24.12.2015

Úřední věstník Evropské unie

L 339/3

POZMĚŇOVACÍ PROTOKOL

k Dohodě mezi Evropským společenstvím a Lichtenštejnským knížectvím, kterou se stanoví opatření rovnocenná opatřením stanoveným směrnicí Rady 2003/48/ES o zdanění příjmů z úspor ve formě příjmů úrokového charakteru

EVROPSKÁ UNIE

LICHTENŠTEJNSKÉ KNÍŽECTVÍ, dále jen „Lichtenštejnsko“,

dále jen „smluvní strana“ nebo společně „smluvní strany“,

ZA ÚČELEM provádění standardu OECD pro automatickou výměnu informací o finančních účtech (dále jen „globální standard“) v rámci spolupráce, jež zohledňuje oprávněné zájmy obou smluvních stran,

VZHLEDEM k tomu, že se smluvní strany dohodly, že v souladu s globálním standardem a pro účely plnění Dohody mezi Evropským společenstvím a Lichtenštejnským knížectvím, kterou se stanoví opatření rovnocenná opatřením stanoveným směrnicí Rady 2003/48/ES o zdanění příjmů z úspor ve formě příjmů úrokového charakteru (dále jen „dohoda“) ve znění tohoto pozměňovacího protokolu by jako zdroj objasnění nebo výkladu a k zajištění konzistentního uplatňování měly být použity komentáře k modelové dohodě příslušných orgánů a společnému standardu pro oznamování OECD,

VZHLEDEM k tomu, že smluvní strany dlouhodobě a úzce spolupracují v oblasti vzájemné pomoci v daňových záležitostech, zejména při uplatňování opatření rovnocenných opatřením stanoveným směrnicí Rady 2003/48/ES o zdanění příjmů z úspor v podobě úrokových plateb (1), a přejí si zlepšit dodržování daňových předpisů v mezinárodním měřítku dalším rozvojem této spolupráce,

VZHLEDEM k přání smluvních stran uzavřít dohodu o zlepšení dodržování daňových předpisů v mezinárodním měřítku na základě vzájemné automatické výměny informací s výhradou ochrany důvěrných informací a jiné ochrany, včetně ustanovení omezujících používání vyměňovaných informací,

VZHLEDEM k tomu, že Lichtenštejnsko v roce 1995 přistoupilo k Evropskému hospodářskému prostoru (EHP),

Vzhledem k tomu, že závěry přijaté Radou Evropské unie v prosinci 2014 a týkající se homogenního rozšířeného jednotného trhu a vztahů EU se západoevropskými zeměmi, jež nejsou členy EU, uznaly zásadní roli, kterou v posledních dvaceti letech hrála Dohoda o EHP v rozvoji hospodářských vztahů a integrace vnitřního trhu mezi EU a státy ESVO, které jsou členy EHP,

VZHLEDEM k tomu, že by dohodou ve znění tohoto pozměňovacího protokolu neměla být dotčena práva členských států na jedné straně a Lichtenštejnska na straně druhé dvoustranně řešit jiné otázky týkající se spolupráce v daňových záležitostech, včetně dvojího zdanění, za předpokladu, že povinnosti stanovené dále dohodou ve znění tohoto pozměňovacího protokolu zůstanou nedotčeny,

VZHLEDEM k tomu, že znění článku 10 dohody v podobě před její změnou tímto pozměňovacím protokolem, jež v současné době stanoví výměnu informací na žádost pouze v případě jednání, které je daňovým podvodem nebo podobným protiprávním činem, by mělo být sladěno se zněním standardu OECD o transparentnosti a výměně informací v daňových záležitostech ve znění aktuálním při podpisu pozměňovacího protokolu. Tímto sladěním by neměly být dotčeny možnosti nezávisle na jednáních uvedených v čl. 10 odst. 4 dohody v podobě před její změnou vznášet jiné daňové otázky, včetně otázek týkajících se odstranění nebo snížení dvojího zdanění příjmů, jak je stanoveno v memorandu o porozumění připojenému k této dohodě v podobě před její změnou tímto pozměňovacím protokolem. V tomto ohledu EU a její členské státy zohlední rozhodnutí Lichtenštejnska stanovit opatření rovnocenná opatřením stanoveným v právních předpisech EU týkajících se automatické výměny informací o finančních účtech za účelem zlepšení dodržování daňových předpisů v mezinárodním měřítku,

VZHLEDEM k tomu, že směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (2) stanoví zvláštní pravidla pro ochranu osobních údajů, jež platí rovněž pro výměny informací, na něž se vztahuje tento pozměňovací protokol,

VZHLEDEM k tomu, že Lichtenštejnsko provedlo směrnici 95/46/ES prostřednictvím zákona o ochraně osobních údajů ze dne 14. března 2002 (3),

VZHLEDEM k tomu, že členské státy a Lichtenštejnsko disponují i) vhodnými ochrannými opatřeními, která zajistí, že informace obdržené podle této dohody ve znění tohoto pozměňovacího protokolu zůstanou důvěrné a budou použity pouze osobami nebo orgány či pro účely osob nebo orgánů, které se zabývají vyměřováním nebo výběrem či vymáháním daní, prosazováním nebo stíháním nebo rozhodnutími v případech odvolání v souvislosti s daněmi nebo dohledem nad nimi, jakož i k jiným oprávněným účelům, a ii) infrastrukturou umožňující účinnou výměnu informací (včetně zavedených postupů k zajištění včasné, přesné, bezpečné a důvěrné výměny informací, účinné a spolehlivé komunikace a schopnosti urychleně řešit otázky a obavy týkající se výměny nebo žádostí o výměnu a provádět ustanovení článku 4 této dohody ve znění tohoto pozměňovacího protokolu),

VZHLEDEM k tomu, že oznamující finanční instituce, zasílající příslušné orgány a přijímající příslušné orgány coby správci údajů by neměly informace zpracovávané v souladu s touto dohodou ve znění tohoto pozměňovacího protokolu uchovávat déle, než je pro dosažení účelů této dohody nezbytné. S ohledem na rozdíly v právních předpisech členských států a Lichtenštejnska by měla být maximální doba uchovávání určena podle promlčecích lhůt stanovených v daňových právních předpisech členského státu každého správce údajů,

VZHLEDEM k tomu, že kategorie oznamujících finančních institucí a oznamovaných účtů, na něž se vztahuje dohoda ve znění tohoto pozměňovacího protokolu, jsou vymezeny tak, aby omezovaly možnosti daňových poplatníků vyhnout se oznamování tím, že majetek přesunou do finančních institucí nebo jej investují do finančních produktů nespadajících do oblasti působnosti dohody ve znění tohoto pozměňovacího protokolu. Z oblasti působnosti by však měly být vyňaty některé finanční instituce a účty, u nichž je nízké riziko, že budou použity k daňovému úniku. Prahové hodnoty by neměly být obecně zahrnuty, neboť by je bylo možné snadno obejít rozmístěním účtů do různých finančních institucí. Za účelem řešení situací, kdy se daňový poplatník snaží skrýt kapitál, který je sám o sobě příjmem nebo majetkem, z něhož nebyla odvedena daň, by se finanční informace, které jsou předmětem oznamovací povinnosti a výměny, měly týkat nejen všech příslušných příjmů (úroků, dividend a obdobných typů příjmů), ale také zůstatků na účtech a výnosů z prodeje finančního majetku. Zpracovávání informací podle dohody ve znění tohoto pozměňovacího protokolu je proto nezbytné a přiměřené k tomu, aby byly daňové orgány členských států a Lichtenštejnska schopny správně a jednoznačně určit dotčené daňové poplatníky a uplatňovat a vymáhat své daňové právní předpisy v přeshraničních situacích, odhadnout pravděpodobnost daňového úniku a vyhnout se zbytečnému dalšímu šetření,

SE DOHODLY TAKTO:

Článek 1

Dohoda mezi Evropským společenstvím a Lichtenštejnským knížectvím, kterou se stanoví opatření rovnocenná opatřením stanoveným směrnicí Rady 2003/48/ES o zdanění příjmů z úspor ve formě příjmů úrokového charakteru (dále jen „dohoda“) se mění takto:

1)	Název se nahrazuje tímto: „Dohoda mezi Evropskou unií a Lichtenštejnským knížectvím o automatické výměně informací o finančních účtech ke zlepšení dodržování daňových předpisů v mezinárodním měřítku“

Články 1 až 21 se nahrazují tímto:

„Článek 1

Definice

1. Pro účely této dohody se rozumí:

a)	‚Evropskou unií‘ Unie založená Smlouvou o Evropské unii a zahrnuje území, na která se vztahuje Smlouva o fungování Evropské unie za podmínek stanovených v posledně zmíněné smlouvě;

b)	‚členským státem‘ členský stát Evropské unie;

c)	‚Lichtenštejnskem‘ Lichtenštejnské knížectví;

‚příslušnými orgány Lichtenštejnska‘ orgány uvedené v příloze III písm. a) a ‚příslušnými orgány členských států‘ orgány uvedené v příloze III písm. b) až ac). Příloha III tvoří nedílnou součást této dohody. Seznam příslušných orgánů v příloze III lze změnit jednoduchým oznámením Lichtenštejnskem druhé smluvní straně v případě orgánu uvedeného v písmeně a) přílohy a Evropskou unií v případě orgánů uvedených v písmeně b) až ac) přílohy;

‚finanční institucí členského státu‘: i) jakákoli finanční instituce, která je rezidentem v členském státě, kromě jakékoli pobočky této finanční instituce, jež se nachází mimo daný členský stát, a ii) jakákoli pobočka finanční instituce, která není rezidentem v tomto členském státě, pokud se tato pobočka nachází v daném členském státě;

‚lichtenštejnskou finanční institucí‘: i) jakákoli finanční instituce, která je rezidentem v Lichtenštejnsku, kromě jakékoli pobočky této finanční instituce, jež se nachází mimo Lichtenštejnsko, a ii) jakákoli pobočka finanční instituce, která není rezidentem v Lichtenštejnsku, pokud se tato pobočka nachází v Lichtenštejnsku;

g)	‚oznamující finanční institucí‘ podle kontextu jakákoli finanční instituce členského státu nebo lichtenštejnská finanční instituce, která není neoznamující finanční institucí;

h)	‚oznamovaným účtem‘ podle kontextu oznamovaný účet členského státu nebo lichtenštejnský oznamovaný účet za předpokladu, že byl jako takový identifikován na základě postupů náležité péče v souladu s přílohami I a II zavedených v tomto členském státě nebo v Lichtenštejnsku;

‚oznamovaným účtem členského státu‘finanční účet vedený lichtenštejnskou oznamující finanční institucí a držený jednou nebo více osobami z členského státu, které jsou oznamovanými osobami, nebo pasivním nefinančním subjektem s jednou nebo několika ovládajícími osobami, která nebo které jsou oznamovanými osobami z členského státu;

‚lichtenštejnským oznamovaným účtem‘finanční účet vedený oznamující finanční institucí členského státu a držený jednou nebo více lichtenštejnskými osobami, které jsou oznamovanými osobami, nebo pasivním nefinančním subjektem s jednou nebo několika ovládajícími osobami, která nebo které jsou lichtenštejnskými oznamovanými osobami;

k)	‚osobou z členského státu‘ fyzická osoba nebo subjekt, jež jsou lichtenštejnskou oznamující finanční institucí identifikovány jako rezidenti členského státu na základě postupů náležité péče v souladu s přílohami I a II, nebo pozůstalost po zesnulém, jenž byl rezidentem členského státu;

l)	‚lichtenštejnskou osobou‘ fyzická osoba nebo subjekt, jež jsou oznamující finanční institucí členského státu identifikovány jako rezidenti Lichtenštejnska na základě postupů náležité péče v souladu s přílohami I a II, nebo pozůstalost po zesnulém, jenž byl rezidentem Lichtenštejnska.

2. Zvýrazněné termíny, jež v této dohodě nejsou definovány jinak, mají význam, který mají v daném okamžiku i) v případě členských států podle směrnice Rady 2011/16/EU o správní spolupráci v oblasti daní (4), nebo případně podle vnitrostátního práva členského státu uplatňujícího dohodu, a ii) v případě Lichtenštejnska podle jeho vnitrostátního práva, přičemž tento význam je v souladu s významem uvedeným v přílohách I a II.

Termíny, jež v této dohodě nebo jejích přílohách I nebo II nejsou definovány jinak, mají, pokud kontext nevyžaduje jinak nebo pokud se příslušný orgán členského státu a příslušný orgán Lichtenštejnska nedohodnou na společném významu, jak je uvedeno v článku 7 (jak povoluje vnitrostátní právo), význam, který mají v daném okamžiku podle práva dotčené jurisdikce uplatňující tuto dohodu i) v případě členských států podle směrnice Rady 2011/16/EU o správní spolupráci v oblasti daní, nebo případně podle vnitrostátního práva dotčeného členského státu, a ii) v případě Lichtenštejnska podle jeho vnitrostátního práva, přičemž jakýkoli význam podle platných daňových předpisů dotčené jurisdikce (kterou je členský stát nebo Lichtenštejnsko) má přednost před významem termínů podle jiných právních předpisů této jurisdikce.

Článek 2

Automatická výměna informací v souvislosti s oznamovanými účty

1. Podle ustanovení tohoto článku a s výhradou platných pravidel oznamování a náležité péče v souladu s přílohami I a II, které tvoří nedílnou součást této dohody, si příslušný orgán Lichtenštejnska každoročně se všemi příslušnými orgány členských států a všechny příslušné orgány členských států každoročně s příslušným orgánem Lichtenštejnska automaticky vymění informace získané na základě těchto pravidel a vymezené v odstavci 2.

2. Informace, které se mají vyměnit a které se v případě členského státu týkají každého lichtenštejnského oznamovaného účtu a v případě Lichtenštejnska každého oznamovaného účtu členského státu, jsou následující:

jméno, adresa, daňové identifikační číslo a datum a místo narození (v případě fyzické osoby) každé oznamované osoby, která je majitelem takového účtu; je-li majitelem účtu subjekt, který je po uplatnění postupů náležité péče v souladu s přílohami I a II identifikován jako subjekt mající jednu nebo několik ovládajících osob, která nebo které jsou oznamovanou osobou nebo oznamovanými osobami, název, adresa a daňové identifikační číslo tohoto subjektu a jméno, adresa, daňové identifikační číslo a datum a místo narození každé oznamované osoby;

b)	číslo účtu (nebo pokud číslo účtu neexistuje, jeho funkční ekvivalent);

c)	název a identifikační číslo (pokud existuje) oznamující finanční instituce;

zůstatek na účtu nebo hodnota účtu (v případě pojistné smlouvy s kapitálovou hodnotou nebo smlouvy o pojištění důchodu včetně kapitálové hodnoty nebo hodnoty odkupného) ke konci příslušného kalendářního roku nebo jiného náležitého oznamovacího období, nebo pokud byl v tomto roce nebo období účet zrušen, informace o zrušení účtu;

v případě jakéhokoli schovatelského účtu:

i)	celková hrubá výše úroku, celková hrubá výše dividend a celková hrubá výše jiných příjmů plynoucích z prostředků držených na účtu, ve všech uvedených případech vyplacených nebo připsaných na účet (nebo v souvislosti s účtem) v průběhu kalendářního roku nebo jiného náležitého oznamovacího období a

ii)	celkové hrubé výnosy z prodeje nebo zpětného odkupu finančního majetku vyplacené nebo připsané na účet v průběhu kalendářního roku nebo jiného náležitého oznamovacího období, kdy oznamující finanční instituce působila jako schovatelský správce, makléř, zmocněnec nebo jiný zástupce majitele účtu;

f)	v případě jakéhokoli depozitního účtu celková hrubá výše úroku vyplaceného nebo připsaného na účet v průběhu kalendářního roku nebo jiného náležitého oznamovacího období a

v případě jakéhokoli účtu, který není popsán v odst. 2 písm. e) nebo f), celková hrubá částka vyplacená nebo připsaná majiteli účtu v souvislosti s účtem v průběhu kalendářního roku nebo jiného náležitého oznamovacího období, kdy je oznamující finanční instituce zavázanou stranou nebo dlužníkem, včetně úhrnné částky zaplacené majiteli účtu za jakýkoli zpětný odkup v průběhu kalendářního roku nebo jiného náležitého oznamovacího období.

Článek 3

Lhůta a způsob automatické výměny informací

1. Pro účely výměny informací v článku 2 se výše a charakteristika plateb provedených v souvislosti s oznamovaným účtem může určit podle zásad daňových předpisů jurisdikce (kterou je členský stát nebo Lichtenštejnsko), která tyto informace vyměňuje.

2. Pro účely výměny informací v článku 2 uvádějí vyměňované informace měnu jednotlivých relevantních částek.

3. Pokud jde o čl. 2 odst. 2, vymění se mezi Lichtenštejnskem na jedné straně a všemi členskými státy s výjimkou Rakouska na straně druhé informace týkající se prvního roku počínajícího dnem vstupu pozměňovacího protokolu podepsaného dne 28. října 2015 v platnost a všech následujících roků a informace se vymění do devíti měsíců od konce kalendářního roku, ke kterému se informace vztahují. Mezi Lichtenštejnskem na jedné straně a Rakouskem na straně druhé se vymění informace týkající se druhého roku počínajícího dnem vstupu pozměňovacího protokolu podepsaného dne 28. října 2015 v platnost a všech následujících roků a informace se vymění do devíti měsíců od konce kalendářního roku, ke kterému se informace vztahují.

Pokud jde o oznamované osoby ze všech členských států, včetně Rakouska, uplatní lichtenštejnské finanční instituce bez ohledu na předcházející pododstavec pravidla oznamování a náležité péče v souladu s přílohami I a II a podle harmonogramů v nich uvedených.

4. Příslušné orgány si automaticky vymění informace popsané v článku 2 ve schématu společného standardu pro oznamování v rozšiřitelném značkovacím jazyce.

5. Příslušné orgány se dohodnou na jedné nebo více metodách předávání údajů, včetně norem pro kódování.

Článek 4

Spolupráce v oblasti dodržování předpisů a jejich prosazování

Příslušný orgán členského státu informuje příslušný orgán Lichtenštejnska a příslušný orgán Lichtenštejnska informuje příslušný orgán členského státu, pokud se prvně jmenovaný (oznamující) příslušný orgán má důvod domnívat, že chyba mohla vést k nesprávnému nebo neúplnému oznámení informací podle článku 2, nebo že oznamující finanční instituce nedodržela platné požadavky na oznamování a postupy náležité péče v souladu s přílohami I a II. Vyrozuměný příslušný orgán přijme veškerá vhodná opatření, jež má podle vnitrostátního práva k dispozici, aby chyby nebo nedodržení pravidel popsané v oznámení vyřešil.

Článek 5

Výměna informací na žádost

1. Bez ohledu na ustanovení článku 2 a jakékoli jiné dohody o výměně informací na žádost mezi Lichtenštejnskem a kterýmkoli členským státem si příslušný orgán Lichtenštejnska a příslušný orgán kteréhokoli členského státu na žádost vymění informace, u nichž lze předpokládat, že jsou významné pro provádění této dohody nebo pro uplatňování a prosazování vnitrostátních právních předpisů týkajících se daní všeho druhu a obsahu uvalených jménem Lichtenštejnska a členských států nebo jejich dílčích územních celků či místních orgánů, pokud zdanění podle těchto vnitrostátních právních předpisů není v rozporu s platnou smlouvou o zamezení dvojího zdanění mezi Lichtenštejnskem a dotčeným členským státem.

2. Ustanovení odstavce 1 tohoto článku a článku 6 nelze v žádném případě vykládat tak, že je Lichtenštejnsku nebo členskému státu ukládána povinnost:

a)	provádět správní opatření odchylující se od právních předpisů a správní praxe Lichtenštejnska, respektive daného členského státu;

b)	poskytovat informace, které nelze získat na základě právních předpisů nebo v rámci běžné správní praxe Lichtenštejnska, respektive daného členského státu;

c)	poskytnout informace vyzrazující obchodní, průmyslové nebo profesní tajemství či obchodní postup nebo informace, jejichž předání by bylo v rozporu s veřejným pořádkem.

3. Jsou-li informace vyžádány členským státem či Lichtenštejnskem jednajícím jako žádající jurisdikce v souladu s tímto článkem, použije Lichtenštejnsko či členský stát jednající jako dožádaná jurisdikce k získání požadovaných informací svá opatření ke sběru informací, ačkoli tato dožádaná jurisdikce tyto informace nemusí potřebovat pro své vlastní daňové účely. Povinnost obsažená v předcházející větě podléhá omezením odstavce 2, avšak v žádném případě nelze tato omezení vykládat tak, že by povolovala dožádané jurisdikci odmítnout poskytnutí informací pouze proto, že na těchto informacích nemá sama vlastní zájem.

4. Ustanovení odstavce 2 nelze v žádném případě vykládat tak, že povolují Lichtenštejnsku nebo členskému státu odmítnout poskytnutí informací výhradně z toho důvodu, že informace má k dispozici banka, jiná finanční instituce, určená osoba, zástupce nebo zmocněnec, anebo z toho důvodu, že se týkají vlastnických podílů v právnické osobě.

5. Příslušné orgány se dohodnou na používaných standardních formulářích a na jedné nebo více metodách předávání údajů, včetně norem pro kódování.

Článek 6

Důvěrnost a ochranná opatření týkající se údajů

1. Veškerá výměna informací podle této dohody podléhá kromě pravidel důvěrnosti a jiných ochranných opatření vymezených v tomto článku právním a správním předpisům členských států a právním a správním předpisům Lichtenštejnska, které provádějí směrnici 95/46/ES.

Pro účely správného používání článku 5 omezí členské státy a Lichtenštejnsko rozsah povinností a práv uvedených v článku 10, čl. 11 odst. 1 a článcích 12 a 21 směrnice 95/46/ES v míře nezbytné pro ochranu zájmů uvedených v čl. 13 odst. 1 písm. e) uvedené směrnice.

Bez ohledu na druhý pododstavec každý členský stát a Lichtenštejnsko zajistí, aby každá oznamující finanční instituce v jejich jurisdikci informovala každou jednotlivou dotčenou oznamovanou osobu o tom, že informace týkající se této osoby uvedené v článku 2 budou shromážděny a předány v souladu s touto dohodou, a aby oznamující finanční instituce poskytla dotyčné fyzické osobě veškeré informace, na něž má právo podle vnitrostátních právních a správních předpisů provádějících směrnici 95/46/ES.

Informace podle směrnice 95/46/ES se poskytnou v dostatečném předstihu, aby dotyčná fyzická osoba mohla uplatnit svá práva na ochranu údajů, a v každém případě předtím, než daná oznamující finanční instituce oznámí informace uvedené v článku 2 příslušnému orgánu jurisdikce, kde je rezidentem (kterou je členský stát nebo Lichtenštejnsko).

Členské státy a Lichtenštejnsko zajistí, aby každá jednotlivá oznamovaná osoba byla vyrozuměna o narušení bezpečnosti týkající se jejích údajů, pokud by toto narušení mohlo mít nepříznivý dopad na ochranu jejích osobních údajů nebo soukromí.

2. Informace zpracovávané v souladu s touto dohodou nejsou uchovávány déle, než je nezbytné pro dosažení účelů této dohody, a v každém případě v souladu s pravidly členského státu správce údajů upravujícími promlčecí lhůty.

Pro účely směrnice 95/46/ES se oznamující finanční instituce a příslušné orgány každého členského státu a Lichtenštejnska považují za správce údajů.

3. Veškeré informace získané jurisdikcí (kterou je členský stát nebo Lichtenštejnsko) na základě této dohody jsou považovány za důvěrné a jsou chráněny stejným způsobem jako informace získané na základě vnitrostátního práva dané jurisdikce a v rozsahu potřebném k zajištění nezbytné úrovně ochrany osobních údajů v souladu s ochrannými opatřeními, jež mohou být jurisdikcí poskytující informace upřesněna jako opatření vyžadovaná vnitrostátními právními a správními předpisy této jurisdikce provádějícím směrnici 95/46/ES.

4. Tyto informace se v každém případě poskytnou pouze osobám nebo orgánům (včetně soudů a správních nebo dozorových orgánů), které se zabývají vyměřováním, výběrem či vymáháním daní, prosazováním nebo stíháním nebo rozhodnutími v případech odvolání v souvislosti s daněmi dané jurisdikce (kterou je členský stát nebo Lichtenštejnsko) nebo dohledem nad nimi. Tyto informace smí použít pouze výše uvedené osoby nebo orgány, a to pouze pro účely uvedené v předchozí větě. Bez ohledu na ostatní ustanovení tohoto článku je mohou zveřejnit ve veřejných soudních řízeních nebo v soudních rozhodnutích týkajících se těchto daní.

5. Bez ohledu na ustanovení předchozích odstavců mohou být informace obdržené jurisdikcí (kterou je členský stát nebo Lichtenštejnsko) použity pro jiné účely v případě, kdy takové informace lze pro tyto jiné účely použít na základě právních předpisů jurisdikce poskytující informace (kterou je Lichtenštejnsko, respektive členský stát) a příslušný orgán této jurisdikce toto použití povolí. Informace poskytnuté jurisdikcí (kterou je členský stát nebo Lichtenštejnsko) jiné jurisdikci (kterou je Lichtenštejnsko, respektive členský stát) mohou být touto jinou jurisdikcí předány třetí jurisdikci (kterou je jiný členský stát) s výhradou ochranných opatření uvedených v tomto článku a předchozího povolení příslušným orgánem prvně jmenované jurisdikce, od které informace pocházejí. Informace poskytnuté jedním členským státem jinému členskému státu na základě jeho platných právních předpisů, kterými se provádí směrnice Rady 2011/16/EU o správní spolupráci v oblasti daní, mohou být předány Lichtenštejnsku pouze s předchozím souhlasem příslušného orgánu členského státu, od kterého informace pocházejí.

6. Každý příslušný orgán členského státu nebo Lichtenštejnska bezodkladně informuje druhý příslušný orgán, tj. příslušný orgán Lichtenštejnska nebo daného členského státu, o jakémkoli porušení důvěrnosti, selhání ochranných opatření nebo o jakémkoli jiném porušení pravidel pro ochranu osobních údajů a veškerých následně uložených sankcích a nápravných opatřeních.

7. Zpracování osobních údajů podle této dohody podléhá dohledu vnitrostátních orgánů dozoru nad ochranou údajů zřízených v členských státech a v Lichtenštejnsku podle jejich vnitrostátních právních a správních předpisů provádějících směrnici 95/46/ES.

Článek 7

Konzultace a pozastavení provádění dohody

1. Dojde-li k problémům v provádění nebo výkladu této dohody, může kterýkoli příslušný orgán Lichtenštejnska nebo členského státu požádat o konzultace mezi příslušným orgánem Lichtenštejnska a jedním nebo více příslušnými orgány členských států za účelem vypracování vhodných opatření, která zajistí plnění této dohody. Tyto příslušné orgány o výsledcích svých konzultací neprodleně informují Evropskou komisi a příslušné orgány ostatních členských států. Pokud jde o otázky výkladu, může se Evropská komise na žádost kteréhokoli příslušného orgánu těchto konzultací zúčastnit.

2. Týká-li se konzultace závažného porušení ustanovení této dohody a postup popsaný v odstavci 1 neskýtá odpovídající řešení, může příslušný orgán členského státu nebo Lichtenštejnska pozastavit výměnu informací na základě této dohody s Lichtenštejnskem, respektive s konkrétním členským státem, a to písemným oznámením druhému dotčenému příslušnému orgánu. Toto pozastavení má okamžitý účinek. Pro účely tohoto odstavce zahrnuje závažné porušení mimo jiné porušení ustanovení, která v této dohodě nebo směrnici 95/46/ES upravují důvěrnost a ochranná opatření týkající se údajů, neposkytnutí včasných nebo odpovídajících informací příslušným orgánem členského státu nebo Lichtenštejnska, jak vyžaduje tato dohoda, nebo vymezení statusu subjektů nebo účtů jako neoznamujících finančních institucí a vyňatých účtů způsobem, který maří účely této dohody.

Článek 8

Změny

1. Smluvní strany se navzájem konzultují, kdykoli dojde k přijetí významné změny kteréhokoli prvku globálního standardu na úrovni OECD, nebo, považují-li to smluvní strany za nezbytné, za účelem zlepšení technického fungování této dohody nebo ke zhodnocení a zohlednění dalšího mezinárodního vývoje. Konzultace proběhnou do jednoho měsíce od žádosti kterékoli smluvní strany nebo – v naléhavých případech – co nejdříve.

2. Na základě těchto kontaktů mohou smluvní strany uskutečnit vzájemné konzultace za účelem přezkoumání toho, zda je nutné v této dohodě provést změny.

3. Pro účely konzultací uvedených v odstavcích 1 a 2 informuje každá smluvní strana druhou smluvní stranu o možném vývoji, který by mohl ovlivnit řádné fungování této dohody. To zahrnuje i jakoukoliv příslušnou dohodu mezi jednou smluvní stranou a třetím státem.

4. Na základě konzultací může být tato dohoda změněna protokolem nebo novou dohodou mezi smluvními stranami.

5. Provedla-li smluvní strana změnu globálního standardu přijatou OECD a přeje-li si provést odpovídající změnu přílohy I nebo II této dohody, oznámí tuto skutečnost druhé smluvní straně. Postup konzultace mezi smluvními stranami se uskuteční do jednoho měsíce od oznámení. Bez ohledu na odstavec 4, pokud se smluvní strany v průběhu tohoto postupu konzultace na změně, jež by měla být provedena v příloze I nebo II této dohody, shodnou, a po dobu nezbytnou k provedení změny formální změnou této dohody může smluvní strana, která o změnu požádala, prozatímně použít revidované znění příloh I nebo II této dohody, které bylo schváleno v rámci postupu konzultace, a to od prvního ledna roku následujícího po ukončení výše uvedeného postupu.

Smluvní strana se považuje za stranu, která provedla změnu globálního standardu přijatou OECD:

a)	v případě členských států: jestliže byla změna začleněna do směrnice Rady 2011/16/EU o správní spolupráci v oblasti daní;

b)	v případě Lichtenštejnska: jestliže byla změna začleněna do dohody s třetím státem nebo do vnitrostátních právních předpisů.

Článek 9

Vypovězení

Každá smluvní strana může tuto dohodu vypovědět písemným oznámením jejího vypovězení druhé smluvní straně. Toto vypovězení nabývá účinku prvním dnem měsíce, který následuje po uplynutí dvanáctiměsíčního období po datu oznámení o vypovězení. V případě vypovězení zůstanou veškeré informace dříve obdržené na základě této dohody důvěrné a podléhají právním a správním předpisům členských států a Lichtenštejnska provádějícím směrnici 95/46/ES.

Článek 10

Územní působnost

Tato dohoda se vztahuje na jedné straně na území členských států, v nichž je uplatňována Smlouva o Evropské unii a Smlouva o fungování Evropské unie a za podmínek v nich stanovených, a na území Lichtenštejnska na straně druhé.“

Přílohy se nahrazují tímto:

„PŘÍLOHA I

SPOLEČNÝ STANDARD PRO OZNAMOVÁNÍ A NÁLEŽITOU PÉČI PRO INFORMOVÁNÍ O FINANČNÍCH ÚČTECH (DÁLE JEN ‚SPOLEČNÝ STANDARD PRO OZNAMOVÁNÍ‘)

ODDÍL I

OBECNÉ POŽADAVKY NA OZNAMOVÁNÍ

S výhradou pododdílů C až E je každá oznamující finanční instituce povinna oznamovat příslušnému orgánu své jurisdikce (kterou je členský stát nebo Lichtenštejnsko) následující informace týkající se každého oznamovaného účtu takové oznamující finanční instituce:

jméno, adresu, jurisdikci nebo jurisdikce, jejichž je rezidentem (kterou je členský stát nebo Lichtenštejnsko), DIČ a datum a místo narození (v případě fyzické osoby) každé oznamované osoby, která je majitelem takového účtu; je-li majitelem účtu subjekt, který je po uplatnění postupů náležité péče v souladu s oddíly V, VI a VII identifikován jako subjekt mající jednu nebo několik ovládajících osob, které jsou oznamovanou osobou, název, adresu, jurisdikci nebo jurisdikce (kterou je členský stát, Lichtenštejnsko nebo jiná jurisdikce), jejichž je rezidentem, a DIČ tohoto subjektu a jméno, adresu, jurisdikci nebo jurisdikce (kterou je členský stát nebo Lichtenštejnsko), jejichž je rezidentem, DIČ a datum a místo narození každé oznamované osoby;

2.	číslo účtu (nebo pokud číslo účtu neexistuje, jeho funkční ekvivalent);

3.	název a identifikační číslo (pokud existuje) oznamující finanční instituce;

zůstatek na účtu nebo hodnotu účtu (v případě pojistné smlouvy s kapitálovou hodnotou nebo smlouvy o pojištění důchodu včetně kapitálové hodnoty nebo hodnoty odkupného) ke konci příslušného kalendářního roku nebo jiného náležitého oznamovacího období, nebo pokud byl v tomto roce nebo období účet zrušen, informace o zrušení účtu;

v případě jakéhokoli schovatelského účtu:

celkovou hrubou výši úroku, celkovou hrubou výši dividend a celkovou hrubou výši jiných příjmů plynoucích z prostředků držených na účtu, ve všech uvedených případech vyplacených nebo připsaných na účet (nebo v souvislosti s účtem) v průběhu kalendářního roku nebo jiného náležitého oznamovacího období a

b)	celkové hrubé výnosy z prodeje nebo zpětného odkupu finančního majetku vyplacené nebo připsané na účet v průběhu kalendářního roku nebo jiného náležitého oznamovacího období, kdy oznamující finanční instituce působila jako schovatelský správce, makléř, zmocněnec nebo jiný zástupce majitele účtu;

6.	v případě jakéhokoli depozitního účtu celkovou hrubou výši úroku vyplaceného nebo připsaného na účet v průběhu kalendářního roku nebo jiného náležitého oznamovacího období a

v případě jakéhokoli účtu, který není popsán v bodě 5 nebo 6, celkovou hrubou částku vyplacenou nebo připsanou majiteli účtu v souvislosti s účtem v průběhu kalendářního roku nebo jiného náležitého oznamovacího období, kdy je oznamující finanční instituce zavázanou stranou nebo dlužníkem, včetně úhrnné částky zaplacené majiteli účtu za jakýkoli zpětný odkup v průběhu kalendářního roku nebo jiného náležitého oznamovacího období.

V oznamovaných informacích musí být uvedena měna jednotlivých relevantních částek.

Bez ohledu na ustanovení pododdílu A bodu 1 platí ve vztahu ke každému oznamovanému účtu, který je dříve existujícím účtem, že DIČ a datum narození nemusí být oznamovány, pokud takové DIČ nebo datum narození není v záznamech oznamující finanční instituce a popřípadě vnitrostátní právo ani žádný právní nástroj Evropské unie nijak nevyžaduje, aby oznamující finanční instituce tyto informace shromažďovala. Nicméně oznamující finanční instituce je povinna vyvinout přiměřené úsilí, aby DIČ a datum narození týkající se dříve existujících účtů získala do konce druhého kalendářního roku následujícího po roce, v němž byly tyto dříve existující účty identifikovány jako oznamované účty.

Bez ohledu na ustanovení pododdílu A bodu 1 nemusí být DIČ oznamováno, pokud je příslušný členský stát, Lichtenštejnsko nebo jiná jurisdikce rezidentství nevydávají.

Bez ohledu na pododdíl A bod 1 nemusí být datum narození oznamováno, pokud vnitrostátní právo jinak nevyžaduje, aby je oznamující finanční instituce získala a oznámila, a pokud není dostupné v datech s možností elektronického vyhledávání uchovávaných oznamující finanční institucí.

ODDÍL II

OBECNÉ POŽADAVKY NA NÁLEŽITOU PÉČI

S účtem se zachází jako s oznamovaným účtem počínaje dnem, kdy je jako oznamovaný účet identifikován na základě postupů náležité péče v oddílech II až VII, a není-li uvedeno jinak, informace o oznamovaném účtu musí být každoročně oznámeny v kalendářním roce následujícím po roce, k němuž se vztahují.

Zůstatek na účtu nebo hodnota účtu se stanoví k poslednímu dni kalendářního roku nebo jiného náležitého oznamovacího období.

V případě, že je nutné stanovit prahový zůstatek nebo prahovou hodnotu k poslednímu dni kalendářního roku, příslušný zůstatek nebo hodnota se stanoví k poslednímu dni oznamovacího období, které končí spolu s koncem tohoto kalendářního roku nebo během tohoto kalendářního roku.

Každý členský stát nebo Lichtenštejnsko může oznamujícím finančním institucím dovolit, aby ke splnění oznamovací povinnosti a povinnosti náležité péče, stanovených podle vnitrostátního práva, využily poskytovatele služeb, nicméně odpovědnost za splnění těchto povinností nadále spočívá na oznamující finanční instituci.

Každý členský stát nebo Lichtenštejnsko může oznamujícím finančním institucím dovolit, aby uplatnily postupy náležité péče pro nové účty také na dříve existující účty a postupy náležité péče pro účty s vyšší hodnotou na účty s nižší hodnotou. V případech, kdy členský stát nebo Lichtenštejnsko umožňuje uplatnění postupů náležité péče pro nové účty na dříve existující účty, nadále platí pravidla stanovená pro dříve existující účty.

ODDÍL III

NÁLEŽITÁ PÉČE V PŘÍPADĚ DŘÍVE EXISTUJÍCÍCH ÚČTŮ FYZICKÝCH OSOB

Úvod. Následující postupy se uplatňují za účelem zjišťování oznamovaných účtů mezi dříve existujícími účty fyzických osob.

Účty s nižší hodnotou. V případě účtů s nižší hodnotou se uplatňují následující postupy.

Adresa bydliště. Jestliže má oznamující finanční instituce záznamy o aktuální adrese bydliště majitele účtu – fyzické osoby založené na listinných důkazech, může při určování, zda má daného majitele účtu – fyzickou osobu považovat za oznamovanou osobu, s tímto majitelem účtu – fyzickou osobou nakládat jako s rezidentem pro daňové účely členského státu či Lichtenštejnska či jiné jurisdikce, k níž se adresa vztahuje.

Vyhledávání v elektronických záznamech. Jestliže oznamující finanční instituce nevychází z informace o aktuální adrese bydliště majitele účtu – fyzické osoby založené na listinných důkazech, jak je uvedeno v pododdílu B bodu 1, je oznamující finanční instituce povinna prověřit, zda jí uchovávaná data s možností elektronického vyhledávání obsahují jakékoli níže uvedené indicie, a musí použít ustanovení pododdílu B bodů 3 až 6:

a)	identifikaci majitele účtu jako rezidenta oznamované jurisdikce;

b)	aktuální adresu pro doručování nebo adresu bydliště (včetně poštovní přihrádky) v oznamované jurisdikci;

c)	jedno nebo více telefonních čísel v oznamované jurisdikci a podle kontextu žádné telefonní číslo v Lichtenštejnsku nebo v členském státě oznamující finanční instituce;

d)	trvalé příkazy (jiné než k depozitnímu účtu) pro převod finančních prostředků na účet vedený v oznamované jurisdikci;

e)	aktuálně platnou plnou moc nebo podpisové právo udělené osobě s adresou v oznamované jurisdikci; nebo

f)	instrukce pro úschovu pošty nebo adresu osoby přebírající poštu v oznamované jurisdikci, jestliže oznamující finanční instituce neeviduje jinou adresu majitele účtu.

3.	Jestliže při elektronickém vyhledávání nejsou zjištěny žádné z indicií uvedených v pododdílu B bodu 2, nejsou nutná žádná další opatření, dokud nedojde ke změně okolností, která povede k jedné nebo několika indiciím souvisejícím s tímto účtem, nebo se účet nestane účtem s vyšší hodnotou.

Jestliže při elektronickém vyhledávání jsou zjištěny jakékoli z indicií uvedených v pododdílu B bodu 2 písm. a) až e) nebo nastane změna okolností, která povede k jedné nebo několika indiciím souvisejícím s tímto účtem, oznamující finanční instituce musí s majitelem účtu nakládat jako s rezidentem pro daňové účely každé oznamované jurisdikce, ve vztahu k níž je indicie identifikována, pokud se nerozhodne pro použití pododdílu B bodu 6 a pro tento účet neplatí některá z výjimek stanovených v uvedeném bodě.

Jestliže je při elektronickém vyhledávání zjištěna instrukce pro úschovu pošty nebo adresa osoby přebírající poštu a jestliže ve vztahu k majiteli účtu není zjištěna žádná další adresa ani žádná další indicie uvedená v pododdílu B bodu 2 písm. a) až e), oznamující finanční instituce musí využít vyhledávání v listinných záznamech podle pododdílu C bodu 2 nebo od majitele účtu získat čestné prohlášení či listinné důkazy ke zjištění toho, kde je majitel účtu rezidentem pro daňové účely, a to v pořadí nejvhodnějším k daným okolnostem. Pokud nebude při vyhledávání v listinných záznamech nalezena patřičná indicie a ani pokus o získání čestného prohlášení nebo listinného důkazu nebude úspěšný, oznamující finanční instituce musí podle kontextu účet oznámit příslušnému orgánu svého členského státu nebo Lichtenštejnska jako nezdokumentovaný.

Bez ohledu na zjištění indicií uvedených v pododdílu B bodu 2 není oznamující finanční instituce povinna nakládat s majitelem účtu jako s rezidentem oznamované jurisdikce v těchto případech:

v případě, že informace o majiteli účtu obsahují aktuální adresu pro doručování nebo adresu bydliště v oznamované jurisdikci, jedno nebo více telefonních čísel v dané oznamované jurisdikci (a žádné telefonní číslo v Lichtenštejnsku nebo případně v členském státě oznamující finanční instituce) nebo trvalé příkazy (k finančním účtům jiným než depozitním) pro převod finančních prostředků na účet vedený v oznamované jurisdikci a oznamující finanční instituce získá nebo dříve prověřila a vede záznam o:

i)	čestném prohlášení majitele účtu o jurisdikci nebo jurisdikcích, kde je rezidentem (kterými jsou členský stát, Lichtenštejnsko nebo jiné jurisdikce), v němž není uvedena tato oznamovaná jurisdikce, a

ii)	listinných důkazech prokazujících, že status majitele účtu nepodléhá oznamovací povinnosti;

v případě, že informace o majiteli účtu obsahují aktuálně platnou plnou moc nebo podpisové právo udělené osobě s adresou v dané oznamované jurisdikci a oznamující finanční instituce získá nebo dříve prověřila a vede záznam o:

i)	čestném prohlášení majitele účtu o jurisdikci nebo jurisdikcích, kde je rezidentem (kterými jsou členský stát, Lichtenštejnsko nebo jiné jurisdikce), v němž není uvedena tato oznamovaná jurisdikce, nebo

ii)	listinných důkazech prokazujících, že status majitele účtu nepodléhá oznamovací povinnosti.

Rozšířené postupy prověřování v případě účtů s vyšší hodnotou. V případě účtů s vyšší hodnotou se uplatňují následující postupy.

1.	Vyhledávání v elektronických záznamech. Pokud jde o účty s vyšší hodnotou, oznamující finanční instituce musí prověřit, zda jí uchovávaná data s možností elektronického vyhledávání obsahují jakékoli indicie uvedené v pododdílu B bodu 2.

Vyhledávání v listinných záznamech. Jestliže databáze s možností elektronického vyhledávání u oznamující finanční instituce obsahují pole pro všechny informace uvedené v pododdílu C bodu 3 a tyto informace jsou v nich uvedeny, pak další prohledávání listinných záznamů není nutné. Pokud elektronické databáze všechny tyto informace neobsahují, oznamující finanční instituce musí u účtů s vyšší hodnotou rovněž prověřit, zda aktuální hlavní složka s daty o zákazníkovi obsahuje jakékoli indicie uvedené v pododdílu B bodu 2, a pokud se tyto v aktuální hlavní složce s daty o zákazníkovi nenacházejí, musí je vyhledat v níže uvedených dokumentech souvisejících s účtem, které oznamující finanční instituce získala za posledních pět let:

a)	v nejnovějších listinných důkazech shromážděných k účtu;

b)	v nejnovější smlouvě o založení účtu nebo dokumentaci k účtu;

c)	v nejnovější dokumentaci, kterou oznamující finanční instituce získala podle postupů AML/KYC nebo pro jiné regulatorní účely;

d)	v jakýchkoli aktuálně platných plných mocích nebo formulářích pro podpisová práva a

e)	v jakýchkoli aktuálně platných trvalých příkazech (jiných než k depozitnímu účtu) pro převod finančních prostředků.

Výjimka v případě, že databáze obsahují dostatečné informace. Oznamující finanční instituce není povinna vyhledávat v listinných záznamech podle pododdílu C bodu 2, jestliže informace s možností elektronického vyhledávání u oznamující finanční instituce obsahují tyto údaje:

a)	zemi, v níž je majitel účtu rezidentem;

b)	adresu bydliště majitele účtu a jeho adresu pro doručování aktuálně vedenou u oznamující finanční instituce;

c)	telefonní číslo nebo čísla majitele účtu aktuálně vedená u oznamující finanční instituce;

d)	v případě jiných finančních účtů než depozitních účtů také skutečnost, zda existují trvalé příkazy pro převod finančních prostředků z účtu na jiný účet (včetně účtu u jiné pobočky oznamující finanční instituce nebo u jiné finanční instituce);

e)	skutečnost, zda existuje aktuální adresa osoby přebírající poštu nebo instrukce pro úschovu pošty pro majitele účtu, a

f)	skutečnost, zda k účtu existuje jakákoli plná moc nebo podpisové právo.

Dotaz k získání aktuální znalosti od manažera pro styk se zákazníky. Kromě vyhledávání v elektronických a listinných záznamech podle pododdílu C bodů 1 a 2 musí oznamující finanční instituce nakládat jako s oznamovaným účtem s jakýmkoli účtem s vyšší hodnotou, kterému je přidělen manažer pro styk se zákazníky (včetně jakýchkoli finančních účtů sloučených s tímto účtem s vyšší hodnotou), jestliže manažer pro styk se zákazníky má aktuální znalost toho, že majitel účtu je oznamovanou osobou.

Účinek zjištění indicií.

Jestliže při rozšířeném prověření účtů s vyšší hodnotou podle pododdílu C nejsou zjištěny žádné z indicií uvedených v pododdílu B bodu 2 a není zjištěno, že účet drží oznamovaná osoba podle pododdílu C bodu 4, nejsou nutná další opatření, dokud nedojde ke změně okolností, která povede k jedné nebo více indiciím souvisejícím s tímto účtem.

Jestliže při rozšířeném prověření účtů s vyšší hodnotou podle pododdílu C jsou zjištěny jakékoli z indicií uvedených v pododdílu B bodu 2 písm. a) až e) nebo jestliže dojde k následné změně okolností, která povede k jedné nebo několika indiciím souvisejícím s tímto účtem, oznamující finanční instituce musí s účtem nakládat jako s oznamovaným účtem vůči každé oznamované jurisdikci, ve vztahu k níž je indicie identifikována, pokud se nerozhodne pro použití pododdílu B bodu 6 a pro tento účet neplatí některá z výjimek stanovených v uvedeném bodě.

Jestliže je při rozšířeném prověření účtů s vyšší hodnotou podle pododdílu C zjištěna instrukce pro úschovu pošty nebo adresa osoby přebírající poštu a jestliže ve vztahu k majiteli účtu není zjištěna žádná další adresa a žádná další indicie uvedená v pododdílu B bodu 2 písm. a) až e), oznamující finanční instituce musí od majitele účtu získat čestné prohlášení či listinné důkazy ke zjištění toho, kde je majitel účtu rezidentem pro daňové účely. Jestliže oznamující finanční instituce nemůže takové čestné prohlášení nebo listinný důkaz získat, musí podle kontextu účet oznámit příslušnému orgánu svého členského státu nebo Lichtenštejnska jako nezdokumentovaný.

Jestliže dříve existující účet fyzické osoby není ke dni 31. prosince 2015účtem s vyšší hodnotou, ale stane se jím k poslednímu dni některého následujícího kalendářního roku, oznamující finanční instituce musí u takového účtu provést rozšířené postupy prověřování podle pododdílu C do konce kalendářního roku následujícího po roce, v němž se účet stal účtem s vyšší hodnotou. Jestliže je takový účet na základě tohoto prověření zjištěn jako oznamovaný účet, oznamující finanční instituce musí požadované informace o tomto účtu ve vztahu k roku, v němž byl zjištěn jako oznamovaný účet, a k následujícím rokům oznamovat každoročně, dokud majitel účtu nepřestane být oznamovanou osobou.

Poté, co oznamující finanční instituce na účet s vyšší hodnotou použije rozšířené postupy prověřování podle pododdílu C, oznamující finanční instituce nebude povinna tyto postupy znovu použít s výjimkou dotázání se manažera pro styk se zákazníky podle pododdílu C bodu 4 ve vztahu k témuž účtu s vyšší hodnotou v jakémkoli následujícím roce, pokud se nebude jednat o nezdokumentovaný účet, přičemž v takovém případě by oznamující finanční instituce měla tyto postupy opakovaně používat každý rok, dokud se účet nestane zdokumentovaným.

Jestliže u účtu s vyšší hodnotou dojde ke změně okolností, která povede k jedné nebo několika indiciím uvedeným v pododdílu B bodu 2 a souvisejícím s účtem, musí oznamující finanční instituce s tímto účtem nakládat jako s oznamovaným účtem vůči každé oznamované jurisdikci, ve vztahu k níž je indicie identifikována, pokud se nerozhodne pro použití pododdílu B bodu 6 a pro tento účet neplatí některá z výjimek stanovených v uvedeném bodě.

Oznamující finanční instituce musí zavést postupy k zajištění toho, aby manažer pro styk se zákazníky mohl u účtu zjistit jakoukoli změnu okolností. Bude-li například manažeru pro styk se zákazníky oznámeno, že majitel účtu má v oznamované jurisdikci novou adresu pro doručování, je oznamující finanční instituce povinna novou adresu považovat za změnu okolností, a pokud si zvolí použití pododdílu B bodu 6, je povinna od majitele účtu získat příslušnou dokumentaci.

Prověření dříve existujících účtů fyzických osob s vyšší hodnotou musí být dokončeno do 31. prosince 2016. Prověření dříve existujících účtů fyzických osob s nižší hodnotou musí být dokončeno do 31. prosince 2017.

S jakýmkoli dříve existujícím účtem fyzické osoby, který byl identifikován jako oznamovaný účet v souladu s tímto oddílem, musí být nakládáno jako s oznamovaným účtem ve všech následujících letech, pokud majitel účtu nepřestane být oznamovanou osobou.

ODDÍL IV

NÁLEŽITÁ PÉČE V PŘÍPADĚ NOVÝCH ÚČTŮ FYZICKÝCH OSOB

Následující postupy se uplatňují za účelem zjišťování oznamovaných účtů mezi novými účty fyzických osob.

U nových účtů fyzických osob je oznamující finanční instituce povinna při založení účtu získat čestné prohlášení, které může být součástí dokumentace k založení účtu a které oznamující finanční instituci umožní stanovit, kde je majitel účtu rezidentem pro daňové účely, a potvrdit dostatečnost tohoto čestného prohlášení na základě informací získaných oznamující finanční institucí v souvislosti se založením účtu, a to včetně jakékoli dokumentace shromážděné podle postupů AML/KYC.

Je-li v čestném prohlášení uvedeno, že majitel účtu je rezidentem pro daňové účely v oznamované jurisdikci, oznamující finanční instituce musí s účtem nakládat jako s oznamovaným účtem a čestné prohlášení musí také zahrnovat DIČ majitele účtu ve vztahu k takové oznamované jurisdikci (s výhradou oddílu I pododdílu D) a jeho datum narození.

Jestliže u nového účtu fyzické osoby dojde ke změně okolností, ze kterých se oznamující finanční instituce dozví nebo má důvod předpokládat, že původní čestné prohlášení je nesprávné nebo nespolehlivé, oznamující finanční instituce nesmí spoléhat na původní čestné prohlášení a je povinna získat platné čestné prohlášení, ve kterém je uvedeno, kde je majitel účtu rezidentem pro daňové účely.

ODDÍL V

NÁLEŽITÁ PÉČE V PŘÍPADĚ DŘÍVE EXISTUJÍCÍCH ÚČTŮ SUBJEKTŮ

Následující postupy se uplatňují za účelem zjišťování oznamovaných účtů mezi dříve existujícími účty subjektů.

Účty subjektů, které není nutné prověřovat, zjišťovat ani oznamovat. Pokud si oznamující finanční instituce nezvolí jinak buď s ohledem na všechny dříve existující účty subjektů, nebo samostatně s ohledem na jakoukoli jasně zjištěnou skupinu takových účtů, dříve existující účet subjektu s úhrnným zůstatkem nebo hodnotou, které ke dni 31. prosince 2015 nepřevyšují částku denominovanou v domácí měně každého členského státu nebo Lichtenštejnska, jež odpovídá 250 000 USD, není nutné prověřovat, zjišťovat ani oznamovat jako oznamovaný účet, dokud úhrnný zůstatek nebo hodnota účtu nepřesáhne uvedenou částku k poslednímu dni jakéhokoli následujícího kalendářního roku.

Účty subjektů, které je nutné prověřovat. Dříve existující účet subjektu, který má ke dni 31. prosince 2015 zůstatek na účtu nebo hodnotu účtu přesahující částku denominovanou v domácí měně každého členského státu nebo Lichtenštejnska, jež odpovídá 250 000 USD, a dříve existující účet subjektu, který ke dni 31. prosince 2015 nepřesahuje uvedenou částku, ale jeho úhrnný zůstatek nebo hodnota účtu tuto částku přesáhne k poslednímu dni jakéhokoli následujícího kalendářního roku, musí být prověřeny v souladu s postupy stanovenými v pododdílu D.

Účty subjektů, které je nutné oznamovat. U dříve existujících účtů subjektů podle pododdílu B platí, že jen s účty drženými jedním nebo několika subjekty, jež jsou oznamovanými osobami, nebo drženými pasivními nefinančními subjekty s jednou nebo několika ovládajícími osobami, která nebo které jsou oznamovanou osobou nebo oznamovanými osobami, se nakládá jako s oznamovanými účty.

Postupy prověřování ke zjištění účtů subjektů, které je nutné oznamovat. U dříve existujících účtů subjektů podle pododdílu B musí oznamující finanční instituce uplatňovat níže uvedené postupy prověřování k určení, zda je účet držen jednou nebo několika oznamovanými osobami či pasivními nefinančními subjekty s jednou nebo několika ovládajícími osobami, které jsou oznamovanými osobami:

Určení, zda je subjekt oznamovanou osobou.

Prověřování informací uchovávaných pro regulatorní účely nebo pro účely vztahů se zákazníky (včetně informací shromážděných podle postupů AML/KYC) k určení, zda z informací vyplývá, že majitel účtu je rezidentem oznamované jurisdikce. Informace, z nichž vyplývá, že majitel účtu je rezidentem oznamované jurisdikce, zahrnují pro tento účel místo založení nebo zřízení subjektu nebo adresu v oznamované jurisdikci.

Jestliže z informací vyplývá, že majitel účtu je rezidentem oznamované jurisdikce, oznamující finanční instituce musí s tímto účtem nakládat jako s oznamovaným účtem, pokud od majitele účtu nezíská čestné prohlášení nebo na základě informací, které má k dispozici, nebo na základě veřejně dostupných informací odůvodněně neurčí, že majitel účtu není oznamovanou osobou.

Určení, zda je subjekt pasivním nefinančním subjektem s jednou nebo několika ovládajícími osobami, která nebo které jsou oznamovanou osobou nebo oznamovanými osobami. U majitele dříve existujícího účtu subjektu (včetně subjektu, který je oznamovanou osobou) musí oznamující finanční instituce určit, zda je majitel účtu pasivním nefinančním subjektem s jednou nebo několika ovládajícími osobami, která nebo které jsou oznamovanou osobou nebo oznamovanými osobami. Jestliže je kterákoli z ovládajících osob pasivního nefinančního subjektu osobou oznamovanou, s účtem musí být nakládáno jako s oznamovaným účtem. Při tomto určování musí oznamující finanční instituce postupovat podle pokynů uvedených v pododdílu D bodu 2 písm. a) až c) v pořadí, které je za daných okolností nejvhodnější.

Určení, zda je majitel účtu pasivním nefinančním subjektem. Pro účely určení, zda je majitel účtu pasivním nefinančním subjektem, musí oznamující finanční instituce od majitele účtu získat čestné prohlášení, aby zjistila jeho status, pokud na základě informací, které má k dispozici, nebo na základě veřejně dostupných informací nemůže odůvodněně určit, že majitel účtu je aktivním nefinančním subjektem nebo finanční institucí jinou než investiční subjekt podle oddílu VIII pododdílu A bodu 6 písm. b), která není finanční institucí zúčastněné jurisdikce.

b)	Určení ovládajících osob majitele účtu. Pro účely určení ovládajících osob majitele účtu může oznamující finanční instituce využít informace shromážděné a uchovávané podle postupů AML/KYC.

Určení, zda je ovládající osoba pasivního nefinančního subjektu oznamovanou osobou. Pro účely určení, zda je ovládající osoba pasivního nefinančního subjektu oznamovanou osobou, může oznamující finanční instituce využít:

informace shromážděné a uchovávané podle postupů AML/KYC v případě dříve existujícího účtu subjektu drženého jedním nebo několika nefinančními subjekty s úhrnným zůstatkem nebo hodnotou účtu, které nepřesahují částku denominovanou v domácí měně každého členského státu nebo Lichtenštejnska, jež odpovídá 1 000 000 USD; nebo

ii)	čestné prohlášení majitele účtu nebo této ovládající osoby o jurisdikci nebo jurisdikcích (kterými jsou členský stát, Lichtenštejnsko nebo jiné jurisdikce), v nichž je ovládající osoba rezidentem pro daňové účely.

Doba prověřování a další postupy platné pro dříve existující účty subjektů.

1.	Prověřování dříve existujících účtů subjektů s úhrnným zůstatkem nebo hodnotou účtu, které ke dni 31. prosince 2015 převyšují částku denominovanou v domácí měně každého členského státu nebo Lichtenštejnska, jež odpovídá 250 000 USD, musí být dokončeno do 31. prosince 2017.

Prověřování dříve existujících účtů subjektů s úhrnným zůstatkem nebo hodnotou účtu, které ke dni 31. prosince 2015 nepřevyšují částku denominovanou v domácí měně každého členského státu nebo Lichtenštejnska, jež odpovídá 250 000 USD, ale tuto částku přesáhnou ke dni 31. prosince jakéhokoli následujícího roku, musí být dokončeno do konce kalendářního roku následujícího po roce, v němž úhrnný zůstatek nebo hodnota účtu uvedenou částku přesáhly.

Jestliže u dříve existujícího účtu subjektu dojde ke změně okolností, z nichž se oznamující finanční instituce dozví nebo má důvod předpokládat, že čestné prohlášení nebo jiná dokumentace související s účtem jsou nesprávné nebo nespolehlivé, oznamující finanční instituce musí znovu určit status účtu podle postupů uvedených v pododdílu D.

ODDÍL VI

NÁLEŽITÁ PÉČE V PŘÍPADĚ NOVÝCH ÚČTŮ SUBJEKTŮ

Následující postupy se uplatňují za účelem zjišťování oznamovaných účtů mezi novými účty subjektů.

Postupy prověřování ke zjištění účtů subjektů, které je nutné oznamovat. U nových účtů subjektů musí oznamující finanční instituce uplatňovat níže uvedené postupy prověřování k určení, zda je účet držen jednou nebo několika oznamovanými osobami či pasivními nefinančními subjekty s jednou nebo několika ovládajícími osobami, která nebo které jsou oznamovanou osobou nebo oznamovanými osobami:

Určení, zda je subjekt oznamovanou osobou.

V tomto případě je třeba získat čestné prohlášení, které může být součástí dokumentace k založení účtu a které oznamující finanční instituci umožní určit, kde je majitel účtu rezidentem pro daňové účely, a potvrdit dostatečnost tohoto čestného prohlášení na základě informací získaných oznamující finanční institucí v souvislosti se založením účtu, a to včetně jakékoli dokumentace shromážděné podle postupů AML/KYC. Jestliže subjekt v čestném prohlášení uvede, že není rezidentem pro daňové účely, může vzít oznamující finanční instituce v potaz adresu hlavního sídla subjektu a podle ní určit, kde je majitel účtu rezidentem.

Jestliže z čestného prohlášení vyplývá, že majitel účtu je rezidentem oznamované jurisdikce, oznamující finanční instituce musí s tímto účtem nakládat jako s oznamovaným účtem, pokud na základě informací, které má k dispozici, nebo na základě veřejně dostupných informací odůvodněně neurčí, že majitel účtu není ve vztahu k dané oznamované jurisdikci oznamovanou osobou.

Určení, zda je subjekt pasivním nefinančním subjektem s jednou nebo několika ovládajícími osobami, která nebo které jsou oznamovanou osobou nebo oznamovanými osobami. U majitele nového účtu subjektu (včetně subjektu, který je oznamovanou osobou) musí oznamující finanční instituce určit, zda je majitel účtu pasivním nefinančním subjektem s jednou nebo několika ovládajícími osobami, která nebo které jsou oznamovanou osobou nebo oznamovanými osobami. Jestliže je kterákoli z ovládajících osob pasivního nefinančního subjektu osobou oznamovanou, s účtem musí být nakládáno jako s oznamovaným účtem. Při tomto určování musí oznamující finanční instituce postupovat podle pokynů uvedených v pododdílu D bodu 2 písm. a) až c) v pořadí, které je za daných okolností nejvhodnější.

Určení, zda je majitel účtu pasivním nefinančním subjektem. Pro účely určení, zda je majitel účtu pasivním nefinančním subjektem, se oznamující finanční instituce musí spolehnout na čestné prohlášení majitele účtu, aby zjistila jeho status, pokud na základě informací, které má k dispozici, nebo na základě veřejně dostupných informací nemůže odůvodněně určit, že majitel účtu je aktivním nefinančním subjektem nebo finanční institucí jinou než investiční subjekt podle oddílu VIII pododdílu A bodu 6 písm. b), která není finanční institucí zúčastněné jurisdikce.

b)	Určení ovládajících osob majitele účtu. Pro účely určení ovládajících osob majitele účtu může oznamující finanční instituce využít informace shromážděné a uchovávané podle postupů AML/KYC.

c)	Určení, zda je ovládající osoba pasivního nefinančního subjektu oznamovanou osobou. Pro účely určení, zda je ovládající osoba pasivního nefinančního subjektu oznamovanou osobou, se oznamující finanční instituce může spolehnout na čestné prohlášení majitele účtu nebo této ovládající osoby.

ODDÍL VII

ZVLÁŠTNÍ PRAVIDLA NÁLEŽITÉ PÉČE

Při uplatňování postupů náležité péče uvedených výše platí následující doplňující pravidla:

A.	Spoléhání se na čestné prohlášení a listinné důkazy. Oznamující finanční instituce nesmí spoléhat na čestné prohlášení nebo listinné důkazy, jestliže je jí známo nebo má důvod předpokládat, že čestné prohlášení nebo listinné důkazy jsou nesprávné nebo nespolehlivé.

Alternativní postupy pro finanční účty oprávněných fyzických osob v případě pojistné smlouvy s kapitálovou hodnotou nebo smlouvy o pojištění důchodu a pro skupinovou pojistnou smlouvu s kapitálovou hodnotou nebo skupinovou smlouvu o pojištění důchodu. Oznamující finanční instituce se může domnívat, že oprávněná fyzická osoba (jiná než vlastník) k pojistné smlouvě s kapitálovou hodnotou nebo smlouvě o pojištění důchodu, která obdrží pojistné plnění v případě smrti pojištěného, není oznamovanou osobou a může nakládat s takovým finančním účtem jako s účtem jiným než oznamovaným účtem, pokud nemá oznamující finanční instituce aktuální znalost nebo důvod předpokládat, že oprávněná osoba je oznamovanou osobou. Oznamující finanční instituce má důvod předpokládat, že oprávněná osoba k pojistné smlouvě s kapitálovou hodnotou nebo smlouvě o pojištění důchodu je oznamovanou osobou, jestliže informace shromážděné oznamující finanční institucí a spojené s touto oprávněnou osobou obsahují indicie uvedené v oddílu III pododdílu B. Jestliže oznamující finanční instituce má aktuální znalost nebo důvod předpokládat, že oprávněná osoba je oznamovanou osobou, oznamující finanční instituce se musí držet postupů uvedených v oddílu III pododdílu B.

S finančním účtem, který je členským podílem na skupinové pojistné smlouvě s kapitálovou hodnotou nebo skupinové smlouvě o pojištění důchodu, může oznamující finanční instituce nakládat jako s finančním účtem, který není oznamovaným účtem, až do dne splatnosti částky zaměstnanci/držiteli certifikátu nebo oprávněné osobě, jestliže finanční účet, který je členským podílem na skupinové pojistné smlouvě s kapitálovou hodnotou nebo skupinové smlouvě o pojištění důchodu, splňuje tyto požadavky:

a)	skupinová pojistná smlouva s kapitálovou hodnotou nebo skupinová smlouva o pojištění důchodu je uzavřena se zaměstnavatelem a vztahuje se na nejméně 25 zaměstnanců/držitelů certifikátu;

b)	zaměstnanci/držitelé certifikátu mají nárok obdržet jakoukoli hodnotu smlouvy související s jejich podíly a určit oprávněné osoby, kterým má být v případě smrti zaměstnance vyplaceno příslušné plnění; a

c)	úhrnná částka splatná kterémukoli zaměstnanci/držiteli certifikátu nebo oprávněné osobě nepřevyšuje částku denominovanou v domácí měně každého členského státu nebo Lichtenštejnska, jež odpovídá 1 000 000 USD.

Termínem ‚ skupinová pojistná smlouva s kapitálovou hodnotou ‘ se rozumí pojistná smlouva s kapitálovou hodnotou, která i) poskytuje pojistné krytí fyzickým osobám, jež jsou účastníky prostřednictvím zaměstnavatele, odvětvové asociace, odborové organizace nebo jiného sdružení či skupiny; a ii) ukládá pojistné za každého člena skupiny (nebo člena určité podskupiny v rámci skupiny), jež se stanovuje bez ohledu na jednotlivé charakteristiky zdravotního stavu člena (nebo podskupiny členů) skupiny jiné než věk, pohlaví a kuřácké návyky.

Termínem ‚ skupinová smlouva o pojištění důchodu ‘ se rozumí smlouva o pojištění důchodu, podle níž jsou oprávněnými osobami fyzické osoby, které jsou účastníky prostřednictvím zaměstnavatele, odvětvové asociace, odborové organizace nebo jiného sdružení či skupiny.

Pravidla pro slučování zůstatků na účtu a převod měny.

Slučování účtů fyzických osob. Pro účely stanovení úhrnného zůstatku nebo hodnoty finančních účtů držených fyzickou osobou je oznamující finanční instituce povinna sloučit všechny finanční účty vedené u oznamující finanční instituce nebo u propojeného subjektu, avšak jen v míře, v jaké informační systémy oznamující finanční instituce tyto finanční účty propojují odkazem na datovou položku, např. číslo zákazníka nebo DIČ, a umožňují sloučení zůstatků nebo hodnot na účtech. Za účelem splnění požadavků na sloučení finančních účtů, uvedených v tomto bodě, je každému majiteli společně drženého finančního účtu přiřazen celý zůstatek nebo hodnota společně drženého finančního účtu.

Slučování účtů subjektů. Pro účely stanovení úhrnného zůstatku nebo hodnoty finančních účtů držených subjektem je oznamující finanční instituce povinna vzít v úvahu všechny finanční účty vedené u oznamující finanční instituce nebo u propojeného subjektu, avšak jen v míře, v jaké informační systémy oznamující finanční instituce tyto finanční účty propojují odkazem na datovou položku, např. číslo zákazníka nebo DIČ, a umožňují sloučení zůstatků nebo hodnot na účtech. Za účelem splnění požadavků na sloučení finančních účtů, uvedených v tomto bodě, je každému majiteli společně drženého finančního účtu přiřazen celý zůstatek nebo hodnota společně drženého finančního účtu.

Zvláštní pravidlo pro slučování platné pro manažery pro styk se zákazníky. Pro účely stanovení úhrnného zůstatku nebo hodnoty finančních účtů držených určitou osobou k určení toho, zda je finanční účet účtem s vyšší hodnotou, platí, že v případě jakéhokoli finančního účtu, o němž manažer pro styk se zákazníky ví nebo má důvod předpokládat, že je přímo nebo nepřímo vlastněn, ovládán nebo zřízen toutéž osobou (nikoli ve funkci zmocněnce), je oznamující finanční instituce rovněž povinna všechny tyto účty sloučit.

4.	Převod uvedených částek do jiné měny. Všechny částky denominované v domácí měně každého členského státu nebo Lichtenštejnska je třeba chápat i jako ekvivalentní částky v jiných měnách přepočtené v souladu s vnitrostátním právem.

ODDÍL VIII

DEFINICE POJMŮ

Následujícím termínům je třeba rozumět takto:

A. Oznamující finanční instituce

Termínem ‚oznamující finanční instituce‘ se podle kontextu rozumí jakákoli finanční instituce členského státu nebo lichtenštejnská finanční instituce, která není neoznamující finanční institucí.

Termínem ‚finanční instituce zúčastněné jurisdikce‘ se rozumí: i) jakákoli finanční instituce, která je rezidentem v zúčastněné jurisdikci, kromě jakékoli pobočky této finanční instituce, jež se nachází mimo danou zúčastněnou jurisdikci, a ii) jakákoli pobočka finanční instituce, která není rezidentem v zúčastněné jurisdikci, pokud se tato pobočka nachází v dané zúčastněné jurisdikci.

Termínem ‚finanční instituce‘ se rozumí schovatelská instituce, depozitní instituce, investiční subjekt nebo specifikovaná pojišťovna.

Termínem ‚schovatelská instituce‘ se rozumí jakýkoli subjekt, jehož podstatnou část podnikání představuje držení finančního majetku na účet jiného. Subjekt drží finanční majetek na účet jiného jako podstatnou část svého podnikání tehdy, jestliže hrubý příjem tohoto subjektu přičitatelný držení finančního majetku a poskytování souvisejících finančních služeb činí alespoň 20 % hrubého příjmu daného subjektu za kratší z těchto období: i) období tří let končící 31. prosincem (nebo posledním dnem účetního období, které není kalendářním rokem) před rokem, v němž je proveden výpočet, nebo ii) období existence subjektu.

Termínem ‚depozitní instituce‘ se rozumí jakýkoli subjekt, který přijímá vklady v rámci běžných bankovních služeb nebo podobného podnikání.

Termínem ‚investiční subjekt‘ se rozumí jakýkoli subjekt,

který v rámci svého podnikání provádí primárně jednu nebo několik z níže uvedených činností nebo operací pro zákazníka nebo v jeho zastoupení:

i)	obchodování s nástroji peněžního trhu (šeky, směnkami, vkladovými certifikáty, deriváty atd.), měnami, měnovými, úrokovými a indexovými nástroji, s převoditelnými cennými papíry nebo s komoditními futures;

ii)	individuální nebo kolektivní správu portfolia nebo

iii)	jiné investování, správu nebo obhospodařování finančního majetku nebo peněžních prostředků v zastoupení jiných osob;

nebo

b)	jehož hrubý příjem pochází primárně z investic, reinvestic nebo obchodování s finančním majetkem, pokud je subjekt řízen jiným subjektem, jenž je depozitní institucí, schovatelskou institucí, specifikovanou pojišťovnou nebo investičním subjektem podle pododdílu A bodu 6 písm. a).

Se subjektem se nakládá jako s tím, který v rámci svého podnikání provádí primárně jednu nebo několik činností uvedených v písmenu a), nebo jehož hrubý příjem pochází primárně z investic, reinvestic nebo obchodování s finančním majetkem za účelem uvedeným v písmenu b), jestliže hrubý příjem subjektu pocházející z příslušné činnosti činí alespoň 50 % hrubého příjmu subjektu za kratší z těchto období: i) období tří let končící 31. prosincem před rokem, v němž je proveden výpočet, nebo ii) období existence subjektu. Termín ‚ investiční subjekt ‘ se nevztahuje na subjekt, který je aktivním nefinančním subjektem, protože uvedený subjekt splňuje kterékoli z kritérií uvedených v pododdílu D bodě 9 písm. d) až g).

Tento bod je třeba vykládat způsobem, který je v souladu s obdobným zněním uvedeným v definici ‚ finanční instituce ‘ v doporučeních Finančního akčního výboru (Financial Action Task Force).

Termín ‚finanční majetek‘ zahrnuje cenné papíry (například akciový podíl ve společnosti, podíl nebo skutečné vlastnictví v osobní společnosti s velkým množstvím společníků nebo ve veřejně obchodované osobní společnosti nebo svěřenském fondu, směnka, dluhopis, dlužní úpis nebo jiný doklad o dluhu), podíl společníka, komoditu, swap (např. úrokové swapy, měnové swapy, bazické swapy, úrokové stropy, úrokové floory, komoditní swapy, akciové swapy, swapy založené na akciovém indexu nebo podobné deriváty), pojistné smlouvy nebo smlouvy o pojištění důchodu nebo jakýkoli jiný podíl (včetně futures, forwardů či opcí) v cenných papírech, podílu společníka, komoditě, swapu, pojistné smlouvě nebo smlouvě o pojištění důchodu. Termín ‚finanční majetek‘ nezahrnuje přímý podíl na nemovitém majetku, který není vázán na dluh.

Termínem ‚specifikovaná pojišťovna‘ se rozumí jakýkoli subjekt, který je pojišťovnou (nebo holdingovou společností pojišťovny), jež uzavírá pojistnou smlouvu s kapitálovou hodnotou nebo smlouvu o pojištění důchodu nebo je povinna provádět platby týkající se takových smluv.

B. Neoznamující finanční instituce

Termínem ‚neoznamující finanční instituce‘ se rozumí jakákoli finanční instituce, která je:

vládním subjektem, mezinárodní organizací nebo centrální bankou, a to s výjimkou případů, kdy se jedná o platby, které jsou odvozeny z pohledávky držené v souvislosti s podnikatelskou finanční činností stejného typu, jakou vykonávají specifikovaná pojišťovna, schovatelská instituce nebo depozitní instituce;

b)	důchodovým fondem se širokou účastí, důchodovým fondem s úzkou účastí, penzijním fondem vládního subjektu, mezinárodní organizace nebo centrální banky nebo kvalifikovaným vydavatelem kreditních karet;

jakýmkoli jiným subjektem, u něhož je nízké riziko, že bude použit k daňovému úniku, jenž má velmi podobné znaky jako kterýkoli ze subjektů podle pododdílu B bodu 1 písm. a) a b) a jenž je ve vnitrostátním právu definován jako neoznamující finanční instituce a v případě členských států je uveden v čl. 8 odst. 7a směrnice Rady 2011/16/EU o správní spolupráci v oblasti daní a oznámen Lichtenštejnsku a v případě Lichtenštejnska oznámen Evropské komisi, za předpokladu, že status tohoto subjektu jakožto neoznamující finanční instituce nemaří účely této dohody;

d)	vyňatým nástrojem kolektivního investování nebo

e)	svěřenským fondem v rozsahu, v jakém je svěřenský správce svěřenského fondu oznamující finanční institucí a oznamuje všechny informace požadované v souladu s oddílem I o všech oznamovaných účtech svěřenského fondu.

Termínem ‚vládní subjekt‘ se rozumí vláda členského státu, Lichtenštejnska či jiné jurisdikce, jakýkoli dílčí územní celek členského státu, Lichtenštejnska či jiné jurisdikce (který pro vyloučení pochybností zahrnuje stát, kraj, okres nebo obec) nebo jakákoli agentura či zařízení zcela vlastněné členským státem, Lichtenštejnskem či jinou jurisdikcí nebo kterákoli jedna či více výše uvedených možností (dále jen ‚vládní subjekt‘). Tato kategorie se skládá z nedílných součástí, ovládaných subjektů a dílčích územních celků členského státu, Lichtenštejnska či jiné jurisdikce.

‚Nedílnou součástí‘ členského státu, Lichtenštejnska či jiné jurisdikce se rozumí jakákoli osoba, organizace, agentura, úřad, fond, zařízení nebo jiný orgán bez ohledu na jeho označení, který představuje vládní orgán členského státu, Lichtenštejnska či jiné jurisdikce. Čisté příjmy vládního orgánu musí být připisovány na jeho vlastní účet nebo na jiné účty členského státu, Lichtenštejnska či jiné jurisdikce, přičemž žádná jejich část neplyne ve prospěch jakékoli soukromé osoby. Nedílnou součástí není žádná fyzická osoba, která je panovníkem, státním úředníkem nebo administrativním pracovníkem jednajícím jako soukromá osoba nebo ve svém osobním zájmu.

Ovládaným subjektem se rozumí subjekt, který je formálně oddělen od členského státu, Lichtenštejnska či jiné jurisdikce nebo jinak představuje samostatný právní subjekt, a to za předpokladu, že:

i)	subjekt je přímo nebo prostřednictvím jednoho nebo několika ovládaných subjektů zcela vlastněn a ovládán jedním nebo několika vládními subjekty;

ii)	čisté příjmy subjektu jsou připisovány na jeho vlastní účet nebo na účty jednoho nebo více vládních subjektů, přičemž žádná jejich část neplyne ve prospěch jakékoli soukromé osoby, a

iii)	majetek subjektu po jeho zrušení přejde na jeden nebo více vládních subjektů.

Příjem neplyne ve prospěch soukromých osob, jestliže jsou tyto osoby zamýšlenými příjemci v rámci vládního programu a činnosti programu jsou prováděny pro širokou veřejnost s ohledem na obecné blaho nebo souvisejí se správou určité fáze vlády. Bez ohledu na výše uvedené se však příjem považuje za příjem plynoucí ve prospěch soukromých osob, plyne-li z využívání vládního subjektu k provozování obchodního podnikání, například podnikání v oblasti obchodního bankovnictví, jsou-li v rámci tohoto podnikání poskytovány finanční služby soukromým osobám.

Termínem ‚mezinárodní organizace‘ se rozumí jakákoli mezinárodní organizace nebo jí zcela vlastněná agentura či zařízení. Tato kategorie zahrnuje jakoukoli mezivládní organizaci (včetně nadnárodní organizace): i) která se skládá především z vlád; ii) která má s členským státem, Lichtenštejnskem nebo jinou jurisdikcí uzavřenu platnou dohodu o svém sídle nebo obdobnou dohodu a iii) jejíž příjem neplyne ve prospěch soukromých osob.

Termínem ‚centrální banka‘ se rozumí instituce, která je ze zákona nebo z rozhodnutí vlády nejvyšším orgánem – jiným než samotnou vládou členského státu, Lichtenštejnska nebo jiné jurisdikce – vydávajícím nástroje určené pro oběh jako měna. Tato instituce může zahrnovat zařízení, které je od vlády členského státu, Lichtenštejnska nebo jiné jurisdikce odděleno, bez ohledu na to, zda je zcela nebo zčásti vlastněno členským státem, Lichtenštejnskem nebo jinou jurisdikcí.

Termínem ‚důchodový fond se širokou účastí‘ se rozumí fond zřízený pro poskytování důchodových dávek, dávek v případě pracovní neschopnosti a invalidity nebo plnění v případě smrti nebo jakékoli jejich kombinace oprávněným osobám, které jsou současnými nebo bývalými zaměstnanci (nebo osobami, které tito zaměstnanci určili) jednoho nebo více zaměstnavatelů, náhradou za poskytované služby, a to za předpokladu, že fond:

a)	nemá ani jednu oprávněnou osobou s právem na více než pět procent z majetku fondu;

b)	podléhá regulaci ze strany vlády a příslušným daňovým orgánům poskytuje výkazy s informacemi a

splňuje alespoň jeden z těchto požadavků:

i)	fond je vzhledem ke svému statusu důchodového nebo penzijního plánu obecně osvobozen od daně z příjmů z investování nebo podléhá odložené dani z příjmů či snížené dani;

ii)	fond získává alespoň 50 % svých celkových příspěvků (s výjimkou převodů majetku z jiných plánů podle bodů 5 až 7 tohoto pododdílu nebo z důchodových a penzijních účtů podle pododdílu C bodu 17 písm. a)) od přispívajících zaměstnavatelů;

iii)

rozdělování nebo čerpání prostředků z fondu je povoleno jen při vzniku specifikovaných událostí souvisejících s odchodem do důchodu, vznikem pracovní neschopnosti či invalidity nebo úmrtím (kromě převodu přídělů do jiných důchodových fondů podle bodů 5 až 7 tohoto pododdílu nebo na důchodové a penzijní účty podle pododdílu C bodu 17 písm. a)), nebo se na rozdělování nebo čerpání před těmito specifikovanými událostmi vztahují sankce, nebo

iv)

příspěvky (jiné než určité povolené vyrovnávací příspěvky) od zaměstnanců do fondu jsou omezeny odkazem na příjem z výdělečné činnosti zaměstnance, nebo nesmějí ročně přesáhnout částku denominovanou v domácí měně každého členského státu nebo Lichtenštejnska, jež odpovídá 50 000 USD, při použití pravidel pro slučování účtů a převod měny podle oddílu VII pododdílu C.

Termínem ‚důchodový fond s úzkou účastí‘ se rozumí fond zřízený pro poskytování důchodových dávek, dávek v případě pracovní neschopnosti a invalidity nebo plnění v případě smrti oprávněným osobám, které jsou současnými nebo bývalými zaměstnanci (nebo osobami, které tito zaměstnanci určili) jednoho nebo více zaměstnavatelů, náhradou za poskytované služby, a to za předpokladu, že:

a)	fond má méně než 50 účastníků;

b)	do fondu hradí příspěvky jeden nebo více zaměstnavatelů, kteří nejsou investičními subjekty ani pasivními nefinančními subjekty;

c)	příspěvky zaměstnanců a zaměstnavatelů do fondu (jiné než převody majetku z důchodových a penzijních účtů podle pododdílu C bodu 17 písm. a)) jsou omezeny odkazem na příjem z výdělečné činnosti, respektive kompenzaci zaměstnance;

d)	účastníci, kteří nejsou rezidenty jurisdikce (kterou je členský stát nebo Lichtenštejnsko), v níž je fond zřízen, nemají nárok na více než 20 % z majetku fondu a

e)	fond podléhá regulaci ze strany vlády a příslušným daňovým orgánům poskytuje výkazy s informacemi.

Termínem ‚penzijní fond vládního subjektu, mezinárodní organizace nebo centrální banky‘ se rozumí fond zřízený vládním subjektem, mezinárodní organizací nebo centrální bankou pro poskytování důchodových dávek, dávek v případě pracovní neschopnosti a invalidity nebo plnění v případě smrti oprávněným osobám či účastníkům, kteří jsou současnými nebo bývalými zaměstnanci (nebo osobami, které tito zaměstnanci určili), nebo kteří nejsou současnými nebo bývalými zaměstnanci, jestliže dávky poskytované těmto oprávněným osobám či účastníkům jsou poskytovány náhradou za osobní služby vykonávané pro vládní subjekt, mezinárodní organizaci nebo centrální banku.

Termínem ‚kvalifikovaný vydavatel kreditních karet‘ se rozumí finanční instituce splňující tyto požadavky:

a)	finanční instituce je finanční institucí výhradně proto, že je vydavatelem kreditních karet, který přijímá vklady jen tehdy, když zákazník provede úhradu převyšující splatný zůstatek na kartě a přeplatek mu není okamžitě vrácen; a

nejpozději od 1. ledna 2016finanční instituce zavede zásady a postupy buď k zamezení vzniku přeplatku zákazníka převyšujícího částku denominovanou v domácí měně každého členského státu nebo Lichtenštejnska, jež odpovídá 50 000 USD, nebo k zajištění toho, aby byl jakýkoli přeplatek zákazníka převyšující uvedenou částku zákazníkovi do 60 dnů vrácen, v obou případech při použití pravidel pro slučování účtů a převod měny uvedených v oddílu VII pododdílu C. Pro tyto účely se přeplatkem zákazníka nerozumí aktivní zůstatky v rozsahu sporných poplatků, přeplatek však zahrnuje aktivní zůstatky vzniklé na základě vráceného zboží;

Termínem ‚vyňatý nástroj kolektivního investování‘ se rozumí investiční subjekt, který je regulován jako nástroj kolektivního investování, za předpokladu, že veškeré podíly v tomto nástroji kolektivního investování jsou v držení fyzických osob či subjektů, které nejsou oznamovanými osobami, s výjimkou pasivního nefinančního subjektu s ovládajícími osobami, které jsou oznamovanými osobami, nebo jejich prostřednictvím.

Investiční subjekt, který je regulován jako nástroj kolektivního investování, se kvalifikuje podle tohoto bodu jako vyňatý nástroj kolektivního investování i v případě, že tento nástroj kolektivního investování vydal listinné akcie na majitele, a to za předpokladu, že:

a)	nástroj kolektivního investování nevydal ani nevydá žádné listinné akcie na majitele po 31. prosinci 2015;

b)	nástroj kolektivního investování všechny tyto akcie po jejich odevzdání stáhne;

c)	nástroj kolektivního investování provádí postupy náležité péče uvedené v oddílech II až VII a oznamuje všechny požadované informace o všech těchto akciích, když jsou tyto akcie předloženy k zpětnému odkupu nebo jinému proplacení; a

d)	nástroj kolektivního investování má zavedeny zásady a postupy k zajištění, aby tyto akcie byly co nejdříve a v každém případě do 1. ledna 2018 odkoupeny nebo imobilizovány.

C. Finanční účet

Termínem ‚finanční účet‘ se rozumí účet vedený finanční institucí a zahrnuje depozitní účet, schovatelský účet a:

v případě investičního subjektu jakoukoli majetkovou nebo dluhovou účast v této finanční instituci. Bez ohledu na výše uvedené termín ‚finanční účet‘ nezahrnuje majetkovou nebo dluhovou účast v subjektu, který je investičním subjektem pouze proto, že: i) poskytuje investiční poradenství zákazníkovi a jedná v jeho zastoupení nebo ii) obhospodařuje majetek pro zákazníka a jedná v jeho zastoupení za účelem investování, obhospodařování nebo administrace finančního majetku uloženého jménem tohoto zákazníka u finanční instituce jiné, než je tento subjekt;

b)	v případě finanční instituce, která není uvedena v písmenu a), jakoukoli majetkovou nebo dluhovou účast v této finanční instituci, pokud byla tato třída účastí vytvořena s cílem vyhnout se oznamování podle oddílu I; a

jakékoli pojistné smlouvy s kapitálovou hodnotou a jakékoli smlouvy o pojištění důchodu, uzavřené nebo vedené finanční institucí, mimo smlouvy se sjednaným pojistným plněním ve formě neinvestičního nepřevoditelného doživotního důchodu, který je vyplácen fyzické osobě ve formě penze nebo dávek pro případ pracovní neschopnosti a invalidity poskytovaných na základě vyňatého účtu.

Termín ‚ finanční účet ‘ nezahrnuje žádný účet, který je vyňatým účtem.

Termín ‚depozitní účet‘ zahrnuje jakýkoli podnikatelský, běžný, spořicí, termínový účet nebo penzijní (thrift) účet či účet, který je doložen vkladovým certifikátem, penzijním (thrift) certifikátem, investičním certifikátem, dluhovým certifikátem nebo jiným podobným nástrojem, vedený finanční institucí v rámci běžného poskytování bankovních služeb nebo podobného podnikání. Depozitní účet rovněž zahrnuje částku drženou pojišťovnou na základě smlouvy s garantovanou investicí nebo podobného ujednání, podle nichž se vyplácí nebo připisuje výnos z této částky.

Termínem ‚schovatelský účet‘ se rozumí účet (mimo pojistných smluv a smluv o pojištění důchodu), na němž je držen finanční majetek ve prospěch jiné osoby.

Termínem ‚majetková účast‘ se v případě osobní společnosti (partnership), která je finanční institucí, rozumí kapitálová účast nebo účast na výnosech z účasti v této osobní společnosti. V případě svěřenského fondu, který je finanční institucí, se majetkovou účastí rozumí účast držená jakoukoli osobou pokládanou za zakladatele nebo obmyšleného všech nebo části prostředků ve svěřenském fondu, nebo jakoukoli jinou fyzickou osobou mající nejvyšší faktickou kontrolu nad svěřenským fondem. Oznamovaná osoba je pokládána za obmyšleného svěřenského fondu, jestliže má tato oznamovaná osoba právo přímo nebo nepřímo (např. prostřednictvím zmocněnce) pobírat stanovený výnos nebo může přímo nebo nepřímo pobírat výnos ze svěřenského fondu podle volného uvážení.

Termínem ‚pojistná smlouva‘ se rozumí smlouva (jiná než smlouva o pojištění důchodu), kterou se pojistitel zavazuje vyplatit částku v případě vzniku specifikované pojistné události zahrnující smrt, nemoc, úraz, odpovědnost nebo škodu na majetku.

Termínem ‚smlouva o pojištění důchodu‘ se rozumí smlouva, kterou se pojistitel zavazuje vyplácet určitou částku po určité období, které je zcela nebo zčásti určeno podle předpokládané délky života jedné nebo více osob. Tento termín rovněž zahrnuje smlouvu, která se považuje za smlouvu o pojištění důchodu podle právního předpisu nebo praxe jurisdikce (kterou je členský stát, Lichtenštejnsko nebo jiná jurisdikce), kde byla smlouva uzavřena, a kterou se pojistitel zavazuje vyplácet určitou částku po dobu několika let.

Termínem ‚pojistná smlouva s kapitálovou hodnotou‘ se rozumí pojistná smlouva (jiná než zajišťovací smlouva uzavřená mezi dvěma pojišťovnami), která má kapitálovou hodnotu.

Termínem ‚kapitálová hodnota‘ se rozumí vyšší z těchto částek: i) částka, na kterou má nárok pojistník i v případě odkupu nebo ukončení smlouvy (bez odečtení jakýchkoli poplatků za odkup nebo půjčky z kapitálové hodnoty), a ii) částka, kterou si pojistník může vypůjčit podle smlouvy. Bez ohledu na výše uvedené nezahrnuje termín ‚kapitálová hodnota‘ částku splatnou podle pojistné smlouvy:

a)	výhradně v důsledku smrti fyzické osoby kryté smlouvou o životním pojištění;

b)	jako plnění v případě újmy na zdraví nebo nemoci nebo jiné plnění, které kompenzuje ekonomickou ztrátu vyvolanou pojistnou událostí;

jako zpětnou úhradu dříve zaplaceného pojistného (minus náklady na pojištění bez ohledu na jejich skutečné uplatnění) pojistníkovi podle pojistné smlouvy (jiné než smlouvy o investičním životním pojištění nebo smlouvy o pojištění důchodu) z důvodu zrušení nebo ukončení smlouvy, snížení pojistného rizika v době účinnosti pojistné smlouvy nebo vyplývající z nového stanovení pojistného z důvodu opravy účetní nebo jiné podobné chyby;

d)	jako dividendu pojistníka (mimo dividendu při ukončení pojištění) za předpokladu, že se dividenda vztahuje k pojistné smlouvě, ze které lze vyplatit pouze plnění podle písmene b); nebo

e)	jako vrácení zálohy pojistného nebo splátky pojistného na pojistnou smlouvu, za kterou je pojistné hrazeno alespoň ročně, jestliže částka zálohy pojistného nebo splátky pojistného nepřevyšují následující roční pojistné splatné na základě této smlouvy.

Termínem ‚dříve existující účet‘ se rozumí:

a)	finanční účet vedený oznamující finanční institucí k 31. prosinci 2015;

jakýkoli finanční účet majitele účtu bez ohledu na to, kdy byl tento finanční účet založen, jestliže:

i)	daný majitel účtu má u oznamující finanční instituce (nebo u propojeného subjektu v téže jurisdikci (kterou je členský stát nebo Lichtenštejnsko) jako oznamující finanční instituce) finanční účet, který je dříve existujícím účtem ve smyslu písmene a),

ii)

pro účely splnění standardů požadavků znalosti podle oddílu VII pododdílu A i pro účely zjišťování zůstatku či hodnoty kteréhokoli z finančních účtů při uplatňování jakékoli prahové hodnoty zachází oznamující finanční instituce – a případně propojený subjekt v téže jurisdikci (kterou je členský stát nebo Lichtenštejnsko) jako oznamující finanční instituce – s oběma uvedenými finančními účty i s jakýmikoli dalšími finančními účty daného majitele účtu, které jsou podle písmene b) považovány za dříve existující účty, jako s jediným finančním účtem,

iii)	v souvislosti s finančním účtem, na nějž se vztahují postupy AML/KYC, je oznamující finanční instituci povoleno uvedené postupy u tohoto účtu vykonat spolehnutím se na postupy AML/KYC provedené pro dříve existující účet podle písmene a) a

iv)	založení finančního účtu nevyžaduje, aby majitel účtu o sobě jako o zákazníkovi poskytl nové, doplňující nebo pozměněné informace jiné než pro účely této dohody.

10.

Termínem ‚nový účet‘ se rozumí finanční účet vedený oznamující finanční institucí a založený dne 1. ledna 2016 nebo později, není-li považován za dříve existující účet podle rozšířené definice dříve existujícího účtu podle pododdílu C bodu 9.

11.

Termínem ‚dříve existující účet fyzické osoby‘ se rozumí dříve existující účet držený jednou nebo více fyzickými osobami.

12.

Termínem ‚nový účet fyzické osoby‘ se rozumí nový účet držený jednou nebo více fyzickými osobami.

13.

Termínem ‚dříve existující účet subjektu‘ se rozumí dříve existující účet držený jedním nebo více subjekty.

14.

Termínem ‚účet s nižší hodnotou‘ se rozumí dříve existující účet fyzické osoby s úhrnným zůstatkem nebo hodnotou, která k 31. prosinci 2015 nepřevyšuje částku denominovanou v domácí měně každého členského státu nebo Lichtenštejnska, jež odpovídá 1 000 000 USD.

15.

Termínem ‚účet s vyšší hodnotou‘ se rozumí dříve existující účet fyzické osoby s úhrnným zůstatkem nebo hodnotou, která k 31. prosinci 2015 nebo k 31. prosinci jakéhokoli následujícího roku převyšuje částku denominovanou v domácí měně každého členského státu nebo Lichtenštejnska, jež odpovídá 1 000 000 USD.

16.

Termínem ‚nový účet subjektu‘ se rozumí nový účet držený jedním nebo více subjekty.

17.

Termínem ‚vyňatý účet‘ se rozumí kterýkoli z následujících účtů:

důchodový nebo penzijní účet, který splňuje následující požadavky:

i)	účet podléhá regulaci jako osobní důchodový účet nebo je součástí registrovaného nebo regulovaného důchodového či penzijního plánu, jehož cílem je vyplacení důchodových nebo penzijních dávek (včetně dávek v případě pracovní neschopnosti a invalidity nebo plnění v případě smrti);

ii)	účet je daňově zvýhodněn (tj. příspěvky na účet, které by jinak podléhaly zdanění, jsou odečitatelné nebo vyňaté z hrubého příjmu majitele účtu nebo zdaněny nižší sazbou, nebo je zdanění investičního příjmu z účtu odloženo či je tento účet zdaněn nižší sazbou);

iii)	je vyžadováno, aby daňovým orgánům byly oznamovány informace týkající se tohoto účtu;

iv)	výběry prostředků jsou podmíněny dosažením konkrétního důchodového věku, zdravotní nezpůsobilostí či smrtí, nebo se na výběry provedené před vznikem těchto událostí vztahují sankce a

buď: i) roční příspěvky jsou omezeny maximální částkou denominovanou v domácí měně každého členského státu nebo Lichtenštejnska, jež odpovídá 50 000 USD, nebo ii) je stanoven maximální celoživotní příspěvek na účet ve výši částky denominované v domácí měně každého členského státu nebo Lichtenštejnska, jež odpovídá 1 000 000 USD, v obou případech s uplatněním pravidel pro slučování účtů a převod měny podle oddílu VII pododdílu C.

Finanční účet, který jinak splňuje požadavek podbodu v), splňuje tento požadavek i v případě, že na něj mohou být převedena aktiva nebo prostředky z jednoho nebo více finančních účtů, které splňují požadavky uvedené v písmenech a) nebo b), nebo z jednoho nebo více důchodových či penzijních fondů, které splňují požadavky uvedené v pododdílu B v některém z bodů 5 až 7;

účet, který splňuje následující požadavky:

i)	účet podléhá regulaci jako investiční nástroj určený pro jiné účely než pro důchodové spoření a je pravidelně obchodován na zavedeném trhu s cennými papíry nebo podléhá regulaci jako spořicí nástroj určený pro jiné účely než pro důchodové spoření;

ii)	účet je daňově zvýhodněn (tj. příspěvky na účet, které by jinak podléhaly zdanění, jsou odečitatelné nebo vyňaté z hrubého příjmu majitele účtu nebo zdaněny nižší sazbou, nebo je zdanění investičního příjmu z účtu odloženo či je tento účet zdaněn nižší sazbou);

iii)	výběry prostředků jsou podmíněny splněním určitých kritérií týkajících se účelu investičního nebo spořicího účtu (například poskytnutí prostředků na vzdělání nebo na zdravotní péči), nebo se na výběry provedené v případě nesplnění těchto kritérií vztahují sankce a

iv)	roční příspěvky jsou omezeny maximální částkou denominovanou v domácí měně každého členského státu nebo Lichtenštejnska, jež odpovídá 50 000 USD, s uplatněním pravidel pro slučování účtů a převod měny podle oddílu VII pododdílu C.

Finanční účet, který jinak splňuje požadavek podbodu iv), splňuje tento požadavek i v případě, že na něj mohou být převedena aktiva nebo prostředky z jednoho nebo více finančních účtů, které splňují požadavky uvedené v písmenech a) nebo b), nebo z jednoho nebo více důchodových či penzijních fondů, které splňují požadavky uvedené v pododdílu B v některém z bodů 5 až 7;

smlouva o životním pojištění s pojistnou dobou, která uplyne předtím, než pojištěný dosáhne věku 90 let, a to za předpokladu, že smlouva splňuje tyto požadavky:

i)	běžné pojistné, které se v průběhu pojistné doby nesnižuje, je splatné minimálně jednou ročně během pojistné doby nebo do té doby, než pojištěný dosáhne věku 90 let, podle toho, která doba je kratší;

ii)	smlouva nemá žádnou kapitálovou hodnotu, kterou by mohla jakákoli osoba čerpat (výběrem, zápůjčkou či jinak) bez ukončení smlouvy;

iii)

částka (jiná než dávka v případě smrti) splatná po zrušení nebo ukončení smlouvy nemůže překročit úhrn zaplaceného pojistného s odečtením nákladů na krytí rizika úmrtí, nemoci a jiných nákladů (bez ohledu na jejich skutečný vznik) za dobu existence smlouvy a jakýchkoli částek vyplacených před zrušením nebo ukončením smlouvy a

iv)	smlouva není držena nabyvatelem za úplatu;

d)	účet, který je držen výhradně v pozůstalosti, jestliže dokumentace k tomuto účtu obsahuje kopii závěti zesnulého nebo úmrtního listu;

účet zřízený v souvislosti s kteroukoli z níže uvedených skutečností:

i)	se soudním příkazem nebo rozsudkem;

ii)

s prodejem, výměnou nebo pronájmem nemovitého či osobního majetku za předpokladu, že účet splňuje tyto požadavky:

—	účet je financován výhradně platbou v hotovosti, peněžní zálohou, vkladem ve výši vhodné k zajištění povinnosti přímo související s transakcí nebo obdobnou platbou, nebo je financován z finančního majetku, který je uložen na účtu v souvislosti s prodejem, výměnou nebo pronájmem majetku,

—	účet je zřízen a využíván výhradně k zajištění povinnosti kupujícího uhradit kupní cenu za majetek, povinnosti prodávajícího uhradit jakýkoli podmíněný závazek nebo povinnosti pronajímatele či nájemce uhradit jakékoli škody v souvislosti s pronajatým majetkem podle nájemní smlouvy,

—	aktiva na účtu včetně příjmů z nich plynoucích budou vyplacena či jinak rozdělena ve prospěch kupujícího, prodávajícího, pronajímatele či nájemce (mimo jiné ke splnění povinnosti takové osoby) při prodeji, výměně nebo odevzdání majetku nebo při zrušení nájemní smlouvy,

—	účet není maržovým ani obdobným účtem zřízeným v souvislosti s prodejem nebo výměnou finančního majetku a

—	účet nesouvisí s účtem podle písmene f);

iii)	s povinností finanční instituce poskytující zápůjčku zajištěnou nemovitým majetkem, aby odložila stranou část platby výhradně k pozdějšímu usnadnění úhrady daní nebo pojištění souvisejícího s nemovitým majetkem;

iv)	s povinností finanční instituce výhradně usnadnit pozdější úhradu daní;

depozitní účet, který splňuje následující požadavky:

i)	účet existuje výhradně proto, že zákazník provede úhradu převyšující splatný zůstatek na kreditní kartě nebo na jiném revolvingovém úvěrovém účtu a přeplatek mu není okamžitě vrácen; a

ii)

jakýkoli jiný účet, u něhož je nízké riziko, že bude použit k daňovému úniku, jenž má velmi podobné znaky jako kterýkoli z účtů podle pododdílu C bodu 17 písm. a) až f) a jenž je ve vnitrostátním právu definován jako vyňatý účet a v případě členských států je uveden v čl. 8 odst. 7a směrnice Rady 2011/16/EU o správní spolupráci v oblasti daní a oznámen Lichtenštejnsku a v případě Lichtenštejnska oznámen Evropské komisi, za předpokladu, že status tohoto účtu jakožto vyňatého účtu nemaří účely této dohody.

D. Oznamovaný účet

Termínem ‚oznamovaný účet‘ se rozumí účet držený jednou nebo více oznamovanými osobami nebo pasivním nefinančním subjektem s jednou nebo několika ovládajícími osobami, která nebo které jsou oznamovanou osobou nebo oznamovanými osobami, za předpokladu, že byl jako takový identifikován po použití postupů náležité péče podle oddílů II až VII.

Termínem ‚oznamovaná osoba‘ se rozumí osoba z oznamované jurisdikce, která není: i) obchodní společností, jejíž akcie jsou pravidelně obchodovány na jednom nebo několika zavedených trzích s cennými papíry; ii) obchodní společností, která je propojeným subjektem obchodní společnosti podle podbodu i); iii) vládním subjektem; iv) mezinárodní organizací; v) centrální bankou nebo vi) finanční institucí.

Termínem ‚osoba z oznamované jurisdikce‘ se rozumí fyzická osoba nebo subjekt, jež jsou rezidentem oznamované jurisdikce podle daňové legislativy této jurisdikce, nebo pozůstalost po zesnulém, jenž byl rezidentem oznamované jurisdikce. Pro tyto účely se se subjektem, jako je osobní společnost (partnership), osobní společnost s ručením omezeným nebo obdobné právní uspořádání, který není rezidentem pro daňové účely, nakládá jako s rezidentem jurisdikce, v níž sídlí skutečné vedení tohoto subjektu.

Termínem ‚oznamovaná jurisdikce‘ se rozumí Lichtenštejnsko ve vztahu k členskému státu nebo členský stát ve vztahu k Lichtenštejnsku v souvislosti s povinností poskytovat informace uvedené v oddílu I.

Termínem ‚zúčastněná jurisdikce‘ se ve vztahu k členskému státu nebo k Lichtenštejnsku rozumí:

a)	kterýkoli členský stát ve vztahu k oznamování Lichtenštejnsku, nebo

b)	Lichtenštejnsko ve vztahu k oznamování členskému státu, nebo

jakákoli jiná jurisdikce: i) se kterou má příslušný členský stát nebo případně Lichtenštejnsko platnou dohodu, na jejímž základě je druhá jurisdikce povinna poskytnout informace uvedené v oddílu I, a ii) která je uvedena na seznamu zveřejněném daným členským státem nebo Lichtenštejnskem a oznámeném Lichtenštejnsku, respektive Evropské komisi;

d)	ve vztahu k členským státům jakákoli jiná jurisdikce: i) se kterou má Evropská unie platnou dohodu, na jejímž základě je daná jurisdikce povinna poskytnout informace uvedené v oddílu I, a ii) která je uvedena na seznamu zveřejněném Evropskou komisí.

Termínem ‚ovládající osoby‘ se rozumí fyzické osoby, které mají kontrolu nad subjektem. V případě svěřenského fondu se tímto termínem rozumí zakladatel, správce svěřenského majetku, osoba vykonávající dohled nad správou fondu (pokud existuje), obmyšlený nebo skupina obmyšlených a jakákoli jiná fyzická osoba mající nejvyšší faktickou kontrolu nad svěřenským fondem a v případě právního uspořádání, které není svěřenským fondem, se tímto termínem rozumí osoby v rovnocenném nebo obdobném postavení. Termín ‚ovládající osoby‘ musí být vykládán způsobem, který je v souladu s doporučeními Finančního akčního výboru.

Termínem ‚nefinanční subjekt‘ se rozumí jakýkoli subjekt, který není finanční institucí.

Termínem ‚pasivní nefinanční subjekt‘ se rozumí jakýkoli: i) nefinanční subjekt, který není aktivním nefinančním subjektem, nebo ii) investiční subjekt podle pododdílu A bodu 6 písm. b), který není finanční institucí zúčastněné jurisdikce.

Termínem ‚aktivní nefinanční subjekt‘ se rozumí jakýkoli nefinanční subjekt, který splňuje některé z těchto kritérií:

méně než 50 % hrubého příjmu nefinančního subjektu za předchozí kalendářní rok nebo jiné náležité oznamovací období je pasivním příjmem a méně než 50 % aktiv držených nefinančním subjektem během předchozího kalendářního roku nebo jiného náležitého oznamovacího období jsou aktiva, která vytvářejí pasivní příjmy nebo jsou za účelem jejich vytváření držena;

b)	akcie nefinančního subjektu jsou pravidelně obchodovány na zavedeném trhu cenných papírů nebo je nefinanční subjekt propojeným subjektem se subjektem, jehož akcie jsou pravidelně obchodovány na zavedeném trhu cenných papírů;

c)	nefinanční subjekt je vládním subjektem, mezinárodní organizací, centrální bankou nebo subjektem zcela vlastněným jedním nebo několika výše uvedenými subjekty;

všechny podstatné činnosti nefinančního subjektu spočívají v držení (všech nebo části) vlastnických akcií jedné nebo několika dceřiných společností, které se zabývají obchodem nebo podnikáním, které je jiné než podnikání finanční instituce, nebo v poskytování financování a služeb takovým dceřiným společnostem, s tou výjimkou, že subjekt tento status nezíská, jestliže funguje (nebo se prezentuje) jako investiční fond, například jako soukromý akciový fond, rizikový kapitálový fond, fond zadlužených akvizičních struktur nebo některý investiční nástroj, jehož účelem je akvizice nebo financování společností a poté držení účastí v těchto společnostech ve formě kapitálových aktiv pro investiční účely;

nefinanční subjekt ještě neprovozuje podnikání a nemá žádnou předcházející provozní historii, ale investuje kapitál do aktiv s úmyslem provozovat jinou činnost, než je činnost finanční instituce, za předpokladu, že není způsobilý pro tuto výjimku po datu, které je 24 měsíců po datu počátečního uspořádání nefinančního subjektu;

f)	nefinanční subjekt v uplynulých pěti letech nebyl finanční institucí a probíhá likvidace jeho majetku nebo jeho reorganizace s cílem dále provádět nebo znovu začít činnost v podnikání jiném, než je podnikání finanční instituce;

nefinanční subjekt se primárně zabývá finančními a zajišťovacími transakcemi s propojenými subjekty, které nejsou finančními institucemi, nebo pro tyto subjekty a neposkytuje financování nebo zajišťovací služby jakémukoli subjektu, který není propojeným subjektem, za předpokladu, že skupina jakýchkoli takových propojených subjektů se primárně zabývá jiným podnikáním, než je podnikání finanční instituce; nebo

nefinanční subjekt splňuje všechny níže uvedené požadavky:

je zřízen a provozován ve své jurisdikci, kde je rezidentem (kterou je členský stát, Lichtenštejnsko nebo jiná jurisdikce), výhradně pro náboženské, charitativní, vědecké, umělecké, kulturní, sportovní nebo vzdělávací účely, nebo je zřízen a provozován ve své jurisdikci, kde je rezidentem (kterou je členský stát, Lichtenštejnsko či jiná jurisdikce), a je profesní organizací, obchodním spolkem, obchodní komorou, odborovou organizací, zemědělskou nebo zahradnickou organizací, občanským spolkem nebo organizací provozovanou výhradně za účelem podpory sociální péče;

ii)	ve své jurisdikci, kde je rezidentem (kterou je členský stát, Lichtenštejnsko či jiná jurisdikce), je osvobozen od daně z příjmů;

iii)	nemá žádné akcionáře ani členy s vlastnickými nebo majetkovými účastmi na jeho příjmech nebo majetku;

iv)

příslušné právní předpisy jurisdikce, kde je nefinanční subjekt rezidentem (kterou je členský stát, Lichtenštejnsko či jiná jurisdikce), nebo dokumenty o zřízení nefinančního subjektu nepovolují, aby jakékoli příjmy nebo majetek nefinančního subjektu byly rozděleny nebo využity ve prospěch soukromé osoby nebo necharitativního subjektu, s výjimkou provádění charitativních činností nefinančního subjektu nebo plateb přiměřené kompenzace za poskytnuté služby nebo plateb představujících přiměřenou tržní hodnotu majetku, který nefinanční subjekt zakoupil, a

příslušné právní předpisy jurisdikce, kde je nefinanční subjekt rezidentem (kterou je členský stát, Lichtenštejnsko či jiná jurisdikce), nebo dokumenty o zřízení nefinančního subjektu vyžadují, aby po likvidaci nebo zániku nefinančního subjektu byl všechen jeho majetek distribuován vládnímu subjektu nebo jiné neziskové organizaci, nebo aby připadl vládě jurisdikce, kde je nefinanční subjekt rezidentem (kterou je členský stát, Lichtenštejnsko či jiná jurisdikce), nebo jakémukoli dílčímu územnímu celku takové jurisdikce.

E. Různé

Termínem ‚majitel účtu‘ se rozumí osoba, kterou finanční instituce, jež vede finanční účet, zaznamenává nebo označuje jako majitele finančního účtu. Osoba, která není finanční institucí a která drží finanční účet pro jinou osobu nebo v její prospěch jakožto zástupce, schovatelský správce, zmocněnec, osoba s podpisovým právem, investiční poradce nebo zprostředkovatel, není pro účely této přílohy považována za majitele účtu a za majitele účtu je považována daná jiná osoba. V případě pojistné smlouvy s kapitálovou hodnotou nebo smlouvy o pojištění důchodu je majitelem účtu jakákoli osoba, která je oprávněna nakládat s kapitálovou hodnotou nebo změnit osobu oprávněnou ze smlouvy. Jestliže není nikdo, kdo by mohl nakládat s kapitálovou hodnotou nebo změnit oprávněnou osobu, je majitelem účtu jakákoli osoba označená jako majitel ve smlouvě a jakákoli osoba s nárokem na výplatu plnění podle podmínek smlouvy. Po uplynutí pojistné doby podle pojistné smlouvy s kapitálovou hodnotou nebo smlouvy o pojištění důchodu se za majitele účtu pokládá každá osoba s nárokem na výplatu plnění podle smlouvy.

‚Postupy AML/KYC‘ se rozumí postupy náležité péče a kontroly zákazníka, které oznamující finanční instituce uplatňuje podle požadavků na opatření proti praní peněz nebo obdobných požadavků, které se na tuto oznamující finanční instituci vztahují.

Termínem ‚subjekt‘ se rozumí právnická osoba nebo právní uspořádání, například obchodní společnost, osobní společnost, svěřenský fond nebo nadace.

Subjekt je ‚propojeným subjektem‘ s jiným subjektem, jestliže a) jeden z těchto subjektů je ovládán druhým; b) oba subjekty jsou ovládány společně; nebo c) oba subjekty jsou investičními subjekty podle pododdílu A bodu 6 písm. b), mají společné vedení a toto vedení plní v těchto investičních subjektech povinnosti náležité péče. Ovládání pro tyto účely zahrnuje přímé nebo nepřímé vlastnictví více než 50 % hlasů a podílu na subjektu.

Zkratkou ‚DIČ‘ se rozumí daňové identifikační číslo daňového poplatníka (nebo funkční ekvivalent tohoto daňového identifikačního čísla).

Termín ‚listinné důkazy‘ zahrnuje kterýkoli z těchto dokumentů:

a)	potvrzení o rezidentství vydané oprávněným státním orgánem (např. vláda nebo její úřad nebo obec) jurisdikce (kterou je členský stát, Lichtenštejnsko či jiná jurisdikce), o níž příjemce platby prohlašuje, že je jejím rezidentem;

b)	v případě fyzické osoby jakýkoli platný doklad totožnosti vydaný oprávněným státním orgánem (např. vláda nebo její úřad nebo obec), ve kterém je uvedeno jméno fyzické osoby a který se běžně používá pro účely zjišťování totožnosti;

v případě subjektu jakýkoli úřední dokument vydaný oprávněným státním orgánem (např. vláda nebo její úřad nebo obec), ve kterém je uveden název subjektu a buď adresa jeho hlavního sídla v jurisdikci (kterou je členský stát, Lichtenštejnsko či jiná jurisdikce), o níž subjekt prohlašuje, že je jejím rezidentem, nebo jurisdikce (kterou je členský stát, Lichtenštejnsko či jiná jurisdikce), ve které byl subjekt založen nebo zřízen;

d)	jakýkoli zauditovaný finanční výkaz, úvěrovou zprávu třetí osoby, insolvenční návrh nebo zprávu regulatorního orgánu pro cenné papíry.

V souvislosti s dříve existujícím účtem subjektu mohou oznamující finanční instituce použít jako listinný důkaz jakoukoli klasifikaci ve svých záznamech ohledně majitele účtu, která byla stanovena na základě standardizovaného odvětvového systému kódů, kterou oznamující finanční instituce zaznamenala v souladu se svou obvyklou podnikatelskou praxí pro účely postupů AML/KYC či jiné regulatorní účely (jiné než daňové) a kterou zavedla přede dnem klasifikace finančního účtu jako dříve existujícího účtu, jestliže jí není známo nebo nemá důvod předpokládat, že je taková klasifikace nesprávná či nespolehlivá. Termínem ‚standardizovaný odvětvový systém kódů‘ se rozumí systém kódů pro klasifikaci provozoven podle druhu podnikání, používaný pro jiné účely než daňové.

ODDÍL IX

ÚČINNÉ PROVEDENÍ

Každý členský stát a Lichtenštejnsko musí mít zavedeny pravidla a správní postupy k zajištění účinného provedení a dodržování výše uvedených postupů oznamování a náležité péče včetně:

1.	pravidel k zamezení tomu, aby jakékoli finanční instituce, osoby nebo zprostředkovatelé uplatňovali praktiky pro obcházení postupů oznamování a náležité péče;

2.	pravidel vyžadujících, aby oznamující finanční instituce vedly záznamy o přijatých krocích a evidovaly důkazy, na jejichž základě jsou výše uvedené postupy prováděny, a včetně náležitých opatření k získání těchto záznamů;

3.	správních postupů k ověření skutečnosti, že oznamující finanční instituce dodržuje postupy oznamování a náležité péče; správních postupů k podrobnému prověření informací od oznamující finanční instituce, pokud se jedná o informace o nezdokumentovaných účtech;

4.	správních postupů k zajištění toho, že subjekty a účty definované vnitrostátním právem jako neoznamující finanční instituce a vyňaté účty budou i nadále představovat nízké riziko zneužití k daňovým únikům; a

5.	ustanovení o účinném prosazování dodržování pravidel.

ODDÍL X

LHŮTY PRO PROVEDENÍ TÝKAJÍCÍ SE OZNAMUJÍCÍCH FINANČNÍCH INSTITUCÍ NACHÁZEJÍCÍCH SE V RAKOUSKU

V případě oznamujících finančních institucí nacházejících se v Rakousku by všechny odkazy na rok 2016 v této příloze měly být považovány za odkazy na rok 2017 a všechny odkazy na rok 2017 v této příloze by měly být považovány za odkazy na rok 2018. V případě dříve existujících účtů držených oznamujícími finančními institucemi nacházejícími se v Rakousku by všechny odkazy na datum 31. prosince 2015 v této příloze měly být považovány za odkazy na datum 31. prosince 2016.

„PŘÍLOHA II

DOPLŇKOVÁ PRAVIDLA OZNAMOVÁNÍ A NÁLEŽITÉ PÉČE PRO INFORMOVÁNÍ O FINANČNÍCH ÚČTECH

1. Změna okolností

‚Změna okolností‘ zahrnuje jakoukoli změnu, jež vede k doplnění informací týkajících se statusu určité osoby nebo je jinak se statusem této osoby v rozporu. Kromě toho změna okolností zahrnuje jakoukoli změnu či doplnění informací ohledně majitele účtu (včetně doplnění, nahrazení nebo jiné změny majitele účtu) nebo jakoukoli změnu či doplnění informací ohledně jakéhokoli účtu souvisejícího s takovým účtem (při použití pravidel pro slučování účtů podle přílohy I oddílu VII pododdílu C bodů 1 až 3), jestliže má daná změna nebo doplnění informací vliv na status majitele účtu.

Pokud oznamující finanční instituce vychází z adresy bydliště podle přílohy I oddílu III pododdílu B bodu 1 a nastane změna okolností, na jejímž základě se oznamující finanční instituce dozví nebo má důvod předpokládat, že původní listinné důkazy (či jiné rovnocenné dokumenty) jsou nesprávné nebo nespolehlivé, musí do posledního dne příslušného kalendářního roku či jiného náležitého oznamovacího období, nebo do 90 kalendářních dní od oznámení či zjištění dané změny okolností, podle toho, co nastane později, získat čestné prohlášení a nové listinné důkazy k určení toho, kde je majitel účtu rezidentem pro daňové účely. Nemůže-li oznamující finanční instituce čestné prohlášení a nové listinné důkazy v uvedené lhůtě získat, musí provést vyhledávání v elektronických záznamech podle přílohy I oddílu III pododdílu B bodů 2 až 6.

2. Čestné prohlášení v případě nových účtů subjektů

V souvislosti s novými účty subjektů může oznamující finanční instituce pro účely určení, zda je ovládající osoba pasivního nefinančního subjektu oznamovanou osobou, využít pouze čestné prohlášení majitele účtu, nebo ovládající osoby.

3. Rezidentství finanční instituce

Finanční instituce je ‚rezidentem‘ v členském státě, v Lichtenštejnsku či jiné zúčastněné jurisdikci, jestliže podléhá jurisdikci tohoto členského státu, Lichtenštejnska či jiné zúčastněné jurisdikce (tj. zúčastněná jurisdikce je oznamování ze strany finanční instituce schopna vynutit). Obecně platí, že je-li finanční instituce rezidentem pro daňové účely v členském státě, Lichtenštejnsku či jiné zúčastněné jurisdikci, podléhá jurisdikci tohoto členského státu, Lichtenštejnska či jiné zúčastněné jurisdikce, a je tudíž finanční institucí členského státu, lichtenštejnskou finanční institucí nebo finanční institucí zúčastněné jurisdikce. V případě svěřenského fondu, který je finanční institucí (bez ohledu na to, zda je rezidentem pro daňové účely v členském státě, v Lichtenštejnsku či v jiné zúčastněné jurisdikci), se má za to, že podléhá jurisdikci členského státu, Lichtenštejnska či jiné zúčastněné jurisdikce, jsou-li jeden nebo několik jeho svěřenských správců rezidenty v daném členském státě, v Lichtenštejnsku či v jiné zúčastněné jurisdikci s výjimkou případů, kdy svěřenský fond oznámí veškeré informace, které mají být oznamovány podle této dohody nebo jiné dohody, jíž se provádí globální standard, ohledně oznamovaných účtů, jež vede, jiné zúčastněné jurisdikci (kterou je členský stát, Lichtenštejnsko nebo jiná zúčastněná jurisdikce), protože je rezidentem pro daňové účely v této jiné zúčastněné jurisdikci. Jestliže však finanční instituce (jiná než svěřenský fond) není rezidentem pro daňové účely (například proto, že je považována za daňově transparentní subjekt nebo se nachází v jurisdikci, kde není uplatňována daň z příjmů), má se za to, že podléhá jurisdikci členského státu, Lichtenštejnska či jiné zúčastněné jurisdikce, a je tudíž finanční institucí členského státu, lichtenštejnskou finanční institucí či finanční institucí jiné zúčastněné jurisdikce, pokud:

a)	je založena podle právních přepisů členského státu, Lichtenštejnska či jiné zúčastněné jurisdikce;

b)	má vedení (včetně skutečného vedení) v členském státě, v Lichtenštejnsku či v jiné zúčastněné jurisdikci; nebo

c)	podléhá finančnímu dohledu v členském státě, v Lichtenštejnsku či v jiné zúčastněné jurisdikci.

Je-li finanční instituce (jiná než svěřenský fond) rezidentem dvou nebo více zúčastněných jurisdikcí (kterými jsou členský stát, Lichtenštejnsko či jiná zúčastněná jurisdikce), podléhá povinnostem oznamování a náležité péče zúčastněné jurisdikce, v níž vede finanční účet nebo účty.

4. Vedení účtu

Pro určení finanční instituce, která účet vede, platí obecně tato pravidla:

a)	schovatelský účet je veden finanční institucí, jíž jsou aktiva na účtu svěřena do úschovy (a to i finanční institucí, která pro majitele účtu v této instituci drží aktiva na makléřském účtu);

b)	depozitní účet je veden finanční institucí, která má povinnost provádět platby týkající se tohoto účtu (s výjimkou zástupce finanční instituce bez ohledu na to, zda tento je finanční institucí);

c)	jakákoli majetková nebo dluhová účast ve finanční instituci, jež představuje finanční účet, je vedena touto finanční institucí;

d)	pojistná smlouva s kapitálovou hodnotou nebo smlouva o pojištění důchodu je vedena finanční institucí, která má povinnost provádět platby týkající se dané smlouvy.

5. Svěřenské fondy, které jsou pasivními nefinančními subjekty

Podle přílohy I oddílu VIII pododdílu D bodu 3 se se subjektem, jako je osobní společnost (partnership), osobní společnost s ručením omezeným nebo obdobné právní uspořádání, který není rezidentem pro daňové účely, nakládá jako s rezidentem jurisdikce, v níž sídlí skutečné vedení tohoto subjektu. Pro tyto účely se právnická osoba nebo právní uspořádání považují za ‚obdobné‘ osobní společnosti a osobní společnosti s ručením omezeným, jestliže s nimi podle daňových předpisů oznamované jurisdikce není v této oznamované jurisdikci nakládáno jako se zdanitelnými jednotkami. Aby se však zabránilo dvojímu oznamování (vzhledem k širokému obsahu pojmu ‚ ovládající osoby ‘ v případě svěřenských fondů), nelze za obdobné právní uspořádání považovat svěřenský fond, který je pasivním nefinančním subjektem.

6. Adresa hlavního sídla subjektu

Jedním z požadavků uvedených v příloze I oddílu VIII pododdílu E bodu 6 písm. c) je, aby v případě subjektu byla v úředním dokumentu uvedena buď adresa jeho hlavního sídla v členském státě, v Lichtenštejnsku či v jiné jurisdikci, o níž subjekt prohlašuje, že je jejím rezidentem, nebo v členském státě, v Lichtenštejnsku či v jiné jurisdikci, ve které byl subjekt založen nebo zřízen. Adresou hlavního sídla subjektu je obecně místo, kde sídlí jeho skutečné vedení. Adresou hlavního sídla subjektu není adresa finanční instituce, u které má subjekt vedený účet, poštovní přihrádka ani adresa používaná pouze pro účely doručování, ledaže je taková adresa jedinou adresou, kterou subjekt používá, a je uvedena jako sídlo subjektu v jeho zřizovacích dokumentech. Adresou hlavního sídla subjektu rovněž není poskytnutá adresa, na které má být uschovávána veškerá pošta.

„PŘÍLOHA III

SEZNAM PŘÍSLUŠNÝCH ORGÁNŮ SMLUVNÍCH STRAN

Pro účely této dohody jsou příslušnými orgány:

a)	v Lichtenštejnském knížectví: Die Regierung des Fürstentums Liechtenstein nebo pověřený zástupce;

b)	v Belgickém království: De Minister van Financiën/Le Ministre des Finances nebo pověřený zástupce;

c)	v Bulharské republice: Изпълнителният директор на Националната агенция за приходите nebo pověřený zástupce;

d)	v České republice: ministr financí nebo pověřený zástupce;

e)	v Dánském království: Skatteministeren nebo pověřený zástupce;

f)	ve Spolkové republice Německo: Der Bundesminister der Finanzen nebo pověřený zástupce;

g)	v Estonské republice: Rahandusminister nebo pověřený zástupce;

h)	v Řecké republice: Ο Υπουργός Οικονομίας και Οικονομικών nebo pověřený zástupce;

i)	ve Španělském království: El Ministro de Economía y Hacienda nebo pověřený zástupce;

j)	ve Francouzské republice: Le Ministre chargé du budget nebo pověřený zástupce;

k)	v Chorvatské republice: Ministar financija nebo pověřený zástupce;

l)	v Irsku: The Revenue Commissioners nebo pověřený zástupce;

m)	v Italské republice: Il Direttore Generale delle Finanze nebo pověřený zástupce;

n)	v Kyperské republice: Υπουργός Οικονομικών nebo pověřený zástupce;

o)	v Lotyšské republice: Finanšu ministrs nebo pověřený zástupce;

p)	v Litevské republice: Finansų ministras nebo pověřený zástupce;

q)	v Lucemburském velkovévodství: Le Ministre des finances nebo pověřený zástupce;

r)	v Maďarsku: A pénzügyminiszter nebo pověřený zástupce;

s)	v Republice Malta: Il-Ministru responsabbli għall-Finanzi nebo pověřený zástupce;

t)	v Nizozemském království: De Minister van Financiën nebo pověřený zástupce;

u)	v Rakouské republice: Der Bundesminister der Finanzen nebo pověřený zástupce;

v)	v Polské republice: Minister Finansów nebo pověřený zástupce;

w)	v Portugalské republice: O Ministro das Finanças nebo pověřený zástupce;

x)	v Rumunsku: Președintele Agenției Naționale de Administrare Fiscală nebo pověřený zástupce;

z)	v Republice Slovinsko: Minister za finance nebo pověřený zástupce;

z)	ve Slovenské republice: minister financií nebo pověřený zástupce;

aa)	ve Finské republice: Valtiovarainministeriö/Finansministeriet nebo pověřený zástupce;

ab)	ve Švédském království: Chefen för Finansdepartementet nebo pověřený zástupce;

ac)

ve Spojeném království Velké Británie a Severního Irska a na evropských územích, za jejichž vnější vztahy nese Spojené království odpovědnost: the Commissioners of Inland Revenue nebo jejich pověřený zástupce a příslušný orgán na Gibraltaru, který Spojené království jmenuje v souladu s dohodnutými opatřeními o orgánech Gibraltaru v souvislosti s nástroji EU a ES a se souvisejícími smlouvami, které byly členským státům a orgánům Evropské unie oznámeny dne 19. dubna 2000, jejichž kopii předá generální tajemník Rady Evropské unie Lichtenštejnsku a které se vztahují na tuto dohodu.

“

Článek 2

Vstup v platnost a použitelnost

1. Tento pozměňovací protokol vyžaduje ratifikaci nebo schválení smluvními stranami v souladu s jejich vlastními postupy. Dokončení těchto postupů si smluvní strany vzájemně oznámí. Pozměňovací protokol vstupuje v platnost prvního ledna roku následujícího po provedení posledního oznámení.

2. Pokud jde o výměnu informací na žádost, vztahuje se výměna informací stanovená tímto pozměňovacím protokolem na žádosti o informace týkající se účetních období počínajících prvního ledna roku vstupu tohoto pozměňovacího protokolu v platnost nebo později, jež byly podány v den vstupu tohoto protokolu v platnost nebo později. Článek 10 dohody v podobě před její změnou tímto pozměňovacím protokolem zůstává v platnosti, pokud neplatí článek 5 dohody ve znění tohoto pozměňovacího protokolu.

3. Bez ohledu na odstavce 1 a 2 platí následující povinnosti podle dohody v podobě před její změnou tímto pozměňovacím protokolem i nadále takto:

povinnosti Lichtenštejnska a platebních zprostředkovatelů v něm usazených podle článku 2 dohody v podobě před její změnou tímto pozměňovacím protokolem a povinnosti Lichtenštejnska a související povinnosti platebních zprostředkovatelů v něm usazených podle článku 8 dohody v podobě před její změnou tímto pozměňovacím protokolem platí do 30. června roku vstupu tohoto pozměňovacího protokolu v platnost nebo do doby splnění těchto povinností;

ii)

povinnosti členských států podle článku 9 dohody v podobě před její změnou tímto pozměňovacím protokolem, pokud jde o srážkovou daň vybíranou během posledního roku platnosti dohody v podobě před její změnou tímto pozměňovacím protokolem a během předchozích let, platí do doby splnění těchto povinností.

Článek 3

Jazyky

Tento pozměňovací protokol je sepsán ve dvou vyhotoveních v jazyce anglickém, bulharském, českém, dánském, estonském, finském, francouzském, chorvatském, italském, litevském, lotyšském, maďarském, maltském, německém, nizozemském, polském, portugalském, rumunském, řeckém, slovenském, slovinském, španělském a švédském, přičemž všechna znění mají stejnou platnost.

NA DŮKAZ ČEHOŽ připojili níže podepsaní zplnomocnění zástupci k tomuto protokolu své podpisy.

Съставено в Страсбург на двадесет и осми октомври две хиляди и петнадесета година.

Hecho en Estrasburgo, el veintiocho de octubre de dos mil quince.

Ve Štrasburku dne dvacátého osmého října dva tisíce patnáct.

Udfærdiget i Strasbourg den otteogtyvende oktober to tusind og femten.

Geschehen zu Straβburg am achtundzwanzigsten Oktober zweitausendfünfzehn.

Kahe tuhande viieteistkümnenda aasta oktoobrikuu kahekümne kaheksandal päeval Strasbourgis.

Έγινε στo Στρασβoύργo, στις είκοσι οκτώ Οκτωβρίου δύο χιλιάδες δεκαπέντε.

Done at Strasbourg on the twenty eighth day of October in the year two thousand and fifteen.

Fait à Strasbourg, le vingt huit octobre deux mille quinze.

Sastavljeno u Strasbourgu dvadeset osmog listopada dvije tisuće petnaeste.

Fatto a Strasburgo, addì ventotto ottobre duemilaquindici.

Strasbūrā, divi tūkstoši piecpadsmitā gada divdesmit astotajā oktobrī.

Priimta du tūkstančiai penkioliktų metų spalio dvidešimt aštuntą dieną Strasbūre.

Kelt Strasbourgban, a kéteze-tizenötödik év október havának huszonnyolcadik napján.

Magħmul fi Strasburgu, fit-tmienja u għoxrin jum ta' Ottubru fis-sena elfejn u ħmistax.

Gedaan te Straatsburg, de achtentwintigste oktober tweeduizend vijftien.

Sporządzono w Strasburgu dnia dwudziestego ósmego października roku dwa tysiące piętnastego.

Feito em Estrasburgo, em vinte e oito de outubro de dois mil e quinze.

Întocmit la Strasbourg la douăzeci și opt octombrie două mii cincisprezece.

V Štrasburgu dvadsiateho ôsmeho októbra dvetisíctridsať.

V Strasbourgu, dne osemindvajsetega oktobra leta dva tisoč petnajst.

Tehty Strasbourgissa kahdentenakymmenentenäkahdeksantena päivänä lokakuuta vuonna kaksituhattaviisitoista.

Som skedde i Strasbourg den tjugoåttonde oktober år tjugohundrafemton.

За Европейския съюз

Рог la Unión Europea

Za Evropskou unii

For Den Europæiske Union

Für die Europäische Union

Euroopa Liidu nimel

Για την Ευρωπαϊκή Ένωση

For the European Union

Pour l'Union européenne

Za Europsku uniju

Per l'Unione europea

Eiropas Savienības vārdā –

Europos Sąjungos vardu

Az Európai Unió részéről

Għall-Unjoni Ewropea

Voor de Europese Unie

W imieniu Unii Europejskiej

Pela União Europeia

Pentru Uniunea Europeană

Za Európsku úniu

Za Evropsko unijo

Euroopan unionin puolesta

För Europeiska unionen

За Княжество Лихтенщайн

Por el principado de Liechtenstein

Za Lichtenštejnské knížectví

For Fyrstendømmet Liechtenstein

Für das Fürstentum Liechtenstein

Liechtensteini Vürstiriigi nimel

Για το Πριγκιπάτο του Λιχτενστάιν

For the Principality of Liechtenstein

Pour la Principauté de Liechtenstein

Za Kneževinu Lihtenštajn

Per il Principato del Liechtenstein

Lihtenšteinas Firstistes vārdā –

Lichtenšteino Kunigaikštystės vardu

A Liechtensteini Hercegség részéről

Għall-Prinċipat tal-Liechtenstein

Voor het Vorstendom Liechtenstein

W imieniu Księstwa Lichtensteinu

Pelo Principado do Listenstaine

Pentru Principatul Liechtenstein

Za Lichtenštajnské kniežatstvo

Za Kneževino Lihtenštajn

Liechtensteinin ruhtinaskunnan puolesta

För Furstendömet Liechtenstein

(1) Úř. věst. EU L 157, 26.6.2003, s. 38.

(2) Úř. věst. EU L 281, 23.11.1995, s. 31.

(3) Liechtensteinisches Landesgesetzblatt 2002 Nr. 55 (Lichtenštejnská Sbírka zákonů 2002 č. 55).

(4) Úř. věst. L 64, 11.3.2011, s. 1.

SPOLEČNÁ PROHLÁŠENÍ SMLUVNÍCH STRAN:

SPOLEČNÉ PROHLÁŠENÍ SMLUVNÍCH STRAN O ČLÁNKU 5 DOHODY

Pokud jde o provádění článku 5 o výměně informací na žádost, smluvní strany se dohodly, že zdrojem výkladu by měl být komentář k článku 26 vzorové úmluvy OECD o daních z příjmu a majetku ve znění aktuálním při podpisu pozměňovacího protokolu.

Pokud OECD v následujících letech přijme nová znění komentáře k článku 26 vzorové úmluvy OECD o daních z příjmu a majetku, může kterýkoli členský stát nebo Lichtenštejnsko, jedná-li jako dožádaná jurisdikce, jako zdroj výkladu uplatnit tato znění nahrazující znění předchozí. Uplatnění předcházející věty sdělí dotyčný členský stát Lichtenštejnsku a Lichtenštejnsko Evropské komisi. Evropská komise může koordinovat předání sdělení členských států Lichtenštejnsku a Evropská komise předá sdělení Lichtenštejnska všem členským státům. Uplatnění nabývá účinnosti ode dne sdělení.

SPOLEČNÉ PROHLÁŠENÍ SMLUVNÍCH STRAN O VSTUPU POZMĚŇOVACÍHO PROTOKOLU V PLATNOST A O JEHO PROVÁDĚNÍ

Smluvní strany prohlašují, že očekávají, že ústavní požadavky Lichtenštejnska a požadavky práva Evropské unie týkající se uzavírání mezinárodních dohod budou splněny včas, aby pozměňovací protokol mohl vstoupit v platnost prvního ledna 2016. K dosažení tohoto cíle přijmou veškerá opatření v rámci svých pravomocí.

Před zahájením uplatňování pravidel náležité péče podle přílohy I a II sdělí členské státy Lichtenštejnsku a Lichtenštejnsko Evropské komisi, jakmile přijmou opatření nezbytná k tomu, aby dohoda ve znění pozměňovacího protokolu nabyla účinku. Evropská komise může koordinovat předání sdělení členských států Lichtenštejnsku a Evropská komise předá sdělení Lichtenštejnska všem členským státům.

24.12.2015

Úřední věstník Evropské unie

L 339/58

DOHODA

mezi Evropským parlamentem a Jednotným výborem pro řešení krizí o praktických podmínkách uplatňování demokratické odpovědnosti a dohledu nad výkonem úkolů, které jsou Jednotnému výboru pro řešení krizí svěřeny v rámci jednotného mechanismu pro řešení krizí

EVROPSKÝ PARLAMENT A JEDNOTNÝ VÝBOR PRO ŘEŠENÍ KRIZÍ,

—	s ohledem na Smlouvu o Evropské unii,

—	s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“), zejména na článek 114 této smlouvy,

—	s ohledem na jednací řád Parlamentu,

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 806/2014 ze dne 15. července 2014, kterým se stanoví jednotná pravidla a jednotný postup pro řešení krize úvěrových institucí a některých investičních podniků v rámci jednotného mechanismu pro řešení krizí a Jednotného fondu pro řešení krizí a mění nařízení (EU) č. 1093/2010 (1), a zejména na čl. 45 odst. 7 a 8 uvedeného nařízení,

vzhledem k tomu, že nařízením (EU) č. 806/2014 (nařízení o jednotném mechanismu pro řešení krizí, dále jen „nařízení o SRM“) se zřizuje Jednotný výbor pro řešení krizí (dále jen „výbor“) jakožto agentura Unie, které je svěřena centralizovaná pravomoc k řešení krizí týkajících se členských států, které se účastní jednotného mechanismu pro řešení krizí a současně jednotného mechanismu dohledu, s cílem přispět k bezpečnosti a finančnímu zdraví úvěrových institucí a stabilitě finančního systému v Evropské unii a v každém zúčastněném členském státě;

vzhledem k tomu, že článek 7 nařízení o SRM stanovuje, že výbor je orgánem příslušným k řešení krizí, jenž je odpovědný za plnění úkolů svěřených mu tímto nařízením (dále jen „úkoly v oblasti řešení krize“), a to zejména za vypracování plánů řešení krize a přijímání všech rozhodnutí souvisejících s řešením krize;

C.	vzhledem k tomu, že pověření úkoly v oblasti řešení krize znamená, že výbor přijímá značnou odpovědnost za ochranu finanční stability v Unii, k čemuž má využívat svých pravomocí v oblasti řešení krize co nejúčinnějším a nejpřiměřenějším způsobem;

vzhledem k tomu, že každé svěření pravomocí k řešení krize na úrovni Unie by mělo být vyváženo náležitými požadavky na odpovědnost; vzhledem k tomu, že podle článku 45 nařízení o SRM je tedy výbor za provádění nařízení odpovědný Parlamentu a Radě coby orgánům s demokratickou legitimitou, které zastupují občany Unie a členské státy;

E.	vzhledem k tomu, že čl. 45 odst. 8 nařízení o SRM stanoví, že výbor za podmínek stanovených ve Smlouvě o fungování EU spolupracuje při všech šetřeních prováděných Parlamentem;

vzhledem k tomu, že čl. 45 odst. 7 nařízení o SRM stanoví, že předseda výboru vede na žádost neveřejná důvěrná ústní jednání s předsedou a místopředsedy příslušného výboru Parlamentu, jsou-li taková jednání nezbytná pro výkon pravomocí Evropského parlamentu podle Smlouvy o fungování EU; vzhledem k tomu, že podle uvedeného článku musí pravidla pro organizaci těchto jednání zaručovat plnou důvěrnost v souladu s požadavky profesního tajemství, které výboru ukládá toto nařízení, a v případech, kdy výbor jedná jako vnitrostátní orgán příslušný k řešení krize, příslušné právní předpisy Unie;

vzhledem k tomu, že podle čl. 15 odst. 1 Smlouvy o fungování EU mají agentury Unie jednat co nejotevřeněji; vzhledem k tomu, podle článku 91 nařízení o SRM by se měly podmínky, za nichž mají mít dokumenty výboru důvěrnou povahu, vymezit v rozhodnutí výboru zavádějícím bezpečnostní zásady obsažené v bezpečnostních pravidlech Komise pro ochranu utajovaných informací Evropské unie (EUCI) a citlivých informací nepodléhajících utajení;

H.	vzhledem k tomu, že Parlament a výbor by měly v zájmu zajištění dodržování těchto bezpečnostních pravidel úzce spolupracovat, a to i formou pravidelného společného monitorování platných bezpečnostních opatření a norem;

vzhledem k tomu, že výbor nemůže libovolně rozhodovat o poskytování informací souvisejících s řešením krizí subjektů, nýbrž toto poskytování informací podléhá omezením a podmínkám stanoveným v příslušných právních předpisech Unie, kterými se řídí Parlament i výbor; vzhledem k tomu, že poskytování informací, které má výbor k dispozici, může být omezeno právně stanovenými pravidly pro zachování důvěrnosti;

vzhledem k tomu, že touto dohodou není dotčeno nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 (2), nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 (3), ani žádná jiná platná ustanovení primárního či sekundárního práva Unie o přístupu k dokumentům a o ochraně osobních údajů, a nejsou jí dotčena ani pravidla pro výkon vyšetřovacího práva Parlamentu přijatá v souladu s čl. 226 třetím pododstavcem Smlouvy o fungování EU;

vzhledem k tomu, že čl. 88 odst. 1 nařízení o SRM stanovuje, že členové výboru, místopředseda, členové výboru uvedení v čl. 43 odst. 1 písm. b) uvedeného nařízení, zaměstnanci výboru a zaměstnanci účastnící se výměny se zúčastněnými členskými státy nebo těmito státy vyslaní, kteří plní povinnosti související s řešením krize, jsou i po ukončení svých povinností vázáni požadavky profesního tajemství podle článku 339 Smlouvy o fungování EU a příslušných ustanovení práva Unie;

L.	vzhledem k tomu, že podle čl. 5 odst. 2 nařízení o SRM přijímá výbor rozhodnutí za podmínky, že jsou dodrženy příslušné právní předpisy Unie, a zejména veškeré legislativní i nelegislativní akty, včetně aktů uvedených v článcích 290 a 291 Smlouvy o fungování EU;

vzhledem k tomu, že s výhradou budoucích změn či budoucích příslušných právních aktů ukládají ustanovení právních předpisů Unie týkající se nakládání s informacemi, jež jsou považovány za důvěrné, zejména článek 84 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU (4), příslušným orgánům a jejich zaměstnancům odpovědným za řešení krize přísnou povinnost zachovávat profesní tajemství;

N.	vzhledem k tomu, že porušení profesního tajemství v souvislosti s informacemi o řešení krize by mělo vést k náležitým postihům; vzhledem k tomu, že Parlament by měl vypracovat vhodný rámec pro následná opatření ve všech případech porušení důvěrnosti, kterého se dopustí jeho členové či zaměstnanci;

vzhledem k tomu, že podle článku 43 nařízení o SRM je ve výboru mimo jiné jeden člen jmenovaný každým ze zúčastněných členských států, který zastupuje jeho vnitrostátní orgán příslušný k řešení krize; vzhledem k tomu, že v souladu s čl. 3 odst. 3 směrnice 2014/59/EU mohou tímto orgánem výjimečně být příslušné orgány pro dohled pro účely nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 (5) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU (6); vzhledem k tomu, že by měla existovat vhodná strukturální opatření zajišťující provozní nezávislost a zamezující střetům zájmů mezi funkcemi dohledu podle nařízení (EU) č. 575/2013 a směrnice 2013/36/EU nebo jinými funkcemi příslušného orgánu a funkcemi orgánů příslušných k řešení krize podle této směrnice; vzhledem k tomu, že tato strukturální opatření by měla být zohledněna v kodexu chování výboru, jímž se musí řídit jeho členové;

P.	vzhledem k tomu, že touto dohodou není dotčena odpovědnost vnitrostátních orgánů příslušných k řešení krize vůči vnitrostátním parlamentům v souladu s vnitrostátním právem;

Q.	vzhledem k tomu, že tato dohoda se netýká odpovědnosti a povinnosti výboru podávat Radě, Komisi či vnitrostátním parlamentům zprávy a nemá na tuto odpovědnost či povinnost vliv;

vzhledem k tomu, že čl. 45 odst. 2 nařízení o SRM stanovuje, že výbor má Evropskému parlamentu a dalším orgánům předkládat výroční zprávu o plnění úkolů, jež mu byly na základě uvedeného nařízení svěřeny; vzhledem k tomu, že tato zpráva by se měla týkat činností výboru v oblasti plánování řešení krize, posuzování způsobilosti k řešení krize, stanovování minimálních požadavků na kapitál a způsobilé závazky, opatření k řešení krize a výkonu dalších povinností a pravomocí v rámci nařízení o SRM; vzhledem k tomu, že tato zpráva by měla obsahovat i podrobné informace o Jednotném fondu pro řešení krizí (dále jen „fond“), zejména o vývoji stavu dostupných finančních prostředků fondu a případných rozhodnutích týkajících se lhůty pro dosažení cílové úrovně a výpočtu příspěvků v souladu se články 69 až 71 nařízení o SRM, půjčkách a dalších finančních nástrojích v souladu s články 72 až 74 nařízení o SRM, správě a investiční strategii fondu v souladu s článkem 75 nařízení o SRM a příslušnými akty Komise v přenesené pravomoci, specifických podmínkách pro používání fondu pro účely jednotlivých programů řešení krize v souladu s články 76 až 78 nařízení o SRM, uplatňování zásad o rozdělení na podfondy odpovídající jednotlivým zúčastněným členským státům a jejich postupném splynutí během přechodného období stanoveným v čl. 3 odst. 1 bodě 37 nařízení o SRM v souladu s článkem 77 nařízení o SRM a použití systémů pojištění vkladů v souladu s článkem 79 nařízení o SRM;

vzhledem k tomu, že v souladu se zásadou odpovědnosti zakotvenou v článku 45 nařízení o SRM by měl mít Parlament ex post přístup k nedůvěrným informacím týkajícím se subjektů, jejichž krize byla řešena, a to i k určitým informacím týkajícím se účetní rozvahy poskytnutým samostatně pro každý subjekt, na nějž mělo řešení krize dopad, a to v míře dostačující k demonstraci rozsahu a povahy tohoto dopadu,

SE DOHODLY TAKTO:

I. ODPOVĚDNOST, PŘÍSTUP K INFORMACÍM, ZACHOVÁNÍ DŮVĚRNOSTI

1. Zprávy

Výbor každoročně předkládá Parlamentu zprávu (dále jen „výroční zpráva“) o provádění úkolů, které mu byly svěřeny nařízením o SRM. Předseda výboru předkládá výroční zprávu Parlamentu v průběhu veřejného slyšení.

Výbor poskytuje svou výroční zprávu Parlamentu jako důvěrný dokument v jednom z úředních jazyků Unie sedm pracovních dnů před veřejným slyšením a před jejím úředním zveřejněním. Překlady do všech úředních jazyků Unie se poskytují následně. Výroční zpráva obsahuje podrobné informace o:

i.	vykonání úkolů, které byly výboru svěřeny nařízením o SRM;

ii.	sdílení úkolů s vnitrostátními orgány příslušnými k řešení krize;

iii.	spolupráci s dalšími vnitrostátními či unijními příslušnými orgány, jakož i s jakýmkoli nástrojem veřejné finanční pomoci včetně Evropského nástroje finanční stability (EFSF) a Evropského mechanismu stability (ESM), jak je uvedeno v čl. 30 odst. 6 nařízení o SRM;

iv.	spolupráci s třetími zeměmi, a to i pokud jde o uznání a posouzení postupů třetí země k řešení krize;

v.	vývoji struktury výboru a jeho personálního stavu, včetně počtu vyslaných národních odborníků a zastoupení jednotlivých členských států;

vi.	dodržování kodexu chování uvedeného v oddíle IV této dohody;

vii.	částkách vybraných formou příspěvků na správní výdaje v souladu s článkem 65 nařízení o SRM;

viii.

provádění rozpočtu pro plnění úkolů v oblasti řešení krize; a

ix.	uplatňování ustanovení nařízení o SRM, která se týkají fondu, zejména pokud jde o příspěvky, alternativní finanční prostředky, přístup k finančním facilitám, investiční strategii a používání fondu, jak je uvedeno v hlavě V kapitole 2 nařízení o SRM.

Výbor zveřejňuje svou výroční zprávu na své internetové stránce.

2. Řádná veřejná slyšení, výměny názorů ad hoc a zvláštní důvěrné schůze

Na žádost příslušného výboru Parlamentu se předseda výboru účastní řádných veřejných slyšení týkajících se plnění úkolů v oblasti řešení krize svěřených výboru na základě nařízení o SRM. Na těchto slyšeních se konají rovněž diskuse o fondu, zejména pokud jde o příspěvky, alternativní finanční prostředky, přístup k finančním facilitám, investiční strategii a využívání fondu. Příslušný výbor Parlamentu a výbor se dohodnou na termínech konání dvou takových slyšení v následujícím roce. Žádosti o změny dohodnutých termínů se podávají písemně.

Předseda výboru může být zván k účasti na dalších výměnách názorů ad hoc s příslušným výborem Parlamentu ohledně otázek v působnosti výboru.

Na výbor se vztahuje zásada otevřenosti orgánů, institucí, subjektů a agentur Unie zakotvená v čl. 15 odst. 1 Smlouvy o fungování EU. Touto zásadou se řídí i diskuse na zvláštních důvěrných schůzích, což zahrnuje i poskytování vysvětlujících informací k relevantním okolnostem. Při diskusích na zvláštních důvěrných schůzích dochází k výměně důvěrných informací o plnění úkolů v oblasti řešení krize v rámci omezení vyplývajících z právních předpisů Unie, zejména pak z nařízení o SRM.

Je-li to nezbytné k výkonu pravomocí Parlamentu v souladu se Smlouvou o fungování EU a právem Unie, může předseda příslušného výboru Parlamentu písemně a s udáním důvodů požádat o uspořádání zvláštních důvěrných schůzí s předsedou výboru. Takové schůze se konají ve vzájemně dohodnutém termínu.

Těchto důvěrných schůzí se účastní pouze předseda výboru a předseda a místopředsedové příslušného výboru Parlamentu. Předsedu výboru i předsedu a místopředsedy příslušného výboru Parlamentu mohou doprovázet dva zaměstnanci výboru a dva zaměstnanci sekretariátu Parlamentu. Dále se pak mohou této schůze po vzájemné domluvě obou stran zúčastnit zástupci Komise, kteří jsou zapojeni do přijetí rozhodnutí k řešení krize, které se má na zvláštní důvěrné schůzi projednávat.

Všichni účastníci zvláštních důvěrných schůzí musí dodržovat stejné požadavky na zachování důvěrnosti jako členové výboru a jeho zaměstnanci.

Ze zvláštních důvěrných schůzí nejsou pořizovány žádné zápisy ani jiné záznamy. Nejsou vydávána žádná prohlášení pro tisk ani jiné sdělovací prostředky. Každý účastník zvláštní důvěrné schůze musí pokaždé podepsat čestné prohlášení, že nevyzradí obsah těchto diskusí žádné třetí straně.

Na odůvodněnou žádost předsedy výboru či předsedy příslušného výboru Parlamentu a po vzájemné dohodě mohou být k účasti na řádných slyšeních, výměnách názorů ad hoc a zvláštních důvěrných schůzí přizváni místopředseda výboru a čtyři stálí členové výboru nebo vysoce postavení zaměstnanci výboru (hlavní právní poradce, vedoucí oddělení nebo jejich zástupci).

Řádná veřejná slyšení, výměny názorů ad hoc a zvláštní důvěrné schůze se mohou týkat veškerých aspektů činnosti a fungování jednotného mechanismu pro řešení krizí, na něž se vztahuje nařízení o SRM.

Pokud informace, které se týkají úkolů svěřených výboru na základě nařízení o SRM a které zaměstnanci Parlamentu nebo výboru získali v rámci provádění této dohody, dosud nebyly zveřejněny nebo nejsou veřejnosti přístupné, nesmí je tito zaměstnanci vyzrazovat žádné neoprávněné osobě ani veřejnosti, a to ani poté, co skončil jejich pracovní poměr, či poté, co své zaměstnání opustili.

3. Odpovědi na otázky

Výbor odpovídá písemně na otázky, které mu písemně pokládá Parlament. Tyto otázky předává předsedovi výboru předseda příslušného výboru Parlamentu. Otázky musí být zodpovězeny v co nejkratší době, v každém případě do pěti týdnů od doby, kdy jsou výboru předány.

Výbor i Parlament vyhradí pro výše uvedené otázky a odpovědi zvláštní část svých internetových stránek.

4. Přístup k informacím

Nejpozději do šesti týdnů od výkonného či plenárního zasedání výboru poskytne výbor příslušnému výboru Parlamentu přinejmenším souhrnný a smysluplný zápis z jednání na tomto výkonném či plenárním zasedání výboru, který umožní získat přehled o diskusích, a to včetně anotovaného seznamu rozhodnutí.

V případě řešení krize subjektu se informace o tomto subjektu, které nepodléhají požadavku na zachování důvěrnosti, zveřejňují ex-post, a to poté, co skončí veškerá omezení poskytování příslušných informací vyplývající z požadavků na zachování důvěrnosti.

Mezi tyto informace patří konsolidovaná rozvaha, jež byla odpovídajícím způsobem oceněna podle zásad stanovených v nařízení o SRM v době přijetí rozhodnutí o řešení krize daného subjektu a z níž jasně vyplývá čistá hodnota aktiv daného subjektu a hodnota jednotlivých tříd jeho aktiv a závazků. V závislosti na nástrojích k řešení krize, které byly použity, zveřejní výbor mimoto i celkovou výši ztrát, jež utrpěly různé třídy věřitelů v případě, že byla provedena rekapitalizace z vnitřních zdrojů, dále výši a zdroje prostředků použité při procesu řešení krize a výnosy z případného prodeje podnikatelských jednotek nebo aktiv.

Pokud se použije článek 19 nařízení o SRM, předává výbor informace o komunikaci mezi Komisí a výborem, které nepodléhají požadavku zachování důvěrnosti, a výroční zprávy uvedené v čl. 19 odst. 6 nařízení o SRM ex post příslušnému výboru Parlamentu.

Výbor zveřejní obecné pokyny týkající se jeho postupů při řešení krize na svých internetových stránkách.

Parlament uplatní náležitá bezpečnostní opatření odpovídající míře citlivosti informací výboru nebo jeho dokumentů či obojího a informuje o těchto opatřeních výbor.

Výbor informuje Parlament o opatřeních a aktech, které přijal za účelem uplatňování bezpečnostních zásad uvedených v bezpečnostních pravidlech Komise, jež jsou uvedena v článku 91 nařízení o SRM. Součástí těchto sdělení jsou i informace o podrobných postupech pro utajení informací a nakládání s utajovanými informacemi.

Výbor informuje Parlament o praktickém uplatňování svých interních bezpečnostních pravidel, včetně utajování obvyklého druhu informací zpracovávaných výborem, které se provádí v průběhu roku, a nakládání s utajovanými informacemi.

Při utajování informací, jichž je původcem, zajistí výbor použití vhodného stupně utajení v souladu s jeho interními bezpečnostními pravidly, přičemž bude mít patřičně na zřeteli, že Parlament musí mít přístup k utajovaným dokumentům, aby mohl účinně vykonávat své pravomoci a svá výsadní práva.

V zájmu zajištění rovnocennosti základních zásad a minimálních standardů na ochranu utajovaných informací oznámí výbor Parlamentu veškeré změny schválených interních bezpečnostních pravidel.

Při posuzování veškerých žádostí podaných Parlamentu o přístup k dokumentům výboru předloženým Parlamentu konzultuje Parlament v souladu s nařízením (ES) č. 1049/2001 tyto žádosti s výborem.

Parlament a výbor se vzájemně informují o zahájení a výsledcích každého soudního, správního nebo jiného řízení, v jehož rámci je požadován přístup k dokumentům výboru.

Výbor může Parlament požádat, aby vedl seznam osob, které mají přístup přinejmenším k jedné kategorii utajovaných informací výboru, a seznam poskytnutých dokumentů.

II. VÝBĚROVÁ ŘÍZENÍ

V průběhu výběrových řízení usilují Parlament a výbor na základě svých příslušných funkcí o nejvyšší profesní standardy a zohledňují potřebu chránit zájmy Unie jako celku a zajistit rozmanitost ve složení výboru.

1. Informace o jednotlivých fázích výběrových řízení

Výbor řádně a včas informuje příslušný výbor Parlamentu v tom rozsahu, v jakém se podílí na výběrových řízeních, o všech fázích těchto řízení, tzn. o zveřejnění oznámení o výběrovém řízení, o výběrových kritériích, konkrétním profilu pracovního místa, složení skupiny uchazečů (počet uchazečů, skladba odborných dovedností, zastoupení žen a mužů, zastoupení jednotlivých členských států atd.) a o metodě, pomocí níž jsou uchazeči posuzováni s cílem vypracovat užší seznam s nejméně dvěma kandidáty na každou z následujících funkcí uvedených v čl. 43 odst. 1 písm. b) nařízení o SRM: funkce předsedy, místopředsedy a čtyř dalších stálých členů výboru. Tento odstavec se nepoužije v případech, kdy se výbor na řízeních nepodílel.

2. Konzultace s výborem během neformálních slyšení a v rámci otázek kladených kandidátům v užším výběru

Poté, co Komise vyslechla výbor a v souladu s čl. 56 odst. 6 nařízení o SRM předala Parlamentu užší seznam kandidátů, může příslušný výbor Parlamentu konzultovat s výborem kandidáty v užším výběru v souvislosti s neveřejnými slyšeními kandidátů, které pořádá, a s písemnými otázkami předkládanými kandidátům.

3. Formální slyšení preferovaných kandidátů

Jakmile Komise předloží Parlamentu ke schválení své návrhy kandidátů na funkce předsedy, místopředsedy a čtyř dalších stálých členů výboru, jež jsou uvedeny v čl. 43 odst. 1 nařízení o SRM, příslušný výbor Parlamentu může v souvislosti s veřejným slyšením jednotlivých navržených kandidátů na funkce předsedy, místopředsedy a čtyř dalších stálých členů výboru uvedené v čl. 43 odst. 1 výše nařízení o SRM konzultovat navržené kandidáty s výborem.

4. Schválení

Parlament informuje výbor o svém rozhodnutí ohledně schválení jednotlivých kandidátů, které Komise navrhla na funkce předsedy, místopředsedy a čtyř dalších stálých členů výboru, jež jsou uvedeny v čl. 43 odst. 1 nařízení o SRM. Rovněž jej informuje o výsledku hlasování v příslušném výboru Parlamentu a na plenárním zasedání Parlamentu. Parlament se při zohlednění svého kalendáře snaží přijmout rozhodnutí do šesti týdnů ode dne, kdy obdržel návrh Komise týkající se kandidátů.

5. Zbavení funkce

Pokud Parlament informuje Komisi o tom, že se domnívá, že byly splněny podmínky k tomu, aby byl předseda, místopředseda nebo kterýkoli ze čtyř dalších stálých členů výboru uvedených v čl. 43 odst. 1 písm. b) nařízení o SRM zbaven funkce ve smyslu čl. 56 odst. 9 nařízení o SRM, může o této skutečnosti rovněž informovat výbor.

III. ŠETŘENÍ

Pokud v souladu s článkem 226 Smlouvy o fungování EU a rozhodnutím 95/167/ES, Euratom, ESUO Evropského parlamentu, Rady a Komise, Parlament zřídí vyšetřovací komisi (7), poskytuje výbor v souladu s právními předpisy Unie této vyšetřovací komisi pomoc při výkonu jeho úkolů v souladu se zásadou loajální spolupráce.

Výbor loajálně spolupracuje při veškerých šetřeních Parlamentu uvedených v čl. 45 odst. 8 nařízení o SRM v mezích téhož rámce, který se vztahuje na vyšetřovací komise, a za stejných požadavků na ochranu důvěrnosti stanovených v této dohodě v souvislosti se zvláštním důvěrnými schůzemi.

Veškeré osoby, které obdrží informace, jež byly Parlamentu poskytnuty v rámci šetření, podléhají požadavkům na ochranu důvěrnosti, které jsou rovnocenné požadavkům vztahujícím se na členy výboru. Parlament a výbor se dohodnou na opatřeních, která jsou uplatňována s cílem zajistit ochranu těchto informací.

Parlament bere v potaz veřejné nebo soukromé zájmy, jimiž se řídí výkon práva na přístup k dokumentům Parlamentu, Rady a Komise podle nařízení (ES) č. 1049/2001 a které se týkají informací a dokumentů předkládaných výborem v souvislosti s šetřením vyšetřovacího výboru.

IV. KODEX CHOVÁNÍ

Dříve než plenární zasedání výboru přijme kodex chování, informuje výbor příslušný výbor Parlamentu o hlavních prvcích plánovaného kodexu chování.

Na písemnou žádost příslušného výboru Parlamentu informuje výbor písemně Parlament o uplatňování kodexu chování. Výbor rovněž Parlament informuje vždy, kdy je zapotřebí kodex chování aktualizovat.

Kodex chování řeší následující:

i)	nezávislost předsedy, místopředsedy a čtyř stálých členů výboru na všech orgánech či subjektech Unie, na vládách členských států a na jiných veřejných či soukromých subjektech, jakož i jejich objektivitu ve smyslu článku 47 nařízení o SRM;

ii)	plnění úkolů výboru v souladu se zásadami odpovědnosti za jeho činnost, kterou má výbor vůči veřejnosti, a se zásadami naprosté transparentnosti, aniž by byla dotčena ochranná opatření k zajištění náležitého utajení informací a dokumentů výboru a

iii)	provozní nezávislost a předcházení střetům zájmů mezi funkcemi vnitrostátních orgánů příslušných k řešení krizí v souladu s čl. 3 odst. 3 směrnice 2014/59/EU.

Výbor zveřejní kodex chování na své internetové stránce.

V. PŘIJÍMÁNÍ AKTŮ VÝBOREM

Výbor náležitě informuje příslušný výbor Parlamentu o postupech a lhůtách, které stanovil pro přijímání svých rozhodnutí, obecných zásad, všeobecných a dalších pokynů, doporučení a varování (aktů výboru).

S cílem zvýšit transparentnost a soudržnost politik informuje výbor především příslušný výbor Parlamentu o zásadách a typech ukazatelů nebo informací, které obvykle využívá při vypracovávání aktů a politických doporučení.

Pořádá-li výbor veřejnou konzultaci týkající se návrhů jeho aktů, předloží před zahájením této konzultace své návrhy příslušnému výboru Parlamentu.

V případě, že Parlament předloží k těmto návrhům aktů výboru připomínky, mohou být tyto připomínky předmětem neformální výměny názorů s výborem. Poté, co výbor přijme akt, zašle jej příslušnému výboru Parlamentu. Výbor rovněž pravidelně písemně informuje Parlament o potřebě aktualizovat přijaté akty.

VI. PŘECHODNÉ USTANOVENÍ

V počáteční fázi své existence, a to do 1. ledna 2016 nebo do dne použitelnosti stanoveného v čl. 99 odst. 2 nařízení o SRM, podle toho, co nastane později, informuje výbor Parlament pravidelně nebo na žádost jeho příslušného výboru o pokroku v operativním provádění nařízení o SRM.

Informace uvedené v prvním pododstavci mohou být poskytovány ústně nebo písemně a tyto informace se mimo jiné týkají:

i)	vnitřní přípravy, organizace a plánování činnosti;

ii)	spolupráce s dalšími příslušnými vnitrostátními orgány či orgány Unie;

iii)	případných překážek, s nimiž se výbor při přípravě svých úkolů v oblasti řešení krize setkává;

iv)	případných znepokojivých jevů či změn kodexu chování;

všech opatření, která výbor přijímá ve spolupráci se zúčastněnými členskými státy s cílem vypracovat vhodné metody a podmínky, které ve smyslu bodu odůvodnění 107 a článku 74 nařízení o SRM umožní posílit schopnost výboru smluvně zajišťovat alternativní finanční prostředky a jež by měly být k dispozici do dne použitelnosti nařízení o SRM, a rovněž se týkají jednání výboru o finančních mechanismech, včetně veřejných finančních mechanismů, a výsledků těchto jednání v souladu s článkem 74 uvedeného nařízení.

Informace uvedené v bodech i) až v) se poskytují jako doplněk k měsíčním zprávám o splnění či nesplnění podmínek pro převod příspěvků do fondu, které výbor předkládá v souladu s čl. 99 odst. 6 prvním pododstavcem nařízení o SRM, případně k měsíčním zprávám předkládaným v souladu s čl. 99 odst. 6 druhým pododstavcem nařízení o SRM v případě, že podmínky pro převod příspěvků splněny nebyly.

VII. ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Praktické provádění této dohody hodnotí obě strany každé tři roky. Obě strany tuto dohodu případně upraví na základě zkušeností s jejím prováděním a vývoje budoucích bezpečnostních opatření týkajících se Parlamentu i výboru.

Tato dohoda vstupuje v platnost dnem svého podpisu.

Povinnosti týkající se zachování důvěrnosti informací jsou pro obě strany této dohody závazné i po skončení platnosti dohody.

Tato dohoda bude zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu a ve Štrasburku dne 16. prosince 2015.

Za Evropský parlament

předseda

M. SCHULZ

Za Jednotný výbor pro řešení krizí

předsedkyně

E. KÖNIG

(1) Úř. věst. L 225, 30.7.2014, s. 1.

(2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43).

(3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1).

(4) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU ze dne 15. května 2014, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků a kterou se mění směrnice Rady 82/891/EHS, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES, 2002/47/ES, 2004/25/ES, 2005/56/ES, 2007/36/ES, 2011/35/EU, 2012/30/EU a 2013/36/EU a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 190).

(5) Nařízení Evropského parlamentu a rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1).

(6) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 338).

(7) Rozhodnutí Evropského parlamentu, Rady a Komise 95/167/ES, Euratom, ESUO ze dne 19. dubna 1995 o podrobných pravidlech pro výkon vyšetřovacího práva Evropského parlamentu (Úř. věst. L 78, 6.4.1995, s. 1).

		ISSN 1977-0626
Úřední věstník Evropské unie		L 339

České vydání	Právní předpisy	Ročník 58 24. prosince 2015

Obsah		II Nelegislativní akty	Strana
		MEZINÁRODNÍ DOHODY
	*	Rozhodnutí Rady (EU) 2015/2453 ze dne 8. prosince 2015 o uzavření Pozměňovacího protokolu k Dohodě mezi Evropským společenstvím a Lichtenštejnským knížectvím, kterou se stanoví opatření rovnocenná opatřením stanoveným směrnicí Rady 2003/48/ES o zdanění příjmů z úspor ve formě příjmů úrokového charakteru, jménem Evropské unie	1
		Pozměňovací protokol k Dohodě mezi Evropským společenstvím a Lichtenštejnským knížectvím, kterou se stanoví opatření rovnocenná opatřením stanoveným směrnicí Rady 2003/48/ES o zdanění příjmů z úspor ve formě příjmů úrokového charakteru	3
		NAŘÍZENÍ
	*	Prováděcí nařízení Rady (EU) 2015/2454 ze dne 23. prosince 2015, kterým se provádí čl. 17 odst. 1 a 3 nařízení (EU) č. 224/2014 o omezujících opatřeních vzhledem k situaci ve Středoafrické republice	36
	*	Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/2455 ze dne 21. prosince 2015 o zařazení určitého zboží do kombinované nomenklatury	40
		Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/2456 ze dne 23. prosince 2015 o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny	42
		ROZHODNUTÍ
	*	Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2457 ze dne 16. prosince 2015 o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (žádost Finska – EGF/2015/005 FI/Počítačové programování)	44
	*	Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2458 ze dne 16. prosince 2015 o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (žádost Irska – EGF/2015/006 IE/PWA International)	46
	*	Prováděcí rozhodnutí Rady (SZBP) 2015/2459 ze dne 23. prosince 2015, kterým se provádí rozhodnutí 2013/798/SZBP o omezujících opatřeních vůči Středoafrické republice	48
	*	Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2015/2460 ze dne 23. prosince 2015 o určitých ochranných opatřeních v souvislosti s vysoce patogenní influenzou ptáků podtypu H5 ve Francii (oznámeno pod číslem C(2015) 9818) ( 1 )	52
		INTERINSTITUCIONÁLNÍ DOHODY
	*	Dohoda mezi Evropským parlamentem a Jednotným výborem pro řešení krizí o praktických podmínkách uplatňování demokratické odpovědnosti a dohledu nad výkonem úkolů, které jsou Jednotnému výboru pro řešení krizí svěřeny v rámci jednotného mechanismu pro řešení krizí	58

(EUR/100 kg)
Kód KN	Kód třetích zemí (1)	Paušální dovozní hodnota
0702 00 00	IL	236,2
	MA	93,3
	TR	112,1
	ZZ	147,2
0707 00 05	EG	174,9
	MA	89,9
	TR	145,5
	ZZ	136,8
0709 93 10	MA	43,2
	TR	138,3
	ZZ	90,8
0805 10 20	EG	69,4
	MA	65,5
	TR	78,1
	ZA	53,1
	ZZ	66,5
0805 20 10	MA	73,7
0805 20 10	ZZ	73,7
0805 20 30 , 0805 20 50 , 0805 20 70 , 0805 20 90	IL	110,4
	TR	88,6
	UY	95,4
	ZZ	98,1
0805 50 10	MA	94,5
	TR	95,2
	ZZ	94,9
0808 10 80	CA	153,6
	CL	85,8
	US	83,0
	ZA	83,2
	ZZ	101,4
0808 30 90	CN	64,5
	TR	122,8
	ZZ	93,7

Kód země ISO	Členský stát	Název (číslo departementu)
FR	Francie	Oblasti zahrnující departementy:
		DORDOGNE (24) GERS (32) GIRONDE (33) HAUTE-VIENNE (87) HAUTES-PYRÉNÉES (65) LANDES (40) LOT-ET-GARONNE (47) PYRÉNÉES-ATLANTIQUES (64)
		Oblasti zahrnující části departementů:
		CHARENTE (16) obec:	16254	PALLUAUD
		LOT (46) obce	46006 46008 46061 46066 46072 46087 46098 46114 46118 46120 46126 46127 46145 46152 46153 46164 46169 46171 46178 46184 46186 46194 46200 46205 46209 46215 46216 46219 46222 46234 46239 46241 46250 46257 46258 46259 46297 46309 46316 46334	ANGLARS-NOZAC LES ARQUES CASSAGNES CAZALS CONCORES DEGAGNAC FAJOLES FRAYSSINET-LE-GELAT GIGNAC GINDOU GOUJOUNAC GOURDON LACHAPELLE-AUZAC LAMOTHE-FENELON LANZAC LAVERCANTIERE LEOBARD LHERM LOUPIAC MARMINIAC MASCLAT MILHAC MONTCLERA MONTGESTY NADAILLAC-DE-ROUGE PAYRAC PAYRIGNAC PEYRILLES POMAREDE RAMPOUX LE ROC ROUFFILHAC SAINT-CAPRAIS SAINT-CIRQ-MADELON SAINT-CIRQ-SOUILLAGUET SAINT-CLAIR SALVIAC SOUILLAC THEDIRAC LE VIGAN
		CORREZE (19) obce:	19015 19030 19047 19066 19077 19107 19120 19124 19161 19182 19191 19195 19229 19239 19289	AYEN BRIGNAC-LA-PLAINE CHARTRIER-FERRIÈRE CUBLAC ESTIVALS LARCHE LOUIGNAC MANSAC PERPEZAC-LE-BLANC SAINT-AULAIRE SAINT-CERNIN-DE-LARCHE SAINT-CYPRIEN SAINT-PANTALÉON-DE-LARCHE SAINT-ROBERT YSSANDON