Help Print this page 

Document 32017R2402

Title and reference
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2402 ze dne 12. prosince 2017, kterým se stanoví obecný rámec pro sekuritizaci a vytváří se zvláštní rámec pro jednoduchou, transparentní a standardizovanou sekuritizaci a kterým se mění směrnice 2009/65/ES, 2009/138/ES, 2011/61/EU a nařízení (ES) č. 1060/2009 a (EU) č. 648/2012
  • In force
OJ L 347, 28.12.2017, p. 35–80 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, GA, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2017/2402/oj
Languages, formats and link to OJ
BG ES CS DA DE ET EL EN FR GA HR IT LV LT HU MT NL PL PT RO SK SL FI SV
HTML html BG html ES html CS html DA html DE html ET html EL html EN html FR html GA html HR html IT html LV html LT html HU html MT html NL html PL html PT html RO html SK html SL html FI html SV
PDF pdf BG pdf ES pdf CS pdf DA pdf DE pdf ET pdf EL pdf EN pdf FR pdf GA pdf HR pdf IT pdf LV pdf LT pdf HU pdf MT pdf NL pdf PL pdf PT pdf RO pdf SK pdf SL pdf FI pdf SV
Official Journal Display Official Journal Display Official Journal Display Official Journal Display Official Journal Display Official Journal Display Official Journal Display Official Journal Display Official Journal Display Official Journal Display Official Journal Display Official Journal Display Official Journal Display Official Journal Display Official Journal Display Official Journal Display Official Journal Display Official Journal Display Official Journal Display Official Journal Display Official Journal Display Official Journal Display Official Journal Display Official Journal Display Official Journal
 To see if this document has been published in an e-OJ with legal value, click on the icon above (For OJs published before 1st July 2013, only the paper version has legal value).
Multilingual display
Text

28.12.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 347/35


NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2017/2402

ze dne 12. prosince 2017,

kterým se stanoví obecný rámec pro sekuritizaci a vytváří se zvláštní rámec pro jednoduchou, transparentní a standardizovanou sekuritizaci a kterým se mění směrnice 2009/65/ES, 2009/138/ES, 2011/61/EU a nařízení (ES) č. 1060/2009 a (EU) č. 648/2012

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 114 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky (1),

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (2),

v souladu s řádným legislativním postupem (3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Sekuritizace zahrnuje transakce, které umožňují věřiteli – obvykle úvěrové instituci nebo korporaci – refinancovat soubor půjček, expozic nebo pohledávek, jako jsou půjčky na obytné nemovitosti, půjčky a leasingy na automobily, spotřebitelské půjčky, kreditní karty nebo pohledávky z obchodního styku, tím, že je přemění na obchodovatelné cenné papíry. Věřitel seskupí a přebalí portfolio svých půjček a přeorganizuje je do různých kategorií rizika pro různé investory, čímž investorům poskytne přístup k investicím do půjček a jiných expozic, k nimž by obvykle neměli přímý přístup. Výnosy pro investory jsou z peněžních toků z podkladových půjček.

(2)

Ve svém sdělení ze dne 26. listopadu 2014 o investičním plánu pro Evropu Komise oznámila svůj záměr znovu nastartovat trhy s vysoce kvalitní sekuritizací, aniž by se opakovaly chyby, k nimž došlo před finanční krizí z roku 2008. Rozvoj trhu s jednoduchou, transparentní a standardizovanou sekuritizací je stavebním kamenem unie kapitálových trhů a přispívá k dosažení prioritního cíle Komise spočívajícího v podpoře tvorby pracovních míst a návratu k udržitelnému růstu.

(3)

Cílem Unie je posílit právní rámec, který byl zaveden v reakci na finanční krizi, aby se vypořádala s riziky spojenými s vysoce složitou, neprůhlednou a rizikovou sekuritizací. Je zásadní zajistit přijetí pravidel umožňujících lépe rozlišit jednoduché, transparentní a standardizované produkty od složitých, neprůhledných a riskantních nástrojů a uplatnit obezřetnostní rámec, který bude citlivější na riziko.

(4)

Sekuritizace je důležitým prvkem dobře fungujících finančních trhů. Náležitě strukturovaná sekuritizace je důležitou cestou diverzifikace zdrojů financování a širší alokace rizik ve finančním systému Unie. Umožňuje širší distribuci rizika finančního sektoru a může pomoci uvolnit rozvahu původců a umožnit tak další půjčování ekonomice. Celkově může sekuritizace zvýšit efektivitu finančního systému a poskytnout dodatečné investiční příležitosti. Může vytvořit most mezi úvěrovými institucemi a kapitálovými trhy s nepřímou výhodou pro podniky i občany (například prostřednictvím zlevnění úvěrů a financování podnikání, úvěrů na nemovitosti a kreditních karet). Toto nařízení však uznává rizika zvýšené propojenosti a nadměrného pákového efektu, která sekuritizace přináší, a zlepšuje mikroobezřetnostní dohled příslušných orgánů nad účastí finanční instituce na trhu sekuritizací, jakož i makroobezřetnostní dohled nad tímto trhem vykonávaný Evropskou radou pro systémová rizika, zřízenou nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1092/2010 (4), a vnitrostátními příslušnými a určenými orgány pro makroobezřetnostní nástroje.

(5)

Vytvoření obezřetnostního rámce pro jednoduché, transparentní a standardizované sekuritizace (dále jen „STS sekuritizace“), jenž bude citlivější na rizika, vyžaduje, aby Unie jasně definovala, co je to STS sekuritizace, protože jinak by bylo rizikově citlivější regulatorní zacházení pro úvěrové instituce a pojišťovny dostupné pro různé typy sekuritizací v různých členských státech. To by vedlo k nerovným podmínkám a k regulatorní arbitráži, zatímco je důležité zajistit, aby Unie fungovala jako jednotný trh pro STS sekuritizace a aby usnadňovala přeshraniční transakce.

(6)

V souladu se stávajícími definicemi v odvětvových právních předpisech Unie je na místě stanovit definice všech klíčových pojmů sekuritizace. Zejména je třeba mít jasnou a obsažnou definici sekuritizace, aby byla podchycena každá transakce nebo systém, jimiž je úvěrové riziko spojené s expozicí či seskupením expozic rozloženo do tranší. Expozice, která vytváří povinnost přímé platby pro transakci nebo systém použitý k financování nebo řízení hmotných aktiv, by neměla být považována za expozici vůči sekuritizaci, a to i když daná transakce nebo daný systém mají platební povinnosti s různou předností.

(7)

Sponzor by měl mít možnost přenést úkoly na obsluhovatele, avšak měl by zůstat odpovědný za řízení rizik. Sponzor by na obsluhovatele zejména neměl přenášet požadavek na ponechání si rizika. Obsluhovatelem by měl být regulovaný správce aktiv, jako je správcovská společnost subjektu kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP), správce alternativního investičního fondu nebo subjekt zmiňovaný ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU (5).

(8)

Toto nařízení zavádí zákaz resekuritizace s výhradou odchylek pro některé případy resekuritizací, které jsou využívány pro legitimní účely, a s výhradou vyjasnění toho, zda jsou programy komerčních papírů zajištěných aktivy (dále jen „programy ABCP“) považovány za resekuritizace. Resekuritizace by mohly bránit dosažení míry transparentnosti, o niž toto nařízení usiluje. Za výjimečných okolností však mohou posloužit k zachování zájmů investorů. Resekuritizace by tedy měly být povoleny pouze ve zvláštních případech vymezených tímto nařízením. Kromě toho je pro financování reálné ekonomiky důležité, aby se zákaz resekuritizace nevztahoval na plně podporované programy ABCP, které kromě transakcí financovaných daným programem nezavádějí žádné jiné vymezení tranší.

(9)

Investice do sekuritizací nebo expozice vůči nim nejen vystavují investora úvěrovému riziku podkladových půjček nebo expozic, ale proces strukturování sekuritizací by mohl s sebou nést i další rizika, jako jsou riziko agentury, riziko modelu, právní a operační riziko, riziko protistrany, riziko obsluhy, riziko likvidity a riziko koncentrace. Proto je nezbytné, aby se na institucionální investory vztahovaly přiměřené požadavky na náležitou péči („due diligence“) zajišťující, aby tito investoři v zájmu koncových investorů náležitě posuzovali rizika vyplývající ze všech druhů sekuritizací. Náležitá péče tak může rovněž posílit důvěru v trh a mezi jednotlivými původci, sponzory a investory navzájem. Je nezbytné, aby investoři jednali s náležitou péčí i ve vztahu k STS sekuritizacím. Mohou využívat informace zveřejněné stranami sekuritizace, především pak oznámení STS sekuritizace a související informace zveřejněné v tomto kontextu, jež by měly investorům dát veškeré relevantní informace o tom, jak jsou kritéria pro STS sekuritizace splněna. Institucionální investoři by z oznámení STS sekuritizace a informací zveřejněných původcem, sponzorem a sekuritizační jednotkou pro speciální účel (dále jen „sekuritizační jednotka“) měli získat přiměřenou jistotu ohledně toho, zda určitá sekuritizace splňuje požadavky na STS sekuritizace. Neměli by se však na toto oznámení a tyto informace výhradně a mechanicky spoléhat.

(10)

Je zásadně důležité sladit zájmy původců, sponzorů, původních věřitelů, kteří se na sekuritizaci podílejí, a investorů. Za tímto účelem by si původce, sponzor nebo původní věřitel měl ponechat významný podíl v podkladových expozicích dané sekuritizace. Je tedy důležité, aby si původce, sponzor nebo původní věřitel ponechal podstatnou čistou ekonomickou expozici vůči dotyčným podkladovým rizikům. Sekuritizační transakce by obecně neměly být strukturovány způsobem, který obchází požadavek na ponechání si expozice. Tento požadavek by se měl uplatnit ve všech situacích, kdy je naplněna ekonomická podstata sekuritizace, bez ohledu na použité právní struktury nebo nástroje. Není třeba, aby byly požadavky na ponechání si expozice uplatňovány vícenásobně. U kterékoli sekuritizace postačuje, aby se požadavek vztahoval pouze na původce, nebo na sponzora, nebo na původního věřitele. Podobně pokud sekuritizační transakce obsahuje jako podkladové expozice jiné sekuritizované pozice, měl by se požadavek na ponechání si expozice vztahovat pouze na sekuritizaci, která je předmětem investice. Oznámení STS sekuritizace by mělo investory informovat o tom, že si původce, sponzor nebo původní věřitel ponechává podstatnou čistou ekonomickou expozici vůči podkladovým rizikům. Určité výjimky by měly být stanoveny pro případy, kdy jsou sekuritizované expozice plně, nepodmíněně a neodvolatelně zaručeny, zejména orgány veřejné moci. Tímto nařízením nejsou dotčena pravidla pro státní podporu, je-li poskytnuta podpora z veřejných zdrojů v podobě záruk nebo jinými prostředky.

(11)

Původci ani sponzoři by neměli zneužívat skutečnosti, že mohou mít k dispozici více informací o aktivech převedených na sekuritizační jednotku než investoři a potenciální investoři, a neměli by bez vědomí investorů nebo potenciálních investorů převádět na sekuritizační jednotku aktiva, která mají vyšší profil úvěrového rizika než srovnatelná aktiva v rozvaze původců. Porušení této povinnosti by mělo podléhat sankcím ukládaným příslušnými orgány, avšak pouze při porušení úmyslném. Pouhé porušení z nedbalosti by sankcím v tomto ohledu podléhat nemělo. Touto povinností by však nemělo být nijak dotčeno právo původců nebo sponzorů zvolit k převodu na sekuritizační jednotku aktiva, která již předem mají vyšší profil úvěrového rizika v porovnání s průměrným profilem úvěrového rizika srovnatelných aktiv, která zůstávají v rozvaze původce, pokud jsou o vyšším profilu úvěrového rizika aktiv takto převáděných na sekuritizační jednotku jasně informováni investoři nebo potenciální investoři. Příslušné orgány by měly vykonávat dohled nad dodržováním této povinnosti prostřednictvím porovnávání podkladových aktiv sekuritizace se srovnatelnými aktivy v rozvaze původce.

Měla by být porovnávána výkonnost aktiv, u nichž se předem očekává podobná úroveň výkonnosti, například nevýkonné hypoteční úvěry na obytné nemovitosti převedené na sekuritizační jednotku a nevýkonné hypoteční úvěry na obytné nemovitosti v rozvaze původce.

Není dán žádný předpoklad, že by podkladová aktiva sekuritizace měla mít podobnou výkonnost jako průměrná aktiva v rozvaze původce.

(12)

Schopnost investorů a potenciálních investorů jednat s náležitou péčí, a učinit tak informované posouzení úvěruschopnosti daného sekuritizovaného nástroje, závisí na jejich přístupu k informacím o těchto nástrojích. Je důležité vytvořit na základě stávajícího acquis komplexní systém, v němž budou mít investoři a potenciální investoři přístup ke všem relevantním informacím během celé doby životnosti transakcí, omezit ohlašovací povinnosti původců, sponzorů a sekuritizačních jednotek a usnadnit investorům nepřetržitý, snadný a volný přístup ke spolehlivým informacím o sekuritizacích. Ke zvýšení transparentnosti trhu by měl být zaveden rámec pro registry sekuritizací, kde by se shromažďovaly příslušné zprávy týkající se primárně podkladových expozic v sekuritizacích. Tyto registry sekuritizací by měl povolovat a dohled nad nimi by měl vykonávat Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro cenné papíry) (dále jen „orgán ESMA“), zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 (6). Při konkretizaci ohlašovacích povinností by měl orgán ESMA zajistit, aby informace, které musí být do těchto registrů hlášeny, co nejvíce odpovídaly stávajícím šablonám pro poskytování takovýchto informací.

(13)

Účelem obecné povinnosti původce, sponzora a sekuritizační jednotky zpřístupňovat informace o sekuritizacích prostřednictvím registru sekuritizací je především poskytnout investorům jednotný, dohledu podléhající zdroj údajů, které potřebují k tomu, aby jednali s náležitou péčí. Soukromé sekuritizace jsou často vytvářeny na míru. Jsou důležité, neboť umožňují stranám uzavírat sekuritizační transakce, aniž by poskytovaly trhu a konkurenci důvěrné obchodní informace o transakci (například aniž by bylo odhaleno, že určitá společnost potřebuje finanční prostředky na rozšíření produkce nebo že určitá investiční firma vstupuje v rámci své strategie na nový trh) nebo podkladových aktivech (například o druhu pohledávky z obchodního styku, kterou produkuje průmyslový podnik). V těchto případech jsou investoři v přímém kontaktu s původcem nebo sponzorem a informace potřebné k tomu, aby jednali s náležitou péčí, obdrží přímo od nich. Je tedy vhodné, aby soukromé sekuritizace byly osvobozeny od povinnosti předávat informace o transakci do registru sekuritizací.

(14)

Původci, sponzoři a původní věřitelé by u expozic, které mají být sekuritizovány, měli uplatňovat tatáž řádná a jasně vymezená kritéria pro poskytování úvěrů jako u expozic nesekuritizovaných. U pohledávek z obchodního styku však nemusí být kritéria pro poskytování půjček splněna v rozsahu, v jakém tyto pohledávky nemají v době vzniku formu úvěru.

(15)

Sekuritizované nástroje obvykle nejsou vhodné pro neprofesionální zákazníky ve smyslu směrnice 2014/65/EU.

(16)

Ve zprávě pro investory by měli původci, sponzoři a sekuritizační jednotky uvést veškeré podstatné údaje o úvěrové kvalitě a výkonnosti podkladových expozic, včetně údajů, které investorům umožní jasně identifikovat prodlení a selhání podkladových dlužníků, restrukturalizaci dluhu, odpuštění dluhu, úlevy, zpětné koupě, platební prázdniny, ztráty, odpisy, zpětně získané prostředky a jiná opatření napravující výkonnost aktiv v seskupení podkladových expozic. Ve zprávě pro investory by měly být v případě sekuritizace, která není transakcí ABCP, uvedeny i údaje o peněžních tocích generovaných podkladovými expozicemi a dluhy z vydání sekuritizace včetně samostatného uvedení příjmů a výplat ze sekuritizované pozice, tj. plánované jistiny, plánovaných úroků, předplacené jistiny, úroků a poplatků po splatnosti a údajů o jakékoliv události, která by mohla mít za následek změny v prioritě plateb nebo nahrazení jakékoli protistrany, a údajů o výši a formě úvěrového posílení dostupného pro každou tranši. I když jednoduché, transparentní a standardizované sekuritizace vykazovaly v minulosti dobrou výkonnost, splnění požadavků na STS sekuritizace neznamená, že je určitá sekuritizovaná pozice bez rizika, a nevypovídá nic o úvěrové kvalitě podkladového nástroje sekuritizace. Namísto toho by měly být chápány jako informace o tom, že obezřetný a pečlivý investor bude moci provést analýzu rizik vyplývajících ze sekuritizace.

Aby byly zohledněny rozdílné strukturální vlastnosti dlouhodobých a krátkodobých sekuritizací (totiž programů ABCP a transakcí komerčních papírů zajištěných aktivy (dále jen „transakce ABCP“)), měly by existovat dva druhy požadavků na STS sekuritizace – jeden pro dlouhodobé a jeden pro krátkodobé sekuritizace – odpovídající těmto dvěma rozdílně fungujícím segmentům trhu. Programy ABCP spočívají v řadě transakcí ABCP složených z krátkodobých expozic, které je třeba nahradit, když nastane splatnost. V případě transakce ABCP by mohlo být sekuritizace dosaženo mimo jiné dohodou o proměnné slevě z kupní ceny pro seskupení podkladových expozic nebo tím, že sekuritizační jednotka vydá v rámci struktury spolufinancování přednostní a podřízené dluhopisy, přičemž přednostní dluhopisy jsou poté převáděny na nákupní subjekt jednoho nebo více programů ABCP. Transakce ABCP, které se kvalifikují jako STS sekuritizace, by však neměly zahrnovat žádné resekuritizace. Kritéria pro STS sekuritizace by dále měla odrážet zvláštní úlohu sponzora poskytujícího likviditní podporu programu ABCP, zejména u plně podporovaných programů ABCP.

(17)

Na mezinárodní i unijní úrovni již bylo odvedeno mnoho práce na identifikaci STS sekuritizace. V nařízeních Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/35 (7) a (EU) 2015/61 (8) již byla stanovena kritéria pro STS sekuritizaci pro specifické účely, jež podléhá obezřetnostnímu zacházení citlivějšímu na riziko.

(18)

Sekuritizační jednotky by měly být usazeny pouze v těch třetích zemích, které nejsou uvedeny na seznamu vysoce rizikových a nespolupracujících jurisdikcí vypracovaném Finančním akčním výborem (FATF). Pokud bude v době, kdy bude prováděn přezkum tohoto nařízení, existovat zvláštní seznam Unie uvádějící jurisdikce třetích zemí, které odmítají dodržovat standardy řádné správy v oblasti daní, měl by tento seznam Unie být zohledněn a mohl by se stát referenčním seznamem pro stanovení třetích zemí, v nichž nesmějí být usazeny sekuritizační jednotky.

(19)

Je nezbytné stanovit obecnou definici STS sekuritizace platnou pro všechna odvětví založenou na stávajících kritériích a kritériích přijatých Basilejským výborem pro bankovní dohled (BCBS) a Mezinárodní organizací komisí pro cenné papíry (IOSCO) dne 23. července 2015 k identifikaci jednoduchých, transparentních a srovnatelných sekuritizací v rámci kapitálové přiměřenosti pro sekuritizace, a zejména založenou na stanovisku k evropskému rámci pro kvalifikovanou sekuritizaci, vydaném dne 7. července 2015 Evropským orgánem dohledu (Evropským orgánem pro bankovnictví) (dále jen „orgán EBA“), zřízeným nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 (9).

(20)

Uplatňování kritérií pro STS sekuritizace v celé Unii by nemělo vést k rozdílným přístupům. Rozdílné přístupy by vytvářely potenciální překážky pro přeshraniční investory tím, že by je nutily seznamovat se s podrobnostmi regulačních rámců daných členských států, čímž by se oslabila důvěra investorů v kritéria pro STS sekuritizace. Orgán EBA by tedy měl vypracovat pokyny za účelem zajištění společného a jednotného porozumění požadavkům na STS sekuritizace v celé Unii v zájmu řešení případných výkladových otázek. Takový jediný zdroj výkladu by usnadnil přijetí kritérií pro STS sekuritizace původci, sponzory a investory. Při řešení případných výkladových otázek by měl aktivní úlohu hrát také orgán ESMA.

(21)

Za účelem zabránit rozdílným přístupům při uplatňování kritérií pro STS sekuritizace by měly všechny tři evropské orgány dohledu ve Společném výboru evropských orgánů dohledu koordinovat svou činnost i činnost příslušných orgánů, aby byla zajištěna soudržnost mezi odvětvími a posouzeny praktické otázky, které by mohly ve vztahu k STS sekuritizacím vzniknout. Přitom by měly být rovněž vyžádány a co nejvíce zohledněny názory účastníků trhu. Výsledky těchto diskusí by měly být zveřejněny na internetových stránkách evropských orgánů dohledu, aby původcům, sponzorům, sekuritizačním jednotkám a investorům pomáhaly v posuzování STS sekuritizací, než takové pozice vydávají nebo do nich investují. Takovýto koordinační mechanismus by byl obzvláště důležitý v období před provedením tohoto nařízení.

(22)

Toto nařízení povoluje označovat jako STS sekuritizace pouze ty sekuritizace, u nichž dochází ke skutečnému prodeji. V případě sekuritizace, u níž dochází ke skutečnému prodeji, se vlastnictví podkladových expozic převádí nebo fakticky postupuje na vydávající subjekt, jímž je sekuritizační jednotka. V případě platební neschopnosti prodávajícího by převod nebo postoupení podkladových expozic na sekuritizační jednotku neměl podléhat ustanovením o zpětném vymáhání („clawback“), aniž jsou dotčeny podmínky stanovené v ustanoveních vnitrostátního insolvenčního práva, podle nichž může být prodej podkladových expozic, k němuž došlo v určitém období před prohlášením platební neschopnosti prodávajícího, za dodržení přísných podmínek označen za neplatný.

(23)

Skutečný prodej podkladových expozic, jejich postoupení nebo převod se stejným právním účinkem, jakož i vymahatelnost těchto úkonů podle použitelného práva by mohly být doloženy právním posudkem kvalifikovaného právního poradce.

(24)

V případě sekuritizací, u nichž nedochází ke skutečnému prodeji, nejsou podkladové expozice na takovýto vydávající subjekt, jímž je sekuritizační jednotka, převedeny a úvěrové riziko související s podkladovými expozicemi je namísto toho převedeno prostřednictvím derivátové smlouvy nebo záruk. Vzniká tak dodatečné úvěrové riziko protistrany a potenciální složitost související zejména s obsahem derivátové smlouvy. Z toho důvodu by kritéria pro STS sekuritizace neměla umožňovat syntetickou sekuritizaci.

Měl by být uznán pokrok, kterého dosáhl orgán EBA ve své zprávě z prosince 2015, v níž vymezil možný soubor kritérií pro STS sekuritizace vztahujících se na syntetickou sekuritizaci a definoval „rozvahovou syntetickou sekuritizaci“ a „arbitrážní syntetickou sekuritizaci“. Jakmile orgán EBA jasně určí soubor kritérií pro STS sekuritizace, která by se konkrétně uplatňovala na rozvahové syntetické sekuritizace, a za účelem prosazování financování reálné ekonomiky a zvláště malých a středních podniků, jimž tyto sekuritizace přinášejí největší prospěch, měla by Komise vypracovat návrh zprávy, a bude-li to vhodné, přijmout legislativní návrh s cílem rozšířit rámec STS sekuritizací na tyto sekuritizace. Neměla by však navrhovat takové rozšíření na arbitrážní syntetické sekuritizace.

(25)

Podkladové expozice převedené z prodávajícího na sekuritizační jednotku by měly splňovat předem stanovená a jasně definovaná kritéria způsobilosti, která neumožňují aktivní diskreční správu portfolia těchto expozic. Substituce expozic, které jsou v rozporu s prohlášeními a zárukami, by se v zásadě neměla považovat za aktivní správu portfolia.

(26)

Podkladové expozice by neměly zahrnovat expozice v selhání ani expozice vůči dlužníkům nebo ručitelům, kteří se podle nejlepšího vědomí původce nebo původního věřitele nacházejí ve specifikovaných situacích, jež jsou z úvěrového hlediska rizikové (například pokud u dlužníka byla prohlášena platební neschopnost).

Podmínka „nejlepšího vědomí“ by měla být považována za splněnou na základě informací získaných od dlužníků v době vzniku expozic, informací získaných od původce v průběhu jeho obsluhy expozic nebo v průběhu jeho postupu řízení rizik, nebo informací sdělených původci třetí stranou.

U expozic nevýkonných, které byly následně restrukturalizovány, by se měl uplatňovat obezřetný přístup. Jejich zařazení do seskupení podkladových expozic by však nemělo být vyloučeno v případě, kdy z těchto expozic nevznikly nové nedoplatky ode dne restrukturalizace, k níž by mělo dojít alespoň jeden rok přede dnem převodu či postoupení podkladových expozic na sekuritizační jednotku. V tomto případě by mělo poskytnutí náležitých informací zajistit plnou transparentnost.

(27)

Aby se zajistilo, že investoři budou důsledně vykonávat náležitou péči, a aby se usnadnilo posuzování podkladových rizik, je důležité, aby sekuritizační transakce byly zajištěny seskupeními expozic, které jsou homogenní co do druhu aktiv, například seskupeními půjček na obytné nemovitosti, seskupeními podnikových půjček, půjček na obchodní majetek, leasingů a úvěrových příslibů pro podniky stejné kategorie, seskupeními půjček a leasingů na automobily nebo seskupením úvěrových příslibů fyzickým osobám pro účely osobní a rodinné spotřeby a spotřeby domácností. Podkladové expozice by neměly zahrnovat převoditelné cenné papíry ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 44 směrnice 2014/65/EU. V zájmu zohlednění těch členských států, ve kterých úvěrové instituce pro poskytnutí úvěru nefinančním korporacím běžně místo smluv o půjčce používají dluhopisy, by mělo být možné, aby podkladové expozice zahrnovaly takové dluhopisy, pokud tyto dluhopisy nejsou kótované v obchodním systému.

(28)

Je nezbytné zabránit novému výskytu modelů „originate to distribute“. Označují se tak situace, kdy věřitelé při poskytování úvěrů používají nekvalitní a nedostatečné postupy upisování, protože předem vědí, že související rizika budou nakonec prodána třetím stranám. Proto by expozice, jež mají být sekuritizovány, měly vznikat v rámci běžné podnikatelské činnosti původce nebo původního věřitele podle standardů pro upisování, které by neměly být méně přísné než ty, které původce nebo původní věřitel uplatňuje v době vzniku podobných expozic, jež sekuritizovány nejsou. Podstatné změny standardů pro upisování by měly být v úplnosti oznámeny potenciálním investorům nebo v případě plně podporovaných programů ABCP sponzorovi a dalším stranám s přímou expozicí v transakci ABCP. Původce nebo původní věřitel by měl mít dostatečné zkušenosti s vytvářením expozic podobné povahy, jako jsou ty, které byly sekuritizovány. V případě sekuritizací, kde jsou podkladovými expozicemi půjčky na obytné nemovitosti, by seskupení půjček nemělo obsahovat žádnou půjčku, která byla nabízena a uzavřena s tím, že žadateli o půjčku nebo případně zprostředkovatelům bylo dáno najevo, že poskytnuté informace nemusí být věřitelem ověřeny. Pokud je to na místě, mělo by posouzení úvěruschopnosti dlužníka také splňovat požadavky stanovené ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES (10) nebo 2014/17/EU (11) nebo rovnocenné požadavky třetích zemí.

(29)

Jak během finanční krize ukázala chabá výkonnost částí trhů cenných papírů krytých hypotečními úvěry na nebytové nemovitosti, je-li splacení sekuritizovaných pozic ve velké míře závislé na prodeji aktiv, jimiž jsou podkladová aktiva zajištěna, vede to ke zranitelnosti. Cenné papíry kryté hypotečními úvěry na nebytové nemovitosti by proto za STS sekuritizace být považovány neměly.

(30)

Jsou-li k dispozici údaje o dopadu podkladových aktiv sekuritizací na životní prostředí, měli by je původce a sponzor daných sekuritizací zveřejnit.

Původce, sponzor a sekuritizační jednotka STS sekuritizace, jejímiž podkladovými expozicemi jsou půjčky na obytné nemovitosti nebo půjčky či leasingy na automobily, by tedy měli zveřejnit dostupné informace o environmentální výkonnosti aktiv, která jsou danými půjčkami na obytné nemovitosti nebo půjčkami či leasingy na automobily financována.

(31)

Pokud si původci, sponzoři a sekuritizační jednotky přejí používat pro své sekuritizace označení STS sekuritizace, měli by investoři, příslušné orgány a orgán ESMA obdržet oznámení, že daná sekuritizace splňuje požadavky na STS sekuritizace. Toto oznámení by mělo obsahovat vysvětlení, jakým způsobem je každé z kritérií pro STS sekuritizace naplněno. Orgán ESMA by je měl následně zveřejnit na seznamu oznámených STS publikovaném pro informační účely na jeho internetových stránkách. Uvedení vydání sekuritizace na seznamu oznámených STS sekuritizací vedeném orgánem ESMA neznamená, že ESMA nebo jiné příslušné orgány potvrdily, že daná sekuritizace splňuje požadavky na STS sekuritizace. Dodržování požadavků na STS sekuritizace zůstává výhradní odpovědností původců, sponzorů a sekuritizačních jednotek. Tím by mělo být zajištěno, aby původci, sponzoři a sekuritizační jednotky nesli odpovědnost za své tvrzení, že daná sekuritizace splňuje požadavky na STS sekuritizace, a aby na trhu panovala transparentnost.

(32)

Pokud určitá sekuritizace přestane splňovat požadavky na STS sekuritizace, měli by to původce a sponzor neprodleně oznámit orgánu ESMA a svému příslušnému orgánu. Kromě toho, pokud příslušný orgán uložil ve vztahu k sekuritizaci oznámené jako STS sekuritizace správní sankce, měl by to neprodleně oznámit orgánu ESMA, aby tato informace byla zapsána na seznam oznámení STS sekuritizací a investoři tak byli informováni o uvedených sankcích a o spolehlivosti oznámení STS sekuritizace. Je tedy v zájmu původců a sponzorů, aby s ohledem na dopad na svou pověst svá oznámení dobře zvažovali.

(33)

Investoři by měli provádět vlastní náležitou péči ve vztahu k investicím odpovídající souvisejícím rizikům, měli by však mít možnost spolehnout se na oznámení STS sekuritizace a na informace poskytnuté původcem, sponzorem a sekuritizační jednotkou o tom, zda určitá sekuritizace splňuje požadavky na STS sekuritizace. Neměli by se však na tato oznámení a informace spoléhat výhradně a mechanicky.

(34)

Pro investory, původce, sponzory a sekuritizační jednotky by mohlo být užitečné zapojení třetích stran pomáhajících při kontrole souladu sekuritizace s požadavky na STS sekuritizace, jež může přispět ke zvýšení důvěry na trhu s STS sekuritizacemi. K posuzování toho, zda je jejich sekuritizace v souladu s kritérii pro STS sekuritizace, by mohli původci, sponzoři a sekuritizační jednotky rovněž využívat služeb třetích stran, jež mají povolení podle tohoto nařízení. Tyto třetí strany by měly podléhat povolení příslušnými orgány. Součástí oznámení orgánu ESMA a následného zveřejnění na jeho internetových stránkách by měla být informace, zda souladu s kritérii pro STS sekuritizace potvrdila některá povolená třetí strana. Je však nezbytné, aby investoři provedli vlastní posouzení, převzali odpovědnost za svá investiční rozhodnutí a nespoléhali se mechanicky na takové třetí strany. Zapojení třetí strany by nemělo původce, sponzory a institucionální investory nijak zbavovat konečné právní odpovědnosti za oznamování sekuritizační transakce jako STS sekuritizace a za zacházení se sekuritizační transakcí jako s STS sekuritizací.

(35)

Členské státy by měly určit příslušné orgány a poskytnout jim nezbytné dohledové, vyšetřovací a sankční pravomoci. Správní sankce by v zásadě měly být zveřejňovány. Investoři, původci, sponzoři, původní věřitelé a sekuritizační jednotky mohou být usazeni v různých členských státech a podléhat dohledu různých odvětvových příslušných orgánů, a proto by měla být zajištěna úzká spolupráce mezi relevantními příslušnými orgány včetně Evropské centrální banky (ECB), pokud jde o zvláštní úkoly, které jí svěřuje nařízení Rady (EU) č. 1024/2013 (12), a evropskými orgány dohledu prostřednictvím vzájemné výměny informací a pomoci při činnostech dohledu. Příslušné orgány by měly ukládat sankce pouze v případě úmyslných porušení předpisů nebo porušení předpisů z nedbalosti. Uplatnění nápravných opatření by nemělo záviset na prokázání úmyslu nebo nedbalosti. Při stanovování vhodného druhu a míry sankce nebo nápravného opatření by příslušné orgány měly brát v potaz finanční sílu odpovědné fyzické nebo právnické osoby, a zejména celkový obrat odpovědné právnické osoby nebo roční příjem a čistý majetek odpovědné fyzické osoby.

(36)

Příslušné orgány by měly úzce koordinovat svůj dohled a zajišťovat jednotnost svých rozhodnutí, zejména v případech porušení tohoto nařízení. Pokud se takové porušení týká nesprávného nebo zavádějícího oznámení, měl by příslušný orgán, který je zjistil, informovat i evropské orgány dohledu a relevantní příslušné orgány dotčených členských států. V případě neshody mezi příslušnými orgány by měl orgán ESMA a případně Společný výbor evropských orgánů dohledu přistoupit k výkonu svých pravomocí týkajících se závazné mediace.

(37)

Požadavky na používání označení „jednoduchá, transparentní a standardizovaná sekuritizace“ („STS sekuritizace“) jsou nové a budou postupem času dále upřesněny prostřednictvím pokynů orgánu EBA a praxe v oblasti dohledu. Aby účastníci trhu nebyli odrazeni od používání tohoto nového označení, měly by mít příslušné orgány možnost přiznat původci, sponzorovi nebo sekuritizační jednotce odklad v délce tří měsíců, během nichž mohou napravit použití označení, pokud je v dobré víře používali chybně. Dobrá víra by se měla předpokládat, pokud původce, sponzor nebo sekuritizační jednotka nemohli vědět, že sekuritizace nesplňuje veškerá kritéria pro označení za STS sekuritizaci. Během této doby odkladu by dotčená sekuritizace měla být nadále považována za sekuritizaci splňující kritéria pro STS sekuritizace a neměla by být odstraněna ze seznamu, který sestavil orgán ESMA podle tohoto nařízení.

(38)

Toto nařízení prosazuje harmonizaci řady klíčových prvků sekuritizačního trhu, aniž je dotčena další doplňková harmonizace procesů a postupů na sekuritizačních trzích, kterou iniciují účastníci trhu. Z tohoto důvodu je nezbytné, aby účastníci trhu a jejich profesní sdružení pokračovali v práci na další standardizaci tržních postupů, a zejména na standardizaci sekuritizační dokumentace. Komise by měla pečlivě sledovat úsilí účastníků trhu o standardizaci a podávat o něm zprávy.

(39)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES (13), 2009/138/ES (14) a 2011/61/EU (15) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009 (16) a (EU) č. 648/2012 (17) by měly být odpovídajícím způsobem změněny, aby byl zajištěn soulad právního rámce Unie s tímto nařízením, pokud jde o ustanovení týkající se sekuritizace, jejichž hlavním předmětem je vytvoření a fungování vnitřního trhu, zejména zajištěním rovných podmínek na vnitřním trhu pro všechny institucionální investory.

(40)

Pokud se jedná o změny nařízení (EU) č. 648/2012, budou-li splněny určité podmínky, neměla by se na mimoburzovní (OTC) derivátové smlouvy uzavřené sekuritizačními jednotkami vztahovat povinnost clearingu. Důvodem je to, že smluvní strany OTC derivátových smluv uzavřených se sekuritizačními jednotkami jsou na základě sekuritizačních ujednání zajištěnými věřiteli a zpravidla je stanovena adekvátní ochrana proti úvěrovému riziku protistrany. Ve vztahu k derivátům, u nichž neprovádí clearing ústřední protistrana, by měla požadovaná úroveň kolaterálu rovněž zohlednit zvláštní strukturu sekuritizačních ujednání a v nich již stanovenou ochranu.

(41)

Mezi krytými dluhopisy a sekuritizacemi existuje určitá míra zastupitelnosti. Aby se proto zamezilo možnosti zkreslení nebo arbitráže mezi využíváním sekuritizací a krytých dluhopisů vzhledem k odlišnému zacházení s OTC derivátovými smlouvami uzavřenými subjekty krytého dluhopisu nebo sekuritizačními jednotkami, mělo by být nařízení (EU) č. 648/2012 změněno, aby se zajistil soulad zacházení s deriváty spojenými s krytými dluhopisy a s deriváty spojenými se sekuritizacemi, pokud jde o povinnost clearingu a maržové požadavky na OTC deriváty, u nichž neprovádí clearing ústřední protistrana.

(42)

Za účelem sjednocení poplatků za dohled, které má orgán ESMA vybírat, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“), pokud jde o upřesnění typu poplatků, záležitostí, za něž se poplatky vybírají, výše poplatků a způsobu jejich úhrady. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (18). Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(43)

Za účelem upřesnění požadavku na ponechání si rizika a další vyjasnění kritérií homogenity a toho, které expozice mají být z hlediska požadavku jednoduchosti požadovány za homogenní, při zajištění toho, aby sekuritizace půjček malých a středních podniků nebyla nepříznivě dotčena, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy vypracované orgánem EBA, pokud jde o způsoby ponechání si rizika, měření míry tohoto ponechání, některé zákazy týkající se ponechaného rizika, ponechání si rizika na konsolidovaném základě, osvobození některých transakcí a upřesnění kritérií homogenity a toho, které podkladové expozice jsou požadovány za homogenní. Komise by měla tyto regulační technické normy přijmout prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU a v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010. Orgán ESMA by měl úzce konzultovat s druhými dvěma evropskými orgány dohledu.

(44)

S cílem usnadnit investorům, nepřetržitý, jednoduchý a bezplatný přístup ke spolehlivým informacím o sekuritizacích a upřesnit podmínky spolupráce a povinnost výměny informací příslušných orgánů by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy vypracované orgánem ESMA pokud jde o porovnatelné informace o podkladových expozicích a pravidelné zprávy pro investory, seznam legitimních účelů, pro které jsou povoleny resekuritizace, postupy umožňující registrům sekuritizací ověřovat úplnost a správnost oznámených údajů, žádost o registraci a zjednodušenou žádost o rozšíření registrace, údaje o sekuritizaci, které mají být poskytnuty za účelem transparentnosti, provozní normy potřebné pro shromažďování, seskupování a porovnávání údajů mezi registry sekuritizací, informace, k nimž mají určené subjekty přístup, a podmínky pro přímý přístup, informace, jež mají být poskytnuty v případě oznámení STS sekuritizací, informace, které mají být poskytnuty příslušným orgánům v žádosti ověřující třetí strany o povolení, a informace, jež mají být vyměňovány, a obsah a rozsah oznamovacích povinností. Komise by měla tyto regulační technické normy přijmout prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU a v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010. Orgán ESMA by měl úzce konzultovat s druhými dvěma evropskými orgány dohledu.

(45)

S cílem zjednodušit postup investorům, původcům, sponzorům a sekuritizačním jednotkám by měla být Komisi svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy vypracované orgánem ESMA, pokud jde o šablony pro použití při zpřístupňování informací držitelům sekuritizovaných pozic, formát žádosti o registraci a žádosti o rozšíření registrace registru sekuritizací, šablonu pro poskytování informací, šablony pro poskytování informací rejstříku sekuritizací, s přihlédnutím k řešením vyvinutým stávajícími subjekty, které shromažďují údaje o sekuritizacích, a šablonu oznámení STS sekuritizace, které investorům a příslušným orgánům poskytne dostatečné informace pro posouzení, zda jsou dodrženy požadavky na STS sekuritizace. Komise by měla tyto prováděcí technické normy přijímat prostřednictvím prováděcích aktů v souladu s článkem 291 Smlouvy o fungování EU a v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1095/2010. Orgán ESMA by měl úzce konzultovat s druhými dvěma evropskými orgány dohledu.

(46)

Jelikož cílů tohoto nařízení, totiž stanovení obecného rámce pro sekuritizaci a vytvoření zvláštního rámce pro STS sekuritizaci, nemůže být uspokojivě dosaženo členskými státy vzhledem k tomu, že sekuritizační trhy fungují v globálním měřítku a že by měly být pro všechny institucionální investory a subjekty zapojené do sekuritizace zajištěny rovné podmínky na vnitřním trhu, ale spíše jich, z důvodu jejich rozsahu a účinků, může být dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(47)

Toto nařízení by se mělo vztahovat na sekuritizace těch cenných papírů, které byly vydány 1. ledna 2019 nebo později.

(48)

Pro sekuritizované pozice, které k 1. lednu 2019 nejsou uzavřené, by původcům, sponzorům a sekuritizačním jednotkám mělo být umožněno používat označení „STS“, splňují-li dané sekuritizace požadavky na STS sekuritizace, pokud jde o některé požadavky v době oznámení a o další požadavky v době vzniku. Původci, sponzoři a sekuritizační jednotky by proto měli být schopni předložit orgánu ESMA oznámení STS sekuritizace podle tohoto nařízení. Jakákoli následná úprava sekuritizace by měla být přijata za předpokladu, že sekuritizace nadále plní všechny platné požadavky na STS sekuritizace.

(49)

Požadavky týkající se náležité péče, které se používají v souladu se stávajícím právem Unie přede dnem použitelnosti tohoto nařízení, by se měly nadále používat na sekuritizace vydané 1. ledna 2011 nebo později a na sekuritizace vydané před 1. lednem 2011, pokud byly po 31. prosinci 2014 přidány nebo nahrazeny nové podkladové expozice. Příslušná ustanovení nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 625/2014 (19), která upřesňují požadavky na ponechání si rizika pro úvěrové instituce a investiční podniky ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 (20), by měla zůstat použitelná až do okamžiku, kdy nastane použitelnost regulačních technických norem pro ponechání si rizika podle tohoto nařízení. Z důvodů právní jistoty by se na úvěrové instituce nebo investiční podniky, pojišťovny, zajišťovny a správce alternativních investičních fondů měly ve vztahu k sekuritizovaným pozicím, které ke dni použitelnosti tohoto nařízení nejsou uzavřené, nadále vztahovat článek 405 nařízení (EU) č. 575/2013 a kapitoly I, II a III a článek 22 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 625/2014, články 254 a 255 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/35 a článek 51 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 231/2013 (21).

S cílem zajistit, aby původci, sponzoři a sekuritizační jednotky plnili své povinnosti týkající se transparentnosti až do dne použitelnosti regulačních technických norem, jež má Komise přijmout podle tohoto nařízení, by informace uvedené v přílohách I až VIII nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/3 (22) měly být zveřejněny,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA 1

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

1.   Toto nařízení stanoví obecný rámec pro sekuritizaci. Definuje sekuritizaci a pro strany účastnící se sekuritizací stanoví požadavky na náležitou péči, ponechání si rizika a transparentnost, kritéria pro udělování úvěrů, požadavky na prodej sekuritizací neprofesionálním zákazníkům, zákaz resekuritizace, požadavky na sekuritizační jednotky a také podmínky a postupy pro registry sekuritizací. Vytváří rovněž zvláštní rámec pro jednoduchou, transparentní a standardizovanou sekuritizaci (dále jen „STS sekuritizace“).

2.   Toto nařízení se vztahuje na institucionální investory a na původce, sponzory, původní věřitele a sekuritizační jednotky.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1)

„sekuritizací“ transakce nebo systém, jímž je úvěrové riziko související s jednou expozicí či seskupením expozic rozloženo do tranší, se všemi těmito vlastnostmi:

a)

finanční toky v rámci této transakce nebo systému závisejí na výkonnosti expozice či seskupení expozic;

b)

podřízenost tranší určuje rozložení ztrát v průběhu transakce nebo systému;

c)

při transakci nebo systému nedochází ke vzniku expozic, které mají všechny vlastnosti uvedené v čl. 147 odst. 8 nařízení (EU) č. 575/2013;

2)

„sekuritizační jednotkou pro speciální účel“ nebo jen „sekuritizační jednotkou“ korporace, svěřenský fond nebo jiný subjekt, který není původcem ani sponzorem a je zřízen za účelem provedení jedné či více sekuritizací, jeho činnost je omezena na úkony, které jsou nezbytné k dosažení uvedeného cíle, a jeho struktura je navržena tak, aby zajistila oddělení dluhů tohoto subjektu od dluhů původce;

3)

„původcem“ subjekt, který:

a)

byl ať již samostatně, nebo prostřednictvím spřízněných subjektů přímo či nepřímo zapojen do původní smlouvy, která založila dluhy nebo potenciální dluhy dlužníka či potenciálního dlužníka, jež daly vzniknout expozicím, které jsou sekuritizovány, nebo

b)

na vlastní účet nakupuje expozice od třetí strany a pak je sekuritizuje;

4)

„resekuritizací“ sekuritizace, v níž alespoň jedna z podkladových expozic je sekuritizovanou pozicí;

5)

„sponzorem“ úvěrová instituce ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 1 nařízení (EU) č. 575/2013, bez ohledu na to, nachází-li se v Unii nebo nikoli, nebo investiční podnik ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 1 směrnice 2014/65/EU, jež nejsou původcem a jež:

a)

vytvoří a spravují program ABCP nebo jinou sekuritizaci, jež nakupuje expozice od třetích stran, nebo

b)

vytvoří program ABCP nebo jinou sekuritizaci, jež nakupuje expozice od třetích stran, a každodenní aktivní správou portfolia v rámci dané sekuritizace pověří subjekt, který má v souladu se směrnicí 2009/65/ES, směrnicí 2011/61/EU nebo směrnicí 2014/65/EU povolení tuto činnost vykonávat;

6)

„tranší“ smluvně vytvořený segment úvěrového rizika souvisejícího s expozicí nebo seskupením expozic, přičemž pozice v tomto segmentu představuje větší nebo menší úvěrové riziko než stejně velká pozice v jiném segmentu, aniž by se přihlíželo k zajištění úvěrového rizika, které držitelům pozic v daném segmentu nebo v jiných segmentech přímo poskytly třetí strany;

7)

„programem komerčních papírů zajištěných aktivy“ neboli „programem ABCP“ sekuritizační program, ve kterém vydávané cenné papíry mají převážně formu komerčních papírů zajištěných aktivy s původní splatností nejvýše jeden rok;

8)

„transakcí komerčních papírů zajištěných aktivy“ neboli „transakcí ABCP“ sekuritizace v rámci programu ABCP;

9)

„tradiční sekuritizací“ sekuritizace, ve které dochází k převodu ekonomického podílu v sekuritizovaných expozicích převodem vlastnictví těchto expozic z původce na sekuritizační jednotku nebo subparticipací sekuritizační jednotky, přičemž vydávané cenné papíry nepředstavují platební povinnost původce;

10)

„syntetickou sekuritizací“ sekuritizace, při níž k přenesení rizika dochází použitím úvěrových derivátů nebo záruk a expozice, které jsou předmětem sekuritizace, zůstávají expozicemi původce;

11)

„investorem“ fyzická nebo právnická osoba, která drží sekuritizovanou pozici;

12)

„institucionálním investorem“ investor, který je:

a)

pojišťovnou ve smyslu čl. 13 bodu 1 směrnice 2009/138/ES;

b)

zajišťovnou ve smyslu čl. 13 bodu 4 směrnice 2009/138/ES;

c)

institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění spadající do oblasti působnosti směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2341 (23) v souladu s článkem 2 uvedené směrnice, ledaže se členský stát rozhodl uvedenou směrnici v souladu s jejím článkem 5 na tuto instituci zcela nebo částečně neuplatňovat; nebo investičním správcem nebo povoleným subjektem jmenovaným institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění podle článku 32 směrnice (EU) 2016/2341;

d)

správcem alternativního investičního fondu ve smyslu čl. 4 odst. 1 písm. b) směrnice 2011/61/EU, který v Unii spravuje nebo nabízí alternativní investiční fondy;

e)

správcovskou společností subjektu kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. b) směrnice 2009/65/ES;

f)

samosprávným SKIPCP, totiž investiční společností povolenou v souladu se směrnicí 2009/65/ES, jež pro účely své správy neustanovila správcovskou společnost povolenou podle uvedené směrnice; nebo

g)

úvěrovou institucí ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 1 nařízení (EU) č. 575/2013 pro účely uvedeného nařízení nebo investičním podnikem ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 2 uvedeného nařízení;

13)

„obsluhovatelem“ subjekt, který každodenně spravuje seskupení pohledávek nabytých za úplatu nebo podkladových úvěrových expozic;

14)

„likviditním příslibem“ sekuritizovaná pozice vyplývající ze smluvního ujednání o poskytnutí peněžních prostředků na překlenutí nesouladů v peněžních tocích vůči investorům;

15)

„revolvingovou expozicí“ jakákoli expozice, kdy může výše dluhu dlužníka až do dohodnutého limitu kolísat na základě jeho rozhodnutí půjčit si nebo splatit dluh;

16)

„revolvingovou sekuritizací“ sekuritizace, u níž se obměňuje samotná struktura sekuritizace tím, že jsou expozice do seskupení expozic přidávány nebo jsou z něj odebírány, bez ohledu na to, zda se expozice obměňují, či nikoli;

17)

„doložkou o předčasném umoření“ smluvní ustanovení v sekuritizaci revolvingových expozic nebo v revolvingové sekuritizaci, která vyžadují, aby při definovaných událostech byly sekuritizované pozice investorů splaceny před jejich původně uvedenou dobou splatnosti;

18)

„tranší první ztráty“ nejpodřízenější tranše v sekuritizaci, která je první tranší, jež nese ztráty na sekuritizovaných expozicích, a tím poskytuje ochranu tranším druhé ztráty a případně tranším s vyšším pořadím;

19)

„sekuritizovanou pozicí“ expozice vůči sekuritizaci;

20)

„původním věřitelem“ subjekt, který sám nebo prostřednictvím spřízněných subjektů přímo nebo nepřímo uzavřel původní smlouvu, která založila dluhy nebo potenciální dluhy dlužníka či potenciálního dlužníka, jež daly vzniknout expozicím, které jsou sekuritizovány;

21)

„plně podporovaným programem ABCP“ program ABCP, který jeho sponzor přímo a plně podporuje tím, že sekuritizační jednotce či jednotkám poskytuje jeden či více likviditních příslibů pokrývajících přinejmenším veškeré tyto prvky:

a)

veškerá rizika likvidity a úvěrová rizika programu ABCP;

b)

veškerá podstatná rizika rozmělnění sekuritizovaných expozic;

c)

jakékoli jiné náklady na úrovni transakce ABCP a programu ABCP, které jsou potřebné k tomu, aby bylo investorovi zaručeno plné splacení jakékoli částky podle komerčního papíru zajištěného aktivy;

22)

„plně podporovanou transakcí ABCP“ transakce ABCP, která je na úrovni transakce nebo na úrovni programu ABCP podporována likviditním příslibem pokrývajícím přinejmenším veškeré tyto prvky:

a)

veškerá rizika likvidity a úvěrová rizika transakce ABCP;

b)

veškerá podstatná rizika rozmělnění expozic sekuritizovaných v rámci dané transakce ABCP;

c)

jakékoli jiné náklady na úrovni transakce ABCP a programu ABCP, které jsou potřebné k tomu, aby bylo investorovi zaručeno plné splacení jakékoli částky podle komerčního papíru zajištěného aktivy;

23)

„registrem sekuritizací“ právnická osoba, která centrálně sbírá a vede záznamy o sekuritizacích.

Pro účely článku 10 tohoto nařízení se odkazy na „registr obchodních údajů“ v článcích 61, 64, 65, 66, 73, 78, 79 a 80 nařízení (EU) č. 648/2012 považují za odkazy na „registr sekuritizací“.

Článek 3

Prodej sekuritizací neprofesionálním zákazníkům

1.   Prodávající sekuritizované pozice neprodá tuto pozici neprofesionálnímu zákazníkovi ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 11 směrnice 2014/65/EU, pokud nejsou splněny všechny tyto podmínky:

a)

prodávající sekuritizované pozice provedl posouzení vhodnosti v souladu s čl. 25 odst. 2 směrnice 2014/65/EU;

b)

prodávající sekuritizované pozice je na základě posouzení uvedeného v písmeni a) přesvědčen, že sekuritizovaná pozice je pro daného neprofesionálního zákazníka vhodná;

c)

prodávající sekuritizované pozice okamžitě podá neprofesionálnímu zákazníkovi zprávu o výsledku posouzení vhodnosti.

2.   Jsou-li splněny podmínky uvedené v odstavci 1 a portfolio finančních nástrojů neprofesionálního zákazníka nepřesahuje 500 000 EUR, prodávající na základě informací poskytnutých neprofesionálním zákazníkem v souladu s odstavcem 3 zajistí, aby tento neprofesionální zákazník neinvestoval do sekuritizovaných pozic souhrnnou částku přesahující 10 % jeho portfolia finančních nástrojů a aby počáteční částka investovaná do jedné nebo více sekuritizovaných pozic činila minimálně 10 000 EUR.

3.   Neprofesionální zákazník poskytne prodávajícímu přesné informace o svém portfoliu finančních nástrojů, včetně jakýchkoli investic do sekuritizovaných pozic.

4.   Pro účely odstavců 2 a 3 zahrnuje portfolio finančních nástrojů neprofesionálního zákazníka hotovostní vklady a finanční nástroje, ale nezahrnuje finanční nástroje, které byly poskytnuty jako kolaterál.

Článek 4

Požadavky na sekuritizační jednotky

Sekuritizační jednotky nesmějí být usazeny ve třetí zemi, která:

a)

je uvedena na seznamu vysoce rizikových a nespolupracujících jurisdikcí vypracovaném FATF nebo

b)

nepodepsala s žádným členským státem dohodu za účelem zajištění toho, aby plně splňovala standardy podle článku 26 vzorové úmluvy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) o daních z příjmu a majetku nebo podle vzorové úmluvy OECD o výměně informací o daňových záležitostech a aby zajišťovala účinnou výměnu informací o daňových záležitostech, včetně jakýchkoli mnohostranných daňových dohod.

KAPITOLA 2

USTANOVENÍ POUŽITELNÁ NA VŠECHNY SEKURITIZACE

Článek 5

Požadavky na náležitou péči pro institucionální investory

1.   Než se institucionální investor, který není původcem, sponzorem ani původním věřitelem, stane držitelem sekuritizované pozice, ověří, že:

a)

původce nebo původní věřitel usazený v Unii, který není úvěrovou institucí ani investičním podnikem ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodů 1 a 2 nařízení (EU) č. 575/2013, poskytuje veškeré úvěry vedoucí k podkladovým expozicím na základě řádných a jasně vymezených kritérií a jasně stanovených postupů pro schvalování, změnu, obnovení a financování těchto úvěrů a že má zavedeny účinné systémy uplatňování těchto kritérií a postupů v souladu s čl. 9 odst. 1 tohoto nařízení;

b)

původce nebo původní věřitel usazený ve třetí zemi poskytuje veškeré úvěry vedoucí k podkladovým expozicím na základě řádných a jasně vymezených kritérií a jasně stanovených postupů pro schvalování, změnu, obnovení a financování těchto úvěrů a že má zavedeny účinné systémy uplatňování těchto kritérií a postupů v zájmu zajištění toho, aby poskytování úvěrů bylo založeno na důkladném posouzení úvěruschopnosti dlužníka;

c)

původce, sponzor nebo původní věřitel usazený v Unii si ponechává průběžně podstatný čistý ekonomický podíl v souladu s článkem 6 a institucionální investor je o tomto ponechání si rizika informován v souladu s článkem 7;

d)

původce, sponzor nebo původní věřitel usazený ve třetí zemi si ponechává průběžně podstatný čistý ekonomický podíl, který nesmí být v žádném případě nižší než 5 %, jak je stanoveno v souladu s článkem 6, a o tomto ponechání si rizika informuje institucionální investory;

e)

původce, sponzor nebo sekuritizační jednotka zpřístupnili informace případně požadované v článku 7 s četností a způsobem stanovenými v uvedeném článku.

2.   Odchylně od odstavce 1 se v případě plně podporovaných transakcí ABCP požadavek uvedený v odst. 1 písm. a) uplatní na sponzora. V takových případech sponzor ověří, že původce nebo původní věřitel, který není úvěrovou institucí ani investičním podnikem, poskytuje veškeré úvěry vedoucí k podkladovým expozicím na základě řádných a jasně vymezených kritérií a jasně stanovených postupů pro schvalování, změnu, obnovení a financování těchto úvěrů a že má zavedeny účinné systémy uplatňování těchto kritérií a postupů v souladu s čl. 9 odst. 1.

3.   Než se institucionální investor, který není původcem, sponzorem ani původním věřitelem, stane držitelem sekuritizované pozice, provede prověrku s náležitou péčí za účelem posouzení příslušných rizik. Toto posouzení se zaměří přinejmenším na:

a)

rizikové charakteristiky dané sekuritizované pozice a podkladových expozic;

b)

všechny strukturální rysy sekuritizace, které mohou významně ovlivnit výkonnost sekuritizované pozice, včetně smluvních priorit plateb a priority s nimi souvisejících spouštěcích mechanismů, úvěrových posílení, posílení likvidity, spouštěcích mechanismů založených na tržní ceně a definic selhání specifických pro danou transakci, a

c)

soulad sekuritizace s požadavky stanovenými v článcích 19 až 22 nebo v článcích 23 až 26 a v článku 27, pokud jde o sekuritizaci oznámenou jako STS sekuritizace podle článku 27. Institucionální investoři se mohou přiměřeně, avšak nikoli výhradně či mechanicky, spoléhat na oznámení STS sekuritizace podle čl. 27 odst. 1 a na informace poskytnuté původcem, sponzorem a sekuritizační jednotkou ohledně splnění požadavků na STS sekuritizace.

Bez ohledu na první pododstavec písm. a) a b) zváží institucionální investoři do komerčních papírů vydaných plně podporovaným programem ABCP charakteristiky daného programu ABCP a plnou podporu likvidity.

4.   Institucionální investor, který není původcem, sponzorem ani původním věřitelem a drží sekuritizovanou pozici, musí alespoň:

a)

zavést vhodné písemné postupy, které jsou přiměřené rizikovému profilu sekuritizované pozice a případnému obchodnímu a investičnímu portfoliu institucionálního investora, s cílem průběžně sledovat, zda jsou dodržovány odstavce 1 a 3, a sledovat výkonnost sekuritizované pozice a podkladových expozic.

Je-li to v souvislosti se sekuritizací a podkladovými expozicemi relevantní, zahrnují uvedené písemné postupy sledování druhu expozice, procenta půjček po splatnosti více než 30, 60 a 90 dní, měr selhání, měr předčasného splacení, půjček, u nichž bylo zahájeno vymáhání zajištění, měr zpětného získání, zpětných koupí, změn půjček, platebních prázdnin, druhů a využití zajištění, rozložení četnosti úvěrového hodnocení nebo jiných měření úvěruschopnosti podkladových expozic, odvětvové a geografické diverzifikace a rozložení četnosti poměrů půjček k hodnotě se šířkou pásem, jež usnadňují adekvátní analýzu citlivosti. Pokud jsou podkladové expozice samy sekuritizačními pozicemi, jak povoluje článek 8, sledují institucionální investoři rovněž podkladové expozice uvedených pozic;

b)

v případě sekuritizace, která není plně podporovaným programem ABCP, pravidelně provádět zátěžové testy peněžních toků a hodnot zajištění podporujícího podkladové expozice nebo, nejsou-li k dispozici dostatečné údaje o peněžních tocích a hodnotách zajištění, provádět zátěžové testy předpokladů ztráty, a to s ohledem na povahu, rozsah a složitost rizika dané sekuritizované pozice;

c)

v případě plně podporovaného programu ABCP pravidelně provádět zátěžové testy solventnosti a likvidity sponzora;

d)

zajistit podávání interních zpráv svému řídícímu orgánu, aby si byl vědom podstatných rizik vyplývajících ze sekuritizované pozice a aby daná rizika byla náležitě řízena;

e)

být schopen na požádání prokázat svým příslušným orgánům, že komplexně a důkladně rozumí sekuritizovaným pozicím a jejich podkladovým expozicím a že zavedl písemné strategie a postupy pro řízení rizik dané sekuritizované pozice a pro vedení záznamů o ověřování a náležité péči v souladu s odstavci 1 a 2 i o dalších relevantních informacích, a

f)

v případě expozic vůči plně podporovanému programu ABCP být schopen na požádání prokázat svým příslušným orgánům, že komplexně a důkladně rozumí úvěrové kvalitě sponzora a podmínkám poskytnutého likviditního příslibu.

5.   Aniž jsou dotčeny odstavce 1 až 4 tohoto článku, může institucionální investor, který pověřil jiného institucionálního investora, aby činil rozhodnutí týkající se správy investic, z nichž by mu mohla vzniknout expozice vůči sekuritizaci, dát tomuto spravujícímu subjektu pokyn k plnění povinností podle tohoto článku v souvislosti s jakoukoli expozicí vůči sekuritizaci, která mu z těchto rozhodnutí vznikne. Členské státy zajistí, aby v případech, kdy institucionální investor obdržel podle tohoto odstavce pokyn k plnění povinností jiného institucionálního investora a tyto povinnosti nesplní, bylo možné veškeré sankce podle článků 32 a 33 uložit spravujícímu subjektu, a nikoliv institucionálnímu investorovi, jemuž expozice vůči sekuritizaci vznikla.

Článek 6

Ponechání si rizika

1.   Původce, sponzor nebo původní věřitel sekuritizace si v této sekuritizaci nepřetržitě ponechává podstatný čistý ekonomický podíl ve výši nejméně 5 %. Tento podíl se měří při vzniku a stanoví se podle nominální hodnoty podrozvahových položek. Pokud se původce, sponzor nebo původní věřitel mezi sebou nedohodli, kdo si podstatný čistý ekonomický podíl ponechá, ponechá si podstatný čistý ekonomický podíl původce. Požadavky na ponechání si rizika nesmějí být pro žádnou sekuritizaci uplatňovány vícenásobně. Podstatný čistý ekonomický podíl nesmí být rozdělen mezi různé druhy subjektů ponechávajících si riziko ani být předmětem jakéhokoli snižování úvěrového rizika nebo zajištění.

Pro účely tohoto článku se za původce nepovažuje subjekt, jenž byl zřízen nebo jenž funguje výlučně pro účely sekuritizace expozic.

2.   Původci nesmějí vybírat aktiva, která mají být převedena na sekuritizační jednotku, s cílem dosáhnout toho, aby ztráty z aktiv převedených na sekuritizační jednotku – měřené za celou dobu životnosti transakce, nebo za nejvýše čtyři roky, pokud je životnost transakce delší než čtyři roky – byly vyšší než ztráty ze srovnatelných aktiv v rozvaze původce za totéž období. Získá-li příslušný orgán důkazy, které naznačují, že tento zákaz byl porušen, prošetří výkonnost aktiv převedených na sekuritizační jednotku a srovnatelných aktiv v rozvaze původce. Pokud je výkonnost převedených aktiv výrazně nižší než výkonnost srovnatelných aktiv v rozvaze původce v důsledku úmyslného jednání původce, uloží příslušný orgán sankci podle článků 32 a 33.

3.   Ponecháním si podstatného čistého ekonomického podílu ve výši nejméně 5 % ve smyslu odstavce 1 se rozumějí pouze tato jednání:

a)

ponechání si nejméně 5 % nominální hodnoty každé tranše prodané investorům či na ně převedené;

b)

v případě revolvingových sekuritizací nebo sekuritizací revolvingových expozic ponechání si podílu původce ve výši nejméně 5 % nominální hodnoty každé ze sekuritizovaných expozic;

c)

ponechání si náhodně zvolených expozic, odpovídajících nejméně 5 % nominální hodnoty sekuritizovaných expozic, pokud by tyto nesekuritizované expozice jinak byly sekuritizovány v rámci sekuritizace, za předpokladu, že počet expozic určených k potenciální sekuritizaci činí při vzniku nejméně 100;

d)

ponechání si tranše první ztráty, a pokud takové ponechání nedosahuje 5 % nominální hodnoty sekuritizovaných expozic, podle potřeby jiných tranší, které mají stejný nebo horší profil rizika než tranše převedené na investory nebo jim prodané a nejsou splatné dříve než tyto tranše, tak aby ponechané expozice v celkovém součtu činily nejméně 5 % nominální hodnoty sekuritizovaných expozic, nebo

e)

ponechání si první ztrátové expozice v hodnotě nejméně 5 % z každé sekuritizované expozice v rámci sekuritizace.

4.   Pokud smíšená finanční holdingová společnost usazená v Unii ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/87/ES (24), mateřská instituce nebo finanční holdingová společnost usazená v Unii nebo některý z jejích dceřiných podniků ve smyslu nařízení (EU) č. 575/2013 sekuritizuje jakožto původce či sponzor expozice od jedné nebo více úvěrových institucí, investičních podniků nebo jiných finančních institucí, jež spadají do oblasti působnosti dohledu na konsolidovaném základě, lze požadavky uvedené v odstavci 1 splnit na základě konsolidované situace dotčené mateřské instituce, finanční holdingové společnosti nebo smíšené finanční holdingové společnosti usazené v Unii.

První pododstavec se použije pouze tehdy, pokud úvěrové instituce, investiční podniky nebo finanční instituce, které vytvořily sekuritizované expozice, dodržují požadavky stanovené v článku 79 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU (25) a poskytují informace nezbytné ke splnění požadavků stanovených v článku 5 tohoto nařízení včas původci nebo sponzorovi a mateřské úvěrové instituci v Unii, finanční holdingové společnosti či smíšené finanční holdingové společnosti usazené v Unii.

5.   Odstavec 1 se nepoužije, pokud sekuritizované expozice představují expozice vůči níže uvedeným subjektům nebo jsou jimi plně, nepodmíněně a neodvolatelně zaručené:

a)

ústřední vlády nebo centrální banky;

b)

regionální vlády, místní orgány a subjekty veřejného sektoru členských států ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 8 nařízení (EU) č. 575/2013;

c)

instituce, jimž byla podle části třetí hlavy II kapitoly 2 nařízení (EU) č. 575/2013 přidělena riziková váha nejvýše 50 %;

d)

národní podpůrné banky nebo instituce ve smyslu čl. 2 bodu 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1017 (26), nebo

e)

mezinárodní rozvojové banky uvedené v článku 117 nařízení (EU) č. 575/2013.

6.   Odstavec 1 se nepoužije na transakce založené na jasném, transparentním a dostupném indexu, jehož podkladové referenční nástroje jsou shodné s těmi, které tvoří široce obchodovaný index, nebo se jedná o jiné obchodovatelné cenné papíry, které nejsou sekuritizovanými pozicemi.

7.   Orgán EBA v úzké spolupráci s orgánem ESMA a Evropským orgánem pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (dále jen „orgán EIOPA“) zřízeným nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010 (27), vypracuje návrhy regulačních technických norem pro upřesnění požadavku na ponechání si rizika, zejména pokud jde o:

a)

způsoby ponechání si rizika podle odstavce 3, včetně splnění syntetickou nebo podmíněnou formou;

b)

měření míry ponechání si rizika podle odstavce 1;

c)

zákaz zajištění nebo prodeje ponechaného podílu;

d)

podmínky pro ponechání si rizika na konsolidovaném základě v souladu s odstavcem 4;

e)

podmínky pro osvobození transakcí založené na jasném, transparentním a dostupném indexu uvedeném v odstavci 6.

Orgán EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 18. července 2018.

Komisi je svěřena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v tomto odstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

Článek 7

Požadavky na transparentnost pro původce, sponzory a sekuritizační jednotky

1.   Původce, sponzor nebo sekuritizační jednotka zpřístupní v souladu s odstavcem 2 tohoto článku držitelům sekuritizované pozice, příslušným orgánům uvedeným v článku 29 a na žádost potenciálním investorům alespoň tyto informace:

a)

informace o podkladových expozicích se čtvrtletní frekvencí, nebo v případě komerčních papírů zajištěných aktivy informace o podkladových pohledávkách nebo pohledávkách z úvěru s měsíční frekvencí;

b)

veškerou podkladovou dokumentaci, která je zásadní pro porozumění transakci, včetně mimo jiné v příslušných případech těchto dokumentů:

i)

konečný nabídkový dokument nebo prospekt spolu s doklady o uzavření transakce, vyjma právní posudky;

ii)

u tradiční sekuritizace smlouvu o prodeji aktiv, smlouvu o postoupení, novaci nebo převodu a relevantní zakladatelské jednání svěřenského fondu;

iii)

dohody o derivátech a zárukách a veškeré příslušné dokumenty týkající se ujednání o zajištění, pokud sekuritizované expozice zůstávají expozicemi původce;

iv)

smlouvy o obsluze, náhradní obsluze, administraci a řízení hotovosti,

v)

statut svěřenského fondu, zajišťovací listinu, dohodu o zastoupení, smlouvu s bankou o vedení účtu, smlouvu o zaručené investici a smlouvu o podmínkách či o rámci hlavního svěřenského fondu či o použití hlavních definic nebo právní dokumentaci s rovnocennou právní hodnotou;

vi)

relevantní dohody mezi věřiteli, dokumentaci týkající se derivátů, smlouvy o podřízených půjčkách, smlouvy o půjčkách pro začínající podniky a dohody o likviditním příslibu.

Tato podkladová dokumentace musí obsahovat podrobný popis priority plateb u sekuritizace;

c)

jestliže není vypracován prospekt v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/71/ES (28), shrnutí transakce nebo přehled hlavních prvků sekuritizace, včetně v příslušných případech:

i)

údajů o struktuře transakce, včetně strukturních diagramů obsahujících přehled transakce, peněžních toků a vlastnické struktury;

ii)

údajů o charakteristikách expozice, peněžních tocích, rozložení ztráty, úvěrovém posílení a prvcích podpory likvidity;

iii)

údajů o hlasovacích právech držitelů sekuritizované pozice a o jejich vztahu k jiným zajištěným věřitelům a

iv)

seznamu všech rozhodných hodnot a událostí uvedených v dokumentech zpřístupněných v souladu s písmenem b), které by mohly mít významný dopad na výkonnost sekuritizované pozice;

d)

v případě STS sekuritizací oznámení STS sekuritizace podle článku 27;

e)

čtvrtletní zprávy pro investory, nebo v případě komerčních papírů zajištěných aktivy měsíční zprávy pro investory, obsahující:

i)

veškeré podstatné relevantní údaje o úvěrové kvalitě a výkonnosti podkladových expozic;

ii)

informace o událostech, které vyvolávají změny v prioritě plateb nebo nahrazení jakékoli protistrany, a v případě sekuritizace, která není transakcí ABCP, údaje o peněžních tocích generovaných podkladovými expozicemi a dluhy ze sekuritizace;

iii)

informace o riziku ponechaném v souladu s článkem 6, včetně informací o tom, která z možností podle čl. 6 odst. 3 byla uplatněna;

f)

jakékoli vnitřní informace související se sekuritizací, které jsou původce, sponzor nebo sekuritizační jednotka povinni zveřejnit v souladu s článkem 17 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014 (29) o obchodování zasvěcených osob a manipulaci s trhem;

g)

pokud se písmeno f) nepoužije, jakoukoli významnou událost, jako je:

i)

závažné porušení povinností stanovených v dokumentech zpřístupněných podle písmene b), včetně jakéhokoli nápravného prostředku, zproštění povinnosti nebo souhlasu následně poskytnutých v souvislosti s takovým porušením;

ii)

změna strukturálních rysů, která může významně ovlivnit výkonnost sekuritizace;

iii)

změna rizikových charakteristik sekuritizace nebo podkladových expozic, která může významně ovlivnit výkonnost sekuritizace;

iv)

v případě STS sekuritizací skutečnost, že daná sekuritizace přestane splňovat požadavky na STS sekuritizace nebo že příslušné orgány přijaly nápravná nebo správní opatření;

v)

jakákoli podstatná změna transakčních dokumentů.

Informace uvedené v prvním pododstavci písm. b), c) a d) se zpřístupní před stanovením ceny.

Informace uvedené v prvním pododstavci písm. a) a e) se zpřístupní současně každé čtvrtletí nejpozději jeden měsíc po dni splatnosti úroku nebo v případě transakcí ABCP nejpozději jeden měsíc po skončení období, kterého se zpráva týká.

V případě komerčních papírů zajištěných aktivy musí být držitelům sekuritizované pozice a na žádost potenciálním investorům zpřístupněny informace uvedené v prvním pododstavci písm. a), písm. c) bodě ii) a písm. e) bodě i) v souhrnné formě. Údaje na úrovní půjček se zpřístupňují sponzorovi a na žádost příslušným orgánům.

Aniž je dotčeno nařízení (EU) č. 596/2014, informace uvedené v prvním pododstavci písm. f) a g) se zpřístupní neprodleně.

Při plnění požadavků tohoto odstavce dodržují původce, sponzor a sekuritizační jednotka vnitrostátní a unijní právo, kterým se řídí ochrana důvěrnosti informací a zpracování osobních údajů, s cílem předejít možným porušením tohoto práva, jakož i jakékoli povinnosti týkající se důvěrnosti ve vztahu k informacím o zákazníkovi, původním věřiteli či dlužníkovi, nejsou-li tyto důvěrné informace anonymizovány či agregovány.

Zejména v souvislosti s informacemi uvedenými v prvním pododstavci písm. b) mohou původce, sponzor a sekuritizační jednotka poskytnout shrnutí příslušné dokumentace.

Příslušné orgány uvedené v článku 29 mohou vyžadovat, aby jim byly tyto důvěrné informace poskytnuty pro splnění jejich povinností podle tohoto nařízení.

2.   Původce, sponzor a sekuritizační jednotka mezi sebou určí jeden subjekt, který bude plnit informační požadavky podle odst. 1 prvního pododstavce písm. a), b), d), e), f) a g).

Subjekt určený v souladu s prvním pododstavcem zpřístupní informace o sekuritizační transakci prostřednictvím registru sekuritizací.

Povinnosti uvedené ve druhém a čtvrtém pododstavci se nevztahují na sekuritizace, pro něž nemusí být sestaven prospekt podle směrnice 2003/71/ES.

Není-li žádný registr sekuritizací registrován v souladu s článkem 10, zpřístupní subjekt určený pro účely plnění požadavků uvedených v odstavci 1 tohoto článku dotyčné informace prostřednictvím internetových stránek, které:

a)

mají dobře fungující systém kontroly kvality údajů;

b)

podléhají příslušným standardům správy a mají údržbu a provoz adekvátní organizační struktury, které zajišťují kontinuitu a řádné fungování daných internetových stránek;

c)

mají vhodné systémy, kontroly a postupy, které identifikují veškeré relevantní zdroje provozního rizika;

d)

zahrnují systémy, které zajišťují ochranu a integritu obdržených informací a jejich okamžité zaznamenání, a

e)

umožňují uchovávání záznamů o informacích po dobu nejméně pět let po dni splatnosti sekuritizace.

Subjekt odpovědný za podávání informací a registr sekuritizací, kde jsou informace zpřístupněny, musí být uvedeny v sekuritizační dokumentaci.

3.   Orgán ESMA v úzké spolupráci s orgány EBA a EIOPA vypracuje návrhy regulačních technických norem upřesňujících informace, které musí původce, sponzor a sekuritizační jednotka poskytnout, aby splnili své povinnosti podle odst. 1 prvního pododstavce písm. a) a e), s přihlédnutím k tomu, zda je pro držitele sekuritizované pozice užitečná informace o tom, zda je tato sekuritizovaná pozice krátkodobé povahy a, v případě transakce ABCP, zda je plně podporována sponzorem.

Orgán ESMA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 18. ledna 2019.

Komisi je svěřena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v tomto odstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

4.   Za účelem zajištění jednotných prováděcích podmínek pro informace, jež mají být určeny v souladu s odstavcem 3, vypracuje orgán ESMA v úzké spolupráci s orgány EBA a EIOPA návrh prováděcích technických norem určující jejich formát prostřednictvím standardizovaných šablon.

Orgán ESMA předloží tyto návrhy prováděcích technických norem Komisi do 18. ledna 2019.

Komisi se svěřuje pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v tomto odstavci podle článku 15 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 8

Zákaz resekuritizace

1.   Podkladové expozice použité v sekuritizaci nesmějí zahrnovat sekuritizované pozice.

První pododstavec se však nevztahuje na:

a)

sekuritizace těch cenných papírů, které byly vydány před 1. lednem 2019, a

b)

sekuritizace, které mají být využívány pro legitimní účely vymezené v odstavci 3 a jejich cenné papíry byly vydány dne 1. ledna 2019 nebo později.

2.   Příslušný orgán určený v příslušných případech podle čl. 29 odst. 2, 3 nebo 4 může subjektu pod svým dohledem povolit, aby do sekuritizace zahrnul jakožto podkladové expozice sekuritizované pozice, pokud má za to, že resekuritizace je využívána pro legitimní účely vymezené v odstavci 3 tohoto článku.

Pokud je tímto subjektem podléhajícím dohledu úvěrová instituce nebo investiční podnik ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodů 1 a 2 nařízení (EU) č. 575/2013, příslušný orgán uvedený v prvním pododstavci tohoto odstavce před tím, než povolení k zahrnutí sekuritizovaných pozic jakožto podkladových expozic do sekuritizace udělí, konzultuje orgán příslušný pro řešení krize nebo jakýkoli jiný orgán relevantní pro tento subjekt. Tato konzultace trvá nejdéle 60 dní počínaje dnem, kdy příslušný orgán oznámí orgánu příslušnému pro řešení krize a jakémukoli jinému orgánu relevantnímu pro daný subjekt, že je daná konzultace zapotřebí.

Pokud z konzultace vyplyne rozhodnutí povolit využití sekuritizovaných pozic jakožto podkladových expozic v sekuritizaci, příslušný orgán o tom informuje orgán ESMA.

3.   Pro účely tohoto článku se za legitimní účely považuje:

a)

usnadnění likvidace úvěrové instituce, investičního podniku nebo finanční instituce;

b)

zajištění životaschopnosti úvěrové instituce, investičního podniku nebo finanční instituce jakožto fungujícího subjektu s cílem zabránit jejich likvidaci, nebo

c)

zachování zájmů investorů v případě nevýkonných podkladových expozic.

4.   Plně podporovaný program ABCP se nepovažuje za resekuritizaci pro účely tohoto článku za předpokladu, že žádná z transakcí ABCP v jeho rámci není resekuritizací a že úvěrové posílení nezavádí druhou vrstvu tranší na úrovni programu.

5.   Za účelem zohlednění tržního vývoje jiných resekuritizací využívaných pro legitimní účely a s ohledem na obecné cíle finanční stability a v nejlepším zájmu investorů může orgán ESMA v úzké spolupráci s orgánem EBA vypracovat návrhy regulačních technických norem, kterými se doplní seznam legitimních účelů uvedený v odstavci 3.

Orgán ESMA předloží jakékoli takové návrhy regulačních technických norem Komisi.

Komisi je svěřena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v tomto odstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 9

Kritéria pro poskytování úvěrů

1.   Původci, sponzoři a původní věřitelé u expozic, které mají být sekuritizovány, uplatňují stejná řádná a jasně vymezená kritéria pro poskytování úvěrů jako u expozic nesekuritizovaných. Za tímto účelem se použijí stejné jasně stanovené postupy pro schvalování a případně změnu, obnovení a refinancování úvěrů. Původci, sponzoři a původní věřitelé musí mít zavedeny účinné systémy uplatňování těchto kritérií a postupů s cílem zajistit, aby poskytování úvěrů vycházelo z důkladného posouzení úvěruschopnosti dlužníka s náležitým přihlédnutím k faktorům důležitým pro ověření perspektivy, že dlužník své dluhy z úvěrové smlouvy splatí.

2.   Jestliže jsou podkladovými expozicemi sekuritizací půjčky na obytné nemovitosti sjednané po vstupu směrnice 2014/17/EU v platnost, nesmí seskupení těchto půjček obsahovat žádnou půjčku, která je nabízena a uzavřena s tím, že žadateli o půjčku nebo případně zprostředkovatelům bylo dáno najevo, že informace poskytnuté žadatelem o půjčku nemusí být věřitelem ověřeny.

3.   Koupí-li původce na vlastní účet expozice třetí strany, které následně sekuritizuje, ověří, že subjekt, který byl přímo či nepřímo zapojen do původní smlouvy, která založila dluhy nebo potenciální dluhy, jež mají být sekuritizovány, splňuje požadavky podle odstavce 1.

4.   Odstavec 3 se nepoužuje, pokud;

a)

původní dohoda, jež založila dluhy nebo potenciální dluhy dlužníka nebo potenciálního dlužníka, byla sjednána před vstupem směrnice 2014/17/EU v platnost a

b)

původce, který koupí expozice třetí strany na vlastní účet a následně je sekuritizuje, splní povinnosti, které byla instituce, jež je původcem, povinna splnit podle čl. 21 odst. 2 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 625/2014 před 1. lednem 2019.

KAPITOLA 3

PODMÍNKY A POSTUPY PRO REGISTRACI REGISTRU SEKURITIZACÍ

Článek 10

Registrace registru sekuritizací

1.   Registr sekuritizací se zaregistruje u orgánu ESMA pro účely článku 5 v souladu s podmínkami a postupy stanovenými tímto článkem.

2.   Registr sekuritizací musí být právnickou osobou usazenou v Unii, uplatňovat postupy k ověření úplnosti a správnosti informací, které jsou mu zpřístupněny podle čl. 7 odst. 1, a splňovat požadavky stanovené v článcích 78, 79 a čl. 80 odst. 1, 2, 3, 5 a 6 nařízení (EU) č. 648/2012, aby byl způsobilý k registraci podle tohoto článku. Pro účely tohoto článku se odkazy v článcích 78 a 80 nařízení (EU) č. 648/2012 na článek 9 uvedeného nařízení považují za odkazy na článek 5 tohoto nařízení.

3.   Registrace registru sekuritizací je účinná pro celé území Unie.

4.   Registrovaný registr sekuritizací musí trvale splňovat podmínky pro registraci. Registr sekuritizací oznámí orgánu ESMA bez zbytečného odkladu veškeré zásadní změny podmínek pro registraci.

5.   Registr sekuritizací podá orgánu ESMA buď:

a)

žádost o registraci, nebo

b)

žádost o rozšíření registrace pro účely článku 7 tohoto nařízení v případě registru obchodních údajů, který byl již registrován podle hlavy VI kapitoly 1 nařízení (EU) č. 648/2012 nebo podle kapitoly III nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2365 (30).

6.   Do 20 pracovních dnů od obdržení žádosti orgán ESMA posoudí, zda je žádost úplná.

Není-li žádost úplná, stanoví orgán ESMA lhůtu, v níž má registr sekuritizací poskytnout doplňující informace.

Posoudí-li orgán ESMA žádost jako úplnou, oznámí to registru sekuritizací.

7.   K zajištění jednotného uplatňování tohoto článku vypracuje orgán ESMA návrhy regulačních technických norem, které podrobně vymezí:

a)

postupy uvedené v odstavci 2 tohoto článku, které mají registry sekuritizací uplatňovat k ověření úplnosti a správnosti informací, jež jim byly zpřístupněny podle čl. 7 odst. 1;

b)

žádost o registraci uvedenou v odst. 5 písm. a);

c)

zjednodušenou žádost o rozšíření registrace uvedenou v odst. 5 písm. b).

Orgán ESMA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 18. ledna 2019.

Komisi je svěřena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v tomto odstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

8.   K zajištění jednotných podmínek uplatňování odstavců 1 a 2 vypracuje orgán ESMA návrhy prováděcích technických norem, které stanoví formát:

a)

žádosti o registraci uvedené v odst. 5 písm. a) a

b)

žádosti o rozšíření registrace uvedené v odst. 5 písm. b).

Ve vztahu k prvnímu pododstavci písm. b) vypracuje orgán ESMA zjednodušený formát s cílem zabránit zdvojování postupů.

Orgán ESMA předloží tyto návrhy prováděcích technických norem Komisi do 18. ledna 2019.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v tomto odstavci podle článku 15 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 11

Oznamování příslušným orgánům a konzultace s nimi před registrací nebo rozšířením registrace

1.   Žádá-li registr sekuritizací o registraci nebo o její rozšíření jakožto registr obchodních údajů a je subjektem povoleným nebo registrovaným příslušným orgánem v členském státě, v němž je usazen, oznámí to orgán ESMA před registrací registru sekuritizací nebo jejím rozšířením bez zbytečného odkladu uvedenému příslušnému orgánu a konzultuje s ním.

2.   Orgán ESMA si s daným příslušným orgánem vymění veškeré informace, které jsou nezbytné pro registraci registru sekuritizací nebo pro její rozšíření i pro dohled nad tím, zda daný subjekt splňuje podmínky pro registraci nebo povolení v členském státě, v němž je usazen.

Článek 12

Posouzení žádosti

1.   Do 40 pracovních dnů od oznámení podle čl. 10 odst. 6 posoudí orgán ESMA žádost o registraci nebo o její rozšíření v závislosti na tom, zda registr sekuritizací splňuje požadavky této kapitoly, a přijme řádně odůvodněné rozhodnutí o registraci nebo o jejím rozšíření nebo rozhodnutí o zamítnutí žádosti o registraci nebo o její rozšíření.

2.   Rozhodnutí, které orgán ESMA přijme podle odstavce 1, nabývá účinnosti pátým pracovním dnem ode dne přijetí.

Článek 13

Oznámení rozhodnutí orgánu ESMA o registraci nebo jejím rozšíření

1.   Přijme-li orgán ESMA rozhodnutí podle článku 12 nebo zruší-li registraci podle čl. 15 odst. 1, oznámí to do pěti pracovních dnů registru sekuritizací a své rozhodnutí řádně odůvodní.

Orgán ESMA své rozhodnutí bez zbytečného odkladu oznámí příslušnému orgánu uvedenému v čl. 11 odst. 1.

2.   Orgán ESMA každé rozhodnutí přijaté v souladu s odstavcem 1 bez zbytečného odkladu sdělí Komisi.

3.   Orgán ESMA zveřejní na svých internetových stránkách seznam registrů sekuritizací registrovaných v souladu s tímto nařízením. Tento seznam se aktualizuje do pěti pracovních dnů od přijetí rozhodnutí podle odstavce 1.

Článek 14

Pravomoci orgánu ESMA

1.   Pravomoci svěřené orgánu ESMA podle článků 61 až 68, 73 a 74 nařízení (EU) č. 648/2012 ve spojení s přílohami I a II uvedeného nařízení jsou vykonávány rovněž ve vztahu k tomuto nařízení. Odkazy na čl. 81 odst. 1 a 2 nařízení (EU) č. 648/2012 v příloze I uvedeného nařízení se považují za odkazy na čl. 17 odst. 1 tohoto nařízení.

2.   Pravomoci svěřené podle článků 61, 62 a 63 nařízení (EU) č. 648/2012 orgánu ESMA či kterémukoli z jeho úředníků nebo jiné jím pověřené osobě nesmějí být použity k tomu, aby se vyžadovalo poskytnutí informací nebo dokumentů, na něž se vztahuje ochrana z důvodu jejich důvěrné povahy.

Článek 15

Zrušení registrace

1.   Aniž je dotčen článek 73 nařízení (EU) č. 648/2012, zruší orgán ESMA registraci registru sekuritizací, jestliže daný registr:

a)

se registrace výslovně vzdá nebo již po dobu šesti předchozích měsíců neposkytuje služby;

b)

získal registraci na základě nepravdivých informací nebo jinými protiprávními prostředky nebo

c)

již nesplňuje podmínky, za nichž byl zaregistrován.

2.   Orgán ESMA své rozhodnutí zrušit registraci registru sekuritizací oznámí bez zbytečného odkladu relevantnímu příslušnému orgánu uvedenému v čl. 11 odst. 1.

3.   Příslušný orgán členského státu, ve kterém registr sekuritizací vykonává své služby a činnosti, jenž se domnívá, že byla splněna některá z podmínek uvedených v odstavci 1, může požádat orgán ESMA, aby posoudil, zda jsou splněny podmínky pro zrušení registrace dotyčného registru sekuritizací. Pokud orgán ESMA rozhodne, že registraci dotyčného registru sekuritizací nezruší, své rozhodnutí podrobně odůvodní.

4.   Příslušným orgánem uvedeným v odstavci 3 tohoto článku je orgán určený podle článku 29 tohoto nařízení.

Článek 16

Poplatky za dohled

1.   Orgán ESMA účtuje registrům sekuritizací poplatky v souladu s tímto nařízením a s akty v přenesené pravomoci přijatými podle odstavce 2 tohoto článku.

Tyto poplatky musí být přiměřené obratu dotyčného registru sekuritizací a plně pokrývat výdaje orgánu ESMA nezbytné pro registraci registrů sekuritizací a dohled nad nimi a pro úhradu veškerých nákladů, jež mohou příslušným orgánům vzniknout v důsledku jakéhokoli přenesení úkolů podle čl. 14 odst. 1 tohoto nařízení. Pokud jde o odkaz na článek 74 nařízení (EU) č. 648/2012 uvedený v čl. 14 odst. 1 tohoto nařízení, považují se odkazy na čl. 72 odst. 3 uvedeného nařízení za odkazy na odstavec 2 tohoto článku.

Jestliže je již daný registr obchodních údajů registrován podle hlavy VI kapitoly 1 nařízení (EU) č. 648/2012 nebo podle kapitoly III nařízení (EU) 2015/2365, poplatky uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce se pouze upraví tak, aby zohledňovaly dodatečné výdaje a náklady nezbytné pro registraci registrů sekuritizací a dohled nad nimi podle tohoto nařízení.

2.   Komisi je svěřena pravomoc přijmout akt v přenesené pravomoci v souladu s článkem 47, kterým doplní toto nařízení upřesněním typu poplatků, záležitostí, za něž se poplatky vybírají, výše poplatků a způsobu jejich úhrady.

Článek 17

Dostupnost údajů v registru sekuritizací

1.   Aniž je dotčen čl. 7 odst. 2, registr sekuritizací shromažďuje a uchovává údaje o sekuritizaci. Poskytuje všem níže uvedeným subjektům bezplatně přímý a bezprostřední přístup, který jim umožňuje vykonávat své pravomoci, pověření a povinnosti:

a)

orgán ESMA;

b)

orgán EBA;

c)

orgán EIOPA;

d)

Evropská rada pro systémová rizika;

e)

příslušní členové Evropského systému centrálních bank (ESCB), včetně Evropské centrální banky (ECB) při plnění úkolů v rámci jednotného mechanismu dohledu podle nařízení (EU) č. 1024/2013;

f)

relevantní orgány, jejichž pravomoci a pověření v oblasti dohledu se týkají transakcí, trhů, účastníků a aktiv, které spadají do oblasti působnosti tohoto nařízení;

g)

orgány příslušné k řešení krize určené podle článku 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU (31);

h)

Jednotný výbor pro řešení krizí, zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 806/2014 (32);

i)

orgány uvedené v článku 29;

j)

investoři a potenciální investoři.

2.   Orgán ESMA v úzké spolupráci s orgány EBA a EIOPA a s ohledem na potřeby subjektů uvedených v odstavci 1 vypracuje návrhy regulačních technických norem, které upřesní:

a)

údaje o sekuritizaci uvedené v odstavci 1, které původce, sponzor nebo sekuritizační jednotka poskytují za účelem plnění svých povinností podle čl. 7 odst. 1;

b)

požadované provozní normy, aby údaje mohly být včasným, strukturovaným a uceleným způsobem:

i)

shromažďovány registry sekuritizací a

ii)

seskupovány a porovnávány mezi těmito registry;

c)

podrobnosti o informacích, k nimž mají mít přístup subjekty uvedené v odstavci 1, s ohledem na jejich pověření a specifické potřeby;

d)

podmínky, za nichž mají mít subjekty uvedené v odstavci 1 přímý a bezprostřední přístup k údajům v registrech sekuritizací.

Orgán ESMA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 18. ledna 2019.

Komisi je svěřena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v tomto odstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

3.   Za účelem zajištění jednotných podmínek pro provádění odstavce 2 vypracuje orgán ESMA v úzké spolupráci s orgány EBA a EIOPA návrh prováděcích technických norem pro stanovení standardizovaných šablon, na jejichž základě původce, sponzor nebo sekuritizační jednotka poskytují informace registru sekuritizací, při zohlednění řešení vyvinutých stávajícími subjekty, které shromažďují údaje o sekuritizacích.

Orgán ESMA předloží tyto návrhy prováděcích technických norem Komisi do 18. ledna 2019.

Komisi se svěřuje pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v tomto odstavci podle článku 15 nařízení (EU) č. 1095/2010.

KAPITOLA 4

JEDNODUCHÁ, TRANSPARENTNÍ A STANDARDIZOVANÁ SEKURITIZACE

Článek 18

Používání označení „jednoduchá, transparentní a standardizovaná sekuritizace“

Původci, sponzoři a sekuritizační jednotky mohou pro své sekuritizace používat označení „STS“ nebo „jednoduchá, transparentní a standardizovaná“ nebo označení, které na tyto pojmy přímo nebo nepřímo odkazuje, pouze pokud:

a)

daná sekuritizace splňuje veškeré požadavky oddílu 1 nebo oddílu 2 této kapitoly a orgán ESMA obdržel oznámení podle čl. 27 odst. 1 a

b)

daná sekuritizace je na seznamu uvedeném v čl. 27 odst. 5.

Původce, sponzor a sekuritizační jednotka zapojení do sekuritizace, která je považována za STS sekuritizaci, musí být usazeni v Unii.

ODDÍL 1

Požadavky na jednoduchou, transparentní a standardizovanou sekuritizaci odlišnou od komerčních papírů zajištěných aktivy

Článek 19

Jednoduchá, transparentní a standardizovaná sekuritizace

1.   Sekuritizace, s výjimkou programů ABCP a transakcí ABCP, které splňují požadavky stanovené v článcích 20, 21 a 22, se považují za STS sekuritizace.

2.   Do 18. října 2018 přijme orgán EBA v úzké spolupráci s orgány ESMA a EIOPA a v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1093/2010 pokyny a doporučení pro harmonizovaný výklad a uplatňování požadavků stanovených v článcích 20, 21 a 22.

Článek 20

Požadavky na jednoduchost

1.   Sekuritizační jednotka musí práva k podkladovým expozicím nabýt skutečným prodejem nebo postoupením nebo převodem se stejným právním účinkem takovým způsobem, jenž je vymahatelný vůči prodávajícímu nebo jakékoli jiné třetí straně. V případě platební neschopnosti prodávajícího nesmí převod práva na sekuritizační jednotku podléhat přísným ustanovením o zpětném vymáhání („severe clawback“).

2.   Pro účely odstavce 1 se za přísná ustanovení o zpětném vymáhání považují:

a)

ustanovení, podle kterých může insolvenční správce prodávajícího rozhodnout o neplatnosti prodeje podkladových expozic z pouhého důvodu, že k prodeji došlo v určitém období před prohlášením platební neschopnosti prodávajícího;

b)

ustanovení o tom, že sekuritizační jednotka může zneplatnění podle písmene a) zabránit, jen prokáže-li, že jí platební neschopnost prodávajícího nebyla v okamžiku prodeje známa.

3.   Pro účely odstavce 1 se ustanovení vnitrostátního insolvenčního práva o zpětném vymáhání („clawback“), podle kterých mohou insolvenční správce nebo soud rozhodnout o neplatnosti prodeje podkladových expozic v případě podvodných převodů, nespravedlivého poškození věřitelů nebo převodů provedených za účelem nekalého zvýhodnění konkrétních věřitelů, nepovažují za přísná ustanovení o zpětném vymáhání.

4.   Pokud prodávající není původním věřitelem, musí požadavky stanovené v odstavcích 1, 2 a 3 splňovat skutečný prodej podkladových expozic nebo jejich postoupení nebo převod se stejným právním účinkem tomuto prodávajícímu, ať probíhá přímo, nebo prostřednictvím jednoho či několika dílčích kroků.

5.   Pokud se převod podkladových expozic provádí postoupením a perfektuje se později než při uzavření transakce, musí rozhodné události pro provedení této perfekce zahrnovat alespoň tyto události:

a)

závažné zhoršení úvěrové kvality prodávajícího;

b)

platební neschopnost prodávajícího a

c)

nenapravené porušení smluvních povinností prodávajícím, včetně jeho selhání.

6.   Prodávající musí poskytnout prohlášení a záruky, že podle jeho nejlepších znalostí nejsou podkladové expozice zahrnuté v dané sekuritizaci zatíženy ani neexistuje žádný jiný důvod očekávat, že vykonatelnost skutečného prodeje nebo postoupení nebo převodu se stejným právním účinkem bude nepříznivě dotčena.

7.   Podkladové expozice převedené z prodávajícího na sekuritizační jednotku nebo postoupené této jednotce prodávajícím musí splňovat předem stanovená, jasná a zdokumentovaná kritéria způsobilosti, která neumožňují aktivní diskreční správu portfolia těchto expozic. Pro účely tohoto odstavce se za aktivní správu portfolia nepovažují substituce expozic, které jsou v rozporu s prohlášeními a zárukami. Expozice převedené na sekuritizační jednotku po uzavření transakce musí splňovat kritéria způsobilosti uplatňovaná na původní podkladové expozice.

8.   Sekuritizace musí být zajištěna seskupením podkladových expozic, které jsou homogenní z hlediska druhu aktiv při zohlednění konkrétních charakteristik souvisejících s peněžními toky daného druhu aktiv, včetně jejich smluvních charakteristik a charakteristik týkajících se úvěrového rizika a předčasného splacení. Seskupení podkladových expozic smí obsahovat pouze jeden druh aktiv. Podkladové expozice musí obsahovat dluhy, které jsou smluvně závazné a vymahatelné s právem plného postihu dlužníků, případně ručitelů.

Podkladové expozice musí mít definovány pravidelné platební toky, jejichž splátky se mohou lišit z hlediska výše a které souvisejí s pronájmem, jistinou či platbou úroků nebo jiným právem na příjem z aktiv podporujících takové platby. Podkladové expozice mohou rovněž dosahovat výnosů z prodeje financovaných aktiv nebo aktiv financovaných leasingy.

Podkladové expozice nesmějí zahrnovat převoditelné cenné papíry ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 44 směrnice 2014/65/EU jiné než podnikové dluhopisy nekótované v obchodním systému.

9.   Podkladové expozice nesmějí obsahovat žádnou sekuritizovanou pozici.

10.   Podkladové expozice musí vznikat v rámci běžné podnikatelské činnosti původce nebo původního věřitele podle standardů pro upisování, které nejsou méně přísné než ty, které původce nebo původní věřitel uplatňoval v době jejich vzniku u podobných expozic, jež sekuritizovány nejsou. O standardech pro upisování, na jejichž základě podkladové expozice vznikly, a o jakýchkoli jejich podstatných změnách oproti předchozím standardům pro upisování musí být v úplnosti a bez zbytečného odkladu informováni potenciální investoři.

V případě sekuritizací, kde jsou podkladovými expozicemi půjčky na obytné nemovitosti, nesmí seskupení půjček obsahovat žádnou půjčku, která byla nabízena a uzavřena s tím, že žadateli o půjčku nebo případně zprostředkovatelům bylo dáno najevo, že poskytnuté informace nemusí být věřitelem ověřeny.

Posouzení úvěruschopnosti dlužníka musí splňovat požadavky stanovené v článku 8 směrnice 2008/48/ES nebo v čl. 18 odst. 1 až 4, odst. 5 písm. a) a odst. 6 směrnice 2014/17/EU nebo v příslušných případech rovnocenné požadavky ve třetích zemích.

Původce nebo původní věřitel musí mít odborné znalosti v oblasti vytváření expozic podobné povahy, jako jsou sekuritizované expozice.

11.   Podkladové expozice musí být bez zbytečného odkladu po výběru převedeny na sekuritizační jednotku a nesmějí v době výběru obsahovat expozice v selhání ve smyslu čl. 178 odst. 1 nařízení (EU) č. 575/2013 ani expozice vůči rizikovému dlužníkovi nebo ručiteli, pro nějž podle nejlepšího vědomí původce nebo původního věřitele platí, že:

a)

byla u něj v době tří let přede dnem vzniku dluhu prohlášena platební neschopnost nebo soud v důsledku neprovedení splátky pravomocně rozhodl ve prospěch jeho věřitelů o jejich právu nebo o náhradě škody, nebo u něj v době tří let přede dnem převodu či postoupení podkladových expozic na sekuritizační jednotku proběhla restrukturalizace dluhů s ohledem na jeho nevýkonné expozice, s výjimkou případů, kdy:

i)

z restrukturalizované podkladové expozice nevznikly nové nedoplatky ode dne restrukturalizace, k níž muselo dojít alespoň jeden rok přede dnem převodu či postoupení podkladových expozic na sekuritizační jednotku a

ii)

informace poskytnuté původcem, sponzorem nebo sekuritizační jednotkou v souladu s čl. 7 odst. 1 prvním pododstavcem písm. a) a písm. e) bodem i) výslovně popisují rozsah restrukturalizovaných podkladových expozic, dobu provedení restrukturalizace a související podrobnosti, jakož i výkonnost podkladových expozic ode dne restrukturalizace;

b)

figuroval v době vzniku dluhu v příslušných případech ve veřejném rejstříku osob s nepříznivou úvěrovou historií, nebo není-li takový veřejný rejstřík, v jiném úvěrovém rejstříku, k němuž má původce nebo původní věřitel přístup, nebo

c)

má rating nebo úvěrové ohodnocení, z něhož vyplývá, že riziko, že nebudou uhrazeny smluvně dohodnuté splátky, je podstatně vyšší než u srovnatelných expozic v držení původce, které nejsou sekuritizovány.

12.   V době převodu expozic musí mít dlužníci uhrazenou alespoň jednu splátku, s výjimkou případu revolvingových sekuritizací zajištěných expozicemi, které jsou splatné v jediné splátce nebo které mají splatnost kratší než jeden rok, včetně měsíčních splátek revolvingových úvěrů.

13.   Vyplacení držitelů sekuritizovaných pozic nesmí být strukturováno tak, aby záviselo především na prodeji aktiv zajišťujících podkladové expozice. To však nebrání následnému obnovování nebo refinancování těchto aktiv.

Vyplacení držitelů sekuritizovaných pozic, jejichž podkladové expozice jsou zajištěny aktivy, jejichž hodnota je zaručena nebo zcela vyvážena povinností zpětné koupě prodávajícím aktiv zajišťujících podkladové expozice nebo jinou třetí stranou, se nepovažuje za závislé na prodeji aktiv zajišťujících dané podkladové expozice.

14.   Orgán EBA v úzké spolupráci s orgány ESMA a EIOPA vypracuje návrhy regulačních technických norem upřesňující, které podkladové expozice uvedené v odstavci 8 se považují za homogenní.

Orgán EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 18. července 2018.

Komisi je svěřena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v tomto odstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

Článek 21

Požadavky na standardizaci

1.   Původce, sponzor nebo původní věřitel musí splňovat požadavek na ponechání si rizika v souladu s článkem 6.

2.   Úroková a měnová rizika vyplývající ze sekuritizace musí být patřičně snižována a veškerá opatření přijatá za tímto účelem musí být zveřejněna. Sekuritizační jednotka smí derivátové smlouvy uzavírat pouze pro účely zajištění úrokového nebo měnového rizika a musí zajistit, aby seskupení podkladových expozic nezahrnovalo deriváty. Uvedené deriváty se musí uzavírat a dokumentovat v souladu s běžnými standardy v oblasti mezinárodních financí.

3.   Veškeré referenčně stanovené platby úroků v rámci sekuritizovaných aktiv a závazků musí vycházet z obecně používaných tržních úrokových sazeb nebo obecně používaných odvětvových sazeb odrážejících náklady financování a nesmějí odkazovat na komplexní vzorce nebo deriváty.

4.   Pokud byla doručena výzva k vynucenému splacení nebo výzva k předčasnému splacení:

a)

nesmí být v sekuritizační jednotce zablokována žádná částka nad to, co je nezbytné k zajištění provozního fungování této jednotky nebo k provedení řádných splátek investorům v souladu se smluvními podmínkami dané sekuritizace, pokud mimořádné okolnosti nevyžadují, aby částka byla zablokována pro použití v nejlepším zájmu investorů na výdaje, jež zabrání zhoršení úvěrové kvality podkladových expozic;

b)

hlavní příjmy z podkladových expozic musí být předány investorům prostřednictvím postupné platby sekuritizovaných pozic podle přednosti dané sekuritizované pozice;

c)

u splácení sekuritizovaných pozic se nesmí měnit pořadí s ohledem na jejich přednost a

d)

žádné ustanovení nesmí požadovat automatickou likvidaci podkladových expozic v tržní hodnotě.

5.   V transakcích s nonsekvenční prioritou plateb musí být stanoveny rozhodné události související s výkonností podkladových expozic, jež povedou k tomu, že se priorita plateb vrátí k sekvenčním platbám v pořadí podle přednosti. Tyto rozhodné události související s výkonností musí zahrnovat přinejmenším zhoršení úvěrové kvality podkladových expozic pod předem stanovenou prahovou hodnotu.

6.   Je-li sekuritizace revolvingovou sekuritizací, musí transakční dokumentace obsahovat vhodná ustanovení pro předčasné splacení nebo vhodné rozhodné události pro ukončení revolvingového období, zahrnující přinejmenším:

a)

zhoršení úvěrové kvality podkladových expozic na předem stanovenou prahovou hodnotu nebo pod ni;

b)

událost související s platební neschopností týkající se původce nebo obsluhovatele;

c)

pokles hodnoty podkladových expozic v držení sekuritizační jednotky pod předem stanovenou prahovou hodnotu (rozhodná událost pro předčasné splacení) a

d)

nevytvoření dostatečného objemu nových podkladových expozic dosahujících předem stanovené úvěrové kvality (rozhodná událost pro ukončení revolvingového období).

7.   Transakční dokumentace musí jasně uvádět:

a)

smluvní závazky, povinnosti a odpovědnost obsluhovatele, případného svěřenského správce a jiných poskytovatelů pomocných služeb;

b)

postupy a povinnosti nezbytné k zajištění toho, aby selhání nebo platební neschopnost obsluhovatele nevedly k ukončení obsluhy, jako například smluvní ujednání, které umožňuje nahrazení obsluhovatele v případě selhání nebo platební neschopnosti, a

c)

ustanovení zajišťující, aby byly protistrany derivátů, poskytovatelé likvidity a banky vedoucí účet v případě svého selhání, platební neschopnosti a jiných specifikovaných událostí podle potřeby nahrazeni.

8.   Obsluhovatel musí mít odborné znalosti týkající se obsluhy expozic, které jsou svou povahou obdobné expozicím sekuritizovaným, a mít náležitě zdokumentované a vhodné zásady, postupy a kontroly řízení rizik v souvislosti s obsluhou expozic.

9.   Transakční dokumentace musí stanovit jasným a jednotným způsobem formulované definice, nápravná opatření a kroky v souvislosti s prodlením a selháním dlužníků, restrukturalizací dluhu, odpuštěním dluhu, úlevou, platebními prázdninami, ztrátami, odpisy, zpětně získanými prostředky a jinými opatřeními napravujícími výkonnost aktiv. Transakční dokumentace musí jasně určovat priority plateb, události, které vyvolávají změny v těchto prioritách plateb, a povinnost takové události oznamovat. Jakákoli změna v prioritách plateb, která významně nepříznivě ovlivní splácení sekuritizované pozice, musí být investorům oznámena bez zbytečného odkladu.

10.   Transakční dokumentace musí obsahovat jasná ustanovení usnadňující včasné řešení konfliktů mezi různými kategoriemi investorů, hlasovací práva musí být jasně vymezena a přidělena držitelům cenných papírů a odpovědnosti svěřenského správce a dalších subjektů, které mají fiduciární povinnost vůči investorům, musí být jasně určeny.

Článek 22

Požadavky na transparentnost

1.   Původce a sponzor musí potenciálním investorům před stanovením ceny zpřístupnit údaje o statické a dynamické historické výkonnosti v oblasti selhání a ztráty, jako jsou údaje o prodlení a selhání, u zásadně podobných expozic a zdroje těchto údajů i důvody uváděné podobnosti. Tyto údaje musí pokrýt dobu nejméně pěti let.

2.   Před vydáním cenných papírů vzniklých sekuritizací se vzorek podkladových expozic podrobí vnějšímu ověření vhodnou a nezávislou osobou, včetně ověření toho, zda jsou údaje zveřejněné ve vztahu k podkladovým expozicím správné.

3.   Původce nebo sponzor zpřístupní potenciálním investorům před stanovením ceny sekuritizace model peněžních toků ze závazků, který přesně zachycuje smluvní vztah mezi podkladovými expozicemi a toky plateb mezi původcem, sponzorem, investory, ostatními třetími stranami a sekuritizační jednotkou, a po stanovení ceny sekuritizace zpřístupní tento model investorům průběžně a potenciálním investorům na požádání.

4.   V případě sekuritizace, jejímiž podkladovými expozicemi jsou půjčky na obytné nemovitosti nebo půjčky či leasingy na automobily, zveřejní původce a sponzor v rámci informací zpřístupňovaných podle čl. 7 odst. 1 prvního pododstavce písm. a) dostupné informace o environmentální výkonnosti aktiv, která jsou danými půjčkami na obytné nemovitosti nebo půjčkami či leasingy na automobily financována.

5.   Za dodržování článku 7 odpovídají původce a sponzor. Informace požadované v čl. 7 odst. 1 prvním pododstavci písm. a) se před stanovením ceny zpřístupní potenciálním investorům na jejich žádost. Informace požadované v čl. 7 odst. 1 prvním pododstavci písm. b), c) a d) se před stanovením ceny zpřístupní alespoň v pracovní nebo počáteční podobě. Konečná dokumentace se investorům zpřístupní nejpozději patnáct dnů po uzavření transakce.

ODDÍL 2

Požadavky na jednoduché, transparentní a standardizované sekuritizace komerčních papírů zajištěných aktivy

Článek 23

Jednoduchá, transparentní a standardizovaná sekuritizace komerčních papírů zajištěných aktivy

1.   Transakce ABCP se považuje za STS sekuritizaci, pokud splňuje požadavky na úrovni transakce stanovené v článku 24.

2.   Program ABCP se považuje za STS sekuritizaci, pokud splňuje požadavky stanovené v článku 26 a sponzor programu ABCP splňuje požadavky stanovené v článku 25.

Pro účely tohoto oddílu se „prodávajícím“ rozumí „původce“ nebo „původní věřitel“.

3.   Do 18. října 2018 přijme orgán EBA v úzké spolupráci s orgány ESMA a EIOPA a v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1093/2010 pokyny a doporučení pro harmonizovaný výklad a uplatňování požadavků stanovených v článcích 24 a 26 tohoto nařízení.

Článek 24

Požadavky na úrovni transakce

1.   Sekuritizační jednotka musí nabýt práva k podkladovým expozicím skutečným prodejem nebo postoupením nebo převodem se stejným právním účinkem takovým způsobem, jenž je vymahatelný vůči prodávajícímu nebo jakékoli jiné třetí straně. V případě platební neschopnosti prodávajícího nesmí převod práva na sekuritizační jednotku podléhat přísným ustanovením o zpětném vymáhání.

2.   Pro účely odstavce 1 se za přísná ustanovení o zpětném vymáhání považují:

a)

ustanovení, podle kterých může insolvenční správce prodávajícího rozhodnout o neplatnosti prodeje podkladových expozic z pouhého důvodu, že k prodeji došlo v určitém období před prohlášením platební neschopnosti prodávajícího;

b)

ustanovení o tom, že sekuritizační jednotka může zneplatnění podle písmene a) zabránit, jen prokáže-li, že jí platební neschopnost prodávajícího nebyla v okamžiku prodeje známa.

3.   Pro účely odstavce 1 se ustanovení vnitrostátního insolvenčního práva o zpětném vymáhání, podle kterých mohou insolvenční správce nebo soud rozhodnout o neplatnosti prodeje podkladových expozic v případě podvodných převodů, nespravedlivého poškození věřitelů nebo převodů provedených za účelem nekalého zvýhodnění konkrétních věřitelů, nepovažují za přísná ustanovení o zpětném vymáhání.

4.   Pokud prodávající není původním věřitelem, musí požadavky stanovené v odstavcích 1, 2 a 3 splňovat skutečný prodej podkladových expozic nebo jejich postoupení nebo převod se stejným právním účinkem prodávajícímu, ať probíhá přímo, nebo prostřednictvím jednoho či několika dílčích kroků.

5.   Pokud se převod podkladových expozic provádí postoupením a perfektuje se později než při uzavření transakce, musí rozhodné události pro provedení této perfekce zahrnovat alespoň tyto události:

a)

závažné zhoršení úvěrové kvality prodávajícího;

b)

platební neschopnost prodávajícího a

c)

nenapravené porušení smluvních závazků prodávajícím, včetně jeho selhání.

6.   Prodávající musí poskytnout prohlášení a záruky, že podle jeho nejlepších znalostí nejsou podkladové expozice zahrnuté v dané sekuritizaci zatíženy ani neexistuje žádný jiný důvod očekávat, že vykonatelnost skutečného prodeje nebo postoupení nebo převodu se stejným právním účinkem bude nepříznivě dotčena.

7.   Podkladové expozice převedené z prodávajícího na sekuritizační jednotku nebo postoupené této jednotce prodávajícím musí splňovat předem stanovená, jasná a zdokumentovaná kritéria způsobilosti, která neumožňují aktivní diskreční správu portfolia těchto expozic. Pro účely tohoto odstavce se za aktivní správu portfolia nepovažují substituce expozic, které jsou v rozporu s prohlášeními a zárukami. Expozice převedené na sekuritizační jednotku po uzavření transakce musí splňovat kritéria způsobilosti uplatňovaná na původní podkladové expozice.

8.   Podkladové expozice nesmějí obsahovat žádnou sekuritizovanou pozici.

9.   Podkladové expozice musí být bez zbytečného odkladu po výběru převedeny na sekuritizační jednotku a nesmějí v době výběru obsahovat expozice v selhání ve smyslu čl. 178 odst. 1 nařízení (EU) č. 575/2013 ani expozice vůči rizikovému dlužníkovi nebo ručiteli, pro nějž podle nejlepšího vědomí původce nebo původního věřitele platí, že:

a)

u něj byla v době tří let přede dnem vzniku dluhu prohlášena platební neschopnost nebo soud v důsledku neprovedení splátky pravomocně rozhodl ve prospěch jeho věřitelů o jejich právu na vymáhání nebo o náhradě škody, nebo u něj v době tří let přede dnem převodu či postoupení podkladových expozic na sekuritizační jednotku proběhla restrukturalizace dluhů s ohledem na jeho nevýkonné expozice, s výjimkou případů, kdy:

i)

z restrukturalizované podkladové expozice nevznikly nové nedoplatky ode dne restrukturalizace, k níž muselo dojít alespoň jeden rok přede dnem převodu či postoupení podkladových expozic na sekuritizační jednotku, a

ii)

informace poskytnuté původcem, sponzorem nebo sekuritizační jednotkou v souladu s čl. 7 odst. 1 prvním pododstavcem písm. a) a písm. e) bodem i) výslovně popisují rozsah restrukturalizovaných podkladových expozic, dobu provedení restrukturalizace a související podrobnosti, jakož i výkonnost podkladových expozic ode dne restrukturalizace;

b)

figuroval v době vzniku dluhu v příslušných případech ve veřejném rejstříku osob s nepříznivou úvěrovou historií, nebo není-li takový veřejný rejstřík, v jiném úvěrovém rejstříku, k němuž má původce nebo původní věřitel přístup, nebo

c)

má rating nebo úvěrové ohodnocení, z něhož vyplývá, že riziko, že nebudou uhrazeny smluvně dohodnuté splátky, je podstatně vyšší než u srovnatelných expozic v držení původce, které nejsou sekuritizovány.

10.   V době převodu expozic musí mít dlužníci uhrazenou alespoň jednu splátku, s výjimkou případu revolvingových sekuritizací zajištěných expozicemi, které jsou splatné v jediné splátce nebo které mají splatnost kratší než jeden rok, včetně měsíčních splátek revolvingových úvěrů.

11.   Vyplacení držitelů sekuritizovaných pozic nesmí být strukturováno tak, aby záviselo především na prodeji aktiv zajišťujících podkladové expozice. To však nebrání následnému obnovování nebo refinancování těchto aktiv.

Vyplacení držitelů sekuritizovaných pozic, jejichž podkladové expozice jsou zajištěny aktivy, jejichž hodnota je zaručena nebo zcela vyvážena povinností zpětné koupě prodávajícím aktiv zajišťujících podkladové expozice nebo jinou třetí stranou, se nepovažuje za závislé na prodeji aktiv zajišťujících podkladové expozice.

12.   Úroková a měnová rizika vyplývající ze sekuritizace musí být patřičně snižována a veškerá opatření přijatá za tímto účelem musí být zveřejněna. Sekuritizační jednotka smí derivátové smlouvy uzavírat pouze pro účely zajištění úrokového nebo měnového rizika a musí zajistit, aby seskupení podkladových expozic nezahrnovalo deriváty. Uvedené deriváty se musí sjednávat a dokumentovat v souladu s běžnými standardy v oblasti mezinárodních financí.

13.   Transakční dokumentace musí stanovit jasným a jednotným způsobem formulované definice, nápravná opatření a kroky v souvislosti s prodlením a selháním dlužníků, restrukturalizací dluhu, odpuštěním dluhu, úlevou, platebními prázdninami, ztrátami, odpisy, zpětně získanými prostředky a s jinými opatřeními napravujícími výkonnost aktiv. Transakční dokumentace musí jasně určovat priority plateb, události, které vyvolávají změny v těchto prioritách plateb, a také povinnost takové události oznamovat. Jakákoli změna v prioritách plateb, která významně nepříznivě ovlivní splácení sekuritizované pozice, musí být investorům oznámena bez zbytečného odkladu.

14.   Původce a sponzor musí potenciálním investorům před stanovením ceny zpřístupnit údaje o statické a dynamické historické výkonnosti v oblasti selhání a ztráty, jako jsou údaje o prodlení a selhání, u expozic zásadně podobných těm, které byly sekuritizovány, a zdroje těchto údajů i důvody uváděné podobnosti. Pokud sponzor přístup k těmto údajům nemá, musí přístup k údajům na statickém či dynamickém základě o historické výkonnosti, jako jsou údaje o prodlení a selhání, u zásadně podobných expozic získat od prodávajícího. Všechny tyto údaje musí být za dobu nejméně pěti let, s výjimkou údajů o pohledávkách z obchodního styku a dalších krátkodobých pohledávkách, u kterých tato doba nesmí být kratší než tři roky.

15.   Transakce ABCP musí být zajištěny seskupením podkladových expozic, které jsou homogenní z hlediska druhu aktiv, při zohlednění charakteristik souvisejících s peněžními toky různých druhů aktiv, včetně jejich smluvních charakteristik a charakteristik týkajících se úvěrového rizika a předčasného splacení. Seskupení podkladových expozic musí obsahovat pouze jeden druh aktiv.

Seskupení podkladových expozic musí mít zbytkovou váženou průměrnou životnost nejvýše jeden rok a žádná podkladová expozice nesmí mít zbytkovou splatnost delší než tři roky.

Odchylně od druhého pododstavce musí mít seskupení půjček a leasingů na automobily a leasingů na zařízení zbytkovou váženou průměrnou životnost nejvýše tři a půl roku a žádná podkladová expozice nesmí mít zbytkovou splatnost delší než šest let.

Podkladové expozice nesmějí obsahovat žádné půjčky zajištěné hypotečními úvěry na obytné nemovitosti nebo hypotečními úvěry na komerční nemovitosti nebo plně zajištěnými úvěry na obytné nemovitosti uvedenými v čl. 129 odst. 1 prvním pododstavci písm. e) nařízení (EU) č. 575/2013. Podkladové expozice musí obsahovat dluhy, které jsou smluvně závazné a vymahatelné s právem plného postihu dlužníků, s definovanými platebními toky souvisejícími s pronájmem, jistinou, úroky nebo jiným právem na příjem z aktiv odůvodňujících takové platby. Podkladové expozice mohou rovněž dosahovat výnosů z prodeje financovaných aktiv nebo aktiv financovaných leasingy. Podkladové expozice nesmějí zahrnovat převoditelné cenné papíry ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 44 směrnice 2014/65/EU jiné než korporátní dluhopisy nekótované v obchodním systému.

16.   Veškeré referenčně stanovené platby úroků v rámci aktiv a závazků transakce ABCP musí vycházet z obecně používaných tržních úrokových sazeb nebo obecně používaných odvětvových sazeb odrážejících náklady financování, ale nesmějí odkazovat na složité vzorce nebo deriváty. Referenčně stanovené platby úroků v rámci závazků transakce ABCP mohou vycházet z úrokových sazeb odrážejících náklady na financování programu ABCP.

17.   Po selhání prodávajícího nebo po doručení výzvy k předčasnému splacení:

a)

nesmí být v sekuritizační jednotce zablokována žádná částka nad to, co je nezbytné k zajištění provozního fungování této jednotky nebo k provedení řádných splátek investorům v souladu se smluvními podmínkami sekuritizace, pokud mimořádné okolnosti nevyžadují, aby částka byla zablokována pro použití v nejlepším zájmu investorů na výdaje, jež zabrání zhoršení úvěrové kvality podkladových expozic;

b)

hlavní příjmy z podkladových expozic musí být předány investorům držícím sekuritizovanou pozici prostřednictvím postupné platby sekuritizovaných pozic podle přednosti dané sekuritizované pozice a

c)

žádné ustanovení nesmí požadovat automatické zpeněžení podkladových expozic v tržní hodnotě.

18.   Podkladové expozice musí vznikat v rámci běžné podnikatelské činnosti prodávajícího podle standardů pro upisování, které nejsou méně přísné než ty, které prodávající uplatňuje v době jejich vzniku u podobných expozic, jež sekuritizovány nejsou. O standardech pro upisování, na jejichž základě podkladové expozice vznikly, a o jakýchkoli jejich podstatných změnách oproti předchozím standardům pro upisování musí být v úplnosti a bez zbytečného odkladu informování sponzor a další strany s přímou expozicí v transakci ABCP. Prodávající musí mít odborné znalosti v oblasti vytváření expozic podobné povahy, jako jsou sekuritizované expozice.

19.   Je-li transakce ABCP revolvingovou sekuritizací, musí transakční dokumentace obsahovat rozhodné události pro ukončení revolvingového období, zahrnující přinejmenším:

a)

zhoršení úvěrové kvality podkladových expozic na předem stanovenou prahovou hodnotu nebo pod ni a

b)

událost související s platební neschopností u prodávajícího nebo obsluhovatele.

20.   Transakční dokumentace musí jasně uvádět:

a)

smluvní závazky, povinnosti a odpovědnost sponzora, obsluhovatele, případného svěřenského správce a jiných poskytovatelů pomocných služeb;

b)

postupy a povinnosti nezbytné k zajištění toho, aby selhání nebo platební neschopnost obsluhovatele nevedly k ukončení obsluhy;

c)

ustanovení zajišťující, aby byly protistrany derivátů a banky vedoucí účet v případě svého selhání, platební neschopnosti a jiných specifikovaných událostí podle potřeby nahrazeny, a

d)

způsob, jakým sponzor splňuje požadavky čl. 25 odst. 3.

21.   Orgán EBA v úzké spolupráci s orgány ESMA a EIOPA vypracuje návrhy regulačních technických norem upřesňující, které podkladové expozice uvedené v odstavci 15 se považují za homogenní.

Orgán EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 18. července 2018.

Komisi je svěřena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v tomto odstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

Článek 25

Sponzor programu ABCP

1.   Sponzorem programu ABCP musí být úvěrová instituce, která je předmětem dohledu podle směrnice 2013/36/EU.

2.   Sponzor programu ABCP je poskytovatelem likviditního příslibu a podporuje veškeré sekuritizované pozice na úrovni programu ABCP tím, že kryje veškerá rizika likvidity a úvěrová rizika a veškerá podstatná rizika rozmělnění sekuritizovaných expozic, jakož i jakékoli jiné náklady na úrovni transakce a programu, které jsou potřebné k tomu, aby tato podpora investorovi zaručila plné splacení jakékoli částky v rámci komerčního papíru zajištěného aktivy. Popis podpory poskytované na úrovni transakce, včetně popisu poskytovaných likviditních příslibů, poskytne sponzor investorům.

3.   Aby úvěrová instituce mohla sponzorovat program ABCP pro STS sekuritizace, musí svému příslušnému orgánu prokázat, že její úloha podle odstavce 2 ani v mimořádně zátěžových situacích na trhu neohrožuje její solventnost a likviditu.

Požadavek uvedený v tomto odstavci se považuje za splněný, pokud příslušný orgán na základě přezkumu a hodnocení podle čl. 97 odst. 3 směrnice 2013/36/EU určil, že opatření, strategie, postupy a mechanismy zavedené danou úvěrovou institucí a vlastní kapitál a likvidita, které tato instituce drží, zajišťují řádné řízení a pokrytí jejích rizik.

4.   Sponzor provádí vlastní prověrku s náležitou péčí a ověřuje, zda jsou v příslušných případech dodrženy požadavky stanovené v čl. 5 odst. 1 a 3 tohoto nařízení. Ověřuje také, zda má prodávající kapacity pro obsluhování a postupy inkasa, jež splňují požadavky uvedené v čl. 265 odst. 2 písm. h) až p) nařízení (EU) č. 575/2013 nebo rovnocenné požadavky ve třetích zemích.

5.   Prodávající na úrovni transakce nebo sponzor na úrovni programu ABCP musí splňovat požadavek na ponechání si rizika uvedený v článku 6.

6.   Sponzor odpovídá za dodržování článku 7 na úrovni programu ABCP a za to, že se před stanovením ceny potenciálním investorům na jejich žádost zpřístupní:

a)

souhrnné informace požadované podle čl. 7 odst. 1 prvního pododstavce písm. a) a

b)

informace požadované podle čl. 7 odst. 1 prvního pododstavce písm. b) až e), alespoň v pracovní nebo počáteční podobě.

7.   V případě, že sponzor neobnoví závazek financování likviditního příslibu do uplynutí doby jeho platnosti, likviditní příslib se vyčerpá a cenné papíry, u nichž nastane splatnost, se vyplatí.

Článek 26

Požadavky na úrovni programu

1.   Veškeré transakce ABCP provedené v rámci programu ABCP musí splňovat požadavky čl. 24 odst. 1 až 8 a 12 až 20.

Status daného programu ABCP jako STS sekuritizace zůstává zachován i tehdy, je-li nejvýše 5 % souhrnného objemu podkladových expozic transakcí ABCP, financovaných programem ABCP dočasně v nesouladu s požadavky čl. 24 odst. 9, 10 a 11.

Pro účely druhého pododstavce tohoto odstavce se vzorek podkladových expozic pravidelně podrobuje vnějšímu ověření shody vhodnou nezávislou osobou.

2.   Zbytková vážená průměrná životnost podkladové expozice programu ABCP nesmí být delší než dva roky.

3.   Program ABCP musí být plně podporován sponzorem v souladu s čl. 25 odst. 2.

4.   Program ABCP nesmí obsahovat žádnou resekuritizaci a úvěrové posílení nesmí zavádět druhou vrstvu tranší na úrovni programu.

5.   Cenné papíry vydávané programem ABCP nesmějí zahrnovat kupní opce, doložky o rozšíření nebo jiná ustanovení, která mají vliv na jejich konečnou splatnost, pokud tyto opce nebo doložky mohou být uplatněny dle vlastního uvážení prodejce, sponzora nebo sekuritizační jednotky.

6.   Úroková a měnová rizika vznikající na úrovni programu ABCP musí být patřičně snižována a veškerá opatření přijatá za tímto účelem musí být zveřejněna. Sekuritizační jednotka smí derivátové smlouvy uzavírat pouze pro účely zajištění úrokového nebo měnového rizika a musí zajistit, aby seskupení podkladových expozic nezahrnovalo deriváty. Uvedené deriváty se musí uzavírat a dokumentovat v souladu s běžnými standardy v oblasti mezinárodních financí.

7.   Dokumentace související s programem ABCP musí jasně uvádět:

a)

odpovědnost svěřenského správce a dalších subjektů s případnou fiduciární povinností vůči investorům;

b)

smluvní závazky, povinnosti a odpovědnost sponzora, jenž musí mít odborné znalosti v oblasti upisování úvěrů, případného svěřenského správce a jiných poskytovatelů pomocných služeb;

c)

postupy a povinnosti nezbytné k zajištění toho, aby selhání nebo platební neschopnost obsluhovatele nevedly k ukončení obsluhy;

d)

ustanovení pro nahrazení protistran derivátů a banky vedoucí účet na úrovni programu ABCP v případě jejich selhání, platební neschopnosti a jiných specifikovaných událostí, které nejsou zahrnuty v likviditním příslibu;

e)

že v případě specifikovaných událostí, selhání nebo platební neschopnosti sponzora budou podniknuta nápravná opatření za účelem zajištění závazku financování nebo nahrazení poskytovatele likviditního příslibu a

f)

že se likviditní příslib vyčerpá a cenné papíry, u nichž nastane splatnost, se vyplatí, pokud sponzor neobnoví závazek financování likviditního příslibu do uplynutí doby jeho platnosti.

8.   Obsluhovatel musí mít odborné znalosti týkající se obsluhy expozic, které jsou svou povahou obdobné expozicím sekuritizovaným, a musí mít náležitě zdokumentovány zásady, postupy a kontroly řízení rizik v souvislosti s obsluhou expozic.

ODDÍL 3

Oznámení STS sekuritizace

Článek 27

Požadavky na oznámení STS sekuritizace

1.   Původci a sponzoři pomocí šablony uvedené v odstavci 7 tohoto článku společně oznámí orgánu ESMA, že sekuritizace splňuje požadavky článků 19 až 22 nebo článků 23 až 26 (dále jen „oznámení STS sekuritizace“). V případě programu ABCP za oznámení skutečnosti, že tento program a v jeho rámci i transakce ABCP splňují požadavky článku 24, odpovídá pouze sponzor.

Oznámení STS sekuritizace musí obsahovat vysvětlení původce a sponzora o způsobu dosažení souladu s každým z kritérií pro STS sekuritizace stanovených v článcích 20 až 22 nebo v článcích 24 až 26.

Orgán ESMA oznámení STS sekuritizace zveřejní na svých oficiálních internetových stránkách podle odstavce 5 tohoto článku. Původci a sponzoři sekuritizace informují o oznámení STS sekuritizace své příslušné orgány a určí mezi sebou jeden subjekt, který bude prvním kontaktním místem pro investory a příslušné orgány.

2.   Původce, sponzor nebo sekuritizační jednotka mohou při kontrole toho, zda sekuritizace splňuje požadavky článků 19 až 22 nebo článků 23 až 26, využívat služeb třetí strany s povolením podle článku 28. Využitím takové služby však nesmí být za žádných okolností dotčena odpovědnost původce, sponzora nebo sekuritizační jednotky za plnění jejich právních povinností vyplývajících z tohoto nařízení. Využitím takové služby nejsou dotčeny povinnosti institucionálních investorů stanovené v článku 5.

Pokud původce, sponzor nebo sekuritizační jednotka při kontrole toho, zda sekuritizace splňuje články 19 až 22 nebo články 23 až 26, využijí služeb třetí strany s povolením podle článku 28, musí oznámení STS sekuritizace obsahovat prohlášení, že dodržení kritérií pro STS sekuritizace bylo potvrzeno touto třetí stranou s povolením. Oznámení musí obsahovat název této třetí strany s povolením, její místo usazení a název příslušného orgánu, který jí povolení udělil.

3.   Není-li původce nebo původní věřitel úvěrovou institucí nebo investičním podnikem ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodů 1 a 2 nařízení (EU) č. 575/2013 usazeným v Unii, k oznámení podle odstavce 1 tohoto článku se připojí:

a)

potvrzení původce nebo původního věřitele, že úvěry poskytuje na základě řádných a jasně vymezených kritérií a jasně stanovených postupů pro schvalování, změnu, obnovení a financování úvěrů a že má zavedeny účinné systémy uplatňování těchto postupů v souladu s článkem 9 tohoto nařízení, a

b)

prohlášení původce nebo původního věřitele o tom, zda je poskytnutí úvěru uvedené v písmeni a) předmětem dohledu.

4.   Přestane-li sekuritizace splňovat požadavky článků 19 až 22 nebo článků 23 až 26, oznámí to původce a sponzor neprodleně orgánu ESMA a informují svůj příslušný orgán.

5.   Orgán ESMA vede na svých oficiálních internetových stránkách seznam všech sekuritizací, ve vztahu k nimž mu původci a sponzoři oznámili, že splňují požadavky článků 19 až 22 nebo článků 23 až 26. Orgán ESMA každou takto oznámenou sekuritizaci neprodleně doplní na uvedený seznam. Orgán ESMA tento seznam aktualizuje, pokud dané sekuritizace na základě rozhodnutí příslušných orgánů nebo oznámení původce nebo sponzora již nejsou považovány za STS sekuritizace. Pokud příslušný orgán uložil správní sankce v souladu s článkem 32, oznámí to neprodleně orgánu ESMA. Orgán ESMA ve svém seznamu neprodleně uvede, že příslušný orgán ve vztahu k dané sekuritizaci uložil správní sankce.

6.   Orgán ESMA v úzké spolupráci s orgány EBA a EIOPA vypracuje návrhy regulačních technických norem upřesňujících informace, které musí původce, sponzor a sekuritizační jednotka poskytnout, aby splnili povinnosti uvedené v odstavci 1.

Orgán ESMA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 18. července 2018.

Komisi je svěřena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v tomto odstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

7.   Za účelem zajištění jednotných podmínek pro provádění tohoto nařízení vypracuje orgán ESMA v úzké spolupráci s orgány EBA a EIOPA návrh prováděcích technických norem pro stanovení šablon k použití při poskytování informací podle odstavce 6.

Orgán ESMA předloží tyto návrhy prováděcích technických norem Komisi do 18. července 2018.

Komisi se svěřuje pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v tomto odstavci podle článku 15 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 28

Třetí strana ověřující soulad s kritérii pro STS sekuritizace

1.   Třetí strana uvedená v čl. 27 odst. 2 musí mít povolení příslušného orgánu posuzovat soulad sekuritizací s kritérii pro STS sekuritizace stanovenými v článcích 19 až 22 nebo v článcích 23 až 26. Příslušný orgán povolení udělí, pokud jsou splněny tyto podmínky:

a)

třetí strana účtuje původcům, sponzorům nebo sekuritizačním jednotkám zapojeným do sekuritizací, které posuzuje, pouze nediskriminační poplatky, které jsou založeny na nákladech a neliší se podle výsledků jejího posouzení ani na nich jinak nezávisí;

b)

třetí strana není ani regulovaným podnikem ve smyslu čl. 2 bodu 4 směrnice 2002/87/ES, ani ratingovou agenturou ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 1060/2009, a provádění ostatních činností této třetí strany neohrožuje nezávislost ani čestnost a poctivost jejích posouzení;

c)

třetí strana neposkytuje původci, sponzorovi nebo sekuritizační jednotce zapojeným do sekuritizací, které posuzuje, žádný druh poradenských, auditních ani srovnatelných služeb;

d)

členové řídícího orgánu třetí strany mají odbornou kvalifikaci, znalosti a zkušenosti, které jsou přiměřené jejímu úkolu, mají dobrou pověst a jsou bezúhonní;

e)

v řídícím orgánu třetí strany jsou alespoň jednou třetinou a nejméně dvěma členy zastoupeni nezávislí odborníci;

f)

třetí strana učiní všechny nezbytné kroky k zajištění toho, aby ověření souladu s kritérii pro STS sekuritizace nebylo ovlivněno existujícími či potenciálními střety zájmů nebo obchodními vztahy této třetí strany, jejích akcionářů či podílníků, manažerů, zaměstnanců či jakýchkoli jiných fyzických osob, jejichž služby má tato třetí strana k dispozici nebo nad jejichž službami má kontrolu. Za tímto účelem třetí strana zřídí, udržuje, vynucuje a dokumentuje účinný systém vnitřní kontroly, kterým se řídí provádění zásad a postupů s cílem určit potenciální střety zájmů a předcházet jim. Potenciální nebo existující střety zájmů, které byly určeny, musí být neprodleně odstraněny nebo zmírněny a zveřejněny. Pro zajištění nezávislosti posouzení dodržení podmínek pro STS sekuritizace třetí strana zřídí, udržuje, vynucuje a dokumentuje odpovídající zásady a postupy. Třetí strana tyto zásady a postupy pravidelně sleduje a přezkoumává, aby vyhodnotila jejich účinnost a posoudila, zda je třeba je aktualizovat, a

g)

třetí strana může prokázat, že zavedla vhodná provozní opatření a interní postupy, jež jí umožňují posoudit dodržení podmínek pro STS sekuritizace.

Příslušný orgán může povolení odejmout, domnívá-li se, že třetí strana zásadním způsobem porušuje první pododstavec.

2.   Třetí strana s povolením podle odstavce 1 neprodleně svému příslušnému orgánu oznámí veškeré podstatné změny informací poskytnutých na základě uvedeného odstavce nebo jakékoli jiné změny, o kterých se lze přiměřeně domnívat, že by mohly mít vliv na posouzení jejího příslušného orgánu.

3.   Příslušný orgán může třetí straně uvedené v odstavci 1 účtovat poplatky založené na nákladech, aby pokryl nezbytné výdaje související s posuzováním žádostí o povolení a s následným sledováním souladu s podmínkami stanovenými v odstavci 1.

4.   Orgán ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem upřesňující informace, které mají být poskytnuty příslušným orgánům v žádosti třetí strany o povolení v souladu s odstavcem 1.

Orgán ESMA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 18. července 2018.

Komisi je svěřena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v tomto odstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

KAPITOLA 5

DOHLED

Článek 29

Určení příslušných orgánů

1.   Na dodržování povinností stanovených v článku 5 tohoto nařízení dohlížejí následující příslušné orgány v souladu s pravomocemi udělenými příslušnými právními akty:

a)

pro pojišťovny a zajišťovny příslušný orgán určený v souladu s čl. 13 bodem 10 směrnice 2009/138/ES;

b)

pro správce alternativních investičních fondů odpovědný příslušný orgán určený v souladu s článkem 44 směrnice 2011/61/EU;

c)

pro SKIPCP a jejich správcovské společnosti příslušný orgán určený v souladu s článkem 97 směrnice 2009/65/ES;

d)

pro instituce zaměstnaneckého penzijního pojištění příslušný orgán určený v souladu s čl. 6 písm. g) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/41/ES (33);

e)

pro úvěrové instituce nebo investiční podniky příslušný orgán určený v souladu s článkem 4 směrnice 2013/36/EU, včetně ECB, pokud jde o zvláštní úkoly, které jí svěřuje nařízení (EU) č. 1024/2013.

2.   Příslušné orgány odpovědné za dohled nad sponzory v souladu s článkem 4 směrnice 2013/36/EU, včetně ECB, pokud jde o zvláštní úkoly, které jí svěřuje nařízení (EU) č. 1024/2013, dohlížejí na to, aby sponzoři dodržovali povinnosti stanovené v článcích 6 až 9 tohoto nařízení.

3.   Pokud jsou původci, původní věřitelé a sekuritizační jednotky subjekty podléhajícími dohledu v souladu se směrnicemi 2003/41/ES, 2009/138/ES, 2009/65/ES, 2011/61/EU a 2013/36/EU a s nařízením (EU) č. 1024/2013, dohlížejí relevantní příslušné orgány určené v souladu s uvedenými akty, včetně ECB, pokud jde o zvláštní úkoly, které jí svěřuje nařízení (EU) č. 1024/2013, na dodržování povinností stanovených v článcích 6 až 9 tohoto nařízení.

4.   Pro původce, původní věřitele a sekuritizační jednotky, kteří jsou usazeni v Unii a na něž se nevztahují legislativní akty Unie uvedené v odstavci 3, určí členské státy jeden nebo více příslušných orgánů pro dohled nad dodržováním povinností stanovených v článcích 6 až 9. Členské státy informují Komisi a orgán ESMA o určení příslušných orgánů podle tohoto odstavce do 1. ledna 2019. Tato povinnost neplatí ve vztahu k subjektům, které pouze prodávají expozice v rámci programu ABCP či jiné sekuritizační transakce nebo systému a nevytvářejí aktivně expozice primárně pro účely jejich pravidelné sekuritizace.

5.   Členské státy určí jeden nebo více příslušných orgánů pro dohled nad tím, jak původci, sponzoři a sekuritizační jednotky dodržují články 18 až 27 a jak třetí strany dodržují článek 28. Členské státy informují Komisi a orgán ESMA o určení příslušných orgánů podle tohoto odstavce do 18. ledna 2019.

6.   Odstavec 5 tohoto článku se nepoužije ve vztahu k subjektům, které pouze prodávají expozice v rámci programu ABCP či jiné sekuritizační transakce nebo systému a nevytvářejí aktivně expozice primárně pro účely jejich pravidelné sekuritizace. V takovém případě původce nebo sponzor ověří, že tyto subjekty splňují příslušné povinnosti stanovené v článcích 18 až 27.

7.   Orgán ESMA zajistí v souladu se svými úkoly a pravomocemi stanovenými v nařízení (EU) č. 1095/2010 důsledné uplatňování a vymáhání povinností stanovených v článcích 18 až 27 tohoto nařízení. Orgán ESMA sleduje v souladu s článkem 39 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 (34) sekuritizační trh v Unii a v souladu s článkem 40 nařízení (EU) č. 600/2014 uplatňuje své pravomoci dočasně zasáhnout.

8.   Orgán ESMA na svých internetových stránkách zveřejní a aktualizuje seznam příslušných orgánů uvedených v tomto článku.

Článek 30

Pravomoci příslušných orgánů

1.   Každý členský stát zajistí, aby příslušný orgán určený v souladu s čl. 29 odst. 1 až 5 měl dohledové, vyšetřovací a sankční pravomoci nezbytné k plnění svých povinností podle tohoto nařízení.

2.   Příslušný orgán pravidelně přezkoumává ujednání, postupy a mechanismy, které původci, sponzoři, sekuritizační jednotky a původní věřitelé zavedli pro dosažení souladu s tímto nařízením.

Součástí přezkumu podle prvního pododstavce jsou:

a)

postupy a mechanismy pro správné oceňování a průběžné ponechávání si podstatného čistého ekonomického podílu, shromažďování a včasné poskytování veškerých informací, které mají být zpřístupňovány v souladu s článkem 7, a kritéria pro poskytování úvěrů v souladu s článkem 9;

b)

u STS sekuritizací, které nejsou sekuritizacemi v rámci programu ABCP, postupy a mechanismy pro zajištění souladu s čl. 20 odst. 7 až 12, s čl. 21 odst. 7 a s článkem 22 a

c)

u STS sekuritizací, které jsou sekuritizacemi v rámci programu ABCP, postupy a mechanismy pro zajištění souladu s článkem 24 v souvislosti s transakcemi ABCP a s čl. 26 odst. 7 a 8 v souvislosti s programy ABCP.

3.   Příslušné orgány vyžadují, aby rizika plynoucí ze sekuritizačních transakcí, včetně rizik ztráty dobré pověsti, byla hodnocena a řešena prostřednictvím vhodných politik a postupů původců, sponzorů, sekuritizačních jednotek a původních věřitelů.

4.   Příslušný orgán v příslušných případech sleduje v rámci obezřetnostního dohledu, jejž vykonává v oblasti sekuritizace, konkrétní dopady účasti na sekuritizačním trhu na stabilitu finanční instituce, jež působí jako původní věřitel, původce, sponzor nebo investor, přičemž, aniž by tím byla dotčena přísnější odvětvová regulace, zohledňuje:

a)

velikost kapitálových rezerv;

b)

velikost rezerv v oblasti likvidity a

c)

riziko likvidity pro investory v důsledku nesouladu mezi splatností jejich financování a investicemi.

Jestliže příslušný orgán odhalí podstatné riziko ohrožující finanční stabilitu finanční instituce nebo finančního systému jako celku, přijme bez ohledu na své povinnosti vyplývající z článku 36 opatření ke snížení těchto rizik a podá zprávu o svých zjištěních určenému orgánu příslušnému k uplatnění makroobezřetnostních nástrojů podle nařízení (EU) č. 575/2013 a Evropské radě pro systémová rizika.

5.   Příslušný orgán sleduje každé případné obcházení povinností stanovených v čl. 6 odst. 2 a zajistí, aby byly uplatňovány sankce podle článků 32 a 33.

Článek 31

Makroobezřetnostní dohled nad sekuritizačním trhem

1.   V rámci svého mandátu odpovídá Evropská rada pro systémová rizika za makroobezřetnostní dohled nad sekuritizačním trhem Unie.

2.   Evropská rada pro systémová rizika nepřetržitě sleduje vývoj na sekuritizačních trzích s cílem přispívat k předcházení systémovým rizikům pro finanční stabilitu v Unii, která jsou důsledkem vývoje v rámci finančního systému, nebo k jejich snižování, při zohlednění makroekonomického vývoje, tak aby nedocházelo k výskytům rozsáhlých finančních problémů. Kdykoli to považuje za nezbytné nebo alespoň jednou za tři roky, zveřejní Evropská rada pro systémová rizika ve spolupráci s orgánem EBA zprávu o dopadech sekuritizačního trhu na finanční stabilitu s cílem poukázat na rizika pro finanční stabilitu. Jsou-li zjištěna podstatná rizika, poskytne Evropská rada pro systémová rizika varování a v případě potřeby vydá Komisi, evropským orgánům dohledu a členským státům doporučení pro přijetí nápravného opatření v reakci na tato rizika v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1092/2010, mimo jiné ohledně vhodnosti změny úrovní ponechaného rizika nebo přijetí dalších makroobezřetnostních opatření. Komise, evropské orgány dohledu a členské státy informují do tří měsíců od obdržení tohoto doporučení Evropskou radu pro systémová rizika, Evropský parlament a Radu v souladu s článkem 17 nařízení (EU) č. 1092/2010 o opatřeních přijatých v reakci na toto doporučení a v případě nečinnosti poskytnou náležité zdůvodnění.

Článek 32

Správní sankce a nápravná opatření

1.   Aniž je dotčeno právo členských států stanovit a ukládat trestní sankce podle článku 34, stanoví členské státy pravidla pro ukládání přiměřených správních sankcí v případě úmyslného nebo nedbalostního porušení předpisů a nápravných opatření alespoň v situacích, kdy:

a)

původce, sponzor nebo původní věřitel nesplnili požadavky stanovené v článku 6;

b)

původce, sponzor nebo sekuritizační jednotka nesplnili požadavky stanovené v článku 7;

c)

původce, sponzor nebo původní věřitel nesplnili kritéria stanovená v článku 9;

d)

původce, sponzor nebo sekuritizační jednotka nesplnili požadavky stanovené v článku 18;

e)

sekuritizace je označena jako STS sekuritizace a původce, sponzor nebo sekuritizační jednotka této sekuritizace nesplnili požadavky stanovené v článcích 19 až 22 nebo článcích 23 až 26;

f)

původce nebo sponzor poskytli zavádějící oznámení podle čl. 27 odst. 1;

g)

původce nebo sponzor nesplnili požadavky stanovené v čl. 27 odst. 4;

h)

třetí strana s povolením podle článku 28 neoznámila podstatné změny informací poskytnutých na základě čl. 28 odst. 1 nebo jakékoli jiné změny, o kterých se lze přiměřeně domnívat, že by mohly mít vliv na posouzení jejího příslušného orgánu.

Členské státy rovněž zajistí, aby byly správní sankce nebo nápravná opatření účinně uplatňovány.

Tyto sankce a opatření musí být účinné, přiměřené a odrazující.

2.   Členské státy svěří příslušným orgánům pravomoc uplatňovat v případě porušení předpisů uvedeného v odstavci 1 alespoň tyto správní sankce a jiná opatření:

a)

veřejné oznámení provedené v souladu s článkem 37, v němž je uvedena totožnost fyzické nebo právnické osoby a povaha daného porušení;

b)

příkaz fyzické nebo právnické osobě, aby upustila od závadného jednání a zdržela se jeho opakování;

c)

ve vztahu ke kterémukoli členovi řídícího orgánu původce, sponzora nebo sekuritizační jednotky nebo jakékoli jiné fyzické osobě, která je odpovědná za toto porušení předpisů, uložení dočasného zákazu vykonávat řídící funkce v uvedených subjektech;

d)

v případě porušení předpisů uvedeného v odst. 1 prvním pododstavci písm. e) nebo f) tohoto článku ve vztahu k původci a sponzorovi dočasný zákaz oznamovat podle čl. 27 odst. 1, že sekuritizace splňuje požadavky stanovené v článcích 19 až 22 nebo článcích 23 až 26;

e)

v případě fyzických osob správní peněžité sankce, jejichž maximální výše činí alespoň 5 000 000 EUR nebo v členských státech, jejichž měnou není euro, odpovídající částku v národní měně ke dni 17. ledna 2018;

f)

v případě právnických osob správní peněžité sankce, jejichž maximální výše činí alespoň 5 000 000 EUR nebo v členských státech, jejichž měnou není euro, odpovídající částku v národní měně ke dni 17. ledna 2018, nebo až 10 % celkového čistého ročního obratu právnické osoby podle poslední dostupné účetní závěrky schválené řídícím orgánem; je-li právnická osoba mateřským podnikem nebo dceřiným podnikem mateřského podniku, který je povinen sestavovat konsolidovanou účetní závěrku podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU (35), je příslušným celkovým ročním čistým obratem celkový roční čistý obrat nebo odpovídající druh příjmů v souladu s příslušnými účetními legislativními akty podle nejnovější dostupné konsolidované účetní závěrky schválené řídícím orgánem vrcholného mateřského podniku;

g)

správní peněžité sankce, jejichž maximální výše činí alespoň dvojnásobek výhody, které bylo v důsledku porušení pravidel dosaženo, jestliže ji lze určit, a to i pokud je tato částka vyšší než maximální částky uvedené v písmenech e) a f), a

h)

v případě porušení předpisů uvedeného v odst. 1 prvním pododstavci písm. f) tohoto článku dočasné odnětí povolení třetí strany podle článku 28 kontrolovat soulad sekuritizace s články 19 až 22 nebo články 23 až 26.

3.   Pokud se ustanovení uvedená v odstavci 1 použijí na právnické osoby, svěří členské státy příslušným orgánům pravomoc uplatňovat správní sankce a nápravná opatření stanovená v odstavci 2, s výhradou podmínek stanovených ve vnitrostátním právu, na členy řídícího orgánu a na další osoby, které nesou podle vnitrostátního práva odpovědnost za dané porušení.

4.   Členské státy zajistí, aby veškerá rozhodnutí o uložení správních sankcí nebo nápravných opatření uvedených v odstavci 2 byla řádně odůvodněna a aby bylo možné podat proti nim opravný prostředek.

Článek 33

Výkon pravomoci ukládat správní sankce a nápravná opatření

1.   Příslušné orgány vykonávají pravomoc ukládat správní sankce a nápravná opatření podle článku 32 v souladu se svým vnitrostátním právním řádem:

a)

přímo;

b)

ve spolupráci s jinými orgány;

c)

na svou odpovědnost přenesením na jiné orgány;

d)

podáním návrhu příslušným justičním orgánům.

2.   Příslušné orgány při stanovení druhu a míry správní sankce nebo nápravného opatření uloženého podle článku 32 zohledňují, do jaké míry bylo porušení předpisů způsobeno úmyslně nebo z nedbalosti, a všechny ostatní relevantní okolnosti, případně včetně:

a)

významu, závažnosti a délky trvání daného porušení;

b)

míry odpovědnosti fyzické nebo právnické osoby odpovědné za porušení;

c)

finanční síly odpovědné fyzické nebo právnické osoby;

d)

výše zisku, kterého odpovědná fyzická nebo právnická osoba dosáhla, nebo ztráty, které zabránila, jestliže je lze určit;

e)

ztrát třetích stran způsobených porušením, pokud je lze určit;

f)

míry spolupráce odpovědné fyzické nebo právnické osoby s příslušným orgánem, aniž je dotčena potřeba zajistit vydání zisku, kterého uvedená osoba dosáhla, nebo ztráty, které zabránila;

g)

předchozích porušení předpisů odpovědnou fyzickou nebo právnickou osobou.

Článek 34

Trestní sankce

1.   Členské státy se mohou rozhodnout, že nestanoví pravidla pro správní sankce nebo nápravná opatření za ta porušení předpisů, na která se podle jejich vnitrostátního práva vztahují trestní sankce.

2.   Pokud se členské státy rozhodly v souladu s odstavcem 1 tohoto článku stanovit za porušení uvedená v čl. 32 odst. 1 trestní sankce, zajistí, aby byla zavedena vhodná opatření k tomu, aby příslušné orgány měly veškeré pravomoci nezbytné ke spolupráci s orgány činnými v trestním řízení v rámci své jurisdikce, aby mohly získat konkrétní informace týkající se trestního vyšetřování či řízení zahájeného pro porušení uvedená v čl. 32 odst. 1 a předat tyto informace ostatním příslušným orgánům, jakož i orgánům ESMA, EBA a EIOPA, a splnit tak svou povinnost spolupráce pro účely tohoto nařízení.

Článek 35

Oznamovací povinnosti

Členské státy oznámí právní a správní předpisy k provedení této kapitoly, včetně případných relevantních trestněprávních ustanovení, Komisi a orgánům ESMA, EBA a EIOPA do 18. ledna 2019. Dále Komisi a orgánům ESMA, EBA a EIOPA bez zbytečného odkladu oznámí veškeré následné změny těchto předpisů.

Článek 36

Spolupráce mezi příslušnými orgány a evropskými orgány dohledu

1.   Příslušné orgány uvedené v článku 29 a orgány ESMA, EBA a EIOPA vzájemně úzce spolupracují a vyměňují si informace za účelem plnění svých úkolů podle článků 30 až 34.

2.   Příslušné orgány úzce koordinují svůj dohled za účelem zjišťování případů porušení tohoto nařízení a jejich nápravy, rozvoje a prosazování osvědčených postupů, usnadňování spolupráce, prosazování jednotnosti výkladu a poskytování hodnocení napříč jurisdikcemi v případě jakékoli neshody.

3.   V rámci Společného výboru evropských orgánů dohledu je vytvořen zvláštní sekuritizační výbor, v němž příslušné orgány úzce spolupracují, aby mohly plnit své povinnosti podle článků 30 až 34.

4.   Pokud příslušný orgán zjistí nebo má důvod se domnívat, že byl porušen jeden nebo více požadavků podle článků 6 až 27, informuje o svých zjištěních dostatečně podrobně příslušný orgán subjektu či subjektů podezřelých z tohoto porušení. Dotčené příslušné orgány úzce koordinují svůj dohled s cílem zajistit jednotnost svých rozhodnutí.

5.   Pokud se porušení předpisů uvedené v odstavci 4 tohoto článku týká zejména nesprávného nebo zavádějícího oznámení podle čl. 27 odst. 1, oznámí příslušný orgán, jenž takové porušení zjistil, svá zjištění neprodleně příslušnému orgánu subjektu určeného jako první kontaktní místo podle čl. 27 odst. 1. Příslušný orgán subjektu určeného jako první kontaktní místo podle čl. 27 odst. 1 následně informuje orgány ESMA, EBA a EIOPA a řídí se postupem stanoveným v odstavci 6 tohoto článku.

6.   Po obdržení informací uvedených v odstavci 4 provede příslušný orgán subjektu podezřelého z porušení předpisů do patnácti pracovních dní veškerá nezbytná opatření pro řešení zjištěného porušení a oznámí je ostatním zapojeným příslušným orgánům, zejména příslušným orgánům původce, sponzora a sekuritizační jednotky a příslušným orgánům držitele sekuritizované pozice, je-li znám. Jestliže příslušný orgán nesouhlasí s postupem nebo obsahem opatření nebo nečinností jiného příslušného orgánu, oznámí to bez zbytečného odkladu všem ostatním zapojeným příslušným orgánům. Pokud se tento spor nevyřeší do tří měsíců ode dne, kdy byl oznámen všem zapojeným příslušným orgánům, je záležitost v souladu s článkem 19 a tam, kde je to relevantní, s článkem 20 nařízení (EU) č. 1095/2010 postoupena orgánu ESMA. Lhůta pro smírné urovnání sporu uvedená v čl. 19 odst. 2 nařízení (EU) č. 1095/2010 je jeden měsíc.

Pokud dotčené příslušné orgány nedosáhnou dohody ve lhůtě pro smírné urovnání sporu uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce, přijme orgán ESMA rozhodnutí podle čl. 19 odst. 3 nařízení (EU) č. 1095/2010 do jednoho měsíce. Během postupu stanoveného v tomto článku se sekuritizace uvedená na seznamu vedeném orgánem ESMA podle článku 27 tohoto nařízení nadále považuje za STS sekuritizaci podle kapitoly 4 tohoto nařízení a zůstává na tomto seznamu.

Pokud se dotčené příslušné orgány shodnou, že porušení předpisů souvisí s nedodržením požadavků podle článku 18 v dobré víře, mohou se rozhodnout poskytnout původci, sponzorovi a sekuritizační jednotce až tříměsíční lhůtu k nápravě zjištěného porušení, která běží ode dne, kdy byli původce, sponzor a sekuritizační jednotka příslušným orgánem o porušení informováni. Během této lhůty se sekuritizace uvedená na seznamu vedeném orgánem ESMA podle článku 27 nadále považuje za STS sekuritizaci podle kapitoly 4 a zůstává na tomto seznamu.

Pokud se jeden nebo více zapojených příslušných orgánů domnívá, že porušení předpisů nebylo ve lhůtě uvedené ve třetím pododstavci náležitě napraveno, použije se první pododstavec.

7.   Tři roky po dni použitelnosti tohoto nařízení provede orgán ESMA srovnávací hodnocení podle článku 30 nařízení (EU) č. 1095/2010 zaměřené na plnění požadavků stanovených v článcích 19 až 26 tohoto nařízení.

8.   Orgán ESMA v úzké spolupráci s orgány EBA a EIOPA vypracuje návrhy regulačních technických norem upřesňujících obecnou povinnost spolupráce, informace, jež mají být vyměňovány podle odstavce 1, a oznamovací povinnosti podle odstavců 4 a 5.

Orgán ESMA v úzké spolupráci s orgány EBA a EIOPA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 18. ledna 2019.

Komisi je svěřena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v tomto odstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 37

Uveřejňování správních sankcí

1.   Členské státy zajistí, aby příslušné orgány na svých oficiálních internetových stránkách bez zbytečného odkladu uveřejnily alespoň veškerá rozhodnutí o uložení správní sankce, proti nimž již není možné podat opravný prostředek a jež byly uloženy za porušení článků 6, 7 nebo 9 nebo čl. 27 odst. 1 tohoto nařízení poté, co bylo uvedené rozhodnutí oznámeno osobě, jíž byla sankce uložena.

2.   Uveřejnění uvedené v odstavci 1 zahrnuje informace o druhu a povaze porušení předpisů, totožnosti odpovědné osoby a uložených sankcích.

3.   Má-li příslušný orgán na základě individuálního posouzení za to, že by uveřejnění totožnosti v případě právnických osob nebo totožnosti a osobních údajů v případě fyzických osob bylo nepřiměřené, že by ohrozilo stabilitu finančních trhů nebo probíhající trestní vyšetřování, nebo že by, nakolik to lze určit, způsobilo dotčené osobě nepřiměřenou škodu, zajistí členské státy, aby příslušné orgány učinily jedno z následujících opatření:

a)

uveřejnění rozhodnutí o uložení správní sankce odloží, dokud důvody pro nezveřejnění nepominou;

b)

uveřejní rozhodnutí o uložení správní sankce anonymizovaně způsobem, který je v souladu s vnitrostátním právem, nebo

c)

rozhodnutí o uložení správní sankce neuveřejní, pokud se má za to, že možnosti uvedené v písmenech a) a b) dostatečně nezajišťují:

i)

že nebude ohrožena stabilita finančních trhů, nebo

ii)

přiměřenost uveřejnění takových rozhodnutí s ohledem na opatření, která jsou považována za méně významná.

4.   V případě rozhodnutí uveřejnit sankci anonymizovaně může být uveřejnění příslušných údajů odloženo. Pokud příslušný orgán uveřejní rozhodnutí o uložení správní sankce, vůči němuž je podán opravný prostředek k příslušným soudním orgánům, příslušné orgány tuto informaci ihned uvedou na svých oficiálních internetových stránkách spolu s případnými následnými informacemi o výsledku řízení o tomto opravném prostředku. Rovněž se uveřejní jakékoli soudní rozhodnutí, kterým se rozhodnutí o uložení správní sankce ruší.

5.   Příslušné orgány zajistí, aby jakékoli uveřejnění podle odstavců 1 až 4 zůstalo na jejich oficiálních internetových stránkách po dobu nejméně pěti let od uveřejnění. Osobní údaje, jež taková uveřejněná informace obsahuje, se na oficiálních internetových stránkách příslušného orgánu ponechají pouze po dobu, která je nezbytně nutná podle příslušných pravidel pro ochranu údajů.

6.   Příslušné orgány informují orgán ESMA o veškerých uložených správních sankcích včetně veškerých případných opravných prostředků proti nim a jejich výsledků.

7.   Orgán ESMA vede centrální databázi správních sankcí, které mu byly sděleny. Tato databáze je přístupná pouze orgánům ESMA, EBA a EIOPA a příslušným orgánům a aktualizuje se na základě informací poskytnutých příslušnými orgány v souladu s odstavcem 6.

KAPITOLA 6

ZMĚNY

Článek 38

Změna směrnice 2009/65/ES

Článek 50a směrnice 2009/65/ES se nahrazuje tímto:

„Článek 50a

Správcovské společnosti SKIPCP nebo samosprávné SKIPCP s expozicí vůči sekuritizaci, která již nesplňuje požadavky stanovené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2402 (*1), jednají v nejlepším zájmu investorů do daného SKIPCP a případně přijmou nápravná opatření.

Článek 39

Změna směrnice 2009/138/ES

Směrnice 2009/138/ES se mění takto:

1)

V článku 135 se odstavce 2 a 3 nahrazují tímto:

„2.   Komise přijme akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 301a této směrnice a doplňující tuto směrnici stanovením specifikací pro okolnosti, za nichž lze uložit přiměřený dodatečný kapitálový požadavek, pokud byly porušeny požadavky stanovené v článku 5 nebo 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2402 (*2), aniž je dotčen čl. 101 odst. 3 této směrnice.

3.   Za účelem zajištění důsledné harmonizace v souvislosti s odstavcem 2 tohoto článku vypracuje EIOPA, s výhradou článku 301b, návrhy regulačních technických norem, ve kterých vymezí metody pro výpočet přiměřeného dodatečného kapitálového požadavku zmíněného v uvedeném odstavci.

Komisi je svěřena pravomoc doplnit tuto směrnici přijetím regulačních technických norem uvedených v tomto odstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1094/2010.

(*2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2402 ze dne 12. prosince 2017, kterým se stanoví obecný rámec pro sekuritizaci a vytváří se zvláštní rámec pro jednoduchou, transparentní a standardizovanou sekuritizaci a kterým se mění směrnice 2009/65/ES, 2009/138/ES, 2011/61/EU a nařízení (ES) č. 1060/2009 a (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 347, 28.12.2017, s. 35).“"

2)

V článku 308b se zrušuje odstavec 11.

Článek 40

Změna nařízení (ES) č. 1060/2009

Nařízení (ES) č. 1060/2009 se mění takto:

1)

Ve 22., 34., 40. a 41. bodě odůvodnění, v čl. 8 odst. 4 prvním a druhém pododstavci, v článku 8c, v čl. 10 odst. 3, v čl. 39 odst. 4, v příloze I oddíle A bodě 2, v oddíle B bodě 5 a v oddíle D části II. nadpise a bodech 1 a 2 a v příloze III části I bodech 8, 24 a 45 a části III bodě 8 se slova „strukturovaný finanční nástroj“ nahrazují slovy „sekuritizovaný nástroj“ v odpovídajícím mluvnickém tvaru.

2)

V českém znění zahrnuto do bodu 1.

3)

V článku 1 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Toto nařízení také stanoví emitentům a spřízněným třetím stranám usazeným v Unii povinnosti ve vztahu k sekuritizovaným nástrojům.“

4)

V čl. 3 odst. 1 se písmeno l) nahrazuje tímto:

„l)

„sekuritizovaným nástrojem“ finanční nástroj nebo jiná aktiva vyplývající ze sekuritizační transakce nebo systému ve smyslu čl. 2 bodu 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2402 (nařízení o sekuritizaci);“

5)

Článek 8b se zrušuje.

6)

V čl. 4 odst. 3 písm. b), v čl. 5 odst. 6 druhém pododstavci písm. b) a v článku 25a se zrušuje odkaz „8b,“.

Článek 41

Změna směrnice 2011/61/EU

Článek 17 směrnice 2011/61/ES se nahrazuje tímto:

„Článek 17

Správci alternativních investičních fondů s expozicí vůči sekuritizaci, která již nesplňuje požadavky stanovené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2402 (*3), jednají v nejlepším zájmu investorů do daných alternativních investičních fondů a případně přijmou nápravná opatření.

Článek 42

Změna nařízení (EU) č. 648/2012

Nařízení (EU) č. 648/2012 se mění takto:

1)

V článku 2 se doplňují nové body, které znějí:

„30)

„krytým dluhopisem“ dluhopis splňující požadavky článku 129 nařízení (EU) č. 575/2013;

31)

„subjektem krytého dluhopisu“ emitent krytého dluhopisu nebo krycí portfolio krytého dluhopisu.“

2)

V článku 4 se doplňují nové odstavce, které znějí:

„5.   Odstavec 1 tohoto článku se nepoužije na OTC derivátové smlouvy, které uzavřely subjekty krytého dluhopisu v souvislosti s krytým dluhopisem, nebo sekuritizační jednotka pro speciální účel v souvislosti se sekuritizací ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2402 (*4), pokud:

a)

v případě sekuritizačních jednotek pro speciální účel daná sekuritizační jednotka pro speciální účel vydává výhradně sekuritizace, které splňují požadavky článku 18 a článků 19 až 22 nebo článků 23 až 26 nařízení (EU) 2017/2402(nařízení o sekuritizaci);

b)

daná OTC derivátová smlouva je použita pouze pro účely zajištění úrokové sazby nebo nesouladu měn v rámci krytého dluhopisu nebo sekuritizace a

c)

ujednání v rámci daného krytého dluhopisu nebo sekuritizace náležitě snižují úvěrové riziko protistrany ve vztahu k OTC derivátovým smlouvám uzavřeným subjektem krytého dluhopisu nebo sekuritizační jednotkou pro speciální účel v souvislosti s daným krytým dluhopisem nebo sekuritizací.

6.   S cílem zajistit jednotné uplatňování tohoto článku a s ohledem na potřebu předcházet regulatorní arbitráži vypracují evropské orgány dohledu návrhy regulačních technických norem upřesňujících kritéria pro stanovení toho, která ujednání v rámci krytých dluhopisů nebo sekuritizací náležitě snižují úvěrové riziko protistrany ve smyslu odstavce 5.

Evropské orgány dohledu předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 18. července 2018.

Komisi je svěřena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v tomto odstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010, (EU) č. 1094/2010 nebo (EU) č. 1095/2010.

(*4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2402 ze dne 12. prosince 2017, kterým se stanoví obecný rámec pro sekuritizaci a vytváří se zvláštní rámec pro jednoduchou, transparentní a standardizovanou sekuritizaci a kterým se mění směrnice 2009/65/ES, 2009/138/ES, 2011/61/EU a nařízení (ES) č. 1060/2009 a (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 347, 28.12.2017, s. 35).“"

3)

V článku 11 se odstavec 15 nahrazuje tímto:

„15.   K zajištění jednotného uplatňování tohoto článku vypracují evropské orgány dohledu společné návrhy regulačních technických norem, které blíže určují:

a)

postupy řízení rizik včetně úrovní a typu kolaterálu a způsobů jeho oddělení požadované k dosažení souladu s odstavcem 3;

b)

postupy, jimiž se mají řídit smluvní strany a relevantní příslušné orgány při uplatňování osvobození podle odstavců 6 až 10;

c)

použitelná kritéria podle odstavců 5 až 10, zejména včetně toho, co má být považováno za věcnou nebo právní překážku bránící okamžitému převodu kapitálu a splacení závazků mezi smluvními stranami.

Úroveň a typ kolaterálu požadovaného ve vztahu k OTC derivátovým smlouvám, které uzavřely subjekty krytého dluhopisu v souvislosti s krytým dluhopisem nebo sekuritizační jednotka pro speciální účel v souvislosti se sekuritizací ve smyslu tohoto nařízení a které splňují podmínky čl. 4 odst. 5 tohoto nařízení a požadavky článku 18 a článků 19 až 22 nebo článků 23 až 26 nařízení (EU) 2017/2402 (nařízení o sekuritizaci), se stanoví s přihlédnutím k případným překážkám vznikajícím při výměně kolaterálu ve vztahu ke stávajícím ujednáním o kolaterálu v rámci krytého dluhopisu nebo sekuritizace.

Evropské orgány dohledu předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 18. července 2018.

V závislosti na právní povaze smluvní strany jsou na Komisi přeneseny pravomoci k přijetí regulačních technických norem uvedených v tomto odstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010, (EU) č. 1094/2010 nebo (EU) č. 1095/2010.“

Článek 43

Přechodná ustanovení

1.   Toto nařízení se použije na sekuritizace těch cenných papírů, které byly vydány 1. ledna 2019 nebo později, s výhradou odstavců 7 a 8.

2.   Ve vztahu k sekuritizacím těch cenných papírů, které byly vydány před 1. lednem 2019, smějí původci, sponzoři a sekuritizační jednotky používat označení „STS“ nebo „jednoduchá, transparentní a standardizovaná“ nebo označení, které na tyto pojmy přímo nebo nepřímo odkazuje, pouze pokud jsou splněny požadavky stanovené v článku 18 a podmínky stanovené v odstavci 3 tohoto článku.

3.   Sekuritizace cenných papírů, které byly vydány před 1. lednem 2019, jiné než sekuritizované pozice související s transakcí ABCP nebo programem ABCP, se považují za STS sekuritizace, pokud:

a)

v době vydání těchto cenných papírů splňovaly požadavky stanovené v čl. 20 odst. 1 až 5, 7, 8, 9, 11, 12 a 13 a v čl. 21 odst. 1 a 3 a

b)

od okamžiku oznámení podle čl. 27 odst. 1 splňovaly požadavky stanovené v čl. 20 odst. 6 a 10, v čl. 21 odst. 2 a 4 až 10 a v čl. 22 odst. 1 až 5.

4.   Pro účely odst. 3 písm. b) platí:

a)

v čl. 22 odst. 2 se slovy „před vydáním“ rozumí „před oznámením podle čl. 27 odst. 1“;

b)

v čl. 22 odst. 3 se slovy „před stanovením ceny sekuritizace“ rozumí „před oznámením podle čl. 27 odst. 1“;

c)

v čl. 22 odst. 5:

i)

ve druhé větě se slovy „před stanovením ceny“ rozumí „před oznámením podle čl. 27 odst. 1“;

ii)

ve třetí větě se slovy „před stanovením ceny ... alespoň v pracovní nebo počáteční podobě“ rozumí „před oznámením podle čl. 27 odst. 1“;

iii)

požadavek uvedený ve čtvrté větě se nepoužije;

iv)

odkazy na dodržování článku 7 se vykládají tak, jako by se článek 7 na dané sekuritizace vztahoval bez ohledu na čl. 43 odst. 1.

5.   Ve vztahu k sekuritizacím, jejichž cenné papíry byly vydány dne 1. ledna 2011 nebo později, avšak před 1. lednem 2019, a ve vztahu k sekuritizacím, jejichž cenné papíry byly vydány před 1. lednem 2011, pokud byly po dni 31. prosince 2014 přidány nebo nahrazeny nové podkladové expozice, se požadavky týkající se náležité péče stanovené v nařízení (EU) č. 575/2013, nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/35 a nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 231/2013 nadále použijí ve znění použitelném k 31. prosinci 2018.

6.   Ve vztahu k sekuritizacím, jejichž cenné papíry byly vydány před 1. lednem 2019, uplatňují úvěrové instituce nebo investiční podniky ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodů 1 a 2 nařízení (EU) č. 575/2013, pojišťovny ve smyslu čl. 13 bodu 1 směrnice 2009/138/ES, zajišťovny ve smyslu čl. 13 bodu 4 směrnice 2009/138/ES a správci alternativních investičních fondů ve smyslu čl. 4 odst. 1 písm. b) směrnice 2011/61/EU nadále článek 405 nařízení (EU) č. 575/2013 a kapitoly I, II a III a článek 22 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 625/2014, články 254 a 255 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/35 a článek 51 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 231/2013, ve znění platném k 31. prosinci 2018.

7.   Do použitelnosti regulačních technických norem, jež má Komise přijmout podle čl. 6 odst. 7 tohoto nařízení, uplatňují původci, sponzoři nebo původní věřitelé pro účely povinností stanovených v článku 6 tohoto nařízení na sekuritizace těch cenných papírů, které byly vydány 1. ledna 2019 nebo později, kapitoly I, II a III a článek 22 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 625/2014.

8.   Do použitelnosti regulačních technických norem, jež má Komise přijmout podle čl. 7 odst. 3 tohoto nařízení, zpřístupňují původci, sponzoři a sekuritizační jednotky pro účely povinností stanovených v čl. 7 odst. 1 prvním pododstavci písm. a) a e) tohoto nařízení informace uvedené v přílohách I až VIII nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/3 v souladu s čl. 7 odst. 2 tohoto nařízení.

9.   Pro účely tohoto článku se v případě sekuritizací, které nezahrnují vydání cenných papírů, odkazy na „sekuritizace, jejichž cenné papíry byly vydány“, chápou jako odkazy na „sekuritizace, jejichž počáteční sekuritizované pozice byly vytvořeny“, pokud se toto nařízení použije na kterékoli sekuritizace, které 1. ledna 2019 nebo později vytvoří nové sekuritizované pozice.

Článek 44

Zprávy

Do 1. ledna 2021 a poté každé tři roky zveřejní Společný výbor evropských orgánů dohledu zprávu o:

a)

provádění požadavků na STS sekuritizace stanovených v článcích 18 až 27;

b)

posouzení opatření, která přijaly příslušné orgány, podstatných rizik a nových slabých míst, jež se mohla objevit, a opatření přijatých účastníky trhu za účelem další standardizace sekuritizační dokumentace;

c)

fungování požadavků na náležitou péči stanovených v článku 5 a požadavků na transparentnost stanovených v článku 7 a o úrovni transparentnosti sekuritizačního trhu v Unii, včetně toho, zda požadavky na transparentnost stanovené v článku 7 umožňují příslušným orgánům mít dostatečný přehled o trhu, a plnit tak své pověření;

d)

požadavcích stanovených v článku 6, mimo jiné o jejich plnění účastníky trhu a o možnostech ponechání si rizika podle čl. 6 odst. 3.

Článek 45

Syntetické sekuritizace

1.   Do 2. července 2019 zveřejní orgán EBA v úzké spolupráci s orgány ESMA a EIOPA zprávu o proveditelnosti zvláštního rámce pro jednoduchou, transparentní a standardizovanou syntetickou sekuritizaci, týkající se pouze rozvahové syntetické sekuritizace.

2.   Do 2. ledna 2020 předloží Komise na základě zprávy orgánu EBA uvedené v odstavci 1 zprávu Evropskému parlamentu a Radě o vytvoření zvláštního rámce pro jednoduchou, transparentní a standardizovanou syntetickou sekuritizaci, týkající se pouze rozvahové syntetické sekuritizace, kterou případně doprovodí legislativním návrhem.

Článek 46

Přezkum

Do 1. ledna 2022 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o fungování tohoto nařízení, kterou případně doprovodí legislativním návrhem.

V této zprávě zohlední především zjištění obsažená ve zprávách uvedených v článku 44 a vyhodnotí:

a)

dopady tohoto nařízení, včetně zavedení označení STS sekuritizace, na fungování trhu sekuritizací v Unii, přínos sekuritizace pro reálnou ekonomiku, zejména pro přístup k úvěrům pro malé a střední podniky a pro investice, a propojenost mezi finančními institucemi a stabilitu finančního sektoru;

b)

rozdíly ve využívání možností uvedených v čl. 6 odst. 3 na základě údajů uvedených ve zprávě podle čl. 7 odst. 1 prvního pododstavce písm. e) bodu iii). Pokud ze zjištění vyplyne nárůst obezřetnostního rizika způsobený využíváním možností uvedených v čl. 6 odst. 3 písm. a), b), c) a e), bude zvážena vhodná náprava;

c)

zda od počátku používání tohoto nařízení došlo k nepřiměřenému nárůstu počtu transakcí podle čl. 7 odst. 2 třetího pododstavce a zda účastníci trhu strukturovali transakce tak, aby obešli povinnost zpřístupňovat informace prostřednictvím registrů sekuritizací uvedenou v článku 7;

d)

zda je zapotřebí rozšířit požadavky týkající se zpřístupňování podle článku 7, tak aby se vztahovaly na transakce uvedené v čl. 7 odst. 2 třetím pododstavci a na pozice investorů;

e)

zda by mohl být v oblasti STS sekuritizací zaveden režim rovnocennosti pro původce, sponzory a sekuritizační jednotky ze třetích zemí, při zohlednění mezinárodního vývoje v oblasti sekuritizace, zejména pak iniciativ týkajících se jednoduchých, transparentních a srovnatelných sekuritizací;

f)

plnění požadavků stanovených v čl. 22 odst. 4 a otázku, zda by měly být rozšířeny na sekuritizace, jejichž podkladovými expozicemi nejsou půjčky na obytné nemovitosti nebo půjčky či leasingy na automobily, s ohledem to, aby byly při poskytování informací zohledněny otázky životního prostředí, sociálních dopadů a správy a řízení;

g)

přiměřenost režimu ověřování třetí stranou stanoveného v článcích 27 a 28 a skutečnost, zda režim udělování povolení třetím stranám stanovený v článku 28 podporuje dostatečnou hospodářskou soutěž mezi třetími stranami a zda je nutné provést změny v dohledovém rámci za účelem zajištění finanční stability, a

h)

zda je nutné doplnit rámec pro sekuritizaci vymezený tímto nařízením vytvořením systému bank s omezenou licencí zajišťujících funkce sekuritizačních jednotek s výhradním právem nakupovat expozice od původců a prodávat investorům pohledávky papírů krytých nakoupenými expozicemi.

Článek 47

Výkon přenesené pravomoci

1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 16 odst. 2 je svěřena Komisi na dobu neurčitou ode dne 17. ledna 2018.

3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 16 odst. 2 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.   Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.

5.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 16 odst. 2 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 48

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2019.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

Ve Štrasburku dne 12. prosince 2017.

Za Evropský parlament

předseda

A. TAJANI

Za Radu

předseda

M. MAASIKAS


(1)  Úř. věst. C 219, 17.6.2016, s. 2.

(2)  Úř. věst. C 82, 3.3.2016, s. 1.

(3)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 26. října 2017 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 20. listopadu 2017.

(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1092/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o makroobezřetnostním dohledu nad finančním systémem na úrovni Evropské unie a o zřízení Evropské rady pro systémová rizika (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 1).

(5)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně směrnic 2002/92/ES a 2011/61/EU (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 349).

(6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/77/ES (Úř. věst. L 331, 15.10.2010, s. 84).

(7)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/35 ze dne 10. října 2014, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II) (Úř. věst. L 12, 17.1.2015, s. 1).

(8)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/61 ze dne 10. října 2014, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, pokud jde o požadavek na úvěrové instituce týkající se krytí likvidity (Úř. věst. L 11, 17.1.2015, s. 1).

(9)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 12).

(10)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS (Úř. věst. L 133, 22.5.2008, s. 66).

(11)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/17/ЕU ze dne 4. února 2014 o smlouvách o spotřebitelském úvěru na nemovitosti určené k bydlení a o změně směrnic 2008/48/ES a 2013/36/EU a nařízení (EU) č. 1093/2010 (Úř. věst. L 60, 28.2.2014, s. 34).

(12)  Nařízení Rady (EU) č. 1024/2013 ze dne 15. října 2013, kterým se Evropské centrální bance svěřují zvláštní úkoly týkající se politik, které se vztahují k obezřetnostnímu dohledu nad úvěrovými institucemi (Úř. věst. L 287, 29.10.2013, s. 63).

(13)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) (Úř. věst. L 302, 17.11.2009, s. 32).

(14)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES ze dne 25. listopadu 2009 o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II) (Úř. věst. L 335, 17.12.2009, s. 1).

(15)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU ze dne 8. června 2011 o správcích alternativních investičních fondů a o změně směrnic 2003/41/ES a 2009/65/ES a nařízení (ES) č. 1060/2009 a (EU) č. 1095/2010 (Úř. věst. L 174, 1.7.2011, s. 1).

(16)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009 ze dne 16. září 2009 o ratingových agenturách (Úř. věst. L 302, 17.11.2009, s. 1).

(17)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 ze dne 4. července 2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů (Úř. věst. L 201, 27.7.2012, s. 1).

(18)  Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.

(19)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 625/2014 ze dne 13. března 2014, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 prostřednictvím regulačních technických norem blíže určujících požadavky na instituce, které jsou investory, sponzory, původními věřiteli a původci, v souvislosti s expozicemi vůči převedenému úvěrovému riziku (Úř. věst. L 174, 13.6.2014, s. 16).

(20)  Nařízení Evropského parlamentu a rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1).

(21)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 231/2013 ze dne 19. prosince 2012, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU, pokud jde o výjimky, obecné podmínky provozování činnosti, depozitáře, pákový efekt, transparentnost a dohled (Úř. věst. L 83, 22.3.2013, s. 1).

(22)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/3 ze dne 30. září 2014, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009, pokud jde o regulační technické normy pro požadavky na zveřejňování informací o strukturovaných finančních nástrojích (Úř. věst. L 2, 6.1.2015, s. 57).

(23)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2341 ze dne 14. prosince 2016 o činnostech institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění (IZPP) a dohledu nad nimi (Úř. věst. L 354, 23.12.2016, s. 37).

(24)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/87/ES ze dne 16. prosince 2002 o doplňkovém dozoru nad úvěrovými institucemi, pojišťovnami a investičními podniky ve finančním konglomerátu a o změně směrnice Rady 73/239/EHS, 79/267/EHS, 92/49/EHS, 92/96/EHS, 93/6/EHS a 93/22/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/78/ES a 2000/12/ES (Úř. věst. L 35, 11.2.2003, s. 1).

(25)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 338).

(26)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1017 ze dne 25. června 2015 o Evropském fondu pro strategické investice, Evropském centru pro investiční poradenství a Evropském portálu investičních projektů a o změně nařízení (EU) č. 1291/2013 a (EU) č. 1316/2013 – Evropský fond pro strategické investice (Úř. věst. L 169, 1.7.2015, s. 1).

(27)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/79/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 48).

(28)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/71/ES ze dne 4. listopadu 2003 o prospektu, který má být zveřejněn při veřejné nabídce nebo přijetí cenných papírů k obchodování, a o změně směrnice 2001/34/ES (Úř. věst. L 345, 31.12.2003, s. 64).

(29)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014 ze dne 16. dubna 2014 o zneužívání trhu (nařízení o zneužívání trhu) a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES a směrnic Komise 2003/124/ES, 2003/125/ES a 2004/72/ES (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 1).

(30)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2365 ze dne 25. listopadu 2015 o transparentnosti obchodů zajišťujících financování a opětovného použití a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 337. 23.12.2015, s. 1).

(31)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU ze dne 15. května 2014, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků a kterou se mění směrnice Rady 82/891/EHS, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES, 2002/47/ES, 2004/25/ES, 2005/56/ES, 2007/36/ES, 2011/35/EU, 2012/30/EU a 2013/36/EU a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 190).

(32)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 806/2014 ze dne 15. července 2014, kterým se stanoví jednotná pravidla a jednotný postup pro řešení krize úvěrových institucí a některých investičních podniků v rámci jednotného mechanismu pro řešení krizí a Jednotného fondu pro řešení krizí a mění nařízení (EU) č. 1093/2010 (Úř. věst. L 225, 30.7.2014, s. 1).

(33)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/41/ES ze dne 3. června 2003 o činnostech institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění a dohledu nad nimi (Úř. věst. L 235, 23.9.2003, s. 10).

(34)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 84).

(35)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS (Úř. věst. L 182, 29.6.2013, s. 19).


Top