemiologickému šetření, které by umožnilo sběr informací nutných pro zhodnocení relevantních trendů a zdrojů na úrovni Společenství.

Tato směrnice upravuje:

sledování zoonóz a jejich původců;

sledování s tím související antimikrobiální odolnosti;

epidemiologické šetření ohnisek choroby v souvislosti s výskytem jejich původců v potravinách a

výměnu informací týkajících se zoonóz a jejich původců.

Tato směrnice se použije, aniž jsou dotčena podrobnější ustanovení Společenství o zdraví zvířat, výživě zvířat, hygieně potravin, přenosných chorobách lidí, zdraví a bezpečnosti na pracovišti, genové technologii a přenosných spongiformních encefalopatiích.

Článek 2

Definice

Pro účely této směrnice se použijí tyto definice:

definice stanovené nařízením (ES) č. 178/2002 a

tyto definice:

„zoonózou“ se rozumí jakákoli choroba a/nebo infekce, která je přirozeně přímo či nepřímo přenosná mezi zvířaty a lidmi;

„původcem zoonózy“ se rozumí jakýkoli virus, baktérie, houba, parazit nebo jiná biologická entita, která může způsobit zoonózu;

„antimikrobiální odolností“ se rozumí schopnost mikroorganismů některých druhů přežívat, a dokonce se rozrůstat v přítomnosti dané koncentrace antimikrobiální látky, která je obvykle dostatečná pro zabránění rozmnožování nebo pro usmrcení mikroorganismů téhož druhu;

„ohniskem choroby vyvolaným původcem v potravinách“ se rozumí výskyt dvou nebo více případů téže choroby a/nebo infekce u lidí pozorovaný za daných okolností, nebo situace, kdy pozorovaný počet případů převyšuje očekávaný počet a kdy jsou případy spojeny, nebo jsou pravděpodobně spojeny, se stejným potravinovým zdrojem;

„sledováním“ se rozumí systém sběru, analýzy a rozšiřování údajů o výskytu zoonóz, jejich původců a s tím spojené antimikrobiální odolnosti.

Článek 3

Obecné povinnosti

Členské státy zajistí, aby se údaje o výskytu zoonóz a jejich původců a o antimikrobiální odolnosti s tím spojené sbíraly, analyzovaly a neprodleně zveřejňovaly v souladu s požadavky této směrnice a dalších ustanovení přijatých na jejím základě.

Každý členský stát určí příslušný orgán nebo příslušné orgány pro účely této směrnice a uvědomí o tom Komisi. Určí-li členský stát více než jeden příslušný orgán,

uvědomí Komisi o příslušném orgánu, který bude fungovat jako kontaktní místo pro Komisi a

zajistí, aby tyto příslušné orgány spolupracovaly s cílem zajistit řádné provádění požadavků této směrnice.

Každý členský stát zajistí účinnou a stálou spolupráci založenou na volné výměně obecných informací, a v případě potřeby na výměně specifických údajů mezi příslušným orgánem nebo orgány určenými pro účely této směrnice a:

příslušnými orgány pro účely právních předpisů Společenství o zdraví zvířat;

příslušnými orgány pro účely právních předpisů Společenství o krmivech;

příslušnými orgány pro účely právních předpisů Společenství o hygieně potravin;

strukturami a/nebo orgány uvedenými v článku 1 rozhodnutí č. 2119/98/ES;

dalšími dotčenými orgány a organizacemi.

Každý členský stát zajistí, aby se příslušní úředníci příslušného orgánu nebo příslušných orgánů uvedených v odstavci 2 podle potřeby podrobili základnímu a dalšímu školení v oblasti veterinární vědy, mikrobiologie nebo epidemiologie.

KAPITOLA II

SLEDOVÁNÍ ZOONÓZ A JEJICH PŮVODCŮ

Článek 4

Obecná pravidla pro sledování zoonóz a jejich původců

Členské státy sbírají příslušné a srovnatelné údaje, aby stanovily a charakterizovaly rizika, odhadly nebezpečí a charakterizovaly rizika spojená se zoonózami a jejich původci.

Sledování se provádí na stupni nebo stupních potravního řetězce, který je/které jsou nejvhodnější pro uvedené zoonózy nebo jejich původce:

na úrovni primární produkce a/nebo

v jiných fázích potravního řetězce, včetně potravin a krmiv.

Sledování zahrnuje zoonózy a jejich původce uvedené v příloze I části A. Pokud to vyžaduje epidemiologická situace v některém členském státě, zahrnuje také sledování zoonóz a jejich původců uvedených v příloze I části B.

►M2 Komise může změnit přílohu I, a tím doplnit v seznamu zoonózy a jejich původce nebo je z něj vypustit, zejména s ohledem na tato kritéria: ◄

jejich výskyt v populacích zvířat a lidí, v krmivu a potravinách;

závažnost jejich účinku na lidi;

jejich ekonomické důsledky pro zdraví zvířat a lidí a pro obchod s krmivy a potravinami;

epidemiologické trendy v populacích zvířat a lidí, v krmivech a potravinách.

▼M2

Tato opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky této směrnice, se přijímají postupem pro naléhavé případy podle čl. 12 odst. 4.

▼B

Sledování je založeno na systémech existujících v členských státech.. Pokud je však třeba usnadnit sběr a srovnávání údajů, je možné pro sledování zoonóz a jejich původců uvedených v příloze I stanovit podrobná pravidla postupem podle čl. 12 odst. 2 a s ohledem na jiná pravidla Společenství stanovená v oblasti zdraví zvířat, hygieny potravin a přenosných chorob lidí.

Tato podrobná pravidla stanoví minimální požadavky pro sledování některých zoonóz a jejich původců. Mohou zejména určit:

populace nebo subpopulace zvířat nebo stupně v potravinovém řetězci, které mají být zahrnuty do sledování;

povaha a typ údajů, které mají být sbírány;

definice případů;

metody odběru vzorků, jichž se má používat;

laboratorní metody, jichž se má používat při testování a

četnost podávání zpráv, včetně pokynů pro podávání těchto zpráv mezi místními, regionálními a ústředními orgány.

Při zkoumání otázky, zda se mají navrhnout podrobná pravidla v souladu s odstavcem 5, aby se sladilo běžné sledování zoonóz a jejich původců, dává Komise přednost zoonózám a jejich původcům uvedeným v části A přílohy I.

Článek 5

Koordinované programy sledování

▼M2

Nejsou-li údaje sebrané při běžném sledování podle článku 4 dostačující, může Komise stanovit pro jednu nebo více zoonóz a/nebo jejich původců koordinované programy sledování. Koordinované programy sledování lze stanovit, zejména jsou-li zjištěny konkrétní potřeby pro hodnocení rizik nebo ke stanovení základních hodnot týkajících se zoonóz nebo jejich původců na úrovni členských států nebo na úrovni Společenství. Tato opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky této směrnice, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 12 odst. 3.

▼B

Pokud se stanoví koordinovaný program sledování, učiní se zvláštní odkaz na zoonózy a jejich původce v populacích zvířat uvedených v příloze I nařízení (ES) č. 2160/2003.

Minimální pravidla týkající se stanovení koordinovaných programů sledování jsou stanovena v příloze III.

Článek 6

Povinnosti provozovatelů v potravinářství

Členské státy zajistí, aby provozovatelé v potravinářství při provádění zkoušek na přítomnost zoonóz a jejich původců, kteří mají být sledováni podle čl. 4 odst. 2:

archivovali výsledky a zajistili uchování veškerých příslušných izolátů po dobu stanovenou příslušným orgánem a

sdělili výsledky příslušnému orgánu, nebo mu na požádání izoláty poskytli.

Prováděcí pravidla k tomuto článku mohou být stanovena postupem podle čl. 12 odst. 2.

KAPITOLA III

ANTIMIKROBIÁLNÍ ODOLNOST

Článek 7

Sledování antimikrobiální odolnosti

V souladu s požadavky přílohy II zajistí členské státy, aby sledování poskytovalo srovnatelné údaje o výskytu antimikrobiální odolnosti u původců zoonóz, a pokud představují nebezpečí pro veřejné zdraví, i u jiných původců.

Toto sledování doplní sledování humánních izolátů prováděné v souladu s rozhodnutím č. 2119/98/ES.

Prováděcí pravidla k tomuto článků se stanoví postupem podle čl. 12 odst. 2.

KAPITOLA IV

OHNISKA CHOROBY VYVOLANÉ PŮVODCEM V POTRAVINÁCH

Článek 8

Epidemiologické šetření ohnisek choroby vyvolané původcem v potravinách

Členské státy zajistí, aby v případě, kdy podnikatel v oblasti potravinářství poskytuje informace příslušnému orgánu podle čl. 19 odst. 3 nařízení (ES) č. 178/2002, byla příslušná potravina, nebo její vzorek, uchována, aby se neznemožnilo její laboratorní zkoumání, nebo šetření ohniska choroby vyvolané původcem v potravinách.

Příslušný orgán provádí šetření ohniska choroby vyvolané původcem v potravinách ve spolupráci s orgány uvedenými v článku 1 rozhodnutí č. 2119/98/ES. Šetření umožňuje shromáždit údaje o epidemiologickém profilu, potravinách potenciálně se podílejících na ohnisku choroby a potenciálních příčinách ohniska choroby. Šetření pokud možno zahrnuje přiměřené epidemiologické a mikrobiologické studie. Příslušný orgán předá Komisi souhrnnou zprávu o výsledcích provedeného šetření s informacemi uvedenými v části E přílohy IV (která ji pak zasílá Evropskému úřadu pro bezpečnost potravin).

Podrobná pravidla týkající se šetření ohnisek choroby vyvolané původcem v potravinách mohou být stanovena postupem podle čl. 12 odst. 2.

Odstavce 1 a 2 se použijí, aniž jsou dotčena ustanovení Společenství o bezpečnosti výrobků, včasném varování a schopnosti reagovat s cílem předcházet chorobám lidí a potírat přenosné choroby lidí, o hygieně potravin a obecných požadavcích právních předpisů o potravinách, zejména požadavcích, jež se týkají mimořádných opatření a postupů pro stahování potravin a krmiv z trhu.

KAPITOLA V

VÝMĚNA INFORMACÍ

Článek 9

Hodnocení trendů a zdrojů zoonóz, jejich původců a antimikrobiální odolnosti

Členské státy vyhodnocují trendy a zdroje zoonóz, původců zoonóz a antimikrobiální odolnosti na svém území.

▼M4

Každý členský stát předává Komisi do konce května každého roku, v případě Bulharska a Rumunska poprvé do konce května 2008 a v případě Chorvatska poprvé do konce května 2014, zprávu o trendech a zdrojích zoonóz, jejich původců a antimikrobiální odolnosti, zahrnující údaje sebrané v souladu s články 4, 7 a 8 během předchozího roku. Zprávy, případně jejich souhrny, se zveřejňují.

▼B

Zprávy rovněž obsahují informace uvedené v čl. 3 odst. 2 písm. b) nařízení (ES) č. 2160/2003.

Minimální požadavky týkající se zpráv jsou uvedeny v příloze IV. Podrobná pravidla týkající se hodnocení uvedených zpráv, včetně formulářů a minimálních informací, které musí obsahovat mohou být stanovena postupem podle čl. 12 odst. 2.

Pokud to vyžadují okolnosti, může Komise vyžadovat další konkrétní informace a členské státy na takové požádání, nebo z vlastní iniciativy, Komisi zprávy předkládají.

Komise zašle zprávy uvedené v odstavci 1 Evropskému úřadu pro bezpečnost potravin, který je přezkoumá a do konce listopadu zveřejní souhrnnou zprávu o trendech a zdrojích zoonóz, jejich původců a antimikrobiální odolnosti ve Společenství.

Při přípravě souhrnné zprávy může Evropský úřad pro bezpečnost potravin vzít v úvahu další údaje v rámci právních předpisů Společenství, jako jsou:

—

článek 8 směrnice 64/432/EHS,

—

čl. 14 odst. 2 směrnice 89/397/EHS ( 13 ),

—

článek 24 rozhodnutí 90/424/EHS,

—

článek 4 rozhodnutí č. 2119/98/ES.

Členské státy poskytnou Komisi výsledky koordinovaných programů sledování stanovených v souladu s článkem 5. Komise výsledky zašle Evropskému úřadu pro bezpečnost potravin. Výsledky, případně jejich souhrny, se zveřejňují.

KAPITOLA VI

LABORATOŘE

Článek 10

Referenční laboratoře Společenství a národní referenční laboratoře

Pro analýzu a testování zoonóz a jejich původců a antimikrobiální odolnosti s nimi spojené může být určena jedna nebo více referenčních laboratoří Společenství postupem podle čl. 2 odst. 2.

Aniž jsou dotčena odpovídající ustanovení rozhodnutí 90/424/EHS, stanoví se příslušnost a úkoly referenčních laboratoří Společenství, zejména pokud jde o koordinaci jejich činností s činnostmi národních referenčních laboratoří, postupem podle čl. 12 odst. 2.

Členské státy určí národní referenční laboratoře pro každou oblast, kde byla zavedena referenční laboratoř Společenství, a informují o tom Komisi.

Postupem podle čl. 12 odst. 2 je možné stanovit některé příslušnosti a úkoly národních referenčních laboratoří, zejména pokud jde o koordinaci jejich činností s činnostmi příslušných laboratoří v členských státech.

KAPITOLA VII

PROVÁDĚNÍ

▼M2

Článek 11

Změny příloh a přechodná nebo prováděcí opatření

Komise může změnit přílohy II, III a IV. Tato opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky této směrnice, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 12 odst. 3.

Přechodná opatření obecného významu, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky této směrnice, včetně jejím doplněním o nové jiné než podstatné prvky, zejména další upřesnění požadavků stanovených v této směrnici, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 12 odst. 3.

Jiná prováděcí nebo přechodná opatření je možné přijmout regulativním postupem podle čl. 12 odst. 2.

▼B

Článek 12

Postup výboru

Komisi je nápomocen Výbor pro potravinový řetězec a zdraví zvířat zřízený nařízením (ES) č. 178/2002, případně výbor zřízený rozhodnutím č. 2119/98/ES.

V případě odkazů na tento odstavec se použijí články 5 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.

Doba uvedená v čl. 5 odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES je tři měsíce.

▼M2

Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se čl. 5a odst. 1 až 4 a článek 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.

▼M2

Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se čl. 5a odst. 1, 2, 4 a 6 a článek 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.

▼B

Článek 13

Konzultace s Evropským úřadem pro bezpečnost potravin

Komise konzultuje s Evropským úřadem pro bezpečnost potravin veškeré záležitosti spadající do působnosti této směrnice, jež by mohly mít závažný dopad na veřejné zdraví, zejména před navržením změn příloh I nebo II, nebo před stanovením koordinovaného programu sledování v souladu s článkem 5.

Článek 14

Provedení

Členské státy přijmou a zveřejní právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí nejpozději do 12. dubna 2004. Neprodleně o nich uvědomí Komisi.

Budou tyto předpisy používat ode dne 12. června 2004.

Tato opatření přijatá členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici, nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

Členské státy sdělí Komisi znění ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

KAPITOLA VIII

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 15

Zrušení

Směrnice 92/117/EHS se zrušuje s účinkem ode dne 12. června 2004.

Opatření, jež členské státy přijaly podle čl. 8 odst. 1 směrnice 92/117/EHS, a opatření, jež byla provedena v souladu s čl. 10 odst. 1 uvedené směrnice, jakož i plány schválené v souladu s čl. 8 odst. 3 uvedené směrnice, však zůstávají účinná, dokud nebudou schváleny odpovídající programy pro tlumení v souladu s článkem 5 nařízení (ES) č. 2160/2003.

▼M3 —————

▼B

Článek 17

Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 18

Určení

Tato směrnice je určena členským státům.

PŘÍLOHA I

A. Sledované zoonózy a původci zoonóz

—

brucelóza a její původci

—

kampylobakterióza a její původci

—

echinokokóza a její původci

—

listerióza a její původci

—

salmonelóza a její původci

—

trichinelóza a její původci

—

tuberkulóza způsobená Mycobacterium bovis

—

verotoxigenická Escherichia coli

B. Seznam sledovaných zoonóz a původců zoonóz podle epidemiologické situace

1. Virové zoonózy

—

virus Calicia

—

virus hepatitidy A

—

virus chřipky

—

vzteklina

—

viry přenášené členovci

2. Bakteriální zoonózy

—

borelióza a její původci

—

botulismus a jeho původci

—

leptospiróza a její původci

—

psitakóza a její původci

—

tuberkulóza kromě tuberkulózy uvedené v bodu A

—

vibrióza a její původci

—

yersinióza a její původci

3. Parazitické zoonózy

—

anisakiáza a její původci

—

kryptosporidióza a její původci

—

cysticerkóza a její původci

—

toxoplazmóza a její původci

4. Další zoonózy a jejich původci

PŘÍLOHA II

Požadavky na sledování antimikrobiální odolnosti podle článku 7

A. Obecné požadavky

Členské státy musí zajistit, aby systém sledování antimikrobiální odolnosti podle článku 7 poskytoval alespoň tyto informace:

druhy zvířat zahrnuté do sledování;

druhy bakterií a/nebo kmeny zahrnuté do sledování;

způsob odběru vzorků pro sledování;

antimikrobiální látky zahrnuté do sledování;

laboratorní metody používané pro zjištění odolnosti;

laboratorní metody používané pro identifikaci mikrobiálních izolátů;

metody používané pro sběr údajů.

B. Specifické požadavky

Členské státy musí zajistit, aby systém sledování poskytoval relevantní informace, alespoň pokud jde o reprezentativní počet izolátů Salmonella spp., Campylobacter coli ze skotu, prasat a drůbeže a potravin živočišného původu získaných z těchto druhů.

PŘÍLOHA III

Koordinované programy sledování podle článku 5

Při stanovení koordinovaného programu sledování musí být definovány alespoň tyto charakteristiky:

—

jeho účel;

—

jeho trvání;

—

jeho zeměpisná plocha nebo region;

—

zoonózy a/nebo dotyční původci zoonóz;

—

typ vzorků a další požadované údaje;

—

minimální programy odebírání vzorků

—

typ metody laboratorního testování;

—

úkoly příslušných orgánů

—

prostředky, jež mají být přiděleny;

—

předpokládané náklady a způsob jejich financování a

—

způsob a časový plán oznamování výsledků.

PŘÍLOHA IV

Požadavky na zprávy předkládané podle čl. 9 odst. 1

Ve zprávě podle čl. 9 odst. 1 musí být uvedeny alespoň tyto informace. Části A až D se použijí pro sdělování výsledků sledování prováděného v souladu s článkem 4 nebo 7. Část E se použije u zpráv o sledování prováděném v souladu s článkem 8.

Zpočátku je třeba u každé zoonózy a jejího původce (později se hlásí pouze změny) popsat:

systémy sledování (strategie odebírání vzorků, četnost odebírání vzorků, druh vzorku, definice případu, použité diagnostické metody;

politika očkování a ostatní preventivní akce;

kontrolní mechanismus, případně programy;

opatření v případě pozitivních nálezů nebo jednotlivých případů;

používané systémy hlášení;

historie choroby a/nebo infekce v zemi.

Každoročně je třeba popsat:

relevantní vnímavé populace zvířat (spolu s datem, ke kterému se čísla vztahují):

—

počet stád nebo hejn,

—

celkový počet zvířat a

—

případně použité metody produkce;

počet a obecný popis laboratoří a institucí zabývajících se sledováním.

Každoročně je třeba u jednotlivých původců zoonóz a příslušných kategorií dat popsat tyto body a jejich dopady:

změny v již popsaných systémech;

změny v dříve popsaných metodách;

výsledky šetření a další typizace nebo jiné metody charakterizace v laboratořích (u každé kategorie zvlášť);

vnitrostátní hodnocení aktuální situace, trendu a zdroje infekce;

relevantnost jako zoonotická choroba;

relevance výsledků zjištěných u zvířat a v potravinách pro případy u lidí jako zdroje infekce lidí;

uznávané strategie tlumení, kterých by mohlo být použito pro předcházení nebo minimalizaci přenášení původce zoonózy na člověka;

případně jakákoli konkrétní akce, kterou se rozhodne členský stát uskutečnit, nebo která se navrhne pro Společenství jako celek na základě aktuální situace.

Podávání zpráv o výsledcích šetření

Výsledky se sdělují tak, že se uvede počet zkoumaných epidemiologických jednotek (hejn, stád, vzorků, šarží) a počet pozitivních vzorků podle klasifikace případů. V případě potřeby se výsledky předkládají tak, aby z nich bylo patrné zeměpisné rozšíření zoonózy nebo jejího původce.

Údaje o ohnisku choroby vyvolané původci v potravě:

celkový počet ohnisek v průběhu roku;

počet osob zemřelých a nemocných z těchto ohnisek;

původci ohniska, pokud možno včetně sérotypu nebo jiného rozhodujícího popisu původců. Není-li identifikace původce možná, měl by být uveden důvod, proč tomu tak je;

potravina podílející se na ohnisku a jiné potenciální vektory;

identifikace typu místa, kde byla podezřelá potravina vyrobena/zakoupena/získána/konzumována;

další faktory, například nedostatky v hygieně zpracování potravin.

( 3 ) Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 15. května 2002 (Úř. věst. C 180 E, 31.7.2003, s. 161], společné stanovisko Rady ze dne 20. února 2003 (Úř. věst. C 90 E, 15.4.2003, s. 9) a stanovisko Evropského parlamentu ze dne 19. června 2003 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

( 4 ) Úř. věst. L 62, 15.3.1993, s. 38. Směrnice naposledy pozměněná nařízením (ES) č. 806/2003 (Úř. věst. L 122, 16.5.2003, s. 1).

( 5 ) Úř. věst. 121, 29.7.1964, s. 1977. Směrnice naposledy pozměněná nařízením Komise (ES) č. 1226/2002 (Úř. věst. L 179, 9.7.2002, s. 13).

( 6 ) Úř. věst. L 46, 19.2.1991, s. 19. Směrnice naposledy pozměněná rozhodnutím Komise 2003/708/ES (Úř. věst. L 258, 10.10.2003, s. 11).

( 10 ) Úř. věst. L 147, 31.5.2001, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 1494/2002 (Úř. věst. L 225, 22.8.2002, s. 3).

( 11 ) Úř. věst. L 224, 18.8.1990, s. 19. Rozhodnutí naposledy pozměněné rozhodnutím 2001/572/ES (Úř. věst. L 203, 28.7.2001, s. 16).

( 13 ) Směrnice Rady 89/397/EHS ze dne 14. června 1989 o úřední kontrole potravin (Úř. věst. L 186, 30.6.1989, s. 23).

		Úřední věstník
		Č.	Strana	Datum
M1	SMĚRNICE RADY 2006/104/ES ze dne 20. listopadu 2006,	L 363	352	20.12.2006
►M2	NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 219/2009 ze dne 11. března 2009	L 87	109	31.3.2009
►M3	ROZHODNUTÍ RADY ze dne 25. května 2009	L 155	30	18.6.2009
►M4	SMĚRNICE RADY 2013/20/EU ze dne 13. května 2013,	L 158	234	10.6.2013