EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 32014L0065

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně směrnic 2002/92/ES a 2011/61/EU (přepracované znění) Text s významem pro EHP

OJ L 173, 12.6.2014, p. 349–496 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

Legal status of the document In force: This act has been changed. Current consolidated version: 09/01/2024

ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2014/65/oj

12.6.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 173/349


SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2014/65/EU

ze dne 15. května 2014

o trzích finančních nástrojů a o změně směrnic 2002/92/ES a 2011/61/EU

(přepracované znění)

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 53 odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky (1),

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (2),

v souladu s řádným legislativním postupem (3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES (4) byla několikrát podstatně změněna (5). Vzhledem k potřebě provést další změny by uvedená směrnice měla být v zájmu přehlednosti přepracována.

(2)

Účelem směrnice Rady 93/22/EHS (6) bylo stanovit podmínky, za kterých povolené investiční podniky a banky mohou poskytovat zvláštní služby nebo zřizovat pobočky v jiných členských státech na základě povolení a pod dohledem domovské země. Proto směrnice usilovala o harmonizaci požadavků na investiční podniky, pokud jde o první povolení a provoz, včetně pravidel řízení obchodní činnosti. Rovněž stanovila harmonizaci některých podmínek pro fungování regulovaných trhů.

(3)

V posledních letech začalo na finančních trzích aktivně působit více investorů, kterým se nabízí ještě komplexnější a širší soubor služeb a nástrojů. Vzhledem k tomuto vývoji by měl být právní rámec Unie rozšířen na všechny činnosti zaměřené na investory. Proto je nutné stanovit stupeň harmonizace nezbytný k tomu, aby byla investorům nabízena vysoká úroveň ochrany a aby investiční podniky mohly poskytovat služby v celé Unii, která je vnitřním trhem, na základě dohledu domovské země. Směrnice 93/22/EHS proto byla nahrazena směrnicí 2004/39/ES.

(4)

Finanční krize odhalila nedostatky ve fungování a transparentnosti finančních trhů. Vývoj finančních trhů poukázal na potřebu posílit rámec pro regulaci trhů finančních nástrojů, včetně případů obchodování na mimoburzovních trzích (OTC), s cílem zvýšit transparentnost, poskytnout lepší ochranu investorům, posílit důvěru, řešit otázku neregulovaných oblastí a zajistit, aby orgány dohledu měly patřičné pravomoci k plnění svých úkolů.

(5)

Regulační orgány na mezinárodní úrovni se shodují v názoru, že nedostatky ve správě a řízení řady finančních institucí, včetně absence účinného systému kontrol v nich, představují faktor, který přispěl k finanční krizi. Přílišné a neobezřetné riskování může vést k selhání jednotlivých finančních institucí a k systémovým problémům v členských státech i po celém světě. Nesprávné jednání podniků poskytujících služby zákazníkům může vést k poškození investorů a ztrátě jejich důvěry. Za účelem řešení potenciálně škodlivých účinků těchto nedostatků v systémech správy a řízení společností by směrnice 2004/39/ES měla být doplněna o podrobnější zásady a minimální normy. Tyto zásady a normy by se měly uplatňovat s přihlédnutím k povaze, rozsahu a složitosti struktury investičních podniků.

(6)

Skupina na vysoké úrovni pro finanční dohled v EU vyzvala Unii, aby vypracovala harmonizovanější soubor předpisů v oblasti finanční regulace. V souvislosti s budoucí evropskou strukturou dohledu Evropská rada na svém zasedání ve dnech 18. a 19. června 2009 rovněž zdůraznila, že je třeba vytvořit jednotný evropský souhrn pravidel, který by se vztahoval na všechny finanční instituce působící na vnitřním trhu.

(7)

Směrnice 2004/39/ES by proto nyní měla být zčásti přepracována na tuto směrnici a zčásti nahrazena nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 (7). Společně by oba právní nástroje měly tvořit právní rámec upravující požadavky platné pro investiční podniky, regulované trhy, poskytovatele služeb hlášení údajů a podniky ze třetích zemí poskytující investiční služby nebo činnosti v Unii. Tato směrnice by tedy měla být vykládána společně s uvedeným nařízením. Tato směrnice by měla obsahovat ustanovení upravující povolení činnosti, nabytí kvalifikované účasti, výkon svobody usazování a svobody poskytování služeb, podmínky výkonu činnosti investičních podniků k zajištění ochrany investorů, pravomoci orgánů dohledu v domovském a hostitelském členském státě a režim pro ukládání sankcí. Jelikož hlavním cílem a předmětem této směrnice je harmonizace vnitrostátních předpisů týkajících se uvedených oblastí, měla by být založena na čl. 53 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“). Forma směrnice je vhodná k tomu, aby bylo případně možno přizpůsobit prováděcí ustanovení v oblastech, kterých se tato směrnice týká, specifickým vlastnostem konkrétního trhu a právního systému v jednotlivých členských státech.

(8)

Je vhodné do seznamu finančních nástrojů zařadit komoditní deriváty a jiné nástroje, které jsou vytvořeny a se kterými se obchoduje způsobem, jenž vyžaduje podobný typ regulace jako tradiční finanční nástroje.

(9)

Za finanční nástroje budou považovány rovněž vypořádané smlouvy na energie obchodované v organizovaném obchodním systému, kromě smluv, na které se již vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1227/2011 (8). Bylo přijato několik opatření, aby se zmírnily důsledky zařazení těchto produktů mezi finanční nástroje pro podniky obchodující s nimi. Tyto podniky jsou v současné době vyňaty z kapitálových požadavků podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 (9) a tato výjimka bude podle čl. 493 odst. 1 uvedeného nařízení předmětem přezkumu před tím, než dojde k jejímu ukončení nejpozději na konci roku 2017. Vzhledem k tomu, že tyto smlouvy jsou finančními nástroji, vztahují se na ně požadavky právních předpisů v oblasti finančních trhů automaticky, takže požadavky týkající se limitů pozic, hlášení obchodů a zneužívání trhu se uplatní ode dne použitelnosti této směrnice a nařízení (EU) č. 600/2014. Pro uplatnění povinnosti clearingu a maržových požadavků stanovených nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 (10) je nicméně stanovena lhůta 42 měsíců.

(10)

Omezení rozsahu u komoditních derivátů obchodovaných v organizovaném obchodním systému, které jsou vypořádány fyzicky, by mělo být omezeno, aby nevznikaly mezery v právní úpravě, které by mohly vést k regulatorní arbitráži. Je proto nezbytné stanovit možnost přijetí aktu v přenesené pravomoci, kterým bude dále upřesněn význam výrazu „musí být vypořádán fyzicky“ s ohledem přinejmenším na stanovení vymahatelné a závazné povinnosti zajistit fyzické doručení, z níž se nelze vyvázat a kdy neexistuje právo hotovostního vypořádání nebo vzájemného započtení obchodů s výjimkou případů vyšší moci, neplnění nebo jiných případů, kdy nelze v dobré víře plnit.

(11)

Na spotových sekundárních trzích s povolenkami na emise (povolenky EU) došlo k řadě podvodných praktik, což by mohlo narušit důvěru v systémy pro obchodování s emisemi zřízené směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES (11), a proto se přijímají opatření k posílení systému registrů povolenek EU a zpřísnění podmínek pro otevření účtu k obchodování s těmito povolenkami. V zájmu posílení integrity a zajištění efektivního fungování uvedených trhů, včetně komplexního dohledu nad obchodní činností, je vhodné doplnit opatření přijatá v rámci směrnice 2003/87/ES, a tedy plně zahrnout povolenky na emise do oblasti působnosti této směrnice a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 (12) tím, že budou klasifikovány jako finanční nástroje.

(12)

Účelem této směrnice je zahrnout podniky, jejichž obvyklým předmětem podnikání nebo činnosti je odborné poskytování investičních služeb nebo odborný výkon investiční činnosti. Z oblasti působnosti této směrnice by proto měly být vyňaty všechny osoby, které vykonávají jinou odbornou činnost.

(13)

Je nutné vytvořit komplexní regulační rámec upravující provádění obchodů s finančními nástroji bez ohledu na metody obchodování používané k uzavírání těchto obchodů, aby byla při provádění obchodů investorů zajištěna vysoká kvalita a integrita i celková efektivita finančního systému. Měl by být stanoven soudržný a rizikům přizpůsobený rámec pro regulaci hlavních typů mechanismů provádění pokynů, které jsou v současné době zastoupeny na evropském finančním trhu. Je proto nutné vedle regulovaných trhů uznat i novou generaci organizovaných obchodních systémů, které by měly podléhat povinnostem zaměřeným na zachování efektivního a řádného fungování finančních trhů, a zajistit, aby tyto organizované obchodní systémy nevyužívaly právních mezer.

(14)

Všechny obchodní systémy, tedy regulované trhy, mnohostranné obchodní systémy a organizované obchodní systémy, by měly stanovit transparentní a nediskriminační pravidla upravující přístup k systému. Zatímco však regulované trhy a mnohostranné obchodní systémy by měly nadále podléhat podobným požadavkům, koho mohou přijmout za členy nebo účastníky, organizované obchodní systémy by měly mít možnost určit a omezit přístup mimo jiné na základě úlohy a povinností, které mají ve vztahu ke svým zákazníkům. Obchodní systémy by proto měly mít možnost stanovit parametry systému, jako je například minimální reakční čas, pokud tak učiní otevřeným a transparentním způsobem a pokud s tím není spojena diskriminace ze strany organizátora platformy.

(15)

Ústřední protistrana je vymezena v nařízení (EU) č. 648/2012 jako právnická osoba, která vstupuje mezi strany smluv obchodovaných na jednom či několika finančních trzích, a stává se tak kupujícím pro každého prodávajícího a prodávajícím pro každého kupujícího. Ústřední protistrany nejsou zahrnuty v pojmu organizovaný obchodní systém ve smyslu této směrnice.

(16)

Osoby mající přístup na regulované trhy nebo k mnohostranným obchodním systémům se označují jako členové nebo účastníci. Oba pojmy jsou zaměnitelné. Tyto pojmy nezahrnují uživatele, kteří mají k obchodním systémům přístup pouze prostřednictvím přímého elektronického přístupu.

(17)

Systematičtí internalizátoři by měli být definováni jako investiční podniky, které organizovaně, často, systematicky a ve významném rozsahu obchodují na vlastní účet prováděním pokynů zákazníků mimo regulovaný trh, mnohostranný obchodní systém nebo organizovaný obchodní systém. S cílem zajistit objektivní a účinné použití této definice na investiční podniky by jakékoli dvoustranné obchodování prováděné se zákazníky mělo být relevantní a měla by být vypracována kritéria sloužící k určení investičních podniků, které se musí registrovat jako systematičtí internalizátoři. Zatímco obchodní systémy jsou mechanismy, v nichž dochází k interakci početných zájmů třetích osob na nákupu nebo prodeji v rámci systému, systematickému internalizátorovi by nemělo být povoleno sdružovat nákupní a prodejní zájmy třetích osob způsobem, který je z funkčního hlediska stejný jako obchodní systém.

(18)

Oblast působnosti této směrnice by neměla zahrnovat osoby, které neposkytují investiční služby ani nevykonávají investiční činnost kromě obchodování na vlastní účet s finančními nástroji, které nejsou komoditními deriváty, povolenkami na emise nebo jejich deriváty, pokud nejsou tvůrci trhu, členy nebo účastníky regulovaného trhu nebo mnohostranného obchodního systému nebo nemají přímý elektronický přístup k obchodnímu systému, používají způsob algoritmického obchodování s vysokou frekvencí nebo obchodují na vlastní účet při provádění pokynů zákazníka.

(19)

Ve sdělení ministrů financí a guvernérů centrálních bank skupiny G20 ze dne 15. dubna 2011 je uvedeno, že účastníci trhů s komoditními deriváty by měli podléhat náležité regulaci a dohledu, a z toho důvodu mají být změněny některé výjimky ze směrnice 2004/39/ES.

(20)

Osoby, které obchodují na vlastní účet s komoditními deriváty, povolenkami na emise nebo jejich deriváty, včetně tvůrců trhu, kromě osob, které obchodují na vlastní účet při provádění pokynů zákazníků, nebo které poskytují investiční služby v oblasti komoditních derivátů nebo povolenek na emise nebo jejich deriváty zákazníkům nebo dodavatelům v rámci své hlavní podnikatelské činnosti, by neměly spadat do oblasti působnosti této směrnice, pokud je tato činnost doplňková vzhledem k hlavní podnikatelské činnosti při posuzování v rámci skupiny a tato hlavní podnikatelská činnost nespočívá v poskytování investičních služeb ve smyslu této směrnice ani bankovních činností ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU (13) ani v tvorbě trhu s komoditními deriváty, a tyto osoby nepoužívají způsob algoritmického obchodování s vysokou frekvencí. Technická kritéria určující, kdy je činnost doplňková k takové hlavní podnikatelské činnosti, by měla být objasněna v regulačních technických normách, s přihlédnutím ke kritériím uvedeným v této směrnici.

Tato kritéria by měla zajistit, aby nefinanční podniky, které ve srovnání s výší investic do hlavní podnikatelské činnosti obchodují s finančními nástroji v nepřiměřeně velkém rozsahu, spadaly do oblasti působnosti této směrnice. Tato kritéria by měla přinejmenším přihlížet k potřebě doplňkových činností, které představují menšinu činností na úrovni skupiny, a k objemu obchodní činnosti ve srovnání s celkovou obchodní činností na trhu v dané kategorii aktiv. Pokud obchodní systémy nebo regulační orgány stanoví v souladu s unijními nebo vnitrostátními právními a správními předpisy povinnost poskytovat likviditu v obchodním systému, měly by být obchody uzavřené za účelem splnění této povinnosti vyňaty z hodnocení, pokud je daná činnost pouze činností doplňkovou.

(21)

Pro účely této směrnice a nařízení (EU) č. 600/2014, které regulují OTC deriváty i deriváty obchodované v obchodním systému ve smyslu nařízení (EU) č. 600/2014, by mělo být na činnosti, které jsou považovány za objektivně měřitelné jako snižující rizika přímo související s obchodní činností nebo korporátním financováním, a na obchody uvnitř skupiny pohlíženo v souladu s nařízením (EU) č. 648/2012.

(22)

Osoby, které obchodují s komoditními deriváty a s povolenkami na emise a jejich deriváty, mohou rovněž obchodovat s jinými finančními nástroji v rámci svých komerčních činností řízení rizik za účelem ochrany před riziky, například riziky směnných kurzů. Je proto důležité vyjasnit, že se výjimky uplatňují kumulativně. Například výjimku z čl. 2 odst. 1 písm. j) lze použít ve spojení s výjimkou z čl. 2 odst. 1 písm. d).

(23)

V zájmu zamezení případného zneužití výjimek by tvůrci trhu s finančními nástroji jinými než komoditními deriváty, povolenkami na emise nebo jejich deriváty, pokud je jejich činnost doplňková k jejich hlavní podnikatelské činnosti při posuzování v rámci skupiny a pokud nepoužívají způsob algoritmického obchodování s vysokou frekvencí, měli spadat do působnosti této směrnice a neměli by využívat jiných výjimek. Osoby obchodující na vlastí účet při provádění pokynů zákazníků nebo používající způsob algoritmického obchodování s vysokou frekvencí by rovněž měly spadat do působnosti této směrnice a neměly by využívat jiných výjimek.

(24)

Mezi ty, kdo obchodují na vlastní účet při provádění pokynů zákazníků, by se měly řadit i podniky, které provádějí pokyny různých zákazníků tím, že je sesouhlasí na principu párování pokynů (tzv. back to back obchodování), a které by měly být považovány za podniky jednající na vlastní účet a podléhat ustanovením této směrnice týkajícím se jak provádění pokynů na účet zákazníka, tak obchodování na vlastní účet.

(25)

Provádění pokynů týkajících se finančních nástrojů jako doplňková činnost mezi dvěma osobami, jejichž hlavní podnikatelskou činností při posuzování v rámci skupiny není poskytování investičních služeb ve smyslu této směrnice ani bankovních činností ve smyslu směrnice 2013/36/EU, by se nemělo považovat za obchodování na vlastní účet při provádění pokynů zákazníků.

(26)

Pokud tato směrnice odkazuje na osoby, měly by se tím rozumět osoby fyzické i právnické.

(27)

Z oblasti působnosti této směrnice by měly být vyloučeny pojišťovny, které podléhají náležitému dozoru vykonávanému příslušnými orgány obezřetnostního dohledu a které spadají do oblasti působnosti směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES (14), jestliže vykonávají činnosti uvedené v dané směrnici.

(28)

Tato směrnice by se také neměla vztahovat na osoby, jež neposkytují investiční služby třetím osobám, ale jejichž činnost spočívá výhradně v poskytování investičních služeb vlastnímu mateřskému podniku, vlastnímu dceřinému podniku nebo jinému dceřinému podniku vlastního mateřského podniku.

(29)

Některé místní energetické podniky a někteří provozovatelé průmyslových zařízení, na které se vztahuje systém EU pro obchodování s emisemi, sdružují své obchodní činnosti zaměřené na zajištění komerčních rizik a zajišťují je externě prostřednictvím nekonsolidovaných dceřiných podniků. Tyto společné podniky neposkytují žádné jiné služby a plní zcela shodnou funkci jako osoby uvedené v 28. bodě odůvodnění. V zájmu zajištění rovných podmínek by mělo být možné vyloučit z oblasti působnosti této směrnice rovněž společné podniky ve společném vlastnictví místních energetických podniků nebo provozovatelů ve smyslu čl. 3 písm. f) směrnice 2003/87/ES, které neposkytují jiné služby než investiční služby pro místní energetické podniky nebo provozovatele ve smyslu čl. 3 písm. f) směrnice 2003/87/ES, pokud tyto místní energetické podniky nebo provozovatelé budou vyňaty podle čl. 2 odst. 1 písm. j), budou-li tyto investiční služby vykonávat sami. Aby však bylo zajištěno přijetí řádných ochranných opatření a přiměřená ochrana investorů, měly by členské státy, které se rozhodnou vyjmout tyto společné podniky, pro ně stanovit požadavky alespoň rovnocenné požadavkům stanoveným touto směrnicí, a to zejména během fáze povolování, při posuzování jejich pověsti a zkušenosti i vhodnosti akcionářů, při přezkumu podmínek prvního povolení a trvalého dohledu, jakož požadavky týkající se pravidel výkonu činnosti.

(30)

Z oblasti působnosti této směrnice by dále měly být vyloučeny osoby, které poskytují v rámci odborné činnosti investiční služby pouze příležitostně, pokud je tato činnost upravena předpisy a dotyčné předpisy příležitostné poskytování investičních služeb nezakazují.

(31)

Tato směrnice by se neměla vztahovat na osoby poskytující investiční služby, jež spočívají výhradně ve správě systémů zaměstnanecké spoluúčasti, a které tudíž neposkytují investiční služby třetím osobám.

(32)

Z oblasti působnosti této směrnice je nutné vyloučit centrální banky a další subjekty vykonávající podobné funkce, jakož i veřejné orgány pověřené řízením státního dluhu nebo do této oblasti zasahující, přičemž tento pojem zahrnuje i investice v této oblasti, s výjimkou subjektů, jež jsou částečně nebo zcela ve vlastnictví státu a jejichž úloha je obchodní nebo spojená s nabýváním majetkových účastí.

(33)

S cílem objasnit režim výjimek pro Evropský systém centrálních bank (ESCB), další vnitrostátní subjekty plnící podobné funkce a subjekty zasahující do řízení veřejného dluhu je vhodné takové výjimky omezit na subjekty a instituce, které své funkce plní v souladu s právem jednoho členského státu nebo v souladu s právními předpisy Unie, a dále i na mezinárodní subjekty, jichž je jeden nebo více členských států členem a jejichž účelem je mobilizovat finanční prostředky a poskytovat finanční pomoc ve prospěch svých členů, kteří mají nebo jim hrozí závažné problémy s financováním, jako je Evropský mechanismus stability.

(34)

Z oblasti působnosti této směrnice je rovněž nutné vyloučit subjekty kolektivního investování a penzijní fondy, bez ohledu na to, zda jsou koordinovány na úrovni Unie, a depozitáře či správce těchto subjektů, protože jejich činnost podléhá zvláštním předpisům přímo této činnosti přizpůsobeným.

(35)

Z oblasti působnosti této směrnice je nutné vyloučit provozovatele přenosové soustavy ve smyslu čl. 2 bodu 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/72/ES (15) nebo provozovatele přepravní soustavy čl. 2 bodu 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/73/ES (16) při plnění jejich úkolů podle uvedených směrnic nebo nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 714/2009 (17) nebo nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 715/2009 (18) nebo podle kodexů sítě či rámcových pokynů přijatých podle uvedených legislativních aktů. Provozovatelé přenosové soustavy a provozovatelé přepravní soustavy mají v souladu s uvedenými legislativními akty zvláštní povinnosti a úkoly, vztahuje se na ně zvláštní certifikace a dohlíží na ně příslušné orgány pro konkrétní odvětví. Provozovatelé přenosové soustavy a provozovatelé přepravní soustavy by měli mít rovněž možnost využívat této výjimky v případech, kdy využívají jiné osoby jakožto poskytovatele služeb, aby jejich jménem plnily jejich úkoly podle uvedených legislativních aktů nebo kodexů sítě či rámcových pokynů přijatých podle uvedených nařízení. Provozovatelé přenosové soustavy a provozovatelé přepravní soustavy by neměli mít možnost využívat této výjimky při poskytování investičních služeb nebo při provádění činností v oblasti finančních nástrojů, a to i v případě, že provozují platformu sekundárního obchodování s finančními přenosovými právy.

(36)

Aby mohly využít vynětí z oblasti působnosti této směrnice, měly by dotyčné osoby trvale splňovat podmínky takových vynětí. Zejména pokud osoba poskytuje investiční služby nebo vykonává investiční činnost a je vyňata z oblasti působnosti této směrnice, protože tyto služby nebo činnosti jsou ve vztahu k její hlavní podnikatelské činnosti při posuzování v rámci skupiny doplňkové, nemělo by se vynětí na tuto osobu vztahovat, jestliže poskytování těchto doplňkových služeb nebo činností přestane být doplňkové ve vztahu k její hlavní podnikatelské činnosti.

(37)

Pro zajištění ochrany investorů a stability finančního systému by měly osoby, které poskytují investiční služby nebo vykonávají investiční činnost spadající do oblasti působnosti této směrnice, podléhat povolení udělenému domovským členským státem.

(38)

Úvěrové instituce povolené podle směrnice 2013/36/EU by k poskytování investičních služeb nebo výkonu investiční činnosti neměly potřebovat další povolení podle této směrnice. Pokud se úvěrová instituce rozhodne poskytovat investiční služby nebo vykonávat investiční činnost, měly by příslušné orgány před udělením povolení podle směrnice 2013/36/EU ověřit, zda instituce splňuje odpovídající ustanovení této směrnice.

(39)

Strukturované vklady vznikly jako forma investičního produktu, avšak na rozdíl od jiných strukturovaných investic se na ně nevztahují žádné legislativní akty v oblasti ochrany investorů na úrovni Unie. Je proto vhodné posílit důvěru investorů a vytvořit jednotnější regulaci v oblasti distribuce různých strukturovaných retailových investičních produktů, aby byla v celé Unii zajištěna přiměřená úroveň ochrany investorů. Z toho důvodu je vhodné zahrnout strukturované vklady do oblasti působnosti této směrnice. V tomto ohledu je nutno uvést, že vhledem k tomu, že strukturované vklady představují formu investičního produktu, nezahrnují vklady napojené pouze na úrokové sazby jako Euribor nebo Libor, bez ohledu na to, zda jsou úrokové sazby stanoveny předem nebo ne, anebo zda jsou pevné nebo pohyblivé. Takové vklady by proto měly být vyloučeny z oblasti působnosti této směrnice.

(40)

Použití této směrnice na investiční podniky a úvěrové instituce při prodeji strukturovaných vkladů nebo při poskytování poradenství zákazníkům by v oblasti strukturovaných vkladů mělo být chápáno jako její použití při výkonu činnosti zprostředkovatele pro tyto produkty vydané úvěrovými institucemi, které mohou přijímat vklady podle směrnice 2013/36/EU.

(41)

Centrální depozitáři cenných papírů jsou systémově významné instituce pro finanční trhy, které zajišťují prvotní zápis cenných papírů, vedení účtů s emitovanými cennými papíry a vypořádání prakticky všech obchodů s cennými papíry. Centrální depozitáři cenných papírů mají být upraveni právními předpisy Unie a podléhat zejména povolování a některým podmínkám provozu. Centrální depozitáři cenných papírů však mohou kromě základních služeb uvedených v jiných právních předpisech Unie poskytovat investiční služby a vykonávat investiční činnosti, které jsou upraveny touto směrnicí.

S cílem zabezpečit, aby všechny subjekty poskytující investiční služby a vykonávající investiční činnosti podléhaly stejnému regulačnímu rámci, je vhodné zajistit, aby se na centrální depozitáře cenných papírů nevztahovaly požadavky této směrnice týkající se povolení a některých provozních podmínek, ale právní předpisy Unie upravující centrální depozitáře cenných papírů by měly zajistit, aby se na ně ustanovení této směrnice vztahovala, pokud poskytují investiční služby nebo vykonávají investiční činnosti nad rámec služeb uvedených ve zmíněném právním předpisu Unie.

(42)

K posílení ochrany investorů v Unii je vhodné omezit podmínky, za kterých mohou členské státy vyloučit z použití této směrnice osoby poskytující investiční služby zákazníkům, kteří v důsledku toho nejsou touto směrnicí chráněni. Zejména je vhodné požadovat, aby členské státy uplatňovaly na uvedené osoby přinejmenším obdobné požadavky, jaké jsou stanoveny v této směrnici, a to zejména během fáze povolování, při posuzování jejich pověsti a zkušenosti i vhodnosti akcionářů, při přezkumu podmínek prvního povolení a trvalého dohledu, jakož i požadavky týkající se pravidel pro výkon činnosti.

Kromě toho by se na osoby vyloučené z použití této směrnice měl vztahovat systém pro odškodnění investorů uznaný podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/9/ES (19) nebo pojištění odpovědnosti za škodu při výkonu povolání zajišťující rovnocennou ochranu jejich zákazníků v situacích, na něž se uvedená směrnice vztahuje.

(43)

Pokud investiční podnik poskytuje nepravidelně jednu nebo více investičních služeb, na které se nevztahuje jeho povolení, nebo vykonává nepravidelně jednu nebo více investičních činností, na které se nevztahuje jeho povolení, neměl by potřebovat další povolení podle této směrnice.

(44)

Pro účely této směrnice by přijímání a předávání pokynů mělo zahrnovat také spojení dvou či více investorů i provádění obchodů mezi těmito investory.

(45)

Investiční podniky a úvěrové instituce distribuující finanční nástroje, které samy vydávají, by měly podléhat této směrnici, pokud svým zákazníkům poskytují investiční poradenství. Za účelem vyloučení nejistoty a posílení ochrany investorů je vhodné stanovit, aby se tato směrnice použila v případech, kdy investiční podniky a úvěrové instituce distribuují na primárním trhu finanční nástroje, které samy vydávají, aniž by poskytovaly poradenství. Za tímto účelem by se měla rozšířit definice služby provádění pokynů na účet zákazníka.

(46)

Zásady vzájemného uznávání a dohledu domovského členského státu vyžadují, aby příslušné orgány členských států neudělily nebo odňaly povolení, pokud okolnosti, jako je obsah programu činnosti, zeměpisná lokalizace nebo činnost skutečně vykonávaná, jasně naznačují, že se investiční podnik rozhodl pro právní systém určitého členského státu jen proto, aby se vyhnul přísnějším normám platným v jiném členském státě, na jehož území hodlá vykonávat nebo kde vykonává větší část své činnosti. Investiční podnik, který je právnickou osobou, by měl mít povolení udělené v členském státě, v němž má sídlo. Investiční podnik, který není právnickou osobou, by měl mít povolení udělené v členském státě, v němž se nachází jeho ústředí. Kromě toho by členské státy měly vyžadovat, aby se ústředí investičního podniku vždy nacházelo v jeho domovském členském státě a aby tam také skutečně vykonávalo činnost.

(47)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/44/ES (20) stanovila podrobná kritéria pro obezřetnostní posuzování navrhovaných nabytí v investičním podniku a pro postup jejich uplatňování. V zájmu zajištění právní jistoty, jasnosti a předvídatelnosti, pokud jde o proces posuzování a jeho výsledek, je vhodné kritéria a proces obezřetnostního posuzování stanovený v uvedené směrnici potvrdit.

Příslušné orgány by především měly ohodnotit vhodnost navrhovaného nabyvatele a finanční rozumnost navrhovaného nabytí podle všech těchto kritérií: pověst navrhovaného nabyvatele; pověst a zkušenost všech osob, které budou v důsledku navrhovaného nabytí řídit činnosti investičního podniku; finančního zdraví navrhovaného nabyvatele; skutečnosti, zda bude investiční podnik schopen dodržet obezřetnostní požadavky na základě této směrnice a dalších směrnic, zejména směrnic Evropského parlamentu a Rady 2002/87/ES (21) a 2013/36/EU; skutečnosti, zda existuje důvodné podezření, že dochází nebo došlo k praní peněz nebo k financování terorismu nebo k pokusům o ně ve smyslu článku 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES (22) nebo že by navrhované nabytí mohlo zvýšit riziko takového jednání.

(48)

Investiční podnik, který je držitelem povolení uděleného v jeho domovském členském státě, by měl být oprávněn poskytovat investiční služby nebo vykonávat investiční činnost v celé Unii, aniž by musel žádat o zvláštní povolení u příslušného orgánu členského státu, ve kterém hodlá služby poskytovat nebo činnost vykonávat.

(49)

Vzhledem k tomu, že některé investiční podniky jsou od určitých povinností uložených směrnicí 2013/36/EU osvobozeny, měly by mít povinnost udržovat určitou minimální výši kapitálu nebo pojištění odpovědnosti za škodu při výkonu povolání nebo kombinaci obojího. Při úpravách výše tohoto pojištění by měly být zohledněny úpravy provedené v rámci směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/92/ES (23). Tímto zvláštním zacházením pro účely kapitálové přiměřenosti by neměla být dotčena žádná rozhodnutí týkající se vhodného zacházení s těmito podniky v rámci budoucích změn právních předpisů Unie o kapitálové přiměřenosti.

(50)

Oblast působnosti obezřetnostní právní úpravy by se měla omezit pouze na subjekty, které z důvodu řízení obchodního portfolia na profesionálním základě představují pro ostatní účastníky trhu zdroj rizika protistrany, a proto by subjekty, které s finančními nástroji, jinými než komoditními deriváty, povolenkami na emise nebo jejich deriváty obchodují na vlastní účet, by měly být vyloučeny z oblasti působnosti této směrnice, pokud nejsou tvůrci trhu, neobchodují na vlastní účet při provádění pokynů zákazníků, nejsou členy ani účastníky regulovaného trhu nebo mnohostranného obchodního systému, nemají přímý elektronický přístup k obchodnímu systému ani nepoužívají způsob algoritmického obchodování s vysokou frekvencí.

(51)

Na ochranu vlastnictví investora i jiných obdobných práv investora týkajících se cenných papírů, jakož i jeho práv týkajících se peněžních prostředků svěřených podniku by se tato práva měla držet odděleně od prostředků podniku. Tato zásada by však podniku neměla bránit v tom, aby vykonával činnost vlastním jménem, ale na účet investora, pokud to povaha obchodu vyžaduje a pokud s tím investor souhlasí, například v případě půjčování cenných papírů.

(52)

Požadavky týkající se ochrany majetku zákazníků jsou zásadním nástrojem ochrany zákazníků při poskytování služeb a činností. Tyto požadavky lze vyloučit, převede-li se plné vlastnické právo k peněžním prostředkům nebo finančním nástrojům na investiční podnik za účelem krytí současných nebo budoucích, skutečných, podmíněných či potenciálních závazků. Tato široká možnost může vést k nejistotě a může ohrozit účinnost požadavků týkajících se ochrany majetku zákazníků. Je proto vhodné, alespoň pokud jde o majetek neprofesionálních zákazníků, omezit možnost investičních podniků uzavírat dohody o finančním zajištění s převedením vlastnického práva ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/47/ES (24) za účelem zajištění nebo jiného krytí jejich závazků.

(53)

Je nutné posílit úlohu vedoucích orgánů investičních podniků, regulovaných trhů, poskytovatelů služeb hlášení údajů a zajistit řádné a obezřetné vedení podniků a podporu integrity trhu a zájmů investorů. Vedoucí orgán investičního podniku, regulovaných trhů a poskytovatelů služeb hlášení údajů by měl trvale věnovat dostatek času a mít jako celek adekvátní kolektivní znalosti, schopnosti a zkušenosti nezbytné k porozumění činnostem podniku včetně hlavních rizik. S cílem předejít skupinovému myšlení a usnadnit získávání nezávislých stanovisek a kritického pohledu na příslušné otázky by vedoucí orgány proto měly být dostatečně rozmanité co do věku, pohlaví, původu, vzdělání a profesních zkušeností, aby představovaly různé názory a zkušenosti. Za další pozitivní způsob, jímž lze podpořit rozmanitost, lze považovat zastoupení zaměstnanců ve vedoucích orgánech, jelikož dodává klíčovou perspektivu a zajišťuje skutečnou znalost vnitřního fungování podniků. Různorodost by tedy měla být jedním z kritérií pro složení vedoucích orgánů. Různorodost by též měla být obecněji zohledněna v náborové politice podniků. Taková politika by měla například motivovat podniky k tomu, aby kandidáty vybíraly z užších seznamů zahrnujících obě pohlaví. V zájmu soudržného přístupu ke správě a řízení společnosti je vhodné co nejvíce sladit požadavky na investiční podniky s požadavky uvedenými ve směrnici 2013/36/EU.

(54)

Aby bylo možné účinně dohlížet na činnosti investičních podniků, regulovaných trhů a poskytovatelů služeb hlášení údajů a kontrolovat je, měl by být vedoucí orgán odpovědný a postižitelný za celkovou strategii podniku s přihlédnutím k obchodní činnosti podniku a rizikovému profilu. Vedoucí orgán by měl převzít jasné povinnosti v rámci celého chodu podniku, v oblasti určení a vymezení strategických cílů, strategie v oblasti rizik, vnitřní správy a řízení podniku, schválení jeho vnitřní organizace, včetně kritérií pro výběr a odbornou přípravu personálu, účinného dohledu nad vrcholným vedením, jakož i určení celkové politiky, kterou se řídí poskytování služeb a výkon činností, včetně odměňování prodejců a schvalování nových produktů k distribuci zákazníkům. Pravidelné sledování a posuzování strategických cílů podniků, jejich vnitřní organizace a politik pro poskytování služeb a výkon činností by mělo zajistit, aby byly podniky stále řádně a obezřetně vedeny v zájmu integrity trhů a ochrany investorů. Kombinování příliš velkého počtu funkcí člena vedoucího orgánu současně by mu neumožnilo věnovat dostatečný čas své dozorčí roli.

Proto je třeba omezit počet funkcí, které může člen vedoucího orgánu instituce zastávat současně v různých subjektech. Pro účely uplatňování tohoto omezení by však nemělo být přihlíženo k funkci člena ve vedoucím orgánu organizací, které nesledují převážně obchodní cíle, jako jsou neziskové nebo charitativní organizace.

(55)

V členských státech se používají různé struktury správy a řízení. Ve většině případů se jedná o monistickou či dualistickou strukturu orgánů. Účelem definic použitých v této směrnici je, aby zahrnovaly všechny existující struktury, aniž by některou z nich upřednostňovaly. Mají pouze posloužit ke stanovení pravidel zaměřených na dosažení konkrétního výsledku bez ohledu na vnitrostátní právo obchodních společností, jemuž instituce v jednotlivých členských státech podléhají. Tyto definice proto nemají vliv na obecné vymezení pravomocí podle vnitrostátního práva obchodních společností.

(56)

Rozšiřující se spektrum činností, které mnohé investiční podniky vykonávají současně, zvyšuje potenciál vzniku střetů zájmů mezi různými činnostmi a zájmy zákazníků. Je proto nutné stanovit pravidla k zajištění toho, aby takové střety nepříznivě neovlivnily zájmy zákazníků. Podniky mají povinnost přijmout účinná opatření k zjištění, zamezení nebo řízení střetů zájmů a maximálnímu zmírnění potenciálního dopadu těchto rizik. Pokud však určité zbytkové riziko, které by mohlo být na úkor zájmů zákazníka, i přesto přetrvává, měly by být zákazníkovi před provedením obchodu jeho jménem jasně sděleny informace o obecné povaze nebo zdrojích střetů zájmů zákazníka a o opatřeních přijatých ke zmírnění těchto rizik.

(57)

Směrnice Komise 2006/73/ES (25) umožňuje členským státům v souvislosti s organizačními požadavky na investiční podniky požadovat, aby podniky zaznamenávaly telefonní hovory nebo elektronickou komunikaci zahrnující pokyny zákazníků. Zaznamenávání telefonních hovorů nebo elektronické komunikace zahrnující pokyny zákazníků je v souladu s Listinou základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“) a je odůvodněno v zájmu posílení ochrany investorů, lepšího dohledu nad trhem a vyšší právní jistoty ve prospěch investičních podniků a jejich zákazníků. Důležitost těchto záznamů je uvedena rovněž v technickém doporučení, které Komisi dne 29. července 2010 vydal Evropský výbor regulátorů trhů s cennými papíry. Tyto záznamy by měly zajistit doklady umožňující prokázat podmínky veškerých pokynů zadaných zákazníky a jejich korespondenci v souvislosti s obchody provedenými investičními podniky, jakož i odhalit jakékoli jednání, které může být relevantní z hlediska zneužívání trhu, včetně případů, kdy podniky obchodují na vlastní účet.

K tomuto účelu jsou potřebné záznamy všech hovorů s účastí zástupců podniku, pokud tento podnik jedná nebo hodlá jednat na vlastní účet. Pokud zákazníci sdělují své pokyny jinými prostředky než telefonicky, měla by být tato komunikace zaznamenána na trvalých nosičích dat, jako jsou listovní zásilky, fax, elektronická pošta nebo dokumentace pokynů zákazníků pořizovaná na jednáních. Obsah příslušného osobního hovoru se zákazníkem by mohl být zaznamenán například prostřednictvím písemného zápisu nebo písemné zprávy. Tyto pokyny by měly být považovány za rovnocenné telefonickým pokynům. Pokud je z osobního hovoru se zákazníkem pořízen písemný zápis, měly by členské státy zajistit nezbytné záruky, aby zákazníci nebyli znevýhodněni v důsledku nepřesného záznamu komunikace mezi stranami. Tyto záruky by neměly předpokládat, že zákazník přebírá zodpovědnost.

K zajištění právní jistoty co do rozsahu této povinnosti je vhodné uplatnit tuto povinnost na veškeré zařízení, jež podnik poskytuje nebo jehož používání je investičním podnikem povoleno, a stanovit, aby investiční podniky učinily přiměřené kroky k zajištění toho, aby ve vztahu k obchodům nebylo používáno žádné soukromé zařízení. Tyto záznamy by měly být příslušným orgánům k dispozici při plnění jejich úkolů v oblasti dohledu a při provádění donucovacích opatření podle této směrnice a podle nařízení (EU) č. 600/2014, nařízení (EU) č. 596/2014, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/57/EU (26), tak aby příslušné orgány mohly určit jednání, jež není v souladu s právním rámcem pro činnost investičních podniků. Tyto záznamy by měly být také k dispozici investičním podnikům a zákazníkům, aby bylo možné prokázat vývoj jejich vztahu, pokud jde o pokyny předané zákazníky a obchody provedené podniky. Z těchto důvodů je vhodné v této směrnici stanovit zásady obecného režimu týkajícího se zaznamenávání telefonních hovorů nebo elektronické komunikace zahrnujících pokyny zákazníků.

(58)

V souladu se závěry Rady z června 2009 o posílení finančního dohledu Unie a s cílem přispět k vytvoření jednotného souboru pravidel pro finanční trhy v Unii a k dalšímu vývoji rovných podmínek pro členské státy a účastníky trhu, zvýšit ochranu investorů a zlepšit dohled a vymáhání povinností se Unie zavázala podle potřeby omezit diskreční pravomoci členských států stanovené v právních předpisech Unie v oblasti finančních služeb na nejnižší možnou míru. Kromě toho, že se touto směrnicí zavádí společný režim pro zaznamenávání telefonních hovorů a elektronické komunikace zahrnující pokyny zákazníků, je vhodné omezit možnost příslušných orgánů přenést v určitých případech úkoly v oblasti dohledu na jiný subjekt a rovněž i omezit diskreční pravomoci v oblasti požadavků vztahujících se na vázané zástupce a podávání zpráv pobočkami.

(59)

V posledním desetiletí dosáhla technologie obchodování značného rozvoje a je nyní účastníky trhu hojně využívána. Mnoho účastníků trhu nyní využívá algoritmické obchodování, při němž počítačový algoritmus automaticky určuje aspekty pokynu, a to s minimálním lidským zásahem nebo zcela bez něj. Je třeba regulovat rizika pocházející z algoritmického obchodování. Používání algoritmů v poobchodním zpracování provedených obchodů však nepředstavuje algoritmické obchodování. Investiční podnik, který se zabývá algoritmickým obchodováním sledujícím určitou strategii tvorby trhu, by měl tuto činnost tvorby trhu vykonávat nepřetržitě během stanovené části doby obchodování obchodního systému. V regulačních technických normách by mělo být upřesněno, co představuje stanovenou část doby obchodování obchodního systému, a současně zajištěno, že takto stanovená část tvoří významnou část celkové doby obchodování, a to při zohlednění likvidity, rozsahu a povahy konkrétního trhu a vlastností obchodovaného finančního nástroje.

(60)

Investiční podnik, který se zabývá algoritmickým obchodováním sledujícím určitou strategii tvorby trhu, by měl mít zavedeny vhodné systémy a kontroly této činnosti. Tato činnost by měla být chápána způsobem specifickým vzhledem k jejímu kontextu a účelu. Definice takové činnosti je proto nezávislá na definicích, jako je definice „činností v rámci tvorby trhu“ obsažená v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 236/2012 (27).

(61)

Zvláštní formou algoritmického obchodování je algoritmické obchodování s vysokou frekvencí, při němž obchodní systém vysokou rychlostí analyzuje data nebo signály trhu a v reakci na tuto analýzu poté ve velmi krátké době zašle nebo aktualizuje velký počet pokynů. Algoritmické obchodování s vysokou frekvencí může zejména obsahovat takové prvky, jako jsou například iniciace pokynu, jeho vytvoření, směrování a provedení, které jsou určeny systémem bez lidského zásahu pro každý jednotlivý obchod nebo pokyn, krátký časový rámec pro stanovení a likvidaci pozic, vysoký denní obrat portfolia, vysoký poměr pokynů vůči obchodům během dne a zakončení obchodního dne na neutrální pozici nebo v její blízkosti. Algoritmické obchodování s vysokou frekvencí se vyznačuje mimo jiné vysokým počtem zpráv během dne, jež zahrnují pokyny, kotace nebo zrušení. Při určování toho, co představuje vysoký počet zpráv během dne, je třeba zohlednit totožnost skutečného zákazníka, délku doby sledování, srovnání s celkovou činností na trhu během daného období a relativní koncentraci nebo roztříštěnost činnosti. Algoritmické obchodování s vysokou frekvencí obvykle provádějí obchodníci za použití svého vlastního kapitálu a spíše než o samostatnou strategii se obvykle jedná o použití propracované technologie k provedení tradičnějších obchodních strategií, jako je tvorba trhu nebo arbitráž.

(62)

Technický pokrok umožnil vysokofrekvenční obchodování a vývoj obchodních modelů. Vysokofrekvenční obchodování je usnadněno společným umístěním zařízení účastníků trhu v těsné fyzické blízkosti systému pro párování prodejních a kupních pokynů obchodního systému. S cílem zajistit řádné a spravedlivé obchodní podmínky je nezbytné požadovat, aby obchodní systémy poskytovaly tyto služby společného umístění nediskriminačním, spravedlivým a transparentním způsobem. Používání technologie obchodování zvýšilo rychlost, objem a složitost obchodů uzavíraných investory. Díky této technologii mohli účastníci trhu rovněž usnadnit svým zákazníkům přímý elektronický přístup na trhy prostřednictvím svých obchodních systémů, prostřednictvím přímého tržního přístupu nebo sponzorovaného přístupu. Obchodní technologie přinesla trhu a účastníkům trhu obecné výhody v podobě například širší účasti na trzích, vyšší likvidity, nižších rozpětí, nižší krátkodobé volatility a možností pro zákazníky, jak dosáhnout lepšího provádění svých pokynů. Tato technologie však s sebou přináší i řadu potenciálních rizik, jako je zvýšené riziko přetížení provozních systémů obchodních systémů z důvodu velkých objemů pokynů, rizika algoritmického obchodování vedoucího ke vzniku duplicitních nebo chybných pokynů či jiných chyb, které mohou narušit řádné fungování trhu.

Kromě toho hrozí riziko neadekvátní reakce algoritmických obchodních systémů na jiné události na trhu, což může zhoršit volatilitu, existoval-li na trhu již dříve nějaký problém. Algoritmické obchodování nebo způsoby algoritmického obchodování s vysokou frekvencí mohou, stejně jako každý jiný druh obchodování, být náchylné k některým formám jednání zakázaným nařízením (EU) č. 596/2014. Vysokofrekvenční obchodování může také kvůli informační výhodě poskytované vysokofrekvenčním obchodníkům vést investory k tomu, že se rozhodnou obchodovat v obchodních systémech, v nichž se mohou vysokofrekvenčním obchodníkům vyhnout. Je vhodné podrobit způsoby algoritmického obchodování s vysokou frekvencí, které jsou založeny na určitých specifických charakteristikách, zvláštnímu regulačnímu dohledu. Přestože se jedná zejména o metody, které jsou založeny na obchodování na vlastní účet, měl by se tento dohled uplatňovat také tehdy, kdy je používání této metody strukturováno tak, aby k němu nedocházelo na vlastní účet.

(63)

Tato potenciální rizika plynoucí z vyššího používání technologie lze nejlépe zmírnit kombinací opatření a zvláštních kontrol rizik, které se zaměřují na podniky zapojené do algoritmického obchodování nebo algoritmického obchodování s vysokou frekvencí, které poskytují přímý elektronický přístup a dalších opatření zaměřených na organizátory obchodních systémů, do kterých takové podniky vstupují. S cílem posílit odolnost trhů a zohlednit nové technologie obchodování by tato opatření měla odrážet a dodržovat obecné technické pokyny vydané Evropským orgánem dohledu (Evropský orgán pro cenné papíry a trhy) zřízeným nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 (28) (dále jen „ESMA“ nebo „orgán ESMA“) v únoru 2012 o systémech a kontrolách v prostředí automatizovaného obchodování pro obchodní platformy, investiční podniky a příslušné orgány (ESMA/2012/122). Je žádoucí zajistit, aby všechny podniky zabývající se algoritmickým obchodováním s vysokou frekvencí měly povolení. Toto povolení by mělo zajistit, že podniky podléhají organizačním požadavkům podle této směrnice a je nad nimi vykonáván řádný dohled. Podniky, jež mají povolení, nad nimiž je vykonáván dohled podle právních předpisů Unie upravujících finanční sektor a jež se zabývají algoritmickým obchodováním nebo způsobem algoritmického obchodování s vysokou frekvencí, přestože jsou z oblasti působnosti této směrnice vyňaty, by neměly mít povinnost získat povolení podle této směrnice a měly by pouze podléhat opatřením a kontrolám zaměřeným na řešení specifického rizika vyplývajícího z těchto typů obchodování. V tomto ohledu by orgán ESMA měl hrát významnou koordinační úlohu a stanovit přiměřený krok kotace, aby se tak zajistilo řádné fungování trhů na úrovni Unie.

(64)

Investiční podniky i obchodní systémy by měly přijmout důkladná opatření k zajištění toho, aby algoritmické obchodování a způsoby algoritmického obchodování s vysokou frekvencí nevedly k narušení trhu a nemohly být zneužity. Obchodní systémy by měly rovněž zajistit, aby jejich obchodní systémy byly odolné a byly řádně přezkoušeny, aby byly schopny zvládat zvýšené toky pokynů nebo napjatou situaci na trhu, a aby v nich byly zavedeny přerušovací mechanismy, které obchodování dočasně zastaví nebo omezí, dojde-li k náhlým nečekaným pohybům cen.

(65)

Je rovněž nezbytné zajistit, aby struktury poplatků, jež stanoví obchodní systémy, byly transparentní, nediskriminační a spravedlivé a aby nebyly strukturovány tak, že by podporovaly podmínky narušující řádné fungování trhu. Je proto vhodné, aby obchodní systémy mohly upravit své poplatky za zrušené pokyny v závislosti na době, po kterou byl pokyn zachován, a stanovit výši poplatků pro jednotlivé finanční nástroje, na něž se uplatňují. Aby zohlednily zvýšenou zátěž systému, která ne vždy prospívá ostatním účastníkům trhu, měly by mít členské státy možnost povolit obchodním systémům, aby stanovily vyšší poplatky za pokyny, které jsou posléze zrušeny, nebo vyšší poplatky účastníkům, kteří zadali vysoký podíl zrušených pokynů, nebo účastníkům používajícím způsob algoritmického obchodování s vysokou frekvencí.

(66)

Kromě opatření souvisejících se způsoby algoritmického obchodování a algoritmického obchodování s vysokou frekvencí je vhodné zakázat přímý elektronický přístup, který investiční podniky poskytují svým zákazníkům, pokud pro takový přístup nejsou stanoveny řádné systémy a kontroly. Bez ohledu na formu přímého elektronického přístupu by podniky poskytující tento přístup měly posuzovat a přezkoumávat, zda je vhodné, aby zákazníci používali tuto službu, a zajišťovat, aby používání služby podléhalo kontrolám rizik a aby tyto podniky nadále nesly odpovědnost za obchodování, které zákazníci na základě používání jejich systémů nebo s použitím jejich obchodních kódů provedou. Je vhodné, aby podrobné organizační požadavky týkající se těchto nových forem obchodování byly podrobněji stanoveny v regulačních technických normách. Díky tomu by mělo být možné požadavky v případě nutnosti měnit, aby se zohlednily další inovace a vývoj v této oblasti.

(67)

Je nezbytné, aby byly všechny pokyny vytvořené prostřednictvím algoritmického obchodování označovány s cílem zajistit účinný dohled a umožnit příslušným orgánům přijmout včas vhodná opatření proti chybným nebo nepoctivým algoritmickým strategiím. Na základě označení by měly být příslušné orgány schopny určit a rozlišit pokyny pocházející z různých algoritmů a účinně rekonstruovat a vyhodnotit strategie, které algoritmičtí obchodníci používají. Tím by se mělo omezit riziko, že bude přiřazení pokynů k určité algoritmické strategii a obchodníkovi nejednoznačné. Díky označování mohou příslušné orgány fakticky a účinně zareagovat na strategie algoritmického obchodování, které jednají zneužívajícím způsobem nebo představují rizika ohrožující řádné fungování trhů.

(68)

Aby se zajistila integrita trhu s ohledem na vývoj technologií na finančních trzích, měl by orgán ESMA pravidelně konzultovat s vnitrostátními odborníky novinky v oblasti technologií obchodování včetně vysokofrekvenčního obchodování a nových postupů, které by mohly představovat zneužívání trhu, s cílem identifikovat a podporovat účinné strategie předcházení a řešení tohoto zneužívání.

(69)

V Unii funguje v současné době mnoho obchodních systémů, z nichž řada obchoduje se stejnými finančními nástroji. Za účelem řešení potenciálních rizik ohrožujících zájmy investorů je nutné formalizovat a dále koordinovat postupy zabývající se důsledky pro obchodování v jiných obchodních systémech, pokud se určitý investiční podnik nebo organizátor trhu provozující obchodní systém rozhodne pozastavit obchodování s nějakým finančním nástrojem nebo daný nástroj z obchodování stáhnout. V zájmu právní jistoty a vhodného řešení střetů zájmů v případě rozhodnutí o pozastavení obchodování s finančními nástroji nebo stažení finančních nástrojů z obchodování by mělo být zajištěno, že pokud určitý investiční podnik nebo organizátor trhu provozující obchodní systém zastaví obchodování v důsledku toho, že nejsou dodržována jeho pravidla, ostatní toto rozhodnutí následují, pokud tak příslušné orgány za ně odpovědné rozhodnou, ledaže pokračování obchodování lze odůvodnit mimořádnými okolnostmi. Dále je nutno formalizovat a zlepšit výměnu informací a spolupráci mezi příslušnými orgány, pokud jde o pozastavení obchodování s finančními nástroji v určitém obchodním systému a jejich stažení z obchodování v určitém obchodním systému. Tato opatření by měla být uplatňována tak, aby zabránila obchodním systémům využívat k obchodním účelům informace předávané v souvislosti s pozastavením obchodování s finančním nástrojem nebo stažením finančního nástroje z obchodování.

(70)

Na finančních trzích začalo aktivně působit více investorů, kterým se nabízí komplexnější a širší soubor služeb a nástrojů; vzhledem k tomuto vývoji je proto nutné stanovit stupeň harmonizace, aby byla investorům poskytnuta vysoká úroveň ochrany v celé Unii. V době přijetí směrnice 2004/39/ES bylo v důsledku rostoucí závislosti investorů na individuálních doporučeních nutno zařadit poskytování investičního poradenství mezi investiční služby vyžadující povolení a podléhající zvláštním pravidlům pro výkon činnosti. Vzhledem k pokračující důležitosti individuálních doporučení zákazníkům a rostoucí komplexnosti služeb a nástrojů je nutné posílit pravidla pro výkon činnosti v zájmu zvýšení ochrany investorů.

(71)

Členské státy by měly zajistit, aby investiční podniky jednaly v souladu s nejlepším zájmem svých zákazníků a plnily své povinnosti podle této směrnice. Investiční podniky by měly proto rozumět vlastnostem nabízených nebo doporučovaných finančních nástrojů a měly by vytvářet a přezkoumávat účinné politiky a opatření k identifikaci kategorií zákazníků, kterým budou poskytovat produkty a služby. Členské státy by měly zajistit, aby investiční podniky, které vytvářejí finanční nástroje, zajistily, aby tyto produkty byly vytvořeny tak, aby odpovídaly potřebám určeného cílového trhu konečných zákazníků v příslušné kategorii zákazníků, přijaly přiměřené kroky k zajištění toho, že finanční nástroje budou distribuovány na určeném cílovém trhu a pravidelně přezkoumávaly identifikaci cílového trhu a výkonnost produktů, které nabízejí. Investiční podniky, které zákazníkům nabízejí nebo doporučují finanční nástroje, jež nevytvořily, by rovněž měly mít zavedeny vhodné systémy pro získání a pochopení relevantních informací týkajících se postupu schválení produktu, včetně určeného cílového trhu a vlastností produktu, který nabízejí nebo doporučují. Tato povinnost platí bez ohledu na posouzení přiměřenosti nebo vhodnosti, které následně provádějí investiční podniky v rámci poskytování investičních služeb každému zákazníkovi na základě jeho osobních potřeb, vlastností a cílů.

Aby se zajistilo, že finanční nástroje jsou nabízeny nebo doporučovány pouze v zájmu zákazníka, měly by investiční podniky nabízející nebo doporučující produkt vytvořený podniky, na něž se nevztahují požadavky na řízení produktů stanovené touto směrnicí, nebo podniky ze třetí země rovněž mít vhodné systémy pro získání dostatečných informací o těchto finančních nástrojích.

(72)

Aby měli investoři k dispozici všechny relevantní informace, je vhodné požadovat, aby investiční podniky poskytující investiční poradenství sdělily náklady na poradenství, objasnily základ poradenství, které poskytují, zejména rozsah produktů, který při poskytování osobních doporučení zákazníkům zvažují, zda poskytují investiční poradenství nezávisle a zda zákazníkům poskytují pravidelné hodnocení vhodnosti finančních nástrojů, které jim doporučily. Dále je vhodné požadovat, aby investiční podniky svým zákazníkům vysvětlily důvody poradenství, které jim poskytují.

(73)

S cílem podrobněji vymezit regulační rámec pro poskytování investičního poradenství a současně ponechat investičním podnikům a zákazníkům možnost volby je vhodné stanovit podmínky poskytování této služby, pokud podniky informují zákazníky o tom, že služba je poskytována nezávisle. Je-li poradenství poskytováno nezávisle, mělo by být před poskytnutím osobního doporučení posouzeno dostatečně široké spektrum produktů od různých poskytovatelů produktů. Poradce nemusí nezbytně posuzovat investiční produkty, které jsou na trhu dostupné u všech poskytovatelů nebo emitentů produktů. Spektrum finančních nástrojů by ale nemělo být omezeno pouze na finanční nástroje vydávané nebo poskytované subjekty, které mají s investičním podnikem úzké propojení nebo jiné právní nebo hospodářské vztahy, například smluvní, jež jsou tak těsné, že představují riziko narušení nezávislosti poskytovaného poradenství.

(74)

Aby byla posílena ochrana investorů a aby byli zákazníci se službou, která je jim poskytována, lépe obeznámeni, je rovněž vhodné dále omezit možnost podniků, které poskytují investiční poradenství nezávisle a poskytují službu správy portfolia, přijímat a ponechávat si poplatky, provize nebo jiné peněžní či nepeněžní výhody od třetích stran, a zejména od emitentů nebo poskytovatelů produktů. To znamená, že veškeré poplatky, provize nebo jiné peněžní a nepeněžní výhody od třetích stran musí být v úplnosti vráceny zákazníkovi ihned poté, co je podnik obdrží, a podnik nesmí odečítat platby třetích stran od poplatků, které zákazník dluží podniku. Zákazník by měl být přesně a případně pravidelně informován o veškerých poplatcích, provizích a výhodách, které podnik obdržel v souvislosti s investiční službou poskytovanou a předanou zákazníkovi. Podniky poskytující nezávislé poradenství nebo správu portfolia by rovněž měly v rámci svých organizačních požadavků stanovit politiku s cílem zajistit, aby obdržené platby třetích stran byly přiděleny a předány zákazníkům. Povoleny by měly být pouze drobné nepeněžní výhody pod podmínkou, že zákazník je o těchto výhodách jasně informován, že tyto výhody mohou zvýšit kvalitu poskytované služby a že nemohou být považovány za výhody narušující schopnost investičních podniků jednat v nejlepším zájmu svých zákazníků.

(75)

Při nezávislém poskytování služeb investičního poradenství a služeb správy portfolia by měly být poplatky, provize nebo nepeněžní výhody vyplácené nebo poskytované osobě jménem zákazníků povoleny, pouze pokud si je daná osoba vědoma toho, že tyto platby jsou prováděny jejím jménem a že částky a četnost plateb jsou stanoveny dohodou mezi zákazníkem a investičním podnikem a nejsou stanoveny třetí stranou. Tento požadavek je splněn v případě, že zákazník uhradí fakturu podniku přímo, nebo je tato faktura uhrazena nezávislou třetí stranou, která není nijak spojena s investičním podnikem, pokud jde o investiční službu poskytnutou zákazníkovi, a jedná pouze na základě instrukce zákazníka, a v případě, že zákazník sjedná poplatek za službu poskytnutou investičním podnikem a tento poplatek uhradí. Tak je tomu obecně u účetních či právníků, kteří jednají na základě jednoznačné instrukce zákazníka k provedení úhrady, nebo v případech, kdy daná osoba jedná jako pouhý prostředník platby.

(76)

Tato směrnice stanoví podmínky a postupy, které musí členské státy dodržet, pokud mají v úmyslu uložit další požadavky. K těmto požadavkům může patřit zákaz nebo další omezení nabízení či přijímání poplatků, provizí nebo jiných peněžních a nepeněžních výhod hrazených či poskytnutých třetí stranou nebo osobou jednající jménem třetí strany v souvislosti s poskytnutím služby zákazníkům.

(77)

Pro větší ochranu spotřebitelů je rovněž vhodné zajistit, aby investiční podniky neodměňovaly nebo neposuzovaly výkon svých zaměstnanců způsobem, který by byl v rozporu s povinností podniku jednat v nejlepším zájmu svých zákazníků, například prostřednictvím odměn, prodejních cílů nebo jiných nástrojů, které motivují k doporučení nebo prodeji určitého finančního nástroje v případě, že by jiný produkt mohl potřebám zákazníka vyhovovat lépe.

(78)

Pokud jsou dostatečné informace o nákladech a souvisejících poplatcích nebo o rizicích spojených s finančním nástrojem samotným poskytnuty v souladu s jinými právními předpisy Unie, měly by být tyto informace považovány za vhodné pro účely informování zákazníků v souladu s touto směrnicí. Investiční podniky nebo úvěrové instituce, které distribuují daný finanční nástroj, by však měly rovněž informovat své zákazníky o veškerých dalších nákladech a souvisejících poplatcích spojených s poskytováním investičních služeb ve vztahu k tomuto finančnímu nástroji.

(79)

Vzhledem ke složitosti investičních produktů a jejich neustálé inovaci je také důležité zajistit, aby pracovníci, kteří poskytují poradenství o investičních produktech nebo tyto nástroje prodávají neprofesionálním zákazníkům, měli náležitou úroveň znalostí a způsobilosti ve vztahu k nabízeným produktům. Investiční podniky by měly svým zaměstnancům poskytnout dostatek času a zdrojů, aby mohli těchto znalostí a způsobilosti dosáhnout a uplatňovat je při poskytování služeb zákazníkům.

(80)

Investiční podniky mohou poskytovat investiční služby, které spočívají pouze v provádění, přijímání a předávání pokynů zákazníků, aniž by musely získat informace o znalostech a zkušenostech zákazníka potřebné k posouzení vhodnosti služby nebo finančního nástroje pro zákazníka. Jelikož tyto služby vedou k významnému snížení ochrany zákazníků, je vhodné zlepšit podmínky jejich poskytování. Především je vhodné vyloučit možnost poskytování těchto služeb ve spojení s doplňkovou službou, která spočívá v poskytování úvěrů nebo půjček investorům, aby mohli provádět obchody, do nichž je investiční podnik zapojen, neboť tato praxe zvyšuje složitost obchodů a znesnadňuje porozumění souvisejícím rizikům. Je rovněž vhodné lépe definovat kritéria pro výběr finančních nástrojů, jichž by se měly tyto služby týkat, aby se vyloučily určité finanční nástroje, včetně těch, které zahrnují derivát nebo obsahují strukturu, která zákazníkovi ztěžuje porozumění souvisejícímu riziku, akcií podniků, které nejsou subjekty kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP), a strukturovaných SKIPCP podle čl. 36 odst. 1 druhého pododstavce nařízení Komise (EU) č. 583/2010 (29). Zacházením s určitými SKIPCP jako s komplexními produkty by neměly být dotčeny budoucí právní předpisy Unie vymezující rozsah těchto produktů a pravidla, jež se na ně vztahují.

(81)

Obvyklou strategií pro poskytovatele retailových finančních služeb v celé Unii je vázaný prodej. Může přinášet výhody neprofesionálním zákazníkům, zároveň však může představovat postupy, při nichž není zájem zákazníka dostatečně zohledněn. Například některé formy vázaného prodeje, především praktiky vázání produktů, kdy se dohromady v jednom balíčku prodávají dvě nebo více finančních služeb, přičemž alespoň jedna z těchto služeb není k dispozici samostatně, mohou narušovat hospodářskou soutěž a negativně ovlivňovat mobilitu zákazníků a jejich schopnost rozhodovat se na základě informací. Příkladem praktik vázání produktů může být nezbytnost otevření běžného účtu, je-li investiční služba poskytována neprofesionálnímu zákazníkovi. Ačkoli praktiky sdružování produktů, kdy se dohromady v jednom balíčku prodávají dvě nebo více finančních služeb, avšak každou ze služeb lze zakoupit rovněž samostatně, mohou hospodářskou soutěž také narušovat a negativně ovlivňovat mobilitu zákazníků a jejich schopnost rozhodovat se na základě informací, poskytují zákazníkovi alespoň možnost volby, a pravděpodobně tak představují menší riziko nedodržení povinností podle této směrnice investičními podniky. Používání takových praktik by mělo být důkladně posouzeno s cílem podpořit hospodářskou soutěž a možnost volby pro zákazníky.

(82)

Při poskytování investičního poradenství by měl investiční podnik v písemném prohlášení o vhodnosti upřesnit, jakým způsobem poskytnuté poradenství odpovídá preferencím, potřebám a dalším charakteristikám neprofesionálního zákazníka. Toto prohlášení by mělo být poskytnuto na trvalém nosiči dat včetně elektronické podoby. Odpovědnost za provedení posouzení vhodnosti a poskytnutí pravdivé zprávy o vhodnosti zákazníkovi nese investiční podnik, přičemž by měly být zavedeny náležité záruky, které zajistí, aby zákazník neutrpěl ztrátu v důsledku zprávy prezentující nepravdivě nebo nečestně osobní doporučení, včetně informace, v jakém smyslu je vydané doporučení pro zákazníka vhodné a jaké jsou nevýhody doporučeného postupu.

(83)

Při určování toho, co představuje poskytnutí informací v dostatečném předstihu před koncem lhůty stanovené v této směrnici, by měl investiční podnik s přihlédnutím k naléhavosti situace zohlednit skutečnost, že zákazník před přijetím investičního rozhodnutí potřebuje dostatečný čas k pročtení a pochopení těchto informací. K posouzení poskytnutých informací o složitém nebo neznámém produktu či službě nebo o produktu či službě, s nimiž zákazník nemá zkušenost, bude zákazník pravděpodobně potřebovat více času než v případě, že posuzuje produkt či službu, jež jsou jednodušší nebo známější nebo s nimiž má významnou předchozí zkušenost.

(84)

Nic v této směrnici by nemělo zavazovat investiční podniky k okamžitému a souběžnému poskytnutí všech požadovaných informací o investičním podniku, finančních nástrojích, nákladech a souvisejících poplatcích nebo informací o ochraně finančních nástrojů či peněžních prostředků zákazníka, pokud investiční podniky plní obecnou povinnost poskytovat příslušné informace v dostatečném předstihu před koncem lhůty stanovené v této směrnici. Žádné ustanovení této směrnice nezavazuje podniky k poskytování informací buď samostatně, nebo v rámci dohody se zákazníkem, pokud jsou informace zákazníkovi sděleny v dostatečném předstihu před poskytnutím služby.

(85)

Služba by se měla považovat za poskytovanou z podnětu zákazníka, pokud ji zákazník nepožaduje v reakci na sdělení podniku nebo jménem podniku, které je na daného zákazníka osobně zaměřeno a které obsahuje výzvu nebo se jej snaží ovlivnit v souvislosti s určitým finančním nástrojem nebo určitým obchodem. Službu lze považovat za poskytovanou z podnětu zákazníka i tehdy, pokud ji zákazník požaduje na základě jakéhokoli sdělení, které jakýmkoli způsobem propaguje nebo nabízí finanční nástroje a které je svou povahou obecné a určené veřejnosti či širší skupině nebo kategorii zákazníků nebo potenciálních zákazníků.

(86)

Jedním z cílů této směrnice je ochrana investorů. Opatření na ochranu investorů by měla být přizpůsobena specifickým rysům každé kategorie investorů (neprofesionální, profesionální a protistrany). S cílem posílit regulační rámec platný pro poskytování služeb bez ohledu na kategorii dotčených zákazníků je však vhodné zdůraznit, že zásady čestného, spravedlivého a profesionálního jednání a povinnost chovat se korektně, vyjadřovat se jasně a nepodávat klamné informace platí ve vztahu s každým zákazníkem.

(87)

Jako možné alternativy nebo náhrady finančních nástrojů podle této směrnice jsou zákazníkům často předkládány investiční pojistné smlouvy. V zájmu zajištění jednotné ochrany neprofesionálních zákazníků a rovných podmínek u podobných produktů je důležité, aby investiční produkty na bázi pojištění podléhaly náležitým požadavkům. Vzhledem k tomu, že požadavky na ochranu investorů stanovené v této směrnici by proto měly být stejným dílem uplatňovány i na investice v rámci pojistných smluv, je s ohledem na rozdílnou strukturu trhu a vlastnosti těchto produktů vhodnější, aby byly podrobné požadavky stanoveny v rámci probíhající revize směrnice 2002/92/ES než v této směrnici. Budoucí právní předpisy Unie upravující činnost zprostředkovatelů pojištění a pojišťoven by měly proto řádně zajistit jednotný regulační přístup k distribuci různých finančních produktů, které uspokojují podobné potřeby investorů, a proto z hlediska ochrany investorů představují srovnatelné problémy. Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění), zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010 (30) (dále jen „EIOPA“), a ESMA by měly ve vzájemné součinnosti zajistit co nejvyšší jednotnost při uplatňování pravidel pro obchodování s těmito investičními produkty. Tyto nové požadavky týkající se investičních produktů na bázi pojištění by měly být stanoveny ve směrnici 2002/92/ES.

(88)

Směrnice 2002/92/ES by měla být upravena tak, aby se sjednotila pravidla týkající se střetů zájmů, obecných zásad a poskytování informací zákazníkům a aby členské státy mohly stanovit omezení pro odměňování zprostředkovatelů pojištění.

(89)

Z působnosti této směrnice by měly být vyloučeny investiční produkty na bázi pojištění, které nenabízejí investiční příležitosti, a vklady, které jsou vystaveny pouze úrokovým sazbám. Z oblasti působnosti této směrnice by měly být s ohledem na svá specifika a cíle vyloučeny individuální a zaměstnanecké penzijní produkty, jejichž hlavním účelem je poskytovat investorům příjem v důchodu.

(90)

Odchylně od zásady povolování, dohledu a vymáhání povinností domovským členským státem u provozování poboček je vhodné, aby za vymáhání určitých povinností uvedených v této směrnici v souvislosti s podnikatelskými činnostmi prováděnými pobočkou na území, kde je umístěna, převzal odpovědnost příslušný orgán hostitelského členského státu, protože tento orgán je pobočce nejblíže a má lepší možnost odhalit případné porušení pravidel upravujících provoz pobočky a zasáhnout proti němu.

(91)

K zajištění toho, aby investiční podniky prováděly pokyny zákazníků za podmínek nejpříznivějších pro zákazníka, je nutné investičním podnikům uložit účinnou povinnost „nejlepšího způsobu provedení“. Tato povinnost by měla platit, pokud má podnik vůči zákazníkovi smluvní nebo zprostředkovatelské závazky.

(92)

Vzhledem k tomu, že v Unii je nyní k dispozici širší základna míst provádění, je vhodné rozšířit rámec nejlepšího způsobu provedení i na neprofesionální investory. Při uplatňování rámce nejlepšího způsobu provedení podle čl. 27 odst. 1 druhého a třetího pododstavce by měl být zohledněn technologický pokrok v oblasti sledování nejlepšího způsobu provedení.

(93)

Pro účely určení nejlepšího způsobu provedení při provádění pokynů neprofesionálních zákazníků by měly náklady provedení zahrnovat vlastní provize investičního podniku nebo poplatky účtované zákazníkovi pro omezené účely v případech, kdy je určitý pokyn schopno provést více míst uvedených v zásadách daného podniku pro provádění pokynů. V takových případech by se měly brát v potaz vlastní provize podniku a náklady na provedení pokynu na každém do úvahy připadajícím místě provedení s cílem posoudit a porovnat výsledek pro zákazníka, který by byl dosažen provedením pokynu na jednotlivých místech. Není však záměrem vyžadovat od podniku, aby porovnával dosažitelné výsledky pro zákazníka na základě jeho vlastních zásad provádění pokynů a jeho vlastních provizí a poplatků s výsledky, které by mohl pro téhož zákazníka dosáhnout jiný investiční podnik na základě odlišných zásad provádění pokynů či jiné skladby provizí či poplatků. Stejně tak není záměrem vyžadovat od podniku, aby porovnával rozdíly ve svých vlastních provizích, které vyplývají z rozdílné povahy služeb, jež podnik svým zákazníkům poskytuje.

(94)

Ustanovení této směrnice, která stanoví, že náklady na provedení by měly zahrnovat vlastní provize investičního podniku či poplatky účtované zákazníkovi za poskytování investiční služby, by se neměla použít pro účely určování toho, které obchodní systémy by měly být zahrnuty do zásad daného podniku pro provádění pokynů pro účely čl. 27 odst. 5 této směrnice.

(95)

Mělo by se mít za to, že investiční podnik stanoví skladbu a výši svých provizí způsobem, který nespravedlivě diskriminuje některá místa provádění, jestliže zákazníkům účtuje různé provize nebo marže za provedení na různých místech provádění a tento rozdíl neodráží skutečný rozdíl v nákladech, které podniku vznikají při provádění pokynů na těchto místech.

(96)

Za účelem posílení podmínek, za nichž investiční podniky plní svou povinnost provádět pokyny za podmínek nejvýhodnějších pro zákazníka v souladu s touto směrnicí, je vhodné požadovat, aby u finančních nástrojů, na něž se vztahuje obchodní povinnost podle článků 23 a 28 nařízení (EU) č. 600/2014, každý obchodní systém a systematický internalizátor a u dalších finančních nástrojů každé místo provádění zveřejňovali údaje o kvalitě provádění obchodů na jednotlivých místech.

(97)

Informace, které investiční podniky poskytují zákazníkům o svých zásadách provádění, jsou často obecné a standardní a neumožňují zákazníkům porozumět, jak bude pokyn proveden, a ověřit si, zda podnik plní svou povinnost provádět pokyny za podmínek nejvýhodnějších pro zákazníky. V zájmu posílení ochrany investorů je vhodné stanovit zásady týkající se informací, které investiční podniky poskytují svým zákazníkům o zásadách provádění, a požadovat, aby podniky každoročně zveřejňovaly pro každý druh finančních nástrojů pět nejlepších míst provádění, kde prováděly pokyny zákazníků v předchozím roce, a aby tyto informace a informace zveřejňované obchodními systémy o kvalitě provádění zohlednily ve svých zásadách nejlepšího způsobu provedení.

(98)

Při navazování obchodního vztahu se zákazníkem by měl mít investiční podnik možnost požádat zákazníka nebo potenciálního zákazníka, aby současně vydal souhlas se způsobem provádění pokynů i s tím, že jeho pokyny mohou být provedeny mimo obchodní systém.

(99)

Osoby, které poskytují investiční služby na účet více než jednoho investičního podniku, by neměly být považovány za vázané zástupce, ale za investiční podniky, pokud spadají do definice stanovené v této směrnici, s výjimkou určitých osob, které mohou být vyňaty.

(100)

Touto směrnicí by neměla být dotčena práva vázaných zástupců vykonávat činnosti spadající do oblasti působnosti jiných směrnic a související činnosti týkající se finančních služeb či produktů nespadajících do oblasti působnosti této směrnice, včetně činností vykonávaných na účet částí stejné finanční skupiny.

(101)

Tato směrnice by se neměla vztahovat na podmínky výkonu činnosti mimo prostory investičního podniku (přímý prodej).

(102)

Příslušné orgány členských států by neměly vydat nebo by měly odejmout registraci, pokud skutečně vykonávané činnosti jasně naznačují, že se vázaný zástupce rozhodl pro právní systém určitého členského státu jen proto, aby se vyhnul přísnějším normám platným v jiném členském státě, na jehož území hodlá vykonávat nebo kde vykonává větší část své činnosti.

(103)

Pro účely této směrnice by se způsobilé protistrany měly považovat za zákazníky.

(104)

Finanční krize odhalila omezené schopnosti profesionálních zákazníků odhadnout riziko svých investic. Zatímco by mělo být potvrzeno, že pravidla řízení obchodní činnosti je třeba uplatňovat v případě těch investorů, kteří ochranu nejvíce potřebují, je vhodné lépe přizpůsobit požadavky vztahující se na různé kategorie zákazníků. Proto je vhodné rozšířit některé povinnosti informování a oznamování na vztah se způsobilými protistranami. Příslušné požadavky by se měly týkat především ochrany finančních nástrojů a peněžních prostředků zákazníků a dále povinnosti informování a oznamování v souvislosti s komplexnějšími finančními nástroji a obchody. S cílem lépe stanovit klasifikaci obcí a místních veřejných orgánů je vhodné vyloučit je jednoznačně ze seznamu způsobilých protistran a zákazníků, kteří jsou považováni za profesionální, avšak ponechat jim nadále možnost požádat o zacházení jako se zákazníky profesionálními.

(105)

U obchodů prováděných mezi způsobilými protistranami by povinnost sdělovat limitní pokyny zákazníků měla platit pouze v případě, že protistrana investičnímu podniku výslovně zasílá limitní pokyn k provedení.

(106)

Členské státy by měly zajistit dodržování práva na ochranu osobních údajů v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES (31) a směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES (32), které upravují zpracování osobních údajů prováděné při uplatňování této směrnice. Zpracování osobních údajů prováděné orgánem ESMA při uplatňování této směrnice se řídí nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 45/2001 (33).

(107)

Všechny investiční podniky by měly mít stejnou příležitost vstoupit nebo mít přístup na regulované trhy v celé Unii. Bez ohledu na způsob, jakým jsou obchody v současné době v členských státech organizovány, je důležité zrušit technická a právní omezení přístupu na regulované trhy.

(108)

Aby bylo usnadněno dokončování přeshraničních obchodů, je vhodné stanovit, že investiční podniky mají přístup ke clearingovým systémům a systémům vypořádání v celé Unii bez ohledu na to, zda byly obchody uzavřeny prostřednictvím regulovaných trhů v dotyčném členském státě. Investiční podniky, které se chtějí přímo zapojit do systémů vypořádání v jiných členských státech, by měly splňovat provozní a obchodní požadavky členství a obezřetnostní opatření na podporu hladkého a řádného fungování finančních trhů.

(109)

Poskytování služeb podniky ze třetích zemí v Unii podléhá vnitrostátním režimům a požadavkům. Podniky povolené v souladu s nimi požívají práva volného pohybu služeb a práva usazování jen v těch členských státech, v nichž jsou usazeny. Pro případ, kdy se členský stát domnívá, že odpovídající úroveň ochrany jeho neprofesionálních zákazníků nebo neprofesionálních zákazníků, kteří požádali o to, aby s nimi bylo zacházeno jako s profesionálními zákazníky, lze zajistit zřízením pobočky podniku třetí země, je vhodné zavést minimální společný regulační rámec na úrovni Unie při dodržení požadavků vztahujících se na tyto pobočky a s ohledem na zásadu, že s podniky z třetích zemí by nemělo být zacházeno příznivěji než s podniky z Unie.

(110)

Při provádění této směrnice by měly členské státy náležitě zohledňovat doporučení Finančního akčního výboru (FATF) ohledně jurisdikcí, které mají strategické nedostatky v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu a na něž se vztahují protiopatření, nebo jurisdikcí se strategickými nedostatky v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu, které neučinily dostatečný pokrok směrem k odstranění těchto nedostatků nebo nepřikročily k plnění akčního plánu vypracovaného spolu s FATF za účelem odstranění těchto nedostatků.

(111)

Ustanovení této směrnice upravující poskytování investičních služeb nebo činností podniky ze třetích zemí v Unii by neměla omezit možnost, aby osoby usazené v Unii přijímaly investiční služby poskytované podnikem ze třetí země výhradně na svůj podnět. Pokud podnik ze třetí země poskytuje služby výhradně na podnět osoby usazené na území Unie, neměly by se tyto služby považovat za poskytované na území Unie. Pokud se podnik ze třetí země aktivně snaží získat v Unii zákazníky nebo potenciální zákazníky nebo v Unii propaguje či inzeruje investiční služby nebo činnosti spolu s doplňkovými službami, nemělo by se to považovat za službu poskytovanou výhradně na podnět zákazníka.

(112)

Povolení k provozování regulovaného trhu by mělo zahrnovat veškeré činnosti, které jsou přímo spojeny s oznámením, zpracováním, provedením, potvrzením a vykázáním pokynů od okamžiku přijetí těchto pokynů regulovaným trhem do okamžiku jejich předání k následnému dokončení, a dále činnosti spojené s přijetím finančních nástrojů k obchodování. Povolení by mělo zahrnovat i obchody uzavřené prostřednictvím určených tvůrců trhu jmenovaných regulovaným trhem, pokud se tyto obchody provádějí v rámci systémů regulovaného trhu a v souladu s pravidly, která tyto systémy upravují. Ne všechny obchody uzavřené členy nebo účastníky regulovaného trhu, mnohostranného obchodního systému či organizovaného obchodního systému musí být považovány za uzavřené v systémech regulovaného trhu, v mnohostranných obchodních systémech nebo v organizovaných obchodních systémech. Obchody, které členové nebo účastníci uzavírají dvoustranně a které nesplňují všechny požadavky stanovené pro regulovaný trh, mnohostranný obchodní systém či organizovaný obchodní systém touto směrnicí, by měly být pro účely definice systematického internalizátora považovány za obchody uzavřené mimo regulovaný trh, mnohostranný obchodní systém nebo organizovaný obchodní systém. V tom případě by povinnost investičních podniků zveřejňovat pevné kotace měla platit, pokud jsou splněny podmínky stanovené touto směrnicí a nařízením (EU) č. 600/2014.

(113)

Vzhledem k významu poskytování likvidity pro řádné a účinné fungování trhů by měly mít investiční podniky, které se zabývají algoritmickým obchodováním za účelem uskutečňování strategie tvorby trhu, uzavřeny písemné dohody s obchodními systémy, v nichž jsou stanoveny jejich povinnosti poskytovat trhu likviditu.

(114)

Nic v této směrnici by nemělo vyžadovat, aby příslušné orgány schvalovaly nebo posuzovaly obsah písemné dohody mezi regulovaným trhem a investičním podnikem, jež je vyžadována při účasti na režimu tvorby trhu. Ani jim v tom však nebrání, pokud je takové případné schválení nebo posuzování založeno pouze na dodržování povinností stanovených v článku 48 regulovanými trhy.

(115)

Poskytování služeb hlášení hlavních údajů o trhu, které jsou nezbytné k tomu, aby uživatelé mohli získat požadovaný přehled o obchodní činnosti na všech finančních trzích Unie a příslušné orgány dostávaly přesné a úplné informace o příslušných obchodech, by mělo podléhat povolení a regulaci k zajištění nezbytné úrovně kvality.

(116)

Zavedení schválených systémů pro uveřejňování informací by mělo vést ke zlepšení kvality informací o transparentnosti obchodování zveřejňovaných v mimoburzovním prostoru a významně přispět k zajištění toho, aby se takové údaje zveřejňovaly způsobem, který usnadní jejich konsolidaci s údaji zveřejňovanými obchodními systémy.

(117)

Nyní, kdy je zavedena struktura trhu, která umožňuje konkurenci mezi více obchodními systémy, je nutné, aby byla co nejdříve uvedena do provozu účinná a komplexní služba konsolidovaných obchodních informací. Zavedení komerčního řešení pro službu konsolidovaných obchodních informací u akcií a obdobných finančních nástrojů by mělo přispět k vytvoření integrovanějšího evropského trhu a usnadnit účastníkům trhu přístup ke konsolidovanému přehledu informací o transparentnosti obchodování, které jsou k dispozici. Plánované řešení je založeno na udělování povolení poskytovatelům, kteří pracují podle předem určených a kontrolovaných parametrů a kteří si vzájemně konkurují, aby dosahovali technicky co nejdokonaleji propracovaných a inovativních řešení, a přinášeli tak trhu co největší užitek a zajišťovali poskytování jednotných a správných údajů o trhu. Požadavkem, aby všichni poskytovatelé konsolidovaných obchodních informací konsolidovali údaje z veškerých schválených systémů pro uveřejňování informací a obchodních systémů, bude zajištěno, aby hospodářská soutěž byla založena na kvalitě služeb poskytovaných zákazníkům, a nikoli na šíři poskytovaných údajů. Je však vhodné stanovit, že v případě, že předpokládaný mechanismus nepovede k včasnému vytvoření účinné a komplexní služby konsolidovaných obchodních informací pro akcie a obdobné finanční nástroje, má být služba konsolidovaných obchodních informací vytvořena zadáním veřejné zakázky.

(118)

Vytvoření služby konsolidovaných obchodních informací pro jiné než akciové finanční nástroje se považuje za obtížnější než zavedení služby konsolidovaných obchodních informací pro akciové finanční nástroje a potenciální poskytovatelé by měli mít možnost získat s touto druhou službou zkušenosti předtím, než ji vytvoří. S cílem usnadnit řádné zřízení služby konsolidovaných obchodních informací pro jiné než akciové nástroje je proto vhodné stanovit pozdější datum nabytí účinnosti vnitrostátních opatření provádějících příslušná ustanovení. Nicméně je vhodné stanovit, že v případě, kdy předpokládaný mechanismus nepovede k včasnému vytvoření účinné a komplexní služby konsolidovaných obchodních informací pro jiné než akciové finanční nástroje, má být služba konsolidovaných obchodních informací vytvořena zadáním veřejné zakázky.

(119)

Při určování, pokud jde o jiné než akciové finanční nástroje, obchodních systémů a schválených systémů pro uveřejňování informací, jež musí být zahrnuty v informaci po proběhnutí obchodu a rozšířeny poskytovatelem konsolidovaných obchodních informací, by měl orgán ESMA zajistit, aby byl cíl spočívající ve zřízení integrovaného unijního trhu s těmito finančními nástroji dosažen, a dále zajistí, aby bylo ke schváleným systémům pro uveřejňování informací a obchodním systémům přistupováno bez diskriminace.

(120)

Právní předpisy Unie týkající se požadavků na vlastní kapitál by měly stanovit minimální kapitálové požadavky, které by měly regulované trhy plnit, aby získaly povolení, a přitom by se měla zohlednit specifická povaha rizik spojených s takovými trhy.

(121)

Organizátoři regulovaného trhu by měli rovněž být schopni v souladu s odpovídajícími ustanoveními této směrnice provozovat mnohostranný obchodní systém nebo organizovaný obchodní systém.

(122)

Ustanoveními této směrnice o přijímání finančních nástrojů k obchodování podle pravidel vymáhaných regulovaným trhem by nemělo být dotčeno použití směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/34/ES (34) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/71/ES (35). Regulovanému trhu by se nemělo bránit v uplatňování přísnějších požadavků na emitenty finančních nástrojů, které zvažuje přijmout k obchodování, než jsou požadavky podle této směrnice.

(123)

Členské státy by měly být schopny pověřit různé příslušné orgány vymáháním plnění rozsáhlých povinností stanovených touto směrnicí. Tyto orgány by měly mít veřejnoprávní povahu zaručující jejich nezávislost na hospodářských subjektech a předcházející střetu zájmů. V souladu s vnitrostátním právem by členské státy měly zajistit náležité financování příslušného orgánu. Určení veřejných orgánů by nemělo vylučovat možnost přenesení úkolů v rámci odpovědnosti příslušného orgánu.

(124)

Aby bylo zajištěno, že komunikace mezi příslušnými orgány ohledně pozastavení obchodování, stažení z obchodování, narušení obchodování, obchodních podmínek narušujících řádné fungování trhu a okolností, které mohou naznačovat zneužití trhu, funguje účinně a včas, je nutné zavést mezi příslušnými vnitrostátními orgány účinný proces komunikace a koordinace, jehož bude dosaženo prostřednictvím ujednání vypracovaných orgánem ESMA.

(125)

Na vrcholné schůzce skupiny G20 konané dne 25. září 2009 v Pittsburghu se vedoucí představitelé v reakci na nadměrnou volatilitu cen komodit dohodli na zlepšení regulace, fungování a transparentnosti finančních a komoditních trhů. Ve sdělení Komise ze dne 28. října 2009 nazvaném „Lepší fungování potravinového řetězce v Evropě“ a ze dne 2. února 2011 s názvem „Řešení výzev v oblasti komoditních trhů a v oblasti surovin“ byla navržena opatření, která je třeba přijmout v souvislosti s přezkumem směrnice 2004/39/ES. V září 2011 zveřejnila Mezinárodní organizace komisí pro cenné papíry zásady pro regulaci trhů s komoditními deriváty a dohled nad nimi. Tyto zásady potvrdila dne 4. listopadu 2011 vrcholná schůzka skupiny G20 v Cannes, která vyzvala k tomu, aby regulátoři trhu měli formalizované pravomoci k řízení pozic, včetně pravomocí ke stanovování limitů pozic předem.

(126)

Pravomoci, které byly příslušným orgánům uděleny, by se měly doplnit o výslovnou pravomoc získávat informace od kterékoli osoby o velikosti a účelu pozice v komoditních derivátech a o pravomoc žádat danou osobu, aby podnikla kroky ke zmenšení pozice v derivátech.

(127)

Harmonizovaný režim limitů pozic je nutný, aby byla zajištěna větší míra koordinace a jednotnosti při uplatňování dohody G20, především u smluv, které jsou obchodovány napříč Unií. Proto by měly být příslušným orgánům uděleny výslovné pravomoci stanovit na základě metodiky určené orgánem ESMA limity pozic, jež může kdykoli držet jakákoli osoba, na úrovni celé skupiny, v komoditním derivátu s cílem zabránit zneužívání trhu, mimo jiné ovládnutím nabídky („cornering the market“), a podpořit řádné stanovování cen a řádné vypořádací podmínky, včetně předcházení budování pozic narušujících trh. Tyto limity by měly přispívat k integritě trhu s derivátem a podkladovou komoditou, aniž by tím bylo dotčeno určování cen podkladové komodity na trhu, a neměly by se vztahovat na pozice, které objektivně snižují rizika přímo spojená s obchodními činnostmi souvisejícími s komoditou. Měl by být rovněž objasněn rozdíl mezi spotovými kontrakty na komodity a komoditními deriváty. S cílem vytvořit harmonizovaný režim je rovněž vhodné, aby orgán ESMA sledoval uplatňování limitů pozic a aby příslušné orgány vzájemně spolupracovaly, mimo jiné prostřednictvím vzájemné výměny příslušných údajů, a aby umožnily sledování a vymáhání dodržování těchto limitů.

(128)

Všechny systémy, které nabízejí obchodování s komoditními deriváty, mají zavedeny přiměřené kontroly pro řízení pozic zajišťující nezbytné pravomoci, jež umožňují alespoň sledovat informace o pozicích v komoditních derivátech a mít k těmto informacím přístup, požadovat omezení nebo ukončení takových pozic a požadovat, aby byla trhu zpětně poskytnuta likvidita za účelem zmírnění účinků velké nebo dominantní pozice. Orgán ESMA by měl vést a zveřejňovat seznam obsahující souhrn všech platných limitů pozic a kontrol pro řízení pozic. Tyto limity a opatření by se měly uplatňovat důsledně a měly by zohledňovat specifika daného trhu. Mělo by být jasně stanoveno, jak se uplatňují a jaké jsou příslušné množstevní prahové hodnoty, které tyto limity tvoří nebo z jejichž překročení mohou vyplývat další povinnosti.

(129)

Obchodní systémy by měla každý týden zveřejňovat souhrnný rozpis pozic, které drží jednotlivé kategorie osob, pokud jde o jednotlivé komoditní deriváty, povolenky na emise a jejich deriváty obchodované na jejich platformách. Kompletní a podrobný rozpis pozic držených všemi osobami by měl být alespoň jednou denně poskytnut příslušnému orgánu. Režim poskytování informací podle této směrnice by měl zohledňovat, je-li to relevantní, požadavky na poskytování informací podle článku 8 nařízení (EU) č. 1227/2011.

(130)

Ačkoli by metodika pro výpočet limitů pozic neměla představovat překážky pro vytváření nových komoditních derivátů, měl by orgán ESMA při stanovování této metodiky pro výpočet zajistit, aby nebylo možné vytvářením nových komoditních derivátů režim limitů pozic obcházet.

(131)

Limity pozic by měly být stanoveny pro každý jednotlivý komoditní derivát. S cílem zabránit obcházení režimu limitů pozic průběžným vytvářením nových komoditních derivátů by měl orgán ESMA zajistit, aby metodika pro výpočet neumožňovala jeho obcházení, při zohlednění celkové čisté otevřené pozice v jiných komoditních derivátech se stejnou podkladovou komoditou.

(132)

Je žádoucí usnadnit přístup ke kapitálu menším a středním podnikům a usnadnit další rozvoj specializovaných trhů, jejichž cílem je uspokojit potřeby menších a středních emitentů. Tyto trhy, které jsou podle této směrnice obvykle provozovány jako mnohostranný obchodní systém, jsou běžně známy jako trhy pro růst malých a středních podniků, rostoucí trhy nebo mladé trhy. Vytvoření nové podkategorie trhu pro růst malých a středních podniků v rámci kategorie mnohostranných obchodních systémů a registrace těchto trhů by měly přispět k jejich zviditelnění a známosti a k vytvoření společných regulačních norem v Unii pro tyto trhy. Pozornost by se měla zaměřit na to, jak by mělo být používání tohoto trhu podpořeno a prosazováno v budoucí právní úpravě, aby byl tento trh atraktivní pro investory, aby byla snížena administrativní zátěž a aby byly poskytnuty další pobídky pro přístup malých a středních podniků na kapitálové trhy prostřednictvím trhů pro růst malých a středních podniků.

(133)

Požadavky vztahující se na tuto novou kategorii trhů musí být dostatečně flexibilní, aby zohlednily stávající škálu úspěšných tržních modelů, které v Evropě existují. Musí rovněž najít správnou rovnováhu mezi potřebou udržet vysokou úroveň ochrany investorů, která je nezbytná k posílení důvěry investorů v emitenty na těchto trzích, a cílem snížit zbytečnou administrativní zátěž pro emitenty na těchto trzích. Navrhuje se, aby byly požadavky v souvislosti s trhy pro růst malých a středních podniků, například požadavky týkající se kritérií k přijetí k obchodování na takovém trhu, podrobněji popsány a stanoveny v aktech v přenesené pravomoci nebo v technických normách.

(134)

Vzhledem k tomu, že je důležité, aby nebyly nepříznivě ovlivněny stávající úspěšné trhy, by měla být organizátorům trhů zaměřených na menší a střední emitenty ponechána možnost rozhodnout se, že budou takový trh nadále provozovat v souladu s požadavky podle této směrnice a nebudou žádat o registraci jako trh pro růst malých a středních podniků. Emitent, který je malým a středním podnikem, by neměl mít povinnost žádat o přijetí svých finančních nástrojů k obchodování na trhu pro růst malých a středních podniků.

(135)

Aby tato nová kategorie trhů přinášela malým a středním podnikům výhody, měly by malé a střední podniky tvořit alespoň 50 % emitentů, jejichž finanční nástroje jsou obchodovány na trhu pro růst malých a středních podniků. Posouzení této skutečnosti by mělo být prováděno jednou ročně. Kritérium 50 % emitentů by mělo být uplatňováno flexibilně. Dočasné neplnění tohoto kritéria by nemělo znamenat, že obchodnímu systému bude muset být okamžitě zrušena nebo odmítnuta registrace coby trhu pro růst malých a středních podniků, existují-li výhledově důvodné předpoklady, že tento obchodní systém kritérium 50 % od následujícího roku splní. Pokud jde o posouzení k určení toho, zda emitent patří mezi malé a střední podniky, mělo by být toto posouzení prováděno na základě tržní kapitalizace za předcházející tři kalendářní roky. Tím by měl být zajištěn plynulejší přechod těchto emitentů ze specializovaných trhů na hlavní trhy.

(136)

Důvěrné informace získané kontaktním místem jednoho členského státu prostřednictvím kontaktního místa jiného členského státu by neměly být považovány za čistě vnitrostátní.

(137)

Je nutné posílit sbližování pravomocí příslušných orgánů tak, aby byly vytvořeny předpoklady k dosažení stejné úrovně při vymáhání dodržování povinností na celém integrovaném finančním trhu. Účinnost dohledu by měl zaručit společný minimální soubor pravomocí spolu s přiměřeným objemem prostředků. Tato směrnice by proto měla stanovit minimální soubor pravomocí v oblasti dohledu a vyšetřování, které by měly být svěřeny příslušným orgánům členských států v souladu s vnitrostátním právem. Pokud tak vyžaduje vnitrostátní právo, měly by být tyto pravomoci vykonávány na základě žádosti podané příslušným soudním orgánům. Při výkonu svých pravomocí podle této směrnice by měly příslušné orgány jednat objektivně a nestranně a měly by rozhodovat samostatně.

(138)

Ačkoli tato směrnice stanoví minimální soubor pravomocí, které by měly být svěřeny příslušným orgánům, tyto pravomoci mají být vykonávány v rámci úplného systému vnitrostátního práva, který zaručuje dodržování základních práv, včetně práva na soukromí. Protože výkon těchto pravomoci může vést k závažnému narušení práva na ochranu soukromého a rodinného života, soukromí a komunikací, měly by členské státy uplatňovat přiměřená a účinná opatření zamezující zneužívání, jako je ve vhodných případech předchozí souhlas soudních orgánů daného členského státu. Členské státy by měly umožnit příslušným orgánům vykonávat tyto intruzívní pravomoci v míře nezbytné pro řádné vyšetřování závažných případů, v nichž neexistují rovnocenné prostředky k účinnému dosažení stejného výsledku.

(139)

Žádné opatření přijaté kterýmkoli příslušným orgánem nebo orgánem ESMA při výkonu jeho povinností by nemělo přímo ani nepřímo znevýhodňovat kterýkoliv členský stát nebo skupinu členských států jako místo poskytování investičních služeb a činností v jakékoli měně.

(140)

Vzhledem k významnému dopadu a tržnímu podílu získanému různými mnohostrannými obchodní systémy je vhodné zajistit, aby mezi příslušným orgánem mnohostranného obchodního systému a orgánem jurisdikce, v níž mnohostranný obchodní systém poskytuje služby, byla uzavřena náležitá ujednání o spolupráci. S cílem připravit se na podobný vývoj by tento požadavek měl být rozšířen na organizované obchodní systémy.

(141)

S cílem zajistit, aby investiční podniky, organizátoři trhu, kteří mají povolení provozovat mnohostranný obchodní systém nebo organizovaný obchodní systém, regulované trhy, schválené systémy pro uveřejňování informací, poskytovatelé konsolidovaných obchodních informací nebo schválené mechanismy pro hlášení obchodů, osoby, které vykonávají skutečnou kontrolu nad jejich činnostmi, a členové vedoucích orgánů investičních podniků a regulovaných trhů dodržovali požadavky vyplývající z této směrnice a z nařízení (EU) č. 600/2014, a dále zajistit, aby podléhali obdobnému zacházení v celé Unii, by se od členských států mělo požadovat, aby stanovily sankce a opatření, která jsou účinná, přiměřená a odrazující. Správní sankce a opatření stanovené členskými státy by proto měly splňovat některé základní požadavky týkající se jejich určení, kritérií, která je třeba při ukládání sankce nebo opatření zohlednit, zveřejňování, hlavních pravomocí ukládat sankce a výše správních pokut.

(142)

Příslušné orgány by především měly být zmocněny ukládat pokuty, které jsou dostatečně vysoké, aby vyvažovaly výhody, jež lze očekávat, a které jsou odrazující i pro větší podniky a jejich řídící pracovníky.

(143)

Rovněž je nezbytné, aby měly příslušné orgány v souladu s vnitrostátním právem a Listinou možnost přístupu do prostor fyzických a právnických osob. Přístupu do těchto prostor je zapotřebí, pokud existuje důvodné podezření, že existují dokumenty a jiné údaje týkající se předmětu vyšetřování, které mohou být důležité pro prokázání toho, že došlo k porušení této směrnice nebo nařízení (EU) č. 600/2014. Přístup do takových prostor je nutný i v některých dalších případech, kdy osoba, která již byla požádána o poskytnutí informací, tento požadavek zcela nebo zčásti nesplní, nebo kdy se lze odůvodněně domnívat, že pokud by byl takový požadavek vznesen, nebyl by splněn, nebo že dokumenty nebo informace, kterých se tento požadavek týká, by byly přemístěny, bylo by do nich zasahováno nebo by byly zničeny. Jestliže je v souladu s vnitrostátním právem nezbytné získat předchozí povolení soudního orgánu příslušného členského státu, mělo by se použít takové oprávnění ke vstupu do prostor poté, co bylo takové předchozí soudní povolení získáno.

(144)

Existující nahrávky telefonních hovorů a záznamy datových přenosů od investičních podniků, které provádějí obchody a jejich provádění zaznamenávají, a existující záznamy telefonních a datových přenosů od telekomunikačních operátorů představují klíčový, a někdy i jediný, důkaz k odhalení a prokázání zneužití trhu a k ověření dodržování požadavků na ochranu investorů a jiných požadavků stanovených v této směrnici nebo v nařízení (EU) č. 600/2014 podniky. Proto by měly mít příslušné orgány možnost existující záznamy telefonních hovorů, elektronických komunikací a datových přenosů uchovávané investičním podnikem nebo úvěrovou institucí požadovat. Přístup k datovým a telefonním záznamům je nezbytný pro účely odhalování a postihování zneužívání trhu nebo porušení požadavků stanovených v této směrnici nebo v nařízení (EU) č. 600/2014.

V zájmu vytvoření rovných podmínek v Unii, pokud jde o přístup k telefonním záznamům a k existujícím záznamům datových přenosů uchovávaným telekomunikačním operátorem nebo k existujícím záznamům telefonních hovorů a datových přenosů uchovávaným investičním podnikem, by měly mít příslušné orgány v souladu s vnitrostátním právem možnost požadovat existující telefonní záznamy a existující záznamy datových přenosů uchovávané telekomunikačním operátorem, pokud to připouští vnitrostátní právo, a existující záznamy telefonních hovorů a datových přenosů uchovávané investičním podnikem, pokud existuje odůvodněné podezření, že tyto záznamy, jež se týkají předmětu kontroly nebo vyšetřování, mohou být relevantními podklady k prokázání jednání zakázaného nařízením (EU) č. 596/2014 nebo porušení požadavků stanovených v této směrnici nebo v nařízení (EU) č. 600/2014. Přístup k telefonním a datovým záznamům uchovávaným telekomunikačním operátorem by neměl zahrnovat obsah hlasové telefonní komunikace.

(145)

S cílem zajistit důsledné uplatňování sankcí v celé Unii by se od členských států mělo požadovat, aby zajistily, že příslušné orgány při určování druhu správních sankcí nebo opatření a výše správních pokut zohlední všechny relevantní okolnosti.

(146)

Aby bylo zajištěno, že rozhodnutí příslušných orgánů mají odrazující účinek na širokou veřejnost, měla by být zpravidla zveřejňována. Zveřejňování rozhodnutí je pro příslušné orgány rovněž důležitým nástrojem k informování účastníků trhu o tom, jaké jednání je považováno za porušení této směrnice, a pro podporu řádného chování účastníků trhu na obecnější úrovni. Pokud zveřejnění způsobuje zúčastněným osobám nepřiměřenou škodu, ohrožuje stabilitu finančních trhů nebo probíhající vyšetřování, měl by příslušný orgán zveřejnit sankce a opatření anonymně způsobem, který je v souladu s vnitrostátním právem, nebo zveřejnění odložit.

Příslušné orgány by měly mít možnost nezveřejňovat sankce, pokud se má za to, že anonymní nebo odložené zveřejnění nestačí k tomu, aby bylo vyloučeno ohrožení stability finančních trhů. Příslušné orgány by rovněž neměly být povinny zveřejňovat opatření, jež považují za méně významná a jejichž zveřejnění by bylo nepřiměřené. Je vhodné stanovit mechanismus pro oznamování nezveřejněných sankcí orgánu ESMA, aby je mohly příslušné orgány zohledňovat při průběžném dohledu, který vykonávají. Tato směrnice nevyžaduje zveřejňování trestních sankcí uložených za porušení této směrnice nebo nařízení (EU) č. 600/2014 ani jejich zveřejňování nebrání.

(147)

V zájmu odhalování možných porušení předpisů by příslušné orgány měly mít nezbytné vyšetřovací pravomoci a měly by zavést účinné a spolehlivé mechanismy na podporu oznamování potenciálních nebo skutečných porušení předpisů, včetně ochrany zaměstnanců, kteří nahlásí porušení předpisů v jejich vlastní instituci. Těmito mechanismy by neměla být dotčena přiměřená opatření na ochranu obviněných. Měly by být zavedeny vhodné postupy, které zajistí náležitou ochranu obviněného, zejména pokud jde o právo na ochranu jeho osobních údajů, a postupy pro zajištění práva obviněného na obhajobu a práva být vyslechnut před přijetím rozhodnutí, které se ho týká, jakož i práva žádat u soudu o účinný opravný prostředek proti rozhodnutí ve své věci.

(148)

S cílem zahrnout všechny postupy uplatňované po porušení předpisů by se tato směrnice měla vztahovat na sankce i opatření určená k zamezení dalším porušením předpisů, bez ohledu na to, zda se podle vnitrostátního práva hodnotí jako sankce nebo opatření.

(149)

Touto směrnicí by neměly být dotčeny právní předpisy členských států týkající se trestních sankcí.

(150)

Ačkoliv nic nebrání členským státům ve stanovení pravidel týkajících se správních i trestních sankcí v případě týchž porušení, nemělo by se od členských států vyžadovat, aby stanovily správní sankce za porušení této směrnice nebo nařízení (EU) č. 600/2014, na něž se vztahuje vnitrostátní trestní právo. V souladu s vnitrostátním právem nejsou členské státy povinny ukládat za stejný čin správní i trestní sankce, avšak měly by mít možnost tak učinit, pokud to umožňují vnitrostátní právní předpisy. Zachováním trestních sankcí namísto správních sankcí za porušení této směrnice nebo nařízení (EU) č. 600/2014 by však neměla být omezena či jinak ovlivněna schopnost příslušných orgánů spolupracovat, mít včas přístup k informacím a vyměňovat si informace s příslušnými orgány v jiných členských státech pro účely této směrnice a nařízení (EU) č. 600/2014, a to ani po postoupení daného případu porušení předpisů příslušným soudním orgánům k trestnímu stíhání.

(151)

Na ochranu zákazníků, aniž je tím dotčeno jejich právo obrátit se na soud, je vhodné, aby členské státy zajistily, že za účelem mimosoudního urovnávání sporů jsou zřízeny veřejnoprávní či soukromoprávní subjekty, které spolupracují při urovnávání přeshraničních sporů, s ohledem na doporučení Komise 98/257/ES (36) a doporučení Komise 2001/310/ES (37). Při uplatňování ustanovení o postupech pro vyřizování stížností a zjednávání nápravy v rámci mimosoudního urovnávání sporů by členské státy měly být podporovány při využívání existujících mechanismů přeshraniční spolupráce, zejména sítě reklamací finančních služeb (FIN-Net).

(152)

Každá výměna a každé předání údajů mezi příslušnými orgány, jinými orgány, subjekty nebo osobami by měly být v souladu s pravidly předávání osobních údajů stanovenými ve směrnici 95/46/ES. Každá výměna nebo předání osobních údajů uskutečněné orgánem ESMA se třetími zeměmi by měly být v souladu s pravidly předávání osobních údajů stanovenými v nařízení (ES) č. 45/2001.

(153)

Je nezbytné posílit ustanovení o výměně informací mezi příslušnými orgány členských států a posílit vzájemnou povinnost pomoci a spolupráce mezi těmito orgány. V souvislosti s narůstající přeshraniční činností by si příslušné orgány měly vzájemně poskytovat relevantní informace k výkonu svých funkcí, aby zajistily účinné uplatňování této směrnice, včetně situací, kdy se její skutečné nebo domnělé porušení předpisů může týkat orgánů dvou či více členských států. Pro zajištění hladkého přenosu takových informací a ochrany individuálních práv je nezbytné při výměně informací přísně dodržovat služební tajemství.

(154)

Pokud činnost obchodního systému, který v hostitelském členském státě vytvořil určité mechanismy, nabyla značného významu pro fungování trhu s cennými papíry a ochranu investorů v tomto hostitelském státě, měla by mít přiměřená ujednání o spolupráci, která mají být zavedena, vhodnou podobu v rámci případných podmínek spolupráce mezi příslušnými orgány domovského a hostitelského členského státu a měla by být přiměřená potřebám přeshraniční spolupráce pro účely dohledu, zejména s ohledem na povahu a rozsah dopadu na trhy s cennými papíry a ochranu investorů v hostitelském členském státě, přičemž se může jednat například o jednorázové nebo pravidelné sdílení informací, konzultace a součinnost.

(155)

V zájmu dosažení cílů stanovených v této směrnici by měla být pravomoc přijímat akty podle článku 290 Smlouvy o fungování EU přenesena na Komisi, pokud jde o podrobnosti týkající se výjimek, objasnění definic, kritéria pro posuzování navrhovaných nabytí v investičním podniku, organizační požadavky na investiční podniky, schválené systémy pro uveřejňování informací a poskytovatele konsolidovaných obchodních informací, řešení střetu zájmů, pravidla výkonu činnosti při poskytování investičních služeb, provádění pokynů za podmínek nejvýhodnějších pro zákazníka, zpracování pokynů zákazníků, obchody se způsobilými protistranami, okolnosti, za nichž vzniká povinnost investičních podniků nebo organizátorů trhu provozujících mnohostranný obchodní systém nebo organizovaný obchodní systém a organizátorů regulovaného trhu poskytnout informace, okolnosti zakládající závažné poškození zájmů investorů a řádného fungování trhu pro účely pozastavení obchodování s finančními nástroji nebo stažení finančních nástrojů z obchodování v mnohostranném obchodním systému nebo organizovaném obchodním systému nebo na regulovaném trhu, trhy pro růst malých a středních podniků, prahové hodnoty, při jejichž překročení platí povinnost podávání zpráv o pozicích a kritéria, podle nichž by bylo možné považovat činnost obchodního systému v hostitelském členském státě za činnost se značným významem pro fungování trhů cenných papírů a ochranu investorů. Je zvláště důležité, aby Komise v rámci přípravných prací vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě.

(156)

Technické normy v oblasti finančních služeb by měly zajistit jednotnou harmonizaci a přiměřenou ochranu investorů, včetně těch, kteří investují do strukturovaných vkladů, a spotřebitelů v celé Unii. Bylo by účelné a vhodné pověřit ESMA, jako subjekt s vysoce specializovanými odbornými znalostmi, vypracováním návrhů regulačních a prováděcích technických norem, jejichž součástí nejsou politická rozhodnutí a které budou předloženy Komisi. V zájmu zajištění soudržné ochrany investorů a spotřebitelů v odvětví finančních služeb by orgán ESMA měl své úkoly plnit v co největší míře v úzké spolupráci s Evropským orgánem dohledu (Evropským orgánem pro bankovnictví), zřízeným nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 (38) (dále jen „EBA“), a EIOPA.

(157)

Komise by měla přijmout návrh regulačních technických norem vypracovaný orgánem ESMA o výjimkách vztahujících se k činnostem považovaným za doplňkové k hlavní podnikatelské činnosti, o poskytování informací a některých požadavcích v rámci postupů udělování povolení a zamítnutí žádostí o povolení investičních podniků, o nabytí kvalifikované účasti, o algoritmickém obchodování, o povinnosti provádět pokyny za podmínek nejvýhodnějších pro zákazníky, o pozastavení obchodování s finančními nástroji a stažení finančních nástrojů z obchodování v mnohostranném obchodním systému nebo organizovaném obchodním systému, o volném pohybu investičních služeb a činností, o zřízení pobočky, o odolnosti systémů, přerušovacích mechanismech a elektronickém obchodování, o krocích kotace, o synchronizaci obchodních hodin, o přijímání finančních nástrojů k obchodování, o limitech pozic a kontrolách pro řízení pozic u komoditních derivátů, o postupech udělování povolení a zamítnutí žádostí o povolení poskytovatelů služeb hlášení údajů, o organizačních požadavcích na schválené systémy pro uveřejňování informací, poskytovatele konsolidovaných obchodních informací a schválené mechanismy pro hlášení obchodů a o spolupráci mezi příslušnými orgány. Komise by měla tento návrh regulačních technických norem přijmout prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci podle článku 290 Smlouvy o fungování EU a podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

(158)

Komisi by měla být rovněž svěřena pravomoc přijmout prováděcí technické normy prostřednictvím prováděcích aktů podle článku 291 Smlouvy o fungování EU a v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1095/2010. Orgán ESMA by měl být pověřen vypracováním návrhu prováděcích technických norem, který bude předložen Komisi, pokud jde o postupy udělování povolení a zamítnutí žádostí o povolení investičních podniků, o nabytí kvalifikované účasti, o postup obchodování a dokončování obchodů v mnohostranných obchodních systémech a organizovaných obchodních systémech, o pozastavení obchodování s finančními nástroji a stažení finančních nástrojů z obchodování, o volný pohyb investičních služeb a činností, o zřízení pobočky, o podávání zpráv o držených pozicích podle kategorií, o postupy udělování povolení a zamítnutí žádostí o povolení, o postupy a formy předkládání informací týkajících se zveřejňování rozhodnutí, o povinnosti spolupracovat, o spolupráci mezi příslušnými orgány, o výměnu informací a o konzultaci před udělením povolení investičnímu podniku.

(159)

Komise by měla Evropskému parlamentu a Radě předložit zprávu, v níž posoudí fungování organizovaných obchodních systémů, fungování režimu trhů pro růst malých a středních podniků, dopad požadavků týkajících se automatizovaného a vysokofrekvenčního obchodování, zkušenosti s mechanismem zakazování určitých produktů nebo postupů a dopad opatření týkajících se trhů s komoditními deriváty.

(160)

Do 1. ledna 2018 by měla Komise vypracovat zprávu, v níž posoudí potenciální dopad uplynutí přechodného období, které má být uplatňováno při provádění povinnosti clearingu a maržových požadavků stanovených v nařízení (EU) č. 648/2012, na ceny energií a fungování trhu s energiemi. V případě potřeby by měla Komise předložit legislativní návrh na vytvoření nebo změnu příslušných právních předpisů, včetně zvláštních odvětvových právních předpisů, jako je nařízení (EU) č. 1227/2011.

(161)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU (39) umožňuje členským státům povolit správcům alternativních investičních fondů, aby poskytovali některé investiční služby nad rámec kolektivní správy alternativních investičních fondů, včetně služeb správy investičních portfolií, investičního poradenství, úschovy a správy ve vztahu k akciím nebo jednotkám podniků kolektivního investování, a dále přijímání a předávání pokynů týkajících se finančních nástrojů. Vzhledem k tomu, že požadavky upravující poskytování těchto služeb jsou v Unii jednotné, neměli by správci alternativních investičních fondů, jimž příslušné orgány jejich domovského státu udělily povolení k poskytování těchto služeb, podléhat dalšímu povolování v hostitelských členských státech ani jinému opatření se stejným účinkem.

(162)

Podle stávajícího právního rámce mají správci alternativních investičních fondů, kteří mají povolení poskytovat tyto investiční služby a kteří mají v úmyslu poskytovat je v jiných členských státech, než je jejich domovský členský stát, dodržovat další vnitrostátní požadavky, včetně založení samostatného právního subjektu. S cílem odstranit překážky, které brání přeshraničnímu poskytování harmonizovaných investičních služeb, a zajistit rovné podmínky pro subjekty poskytující stejné investiční služby podléhající stejným právním požadavkům by měli mít správci alternativních investičních fondů, kteří mají povolení k poskytování těchto služeb, možnost poskytovat tyto služby přeshraničně, při dodržení vhodných požadavků týkajících se oznamování, na základě povolení uděleného příslušnými orgány jejich domovského státu.

(163)

Směrnice 2011/61/EU by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(164)

Vzhledem k tomu, že cíle této směrnice, totiž vytvoření integrovaného finančního trhu, na kterém jsou investoři účinně chráněni a je na něm zaručena efektivita a integrita celkového trhu, vyžaduje stanovení společných regulativních požadavků týkajících se investičních podniků bez ohledu na to, kde jsou v Unii povoleny, a upravujících fungování regulovaných trhů a jiných obchodních systémů tak, aby netransparentnost nebo narušení jednoho trhu nemohly podkopat účinné fungování finančního systému Unie jako celku, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jej, z důvodu rozsahu a účinků této směrnice, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, smí Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné k dosažení tohoto cíle.

(165)

Vzhledem ke zvýšenému počtu úkolů, jimiž tato směrnice a nařízení (EU) č. 600/2014 pověřují orgán ESMA, by Evropský parlament, Rada a Komise měly zajistit, aby byly poskytnuty odpovídající lidské a finanční zdroje.

(166)

Tato směrnice ctí základní práva a dodržuje zásady uznané v Listině, zejména právo na ochranu osobních údajů, svobodu podnikání, právo na ochranu spotřebitele, právo na účinnou právní ochranu a spravedlivý proces a právo nebýt dvakrát stíhán nebo trestán za stejný trestný čin, a musí být provedena v souladu s těmito právy a zásadami.

(167)

Evropský inspektor ochrany údajů byl konzultován v souladu s čl. 28 odst. 2 nařízení (ES) č. 45/2001 a vydal stanovisko dne 10. února 2012 (40).

(168)

Členské státy se v souladu se společným politickým prohlášením členských států a Komise o informativních dokumentech ze dne 28. září 2011 (41) zavázaly, že v odůvodněných případech doplní oznámení o opatřeních přijatých za účelem provedení směrnice ve vnitrostátním právu o jeden či více dokumentů s informacemi o vztahu mezi jednotlivými složkami směrnice a příslušnými částmi vnitrostátních nástrojů přijatých za účelem provedení směrnice ve vnitrostátním právu. V případě této směrnice považuje normotvůrce předložení těchto dokumentů za odůvodněné.

(169)

Povinnost provést tuto směrnici ve vnitrostátním právu by měla být omezena na ta ustanovení, která v porovnání s předchozími směrnicemi představují podstatnou změnu. Povinnost provést nezměněná ustanovení vyplývá z předchozích směrnic.

(170)

Touto směrnicí by neměly být dotčeny povinnosti členských států týkající se lhůty pro provedení ve vnitrostátním právu a jejich použitelnost uvedených v části B přílohy III,

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

HLAVA I

OBLAST PŮSOBNOSTI A DEFINICE

Článek 1

Oblast působnosti

1.   Tato směrnice se vztahuje na investiční podniky, organizátory trhu, poskytovatele služeb hlášení údajů a podniky ze třetích zemí poskytující investiční služby nebo vykonávající investiční činnosti prostřednictvím zřízení pobočky v Unii.

2.   Tato směrnice stanoví požadavky týkající se:

a)

podmínek pro udělení povolení a pro výkon činnosti pro investiční podniky;

b)

poskytování investičních služeb nebo výkon investičních činností podniky ze třetích zemí se zřízenou pobočkou;

c)

povolení a provozování regulovaných trhů;

d)

povolení a výkonu činnosti poskytovatelů služeb hlášení údajů a

e)

dohledu, spolupráce a prosazování příslušnými orgány.

3.   Následující ustanovení se použijí rovněž na úvěrové instituce povolené podle směrnice 2013/36/EU při poskytování jedné nebo více investičních služeb nebo výkonu investičních činností:

a)

čl. 2 odst. 2, čl. 9 odst. 3 a články 14 a 16 až 20;

b)

kapitola II hlavy II, s výjimkou čl. 29 odst. 2 druhého pododstavce;

c)

kapitola III hlavy II, s výjimkou čl. 34 odst. 2 a 3 a čl. 35 odst. 2 až 6 a 9;

d)

články 67 až 75 a články 80, 85 a 86.

4.   Následující ustanovení se použijí rovněž na investiční podniky a na úvěrové instituce povolené podle směrnice 2013/36/EU při prodeji strukturovaných vkladů nebo při poskytování poradenství zákazníkům ve vztahu ke strukturovaným vkladům:

a)

čl. 9 odst. 3, článek 14 a čl. 16 odst. 2, 3 a 6;

b)

články 23 až 26, článek 28, článek 29 s výjimkou odst. 2 druhého pododstavce a článek 30 a

c)

články 67 až 75.

5.   Ustanovení čl. 17 odst. 1 až 6 se použijí rovněž na členy nebo účastníky regulovaných trhů a mnohostranných obchodních systémů, kteří nemusí mít povolení podle této směrnice na základě čl. 2 odst. 1 písm. a), e), i) a j).

6.   Články 57 a 58 se použijí rovněž na osoby, na něž se vztahuje výjimka podle článku 2.

7.   Všechny mnohostranné systémy s finančními nástroji se řídí buď hlavou II v případě mnohostranných obchodních systémů a organizovaných obchodních systémů, nebo hlavou III v případě regulovaných trhů.

Každý investiční podnik, který organizovaně, často, systematicky a významně obchoduje na vlastní účet při provádění pokynů zákazníků mimo regulovaný trh, mnohostranný obchodní systém nebo organizovaný obchodní systém, musí vykonávat svou činnost v souladu s hlavou III nařízení (EU) č. 600/2014.

Aniž jsou dotčeny články 23 a 28 nařízení (EU) č. 600/2014, musí být všechny obchody s finančními nástroji uvedené v prvním a druhém pododstavci tohoto odstavce, které nejsou uzavřeny v rámci mnohostranných systémů nebo u systematických internalizátorů, v souladu s příslušnými ustanoveními hlavy III nařízení (EU) č. 600/2014.

Článek 2

Výjimky

1.   Tato směrnice se nevztahuje na:

a)

pojišťovny nebo podniky vykonávající činnosti zajištění a retrocese uvedené ve směrnici 2009/138/ES při výkonu činností uvedených ve zmíněné směrnici;

b)

osoby, které poskytují investiční služby výhradně pro svůj mateřský podnik, své dceřiné podniky nebo jiné dceřiné podniky svého mateřského podniku;

c)

osoby poskytující investiční služby, pokud tuto činnost vykonávají příležitostně v rámci své odborné činnosti a tato činnost se řídí právními nebo správními předpisy nebo etickým kodexem pro danou profesi, které poskytování těchto služeb nevylučují;

d)

osoby, které obchodují na vlastní účet s jinými finančními nástroji než s komoditními deriváty nebo povolenkami na emise či jejich deriváty a které neposkytují žádné jiné investiční služby ani nevykonávají žádné jiné investiční činnosti týkající se jiných finančních nástrojů než komoditních derivátů nebo povolenek na emise či jejich derivátů, ledaže tyto osoby:

i)

jsou tvůrci trhu,

ii)

jsou členy nebo účastníky regulovaného trhu nebo mnohostranného obchodního systému nebo mají přímý elektronický přístup k obchodnímu systému,

iii)

používají způsob algoritmického obchodování s vysokou frekvencí nebo

iv)

obchodují na vlastní účet při provádění pokynů zákazníka.

Osoby, pro něž platí výjimka podle písmen a), i) nebo j), nemusí k tomu, aby se na ně toto výjimka vztahovala, splňovat podmínky stanovené v tomto písmenu;

e)

provozovatele povinné dodržovat požadavky směrnice 2003/87/ES, kteří při obchodování s povolenkami na emise neplní pokyny zákazníka a neposkytují investiční služby ani nevykonávají jinou investiční činnost než obchodování na vlastní účet, pokud tyto osoby nepoužívají způsob algoritmického obchodování s vysokou frekvencí;

f)

osoby poskytující investiční služby, jež spočívají výhradně ve správě systémů zaměstnanecké spoluúčasti;

g)

osoby poskytující investiční služby, jež spočívají jak ve správě systémů zaměstnanecké spoluúčasti, tak v poskytování investičních služeb výhradně pro svůj mateřský podnik, své dceřiné podniky nebo jiné dceřiné podniky svého mateřského podniku;

h)

členy ESCB a další vnitrostátní subjekty plnící podobné funkce v Unii, jiné veřejné orgány pověřené správou veřejného dluhu v Unii nebo zasahující do správy veřejného dluhu v Unii a mezinárodní finanční instituce vytvořené dvěma nebo více členskými státy za účelem získávání finančních prostředků a poskytování finanční pomoci ve prospěch svých členů, kteří mají vážné problémy s financováním nebo kterým takové problémy hrozí;

i)

subjekty kolektivního investování a penzijní fondy, bez ohledu na to, zda jsou koordinovány na úrovni Unie, a depozitáře a správce těchto subjektů;

j)

osoby, které:

i)

na vlastní účet obchodují s komoditními deriváty nebo povolenkami na emise či jejich deriváty, včetně tvůrců trhu, s výjimkou osob, které obchodují na vlastní účet při provádění pokynů zákazníka, nebo

ii)

poskytují jiné investiční služby, než je obchodování na vlastní účet ve vztahu ke komoditním derivátům nebo povolenkám na emise či jejich derivátům, zákazníkům nebo dodavatelům své hlavní podnikatelské činnosti,

pokud:

se v každém z uvedených případů jednotlivě i souhrnně při posuzování v rámci skupiny jedná vzhledem k jejich hlavní podnikatelské činnosti o činnost doplňkovou a hlavní podnikatelskou činností není poskytování investičních služeb ve smyslu této směrnice ani bankovních činností podle směrnice 2013/36/EU ani působení jako tvůrce trhu ve vztahu ke komoditním derivátům,

tyto osoby nepoužívají způsob algoritmického obchodování s vysokou frekvencí a

tyto osoby každoročně oznamují relevantnímu příslušnému orgánu, že tuto výjimkou využívají, a na požádání tento příslušný orgán informují o důvodech, proč považují svou činnost podle bodů i) a ii) za doplňkovou ke své hlavní podnikatelské činnosti;

k)

osoby, které poskytují investiční poradenství v rámci výkonu jiné odborné činnosti, na niž se nevztahuje tato směrnice, není-li poskytování tohoto poradenství odměňováno zvlášť;

l)

sdružení zřízená dánskými a finskými penzijními fondy výhradně za účelem správy majetku penzijních fondů, které jsou členy těchto sdružení;

m)

„agenti di cambio“, jejichž činnost a úloha se řídí článkem 201 italského zákonného dekretu č. 58 ze dne 24. února 1998;

n)

provozovatele přenosové soustavy ve smyslu čl. 2 bodu 4 směrnice 2009/72/ES nebo provozovatele přepravní soustavy ve smyslu čl. 2 bodu 4 směrnice 2009/73/ES při plnění jejich úkolů podle uvedených směrnic, nařízení (ES) č. 714/2009 nebo nařízení (ES) č. 715/2009 nebo podle kodexů sítě či rámcových pokynů přijatých podle uvedených nařízení, osoby jednající jako poskytovatelé služeb za tyto poskytovatele při plnění jejich úkolů podle uvedených legislativních aktů, kodexů sítě či rámcových pokynů přijatých podle uvedených nařízení a provozovatele nebo správce mechanismu na vyrovnávání oběhu energie, sítě ropovodů či systému, jehož cílem je udržovat rovnováhu mezi dodávkou a spotřebou energie, při plnění uvedených úkolů.

Tato výjimka se vztahuje na osoby zabývající se činnostmi uvedenými v tomto písmeni pouze v případě, že za účelem výkonu těchto činností vykonávají investiční činnosti nebo poskytují investiční služby ve vztahu ke komoditním derivátům. Tato výjimka se nevztahuje na provozování sekundárního trhu, včetně systémů sekundárního obchodování s finančními přenosovými právy;

o)

depozitáře cenných papírů, kteří jsou regulováni podle práva Unie, nakolik jsou tímto právem regulováni.

2.   Práva propůjčená touto směrnicí se nevztahují na poskytování služeb protistranou obchodů uzavíraných veřejnými orgány vykonávající správu veřejného dluhu nebo členy ESCB v rámci plnění úkolů stanovených ve Smlouvě o fungování EU a v protokolu č. 4 o statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky nebo v rámci plnění rovnocenných úloh podle vnitrostátního práva.

3.   Komise přijme akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 89, kterými pro účely odst. 1 písm. c) vyjasní, kdy je činnost vykonávána příležitostně.

4.   ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem upřesňujících pro účely odst. 1 písm. j) kritéria pro určení toho, kdy má být na úrovni skupiny určitá činnost považována za doplňkovou k hlavní podnikatelské činnosti.

Tato kritéria zohlední alespoň:

a)

nutnost, aby doplňkové činnosti představovaly na úrovni skupiny menšinu činností;

b)

objem jejich obchodní činnosti ve srovnání s celkovou obchodní činností na trhu danou kategorií aktiv.

Při určování míry, v jaké představují doplňkové činnosti na úrovni skupiny menšinu činností, může ESMA stanovit, že se má zvážit poměr kapitálu využitého k provozování doplňkové činnosti ke kapitálu využitému k provozování hlavní podnikatelské činnosti. Tento poměr však v žádném případě nestačí k prokázání toho, že je určitá činnost doplňkovou k hlavní podnikatelské činnosti skupiny.

Činnosti uvedené v tomto odstavci se zvažují na úrovni skupiny.

Z prvků uvedených ve druhém a třetím pododstavci jsou vyloučeny:

a)

obchody uvnitř skupiny podle článku 3 nařízení (EU) č. 648/2012, které slouží k řízení likvidity nebo rizik na úrovni celé skupiny;

b)

obchody s deriváty, které lze objektivně měřit jako deriváty snižující rizika přímo související s obchodní činností nebo financováním pokladní činnosti;

c)

obchody s komoditními deriváty a povolenkami na emise, které byly uzavřeny za účelem splnění povinnosti poskytnout likviditu v obchodním systému, pokud splnění této povinnosti vyžadují regulační orgány v souladu s právem Unie nebo vnitrostátními právními a správními předpisy nebo obchodní systémy.

ESMA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 3. července 2015.

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 3

Nepovinné výjimky

1.   Členské státy se mohou rozhodnout, že tuto směrnici nebudou uplatňovat na osoby, pro které jsou domovským členským státem, jsou-li činnosti těchto osob povoleny a regulovány na vnitrostátní úrovni a tyto osoby:

a)

nesmějí držet peněžní prostředky nebo cenné papíry zákazníků, a nesmějí se proto vůči svým zákazníkům v žádném okamžiku zadlužit;

b)

nesmějí poskytovat žádné investiční služby kromě přijímání a předávání pokynů týkajících se převoditelných cenných papírů a podílových jednotek subjektů kolektivního investování nebo poskytování investičního poradenství ve vztahu k těmto finančním nástrojům, a

c)

smějí při poskytování takových služeb předávat pokyny pouze:

i)

investičním podnikům povoleným v souladu s touto směrnicí,

ii)

úvěrovým institucím povoleným v souladu se směrnicí 2013/36/EU,

iii)

pobočkám investičních podniků nebo úvěrových institucí, které jsou povoleny ve třetí zemi a které podléhají a vyhovují obezřetnostním pravidlům považovaným příslušnými orgány za alespoň tak přísné, jako jsou pravidla stanovená touto směrnicí, nařízením (EU) č. 575/2013 nebo směrnicí 2013/36/EU,

iv)

subjektům kolektivního investování, kterým bylo podle práva členského státu povoleno nabízet podílové jednotky veřejnosti, a správcům těchto subjektů, nebo

v)

investičním podnikům s fixním základním kapitálem ve smyslu čl. 17 odst. 7 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/30/EU (42), jimiž vydávané cenné papíry jsou kótovány nebo obchodovány na regulovaném trhu v členském státě, nebo

d)

poskytují investiční služby výhradně v oblasti komodit, povolenek na emise nebo jejich derivátů výlučně za účelem zajištění obchodních rizik svých zákazníků, pokud jsou těmito zákazníky výlučně místní elektroenergetické podniky ve smyslu čl. 2 bodu 35 směrnice 2009/72/ES nebo plynárenské podniky ve smyslu čl. 2 bodu 1 směrnice 2009/73/ES, pokud tito zákazníci společně drží 100 % základního kapitálu nebo hlasovacích práv těchto osob, vykonávají společnou kontrolu a jsou vyňati z oblasti působnosti této směrnice podle čl. 2 odst. 1 písm. j) této směrnice, jestliže tyto investiční služby poskytují sami, nebo

e)

poskytují investiční služby výhradně ve vztahu k povolenkám na emise nebo jejich derivátům výlučně za účelem zajištění obchodních rizik svých zákazníků, pokud jsou těmito zákazníky výlučně provozovatelé ve smyslu čl. 3 písm. f) směrnice 2003/87/ES a pokud tito zákazníci společně drží 100 % základního kapitálu nebo hlasovacích práv těchto osob, vykonávají společnou kontrolu a jsou vyňati z oblasti působnosti této směrnice podle čl. 2 odst. 1 písm. j) této směrnice, jestliže tyto investiční služby poskytují sami.

2.   Režimy členských států podrobí osoby uvedené v odstavci 1 požadavkům, které jsou alespoň obdobné následujícím požadavkům podle této směrnice:

a)

podmínkám a postupům pro udělení povolení a pro trvalý dohled podle čl. 5 odst. 1 a 3 a článků 7 až 10, 21, 22 a 23 a podle odpovídajících aktů v přenesené pravomoci přijatých Komisí podle článku 89;

b)

pravidlům pro výkon podnikatelské činnosti podle čl. 24 odst. 1, 3, 4, 5, 7 a 10 a čl. 25 odst. 2, 5 a 6, a dále podle článku 29 v případě, kdy vnitrostátní režim těmto osobám umožňuje jmenovat vázané zástupce, a podle příslušných prováděcích opatření;

c)

organizačním požadavkům stanoveným v čl. 16 odst. 3 prvním, šestém a sedmém pododstavci a odst. 6 a 7 a v odpovídajících aktech v přenesené pravomoci přijatých Komisí podle článku 89.

Členské státy vyžadují, aby se na osoby vyňaté z oblasti působnosti této směrnice podle odstavce 1 vztahoval systém pro odškodnění investorů uznaný v souladu se směrnicí 97/9/ES. Členské státy mohou povolit investičním podnikům, aby se na ně tento systém nevztahoval, jestliže mají pojištění odpovědnosti za škodu při výkonu povolání, které s přihlédnutím k velikosti, rizikovému profilu a právnímu statusu osob vyňatých podle odstavce 1 zajišťuje rovnocennou ochranu jejich zákazníků.

Odchylně od druhého pododstavce mohou členské státy, které již před 2. červencem 2014 přijaly takové právní a správní předpisy, do 3. července 2019 požadovat, aby osoby vyňaté z oblasti působnosti této směrnice podle odstavce 1, které poskytují investiční služby přijímání a předávání pokynů nebo poskytování investičního poradenství ve vztahu k podílovým jednotkám subjektů kolektivního investování a které jednají jako zprostředkovatel správcovské společnosti definované ve směrnici 2009/65/ES, byly s touto správcovskou společností společně a nerozdílně odpovědné za jakékoli škody způsobené zákazníkovi v souvislosti s těmito službami.

3.   Osoby vyňaté z oblasti působnosti této směrnice podle odstavce 1 nepožívají volného pohybu služeb nebo výkonu činností ani svobody zřizování poboček ve smyslu článků 34 a 35.

4.   Členské státy oznámí Komisi a orgánu ESMA využití možnosti podle tohoto článku a zajistí, aby na každém povolení uděleném v souladu s odstavcem 1 bylo uvedeno, že je uděleno podle tohoto článku.

5.   Členské státy sdělí orgánu ESMA ustanovení vnitrostátních právních předpisů, která jsou obdobná požadavkům této směrnice uvedeným v odstavci 2.

Článek 4

Definice

1.   Pro účely této směrnice se rozumí:

1)

„investičním podnikem“ právnická osoba, jejímž obvyklým předmětem činnosti či podnikání je odborné poskytování jedné nebo více investičních služeb třetí osobě nebo odborný výkon jedné nebo více investičních činností.

Do definice investičních podniků mohou členské státy zahrnout i podniky, které nejsou právnickými osobami, pokud

a)

jejich právní postavení zajišťuje zájmům třetích osob úroveň ochrany, která je rovnocenná úrovni ochrany poskytované právnickými osobami, a

b)

podléhají obezřetnostnímu dohledu uzpůsobenému jejich právní formě.

Pokud však fyzická osoba poskytuje služby, jejichž součástí je i držení peněžních prostředků nebo převoditelných cenných papírů třetích osob, může být považována pro účely této směrnice a nařízení (EU) č. 600/2014 za investiční podnik, pouze pokud splňuje, aniž jsou dotčeny ostatní požadavky uložené touto směrnicí, nařízením (EU) č. 600/2014 a směrnicí 2013/36/EU, tyto podmínky:

a)

vlastnická práva třetích osob k nástrojům a peněžním prostředkům musí být chráněna, především pro případ platební neschopnosti podniku nebo jeho vlastníků, exekuce, započtení pohledávek nebo jakýchkoli jiných úkonů věřitelů podniku nebo jeho vlastníků;

b)

podnik musí podléhat pravidlům vytvořeným za účelem sledování platební schopnosti podniku a jeho vlastníků;

c)

roční účetní závěrky podniku musí být ověřeny jednou nebo více osobami, které jsou k auditu účetnictví zmocněny podle vnitrostátního práva;

d)

pokud má podnik pouze jediného vlastníka, musí tento vlastník přijmout opatření na ochranu investorů pro případ, že by podnik ukončil podnikatelskou činnost následkem smrti vlastníka nebo jeho nezpůsobilosti nebo v jiném podobném případě;

2)

„investičními službami a činnostmi“ služby a činnosti, jež jsou uvedeny v oddíle A přílohy I a týkají se kteréhokoli z nástrojů uvedených v oddíle C přílohy I.

Komise přijme akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 89, kterými určí:

a)

deriváty uvedené v bodě 6 oddílu C přílohy I, které mají vlastnosti velkoobchodních energetických produktů a které musí být fyzicky vypořádány, a energetické deriváty podle bodu 6 oddílu C;

b)

deriváty uvedené v bodě 7 oddílu C přílohy I, které mají vlastnosti jiných derivátových finančních nástrojů;

c)

deriváty uvedené v bodě 10 oddílu C přílohy I, které mají vlastnosti jiných derivátových finančních nástrojů, s ohledem na to, zda jsou mimo jiné obchodovány na regulovaném trhu, v mnohostranném obchodním systému nebo v organizovaném obchodním systému;

3)

„doplňkovou službou“ kterákoli ze služeb uvedených v oddíle B přílohy I;

4)

„investičním poradenstvím“ poskytování osobních doporučení zákazníkovi buď na jeho žádost, anebo z podnětu investičního podniku ohledně jednoho či více obchodů týkajících se finančních nástrojů;

5)

„prováděním pokynů na účet zákazníka“ jednání k uzavření smlouvy o nákupu nebo prodeji jednoho či více finančních nástrojů na účet zákazníka, včetně uzavírání smluv o prodeji finančních nástrojů vydaných investičním podnikem nebo úvěrovou institucí v okamžiku jejich vydání;

6)

„obchodováním na vlastní účet“ obchodování s využitím vlastního majetku podniku, jehož výsledkem je uzavření obchodů s jedním nebo více finančními nástroji;

7)

„tvůrcem trhu“ osoba, která trvale působí na finančních trzích jako osoba ochotná obchodovat na vlastní účet formou nákupu a prodeje finančních nástrojů s využitím vlastního majetku a za jí stanovené ceny;

8)

„správou portfolií“ správa portfolií v souladu s pověřeními od zákazníků s možností vlastního uvážení ve vztahu k jednotlivým zákazníkům, pokud tato portfolia zahrnují jeden nebo více finančních nástrojů;

9)

„zákazníkem“ jakákoli fyzická nebo právnická osoba, které investiční podnik poskytuje investiční nebo doplňkové služby;

10)

„profesionálním zákazníkem“ zákazník, který splňuje kritéria stanovená v příloze II;

11)

„neprofesionálním zákazníkem“ zákazník, který není profesionálním zákazníkem;

12)

„trhem pro růst malých a středních podniků“ mnohostranný obchodní systém, který je registrován jako trh pro růst malých a středních podniků v souladu s článkem 33;

13)

„malými a středními podniky“ pro účely této směrnice společnosti, které mají na základě kotací na konci roku za předchozí tři kalendářní roky průměrnou tržní kapitalizaci nižší než 200 000 000 EUR;

14)

„limitním pokynem“ pokyn k nákupu či prodeji finančního nástroje za stanovenou limitní cenu nebo výhodněji a ve stanoveném objemu;

15)

„finančními nástroji“ nástroje uvedené v oddíle C přílohy I;

16)

„energetickými deriváty podle bodu 6 oddílu C“ opce, futures, swapy a jakékoli jiné deriváty uvedené v bodě 6 oddílu C přílohy 1, které se týkají uhlí nebo ropy, se kterými se obchoduje v organizovaném obchodním systému a které se musí fyzicky vypořádat;

17)

„nástroji peněžního trhu“ takové druhy nástrojů, s nimiž se obvykle obchoduje na peněžním trhu, například státní pokladniční poukázky, vkladové certifikáty a směnky, s výjimkou platebních nástrojů;

18)

„organizátorem trhu“ osoba nebo osoby řídící nebo provozující podnikatelskou činnost regulovaného trhu; může jí být i regulovaný trh sám;

19)

„mnohostranným systémem“ jakýkoli systém nebo zařízení, v němž na sebe mohou vzájemně působit zájmy o obchodování více třetích stran týkající se nákupu či prodeje finančních nástrojů;

20)

„systematickým internalizátorem“ investiční podnik, který organizovaně, často, systematicky a ve značném množství obchoduje na vlastní účet při provádění pokynů zákazníků mimo regulovaný trh, mnohostranný obchodní systém nebo organizovaný obchodní systém, aniž by provozoval mnohostranný systém.

Frekvence a systematičnost obchodování se posuzuje podle počtu OTC obchodů s daným finančním nástrojem provedených investičním podnikem na vlastní účet při provádění pokynů zákazníků. Množství obchodování se posuzuje buď podle objemu OTC obchodů prováděných investičním podnikem v poměru k celkovému objemu obchodů investičního podniku s určitým finančním nástrojem, nebo podle objemu OTC obchodů prováděných investičním podnikem v poměru k celkovému objemu obchodů s určitým finančním nástrojem v Unii. Definice systematického internalizátora se použije, pouze pokud jsou překročeny stanovené mezní hodnoty jak pro frekvenci a systematičnost, tak pro množství, nebo pokud si investiční podnik režim systematického internalizátora zvolí;

21)

„regulovaným trhem“ mnohostranný systém, který provozuje nebo řídí organizátor trhu a který sdružuje nebo usnadňuje sdružování zájmů více třetích stran týkajících se nákupu či prodeje finančních nástrojů, uvnitř systému a v souladu s jeho závaznými pravidly, tak, že výsledkem je uzavření smlouvy týkající se finančních nástrojů přijatých k obchodování podle jeho pravidel nebo systémů, a který má povolení a funguje pravidelně a v souladu s hlavou III této směrnice;

22)

„mnohostranným obchodním systémem“ (MTF) mnohostranný systém, který provozuje investiční podnik nebo organizátor trhu a který sdružuje zájmy více třetích stran týkajících se nákupu či prodeje finančních nástrojů, uvnitř systému a v souladu s závaznými pravidly, tak, že výsledkem je uzavření smlouvy v souladu s hlavou II této směrnice;

23)

„organizovaným obchodním systémem“ (OTF) mnohostranný systém, který není regulovaným trhem ani mnohostranným obchodním systémem a ve kterém mohou na sebe vzájemně působit zájmy více třetích stran týkající se na nákupu či prodeje dluhopisů, strukturovaných finančních produktů, povolenek na emise či derivátů tak, že výsledkem je uzavření smlouvy v souladu s hlavou II této směrnice;

24)

„obchodním systémem“ regulovaný trh, mnohostranný obchodní systém nebo organizovaný obchodní systém;

25)

„likvidním trhem“ trh pro finanční nástroj nebo pro druh finančních nástrojů, na kterém jsou průběžně připravení a ochotní kupující a prodávající, hodnoceno podle níže uvedených kritérií se zohledněním specifické struktury trhu konkrétního finančního nástroje nebo konkrétního druhu finančního nástroje:

a)

průměrná frekvence a objem obchodů v rozmezí tržních podmínek, s ohledem na povahu a životní cyklus produktů v rámci daného druhu finančního nástroje;

b)

počet a typ účastníků trhu, včetně poměru účastníků trhu k obchodovaným nástrojům v rámci daného produktu;

c)

průměrná velikost rozpětí mezi nákupní a prodejní cenou (spreadů), je-li k dispozici;

26)

„příslušným orgánem“ orgán, který každý členský stát určí v souladu s článkem 67, pokud tato směrnice nestanoví jinak;

27)

„úvěrovou institucí“ úvěrová instituce vymezená v čl. 4 odst. 1 bodě 1 nařízení (EU) č. 575/2013;

28)

„správcovskou společností SKIPCP“ správcovská společnost vymezená v čl. 2 odst. 1 písm. b) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES (43);

29)

„vázaným zástupcem“ fyzická nebo právnická osoba, která na plnou a bezpodmínečnou odpovědnost pouze jednoho investičního podniku, na jehož účet jedná, propaguje investice nebo doplňkové služby u zákazníků nebo potenciálních zákazníků, přijímá a předává instrukce nebo pokyny zákazníků v souvislosti s investičními službami nebo finančními nástroji, umísťuje finanční nástroje nebo poskytuje poradenství zákazníkům nebo potenciálním zákazníkům ohledně těchto finančních nástrojů nebo služeb;

30)

„pobočkou“ místo výkonu podnikání jiné než ústředí, které je součástí investičního podniku, které nemá právní subjektivitu, které poskytuje investiční služby nebo vykonává investiční činnost a které může rovněž poskytovat doplňkové služby, k nimž dostal investiční podnik povolení; všechna místa výkonu podnikání zřízená v tomtéž členském státě investičním podnikem s ústředím v jiném členském státě jsou považována za jedinou pobočku;

31)

„kvalifikovanou účastí“ přímá nebo nepřímá účast v investičním podniku představující alespoň 10 % základního kapitálu nebo hlasovacích práv ve smyslu článků 9 a 10 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/109/ES (44), při zohlednění podmínek týkajících se jejich sčítání stanovených v čl. 12 odst. 4 a 5 zmíněné směrnice, nebo umožňující uplatňovat podstatný vliv na řízení investičního podniku, jehož se daná účast týká;

32)

„mateřským podnikem“ mateřský podnik ve smyslu čl. 2 bodu 9 a článku 22 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU (45);

33)

„dceřiným podnikem“ dceřiný podnik ve smyslu čl. 2 bodu 10 a článku 22 směrnice 2013/34/EU, včetně jakéhokoli dceřiného podniku patřícího dceřinému podniku mateřského podniku, jenž stojí v čele těchto podniků;

34)

„skupinou“ skupina ve smyslu čl. 2 bodu 11 směrnice 2013/34/EU;

35)

„úzkým propojením“ stav, kdy jsou dvě nebo více fyzických či právnických osob spojeny:

a)

účastí v podobě držení, přímého nebo kontrolou, nejméně 20 % hlasovacích práv nebo základního kapitálu některého podniku;

b)

kontrolou, čímž se rozumí vztah mezi mateřským a dceřiným podnikem ve všech případech uvedených v čl. 22 odst. 1 a 2 směrnice 2013/34/EU nebo obdobný vztah mezi fyzickou či právnickou osobou a podnikem; dceřiný podnik jiného dceřiného podniku se rovněž považuje za dceřiný podnik mateřského podniku, který stojí v čele těchto podniků;

c)

stav, kdy jsou obě nebo všechny tyto osoby trvale vázány k téže osobě vztahem kontroly;

36)

„vedoucím orgánem“ orgán nebo orgány investičního podniku, organizátora trhu nebo poskytovatele služeb hlášení údajů jmenované v souladu s vnitrostátním právem, které jsou oprávněny ke stanovení strategie, cílů a celkového směřování tohoto subjektu, které dozorují a sledují rozhodování vedení instituce a které zahrnují osoby, jež skutečně řídí činnost daného subjektu.

Odkazuje-li se v této směrnici na vedoucí orgán a jsou-li podle vnitrostátního práva řídící a kontrolní úlohy vedoucího orgánu přiděleny různým orgánům nebo různým členům jednoho orgánu, určí členský stát odpovědné orgány nebo členy vedoucího orgánu v souladu se svým vnitrostátním právem, pokud není v této směrnici stanoveno jinak;

37)

„vrcholným vedením“ fyzické osoby, které v rámci investičního podniku, organizátora trhu nebo poskytovatele služeb hlášení údajů zastávají výkonné funkce a jsou vůči vedoucímu orgánu odpovědné za každodenní řízení daného subjektu, včetně toho, jak podnik a jeho zaměstnanci provádějí politiku v oblasti distribuce služeb a produktů zákazníkům;

38)

„obchodováním párováním pokynů na vlastní účet“ obchod, kdy se facilitátor vloží mezi prodávajícího a kupujícího v daném obchodě tak, že v průběhu jeho provádění není nikdy vystaven tržnímu riziku a obě součásti obchodu se provádějí současně a obchod je uzavřen za cenu, při níž facilitátor neutrpí ztrátu ani nevytvoří jiný zisk než předem oznámenou provizi, poplatek nebo srážku za tento obchod;

39)

„algoritmickým obchodováním“ obchodování s finančními nástroji, kdy počítačový algoritmus automaticky určuje jednotlivé charakteristiky pokynů, jako například zda dát pokyn, načasování, cenu nebo množství pokynů nebo jak nakládat s pokynem po jeho podání s omezeným lidským zásahem nebo bez něj; to nezahrnuje systém, který se používá pouze ke směrování pokynů do jednoho nebo více obchodních systémů, zpracování pokynů bez stanovení jakýchkoli parametrů obchodování, potvrzení pokynů či poobchodní zpracování provedených obchodů;

40)

„způsobem algoritmického obchodování s vysokou frekvencí“ způsob algoritmického obchodování, který se vyznačuje:

a)

infrastrukturou sloužící k minimalizaci síťových a jiných typů latencí, jež zahrnuje přinejmenším jedno z následujících zařízení pro algoritmické zadání pokynu: společné umístění, blízký hosting nebo vysokorychlostní přímý elektronický přístup;

b)

systémovým určením zahájení, vytvoření, směrování nebo provedení pokynu bez lidského zásahu pro jednotlivý obchod nebo pokyn a

c)

vysokým počtem zpráv během dne, jež zahrnují pokyny, kotace nebo zrušení;

41)

„přímým elektronickým přístupem“ opatření, kterým člen, účastník či zákazník obchodního systému umožní některé osobě použít svůj obchodní kód tak, aby tato osoba mohla elektronicky předat pokyn týkající se finančního nástroje přímo obchodnímu systému; to zahrnuje opatření, kdy osoba využije infrastrukturu člena, účastníka či zákazníka nebo jakýkoli propojovací systém poskytnutý členem, účastníkem nebo zákazníkem k předání pokynu (přímý přístup na trh), a opatření, kdy osoba tuto infrastrukturu nevyužije (sponzorovaný přístup);

42)

„vázaným prodejem“ nabízení investiční služby spolu s jinou službou nebo produktem jakožto součást balíčku nebo jakožto podmínku pro stejnou dohodu či balíček;

43)

„strukturovaným vkladem“ vklad ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. c) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/49/EU (46), který je splatný v plné výši v okamžiku splatnosti za podmínek, podle nichž jsou případný úrok nebo prémie zaplaceny nebo jsou předmětem rizika podle vzorce zahrnujícího faktory jako:

a)

index nebo kombinace indexů, kromě vkladů s variabilní úrokovou mírou, jejichž výnos je navázán přímo na index úrokové míry, například Euribor nebo Libor;

b)

finanční nástroj nebo kombinace finančních nástrojů;

c)

komodita nebo kombinace komodit či jiná hmotná nebo nehmotná aktiva, nebo

d)

směnný kurz nebo kombinace směnných kurzů;

44)

„převoditelnými cennými papíry“ druhy cenných papírů, které jsou obchodovatelné na kapitálovém trhu, s výjimkou platebních nástrojů, jako jsou:

a)

akcie společností a další cenné papíry rovnocenné akciím společností, podílům v osobních společnostech či jiných subjektech, včetně cenných papírů nahrazujících akcie;

b)

dluhopisy a jiné formy dluhových cenných papírů, včetně cenných papírů nahrazujících tyto cenné papíry;

c)

všechny ostatní cenné papíry, se kterými je spojeno právo nabývat nebo prodávat takové převoditelné cenné papíry nebo ze kterých vyplývá právo na vypořádání v penězích, jež se určuje odkazem na převoditelné cenné papíry, měny, úrokové sazby nebo výnosy, komodity nebo jiné indexy či míry;

45)

„cennými papíry nahrazujícími jiné cenné papíry“ cenné papíry obchodovatelné na kapitálovém trhu, které zastupují vlastnictví cenných papírů emitenta, jenž nemá v místě obchodování sídlo, a které mohou být přijaty k obchodování na regulovaném trhu a obchodovány nezávisle na cenných papírech uvedeného emitenta;

46)

„fondem obchodovaným v obchodním systému“ (ETF) fond, jehož nejméně jeden druh podílů nebo akcií je celodenně obchodován v nejméně jednom obchodním systému a s nejméně jedním tvůrcem trhu, který přijímá opatření k zajištění toho, aby se cena těchto podílů nebo akcií v obchodním systému významně nelišila od čisté hodnoty aktiv tohoto fondu a případně také od přibližné čisté hodnoty tohoto fondu;

47)

„certifikáty“ certifikáty vymezené v čl. 2 odst. 1 bodě 27 nařízení (EU) č. 600/2014;

48)

„strukturovanými finančními produkty“ strukturované finanční produkty vymezené v čl. 2 odst. 1 bodě 28 nařízení (EU) č. 600/2014;

49)

„deriváty“ deriváty vymezené v čl. 2 odst. 1 bodě 29 nařízení (EU) č. 600/2014;

50)

„komoditními deriváty“ komoditní deriváty vymezené v čl. 2 odst. 1 bodě 30 nařízení (EU) č. 600/2014;

51)

„ústřední protistranou“ ústřední protistrana vymezená v čl. 2 bodě 1 nařízení (EU) č. 648/2012;

52)

„schváleným systémem pro uveřejňování informací“ (APA) osoba, která má podle této směrnice udělené povolení poskytovat službu zveřejňování zpráv o obchodech za investiční podniky v souladu s články 20 a 21 nařízení (EU) č. 600/2014;

53)

„poskytovatelem konsolidovaných obchodních informací“ (CTP) osoba, která má podle této směrnice udělené povolení poskytovat službu spočívající ve shromažďování zpráv o obchodech s finančními nástroji uvedenými v článcích 6, 7, 10, 12, 13, 20 a 21 nařízení (EU) č. 600/2014 od regulovaných trhů, mnohostranných obchodních systémů, organizovaných obchodních systémů a schválených systémů pro uveřejňování informací a v jejich konsolidaci do nepřetržitého elektronického datového toku, který poskytuje údaje o cenách a objemech ve vztahu k jednotlivým finančním nástrojům;

54)

„schváleným mechanismem pro hlášení obchodů“ (ARM) osoba, která má podle této směrnice udělené povolení poskytovat službu hlášení podrobností o obchodech příslušným orgánům nebo orgánu ESMA za investiční podniky;

55)

„domovským členským státem“:

a)

v případě investičních podniků:

i)

členský stát, v němž má investiční podnik ústředí, pokud je fyzickou osobou,

ii)

členský stát, v němž má investiční podnik sídlo, pokud je právnickou osobou,

iii)

nemá-li investiční podnik podle vnitrostátního práva svého členského státu sídlo, členský stát, v němž se nachází jeho ústředí;

b)

v případě regulovaného trhu členský stát, v němž je regulovaný trh registrován, nebo pokud podle vnitrostátního práva dotyčného členského státu nemá sídlo, členský stát, kde se nachází ústředí regulovaného trhu;

c)

v případě schváleného systému pro uveřejňování informací, poskytovatele konsolidovaných obchodních informací či schváleného mechanismu pro hlášení obchodů:

i)

členský stát, v němž má schválený systém pro uveřejňování informací, poskytovatel konsolidovaných obchodních informací či schválený mechanismus pro hlášení obchodů ústředí, pokud je fyzickou osobou,

ii)

členský stát, v němž má schválený systém pro uveřejňování informací, poskytovatel konsolidovaných obchodních informací či schválený mechanismus pro hlášení obchodů sídlo, pokud je právnickou osobou,

iii)

nemá-li schválený systém pro uveřejňování informací, poskytovatel konsolidovaných obchodních informací či schválený mechanismus pro hlášení obchodů podle vnitrostátního práva svého členského státu sídlo, členský stát, v němž se nachází jeho ústředí;

56)

„hostitelským členským státem“ členský stát jiný než domovský členský stát, v němž má investiční podnik pobočku nebo v němž poskytuje investiční služby nebo vykonává investiční činnosti, nebo členský stát, v němž regulovaný trh činí vhodná opatření k usnadnění přístupu k obchodování ve svém systému vzdáleným členům nebo účastníkům usazeným v tomto členském státě;

57)

„podnikem ze třetí země“ podnik, který by byl úvěrovou institucí poskytující investiční služby nebo vykonávající investiční činnosti nebo investičním podnikem, kdyby se jeho ústředí či sídlo nacházelo v Unii;

58)

„velkoobchodními energetickými produkty“ velkoobchodní energetické produkty vymezené v čl. 2 bodě 4 nařízení (EU) č. 1227/2011;

59)

„deriváty zemědělských komodit“ deriváty, které se týkají produktů uvedených v článku 1 a v částech I až XX a XXIV/1 přílohy I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 (47);

60)

„veřejnoprávním emitentem“ kterýkoli z následujících subjektů, který vydává dluhové nástroje:

i)

Unie,

ii)

členský stát, včetně jakéhokoli ministerstva, vládní organizace nebo zvláštní účelové jednotky (special purpose vehicle) tohoto členského státu,

iii)

v případě federativního členského státu člen federace,

iv)

zvláštní účelová jednotka pro několik členských států,

v)

mezinárodní finanční instituce zřízená dvěma nebo více členskými státy, jejímž účelem je získávat finanční prostředky a poskytovat finanční pomoc ve prospěch svých členů, kteří jsou postiženi nebo ohroženi vážnými finančními problémy, nebo

vi)

Evropská investiční banka;

61)

„veřejnoprávním dluhopisem“ dluhový nástroj vydaný veřejnoprávním emitentem;

62)

„trvalým nosičem dat“ jakýkoliv nástroj, který:

a)

umožňuje zákazníkovi uchovávat informace určené jemu osobně tak, že k nim může mít v budoucnu přístup, a to po dobu odpovídající účelu daných informací, a

b)

umožňuje nepozměněné zobrazení uchovávaných informací;

63)

„poskytovatelem služeb hlášení údajů“ schválený systém pro uveřejňování informací, poskytovatel konsolidovaných obchodních informací nebo schválený mechanismus pro hlášení obchodů.

2.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 89, kterými upřesní některé technické prvky definic stanovených v odstavci 1 s cílem přizpůsobit je vývoji trhu, technickému vývoji a zkušenostem s jednáním zakázaným nařízením (EU) č. 596/2014 a zajistit jednotné uplatňování této směrnice.

HLAVA II

PODMÍNKY PRO UDĚLENÍ POVOLENÍ A PRO VÝKON ČINNOSTI PRO INVESTIČNÍ PODNIKY

KAPITOLA I

Podmínky a postupy pro udělení povolení

Článek 5

Požadavek na povolení

1.   Každý členský stát vyžaduje, aby poskytování investičních služeb nebo výkon investičních činností formou odborného pravidelného výkonu povolání nebo podnikání podléhalo předchozímu povolení v souladu s touto kapitolou. Toto povolení uděluje příslušný orgán domovského členského státu určený v souladu s článkem 67.

2.   Odchylně od odstavce 1 povolí členské státy kterémukoli organizátorovi trhu provozovat mnohostranný obchodní systém nebo organizovaný obchodní systém, pokud bylo předem ověřeno, že tento organizátor splňuje podmínky této kapitoly.

3.   Členské státy vytvoří rejstřík všech investičních podniků. Rejstřík je veřejně přístupný a obsahuje údaje o službách nebo činnostech, pro něž má investiční podnik povolení. Pravidelně se aktualizuje. Každé povolení musí být oznámeno orgánu ESMA.

ESMA vytvoří seznam všech investičních podniků v Unii. Tento seznam obsahuje údaje o službách nebo činnostech, pro něž má každý investiční podnik povolení, a je pravidelně aktualizován. ESMA zveřejní tento seznam na svých internetových stránkách a aktualizuje jej.

Pokud příslušný orgán v souladu s čl. 8 prvním pododstavcem písm. b), c) a d) povolení odejme, zveřejní se informace o tomto odnětí v seznamu po dobu pěti let.

4.   Každý členský stát vyžaduje, aby se ústředí:

a)

každého investičního podniku, který je právnickou osobou, nacházelo v témže členském státě jako jeho sídlo;

b)

každého investičního podniku, který není právnickou osobou, nebo každého investičního podniku, který je právnickou osobou, ale podle vnitrostátního práva svého státu nemá sídlo, nacházelo v členském státě, v němž tento podnik skutečně podniká.

Článek 6

Rozsah povolení

1.   Domovský členský stát zajistí, aby byly v povolení uvedeny investiční služby nebo investiční činnosti, které je investiční podnik oprávněn poskytovat nebo vykonávat. Povolení se může vztahovat i na jednu nebo více doplňkových služeb uvedených v oddíle B přílohy I. V žádném případě však nesmí být povolení uděleno pouze k poskytování doplňkových služeb.

2.   Investiční podnik, který usiluje o povolení k rozšíření své podnikatelské činnosti o další investiční služby, investiční činnosti nebo doplňkové služby, které v době prvního povolení nepředpokládal, podá žádost o rozšíření tohoto povolení.

3.   Povolení je platné pro celou Unii a umožňuje investičnímu podniku poskytovat služby nebo vykonávat činnosti, ke kterým mu bylo uděleno povolení, v celé Unii, a to buď na základě práva usazování, včetně zřízení pobočky, nebo na základě volného pohybu služeb.

Článek 7

Postup udělení povolení a zamítnutí žádosti o povolení

1.   Příslušný orgán povolení neudělí, dokud není plně přesvědčen, že žadatel splňuje veškeré požadavky stanovené předpisy přijatými na základě této směrnice.

2.   Investiční podnik poskytne veškeré informace, včetně plánu obchodních činností, v němž jsou mimo jiné uvedeny typy předpokládaných obchodních činností a organizační struktura, nezbytné k tomu, aby se mohl příslušný orgán přesvědčit, že investiční podnik k okamžiku prvního udělení povolení přijal veškerá opatření nutná ke splnění povinností podle této kapitoly.

3.   Žadatel je do šesti měsíců ode dne podání úplné žádosti informován, zda mu povolení bylo, či nebylo uděleno.

4.   ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem k upřesnění:

a)

informací, které mají být poskytnuty příslušným orgánům podle odstavce 2 tohoto článku, včetně plánu obchodních činností;

b)

požadavků na vedení investičních podniků podle čl. 9 odst. 6 a informací pro oznamování podle čl. 9 odst. 5;

c)

požadavků kladených na akcionáře a členy s kvalifikovanou účastí, včetně překážek, jež mohou bránit účinnému výkonu dohledu ze strany příslušného orgánu podle čl. 10 odst. 1 a 2.

ESMA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 3. července 2015.

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

5.   ESMA vypracuje návrhy prováděcích technických norem pro standardní formuláře, šablony a postupy pro oznamování či poskytování informací podle odstavce 2 tohoto článku a čl. 9 odst. 5.

ESMA předloží tyto návrhy prováděcích technických norem Komisi do 3. ledna 2016.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 8

Odnětí povolení

Příslušný orgán může odejmout povolení udělené investičnímu podniku, který:

a)

povolení nevyužije do dvanácti měsíců, výslovně se jej vzdá nebo déle než šest předchozích měsíců neposkytuje investiční služby ani nevykonává investiční činnost, pokud dotyčný členský stát nestanoví, že v takových případech povolení zaniká;

b)

získal povolení na základě nepravdivého prohlášení nebo jinými nedovolenými prostředky;

c)

již nesplňuje podmínky, za kterých bylo povolení uděleno, například podmínky stanovené v nařízení (EU) č. 575/2013;

d)

vážně a soustavně porušuje předpisy přijaté na základě této směrnice nebo nařízení (EU) č. 600/2014, které upravují podmínky výkonu činnosti investičních podniků;

e)

spadá mezi kterýkoli z případů, kdy vnitrostátní právo v souvislosti se záležitostmi mimo oblast působnosti této směrnice stanoví odnětí povolení.

Každé odnětí povolení se oznamuje orgánu ESMA.

Článek 9

Vedoucí orgán

1.   Příslušné orgány při udělování povolení v souladu s článkem 5 zajistí, aby investiční podniky a jejich vedoucí orgány splňovaly články 88 a 91 směrnice 2013/36/EU.

ESMA a EBA společně přijmou obecné pokyny týkající se věcí uvedených v čl. 91 odst. 12 směrnice 2013/36/EU.

2.   Při udělování povolení podle článku 5 mohou příslušné orgány povolit, aby členové vedoucího orgánu vykonávali jednu dodatečnou funkci nevýkonného ředitele přesahující počet přípustný podle čl. 91 odst. 3 směrnice 2013/36/EU. Příslušné orgány o těchto povoleních pravidelně informují orgán ESMA.

EBA a ESMA koordinují sběr informací uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce a v čl. 91 odst. 6 směrnice 2013/36/EU ve vztahu k investičním podnikům.

3.   Členské státy zajistí, aby vedoucí orgán investičního podniku způsobem, který podporuje integritu trhu a zájmy jeho zákazníků, stanovil systémy správy a řízení zajišťující účinné a obezřetné vedení investičního podniku, včetně oddělení povinností v investičním podniku a předcházení střetům zájmů, dozoroval je a nesl odpovědnost za jejich uplatňování.

Aniž jsou dotčeny požadavky stanovené v čl. 88 odst. 1 směrnice 2013/36/EU, musí uvedené systémy také zajišťovat, aby vedoucí orgán stanovil, schvaloval a dozoroval:

a)

organizaci podniku, pokud jde o poskytování investičních a doplňkových služeb a výkon investičních činností, včetně dovedností, odborných a jiných znalostí vyžadovaných od zaměstnanců, zdrojů, postupů a opatření pro poskytování služeb a výkon činností s přihlédnutím k povaze, rozsahu a složitosti jeho činnosti a ke všem požadavkům, které musí podnik splňovat;

b)

politiku v oblasti služeb, činností, produktů a operací nabízených nebo poskytovaných v souladu s rizikovou tolerancí podniku a charakteristikami a potřebami zákazníků podniku, kterým budou nabízeny nebo poskytovány, včetně případného provedení patřičného zátěžového testování;

c)

politiku odměňování osob zapojených do poskytování služeb zákazníkům, jejímž cílem je podpořit odpovědné obchodní chování a spravedlivé zacházení se zákazníky a předcházet střetu zájmů ve vztazích se zákazníky.

Vedoucí orgán sleduje a pravidelně hodnotí přiměřenost a dosahování strategických cílů podniku při poskytování investičních a doplňkových služeb a výkonu investičních činností, jakož i účinnost systémů správy a řízení investičního podniku a přiměřenost politik týkajících se poskytování služeb zákazníkům, a přijímá vhodná opatření k nápravě jakýchkoli nedostatků.

Členové vedoucího orgánu musí mít náležitý přístup k informacím a dokumentům, které jsou potřebné k dozorování a sledování rozhodování vedení.

4.   Příslušný orgán odmítne udělit povolení, pokud není přesvědčen o tom, že členové vedoucího orgánu investičního podniku mají dostatečně dobrou pověst a dostatečné znalosti, dovednosti a zkušenosti a věnují výkonu své funkce v investičním podniku dostatek času, nebo pokud existují objektivní a prokazatelné důvody k domněnce, že vedoucí orgán podniku může představovat ohrožení účinného, řádného a obezřetného vedení podniku a patřičného zohlednění zájmu zákazníků podniku a integrity trhu.

5.   Členské státy vyžadují, aby investiční podnik oznámil příslušnému orgánu všechny členy svého vedoucího orgánu a veškeré změny jejich členství spolu s veškerými informacemi potřebnými k posouzení, zda podnik splňuje požadavky odstavců 1, 2 a 3.

6.   Členské státy vyžadují, aby obchodní činnost žádajícího investičního podniku skutečně řídily alespoň dvě osoby splňující podmínky uvedené v odstavci 1.

Odchylně od prvního pododstavce mohou členské státy udělit povolení investičním podnikům, které jsou fyzickými osobami, nebo investičním podnikům, které jsou právnickými osobami řízenými v souladu se svými zakládacími dokumenty a vnitrostátním právem jedinou fyzickou osobou. Členské státy však vyžadují, aby:

a)

existovala jiná náhradní opatření, která zajistí řádné a obezřetné vedení těchto investičních podniků a patřičné zohlednění zájmu zákazníků a integrity trhu;

b)

dotyčné fyzické osoby měly dostatečně dobrou pověst, dostatečné znalosti, dovednosti a zkušenosti a věnovaly dostatek času výkonu svých povinností.

Článek 10

Akcionáři a členové s kvalifikovanou účastí

1.   Příslušné orgány neudělí povolení k poskytování investičních služeb nebo výkonu investičních činností investičním podnikem, dokud nejsou informovány o totožnosti jeho akcionářů nebo členů, ať přímých či nepřímých, fyzických či právnických osob, které mají kvalifikovanou účast v podniku, a o výši této kvalifikované účasti.

Příslušné orgány odmítnou udělit povolení, pokud s ohledem na potřebu zajistit řádné a obezřetné vedení investičního podniku nejsou přesvědčeny o vhodnosti jeho akcionářů či členů s kvalifikovanou účastí.

Pokud existují úzká propojení mezi investičním podnikem a jinými fyzickými nebo právnickými osobami, udělí příslušný orgán povolení pouze v případě, že tato propojení nebrání příslušnému orgánu v účinném dohledu.

2.   Příslušný orgán odmítne udělit povolení, pokud právní a správní předpisy třetí země vztahující se na jednu nebo více fyzických či právnických osob, s nimiž má podnik úzké propojení, nebo obtíže spojené s jejich vymáháním brání příslušnému orgánu v účinném dohledu.

3.   Členské státy vyžadují, aby v případech, kde by mohl vliv vykonávaný osobami uvedenými v odst. 1 prvním pododstavci poškodit řádné a obezřetné vedení investičního podniku, přijal příslušný orgán vhodná opatření, která by takové situaci zabránila.

Taková opatření mohou zahrnovat žádosti o soudní příkazy nebo uložení sankcí vůči řídícím pracovníkům a osobám odpovědným za vedení podniku nebo pozastavení výkonu hlasovacích práv spojených s akciemi v držení dotyčných akcionářů nebo členů.

Článek 11

Oznámení navrhovaných nabytí podílů

1.   Členské státy vyžadují, aby každá fyzická či právnická osoba nebo takové osoby jednající ve vzájemné shodě (dále jen „navrhovaný nabyvatel“), které přijaly rozhodnutí přímo nebo nepřímo nabýt kvalifikovanou účast v investičním podniku nebo přímo nebo nepřímo takovou účast zvýšit, což by vedlo k tomu, že by podíl na hlasovacích právech nebo na základním kapitálu, který drží, dosáhl jedné z prahových hodnot 20 %, 30 % nebo 50 % nebo ji překročil anebo že by se investiční podnik stal jejich dceřiným podnikem (dále jen „navrhované nabytí“), to nejprve písemně oznámily příslušným orgánům daného investičního podniku, ve kterém zamýšlejí nabýt nebo zvýšit kvalifikovanou účast, a uvedly výši své zamýšlené účasti a podstatné informace, jak je uvedeno v čl. 13 odst. 4.

Členské státy vyžadují, aby každá fyzická či právnická osoba, která přijala rozhodnutí přímo nebo nepřímo zcizit kvalifikovanou účast v investičním podniku, to nejprve písemně oznámila příslušným orgánům a uvedla výši předpokládané účasti. Tato osoba musí rovněž oznámit příslušným orgánům každé rozhodnutí snížit svou kvalifikovanou účast tak, že by podíl na hlasovacích právech nebo na základním kapitálu, který drží, klesl pod 20 %, 30 % nebo 50 % anebo tak, že by daný investiční podnik přestal být jejím dceřiným podnikem.

Členské státy nemusí uplatňovat prahovou hodnotu 30 %, pokud v souladu s čl. 9 odst. 3 písm. a) směrnice 2004/109/ES uplatňují prahovou hodnotu ve výši jedné třetiny.

Při zjišťování, zda jsou splněna kritéria pro kvalifikovanou účast podle článku 10 a tohoto článku, neberou členské státy v úvahu hlasovací práva ani podíly, které investiční podniky nebo úvěrové instituce případně drží v důsledku poskytování investiční služby upisování finančních nástrojů nebo umísťování finančních nástrojů se závazkem jejich upsání, zahrnutého v bodě 6 oddílu A přílohy I, pokud tato práva nejsou vykonávána ani jinak využívána k zasahování do řízení emitenta a pokud jsou zcizena do jednoho roku od nabytí.

2.   Příslušné orgány se při posuzování podle čl. 13 odst. 1 (dále jen „posouzení“) navzájem plně konzultují, pokud je navrhovaným nabyvatelem:

a)

úvěrová instituce, životní pojišťovna, pojišťovna, zajišťovna, investiční podnik nebo správcovská společnost SKIPCP s povolením v jiném členském státě nebo v jiném odvětví, než ve kterém je navrhováno nabytí;

b)

mateřský podnik úvěrové instituce, životní pojišťovny, pojišťovny, zajišťovny, investičního podniku nebo správcovské společnosti SKIPCP s povolením v jiném členském státě nebo v jiném odvětví, než ve kterém je navrhováno nabytí, nebo

c)

fyzická nebo právnická osoba, která kontroluje úvěrovou instituci, životní pojišťovnu, pojišťovnu, zajišťovnu, investiční podnik nebo správcovskou společnost SKIPCP s povolením v jiném členském státě nebo v jiném odvětví, než ve kterém je navrhováno nabytí.

Příslušné orgány si bez zbytečného odkladu vzájemně poskytují veškeré informace, které jsou pro posouzení podstatné nebo důležité. K tomuto účelu si na požádání vzájemně sdělují veškeré důležité informace a z vlastního podnětu si sdělují veškeré podstatné informace. V rozhodnutí příslušného orgánu, který udělil povolení investičnímu podniku, v němž je navrhováno nabytí, se uvedou veškeré názory nebo výhrady příslušného orgánu odpovědného za dohled nad navrhovaným nabyvatelem.

3.   Členské státy vyžadují, aby investiční podnik v případě, že se dozví o nabytí nebo pozbytí účastí na svém základním kapitálu, v jehož důsledku podíly přesáhnou prahové hodnoty uvedené v odst. 1 prvním pododstavci nebo pod ně klesnou, o tom neprodleně uvědomil příslušný orgán.

Alespoň jednou ročně rovněž investiční podniky sdělí příslušnému orgánu jména akcionářů a členů držících kvalifikované účasti a výši těchto účastí, jak vyplývá například z informací získaných na výroční valné hromadě akcionářů a členů nebo z plnění předpisů vztahujících se na společnosti, jimiž vydávané převoditelné cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu.

4.   Členské státy vyžadují, aby příslušné orgány přijaly opatření podobná těm, která jsou uvedena v čl. 10 odst. 3, ve vztahu k osobám, jež neplní povinnost poskytovat předem informace o nabytí nebo zvýšení kvalifikované účasti. Pokud je účast nabyta navzdory námitkám příslušných orgánů, stanoví členské státy bez ohledu na jiné sankce, které mají být přijaty, pozastavení výkonu odpovídajících hlasovacích práv nebo neplatnost či zneplatnění odevzdaných hlasů.

Článek 12

Lhůta pro posouzení

1.   Příslušné orgány obratem a v každém případě do dvou pracovních dnů od obdržení oznámení podle čl. 11 odst. 1 prvního pododstavce a od případného následného obdržení informací uvedených v odstavci 2 tohoto článku písemně potvrdí jejich přijetí navrhovanému nabyvateli.

Příslušné orgány provedou posouzení ve lhůtě nejvýše 60 pracovních dnů počínaje dnem písemného potvrzení o přijetí oznámení a všech dokumentů, které mají být podle požadavku členského státu k oznámení přiloženy na základě seznamu uvedeného v čl. 13 odst. 4 (dále jen „lhůta pro posouzení“).

Příslušné orgány uvědomí navrhovaného nabyvatele při potvrzení přijetí o konci lhůty pro posouzení.

2.   Je-li to nezbytné, mohou příslušné orgány během lhůty pro posouzení, a nejpozději v její padesátý pracovní den, požádat o další informace nezbytné pro dokončení posouzení. Tato žádost je písemná a upřesňuje, které doplňující informace jsou třeba.

Na dobu mezi dnem žádosti příslušného orgánu o informace a obdržením odpovědi na tuto žádost od navrhovaného nabyvatele se lhůta pro posouzení staví. Stavení lhůty nepřesáhne 20 pracovních dnů. Příslušné orgány mohou podle svého uvážení vznést jakoukoli další žádost o doplnění nebo objasnění informací, to však nesmí vést ke stavení lhůty pro posouzení.

3.   Příslušné orgány mohou prodloužit stavení lhůty pro posouzení podle odst. 2 druhého pododstavce až na 30 pracovních dnů, pokud je navrhovaný nabyvatel jednou z těchto osob:

a)

fyzickou nebo právnickou osobou nacházející se nebo regulovanou mimo Unii;

b)

fyzickou nebo právnickou osobou, která nepodléhá dohledu podle této směrnice, směrnice 2009/65/ES, směrnice 2009/138/ES ani směrnice 2013/36/EU.

4.   Pokud se příslušné orgány po ukončení posuzování rozhodnou vyjádřit nesouhlas s navrhovaným nabytím, vyrozumí o tom písemně do dvou pracovních dnů a před uplynutím lhůty pro posouzení navrhovaného nabyvatele a své rozhodnutí zdůvodní. S výhradou vnitrostátního práva je možné náležité odůvodnění takového rozhodnutí na žádost navrhovaného nabyvatele zveřejnit. To nebrání členským státům, aby příslušnému orgánu umožnily zveřejnit toto odůvodnění bez žádosti navrhovaného nabyvatele.

5.   Pokud příslušné orgány nevyjádří písemně nesouhlas s navrhovaným nabytím ve lhůtě pro posouzení, považuje se navrhované nabytí za schválené.

6.   Příslušné orgány mohou stanovit a v případě potřeby prodloužit maximální lhůtu pro dokončení navrhovaného nabytí.

7.   Členské státy nesmějí pro oznamování přímých nebo nepřímých nabytí hlasovacích práv nebo základního kapitálu příslušným orgánům a pro jejich schvalování těmito orgány stanovit požadavky přísnější, než jsou stanoveny v této směrnici.

8.   ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem ke stanovení seznamu všech informací uvedených v čl. 13 odst. 4, jež musí navrhovaní nabyvatelé zahrnout do svého oznámení, aniž je dotčen odstavec 2 tohoto článku.

ESMA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 1. ledna 2014.

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

9.   ESMA vypracuje návrhy prováděcích technických norem pro standardní formuláře, šablony a postupy pro konzultace mezi příslušnými orgány podle čl. 11 odst. 2.

ESMA předloží tyto návrhy prováděcích technických norem Komisi do 1. ledna 2014.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 13

Posouzení

1.   S ohledem na možný vliv navrhovaného nabyvatele na investiční podnik hodnotí příslušné orgány při posuzování oznámení uvedeného v čl. 11 odst. 1 a informací uvedených v čl. 12 odst. 2 za účelem zajištění řádného a obezřetného řízení investičního podniku, v němž je navrhováno nabytí, vhodnost navrhovaného nabyvatele a finanční rozumnost navrhovaného nabytí podle všech těchto kritérií:

a)

pověst navrhovaného nabyvatele;

b)

pověst a zkušenost všech osob, které budou v důsledku navrhovaného nabytí řídit činnosti investičního podniku;

c)

finanční zdraví navrhovaného nabyvatele, zejména ve vztahu k vykonávané a plánované činnosti v investičním podniku, v němž je navrhováno nabytí;

d)

skutečnost, zda bude investiční podnik schopen dodržet a nadále dodržovat obezřetnostní požadavky na základě této směrnice a případně jiných směrnic, zejména směrnic 2002/87/ES a 2013/36/EU, a zejména zda má skupina, jejíž součástí se investiční podnik stane, strukturu umožňující výkon účinného dohledu, účinnou výměnu informací mezi příslušnými orgány a vymezení působnosti mezi příslušnými orgány;

e)

skutečnost, zda existuje důvodné podezření, že ve spojení s navrhovaným nabytím dochází nebo došlo k praní peněz nebo k financování terorismu nebo k pokusům o ně ve smyslu článku 1 směrnice 2005/60/ES nebo že by navrhované nabytí mohlo zvýšit riziko takového jednání.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 89, kterými upraví kritéria stanovená v prvním pododstavci tohoto odstavce.

2.   Příslušné orgány mohou vyjádřit nesouhlas s navrhovaným nabytím pouze tehdy, pokud je to na základě kritérií stanovených v odstavci 1 důvodné nebo pokud informace předložené navrhovaným nabyvatelem nejsou úplné.

3.   Členské státy nestanoví žádné předběžné podmínky co do výše podílu, kterého je třeba dosáhnout, ani neumožňují svým příslušným orgánům posuzovat navrhované nabytí z hlediska hospodářských potřeb trhu.

4.   Členské státy zveřejní seznam informací, jež jsou nutné k provedení posouzení a jež je třeba poskytnout příslušným orgánům spolu s oznámením uvedeným v čl. 11 odst. 1. Požadované informace musí být přiměřené a musí odpovídat povaze navrhovaného nabyvatele a navrhovaného nabytí. Členské státy nepožadují informace, které pro obezřetnostní posuzování nemají význam.

5.   Bez ohledu na čl. 12 odst. 1, 2 a 3, pokud byly příslušnému orgánu oznámeny dva nebo více návrhů na nabytí nebo zvýšení kvalifikované účasti ve stejném investičním podniku, přistupuje příslušný orgán ke všem navrhovaným nabyvatelům nediskriminačním způsobem.

Článek 14

Členství v povoleném systému pro odškodnění investorů

Příslušný orgán ověří, zda subjekt, který žádá o povolení jako investiční podnik, plní v době udělení povolení své povinnosti podle směrnice 97/9/ES.

Povinnost stanovená v prvním pododstavci se plní ve vztahu ke strukturovaným vkladům, které vydala úvěrová instituce, jež je zapojena do systému pojištění vkladů uznaného podle směrnice 2014/49/EU.

Článek 15

Počáteční kapitál

Členské státy zajistí, aby příslušné orgány neudělily povolení, pokud investiční podnik nemá s ohledem na povahu dané investiční služby nebo činnosti dostatečný počáteční kapitál v souladu s požadavky nařízení (EU) č. 575/2013.

Článek 16

Organizační požadavky

1.   Domovský členský stát vyžaduje, aby investiční podniky splňovaly organizační požadavky stanovené v odstavcích 2 až 10 tohoto článku a v článku 17.

2.   Investiční podnik zavede vhodné strategie a postupy umožňující zajistit, aby on sám i jeho řídící pracovníci, zaměstnanci a vázaní zástupci plnili povinnosti podle této směrnice a dodržovali vhodná pravidla pro osobní obchody prováděné těmito osobami.

3.   Investiční podnik udržuje a uplatňuje účinná organizační a administrativní opatření k tomu, aby přijímal veškerá přiměřená opatření k tomu, aby střety zájmů vymezené v článku 23 neovlivnily nepříznivě zájmy jeho zákazníků.

Investiční podnik, který vytváří finanční nástroje určené k prodeji zákazníkům, musí udržovat, uplatňovat a přezkoumávat postup schvalování každého finančního nástroje a významných změn existujících finančních nástrojů před jejich uvedením na trh nebo distribucí zákazníkům.

Při postupu schvalování produktu musí být stanoven určený cílový trh konečných zákazníků v příslušné kategorii zákazníků pro každý finanční nástroj a tento postup musí zajišťovat posouzení veškerých rizik souvisejících s tímto určeným cílovým trhem a soulad zamýšlené distribuční strategie s určeným cílovým trhem.

Investiční podnik rovněž pravidelně přezkoumává finanční nástroje, které nabízí nebo uvádí na trh, přičemž zohledňuje veškeré události, které by mohly významně ovlivnit potenciální riziko spojené s určeným cílovým trhem, aby bylo možné posoudit alespoň to, zda finanční nástroj nadále naplňuje potřeby určeného cílového trhu a zda je zamýšlená distribuční strategie nadále vhodná.

Investiční podnik, který vytváří finanční nástroj, poskytne jakémukoli distributorovi veškeré příslušné informace o finančním nástroji a postupu schvalování produktu, včetně informace o určeném cílovém trhu daného finančního nástroje.

Pokud investiční podnik nabízí nebo doporučuje finanční nástroje, které nevytváří, musí mít zavedeny vhodné postupy, jimiž získává informace uvedené v pátém pododstavci a seznamuje se s vlastnostmi a určeným cílovým trhem každého finančního nástroje.

Politikami, postupy a opatřeními uvedenými v tomto odstavci nejsou dotčeny žádné další požadavky stanovené v této směrnici a v nařízení (EU) č. 600/2014, včetně požadavků týkajících se zpřístupňování informací, vhodnosti nebo způsobilosti, rozpoznávání a řízení střetů zájmů a pobídek.

4.   Investiční podnik přijme přiměřená opatření k tomu, aby zajistil nepřerušené a řádné poskytování investičních služeb a výkon investičních činností. K tomuto účelu využívá vhodné a přiměřené systémy, zdroje a postupy.

5.   Pokud investiční podnik pověří plněním provozních úkolů, které jsou zásadní pro poskytování nepřerušených a uspokojivých služeb zákazníkům a nepřerušený a uspokojivý výkon investičních činností, třetí osobu, přijme přiměřená opatření k vyloučení nepřiměřeného zvýšení provozního rizika. Externí zajištění důležitých provozních funkcí nelze provádět způsobem, který by významně poškodil kvalitu vnitřní kontroly a schopnost osoby provádějící dohled sledovat, zda podnik řádně plní všechny povinnosti.

Investiční podnik musí mít řádné administrativní a účetní postupy, mechanismy vnitřní kontroly, účinné postupy k posouzení rizik a účinná kontrolní a ochranná opatření pro systémy zpracovávání dat.

Aniž je dotčena možnost příslušných orgánů požadovat přístup ke komunikaci v souladu s touto směrnicí a s nařízením (EU) č. 600/2014, musí mít investiční podnik řádný bezpečnostní mechanismus, jenž zaručuje bezpečnost a ověření prostředků pro přenos informací, minimalizuje riziko poškození údajů a neoprávněného přístupu a zamezuje úniku informací při trvalém zachování důvěrnosti údajů.

6.   Investiční podnik zajistí, aby o všech jím prováděných službách, činnostech a obchodech byly vedeny dostatečné záznamy, které příslušnému orgánu umožní vykonávat úkoly v oblasti dohledu a provádět donucovací opatření podle této směrnice, nařízení (EU) č. 600/2014, směrnice 2014/57/EU a nařízení (EU) č. 596/2014, a zejména ověřit, zda investiční podnik plní všechny povinnosti, včetně povinností ve vztahu k zákazníkům nebo potenciálním zákazníkům a k integritě trhu.

7.   Záznamy obsahují nahrávání telefonních hovorů či elektronické komunikace týkající se alespoň obchodů uzavřených při obchodování na vlastní účet a poskytování služeb na pokyn zákazníků, jež se týkají přijímání, předávání a provádění pokynů zákazníků.

Mezi tyto telefonní hovory a elektronickou komunikaci patří i ty, jejichž účelem je uskutečnit obchody uzavírané při obchodování na vlastní účet nebo poskytování služeb na pokyn zákazníků, jež se týkají přijímání, předávání a provádění pokynů zákazníků, a to i v případě, že tyto hovory nebo komunikace k uzavření takových obchodů nebo poskytnutí služeb na pokyn zákazníků nevedou.

Pro tyto účely učiní investiční podnik veškeré přiměřené kroky k zaznamenání příslušných telefonních hovorů a elektronické komunikace, které se uskutečnily s pomocí zařízení, jež investiční podnik poskytl zaměstnanci nebo dodavateli nebo jehož použití zaměstnancem nebo dodavatelem investiční podnik akceptuje nebo povoluje, a které byly z takového zařízení odeslány nebo prostřednictvím takového zařízení přijaty.

Investiční podnik oznámí novým a stávajícím zákazníkům, že telefonní komunikace nebo hovory mezi ním a jeho zákazníky, které vedou nebo mohou vést k obchodům, budou zaznamenávány.

Toto oznámení lze učinit jednou, před poskytnutím investičních služeb novým a stávajícím zákazníkům.

Zákazníkům, kteří nebyli předem informováni o tom, že jsou jejich telefonní komunikace nebo hovory zaznamenávány, investiční podnik neposkytne telefonicky investiční služby a nevykonává telefonicky investiční činnosti, které se týkají přijímání, předávání a provádění pokynů zákazníků.

Zákazníci mohou své pokyny sdělovat jinými prostředky, tato komunikace však musí být zachycena na trvalých nosičích dat, jako jsou listovní zásilky, fax, elektronická pošta nebo dokumentace pokynů zákazníků pořizovaná na jednáních. Pořízením písemného zápisu nebo zprávy může být zejména zaznamenán obsah příslušných osobních hovorů se zákazníkem. Tyto pokyny se považují za rovnocenné telefonickým příkazům.

Investiční podnik učiní veškeré přiměřené kroky, aby zabránil tomu, že zaměstnanec nebo dodavatel uskuteční příslušné telefonní hovory a zašle nebo přijme příslušnou elektronickou komunikaci s použitím soukromého zařízení, které investiční podnik není schopen zaznamenat nebo kopírovat.

Záznamy vedené podle tohoto odstavce se poskytují dotčeným zákazníkům na jejich žádost a uchovávají se po dobu pěti let, popřípadě po dobu až sedmi let, vyžaduje-li to příslušný orgán.

8.   Pokud investiční podnik drží finanční nástroje, které patří zákazníkům, přijme vhodná opatření, aby byla chráněna vlastnická práva zákazníků, především v případě nesolventnosti investičního podniku, a aby se zabránilo investičnímu podniku použít finanční nástroje zákazníka na vlastní účet bez výslovného souhlasu zákazníka.

9.   Pokud investiční podnik drží peněžní prostředky, které patří zákazníkům, přijme vhodná opatření, aby byla chráněna práva zákazníků a aby se investičnímu podniku zabránilo, s výjimkou úvěrových institucí, použít peněžní prostředky zákazníka na vlastní účet.

10.   Investiční podnik neuzavře s neprofesionálními zákazníky dohody o finančním zajištění s převedením vlastnického práva za účelem zajištění nebo krytí současných nebo budoucích, skutečných, podmíněných či potenciálních závazků zákazníků.

11.   V případě poboček investičních podniků vymáhá plnění povinnosti stanovené v odstavcích 6 a 7, pokud jde o obchody prováděné pobočkou, příslušný orgán členského státu, ve kterém je pobočka umístěna, aniž je dotčena možnost příslušného orgánu domovského členského státu investičního podniku mít k těmto záznamům přímý přístup.

Členské státy mohou za výjimečných okolností uložit investičním podnikům požadavky týkající se ochrany majetku zákazníků nad rámec odstavců 8, 9 a 10 a příslušných aktů v přenesené pravomoci podle odstavce 12. Tyto požadavky musí být objektivně odůvodněné a přiměřené, tak aby řešily, v souvislosti s ochranou majetku a peněžních prostředků zákazníků investičními podniky, zvláštní rizika spojená s ochranou investorů nebo integritou trhu, která jsou zvlášť významná vzhledem k okolnostem struktury trhu daného členského státu.

Členské státy Komisi oznámí případné požadavky, které mají v úmyslu podle tohoto odstavce uložit, bez zbytečného odkladu a nejméně dva měsíce před stanoveným nabytím účinnosti daného požadavku. V oznámení musí být uvedeno zdůvodnění daného požadavku. Tyto případné dodatečné požadavky nesmějí omezit ani jinak ovlivnit práva investičních podniků vyplývající z článků 34 a 35.

Komise do dvou měsíců od obdržení oznámení uvedeného ve třetím pododstavci vydá své stanovisko k přiměřenosti a odůvodněnosti těchto dodatečných požadavků.

Členské státy mohou zachovat dodatečné požadavky, pokud byly oznámeny Komisi v souladu s článkem 4 směrnice 2006/73/ES před 2. červencem 2014 a jsou-li splněny podmínky stanovené v uvedeném článku.

Dodatečné požadavky uložené podle tohoto odstavce Komise sdělí členským státům a zveřejní je na svých internetových stránkách.

12.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 89, kterými upřesní konkrétní organizační požadavky stanovené v odstavcích 2 až 10 tohoto článku, jež jsou uloženy investičním podnikům a pobočkám podniků ze třetích zemí povoleným v souladu s článkem 41, které poskytují různé investiční služby nebo vykonávají různé investiční činnosti a poskytují doplňkové služby nebo jejich kombinaci.

Článek 17

Algoritmické obchodování

1.   Investiční podnik, který se zabývá algoritmickým obchodováním, musí mít účinné systémy a kontroly rizika, jež jsou přiměřené činnosti, kterou provozuje, a umožňují mu tak zajistit, že jeho obchodní systémy jsou odolné, mají dostatečnou kapacitu, podléhají vhodným prahovým hodnotám a limitům obchodování a brání zaslání chybného pokynu nebo fungování systémů způsobem, který může způsobit narušení trhu nebo k němu přispět. Tento podnik musí mít rovněž účinné systémy a kontroly rizik, jimiž zajistí, aby obchodní systémy nemohly být využity pro žádný účel, který je v rozporu s nařízením (EU) č. 596/2014 nebo pravidly obchodního systému, s nímž je podnik propojen. Investiční podnik musí mít účinné mechanismy kontinuity činnosti pro případ, že dojde k selhání jeho obchodních systémů, a zajistit, aby jeho systémy byly plně přezkoušeny a řádně sledovány, tak aby bylo zajištěno, že splňují požadavky stanovené v tomto odstavci.

2.   Investiční podnik, který se zabývá algoritmickým obchodováním v členském státě, to oznámí příslušným orgánům svého domovského členského státu a obchodního systému, na němž se jako člen či účastník obchodního systému algoritmickým obchodováním zabývá.

Příslušný orgán domovského členského státu investičního podniku může požadovat, aby investiční podnik pravidelně nebo jednorázově poskytoval popis povahy svých strategií algoritmického obchodování, podrobnosti o parametrech nebo limitech obchodování, jimž systém podléhá, klíčové kontroly dodržování a rizik, jež má zavedeny pro splnění podmínek stanovených v odstavci 1, a podrobnosti o zkoušení svých systémů. Příslušný orgán domovského členského státu investičního podniku si může od investičního podniku kdykoliv vyžádat další informace o jeho algoritmickém obchodování a systémech, které pro toto obchodování používá.

Na žádost příslušného orgánu obchodního systému, v němž se investiční podnik jako člen či účastník tohoto obchodního systému algoritmickým obchodováním zabývá, sdělí příslušný orgán domovského členského státu investičního podniku bez zbytečného prodlení informace uvedené v druhém pododstavci, které od investičního podniku zabývajícího se algoritmickým obchodováním obdrží.

Investiční podnik zajistí, aby o záležitostech uvedených v tomto odstavci byly vedeny záznamy dostatečné k tomu, aby příslušný orgán mohl na jejich základě sledovat dodržování požadavků této směrnice.

Investiční podnik, který používá způsob algoritmického obchodování s vysokou frekvencí, uchovává ve schválené podobě věrné a časově posloupné záznamy veškerých svých zadaných pokynů, včetně zrušení pokynů, provedených pokynů a kotací v obchodních systémech a na požádání je poskytne příslušnému orgánu.

3.   Investiční podnik, který se zabývá algoritmickým obchodováním za účelem uskutečňování strategie tvorby trhu, je povinen, při zohlednění likvidity, rozsahu a povahy konkrétního trhu a vlastností obchodovaného nástroje:

a)

vykonávat tuto činnost tvorby trhu nepřetržitě během stanovené části doby obchodování obchodního systému, s výjimkou mimořádných okolností, a danému obchodnímu systému tak pravidelně a předvídatelným způsobem poskytovat likviditu;

b)

uzavřít závaznou písemnou dohodu s obchodním systémem, v níž jsou uvedeny alespoň povinnosti investičního podniku v souladu s písmenem a), a

c)

mít zavedeny účinné systémy a kontroly, které zajistí, aby trvale plnil své povinnosti vyplývající z dohody uvedené v písmenu b).

4.   Pro účely tohoto článku a článku 48 této směrnice se má za to, že investiční podnik zabývající se algoritmickým obchodováním uskutečňuje strategii tvorby trhu, pokud strategie tohoto investičního podniku jako člena nebo účastníka jednoho nebo více obchodních systémů, když obchoduje na vlastní účet, obnáší zveřejňování pevných, souběžných dvousměrných kotací, které mají srovnatelnou velikost a konkurenční ceny a které se týkají jednoho nebo více finančních nástrojů v jednom obchodním systému nebo napříč různými obchodními systémy, přičemž výsledkem je pravidelné a průběžné zajišťování likvidity na celém trhu.

5.   Investiční podnik, který poskytuje přímý elektronický přístup k obchodnímu systému, musí mít účinné systémy a kontroly, které zajistí řádné posouzení a přezkum způsobilosti zákazníků využívajících tuto službu a zajistí, aby zákazníci využívající tuto službu nesměli překročit přiměřené předem stanovené obchodní a úvěrové limity, aby obchodování zákazníků, kteří využívají tuto službu, bylo řádně sledováno a aby patřičné kontroly rizik zabránily obchodování, které může ohrozit sám investiční podnik nebo které by mohlo vést nebo přispět k narušení trhu nebo být v rozporu s nařízením (EU) č. 596/2014 nebo pravidly obchodního systému. Přímý elektronický přístup bez těchto kontrol je zakázán.

Investiční podnik poskytující přímý elektronický přístup odpovídá za zajištění toho, aby zákazníci využívající tuto službu dodržovali požadavky této směrnice a pravidla obchodního systému. Investiční podnik sleduje obchody, aby byl schopen odhalit porušování těchto pravidel, obchodní podmínky narušující řádné fungování trhu nebo jednání, jež může svědčit o zneužívání trhu a jež má být ohlášeno příslušnému orgánu. Investiční podnik zajistí, aby existovala závazná písemná dohoda mezi ním a daným zákazníkem, pokud jde o základní práva a povinnosti vyplývající z poskytování uvedené služby, a aby si na základě této dohody zachoval odpovědnost podle této směrnice.

Investiční podnik, který poskytuje přímý elektronický přístup k obchodnímu systému, to oznámí příslušným orgánům svého domovského členského státu a obchodního systému, na němž přímý elektronický přístup poskytuje.

Příslušný orgán domovského členského státu investičního podniku může požadovat, aby investiční podnik pravidelně nebo jednorázově poskytoval popis systémů a kontrol uvedených v prvním pododstavci a dokládal jejich uplatňování.

Na žádost příslušného orgánu obchodního systému, k němuž investiční podnik poskytuje přímý elektronický přístup, sdělí příslušný orgán domovského členského státu investičního podniku bez zbytečného prodlení informace uvedené v čtvrtém pododstavci, které od investičního podniku obdrží.

Investiční podnik zajistí, aby o záležitostech uvedených v tomto odstavci byly vedeny záznamy dostatečné k tomu, aby příslušný orgán mohl na jejich základě sledovat dodržování požadavků této směrnice.

6.   Investiční podnik, který jedná jako všeobecný zúčtující člen pro jiné osoby, musí mít zavedeny účinné systémy a kontroly pro zajištění toho, aby se clearingové služby vztahovaly pouze na osoby, které jsou způsobilé a splňují jasná kritéria, a aby byly tyto osoby podrobeny vhodným požadavkům s cílem snížit rizika pro investiční podnik a trh. Investiční podnik zajistí, aby existovala závazná písemná dohoda mezi ním a danou osobou, pokud jde o základní práva a povinnosti vyplývající z poskytování uvedené služby.

7.   ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem upřesňujících:

a)

podrobné organizační požadavky stanovené v odstavcích 1 až 6, které mají být kladeny na investiční podniky, jež poskytují různé investiční služby nebo vykonávají různé investiční činnosti a poskytují doplňkové služby nebo jejich kombinaci, přičemž upřesnění organizačních požadavků podle odstavce 5 vymezí konkrétní požadavky týkající se přímého přístupu na trhy a sponzorovaného přístupu s cílem zajistit, aby byly kontroly uplatňované na sponzorovaný přístup alespoň rovnocenné kontrolám uplatňovaným na přímý přístup na trhy;

b)

okolnosti, za nichž je investiční podnik povinen uzavřít dohodu o tvorbě trhu uvedenou v odst. 3 písm. b), a obsah takových dohod, včetně části doby obchodování v obchodním systému podle odstavce 3;

c)

situace, které představují výjimečné okolnosti podle odstavce 3, včetně okolností souvisejících s mimořádnými výkyvy trhu, politickými a makroekonomickými otázkami, systémovými a provozními záležitostmi a okolností, které investičnímu podniku znemožňují zachovávat postupy obezřetnostního řízení rizik, jak je stanoveno v odstavci 1;

d)

obsah a formát schválené podoby záznamů podle odst. 2 pátého pododstavce a dobu, po kterou musí investiční podnik tyto záznamy uchovávat.

ESMA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 3. července 2015.

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 18

Postup obchodování a dokončování obchodů v mnohostranných obchodních systémech a organizovaných obchodních systémech

1.   Členské státy kromě splnění organizačních požadavků stanovených v článku 16 vyžadují, aby investiční podniky a organizátoři trhu provozující mnohostranný obchodní systém nebo organizovaný obchodní systém stanovili transparentní pravidla a postupy pro spravedlivé a řádné obchodování a stanovili objektivní kritéria pro účinné provádění pokynů. Musí mít mechanismy k řádnému řízení technických operací systému, včetně účinných nouzových opatření pro případ narušení systémů.

2.   Členské státy vyžadují, aby investiční podniky a organizátoři trhu provozující mnohostranný obchodní systém nebo organizovaný obchodní systém stanovili transparentní pravidla pro kritéria určování finančních nástrojů, s nimiž lze v jejich systémech obchodovat.

Členské státy vyžadují, aby v případě potřeby investiční podniky a organizátoři trhu provozující mnohostranný obchodní systém nebo organizovaný obchodní systém poskytli dostatečné veřejně dostupné informace nebo umožnili k takovým informacím přístup, aby mohli uživatelé učinit investiční rozhodnutí, a to s přihlédnutím k povaze uživatelů i k typům obchodovaných nástrojů.

3.   Členské státy vyžadují, aby investiční podniky a organizátoři trhu provozující mnohostranný obchodní systém nebo organizovaný obchodní systém stanovili, zveřejnili, udržovali a uplatňovali transparentní a nediskriminační pravidla založená na objektivních kritériích upravující přístup k jejich systému.

4.   Členské státy vyžadují, aby investiční podniky a organizátoři trhu provozující mnohostranný obchodní systém nebo organizovaný obchodní systém přijali opatření k jasnému odhalování a řešení potenciálních nepříznivých důsledků, které by pro provoz mnohostranného obchodního systému nebo organizovaného obchodního systému nebo pro jejich členy, účastníky a uživatele mohl mít jakýkoli střet mezi zájmy mnohostranného obchodního systému, organizovaného obchodního systému, jejich vlastníků nebo investičního podniku či organizátora trhu provozujícího mnohostranný obchodní systém nebo organizovaný obchodní systém a řádným fungováním mnohostranného obchodního systému nebo organizovaného obchodního systému.

5.   Členské státy vyžadují, aby investiční podniky a organizátoři trhu provozující mnohostranný obchodní systém nebo organizovaný obchodní systém splňovali podmínky stanovené v článcích 48 a 49 a aby za tím účelem zavedli veškeré nezbytné účinné systémy, postupy a opatření.

6.   Členské státy vyžadují, aby investiční podniky a organizátoři trhu provozující mnohostranný obchodní systém nebo organizovaný obchodní systém jasně informovali členy nebo účastníky o tom, jakou má každý z nich odpovědnost za vypořádání obchodů prováděných v systému. Členské státy dále vyžadují, aby investiční podniky a organizátoři trhu provozující mnohostranný obchodní systém nebo organizovaný obchodní systém přijali nezbytná opatření umožňující efektivní vypořádávání obchodů uzavřených v rámci těchto mnohostranných obchodních systémů nebo organizovaných obchodních systémů.

7.   Členské státy vyžadují, aby mnohostranné obchodní systémy a organizované obchodní systémy měly alespoň tři fyzicky působící členy či uživatele, z nichž každý má možnost vstupovat se všemi ostatními do interakce, pokud jde o tvorbu cen.

8.   Pokud je v mnohostranném obchodním systému nebo organizovaném obchodním systému bez souhlasu emitenta obchodován i převoditelný cenný papír, který byl přijat k obchodování na regulovaném trhu, nepodléhá emitent žádné povinnosti týkající se počátečního, průběžného nebo jednorázového zveřejňování finančních údajů v souvislosti s mnohostranným obchodním systémem nebo organizovaným obchodním systémem.

9.   Členské státy vyžadují, aby každý investiční podnik nebo organizátor trhu provozující mnohostranný obchodní systém nebo organizovaný obchodní systém ihned splnil veškeré pokyny vydané příslušným orgánem podle čl. 69 odst. 2 k pozastavení obchodování s finančním nástrojem nebo jeho stažení z obchodování.

10.   Členské státy vyžadují, aby investiční podniky a organizátoři trhu provozující mnohostranný obchodní systém nebo organizovaný obchodní systém poskytli příslušnému orgánu podrobný popis fungování mnohostranného obchodního systému nebo organizovaného obchodního systému, včetně – aniž je dotčen čl. 20 odst. 1, 4 a 5 – veškerých vazeb na regulované trhy, mnohostranné obchodní systémy nebo organizované obchodní systémy či systematického internalizátora ve vlastnictví téhož investičního podniku nebo organizátora trhu a jejich účasti na mnohostranném obchodním systému nebo organizovaném obchodním systému provozovaném daným investičním podnikem či organizátorem trhu, a seznam jejich členů, účastníků a uživatelů. Příslušné orgány tyto informace na požádání poskytnou orgánu ESMA. Každé povolení udělené investičnímu podniku nebo organizátorovi trhu jako mnohostranného obchodního systému nebo organizovaného obchodního systému je oznámeno orgánu ESMA. ESMA vytvoří seznam všech mnohostranných obchodních systémů a organizovaných obchodních systémů v Unii. Seznam obsahuje informace o službách, které mnohostranný obchodní systém nebo organizovaný obchodní systém poskytuje, a uvádí jedinečný kód identifikující mnohostranný obchodní systém a organizovaný obchodní systém pro použití ve zprávách v souladu s články 6, 10 a 26 nařízení (EU) č. 600/2014. Seznam se pravidelně aktualizuje. ESMA tento seznam zveřejní na svých internetových stránkách a aktualizuje jej.

11.   ESMA vypracuje návrhy prováděcích technických norem k určení obsahu a formátu popisu a oznámení uvedených v odstavci 10.

ESMA předloží tyto návrhy prováděcích technických norem Komisi do 3. ledna 2016.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 19

Zvláštní požadavky na mnohostranné obchodní systémy

1.   Členské státy vyžadují, aby investiční podniky a organizátoři trhu provozující mnohostranný obchodní systém, vedle splnění požadavků stanovených v článcích 16 a 18, stanovili a uplatňovali pevná pravidla pro provádění pokynů v systému.

2.   Členské státy vyžadují, aby pravidla uvedená v čl. 18 odst. 3 upravující přístup k mnohostrannému obchodnímu systému splňovala podmínky stanovené v čl. 53 odst. 3.

3.   Členské státy vyžadují, aby investiční podniky a organizátoři trhu provozující mnohostranný obchodní systém přijali opatření, která zajistí, aby:

a)

byli vhodně vybaveni pro řízení rizik, jimž je tento systém vystaven, zavedli vhodná opatření a systémy k odhalení všech významných rizik pro jeho fungování a přijali účinná opatření ke zmírnění těchto rizik;

b)

měli zavedeny účinné mechanismy umožňující efektivní a včasné dokončení obchodů prováděných v rámci svých systémů, a

c)

měli v době povolování i poté nepřetržitě k dispozici dostatečné finanční zdroje umožňující řádné fungování tohoto systému s ohledem na povahu a rozsah obchodů uzavíraných na trhu a rozsah a stupeň rizik, kterým je vystaven.

4.   Členské státy zajistí, aby se články 24 a 25, čl. 27 odst. 1, 2 a 4 až 10 a článek 28 nevztahovaly na obchody uzavřené podle pravidel upravujících mnohostranný obchodní systém mezi jeho členy či účastníky nebo mezi mnohostranným obchodním systémem a jeho členy či účastníky v souvislosti s využíváním mnohostranného obchodního systému. Členové nebo účastníci mnohostranného obchodního systému však musí plnit povinnosti stanovené v článcích 24, 25, 27 a 28 ve vztahu ke svým zákazníkům, pokud jednají na účet svých zákazníků a provádějí pokyny prostřednictvím mnohostranného obchodního systému.

5.   Členské státy nepovolí investičním podnikům či organizátorům trhu provozujícím mnohostranný obchodní systém, aby prováděli pokyny zákazníků za použití vlastního kapitálu nebo aby obchodovali párováním pokynů na vlastní účet.

Článek 20

Zvláštní požadavky na organizované obchodní systémy

1.   Členské státy vyžadují, aby investiční podnik a organizátor trhu provozující organizovaný obchodní systém zavedl mechanismy, které zabrání provedení pokynů zákazníků v organizovaném obchodním systému za použití vlastního kapitálu investičního podniku nebo organizátora trhu provozujícího organizovaný obchodní systém nebo ze strany kteréhokoli subjektu, který je součástí téže skupiny nebo právnické osoby jako tento investiční podnik nebo organizátor trhu.

2.   Členské státy povolí investičnímu podniku nebo organizátorovi trhu provozujícímu organizovaný obchodní systém obchodování párováním pokynů na vlastní účet s dluhopisy, se strukturovanými finančními produkty, s povolenkami na emise a s určitými deriváty pouze tehdy, pokud k tomu dal zákazník souhlas.

Investiční podnik nebo organizátor trhu provozující organizovaný obchodní systém nesmí obchodovat párováním pokynů na vlastní účet za účelem provedení pokynů zákazníků v organizovaném obchodním systému s deriváty patřícími do kategorie derivátů, u nichž byla stanovena povinnost clearingu v souladu s článkem 5 nařízení (EU) č. 648/2012.

Investiční podnik nebo organizátor trhu provozující organizovaný obchodní systém přijme opatření, která zajistí dodržení definice obchodování párováním pokynů na vlastní účet obsažené v čl. 4 odst. 1 bodě 38.

3.   Členské státy povolí investičnímu podniku nebo organizátorovi trhu provozujícímu organizovaný obchodní systém, aby obchodoval na vlastní účet jiným způsobem než obchodováním párováním pokynů na vlastní účet pouze ve vztahu k veřejnoprávním dluhopisům, u nichž neexistuje likvidní trh.

4.   Členské státy nepovolí, aby se provoz organizovaného obchodního systému a systematická internalizace uskutečňovaly v rámci téže právnické osoby. Organizovaný obchodní systém se nesmí spojit se systémovým internalizátorem způsobem, který umožňuje interakci pokynů v organizovaném obchodním systému a pokynů či kotací v systémovém internalizátoru. Organizovaný obchodní systém se nesmí spojit s jiným organizovaným obchodním systémem způsobem, který umožňuje interakci pokynů v různých organizovaných obchodních systémech.

5.   Členské státy nebrání investičnímu podniku nebo organizátorovi trhu provozujícímu organizovaný obchodní systém v tom, aby do nezávislého výkonu činnosti tvorby trhu v organizovaném obchodním systému zapojil jiný investiční podnik.

Pro účely tohoto článku se má za to, že investiční podnik nevykonává nezávislou činnost tvorby trhu v organizovaném obchodním systému, pokud má úzké propojení s investičním podnikem nebo organizátorem trhu provozujícím tento organizovaný obchodní systém.

6.   Členské státy vyžadují, aby byly pokyny v organizovaném obchodním systému prováděny podle vlastního uvážení.

Investiční podnik nebo organizátor trhu provozující organizovaný obchodní systém se řídí svým uvážením pouze za některé těchto okolností:

a)

při rozhodování o zadání pokynu v organizovaném obchodním systému, který provozuje, nebo o jeho stažení;

b)

při rozhodování o tom, že nespáruje konkrétní pokyn zákazníka s jinými pokyny dostupnými v systému v určitý okamžik, pokud je to v souladu s konkrétními instrukcemi obdrženými od zákazníka a s jeho povinnostmi stanovenými v článku 27.

V případě systému, který kříží pokyny zákazníků, může investiční podnik nebo organizátor trhu rozhodnout, zda a kdy chce spárovat dva či více pokynů v daném systému a v jakém objemu je chce spárovat. V souladu s odstavci 1, 2, 4 a 5 a aniž je dotčen odstavec 3, může investiční podnik nebo organizátor trhu provozující organizovaný obchodní systém v případě systému, který organizuje obchody s nekapitálovými nástroji, usnadnit jednání mezi zákazníky s cílem sloučit dva či více potenciálně slučitelných obchodních zájmů do jednoho obchodu.

Touto povinností nejsou dotčeny články 18 a 27.

7.   Příslušný orgán může buď v okamžiku, kdy investiční podnik nebo organizátor trhu požádá o povolení k provozování organizovaného obchodního systému, nebo jednorázově požadovat podrobné vysvětlení, proč systém neodpovídá regulovanému trhu, mnohostrannému obchodnímu systému nebo systematickému internalizátorovi a nemůže jako takový fungovat, podrobný popis způsobu uplatňování vlastního uvážení, zejména v situacích, kdy může být pokyn zadaný v rámci organizovaného obchodního systému zrušen, a toho, kdy a jakým způsobem budou dva nebo více pokynů zákazníků v organizovaném obchodním systému spárovány. Mimoto investiční podnik nebo organizátor trhu v organizovaném obchodním systému předloží příslušnému orgánu informace vysvětlující jeho obchodování párováním pokynů na vlastní účet. Příslušný orgán sleduje obchodování investičního podniku nebo organizátora trhu párováním pokynů na vlastní účet, aby se ujistil, že stále naplňuje definici tohoto obchodování a že toto obchodování nepředstavuje střet zájmů mezi investičním podnikem nebo organizátorem trhu a jeho zákazníky.

8.   Členské státy zajistí, aby se na obchody uzavřené v organizovaném obchodním systému uplatňovaly články 24, 25, 27 a 28.

KAPITOLA II

Provozní podmínky investičních podniků

Oddíl 1

Obecná ustanovení

Článek 21

Pravidelný přezkum podmínek prvního povolení

1.   Členské státy vyžadují, aby investiční podnik povolený na jejich území nepřetržitě plnil podmínky stanovené v prvním povolení podle kapitoly I.

2.   Členské státy vyžadují, aby příslušné orgány stanovily vhodné metody ke sledování toho, zda investiční podniky plní svou povinnost podle odstavce 1. Dále vyžadují, aby investiční podniky informovaly příslušné orgány o veškerých podstatných změnách podmínek prvního povolení.

ESMA může vypracovat obecné pokyny pro metody sledování uvedené v tomto odstavci.

Článek 22

Obecná povinnost trvalého dohledu

Členské státy zajistí, aby příslušné orgány sledovaly činnost investičních podniků, aby mohly posoudit plnění provozních podmínek stanovených v této směrnici. Členské státy dále zajistí, aby byla přijata vhodná opatření umožňující příslušným orgánům získat údaje nezbytné k posouzení toho, zda investiční podniky tyto povinnosti plní.

Článek 23

Střety zájmů

1.   Členské státy vyžadují, aby investiční podniky přijaly veškerá vhodná opatření ke zjištění, prevenci a řízení střetů zájmů mezi nimi, včetně jejich řídících pracovníků, zaměstnanců a vázaných zástupců nebo jakékoli osoby s nimi přímo nebo nepřímo spojené kontrolou, a jejich zákazníky nebo mezi dvěma zákazníky, které vzniknou v průběhu poskytování investičních a doplňkových služeb nebo jejich kombinace, včetně těch, které jsou způsobeny přijetím pobídek od třetích stran nebo vlastními systémy odměňování a jiných pobídek daného investičního podniku.

2.   Pokud organizační nebo administrativní opatření přijatá investičním podnikem v souladu s čl. 16 odst. 3, která mají zabránit tomu, aby měly střety zájmů nepříznivý dopad na zájmy jeho zákazníka, nejsou dostatečná k tomu, aby s přiměřenou jistotou zajistila, že rizikům poškození zájmů zákazníků bude zabráněno, investiční podnik zákazníkovi jasně sdělí obecnou povahu nebo zdroje střetů zájmů a opatření přijatá ke zmírnění uvedených rizik předtím, než provede obchod jeho jménem.

3.   Sdělení uvedené v odstavci 2 musí:

a)

být poskytnuto na trvalém nosiči dat a

b)

být dostatečně podrobné s přihlédnutím k povaze zákazníka, tak aby zákazník mohl o službě, u níž ke střetu zájmů dochází, učinit informované rozhodnutí.

4.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 89, kterými:

a)

definuje opatření, jejichž přijetí lze od investičních podniků přiměřeně očekávat, ke zjišťování, prevenci, řízení nebo sdělování střetů zájmů při poskytování různých investičních a doplňkových služeb nebo jejich kombinace;

b)

stanoví vhodná kritéria pro určení druhů střetu zájmů, jejichž existence může poškodit zájmy zákazníků nebo potenciálních zákazníků investičního podniku.

Oddíl 2

Ustanovení k zajištění ochrany investorů

Článek 24

Všeobecné zásady a informace pro zákazníky

1.   Členské státy vyžadují, aby investiční podnik při poskytování investičních služeb nebo případných doplňkových služeb zákazníkům jednal čestně, spravedlivě a profesionálně v souladu s nejlepšími zájmy svých zákazníků, a zejména dodržoval zásady stanovené v tomto článku a v článku 25.

2.   Investiční podniky, které vytvářejí finanční nástroje určené k prodeji zákazníkům, zajišťují, aby byly tyto finanční nástroje navrženy tak, aby vyhovovaly potřebám určeného cílového trhu konečných zákazníků v příslušné kategorii zákazníků, aby byla strategie distribuce finančních nástrojů v souladu s určeným cílovým trhem a aby investiční podnik podnikl přiměřené kroky s cílem zajistit, že finanční nástroj bude distribuován na určeném cílovém trhu.

Investiční podnik musí rozumět finančním nástrojům, které nabízí nebo doporučuje, posoudit jejich slučitelnost s potřebami zákazníků, kterým poskytuje investiční služby, též s přihlédnutím k určenému cílovému trhu konečných zákazníků uvedenému v čl. 16 odst. 3, a zajistit, aby byly finanční nástroje nabízeny nebo doporučovány pouze tehdy, je-li to v zájmu zákazníka.

3.   Veškeré informace, včetně propagačních sdělení, určené investičním podnikem pro zákazníky nebo potenciální zákazníky musí být korektní, jasné a neklamavé. Propagační sdělení musí být možné jako taková jasně určit.

4.   Zákazníkům nebo potenciálním zákazníkům se v dostatečném předstihu poskytují relevantní informace o investičním podniku a jeho službách, o finančních nástrojích a navrhovaných investičních strategiích, o místech provádění a o veškerých nákladech a souvisejících poplatcích. Tyto informace musí splňovat tyto podmínky:

a)

je-li poskytováno investiční poradenství, musí investiční podnik zákazníka v dostatečném předstihu před poskytnutím investičního poradenství informovat o tom:

i)

zda je poradenství poskytováno nezávisle,

ii)

zda je poradenství založeno na rozsáhlé, nebo omezenější analýze různých druhů finančních nástrojů, a zejména zda se omezuje na finanční nástroje vydávané nebo poskytované subjekty, které mají s investičním podnikem úzké propojení nebo jiné právní nebo hospodářské vztahy, například smluvní, jež jsou tak těsné, že představují riziko narušení nezávislosti poskytovaného poradenství,

iii)

zda investiční podnik zákazníkovi poskytne pravidelné hodnocení vhodnosti finančních nástrojů doporučených tomuto zákazníkovi;

b)

informace o finančních nástrojích a navrhovaných investičních strategiích musí zahrnovat vhodné pokyny a upozornění týkající se rizik spojených s investicemi do těchto nástrojů nebo určitých investičních strategií a údaj, zda je daný finanční nástroj určen neprofesionálním nebo profesionálním zákazníkům, s ohledem na určený cílový trh v souladu s odstavcem 2;

c)

informace o veškerých nákladech a souvisejících poplatcích musí zahrnovat informace o investičních i doplňkových službách, včetně případných nákladů na poradenství, nákladů na finanční nástroj, který je zákazníkovi doporučován nebo nabízen, a jak je může zákazník uhradit, včetně případných plateb třetích stran.

Informace o veškerých nákladech a poplatcích, včetně nákladů a poplatků spojených s investiční službou a finančním nástrojem, které nesouvisí s tržním rizikem, se vyjadřují souhrnně, aby zákazník porozuměl celkovým nákladům a jejich souhrnnému dopadu na návratnost investice, a pokud o to zákazník požádá, poskytnou se rozepsané na jednotlivé položky. Tyto informace musí být, je-li to relevantní, poskytovány zákazníkovi pravidelně, nejméně jednou ročně, po celou dobu trvání investice.

5.   Informace uvedené v odstavcích 4 a 9 se poskytují srozumitelně tak, aby zákazníci nebo potenciální zákazníci byli přiměřeně schopni pochopit povahu a rizika investiční služby i nabízeného určitého typu finančního nástroje a následně učinit informované investiční rozhodnutí. Členské státy mohou povolit, aby byly tyto informace poskytovány ve standardizované formě.

6.   Pokud je investiční služba nabízena jako součást finančního produktu, který již podléhá jiným právním předpisům Unie vztahujícím se na úvěrové instituce a spotřebitelské úvěry v souvislosti s požadavky na informace, nevztahují se na tuto službu další povinnosti podle odstavců 3, 4 a 5.

7.   Pokud investiční podnik informuje zákazníka, že se investiční poradenství poskytuje nezávisle, tento investiční podnik:

a)

posoudí dostatečné spektrum finančních nástrojů, které jsou k dispozici na trhu, jež musí být dostatečně různorodé s ohledem na svůj typ a emitenty nebo poskytovatele produktů, aby bylo zajištěno, že budou moci být vhodně naplněny investiční cíle zákazníka, a nesmějí být omezeny na finanční nástroje vydané nebo poskytované

i)

samotným investičním podnikem nebo subjekty, které mají s investičním podnikem úzké propojení, nebo

ii)

jinými subjekty, s nimiž má investiční podnik tak úzké právní nebo hospodářské vztahy, například smluvní, že představují riziko narušení nezávislosti poskytovaného poradenství;

b)

nepřijme a neponechá si poplatky, provize ani jiné peněžní či nepeněžní výhody hrazené či poskytnuté třetí stranou nebo osobou jednající jménem třetí strany, pokud jde o poskytování této služby zákazníkům. Toto písmeno se nevztahuje na drobné nepeněžní výhody, které mohou zvýšit kvalitu služby poskytované zákazníkovi a které s ohledem na svůj rozsah a povahu nemohou být považovány za výhody narušující dodržování povinnosti investičního podniku jednat v nejlepším zájmu zákazníka; tyto výhody musí být jasně sděleny.

8.   Při poskytování správy portfolia investiční podnik nepřijme a neponechá si poplatky, provize ani jiné peněžní či nepeněžní výhody hrazené či poskytnuté třetí stranou nebo osobou jednající jménem třetí strany, pokud jde o poskytování služeb zákazníkům. Tento odstavec se nevztahuje na drobné nepeněžní výhody, které mohou zvýšit kvalitu služby poskytované zákazníkovi a které s ohledem na svůj rozsah a povahu nemohou být považovány za výhody narušující dodržování povinnosti investičního podniku jednat v nejlepším zájmu zákazníka; tyto výhody musí být jasně sděleny.

9.   Členské státy zajistí, aby platila domněnka, že investiční podniky, které platí poplatek či provizi nebo kterým jsou poplatek či provize placeny anebo které v souvislosti s poskytováním investiční nebo doplňkové služby poskytují jakékoli straně kromě zákazníka či osoby jednající jménem zákazníka nebo kterým jsou jakoukoli stranou kromě zákazníka či osoby jednající jménem zákazníka poskytovány jakékoli nepeněžní výhody, neplní své povinnosti podle článku 23 nebo podle odstavce 1 tohoto článku, ledaže tato platba nebo výhoda:

a)

je navržena tak, aby zvýšila kvalitu příslušné služby poskytované zákazníkovi, a

b)

nemá nepříznivý vliv na plnění povinnosti investičního podniku jednat čestně, spravedlivě a profesionálně v nejlepším zájmu svých zákazníků.

O existenci, povaze a výši platby nebo výhody uvedené v prvním pododstavci a případně o způsobu výpočtu její výše v případě, že její výši není možno zjistit, musí být zákazník jasně, komplexně, přesně a srozumitelně informován ještě před poskytnutím příslušné investiční nebo doplňkové služby. Investiční podnik rovněž zákazníka informuje, je-li to relevantní, o mechanismech převádění poplatků, provizí a peněžních či nepeněžních výhod, které jsou získány v souvislosti s poskytováním investiční nebo doplňkové služby, na zákazníka.

Požadavky uvedené v prvním pododstavci se nevztahují na platby nebo výhody, které umožňují poskytování investičních služeb nebo jsou pro tento účel nezbytné, například poplatky za úschovu, za vypořádání a směnárenské poplatky, odvody regulačním orgánům nebo právní poplatky, a které svou povahou nemohou vést k rozporu s povinností investičního podniku jednat čestně, spravedlivě a profesionálně v nejlepším zájmu svých zákazníků.

10.   Investiční podnik, který zákazníkům poskytuje investiční služby, zajistí, aby neodměňoval nebo neposuzoval výkon svých zaměstnanců způsobem, který by byl v rozporu s jeho povinností jednat v nejlepším zájmu svých zákazníků. Zvláště nesmí zavést žádný mechanismus, který by formou odměn, cílů prodeje či jiným způsobem mohl zaměstnance motivovat k tomu, aby neprofesionálním zákazníkům doporučovali konkrétní finanční nástroj, přestože by tento investiční podnik mohl nabídnout i jiný finanční nástroj, který by lépe odpovídal potřebám daného zákazníka.

11.   Pokud je investiční služba nabízena spolu s jinou službou nebo produktem jakožto součást balíčku nebo podmínka pro stejnou dohodu či balíček, informuje investiční podnik zákazníka, zda lze koupit různé složky odděleně, a poskytne u každé složky oddělený důkaz o nákladech a poplatcích.

Je-li pravděpodobné, že se rizika vyplývající z dohody či balíčku nabízených neprofesionálnímu zákazníkovi budou lišit od rizik spojených s jednotlivými složkami, pokud by byly brány samostatně, poskytne investiční podnik náležitý popis jednotlivých složek dohody či balíčku i způsobu, jakým jejich interakcí dochází ke změně rizik.

ESMA vypracuje ve spolupráci s EBA a EIOPA do 3. ledna 2016 a pravidelně aktualizuje obecné pokyny pro posuzování vázaného prodeje a dohled nad ním, ve kterých uvede zejména situace, v nichž vázaný prodej není v souladu s povinnostmi stanovenými v odstavci 1.

12.   Členské státy mohou ve výjimečných případech stanovit pro investiční podniky dodatečné požadavky týkající se záležitostí uvedených v tomto článku. Tyto požadavky musí být objektivně opodstatněné a přiměřené, tak aby řešily zvláštní rizika spojená s ochranou investorů nebo integritou trhu, která jsou zvlášť významná vzhledem k okolnostem struktury trhu daného členského státu.

Členské státy Komisi oznámí případné požadavky, které mají v úmyslu podle tohoto odstavce zavést, bez zbytečného odkladu a nejméně dva měsíce před stanoveným nabytím účinnosti daného požadavku. V oznámení musí být uvedeno zdůvodnění daného požadavku. Tyto případné dodatečné požadavky nesmějí omezit ani jinak ovlivnit práva investičních podniků vyplývající z článků 34 a 35 této směrnice.

Komise do dvou měsíců od obdržení oznámení uvedeného v druhém pododstavci vydá své stanovisko k přiměřenosti a odůvodněnosti těchto dodatečných požadavků.

Dodatečné požadavky uložené podle tohoto odstavce Komise sdělí členským státům a zveřejní je na svých internetových stránkách.

Členské státy mohou zachovat dodatečné požadavky, které byly oznámeny Komisi v souladu s článkem 4 směrnice 2006/73/ES před 2. červencem 2014, jsou-li splněny podmínky stanovené v uvedeném článku.

13.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 89 zajišťující, aby investiční podniky při poskytování investičních nebo doplňkových služeb svým zákazníkům jednaly v souladu se zásadami stanovenými v tomto článku, včetně:

a)

podmínek, které musí informace splňovat, aby byly korektní, jasné a neklamavé;

b)

podrobností týkajících se obsahu a formátu informací poskytovaných zákazníkům v souvislosti s kategorizací zákazníků, s investičními podniky a jejich službami, s finančními nástroji a s náklady a poplatky;

c)

kritérií pro posuzování spektra finančních nástrojů, které jsou na trhu k dispozici;

d)

kritérií pro posouzení toho, zda podniky získávající pobídky dodržují povinnost jednat čestně, spravedlivě a profesionálně v souladu s nejlepším zájmem zákazníka.

Při formulaci požadavků na informace o finančních nástrojích ve vztahu k odst. 4 prvnímu pododstavci písm. b) musí být, jsou-li relevantní, zahrnuty informace o struktuře produktu při zohlednění případných relevantních standardizovaných informací požadovaných právními předpisy Unie.

14.   Akty v přenesené pravomoci uvedené v odstavci 13 přihlédnou k:

a)

povaze služby nebo služeb, které jsou zákazníkovi nebo potenciálnímu zákazníkovi nabízeny nebo poskytovány, s přihlédnutím ke druhu, předmětu, objemu a četnosti obchodů;

b)

povaze a spektru nabízených nebo zvažovaných produktů, včetně různých typů finančních nástrojů;

c)

neprofesionální nebo profesionální povaze zákazníka nebo potenciálního zákazníka nebo, v případě odstavců 4 a 5, jejich klasifikaci jako způsobilé protistrany.

Článek 25

Posouzení vhodnosti a přiměřenosti a podávání zpráv zákazníkům

1.   Členské státy vyžadují, aby investiční podniky zajistily a na požádání prokázaly příslušným orgánům, že fyzické osoby poskytující jménem daného investičního podniku investiční poradenství nebo informace o finančních nástrojích a investičních nebo doplňkových službách zákazníkům mají nezbytné znalosti a dovednosti, které jim umožňují plnit jejich povinnosti podle článku 24 a tohoto článku. Členské státy zveřejní kritéria, která se mají používat při posuzování těchto znalostí a dovedností.

2.   Při poskytování investičního poradenství nebo správě portfolia získá investiční podnik nezbytné informace o znalostech a zkušenostech zákazníka nebo potenciálního zákazníka v oblasti investic, pokud jde o specifický druh produktu nebo služby, o jeho finanční situaci, včetně schopnosti nést ztráty, a o jeho investičních cílech, včetně jeho rizikové tolerance, aby tak mohl zákazníkovi nebo potenciálnímu zákazníkovi doporučit investiční službu a finanční nástroje, které jsou pro něj vhodné, a zejména jsou v souladu s jeho rizikovou tolerancí a schopností nést ztráty.

Členské státy zajistí, aby v případě, že investiční podnik poskytuje investiční poradenství, při němž je doporučován určitý balíček služeb nebo produktů v souladu s čl. 24 odst. 11, byl celkový balíček vhodný.

3.   Členské státy zajistí, aby investiční podniky při poskytování investičních služeb jiných než služeb uvedených v odstavci 2 požádaly zákazníka nebo potenciálního zákazníka o poskytnutí informací o jeho znalostech a zkušenostech v oblasti investic v souvislosti s určitým nabízeným nebo požadovaným produktem nebo službou, aby tak mohly posoudit, zda jsou navrhovaná investiční služba nebo navrhovaný investiční produkt pro zákazníka přiměřené. V případě, že se v souladu s čl. 24 odst. 11 předpokládá balíček služeb nebo produktů prodávaný jako jeden celek, zaměří se toto posouzení na to, zda je přiměřený celkový balíček.

Pokud se investiční podnik na základě informací získaných podle prvního pododstavce domnívá, že produkt nebo služba nejsou pro zákazníka nebo potenciálního zákazníka přiměřené, upozorní jej na to. Toto upozornění lze poskytnout ve standardizované formě.

Pokud zákazníci nebo potenciální zákazníci neposkytnou informace uvedené v prvním pododstavci nebo pokud o svých znalostech a zkušenostech poskytnou nedostatečné informace, upozorní je investiční podnik, že není schopen určit, zda jsou pro ně navrhovaný produkt nebo navrhovaná služba přiměřené. Toto upozornění lze poskytnout ve standardizované formě.

4.   Členské státy povolí investičním podnikům, aby při poskytování investičních služeb, které spočívají pouze v provádění nebo přijímání a předávání pokynů zákazníků spolu s doplňkovými službami nebo bez nich, s výjimkou poskytování úvěrů nebo půjček uvedených v bodě 1 oddílu B přílohy I, které nezahrnují stávající úvěrové limity u půjček, běžných účtů a přečerpání účtů zákazníků, poskytovaly tyto investiční služby svým zákazníkům, aniž by musely získávat informace nebo provádět rozhodnutí podle odstavce 3, jsou-li splněny tyto podmínky:

a)

uvedené služby se týkají všech těchto finančních nástrojů:

i)

akcií přijatých k obchodování na regulovaném trhu nebo na rovnocenném trhu třetí země nebo v mnohostranném obchodním systému, pokud se jedná o akcie společností, kromě akcií subjektů kolektivního investování nepatřících mezi SKIPCP a akcií zahrnujících derivátový nástroj,

ii)

dluhopisů nebo jiných forem dluhových cenných papírů přijatých k obchodování na regulovaném trhu nebo na rovnocenném trhu třetí země nebo v mnohostranném obchodním systému, kromě těch, které zahrnují derivátový nástroj nebo mají strukturu, která ztěžuje zákazníkovi porozumění souvisejícímu riziku,

iii)

nástrojů peněžního trhu, kromě těch, které zahrnují derivátový nástroj nebo mají strukturu, která ztěžuje zákazníkovi porozumění souvisejícímu riziku,

iv)

akcií nebo podílových jednotek ve SKIPCP, kromě strukturovaných SKIPCP uvedených v čl. 36 odst. 1 druhém pododstavci nařízení (EU) č. 583/2010,

v)

strukturovaných vkladů kromě těch, jež mají strukturu, která zákazníkovi ztěžuje porozumění riziku souvisejícímu s výnosem a nákladům na prodej produktu před splatností,

vi)

jiných nekomplexních finančních nástrojů pro účely tohoto odstavce.

Pokud jsou splněny požadavky a postup stanovený podle čl. 4 odst. 1 třetího a čtvrtého pododstavce směrnice 2003/71/ES, považuje se pro účely tohoto písmene trh třetí země za rovnocenný regulovanému trhu;

b)

služba je poskytována z podnětu zákazníka nebo potenciálního zákazníka;

c)

zákazník nebo potenciální zákazník byl jasně upozorněn na to, že při poskytování této služby nemusí investiční podnik posuzovat přiměřenost poskytovaného nebo nabízeného finančního nástroje nebo poskytované nebo nabízené služby, a že proto zákazník nebo potenciální zákazník nepožívá odpovídající ochrany podle pravidel řízení obchodní činnosti. Toto upozornění lze poskytnout ve standardizované formě;

d)

investiční podnik splní své povinnosti podle článku 23.

5.   Investiční podnik vytvoří záznam, jehož součástí jsou dokument nebo dokumenty sjednané mezi ním a zákazníkem stanovící práva a povinnosti stran a další podmínky, za kterých investiční podnik poskytuje služby zákazníkovi. Práva a povinnosti smluvních stran lze začlenit odkazem na jiné dokumenty nebo právní texty.

6.   Investiční podnik zákazníkovi poskytne na trvalém nosiči dat přiměřené zprávy o poskytovaných službách. Tyto zprávy zahrnují pravidelná sdělení zákazníkům zohledňující druh a složitost dotčených finančních nástrojů a povahu služby poskytované zákazníkovi a uvádějí případné náklady spojené s obchody a službami prováděnými jménem zákazníka.

Při poskytování investičního poradenství investiční podnik před uskutečněním obchodu poskytne zákazníkovi na trvalém nosiči dat prohlášení o vhodnosti s uvedením poskytnutého poradenství a toho, jak poskytnuté poradenství odpovídá preferencím, cílům a dalším charakteristikám neprofesionálního zákazníka.

Pokud je smlouva o nákupu nebo prodeji finančního nástroje uzavřena s použitím prostředků pro komunikaci na dálku, což znemožňuje dodání prohlášení o vhodnosti předem, může investiční podnik písemné prohlášení o vhodnosti poskytnout na trvalém nosiči dat okamžitě poté, co zákazník bude danou smlouvou vázán, jsou-li splněny obě následující podmínky:

a)

zákazník souhlasil s tím, že obdrží prohlášení o vhodnosti bez zbytečného prodlení po uzavření obchodu, a

b)

investiční podnik poskytl zákazníkovi možnost odložit obchod tak, aby mohl prohlášení o vhodnosti obdržet předem.

Pokud investiční podnik zajišťuje správu portfolia nebo informoval zákazníka, že provede pravidelné hodnocení vhodnosti, musí pravidelná zpráva obsahovat aktualizované prohlášení o tom, jak investice odpovídá preferencím a cílům zákazníka a dalším charakteristikám neprofesionálního zákazníka.

7.   Stanoví-li smlouva o úvěru na nemovitosti určené k bydlení, na kterou se vztahují ustanovení o posuzování úvěruschopnosti spotřebitelů obsažená ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/17/EU (48), jako jeden z předpokladů poskytnutí investiční služby témuž spotřebiteli v souvislosti s hypotečními dluhopisy vydanými specificky k zajištění financování smlouvy o úvěru a za stejných podmínek jako smlouva o úvěru na nemovitosti určené k bydlení, aby mohl být úvěr splatný, refinancován či umořen, nepodléhá tato služba povinnostem stanoveným v tomto článku.

8.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 89 zaručující, že investiční podniky při poskytování investičních nebo doplňkových služeb svým zákazníkům jednají v souladu se zásadami stanovenými v odstavcích 2 až 6 tohoto článku, včetně informací, které je třeba získat při posuzování vhodnosti nebo přiměřenosti služeb a finančních nástrojů pro zákazníky, kritérií k posouzení nekomplexních finančních nástrojů pro účely odst. 4 písm. a) bodu vi) tohoto článku, obsahu a formátu záznamů a dohod za účelem poskytování služeb zákazníkům a obsahu a formátu pravidelných zpráv zákazníkům o poskytovaných službách. Tyto akty v přenesené pravomoci přihlédnou k:

a)

povaze služby nebo služeb, které jsou zákazníkovi nebo potenciálnímu zákazníkovi nabízeny nebo poskytovány, s přihlédnutím ke druhu, předmětu, objemu a četnosti obchodů;

b)

povaze nabízených nebo zvažovaných produktů, včetně různých typů finančních nástrojů a strukturovaných vkladů;

c)

neprofesionální nebo profesionální povaze zákazníka nebo potenciálních zákazníků, nebo v případě odstavce 6 jejich klasifikaci jako způsobilé protistrany.

9.   ESMA přijme do 3. ledna 2016 obecné pokyny k určení kritérií pro posuzování znalostí a dovedností požadovaných podle odstavce 1.

10.   ESMA do 3. ledna 2016 vypracuje a pravidelně aktualizuje obecné pokyny pro posuzování:

a)

finančních nástrojů, jež mají strukturu, která ztěžuje zákazníkovi porozumění souvisejícímu riziku, v souladu s odst. 4 písm. a) body ii) a iii);

b)

strukturovaných vkladů, jež mají strukturu, která zákazníkovi ztěžuje porozumění riziku souvisejícímu s výnosem a nákladům na prodej produktu před splatností, v souladu s odst. 4 písm. a) bodem v).

11.   ESMA může vypracovat a pravidelně aktualizovat obecné pokyny pro posuzování finančních nástrojů, které jsou pro účely odst. 4 písm. a) bodu vi) klasifikovány jako nekomplexní, přičemž zohlední akty v přenesené pravomoci přijaté podle odstavce 8.

Článek 26

Poskytování služeb prostřednictvím jiného investičního podniku

Členské státy umožní, aby se investiční podnik, který prostřednictvím jiného investičního podniku obdrží instrukci k poskytnutí investičních nebo doplňkových služeb jménem zákazníka, mohl spolehnout na informace zákazníka předané tímto jiným investičním podnikem. Za úplnost a přesnost předávaných informací zůstává odpovědný investiční podnik, který instrukce zprostředkovává.

Investiční podnik, který tímto způsobem obdrží instrukci k provedení služeb jménem zákazníka, se rovněž může spolehnout na veškerá doporučení o službě nebo obchodu, která zákazníkovi jiný investiční podnik poskytl. Za vhodnost poskytnutých doporučení či rad pro zákazníka zůstává odpovědný investiční podnik, který instrukce zprostředkovává.

Investiční podnik, který obdrží instrukce nebo pokyny zákazníka prostřednictvím jiného investičního podniku, zůstává odpovědný za poskytnutí služby nebo uskutečnění obchodu na základě těchto informací nebo doporučení v souladu s odpovídajícími ustanoveními této hlavy.

Článek 27

Povinnost provádět pokyny za podmínek nejvýhodnějších pro zákazníka

1.   Členské státy vyžadují, aby investiční podniky přijaly veškerá dostatečná opatření k tomu, aby při provádění pokynů dosáhly nejlepšího možného výsledku pro své zákazníky vzhledem k ceně, nákladům, rychlosti, pravděpodobnosti provedení a vypořádání, objemu, povaze nebo jinému aspektu souvisejícímu s provedením pokynu. Avšak existuje-li konkrétní instrukce zákazníka, provede investiční podnik pokyn podle této konkrétní instrukce.

Pokud investiční podnik provádí pokyn jménem neprofesionálního zákazníka, určí se nejlepší možný výsledek z hlediska celkového plnění, jež se skládá z ceny finančního nástroje a nákladů spojených s provedením pokynu, kam patří i veškeré výlohy vzniklé zákazníkovi, které přímo souvisejí s provedením pokynu, včetně poplatků pro místa provádění, poplatků za clearing a vypořádání a případné další poplatky hrazené třetím stranám zúčastněným na provedení pokynu.

Za účelem dosažení nejlepšího možného výsledku v souladu s prvním pododstavcem, pokud existuje více konkurenčních míst k provedení pokynu pro finanční nástroj, a s cílem posoudit a porovnat výsledky pro zákazníka, kterých by dosáhl provedením pokynu v každém z míst provádění uvedených ve svých zásadách provádění pokynů, které je schopno tento pokyn splnit, se při posuzování vezmou v potaz vlastní provize a náklady investičního podniku na provedení pokynu v jednotlivých do úvahy připadajících místech provádění.

2.   Investičnímu podniku nesmí být vyplácena žádná odměna ani mu nesmí být poskytován rabat či nepeněžitá výhoda v souvislosti se směrováním pokynů do určitého obchodního systému či na určité místo provádění, které by byly v rozporu s požadavky ohledně střetů zájmu nebo pobídek stanovenými v odstavci 1 tohoto článku, čl. 16 odst. 3 a článcích 23 a 24.

3.   Členské státy vyžadují, aby u finančních nástrojů podléhajících obchodní povinnosti v článcích 23 a 28 nařízení (EU) č. 600/2014 každý obchodní systém a každý systematický internalizátor a u dalších finančních nástrojů každé místo provádění zpřístupnili veřejnosti bez poplatků alespoň jednou ročně údaje o kvalitě provádění obchodů na tomto místě a aby investiční podnik po provedení obchodu jménem zákazníka tohoto zákazníka informoval o místě, kde byl pokyn proveden. Pravidelné zprávy obsahují podrobné informace o ceně, nákladech, rychlosti a pravděpodobnosti provedení u jednotlivých finančních nástrojů.

4.   Členské státy vyžadují, aby investiční podniky zavedly a uplatňovaly účinná opatření k plnění odstavce 1. Členské státy zejména vyžadují, aby investiční podniky stanovily a používaly zásady provádění pokynů, které jim umožní v souladu s odstavcem 1 získat pro pokyny jejich zákazníků nejlepší možný výsledek.

5.   Zásady provádění pokynů zahrnují pro každý druh finančního nástroje údaje o různých místech, kde investiční podniky pokyny svých zákazníků provádějí, a o faktorech ovlivňujících volbu místa provádění. Zahrnuje alespoň ta místa, která investičnímu podniku umožňují při provádění pokynů zákazníků trvale dosahovat nejlepšího možného výsledku.

Členské státy vyžadují, aby investiční podniky poskytovaly svým zákazníkům vhodné informace o svých zásadách provádění pokynů. Tyto informace vysvětlují jasně, dostatečně podrobně a způsobem snadno pochopitelným pro zákazníky, jak investiční podnik pokyny pro zákazníka provede. Členské státy rovněž vyžadují, aby investiční podniky předem získaly souhlas svých zákazníků se zásadami provádění pokynů.

Pokud zásady provádění pokynů stanoví možnost, že pokyny zákazníka lze provést mimo obchodní systém, vyžadují členské státy, aby investiční podnik o této možnosti zákazníka zvlášť informoval. Členské státy vyžadují, aby investiční podniky získaly předem výslovný souhlas svých zákazníků, než jejich pokyny provedou mimo obchodní systém. Investiční podniky mohou tento souhlas získat buď formou obecné dohody, nebo pro jednotlivé obchody.

6.   Členské státy vyžadují, aby investiční podniky provádějící pokyny zákazníků každoročně shrnuly a zveřejnily pro každý druh finančního nástroje pět nejlepších míst provádění, pokud jde o objemy obchodování, kde prováděly pokyny zákazníků v předchozím roce, a informaci o dosažené kvalitě provedení.

7.   Členské státy vyžadují, aby investiční podniky provádějící pokyny zákazníků sledovaly účinnost svých opatření a zásad provádění pokynů za účelem zjištění a případné nápravy jakýchkoli nedostatků. Investiční podniky zejména pravidelně vyhodnocují, zda místa provádění pokynů uvedená v zásadách provádění pokynů poskytují zákazníkům nejlepší možný výsledek nebo zda jsou v opatřeních týkajících se provádění pokynů nutné změny, přičemž mimo jiné zohledňují informace zveřejňované podle odstavců 3 a 6. Členské státy vyžadují, aby investiční podniky informovaly zákazníky, s nimiž mají trvalý zákaznický vztah, o všech podstatných změnách svých opatření pro provádění pokynů nebo zásad provádění pokynů.

8.   Členské státy vyžadují, aby byly investiční podniky schopny na požádání prokázat svým zákazníkům, že jejich pokyny provedly v souladu se svými zásadami provádění pokynů, a příslušnému orgánu, že postupují v souladu s tímto článkem.

9.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 89, kterými stanoví:

a)

kritéria pro určení relativního významu různých faktorů, které lze podle odstavce 1 brát v úvahu při určování nejlepšího možného výsledku vzhledem k velikosti a druhu pokynu a neprofesionální nebo profesionální povaze zákazníka;

b)

faktory, které může investiční podnik brát v úvahu při přezkumu svých opatření pro provádění pokynů, a okolností, za nichž mohou být změny těchto opatření vhodné. Zejména jde o faktory k určení toho, která místa umožňují investičním podnikům trvale získávat nejlepší možný výsledek při provádění pokynů zákazníků;

c)

povahu a rozsah informací, které mají být poskytnuty zákazníkům o podnikových zásadách provádění pokynů podle odstavce 5.

10.   ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem k určení:

a)

konkrétního obsahu, formátu a periodicity údajů týkajících se kvality provádění pokynů, které mají být zveřejněny v souladu s odstavcem 3, s ohledem na typ daného místa provádění a typ daného finančního nástroje;

b)

obsahu a formátu informací, které mají investiční podniky zveřejnit v souladu s odstavcem 6.

ESMA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 3. července 2015.

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 28

Pravidla pro zpracování pokynů zákazníků

1.   Členské státy vyžadují, aby investiční podniky, jež mají povolení provádět pokyny jménem zákazníků, zavedly postupy a opatření zajišťující neprodlené, spravedlivé a urychlené provedení pokynů zákazníků ve vztahu k pokynům ostatních zákazníků nebo obchodním zájmům investičního podniku.

Tyto postupy či opatření umožní provádění jinak srovnatelných pokynů zákazníků v závislosti na okamžiku, kdy je investiční podnik obdržel.

2.   Členské státy vyžadují, aby v případě limitního pokynu, který se týká akcií přijatých k obchodování na regulovaném trhu nebo obchodovaných v obchodním systému a který není za převažujících tržních podmínek okamžitě proveden, přijaly investiční podniky, pokud jim zákazník výslovně nedá jinou instrukci, opatření s cílem co nejdříve umožnit provedení tohoto pokynu okamžitým zveřejněním tohoto limitního pokynu zákazníka způsobem snadno přístupným ostatním účastníkům trhu. Členské státy mohou rozhodnout, že investiční podniky tuto povinnost splní postoupením limitního pokynu zákazníka obchodnímu systému. Členské státy stanoví, že příslušné orgány mohou upustit od povinnosti zveřejnění limitního pokynu, který má ve srovnání s obvyklým tržním objemem určeným podle článku 4 nařízení (EU) č. 600/2014 velký rozsah.

3.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 89, kterými stanoví:

a)

podmínky a povahu postupů a opatření vedoucích k neprodlenému, spravedlivému a urychlenému provádění pokynů zákazníků, jakož i situace či druhy obchodů, u kterých se mohou investiční podniky přiměřeně odchýlit od neprodleného provedení, aby tak získaly podmínky pro zákazníky příznivější;

b)

různé metody, na základě nichž lze mít za to, že investiční podnik splnil svou povinnost zveřejnit na trhu limitní pokyny zákazníka, které nejsou okamžitě proveditelné.

Článek 29

Povinnosti investičních podniků při jmenování vázaných zástupců

1.   Členské státy umožní investičnímu podniku jmenovat vázané zástupce pro účely podpory svých služeb, obstarávání obchodů nebo přijímání a předávání pokynů zákazníků nebo potenciálních zákazníků, umísťování finančních nástrojů a poskytování poradenství o finančních nástrojích a službách, které investiční podnik nabízí.

2.   Členské státy vyžadují, aby byl investiční podnik v případě, že se rozhodne jmenovat vázaného zástupce, nadále plně a bezpodmínečně odpovědný za jakékoli jednání či opomenutí vázaného zástupce, pokud zástupce jedná na účet investičního podniku. Členské státy dále vyžadují, aby investiční podnik zajistil, že vázaný zástupce ve styku s jakýmkoli zákazníkem nebo potenciálním zákazníkem nebo před obchodováním s ním sdělí, v jaké funkci jedná a který investiční podnik zastupuje.

Členské státy mohou v souladu s čl. 16 odst. 6, 8 a 9 povolit, aby vázaní zástupci registrovaní na jejich území drželi finanční prostředky nebo finanční nástroje zákazníků na účet a na plnou odpovědnost investičního podniku, za který jednají, na jejich území nebo v případě přeshraničních operací na území členského státu, který vázanému zástupci povoluje držet finanční prostředky zákazníků.

Členské státy vyžadují, aby investiční podniky sledovaly činnost svých vázaných zástupců způsobem, který zajistí, že v jednání prostřednictvím vázaných zástupců nadále plní podmínky této směrnice.

3.   Vázaní zástupci se zapisují do veřejného rejstříku v členském státě, v němž jsou usazeni. ESMA zveřejní na svých internetových stránkách odkazy nebo hypertextové odkazy na veřejné rejstříky zřízené na základě tohoto článku členskými státy, které rozhodly, že investičním podnikům povolí jmenovat vázané zástupce.

Členské státy zajistí, aby vázaní zástupci byli do veřejného rejstříku zapsáni pouze tehdy, pokud je zjištěno, že mají dostatečně dobrou pověst a vhodné všeobecné, obchodní a odborné znalosti a dovednosti k tomu, aby mohli vykonávat příslušnou investiční či doplňkovou službu a aby mohli zákazníkovi nebo potenciálnímu zákazníkovi přesně sdělovat veškeré potřebné informace týkající se navrhované služby.

Členské státy mohou rozhodnout, že investiční podniky mohou s výhradou přiměřené kontroly ověřit, zda vázaní zástupci, které jmenovaly, mají dostatečně dobrou pověst a znalosti a dovednosti podle druhého pododstavce.

Rejstřík se pravidelně aktualizuje. Je veřejně přístupný.

4.   Členské státy vyžadují, aby investiční podniky jmenující vázané zástupce přijaly vhodná opatření k tomu, aby předešly jakémukoli nepříznivému dopadu, který by činnost vázaného zástupce nespadající do oblasti působnosti této směrnice mohla mít na činnost vykonávanou vázaným zástupcem na účet daného investičního podniku.

Členské státy mohou příslušným orgánům povolit, aby při registraci vázaných zástupců a sledování toho, zda vázaní zástupci splňují požadavky odstavce 3, spolupracovaly s investičními podniky a úvěrovými institucemi, jejich sdruženími a jinými subjekty. Vázaní zástupci mohou být registrováni zejména investičním podnikem, úvěrovou institucí nebo jejich sdruženími a jinými subjekty pod dohledem příslušného orgánu.

5.   Členské státy vyžadují, aby investiční podniky jmenovaly pouze vázané zástupce zapsané ve veřejných rejstřících uvedených v odstavci 3.

6.   Členské státy mohou přijmout nebo zachovat předpisy přísnější, než je tento článek, nebo stanovit další požadavky na vázané zástupce registrované v jejich jurisdikci.

Článek 30

Obchody se způsobilými protistranami

1.   Členské státy zajistí, aby investiční podniky s povolením provádět pokyny na účet zákazníka nebo obchodovat na vlastní účet nebo přijímat a předávat pokyny mohly vyvolat nebo uzavírat obchody se způsobilými protistranami, aniž by musely pro tyto obchody nebo jakékoli doplňující služby s těmito obchody přímo související splňovat povinnosti podle článku 24, s výjimkou odstavců 4 a 5, článku 25, s výjimkou odstavce 6, článku 27 a čl. 28 odst. 1.

Členské státy zajistí, aby investiční podniky ve vztahu se způsobilými protistranami jednaly čestně, spravedlivě a profesionálně a komunikovaly korektně, jasně a neklamavě s ohledem na povahu způsobilé protistrany a její činnosti.

2.   Pro účely tohoto článku členské státy uznají jako způsobilé protistrany investiční podniky, úvěrové instituce, pojišťovny, SKIPCP a jejich správcovské společnosti, penzijní fondy a jejich správcovské společnosti, jiné finanční instituce povolené nebo regulované podle právních předpisů Unie nebo vnitrostátních právních předpisů členského státu, vlády členských států a jejich orgány včetně veřejných orgánů pověřených správou veřejného dluhu na vnitrostátní úrovni, centrální banky a nadnárodní organizace.

Zařazením subjektu mezi způsobilé protistrany podle prvního pododstavce nejsou dotčena práva těchto subjektů žádat obecně nebo pro jednotlivé obchody o stejné zacházení jako se zákazníky, jejichž obchodní vztahy s investičním podnikem se řídí články 24, 25, 27 a 28.

3.   Členské státy mohou za způsobilé protistrany uznat i jiné podniky splňující předem určené přiměřené požadavky včetně množstevních prahových hodnot. V případě obchodu, u něhož se potenciální protistrany nacházejí v různých jurisdikcích, se investiční podnik podřídí postavení druhého podniku, jak je vymezují platné právní předpisy či opatření členského státu, ve kterém je tento druhý podnik usazen.

Členské státy zajistí, aby při uzavírání obchodů podle odstavce 1 s takovými podniky získal investiční podnik od potenciální protistrany výslovné potvrzení o tom, že souhlasí s tím, aby byla považována za způsobilou protistranu. Členské státy umožní, aby investiční podnik získal toto potvrzení buď formou obecné dohody, nebo pro každý jednotlivý obchod.

4.   Členské státy mohou za způsobilé protistrany uznat subjekty ze třetích zemí rovnocenné kategoriím subjektů uvedeným v odstavci 2.

Členské státy rovněž mohou za způsobilé protistrany uznat podniky ze třetích zemí, jako jsou ty uvedené v odstavci 3, a to za stejných podmínek a se stejnými požadavky, jaké stanoví odstavec 3.

5.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 89, kterými stanoví:

a)

postupy pro žádost o zacházení jako se zákazníkem v souladu s odstavcem 2;

b)

postupy pro získání výslovného potvrzení od potenciálních protistran podle odstavce 3;

c)

předem určené přiměřené požadavky včetně množstevních prahových hodnot umožňující, aby byl podnik považován za způsobilou protistranu podle odstavce 3.

Oddíl 3

Transparentnost a integrita trhu

Článek 31

Sledování, zda jsou dodržována pravidla mnohostranného obchodního systému nebo organizovaného obchodního systému a další právní povinnosti

1.   Členské státy vyžadují, aby investiční podniky a organizátoři trhu provozující mnohostranný obchodní systém nebo organizovaný obchodní systém ve vztahu k tomuto systému stanovili a udržovali účinná opatření a postupy pro pravidelné sledování toho, zda jeho členové, účastníci nebo uživatelé dodržují jeho pravidla. Investiční podniky a organizátoři trhu provozující mnohostranný obchodní systém nebo organizovaný obchodní systém sledují odeslané pokyny včetně zrušení a obchody prováděné jejich členy, účastníky nebo uživateli v rámci svých systémů, aby odhalili porušování těchto pravidel, obchodní podmínky narušující řádné fungování trhu, chování, které by mohlo svědčit o jednání zakázaném nařízením (EU) č. 596/2014, nebo narušení systémů obchodování v souvislosti s určitým finančním nástrojem, a využijí nezbytných prostředků k zajištění toho, aby toto sledování bylo účinné.

2.   Členské státy vyžadují, aby investiční podniky a organizátoři trhu provozující mnohostranný obchodní systém nebo organizovaný obchodní systém neprodleně informovali příslušný orgán o významných porušeních jeho pravidel, obchodních podmínkách narušujících řádné fungování trhu, chování, které by mohlo svědčit o jednání zakázaném nařízením (EU) č. 596/2014, nebo narušení systémů obchodování v souvislosti s určitým finančním nástrojem.

Příslušné orgány investičních podniků a organizátorů trhu provozujících mnohostranný obchodní systém nebo organizovaný obchodní systém sdělí orgánu ESMA a příslušným orgánům ostatních členských států informace uvedené v prvním pododstavci.

Než příslušný orgán oznámí příslušným orgánům ostatních členských států a orgánu ESMA chování, které by mohlo svědčit o jednání zakázaném nařízením (EU) č. 596/2014, přesvědčí se, že k tomuto jednání dochází nebo došlo.

3.   Členské státy také vyžadují, aby investiční podniky a organizátoři trhu provozující mnohostranný obchodní systém nebo organizovaný obchodní systém bez zbytečného odkladu podávali informace podle odstavce 2 také orgánu příslušnému pro vyšetřování a stíhání zneužití trhu a poskytovali tomuto orgánu veškerou pomoc při vyšetřování a stíhání zneužití trhu, ke kterému došlo v jeho systémech nebo jejich prostřednictvím.

4.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 89, kterými určí okolnosti, za nichž vzniká povinnost poskytnout informace uvedená v odstavci 2 tohoto článku.

Článek 32

Pozastavení obchodování s finančními nástroji a jejich stažení z obchodování v mnohostranném obchodním systému nebo organizovaném obchodním systému

1.   Aniž je dotčeno právo příslušného orgánu podle čl. 69 odst. 2 požadovat pozastavení obchodování s finančním nástrojem nebo jeho stažení z obchodování, může investiční podnik nebo organizátor trhu provozující mnohostranný obchodní systém nebo organizovaný obchodní systém pozastavit obchodování s finančním nástrojem, který již nesplňuje pravidla mnohostranného obchodního systému nebo organizovaného obchodního systému, nebo jej stáhnout z obchodování, pokud není pravděpodobné, že by takové pozastavení či stažení závažně poškodilo zájmy investorů nebo řádné fungování trhu.

2.   Členské státy vyžadují, aby investiční podnik nebo organizátor trhu provozující mnohostranný obchodní systém nebo organizovaný obchodní systém, který pozastaví obchodování s finančním nástrojem nebo jej stáhne z obchodování, také pozastavil obchodování s deriváty uvedenými v bodech 4 až 10 oddílu C přílohy I, které se týkají daného finančního nástroje nebo jsou k němu vztaženy, anebo je stáhl z obchodování, pokud je to nezbytné k dosažení účelu pozastavení nebo stažení podkladového finančního nástroje z obchodování. Investiční podnik nebo organizátor trhu provozující mnohostranný obchodní systém nebo organizovaný obchodní systém zveřejní své rozhodnutí o pozastavení obchodování s finančním nástrojem a jakýmkoli souvisejícím derivátem nebo jejich stažení z obchodování a sdělí příslušná rozhodnutí svému příslušnému orgánu.

Příslušný orgán, v jehož jurisdikci k pozastavení nebo stažení došlo, vyžaduje, aby regulované trhy, jiné mnohostranné obchodní systémy, jiné organizované obchodní systémy a systematičtí internalizátoři, již spadají do jeho jurisdikce a již obchodují s týmž finančním nástrojem nebo s deriváty uvedenými v bodech 4 až 10 oddílu C přílohy I této směrnice, které se týkají daného finančního nástroje nebo jsou k němu vztaženy, obchodování s daným finančním nástrojem či deriváty rovněž pozastavili nebo je z obchodování rovněž stáhli, pokud důvodem k pozastavení nebo stažení je podezření ze zneužití trhu, nabídka převzetí nebo nezpřístupnění vnitřní informace o emitentovi nebo finančním nástroji v rozporu s články 7 a 17 nařízení (EU) č. 596/2014, s výjimkou případů, kdy by toto pozastavení nebo stažení mohlo závažně poškodit zájmy investorů nebo řádné fungování trhu.

Příslušný orgán toto rozhodnutí okamžitě zveřejní a sdělí ho orgánu ESMA a příslušným orgánům ostatních členských států.

Vyrozuměné příslušné orgány ostatních členských států vyžadují, aby regulované trhy, jiné mnohostranné obchodní systémy, jiné organizované obchodní systémy a systematičtí internalizátoři, již spadají do jejich jurisdikce a již obchodují s týmž finančním nástrojem nebo s deriváty uvedenými v bodech 4 až 10 oddílu C přílohy I této směrnice, které se týkají daného finančního nástroje nebo jsou k němu vztaženy, obchodování s daným finančním nástrojem či deriváty rovněž pozastavili nebo je z obchodování rovněž stáhli, pokud důvodem k pozastavení nebo stažení je podezření ze zneužití trhu, nabídka převzetí nebo nezpřístupnění vnitřní informace o emitentovi nebo finančním nástroji v rozporu s články 7 a 17 nařízení (EU) č. 596/2014, s výjimkou případů, kdy by toto pozastavení nebo stažení mohlo závažně poškodit zájmy investorů nebo řádné fungování trhu.

Každý vyrozuměný příslušný orgán sdělí své rozhodnutí orgánu ESMA a ostatním příslušným orgánům, včetně případného vysvětlení, pokud se rozhodl obchodování s daným finančním nástrojem či s deriváty uvedenými v bodech 4 až 10 oddílu C přílohy I, které se týkají daného finančního nástroje nebo jsou k němu vztaženy, nepozastavit nebo je z obchodování nestáhnout.

Tento odstavec se použije i v případě, kdy je pozastavení obchodování s daným finančním nástrojem či s deriváty uvedenými v bodech 4 až 10 oddílu C přílohy I, které se týkají daného finančního nástroje nebo jsou k němu vztaženy, zrušeno.

Postup oznamování podle tohoto odstavce se použije i v případě, kdy rozhodnutí pozastavit obchodování s daným finančním nástrojem či s deriváty uvedenými v bodech 4 až 10 oddílu C přílohy I, které se týkají daného finančního nástroje nebo jsou k němu vztaženy, nebo stáhnout je z obchodování přijme příslušný orgán podle čl. 69 odst. 2 prvního pododstavce písm. m) a n).

S cílem zajistit, aby byla povinnost pozastavit obchodování s uvedenými deriváty nebo je stáhnout z obchodování uplatňována přiměřeně, vypracuje ESMA návrh regulačních technických norem dále upřesňujících případy, v nichž je souvislost mezi derivátem uvedeným v bodech 4 až 10 oddílu C přílohy I, který se týká finančního nástroje, s nímž bylo pozastaveno obchodování nebo jenž byl stažen z obchodování, anebo je k němu vztažen, a původním finančním nástrojem taková, že by s derivátem mělo být také pozastaveno obchodování nebo by měl být z obchodování stažen, aby bylo dosaženo účelu pozastavení obchodování s podkladovým finančním nástrojem nebo jeho stažení z obchodování.

ESMA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 3. července 2015.

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

3.   ESMA vypracuje návrhy prováděcích technických norem k určení formátu a časového rozvrhu oznámení a zveřejnění uvedených v odstavci 2.

ESMA předloží tyto návrhy prováděcích technických norem Komisi do 3. ledna 2016.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1095/2010.

4.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 89, kterými stanoví seznam situací, které představují závažné poškození zájmů investorů a řádného fungování trhu podle odstavců 1 a 2 tohoto článku.

Oddíl 4

Trhy pro růst malých a středních podniků

Článek 33

Trhy pro růst malých a středních podniků

1.   Členské státy zajistí, aby provozovatel mnohostranného obchodního systému mohl u svého domovského příslušného orgánu požádat o registraci mnohostranného obchodního systému jako trhu pro růst malých a středních podniků.

2.   Členské státy zajistí, aby domovský příslušný orgán mohl zaregistrovat mnohostranný obchodní systém jako trh pro růst malých a středních podniků, pokud obdrží žádost podle odstavce 1 a přesvědčí se, že požadavky v odstavci 3 jsou s ohledem na daný mnohostranný obchodní systém splněny.

3.   Členské státy zajistí, aby se na mnohostranný obchodní systém vztahovaly účinné předpisy, systémy a postupy, které zajišťují splnění následujících podmínek:

a)

alespoň 50 % emitentů, jejichž finanční nástroje jsou přijaty k obchodování v mnohostranném obchodním systému, jsou v okamžiku registrace mnohostranného obchodního systému jakožto trhu pro růst malých a středních podniků a v každém následujícím kalendářním roce malé a střední podniky;

b)

pro počáteční a průběžné přijetí finančních nástrojů emitentů k obchodování na trhu jsou stanovena vhodná kritéria;

c)

při počátečním přijetí finančních nástrojů k obchodování na trhu je k dispozici dostatek zveřejněných informací, které investorům umožní učinit si informovaný úsudek o tom, zda do těchto finančních nástrojů investovat, a to buď v podobě řádného přijímacího dokumentu, nebo prospektu, pokud pro veřejnou nabídku činěnou v souvislosti s počátečním přijetím finančního nástroje k obchodování v mnohostranném obchodním systému platí požadavky stanovené ve směrnici 2003/71/ES;

d)

emitent na trhu pravidelně hlásí řádné průběžné finanční údaje, například auditované výroční zprávy, nebo jsou tyto údaje hlášeny jeho jménem;

e)

emitenti na trhu ve smyslu čl. 3 odst. 1 bodu 21 nařízení (EU) č. 596/2014, osoby s řídící pravomocí ve smyslu čl. 3 odst. 1 bodu 25 nařízení (EU) č. 596/2014 a úzce propojené osoby ve smyslu čl. 3 odst. 1 bodu 26 nařízení (EU) č. 596/2014 dodržují příslušné požadavky, které pro ně platí podle nařízení (EU) č. 596/2014;

f)

regulační informace týkající se emitentů na trhu jsou uloženy a veřejně šířeny;

g)

existují účinné systémy a kontroly, jejichž účelem je zabránit a odhalit zneužívání trhu, jak vyžaduje nařízení (EU) č. 596/2014.

4.   Kritérii v odstavci 3 není dotčeno dodržování ostatních povinností podle této směrnice, které jsou relevantní pro provoz mnohostranného obchodního systému, investičním podnikem nebo organizátorem trhu provozujícím mnohostranný obchodní systém. Tato kritéria rovněž investičnímu podniku nebo organizátorovi trhu provozujícímu mnohostranný obchodní systém nebrání v tom, aby vedle požadavků uvedených v uvedeném odstavci zaváděl dodatečné požadavky.

5.   Členské státy stanoví, že domovský příslušný orgán může zrušit registraci mnohostranného obchodního systému jako trhu pro růst malých a středních podniků v těchto případech:

a)

investiční podnik nebo organizátor trhu požádá o zrušení jeho registrace;

b)

v souvislosti s daným mnohostranným obchodním systémem již nejsou splněny požadavky v odstavci 3.

6.   Členské státy vyžadují, aby domovský příslušný orgán v případě, že podle tohoto článku zaregistruje mnohostranný obchodní systém jako trh pro růst malých a středních podniků nebo zruší jeho registraci, to co nejdříve oznámil orgánu ESMA. ESMA na své internetové stránce zveřejní seznam trhů pro růst malých a středních podniků a pravidelně jej aktualizuje.

7.   Členské státy vyžadují, aby v případech, kdy je finanční nástroj emitenta přijat k obchodování na jednom trhu pro růst malých a středních podniků, bylo možno s finančním nástrojem rovněž obchodovat na jiném trhu pro růst malých a středních podniků, pouze pokud o tom byl emitent informován a nevyslovil námitku. V takovém případě se však na emitenta nevztahují žádné závazky týkající se správy a řízení společnosti nebo počátečního, průběžného nebo jednorázového zveřejňování v souvislosti s tímto jiným trhem malých a středních podniků.

8.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 89, kterými dále upřesní požadavky stanovené v odstavci 3 tohoto článku. Opatření zohlední potřebu požadavků na zachování vysoké úrovně ochrany investora, a podpoří tak důvěru investorů v uvedené trhy a zároveň sníží administrativní zátěž pro emitenty na trhu, a požadavku na to, aby ke zrušení registrací nebo k zamítnutí registrací nedocházelo pouze v důsledku dočasného neplnění podmínek stanovených v odst. 3 písm. a) tohoto článku.

KAPITOLA III

Práva investičních podniků

Článek 34

Volný pohyb investičních služeb a činností

1.   Členské státy zajistí, aby kterýkoli investiční podnik, který povolily a nad kterým vykonávají dohled příslušné orgány jiného členského státu v souladu s touto směrnicí a v případě úvěrových institucí v souladu se směrnicí 2013/36/EU, mohl svobodně poskytovat investiční služby i doplňkové služby nebo vykonávat investiční činnost na jejich území, pokud tyto služby a činnosti spadají do oblasti, na kterou bylo povolení uděleno. Doplňkové služby lze poskytovat pouze společně s investiční službou nebo činností.

Členské státy nekladou na takový investiční podnik nebo úvěrovou instituci žádné další požadavky týkající se záležitostí spadajících do oblasti působnosti této směrnice.

2.   Investiční podnik, který má v úmyslu poprvé poskytnout služby nebo vykonat činnost na území jiného členského státu nebo který má v úmyslu změnit rozsah takto poskytovaných služeb nebo vykonávaných činností, sdělí příslušným orgánům svého domovského členského státu tyto informace:

a)

členský stát, ve kterém hodlá provozovat činnost;

b)

plán obchodních činností, v němž zejména uvede, které investiční služby nebo činnosti i doplňkové služby má v úmyslu na území daného členského státu poskytovat nebo vykonávat a zda hodlá k poskytování těchto služeb a výkonu těchto činností využívat vázané zástupce usazené ve svém domovském členském státě. Pokud investiční podnik hodlá využívat vázané zástupce, sdělí příslušnému orgánu svého domovského členského státu jejich totožnost.

Pokud investiční podnik hodlá na území členského státu, v němž hodlá poskytovat služby, využívat vázané zástupce usazené ve svém domovském členském státě, sdělí příslušný orgán domovského členského státu investičního podniku do jednoho měsíce od přijetí všech informací příslušnému orgánu hostitelského členského státu určenému jako kontaktní místo v souladu s čl. 79 odst. 1 totožnost vázaných zástupců, které hodlá investiční podnik využívat k poskytování investičních služeb a výkonu investičních činností v tomto členském státě. Hostitelský členský stát tyto informace zveřejní. ESMA může požádat o přístup k těmto informacím v souladu s postupem a podmínkami stanovenými v článku 35 nařízení (EU) č. 1095/2010.

3.   Příslušný orgán domovského členského státu předá tyto informace do jednoho měsíce od jejich obdržení příslušnému orgánu hostitelského členského státu určenému jako kontaktní místo v souladu s čl. 79 odst. 1. Investiční podnik pak může začít v hostitelském členském státě poskytovat dané investiční služby a vykonávat dané investiční činnosti.

4.   Pokud dojde ke změně kteréhokoli z údajů sdělených v souladu s odstavcem 2, ohlásí investiční podnik tuto změnu písemně příslušnému orgánu domovského členského státu nejméně jeden měsíc před jejím provedením. Příslušný orgán domovského členského státu o této změně uvědomí příslušný orgán hostitelského členského státu.

5.   Úvěrová instituce, která hodlá poskytovat investiční nebo doplňkové služby nebo vykonávat investiční činnosti podle odstavce 1 prostřednictvím vázaných zástupců, sdělí příslušnému orgánu svého domovského členského státu jejich totožnost.

Pokud úvěrová instituce hodlá na území členského státu, v němž hodlá poskytovat služby, využívat vázané zástupce usazené ve svém domovském členském státě, sdělí příslušný orgán domovského členského státu úvěrové instituce do jednoho měsíce od obdržení všech informací příslušnému orgánu hostitelského členského státu určenému jako kontaktní místo v souladu s čl. 79 odst. 1 totožnost vázaných zástupců, které hodlá úvěrová instituce využívat k poskytování služeb v tomto členském státě. Hostitelský členský stát tyto informace zveřejní.

6.   Členské státy umožní bez dalších právních nebo správních požadavků investičním podnikům a organizátorům trhu z jiných členských států, kteří provozují mnohostranné obchodní systémy a organizované obchodní systémy, aby na jejich území přijali vhodná opatření umožňující přístup k jejich trhům a obchodování na těchto trzích dálkovými uživateli, členy nebo účastníky usazenými na území těchto členských států.

7.   Investiční podnik nebo organizátor trhu provozující mnohostranný obchodní systém nebo organizovaný obchodní systém sdělí příslušnému orgánu svého domovského členského státu, ve kterém členském státě hodlá tato opatření přijmout. Příslušný orgán domovského členského státu tuto informaci sdělí do jednoho měsíce příslušnému orgánu členského státu, ve kterém daný mnohostranný obchodní systém nebo organizovaný obchodní systém hodlá tato opatření přijmout.

Příslušný orgán domovského členského státu mnohostranného obchodního systému sdělí na žádost příslušného orgánu hostitelského členského státu mnohostranného obchodního systému a bez zbytečného odkladu totožnost dálkových členů nebo účastníků mnohostranných obchodních systémů usazených v tomto členském státě.

8.   ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem k upřesnění informací, jež mají být oznamovány v souladu s odstavci 2, 4, 5 a 7.

ESMA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 3. července 2015.

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

9.   ESMA vypracuje návrhy prováděcích technických norem pro standardní formuláře, šablony a postupy pro předávání informací v souladu s odstavci 3, 4, 5 a 7.

ESMA předloží tyto návrhy prováděcích technických norem Komisi do 31. prosince 2016.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 35

Zřízení pobočky

1.   Členské státy zajistí, aby investiční nebo doplňkové služby mohly být na jejich území poskytovány a investiční činnosti vykonávány v souladu s touto směrnicí a směrnicí 2013/36/EU na základě práva usazování, ať již prostřednictvím zřízení pobočky nebo s využitím vázaného zástupce usazeného v členském státě jiném než domovském, pokud tyto služby a činnosti spadají do oblasti, na kterou bylo investičnímu podniku nebo úvěrové instituci v domovském členském státě uděleno povolení. Doplňkové služby lze poskytovat pouze společně s investiční službou nebo činností.

Členské státy nekladou na organizaci a provoz takové pobočky žádné další požadavky týkající se záležitostí spadajících do oblasti působnosti této směrnice mimo požadavky povolené podle odstavce 8.

2.   Členské státy vyžadují, aby každý investiční podnik, který má v úmyslu zřídit pobočku na území jiného členského státu nebo využívat vázané zástupce usazené v jiném členském státě, v němž pobočku nezřídil, to nejprve oznámil příslušnému orgánu svého domovského členského státu a poskytl mu tyto informace:

a)

členské státy, na jejichž území hodlá pobočku zřídit, nebo členské státy, v nichž pobočku nezřídil, ale v nichž hodlá využívat vázané zástupce tam usazené;

b)

plán obchodních činností, v němž mimo jiné uvede, které investiční nebo doplňkové služby budou poskytovány a které investiční činnosti budou vykonávány;

c)

v případě zřízení pobočky organizační struktura pobočky a informace o tom, zda pobočka hodlá využívat vázané zástupce, a totožnost těchto vázaných zástupců;

d)

v případě využívání vázaných zástupců v členském státě, ve kterém investiční podnik pobočku nezřídil, popis zamýšleného využívání vázaných zástupců a organizační struktura, včetně hierarchických vztahů, s uvedením toho, jakým způsobem tito zástupci do organizační struktury investičního podniku zapadají;

e)

adresa v hostitelském členském státě, na které lze obdržet dokumenty;

f)

jména osob odpovědných za vedení pobočky nebo vázaného zástupce.

Pokud investiční podnik využívá vázaného zástupce usazeného v členském státě mimo domovský členský stát investičního podniku, je tento vázaný zástupce postaven na úroveň pobočky, byla-li zřízena, a vztahují se na něj v každém případě ustanovení této směrnice, která se týkají poboček.

3.   Pokud příslušný orgán domovského členského státu nemá s přihlédnutím k předpokládaným činnostem žádný důvod zpochybnit přiměřenost správní struktury nebo finanční situaci investičního podniku, sdělí do tří měsíců ode dne, kdy veškeré informace obdrží, tyto informace příslušnému orgánu hostitelského členského státu určenému v souladu s čl. 79 odst. 1 jako kontaktní místo a uvědomí v tomto smyslu dotyčný investiční podnik.

4.   Kromě informací uvedených v odstavci 2 sdělí příslušný orgán domovského členského státu příslušnému orgánu hostitelského členského státu podrobné informace o akreditovaném systému pro odškodnění, jehož je investiční podnik členem v souladu se směrnicí 97/9/ES. Dojde-li ke změně těchto údajů, uvědomí příslušný orgán domovského členského státu o této skutečnosti příslušný orgán hostitelského členského státu.

5.   Pokud příslušný orgán domovského členského státu odmítne sdělit informace příslušnému orgánu hostitelského členského státu, zdůvodní své odmítnutí dotyčnému investičnímu podniku do tří měsíců ode dne, kdy veškeré informace obdržel.

6.   Jakmile pobočka obdrží sdělení příslušného orgánu hostitelského členského státu nebo pokud takové sdělení od tohoto orgánu neobdrží nejpozději dva měsíce po předání sdělení příslušným orgánem domovského členského státu, může být zřízena a může zahájit činnost.

7.   Úvěrová instituce, která k poskytování investičních nebo doplňkových služeb nebo výkonu investičních činností v souladu s touto směrnicí hodlá využívat vázaného zástupce usazeného v členském státě mimo její domovský členský stát, to oznámí příslušnému orgánu svého domovského členského státu a poskytne mu informace uvedené v odstavci 2.

Pokud příslušný orgán domovského členského státu nemá žádný důvod zpochybnit přiměřenost správní struktury nebo finanční situaci úvěrové instituce, sdělí do tří měsíců ode dne, kdy veškeré informace obdrží, tyto informace příslušnému orgánu hostitelského členského státu určenému v souladu s čl. 79 odst. 1 jako kontaktní místo a uvědomí v tomto smyslu dotyčnou úvěrovou instituci.

Pokud příslušný orgán domovského členského státu odmítne sdělit informace příslušnému orgánu hostitelského členského státu, zdůvodní své odmítnutí dotyčné úvěrové instituci do tří měsíců ode dne, kdy veškeré informace obdržel.

Jakmile vázaný zástupce obdrží sdělení příslušného orgánu hostitelského členského státu nebo pokud takové sdělení od tohoto orgánu neobdrží nejpozději dva měsíce po předání sdělení příslušným orgánem domovského členského státu, může zahájit činnost. Na uvedeného vázaného zástupce se vztahují ustanovení této směrnice týkající se poboček.

8.   Příslušný orgán členského státu, ve kterém je pobočka umístěna, odpovídá za zajištění toho, že služby poskytované pobočkou na jeho území vyhovují povinnostem stanoveným v článcích 24, 25, 27 a 28 této směrnice a v článcích 14 až 26 nařízení (EU) č. 600/2014 a v opatřeních přijatých hostitelským členským státem na jejich základě tam, kde je to přípustné v souladu s čl. 24 odst. 12.

Příslušný orgán členského státu, ve kterém se pobočka nachází, má právo prověřovat opatření přijatá pobočkou a požadovat změny, které jsou nezbytně nutné k tomu, aby příslušný orgán mohl vymáhat povinnosti podle článků 24, 25, 27 a 28 této směrnice a článků 14 až 26 nařízení (EU) č. 600/2014 a podle opatření přijatých na jejich základě týkajících se služeb poskytovaných nebo činností vykonávaných pobočkou na jeho území.

9.   Každý členský stát zajistí, aby v případě, že investiční podnik s povolením v jiném členském státě zřídil pobočku na jeho území, mohl příslušný orgán domovského členského státu investičního podniku při výkonu svých úkolů a po informování příslušného orgánu hostitelského členského státu provádět kontroly na místě v této pobočce.

10.   Pokud dojde ke změně kterékoli informace sdělované v souladu s odstavcem 2, ohlásí investiční podnik tuto změnu písemně příslušnému orgánu domovského členského státu nejméně jeden měsíc před jejím provedením. Příslušný orgán domovského členského státu o této změně uvědomí příslušný orgán hostitelského členského státu.

11.   ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem k upřesnění informací, jež mají být oznamovány v souladu s odstavci 2, 4, 7 a 10.

ESMA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 3. července 2015.

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

12.   ESMA vypracuje návrhy prováděcích technických norem pro standardní formuláře, šablony a postupy pro předávání informací v souladu s odstavci 3, 4, 7 a 10.

ESMA předloží tyto návrhy prováděcích technických norem Komisi do 3. ledna 2016.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 36

Přístup na regulované trhy

1.   Členské státy vyžadují, aby investiční podniky z jiných členských států, které mají povolení k provádění pokynů zákazníků nebo k obchodování na vlastní účet, měly právo stát se členem regulovaných trhů vytvořených na jejich území nebo na tyto trhy měly přístup prostřednictvím kteréhokoli z těchto opatření:

a)

přímo zřizováním poboček v hostitelských členských státech;

b)

prostřednictvím dálkového členství v regulovaném trhu nebo dálkového přístupu na regulovaný trh, aniž by tyto investiční podniky musely být usazeny v domovském členském státě regulovaného trhu, pokud obchodní postupy a systémy dotyčného trhu nevyžadují k uzavření obchodů na trhu fyzickou přítomnost.

2.   Členské státy nekladou na investiční podniky uplatňující právo podle odstavce 1 žádné další regulativní nebo správní požadavky týkající se záležitostí spadajících do oblasti působnosti této směrnice.

Článek 37

Přístup k ústřední protistraně, clearingovým systémům a systémům vypořádání a právo určení systému vypořádání

1.   Aniž jsou dotčeny hlava III, IV nebo V nařízení (EU) č. 648/2012, vyžadují členské státy, aby investiční podniky z jiných členských států měly právo přímého nebo nepřímého přístupu k ústřední protistraně a clearingovým systémům a systémům vypořádání na jejich území pro účely dokončení nebo zajištění dokončení obchodů s finančními nástroji.

Členské státy vyžadují, aby přímý nebo nepřímý přístup těchto investičních podniků k těmto systémům podléhal stejným nediskriminačním, transparentním a objektivním kritériím, jaká platí pro místní členy nebo účastníky. Členské státy nesmějí omezit využívání těchto systémů na clearing a vypořádání obchodů s finančními nástroji, se kterými se obchoduje v obchodním systému na jejich území.

2.   Členské státy vyžadují, aby regulované trhy na jejich území poskytly všem svým členům nebo účastníkům právo určit systém vypořádání obchodů s finančními nástroji, se kterými se na daném regulovaném trhu obchoduje, za těchto podmínek:

a)

vytvoření takových prostředků a vazeb mezi určeným systémem vypořádání a jakýmkoli jiným systémem nebo zařízením, které jsou nutné k zajištění účinného a hospodárného vypořádání dotyčného obchodu;

b)

souhlas příslušného orgánu odpovědného za dohled nad regulovaným trhem s tím, že technické podmínky pro vypořádání obchodů uzavřených na regulovaném trhu prostřednictvím jiného systému vypořádání, než je systém určený regulovaným trhem, umožňují hladké a řádné fungování finančních trhů.

Tímto hodnocením ze strany příslušného orgánu regulovaného trhu nejsou dotčeny pravomoci národních centrálních bank jako orgánů dohledu nad systémy vypořádání nebo jiných orgánů dohledu s pravomocemi v souvislosti s těmito systémy. Příslušný orgán přihlíží i k dohledu nebo dozoru, který již tyto instituce vykonávají, aby předešel zbytečnému zdvojení kontroly.

Článek 38

Ustanovení o ústředních protistranách a clearingu a vypořádání pro mnohostranné obchodní systémy

1.   Členské státy nebrání investičním podnikům a organizátorům trhu provozujícím mnohostranný obchodní systém v uzavírání vhodných dohod s ústřední protistranou nebo clearingovým střediskem a systémem vypořádání jiného členského státu za účelem clearingu nebo vypořádání některých nebo všech obchodů uzavřených členy nebo účastníky trhu v jejich systémech.

2.   Příslušný orgán investičních podniků a organizátorů trhu provozujících mnohostranný obchodní systém nesmí bránit využívání ústřední protistrany, clearingových středisek nebo systémů vypořádání v jiném členském státě, pokud to není prokazatelně nezbytné pro udržení řádného fungování daného mnohostranného obchodního systému a s přihlédnutím k podmínkám pro systémy vypořádání stanoveným v čl. 37 odst. 2.

Aby nedocházelo ke zbytečnému zdvojení kontroly, přihlíží příslušný orgán i k dohledu nebo dozoru nad clearingovými systémy a systémy vypořádání, který již vykonávají národní centrální banky jako orgány dohledu nad clearingovými systémy a systémy vypořádání nebo jiné orgány dohledu s pravomocemi v souvislosti s těmito systémy.

KAPITOLA IV

Poskytování investičních služeb a výkon investičních činností podniky ze třetích zemí

Oddíl 1

Poskytování služeb nebo výkon činností prostřednictvím zřízení pobočky

Článek 39

Zřízení pobočky

1.   Členský stát může vyžadovat, aby podnik ze třetí země, který hodlá poskytovat investiční služby nebo vykonávat investiční činnosti společně s jakýmikoli doplňkovými službami nebo bez nich pro neprofesionální nebo profesionální zákazníky ve smyslu oddílu II přílohy II na jeho území, zřídil v daném členském státě pobočku.

2.   Pokud členský stát vyžaduje, aby podnik ze třetí země, který hodlá poskytovat investiční služby nebo vykonávat investiční činnosti společně s jakýmikoli doplňkovými službami nebo bez nich na jeho území, zřídil pobočku, musí tato pobočka získat předchozí souhlas příslušných orgánů tohoto členského státu za těchto podmínek:

a)

na poskytování služeb, pro které podnik ze třetí země žádá o povolení, se vztahuje povolení a dohled ve třetí zemi, ve které je podnik usazen, a žádající podnik má řádné povolení, přičemž příslušný orgán řádně zohlední veškerá doporučení Finančního akčního výboru proti praní peněz a financování terorismu (FATF) v souvislosti s praním peněz a bojem proti financování terorismu;

b)

mezi příslušnými orgány v členském státě, v němž má být pobočka zřízena, a příslušnými orgány dohledu třetí země, kde je podnik usazen, existují ujednání o spolupráci, která obsahují ustanovení upravující výměnu informací pro účely zachování integrity trhu a ochrany investorů;

c)

pobočka má volně k dispozici dostatečný počáteční kapitál;

d)

je jmenována jedna či více osob odpovědných za vedení pobočky a všechny tyto osoby splňují požadavek stanovený v čl. 9 odst. 1;

e)

třetí země, v níž je podnik ze třetí země usazen, podepsala s členským státem, v němž má být pobočka zřízena, dohodu, která plně splňuje normy stanovené v článku 26 vzorové úmluvy OECD o daních z příjmu a majetku a zajišťuje účinnou výměnu informací v daňových otázkách, včetně případných mnohostranných daňových dohod;

f)

podnik je součástí systému pro odškodění investorů povoleného a uznaného v souladu se směrnicí 97/9/ES.

3.   Podnik ze třetí země uvedený v odstavci 1 podá svou žádost příslušnému orgánu členského státu, v němž hodlá pobočku zřídit.

Článek 40

Povinnost poskytovat informace

Podnik ze třetí země, který hodlá získat povolení k poskytování investičních služeb nebo výkonu investičních činností společně s jakýmikoliv doplňkovými službami nebo bez nich na území členského státu prostřednictvím pobočky, sdělí příslušnému orgánu uvedeného členského státu:

a)

název orgánu odpovědného za jeho dohled v dotyčné třetí zemi. Pokud za dohled odpovídá více orgánů, je třeba poskytnout údaje o jejich příslušných pravomocích;

b)

veškeré relevantní údaje o podniku (název, právní forma, sídlo a adresa, členové vedoucího orgánu, relevantní akcionáři) a plánu obchodních činností s uvedením investičních a doplňkových služeb, které mají být poskytovány, a investičních činností, které mají být vykonávány, a o organizační struktuře pobočky, včetně popisu veškerého externího zajištění hlavních provozních funkcí třetími stranami;

c)

jména osob odpovědných za vedení pobočky a relevantní doklady prokazující dodržování požadavků stanovených v čl. 9 odst. 1;

d)

informace o počátečním kapitálu, který má pobočka volně k dispozici.

Článek 41

Udělování povolení

1.   Příslušný orgán členského státu, v němž podnik ze třetí země zřídil nebo hodlá zřídit svou pobočku, udělí povolení pouze tehdy, pokud se přesvědčil, že:

a)

jsou splněny podmínky podle článku 39, a

b)

pobočka podniku ze třetí země bude schopna dodržovat ustanovení uvedená v odstavci 2.

Příslušný orgán vyrozumí podnik ze třetí země do šesti měsíců ode dne podání úplné žádosti, zda mu povolení bylo, či nebylo uděleno.

2.   Pobočka podniku ze třetí země, která získá povolení v souladu s odstavcem 1, musí plnit povinnosti stanovené v článcích 16 až 20, 23, 24, 25 a 27, čl. 28 odst. 1 a článcích 30, 31 a 32 této směrnice a v článcích 3 až 26 nařízení (EU) č. 600/2014 a opatření přijatá na jejich základě a podléhat dohledu vykonávanému příslušným orgánem v členském státě, v němž bylo povolení uděleno.

Členské státy nekladou na organizaci a provoz pobočky žádné další požadavky týkající se záležitostí spadajících do oblasti působnosti této směrnice a nezacházejí s žádnou pobočkou podniků ze třetích zemí měně příznivě než s podniky z Unie.

Článek 42

Poskytování služeb z výlučného podnětu zákazníka

Členské státy zajistí, že pokud neprofesionální nebo profesionální zákazník ve smyslu oddílu II přílohy II usazený nebo nacházející se v Unii podá výhradně vlastní podnět k poskytnutí investiční služby nebo vykonání investiční činnosti podnikem ze třetí země, nevztahuje se na toto poskytnutí nebo výkon podnikem ze třetí země dotyčné osobě, včetně vztahu souvisejícího konkrétně s poskytnutím dané služby nebo výkonem dané činnosti, povinnost získat povolení podle článku 39. Podnět takových zákazníků neopravňuje podnik ze třetí země uvádět pro tohoto zákazníka na trh nové kategorie investičních produktů nebo investičních služeb jinak než prostřednictvím pobočky, je-li vyžadována podle vnitrostátního práva.

Oddíl 2

Odnětí povolení

Článek 43

Odnětí povolení

Příslušný orgán, který podniku ze třetí země udělil povolení podle článku 41, je může odejmout, pokud tento podnik:

a)

povolení nevyužije do dvanácti měsíců, výslovně se jej vzdá nebo déle než šest předchozích měsíců neposkytuje žádné investiční služby či nevykonává žádnou investiční činnost, pokud dotyčný členský stát nestanoví, že v takových případech povolení zaniká;

b)

získal povolení na základě nepravdivého prohlášení nebo jinými nedovolenými prostředky;

c)

již nesplňuje podmínky, za kterých bylo povolení uděleno;

d)

vážně a soustavně porušuje předpisy přijaté na základě této směrnice, které upravují podmínky výkonu činnosti investičních podniků a platí i pro podniky ze třetích zemí;

e)

spadá mezi kterýkoli z případů, kdy vnitrostátní právo v souvislosti se záležitostmi nespadajícími do oblasti působnosti této směrnice stanoví odnětí povolení.

HLAVA III

REGULOVANÉ TRHY

Článek 44

Povolení a rozhodné právo

1.   Členské státy vyhradí povolení působit jako regulovaný trh systémům, které splňují ustanovení této hlavy.

Povolení působit jako regulovaný trh se udělí pouze tehdy, pokud se příslušný orgán přesvědčí, že jak organizátor trhu, tak systémy regulovaného trhu splňují přinejmenším požadavky stanovené v této hlavě.

V případě regulovaného trhu, který je právnickou osobou a je řízen nebo provozován organizátorem trhu odlišným od regulovaného trhu samého, stanoví členské státy, jak mají být různé povinnosti uložené organizátorovi trhu podle této směrnice rozděleny mezi regulovaný trh a organizátora trhu.

Organizátor trhu poskytne veškeré informace, včetně plánu obchodních činností uvádějícího mimo jiné druhy předpokládaných obchodů a organizační strukturu, nutné k tomu, aby se mohl příslušný orgán přesvědčit, že regulovaný trh provedl k okamžiku prvního povolení veškerá opatření nutná k tomu, aby splnil své povinnosti podle této hlavy.

2.   Členské státy vyžadují, aby organizátor trhu plnil úkoly týkající se organizace a provozu regulovaného trhu pod dohledem příslušného orgánu. Členské státy zajistí, aby příslušné orgány pravidelně prověřovaly, zda regulované trhy splňují ustanovení této hlavy. Rovněž zajistí, aby příslušné orgány sledovaly, zda regulované trhy plní nepřetržitě podmínky prvního povolení stanovené podle této hlavy.

3.   Členské státy zajistí, aby organizátor trhu odpovídal za zajištění toho, že regulovaný trh, který řídí, splňuje veškeré požadavky stanovené v této hlavě.

Členské státy rovněž zajistí, aby byl organizátor trhu oprávněn vykonávat práva odpovídající regulovanému trhu, který na základě této směrnice řídí.

4.   Aniž jsou dotčena veškerá použitelná ustanovení nařízení (EU) č. 596/2014 nebo směrnice 2014/57/EU, řídí se obchody prováděné v systémech regulovaného trhu veřejným právem domovského členského státu regulovaného trhu.

5.   Příslušný orgán může odejmout povolení udělené regulovanému trhu, pokud tento trh:

a)

povolení nevyužije do dvanácti měsíců, výslovně se jej vzdá nebo déle než předchozích šest měsíců nevykonává činnost, pokud dotyčný členský stát nestanoví, že v takových případech povolení zaniká;

b)

získal povolení na základě nepravdivého prohlášení nebo jinými nedovolenými prostředky;

c)

již nesplňuje podmínky, za kterých bylo povolení uděleno;

d)

vážně a soustavně porušuje předpisy přijaté na základě této směrnice nebo nařízení (EU) č. 600/2014;

e)

spadá mezi některý z případů, v nichž vnitrostátní právo stanoví odnětí povolení.

6.   Každé odnětí povolení se oznamuje orgánu ESMA.

Článek 45

Požadavky na vedoucí orgán organizátora trhu

1.   Členské státy vyžadují, aby všichni členové vedoucího orgánu jakéhokoliv organizátora trhu měli po celou dobu dostatečně dobrou pověst a dostatečné znalosti, dovednosti a zkušenosti pro výkon svých povinností. Celkové složení vedoucího orgánu musí odrážet náležitě široký okruh zkušeností.

2.   Členové vedoucího orgánu musí splňovat zejména tyto požadavky:

a)

Všichni členové vedoucího orgánu věnují dostatek času výkonu svých funkcí u organizátora trhu. Počet funkcí ve vedoucím orgánu, které může člen vedoucího orgánu v kterékoli právnické osobě zastávat zároveň, se posuzuje s ohledem na konkrétní okolnosti a povahu, rozsah a složitost činností dotyčného organizátora trhu.

Pokud nezastupují členský stát, nezastávají členové vedoucího orgánu organizátorů trhu, kteří jsou významní z hlediska velikosti, vnitřní organizace a povahy, rozsahu a složitosti svých činností, současně pozice přesahující více než jednu z následujících kombinací:

i)

jednu funkci výkonného člena ve vedoucím orgánu se dvěma funkcemi nevýkonného člena,

ii)

čtyři funkce nevýkonného člena ve vedoucím orgánu.

Funkce výkonného či nevýkonného člena ve vedoucím orgánu v rámci téže skupiny nebo podniků, v nichž organizátor trhu drží kvalifikovanou účast, se počítají jako jedna funkce.

Příslušné orgány mohou povolit členům vedoucího orgánu zastávat jednu další funkci nevýkonného člena ve vedoucím orgánu. Příslušné orgány pravidelně informují orgán ESMA o těchto povoleních.

Omezení počtu řídících funkcí, které může zastávat člen vedoucího orgánu, se nevztahuje na řídící funkce v organizacích, které nesledují převážně obchodní cíle.

b)

Vedoucí orgán má náležitou úroveň kolektivních znalostí, dovedností a zkušeností, aby rozuměl činnostem organizátora trhu, včetně hlavních rizik, která s nimi souvisejí.

c)

Každý člen vedoucího orgánu jedná čestně, bezúhonně a používá vlastní názory při účinném posuzování a případném vznášení konstruktivních připomínek k rozhodnutím vrcholného vedení a při účinném dozorování a sledování rozhodování vedení organizátora trhu.

3.   Organizátoři trhu věnují dostatečné lidské a finanční zdroje na zaškolení a přípravu členů vedoucího orgánu.

4.   Členské státy zajistí, aby organizátoři trhu, kteří jsou významní z hlediska velikosti, vnitřní organizace a povahy, rozsahu a složitosti svých činností, zřídili výbor pro jmenování složený z členů vedoucího orgánu, kteří u dotyčného organizátora trhu nevykonávají žádnou výkonnou funkci.

Výbor pro jmenování vykonává tyto činnosti:

a)

určuje a doporučuje ke schválení vedoucímu orgánu nebo valné hromadě kandidáty na uvolněná místa ve vedoucím orgánu. Výbor pro jmenování přitom posuzuje vyváženost znalostí, dovedností, rozmanitosti a zkušeností ve vedoucím orgánu. Dále výbor vypracuje popis činností a schopností požadovaných pro konkrétní funkci a odhadne předpokládaný časový rozsah závazku. Výbor pro jmenování rovněž rozhodne o cílovém počtu méně zastoupeného pohlaví ve vedoucím orgánu a připraví strategii, jak tento počet zvýšit, aby se dosáhlo stanoveného cíle;

b)

pravidelně alespoň jednou ročně hodnotí strukturu, velikost, složení a činnost vedoucího orgánu a předkládá vedoucímu orgánu doporučení ohledně jakýchkoliv změn;

c)

pravidelně a alespoň jednou ročně hodnotí znalosti, dovednosti a zkušenosti jednotlivých členů vedoucího orgánu a vedoucího orgánu jako celku a informuje o tomto hodnocení vedoucí orgán;

d)

pravidelně přezkoumává politiku vedoucího orgánu v otázkách výběru a jmenování ve vrcholném vedení a předkládá doporučení vedoucímu orgánu.

Výbor pro jmenování při plnění svých povinnosti průběžně a v co největší míře zohledňuje potřebu zajistit, aby rozhodování vedoucího orgánu neovládala jediná osoba nebo malá skupina osob způsobem, který by škodil zájmům organizátora trhu jako celku.

Při plnění svých povinností musí být výbor pro jmenování schopen používat veškeré druhy zdrojů, které považuje za vhodné, včetně externího poradenství.

Tento odstavec se nepoužije, pokud podle vnitrostátního práva nemá vedoucí orgán žádné pravomoci při výběru a jmenování žádného ze svých členů.

5.   Členské státy nebo příslušné orgány vyžadují, aby organizátoři trhu a jejich výbory pro jmenování při náboru členů svých vedoucích orgánů používaly širokou škálu vlastností a schopností a aby za tímto účelem prováděly politiku podporující rozmanitost v rámci vedoucího orgánu.

6.   Členské státy zajistí, aby vedoucí orgán organizátora trhu stanovil zavedení systémů správy a řízení zajišťujících účinné a obezřetné vedení organizace, včetně oddělení neslučitelných funkcí v dané organizaci a předcházení střetu zájmů, a dohlížel nad ním, a to způsobem, který podporuje integritu trhu.

Členské státy zajistí, aby vedoucí orgán sledoval a pravidelně hodnotil účinnost systémů správy a řízení organizátora trhu a činil příslušné kroky k řešení nedostatků.

Členové vedoucího orgánu musí mít náležitý přístup k informacím a dokumentům, které jsou potřebné k dozorování a sledování rozhodování vedení organizátora trhu.

7.   Příslušný orgán odmítne udělit povolení, pokud není přesvědčen o tom, že členové vedoucího orgánu organizátora trhu mají dostatečně dobrou pověst, dostatečné znalosti, dovednosti a zkušenosti a že věnují výkonu svých funkcí dostatečný čas, nebo pokud existují objektivní a prokazatelné důvody k domněnce, že vedoucí orgán organizátora trhu může ohrozit jeho účinné, řádné a obezřetné vedení a náležité zohlednění integrity trhu.

Členské státy zajistí, aby byly při povolování regulovaného trhu osoba nebo osoby, které skutečně řídí činnosti a provoz regulovaného trhu již povoleného v souladu s touto směrnicí, považovány za osoby splňující požadavky stanovené v odstavci 1.

8.   Členské státy vyžadují, aby organizátor trhu oznámil příslušnému orgánu totožnost všech členů svého vedoucího orgánu a veškeré změny v jeho členské struktuře spolu se všemi informacemi nezbytnými k posouzení toho, zda organizátor trhu splňuje odstavce 1 až 5.

9.   ESMA vydá obecné pokyny pro upřesnění těchto pojmů:

a)

věnování dostatečného času výkonu funkcí člena vedoucího orgánu s ohledem na konkrétní okolnosti a povahu, rozsah a složitost činností daného organizátora trhu;

b)

odpovídající úroveň kolektivních znalostí, dovedností a zkušeností vedoucího orgánu podle odst. 2 písm. b);

c)

čestné, bezúhonné a nezávislé jednání člena vedoucího orgánu podle odst. 2 písm. c);

d)

dostatečné lidské a finanční zdroje věnované pro zaškolení a přípravu členů vedoucího orgánu podle odstavce 3;

e)

rozmanitost, jež má být zohledňována při výběru členů vedoucího orgánu podle odstavce 5.

ESMA vydá tyto obecné pokyny do 3. ledna 2016.

Článek 46

Požadavky na osoby s významným vlivem na řízení regulovaného trhu

1.   Členské státy vyžadují, aby byly osoby, které mohou díky svému postavení vykonávat přímo nebo nepřímo významný vliv na řízení regulovaného trhu, vhodné.

2.   Členské státy vyžadují, aby organizátor regulovaného trhu:

a)

poskytl příslušnému orgánu a zveřejnil informace o vlastnictví regulovaného trhu nebo organizátora trhu, zejména totožnost všech osob, kterým jejich postavení umožňuje vykonávat významný vliv na řízení, a velikost jejich podílů;

b)

informoval příslušný orgán a zveřejnil informace o každém převodu vlastnictví, který vede ke změně totožnosti osob s významným vlivem na provoz regulovaného trhu.

3.   Příslušný orgán odmítne schválit navrhované změny kontrolních podílů regulovaného trhu nebo organizátora trhu, pokud existují objektivní a prokazatelné důvody k domněnce, že by tyto změny ohrozily řádné a obezřetné řízení regulovaného trhu.

Článek 47

Organizační požadavky

1.   Členské státy vyžadují, aby regulovaný trh:

a)

přijal opatření k jasnému odhalování a řešení potenciálních nepříznivých důsledků, které by na provoz regulovaného trhu nebo jeho členy nebo účastníky mohl mít jakýkoli střet zájmů mezi zájmy regulovaného trhu, jeho vlastníků nebo jeho organizátora trhu a řádným fungováním regulovaného trhu, zejména pokud by takový střet zájmů mohl narušit plnění funkcí přenesených na regulovaný trh příslušným orgánem;

b)

byl vhodně vybaven pro řízení rizik, kterým je vystaven, zaváděl vhodná opatření a systémy k odhalení všech významných rizik pro svůj provoz a zavedl účinná opatření ke zmírnění těchto rizik;

c)

zavedl mechanismy k řádnému řízení technických operací systému, včetně účinných nouzových opatření pro případ narušení systémů obchodování;

d)

vytvořil transparentní a závazná pravidla a postupy zajišťující spravedlivé a řádné obchodování a stanovící objektivní kritéria pro efektivní provádění pokynů;

e)

měl účinné mechanismy umožňující efektivní a včasné dokončení obchodů prováděných v rámci svých systémů;

f)

měl v době povolování i poté nepřetržitě k dispozici dostatečné finanční zdroje umožňující řádné fungování trhu s ohledem na povahu a rozsah obchodů uzavíraných na trhu a rozsah a stupeň rizik, kterým je vystaven.

2.   Členské státy nepovolí organizátorům trhu provádět pokyny zákazníků za použití vlastního kapitálu podniku ani se zapojovat do obchodování párováním pokynů na vlastní účet na žádném z regulovaných trhů, které provozují.

Článek 48

Odolnost systémů, přerušovací mechanismy a elektronické obchodování

1.   Členské státy vyžadují, aby regulovaný trh zavedl účinné systémy, postupy a opatření, jimiž se zajistí, že jeho obchodní systémy jsou odolné, mají dostatečnou kapacitu na to, aby mohly zpracovat vysoké objemy pokynů a hlášení, mohou zajistit řádné obchodování za velmi napjatých tržních podmínek, jsou plně testovány, aby se zajistilo, že takové podmínky jsou splněny, a vztahují se na ně účinná opatření pro obchodní kontinuitu zajišťující kontinuitu jeho služeb v případě, že dojde k jakémukoli selhání jeho obchodních systémů.

2.   Členské státy vyžadují, aby regulovaný trh:

a)

měl uzavřeny písemné dohody se všemi investičními podniky sledujícími určitou strategii tvorby trhu na regulovaném trhu;

b)

zavedl systémy zajišťující, aby se dostatečný počet investičních podniků účastnil těchto dohod, které po nich vyžadují, aby podávaly pevné kotace za konkurenceschopné ceny, a tak pravidelně a předvídatelně zajišťovaly likviditu trhu, je-li takový požadavek přiměřený povaze a rozsahu obchodování na daném regulovaném trhu.

3.   V písemné dohodě uvedené v odstavci 2 se přinejmenším stanoví:

a)

povinnosti investičního podniku, pokud jde o poskytování likvidity, a případně další povinnosti vyplývající z účasti v režimu uvedeném v odst. 2 písm. b);

b)

vhodné pobídky ve formě slev nebo jiné podobě, jež regulovaný trh nabízí investičnímu podniku za to, že poskytuje trhu pravidelně a předvídatelně likviditu, a případně další práva vyplývající uvedenému investičnímu podniku z jeho zapojení do režimu uvedeného v odst. 2 písm. b).

Regulovaný trh kontroluje a zajišťuje dodržování požadavků takových závazných písemných dohod investičními podniky. Regulovaný trh informuje příslušný orgán o obsahu závazné písemné dohody a na požádání mu poskytne jakékoli další informace nezbytné k tomu, aby se mohl příslušný orgán přesvědčit o souladu regulovaného trhu s tímto odstavcem.

4.   Členské státy vyžadují, aby regulovaný trh zavedl účinné systémy, postupy a opatření pro zamítnutí pokynů, které přesahují předem určené prahové hodnoty pro objem a cenu nebo jsou zjevně chybné.

5.   Členské státy zajistí, aby byl regulovaný trh schopen dočasně zastavit nebo omezit obchodování, pokud na daném trhu či souvisejícím trhu dojde během krátkého období k výraznému pohybu cen finančního nástroje, a ve výjimečném případě aby byl schopen zrušení, změny či opravy jakéhokoliv obchodu. Členské státy vyžadují, aby regulovaný trh zajistil, že tyto parametry pro zastavení obchodování jsou vhodně nastaveny způsobem, který zohlední likviditu různých kategorií a podkategorií aktiv, povahu tržního modelu a typy účastníků a je dostatečný k tomu, aby nedošlo k výrazným narušením ukázněnosti obchodování.

Členské státy dále zajistí, aby regulované trhy důsledným a srovnatelným způsobem hlásily parametry pro zastavení obchodování a jakékoli podstatné změny těchto parametrů příslušnému orgánu, který je poté hlásí orgánu ESMA. Členské státy vyžadují, aby v případě, že regulovaný trh v kterémkoli členském státě významný z hlediska likvidity pro daný finanční nástroj zastaví obchodování, měl daný obchodní systém potřebné systémy a postupy k zajištění toho, aby vyrozuměl příslušné orgány, které se ujmou koordinace v rámci celého trhu a určí, zda je vhodné zastavit obchodování v jiných obchodních systémech, na nichž je daný finanční nástroj obchodován, dokud se na původním trhu obchodování neobnoví.

6.   Členské státy vyžadují, aby regulovaný trh zavedl účinné systémy, postupy a opatření, včetně stanovení povinnosti pro členy či účastníky provádět náležité testování algoritmů a vytvoření podmínek, které takovéto testování umožní, s cílem zajistit, aby algoritmické obchodní systémy nemohly vytvořit obchodní podmínky narušující řádné fungování trhu nebo přispět k vytvoření takových podmínek, a vypořádat se s jakýmikoli obchodními podmínkami narušujícími řádné fungování trhu, které vycházejí z takovýchto algoritmických obchodních systémů, včetně systémů omezujících poměr mezi neprovedenými pokyny a obchody, které do systému může zanést člen či účastník, aby se zpomalil tok pokynů v případě, že existuje riziko, že kapacita systému byla vyčerpána, a aby se omezil a prosadil minimální krok kotace, který lze na trhu provést.

7.   Členské státy vyžadují, aby regulovaný trh, který umožňuje přímý elektronický přístup, zavedl účinné systémy, postupy a opatření, jimiž se zajistí, že členové či účastníci mohou poskytovat takovou službu, pouze pokud se jedná o investiční podniky povolené podle této směrnice nebo úvěrové instituce povolené podle směrnice 2013/36/EU, že jsou stanovena a uplatňována přiměřená kritéria vhodnosti osob, kterým lze takový přístup poskytnout, a že si člen nebo účastník v souvislosti s požadavky této směrnice zachová odpovědnost za pokyny a obchody provedené s využitím uvedené služby.

Členské státy rovněž vyžadují, aby regulovaný trh zavedl vhodné standardy kontrol rizik a prahových hodnot pro obchodování prostřednictvím takového přístupu a byl schopen rozlišit pokyny či obchody prováděné osobou pomocí přímého elektronického přístupu od jiných pokynů či obchodů prováděných členem či účastníkem a v případě potřeby tyto pokyny nebo obchody zastavit.

Tento regulovaný trh zavede opatření k pozastavení nebo ukončení poskytování přímého elektronického přístupu členem nebo účastníkem zákazníkovi, pokud není dodržen tento odstavec.

8.   Členské státy vyžadují, aby regulovaný trh zajistil, že jeho pravidla pro služby společného umístění jsou transparentní, spravedlivá a nediskriminační.

9.   Členské státy vyžadují, aby regulovaný trh zajistil, že jeho struktury poplatků včetně poplatků za provedení, vedlejších poplatků a případných slev jsou transparentní, spravedlivé a nediskriminační a nepodněcují k zadávání, změně nebo rušení pokynů či provádění obchodů způsobem, který přispívá ke vzniku obchodních podmínek narušujících řádné fungování trhu nebo ke zneužívání trhu. Členské státy zejména vyžadují, aby regulovaný trh ukládal povinnosti související s tvorbou trhu v jednotlivých akciích nebo vhodném koši akcií výměnou za případné poskytované slevy.

Členské státy umožní, aby regulovaný trh uzpůsobil své poplatky za zrušené pokyny v závislosti na době, po kterou byl pokyn zachován, a stanovil výši poplatků pro jednotlivé finanční nástroje, na něž se uplatňují.

Členské státy mohou umožnit, aby regulovaný trh ukládal za zadání pokynu, který je následně zrušen, vyšší poplatek než za zadání pokynu, který je proveden, a ukládal vyšší poplatek účastníkům zadávajícím vysoký poměr zrušených pokynů vůči provedeným pokynům a účastníkům používajícím způsob algoritmického obchodování s vysokou frekvencí, aby to odráželo dodatečnou zátěž pro kapacitu systému.

10.   Členské státy vyžadují, aby byl regulovaný trh schopen, na základě označování členy či účastníky, rozlišit pokyny vytvářené algoritmickým obchodováním, různé algoritmy používané pro vytváření pokynů a osoby, které tyto pokyny vydávají. Tyto informace musí být na požádání příslušným orgánům k dispozici.

11.   Členské státy vyžadují, aby regulované trhy na žádost příslušného orgánu svého domovského členského státu zpřístupnily příslušnému orgánu údaje týkající se evidence pokynů nebo mu k této evidenci umožnil přístup, aby příslušný orgán mohl obchodování sledovat.

12.   ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem, které dále upřesní:

a)

požadavky na zajištění toho, aby obchodní systémy regulovaných trhů byly odolné a měly dostatečnou kapacitu;

b)

poměr uvedený v odstavci 6 se zohledněním faktorů, jako je hodnota neprovedených pokynů ve vztahu k hodnotě provedených obchodů;

c)

kontroly přímého elektronického přístupu tak, aby bylo zajištěno, že kontroly vztahující se na sponzorovaný přístup jsou přinejmenším ekvivalentní kontrolám vztahujícím se na přímý přístup k trhu;

d)

požadavky na zajištění toho, aby služby společného umístění a struktury poplatků byly spravedlivé a nediskriminační a aby struktury poplatků nevyvářely pobídky k vytvoření obchodních podmínek narušujících řádné fungování trhu nebo ke zneužívání trhu;

e)

určování, kdy je regulovaný trh významný z hlediska likvidity pro daný finanční nástroj;

f)

požadavky na zajištění toho, aby byly režimy tvorby trhu spravedlivé a nediskriminační, a na stanovení minimálních povinností tvorby trhu, které musí regulované trhy při návrhu režimu tvorby trhu určit, a podmínek, za nichž požadavek zavedení režimu tvorby trhu není vhodný, při zohlednění povahy a rozsahu obchodování na daném regulovaném trhu, včetně toho, zda regulovaný trh povoluje či umožňuje využívání algoritmického obchodování ve svých systémech;

g)

požadavky na zajištění náležitého testování algoritmů s cílem zabránit tomu, aby systémy algoritmického obchodování včetně systémů algoritmického obchodování s vysokou frekvencí vytvářely obchodní podmínky narušující řádné fungování trhu nebo k vytvoření takových podmínek přispívaly.

ESMA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 3. července 2015.

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

13.   ESMA do 3. ledna 2016 stanoví obecné pokyny k vhodnému nastavení parametrů pro zastavení obchodování podle odstavce 5 zohledňující faktory uvedené ve zmíněném odstavci.

Článek 49

Kroky kotace

1.   Členské státy vyžadují, aby regulované trhy přijaly režimy kroků kotace pro akcie, cenné papíry nahrazující jiné cenné papíry, fondy obchodované v obchodním systému, certifikáty a jiné podobné finanční nástroje, ale také pro jakékoli další finanční nástroje, pro které jsou v souladu s odstavcem 4 vypracovány regulační technické normy.

2.   Režimy kroků kotace uvedené v odstavci 1 musí:

a)

být nastaveny tak, aby odrážely profil likvidity daného finančního nástroje na různých trzích a průměrné rozpětí mezi nabídkou a poptávkou s ohledem na to, že je žádoucí umožnit přiměřeně stabilní ceny bez zbytečného omezení dalšího zužování rozpětí;

b)

vhodným způsobem upravovat kroky kotace pro jednotlivé finanční nástroje.

3.   ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem, jimiž určí minimální kroky kotace nebo režimy kroků kotace pro konkrétní akcie, cenné papíry nahrazující jiné cenné papíry, fondy obchodované v obchodním systému, certifikáty a jiné podobné finanční nástroje, pokud je to nutné pro zajištění řádného fungování trhů v souladu s faktory uvedenými v odstavci 2 a s cenou, rozpětím a hloubkou likvidity daných finančních nástrojů.

ESMA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 3. července 2015.

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

4.   ESMA může vypracovat návrhy regulačních technických norem, jimiž určí minimální kroky kotace nebo režimy kroků kotace pro konkrétní finanční nástroje, jež nejsou uvedeny v odstavci 3, pokud je to nutné pro zajištění řádného fungování trhů v souladu s faktory uvedenými v odstavci 2 a s cenou, rozpětím a hloubkou likvidity daných finančních nástrojů.

ESMA předloží veškeré takové návrhy regulačních technických norem Komisi do 3. ledna 2016.

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 50

Synchronizace obchodních hodin

1.   Členské státy uloží povinnost, aby všechny obchodní systémy a jejich členové nebo účastníci synchronizovali obchodní hodiny, které používají k zaznamenávání data a času každé události, která musí být nahlášena.

2.   ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem, které určí míru přesnosti, s jakou mají být tyto hodiny synchronizovány v souladu s mezinárodními normami.

ESMA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 3. července 2015.

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 51

Přijímání finančních nástrojů k obchodování

1.   Členské státy vyžadují, aby regulované trhy měly jasná a transparentní pravidla pro přijímání finančních nástrojů k obchodování.

Tato pravidla zajistí, aby veškeré finanční nástroje přijaté k obchodování na regulovaném trhu mohly být obchodovány spravedlivě, řádně a efektivně a aby byly v případě převoditelných cenných papírů volně obchodovatelné.

2.   V případě derivátů pravidla uvedená v odstavci 1 zejména zajistí, aby vlastnosti derivátu umožňovaly řádné stanovení cen i efektivní vypořádání.

3.   Kromě povinností stanovených v odstavcích 1 a 2 členské státy vyžadují, aby regulovaný trh vytvořil a udržoval účinné mechanismy k ověření toho, zda emitenti převoditelných cenných papírů přijatých k obchodování na regulovaném trhu plní své povinnosti podle právních předpisů Unie týkající se počátečního, průběžného nebo jednorázového účelového informování.

Členské státy zajistí, aby regulovaný trh zavedl mechanismy, které usnadní jeho členům nebo účastníkům získat přístup k informacím, které byly zveřejněny podle právních předpisů Unie.

4.   Členské státy zajistí, aby regulované trhy vytvořily mechanismy nezbytné k pravidelnému prošetřování, zda finanční nástroje, které přijímají k obchodování, splňují požadavky pro přijetí k obchodování.

5.   Převoditelný cenný papír, který byl přijat k obchodování na jednom regulovaném trhu, lze následně přijmout k obchodování na jiných regulovaných trzích, a to i bez souhlasu emitenta a v souladu s odpovídajícími ustanoveními směrnice 2003/71/ES. Tento jiný regulovaný trh uvědomí emitenta o tom, že jeho cenné papíry jsou na něm obchodovány. Emitent není povinen poskytovat informace požadované podle odstavce 3 přímo kterémukoli regulovanému trhu, který přijal jeho cenné papíry k obchodování bez jeho souhlasu.

6.   ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem, které:

a)

stanoví vlastnosti různých druhů finančních nástrojů, které musí regulovaný trh brát v úvahu při posuzování toho, zda je finanční nástroj emitován v souladu s podmínkami stanovenými v odst. 1 druhém pododstavci, aby mohl být přijat k obchodování na různých segmentech trhu, které regulovaný trh provozuje;

b)

objasní opatření, která má regulovaný trh učinit, aby byla jeho povinnost ověřit, že emitent převoditelného cenného papíru plní své povinnosti podle právních předpisů Unie týkající se počátečního, průběžného nebo jednorázového účelového informování, považována za splněnou;

c)

objasní mechanismy, které má regulovaný trh vytvořit podle odstavce 3, aby svým členům nebo účastníkům usnadnil přístup k informacím, které byly zveřejněny za podmínek stanovených právními předpisy Unie.

ESMA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 3. července 2015.

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 52

Pozastavení obchodování s finančními nástroji a stažení finančních nástrojů z obchodování na regulovaném trhu

1.   Aniž je dotčeno právo příslušných orgánů podle čl. 69 odst. 2 požadovat pozastavení obchodování s finančním nástrojem nebo jeho stažení z obchodování, může organizátor trhu pozastavit obchodování s finančním nástrojem, který již nesplňuje pravidla regulovaného trhu, nebo jej stáhnout z obchodování, pokud není pravděpodobné, že by takové pozastavení či stažení závažně poškodilo zájmy investorů nebo řádné fungování trhu.

2.   Členské státy vyžadují, aby organizátor trhu, který pozastaví obchodování s finančním nástrojem nebo jej stáhne z obchodování, také pozastavil obchodování s deriváty uvedenými v bodech 4 až 10 oddílu C přílohy I, které souvisejí s daným finančním nástrojem nebo jsou k němu vztaženy, anebo je stáhl z obchodování, pokud je to nezbytné k dosažení účelu pozastavení nebo stažení podkladového finančního nástroje. Organizátor trhu zveřejní své rozhodnutí o pozastavení nebo stažení finančního nástroje a jakéhokoli souvisejícího derivátu a sdělí příslušná rozhodnutí svému příslušnému orgánu.

Příslušný orgán, v jehož jurisdikci k pozastavení nebo stažení došlo, vyžaduje, aby jiné regulované trhy, mnohostranné obchodní systémy, organizované obchodní systémy a systematičtí internalizátoři, již spadají do jeho jurisdikce a již obchodují s týmž finančním nástrojem nebo s deriváty uvedenými v bodech 4 až 10 oddílu C přílohy I této směrnice, které souvisejí s daným finančním nástrojem nebo jsou k němu vztaženy, obchodování s daným finančním nástrojem či deriváty rovněž pozastavili nebo je z obchodování rovněž stáhli, pokud důvodem k pozastavení nebo stažení je podezření ze zneužití trhu, nabídka převzetí nebo nezpřístupnění vnitřní informace o emitentovi nebo finančním nástroji v rozporu s články 7 a 17 nařízení (EU) č. 596/2014, s výjimkou případů, kdy by toto pozastavení nebo stažení mohlo závažně poškodit zájmy investorů nebo řádné fungování trhu.

Každý vyrozuměný příslušný orgán sdělí své rozhodnutí orgánu ESMA a ostatním příslušným orgánům, včetně případného vysvětlení, pokud se rozhodl obchodování s daným finančním nástrojem či s deriváty uvedenými v bodech 4 až 10 oddílu C přílohy I této směrnice, které souvisejí s daným finančním nástrojem nebo jsou k němu vztaženy, nepozastavit nebo je z obchodování nestáhnout.

Příslušný orgán toto rozhodnutí okamžitě zveřejní a sdělí ho orgánu ESMA a příslušným orgánům ostatních členských států.

Vyrozuměné příslušné orgány ostatních členských států vyžadují, aby regulované trhy, jiné mnohostranné obchodní systémy, jiné organizované obchodní systémy a systematičtí internalizátoři, již spadají do jejich jurisdikce a již obchodují s týmž finančním nástrojem nebo s deriváty uvedenými v bodech 4 až 10 oddílu C přílohy I této směrnice, které souvisejí s daným finančním nástrojem nebo jsou k němu vztaženy, obchodování s daným finančním nástrojem či deriváty rovněž pozastavili nebo je z obchodování rovněž stáhli, pokud důvodem k pozastavení nebo stažení je podezření ze zneužití trhu, nabídka převzetí nebo nezpřístupnění vnitřní informace o emitentovi nebo finančním nástroji v rozporu s články 7 a 17 nařízení (EU) č. 596/2014, s výjimkou případů, kdy by toto pozastavení nebo stažení mohlo závažně poškodit zájmy investorů nebo řádné fungování trhu.

Tento odstavec se použije i v případě, kdy je pozastavení obchodování s daným finančním nástrojem či s deriváty uvedenými v bodech 4 až 10 oddílu C přílohy I, které se týkají daného finančního nástroje nebo jsou k němu vztaženy, zrušeno.

Postup oznamování podle tohoto odstavce se použije i v případě, kdy rozhodnutí pozastavit obchodování s daným finančním nástrojem či s deriváty uvedenými v bodech 4 až 10 oddílu C přílohy I, které souvisejí s daným finančním nástrojem nebo jsou k němu vztaženy, nebo stáhnout je z obchodování přijme příslušný orgán podle čl. 69 odst. 2 prvního pododstavce písm. m) a n).

S cílem zajistit, aby byla povinnost pozastavit obchodování s uvedenými deriváty nebo je stáhnout z obchodování uplatňována přiměřeně, vypracuje ESMA návrh regulačních technických norem dále upřesňujících případy, v nichž je souvislost mezi derivátem, který se týká finančního nástroje, s nímž bylo obchodování pozastaveno nebo jenž byl stažen z obchodování, anebo je k němu vztažen, a původním finančním nástrojem taková, že by s derivátem mělo být rovněž pozastaveno obchodování nebo by měl být z obchodování stažen, aby bylo dosaženo účelu pozastavení nebo stažení podkladového finančního nástroje.

ESMA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 3. července 2015.

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

3.   ESMA vypracuje návrhy prováděcích technických norem k určení formátu a časového rozvrhu oznámení a zveřejnění uvedených v odstavci 2.

ESMA předloží tyto návrhy prováděcích technických norem Komisi do 3. ledna 2016.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1095/2010.

4.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 89, kterými stanoví seznam okolností, které představují závažné poškození zájmů investorů a řádného fungování trhu podle odstavců 1 a 2.

Článek 53

Přístup na regulovaný trh

1.   Členské státy vyžadují, aby regulovaný trh stanovil, zavedl a dodržoval transparentní a nediskriminační pravidla založená na objektivních kritériích upravující přístup na regulovaný trh nebo členství v něm.

2.   Pravidla uvedená v odstavci 1 stanoví veškeré povinnosti členů nebo účastníků vyplývající:

a)

z vytvoření a správy regulovaného trhu;

b)

z pravidel pro obchody na trhu;

c)

z profesních norem vztahujících se na zaměstnance investičních podniků nebo úvěrových institucí působících na trhu;

d)

z podmínek stanovených podle odstavce 3 pro členy nebo účastníky jiné než investiční podniky a úvěrové instituce;

e)

z pravidel a postupů pro clearing a vypořádání obchodů uzavřených na regulovaném trhu.

3.   Regulované trhy mohou přijmout za členy nebo účastníky investiční podniky, úvěrové instituce povolené podle směrnice 2013/36/EU a jiné osoby, které:

a)

mají dostatečně dobrou pověst;

b)

mají dostatečné schopnosti, způsobilost a zkušenosti k obchodování;

c)

mají případně vhodnou organizační strukturu;

d)

mají dostatečné zdroje pro úlohu, kterou mají plnit, s přihlédnutím k různým finančním mechanismům, které může regulovaný trh vytvořit, aby zaručil vhodné vypořádání obchodů.

4.   Členské státy zajistí, aby u obchodů uzavřených na regulovaném trhu nebyli členové a účastníci povinni vzájemně uplatňovat povinnosti stanovené v článcích 24, 25, 27 a 28. Členové nebo účastníci regulovaného trhu však povinnosti stanovené v článcích 24, 25, 27 a 28 uplatňují vůči svým zákazníkům, pokud na jejich účet provádějí na regulovaném trhu jejich pokyny.

5.   Členské státy zajistí, aby pravidla pro přístup na regulovaný trh, členství v něm nebo účast na něm stanovila přímou nebo dálkovou účast investičních podniků a úvěrových institucí.

6.   Členské státy bez dalších právních nebo správních požadavků umožní regulovaným trhům z jiných členských států vytvořit na jejich území vhodné systémy usnadňující přístup na tyto trhy nebo obchodování na nich dálkovým členům nebo účastníkům usazeným na jejich území.

Regulovaný trh sdělí příslušnému orgánu svého domovského členského státu, ve kterém členském státě hodlá takové systémy vytvořit. Příslušný orgán domovského členského státu tuto informaci sdělí do jednoho měsíce členskému státu, ve kterém daný regulovaný trh hodlá takové systémy vytvořit. ESMA může požádat o přístup k těmto informacím v souladu s postupem a podmínkami stanovenými v článku 35 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Příslušný orgán domovského členského státu regulovaného trhu sdělí na žádost příslušného orgánu hostitelského členského státu a bez zbytečného odkladu totožnost členů nebo účastníků regulovaného trhu usazených v tomto členském státě.

7.   Členské státy vyžadují, aby organizátor trhu pravidelně předával příslušnému orgánu regulovaného trhu seznam členů nebo účastníků regulovaného trhu.

Článek 54

Sledování, zda jsou dodržována pravidla regulovaného trhu a další právní povinnosti

1.   Členské státy vyžadují, aby regulované trhy stanovily a udržovaly účinná opatření a postupy, včetně nezbytných zdrojů, pro pravidelné sledování toho, zda jejich členové či účastníci dodržují pravidla regulovaného trhu. Regulované trhy sledují odeslané pokyny, včetně zrušení, a obchody prováděné svými členy či účastníky v rámci svých systémů, aby odhalily porušování těchto pravidel, jakékoli obchodní podmínky narušující řádné fungování trhu nebo jakékoli chování, které by mohlo svědčit o jednání zakázaném nařízením (EU) č. 596/2014 nebo narušení systémů obchodování v souvislosti s finančním nástrojem.

2.   Členské státy vyžadují, aby organizátoři regulovaných trhů neprodleně oznámili svým příslušným orgánům významná porušení svých pravidel nebo jakékoli obchodní podmínky narušující řádné fungování trhu nebo jakékoli chování, které by mohlo svědčit o jednání zakázaném nařízením (EU) č. 596/2014 nebo narušení systémů obchodování v souvislosti s finančním nástrojem.

Příslušné orgány regulovaných trhů sdělí orgánu ESMA a příslušným orgánům ostatních členských států informace uvedené v prvním pododstavci.

Než příslušný orgán oznámí příslušným orgánům ostatních členských států a orgánu ESMA chování, které by mohlo svědčit o jednání zakázaném nařízením (EU) č. 596/2014, přesvědčí se, že k tomuto jednání dochází nebo došlo.

3.   Členské státy vyžadují, aby organizátor trhu bez zbytečného odkladu podával související informace orgánu pověřenému vyšetřováním a stíháním zneužití trhu na regulovaném trhu a poskytoval tomuto orgánu veškerou pomoc při vyšetřování a stíhání zneužití trhu, ke kterému došlo na regulovaném trhu nebo prostřednictvím jeho systémů.

4.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 89, kterými určí okolnosti, za nichž vzniká povinnost poskytnout informace uvedená v odstavci 2 tohoto článku.

Článek 55

Ustanovení o ústřední protistraně a o clearingu a vypořádání

1.   Aniž jsou dotčeny hlavy III, IV nebo V nařízení (EU) č. 648/2012, nebrání členské státy regulovaným trhům v uzavírání vhodných dohod s ústřední protistranou nebo clearingovým střediskem a systémem vypořádání jiného členského státu za účelem clearingu nebo vypořádání některých nebo všech obchodů uzavřených účastníky trhů v jejich systémech.

2.   Aniž jsou dotčeny hlavy III, IV nebo V nařízení (EU) č. 648/2012, nesmí příslušný orgán regulovaného trhu bránit využívání ústřední protistrany, clearingových středisek nebo systémů vypořádání v jiném členském státě, pokud to není prokazatelně nezbytné pro udržení řádného fungování daného regulovaného trhu a s ohledem na podmínky pro systémy vypořádání stanovené v čl. 37 odst. 2 této směrnice.

Aby nedocházelo ke zbytečnému zdvojení kontroly, přihlíží příslušný orgán i k dohledu nad clearingovými systémy a systémy vypořádání, který již vykonávají centrální banky jako orgány dohledu nad systémy vypořádání nebo jiné orgány dohledu nad těmito systémy.

Článek 56

Seznam regulovaných trhů

Každý členský stát vypracuje seznam regulovaných trhů, pro které je domovským členským státem, a předá tento seznam ostatním členským státům a orgánu ESMA. Podobné sdělení se uskuteční při každé změně uvedeného seznamu. ESMA seznam všech regulovaných trhů zveřejňuje na svých internetových stránkách a aktualizuje jej. Tento seznam obsahuje jedinečný kód stanovený orgánem ESMA v souladu s čl. 65 odst. 6 identifikující regulované trhy pro použití ve zprávách v souladu s čl. 65 odst. 1 prvním pododstavcem písm. g) a odst. 2 prvním pododstavcem písm. g) této směrnice a s články 6, 10 a 26 nařízení (EU) č. 600/2014.

HLAVA IV

LIMITY POZIC A KONTROLY PRO ŘÍZENÍ POZIC U KOMODITNÍCH DERIVÁTŮ A PODÁVÁNÍ ZPRÁV

Článek 57

Limity pozic a kontroly pro řízení pozic u komoditních derivátů

1.   Členské státy zajistí, aby příslušné orgány podle metodiky výpočtu stanovené orgánem ESMA stanovily a uplatňovaly limity velikosti čisté pozice, kterou může osoba kdykoli držet v komoditních derivátech obchodovaných v obchodních systémech a v ekonomicky rovnocenných OTC smlouvách. Tyto limity jsou stanoveny na základě všech pozic držených osobou a pozic, které jsou jménem této osoby drženy na úrovni celé skupiny, s cílem:

a)

zabránit zneužívání trhu;

b)

podpořit řádné stanovení cen a podmínky vypořádání, včetně předcházení budování pozic narušujících trh, a zejména zajistit sbližování mezi cenami derivátů v měsíci plnění a okamžitými cenami podkladové komodity, aniž je dotčeno určování cen podkladové komodity na trhu.

Limity pozic se nepoužijí na pozice držené nefinančním subjektem nebo jeho jménem, které jsou objektivně měřitelné jako snižující rizika přímo související s obchodní činností tohoto nefinančního subjektu.

2.   Limity pozic jasně určí množstevní prahové hodnoty maximální velikosti pozice v komoditním derivátu, jež mohou osoby držet.

3.   ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem ke stanovení metodiky výpočtu, kterou příslušné orgány mají používat pro stanovení spotových měsíčních limitů pozic a jiných měsíčních limitů pozic pro komoditní deriváty vypořádávané fyzicky a v hotovosti, které jsou založeny na charakteristice daného derivátů. Tato metodika výpočtu zohlední alespoň tyto faktory:

a)

splatnost komoditních derivátů;

b)

reálnou nabídku podkladové komodity;

c)

celkovou čistou otevřenou pozici v uvedené smlouvě a celkovou čistou otevřenou pozici v dalších finančních nástrojích se stejnou podkladovou komoditou;

d)

volatilitu na příslušných trzích, včetně nahraditelných derivátů a trhů s podkladovou komoditou;

e)

počet a velikost účastníků trhu;

f)

vlastnosti základního komoditního trhu, včetně modelů výroby, spotřeby a převozu na trh;

g)

vypracování nových smluv.

ESMA zohlední zkušenosti s limity pozic investičních podniků nebo organizátorů trhu provozujících obchodní systém a jinými jurisdikcemi.

ESMA předloží návrhy regulačních technických norem uvedené v prvním pododstavci Komisi do 3. července 2015.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

4.   Příslušný orgán stanoví limity pro každou smlouvu týkající se komoditního derivátu obchodovaného v obchodním systému na základě metodiky výpočtu určené orgánem ESMA podle odstavce 3. Tento limit pozice bude zahrnovat ekonomicky rovnocenné OTC smlouvy.

Příslušný orgán přezkoumá limity pozic, dojde-li k významné změně v reálné nabídce nebo v čistých otevřených pozicích nebo k jakékoli jiné významné změně na trhu, na základě vlastního zjištění reálné nabídky a otevřených pozic, a stanoví nové limity pozic v souladu s metodikou výpočtu vypracovanou orgánem ESMA.

5.   Příslušné orgány oznámí orgánu ESMA přesné limity pozic, které hodlají stanovit v souladu s metodikou výpočtu stanovenou orgánem ESMA podle odstavce 3. Do dvou měsíců od obdržení oznámení vydá ESMA dotyčnému příslušnému orgánu stanovisko, ve kterém posoudí slučitelnost limitů pozic s cíli odstavce 1 a s metodikou výpočtu stanovenou orgánem ESMA podle odstavce 3. ESMA zveřejní toto stanovisko na svých internetových stránkách. Dotyčný příslušný orgán upraví limity pozic v souladu se stanoviskem orgánu ESMA nebo poskytne orgánu ESMA odůvodnění, proč tuto změnu nepovažuje za nezbytnou. Pokud příslušný orgán zavede limity, které jsou v rozporu se stanoviskem orgánu ESMA, neprodleně na svých internetových stránkách zveřejní oznámení, ve kterém plně zdůvodní, proč tak učinil.

Pokud ESMA shledá, že limit pozice neodpovídá metodice výpočtu podle odstavce 3, přijme opatření v souladu se svými pravomocemi podle článku 17 nařízení (EU) č. 1095/2010.

6.   Pokud je týž komoditní derivát obchodován ve významném množství v obchodních systémech ve více než jedné jurisdikci, příslušný orgán obchodního systému, v němž je obchodováno největší množství (dále jen „ústřední příslušný orgán“), stanoví jednotný limit pozice, který se použije na veškeré obchodování dané smlouvy. Ústřední příslušný orgán tento jednotný limit pozice, který má být použit, a jakékoli revize tohoto jednotného limitu pozice konzultuje s příslušnými orgány dalších obchodních systémů, v nichž je tento derivát obchodován ve významném množství. V případě, že příslušné orgány nesouhlasí, uvedou v písemné podobě plné a podrobné odůvodnění toho, proč se domnívají, že nejsou splněny požadavky stanovené odstavcem 1. ESMA urovná jakýkoli spor mezi příslušnými orgány v souladu se svými pravomocemi podle článku 19 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Příslušné orgány obchodních systémů, v nichž je obchodován tentýž komoditní derivát, a příslušné orgány držitelů pozice v tomto komoditním derivátu vzájemně spolupracují, mimo jiné prostřednictvím vzájemné výměny příslušných údajů, aby umožnily sledování a vymáhání dodržování tohoto jednotného limitů.

7.   ESMA alespoň jednou za rok sleduje, jakým způsobem příslušné orgány provedly limity pozic stanovené v souladu s metodikou výpočtu určenou orgánem ESMA podle odstavce 3. ESMA zároveň zajistí, aby byl jednotný limit pozice účinně uplatňován na tutéž smlouvu bez ohledu na to, kde je obchodována, v souladu s odstavcem 6.

8.   Členské státy zajistí, aby investiční podnik nebo organizátor trhu provozující obchodní systém, v němž se obchodují komoditní deriváty, uplatňoval kontroly pro řízení pozic. Tyto kontroly zahrnují alespoň pravomoci obchodního systému:

a)

sledovat čisté otevřené pozic osob;

b)

mít přístup k informacím, včetně veškeré příslušné dokumentace, poskytnutým osobami a týkajícím se velikosti a účelu uzavřené expozice nebo pozice, k informacím o skutečných vlastnících, jakýchkoli dohodách o jednání ve shodě a jakýchkoli souvisejících aktivech nebo pasivech na základním trhu;

c)

požadovat, aby určitá osoba ukončila pozici nebo omezila její velikost, a to dočasně nebo trvale, jak si to bude konkrétní případ vyžadovat, a jednostranně přijímat vhodná opatření k zajištění tohoto ukončení nebo omezení pozice, pokud daná osoba požadavku nevyhoví, a

d)

je-li to nezbytné, požadovat, aby osoba dočasně vrátila na trh likviditu za dohodnutou cenu a v dohodnutém objemu s výslovným záměrem zmírnit vlivy velké nebo dominantní pozice.

9.   Limity pozic a kontroly pro řízení pozic musí být transparentní a nediskriminační, uvádět, jak se u osob uplatňují, a zohledňovat povahu a složení účastníků trhu a způsob, jakým využívají smlouvy předložené k obchodování.

10.   Investiční podnik nebo organizátor trhu provozující obchodní systém informuje příslušný orgán o podrobnostech kontrol pro řízení pozic.

Příslušný organ sdělí tyto informace a podrobnosti o limitech pozic, které stanovil, orgánu ESMA, který na svých internetových stránkách zveřejní a udržuje databázi s přehledy limitů pozic a kontrol pro řízení pozic.

11.   Limity pozic podle odstavce 1 ukládají příslušné orgány v souladu s čl. 69 odst. 2 prvním pododstavcem písm. p).

12.   ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem, které stanoví:

a)

kritéria a způsoby určení toho, zda může být pozice považována za pozici, která snižuje rizika přímo související s obchodními činnostmi;

b)

způsoby určení toho, kdy mají být pozice osoby sloučeny do skupiny;

c)

kritéria určení toho, zda je OTC smlouva ekonomicky rovnocenná smlouvě obchodované v obchodním systému, jak uvádí odstavec 1, aby se usnadnilo podávání zpráv o pozicích získaných v rovnocenných OTC smlouvách relevantnímu příslušnému orgánu, jak určuje čl. 58 odst. 2;

d)

vymezení toho, co se rozumí týmž komoditním derivátem a významným množstvím podle odstavce 6 tohoto článku;

e)

metodiku slučování a vzájemného započítávání pozic v OTC derivátech a komoditních derivátech obchodovaných v obchodním systému ke stanovení čisté pozice pro účely posouzení souladu s limity. Tyto metodiky stanoví kritéria určení toho, které pozice mohou být vzájemně započteny, a nesmějí usnadňovat hromadění pozic, které není v souladu s cíli stanovenými v odstavci 1 tohoto článku;

f)

postup, který stanoví, jakým způsobem mohou osoby žádat o výjimku podle odst. 1 druhého pododstavce tohoto článku a jak relevantní příslušné orgány takové žádosti schvalují;

g)

způsob výpočtu k určení obchodního systému, v němž je obchodováno největší množství komoditního derivátu, a k určení významného množství podle odstavce 6 tohoto článku.

ESMA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 3. července 2015.

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

13.   Příslušné orgány neukládají limity pozic, které jsou restriktivnější než limity pozic přijaté podle odstavce 1, až na výjimečné případy, kdy jsou objektivně opodstatněné a přiměřené s ohledem na likviditu konkrétního trhu a řádné fungování tohoto trhu. Příslušné orgány na svých internetových stránkách zveřejní podrobnosti o restriktivnějších limitech pozic, které se rozhodnou uložit, a tyto limity platí po počáteční dobu nejvýše šest měsíců ode dne zveřejnění na internetových stránkách. Platnost restriktivnějších limitů pozic lze prodlužovat o další období, z nichž každé činí vždy nejvýše šest měsíců, jestliže důvody daného omezení nadále platí. Pokud tyto limity po uvedeném šestiměsíčním období prodlouženy nejsou, pozbývají automaticky platnosti.

Rozhodnou-li se příslušné orgány uložit restriktivnější limity pozic, oznámí to orgánu ESMA. V tomto oznámení restriktivnější limity pozic zdůvodní. ESMA vydá do 24 hodin stanovisko, zda dané restriktivnější limity pozic považuje za nutné k řešení výjimečného případu. Toto stanovisko zveřejní na svých internetových stránkách.

Pokud příslušný orgán uloží limity, které jsou v rozporu se stanoviskem orgánu ESMA, neprodleně na svých internetových stránkách zveřejní oznámení, ve kterém plně zdůvodní, proč tak učinil.

14.   Členské státy zajistí, aby příslušné orgány mohly uplatňovat své pravomoci ukládat sankce podle této směrnice za porušení limitů pozic stanovených podle tohoto článku na:

a)

pozice, které drží osoby nacházející se nebo působící na jejich území nebo v zahraničí a které přesahují limit, jejž příslušný orgán stanovil pro komoditní deriváty ve vztahu ke smlouvám v obchodních systémech nacházejících se nebo působících na jejich území nebo k ekonomicky rovnocenným OTC smlouvám;

b)

pozice, které drží osoby nacházející se nebo působící na jejich území a které přesahují limity, jež pro komoditní deriváty stanovily příslušné orgány v jiných členských státech.

Článek 58

Podávání zpráv o pozicích podle kategorií držitelů pozic

1.   Členské státy zajistí, aby investiční podnik nebo organizátor trhu provozující obchodní systém, v němž se obchodují komoditní deriváty nebo povolenky na emise či jejich deriváty:

a)

zveřejňoval týdenní zprávu se souhrnnými pozicemi, jež v jednotlivých komoditních derivátech nebo v povolenkách na emise či jejich derivátech obchodovaných v jejich obchodních systémech drží jednotlivé kategorie osob, s uvedením počtu dlouhých a krátkých pozic podle těchto kategorií, jejich změn od předchozí zprávy, procentního podílu celkových čistých otevřených pozic podle kategorií a počtu osob držících pozice v jednotlivých kategoriích, v souladu s odstavcem 4, a předával tuto zprávu příslušnému orgánu a orgánu ESMA; ESMA následně centrálně zveřejní informace obsažené v těchto zprávách;

b)

alespoň jednou denně poskytl příslušnému orgánu úplný rozpis pozic držených všemi osobami, včetně členů nebo účastníků a jejich zákazníků, v daném obchodním systému.

Povinnost stanovená v prvním pododstavci písm. a) platí pouze v případě, že počet osob i jejich otevřených pozic překročí minimální prahové hodnoty.

2.   Členské státy zajistí, aby investiční podniky obchodující s komoditními deriváty nebo povolenkami na emise či jejich deriváty mimo obchodní systém poskytly příslušnému orgánu obchodního systému, kde jsou komoditní deriváty nebo povolenky na emise či jejich deriváty obchodovány, nebo ústřednímu příslušnému orgánu, jsou-li komoditní deriváty nebo povolenky na emise či jejich deriváty obchodovány ve významném množství v obchodních systémech ve více než jedné jurisdikci, alespoň jednou denně úplný rozpis svých pozic získaných v komoditních derivátech nebo v povolenkách na emise či jejich derivátech obchodovaných v obchodním systému a ekonomicky rovnocenných OTC smlouvách, jakož i pozic svých zákazníků a zákazníků jejich zákazníků až po konečného zákazníka, v souladu s článkem 26 nařízení (EU) č. 600/2014, a pokud se použije, s článkem 8 nařízení (EU) č. 1227/2011.

3.   S cílem umožnit sledování toho, jak je dodržován čl. 57 odst. 1, vyžadují členské státy od členů nebo účastníků regulovaných trhů a mnohostranných obchodních systémů nebo od zákazníků organizovaných obchodních systémů, aby investičnímu podniku nebo organizátorovi trhu provozujícímu tento obchodní systém alespoň jednou denně podávali zprávu s podrobnými údaji o svých pozicích držených prostřednictvím smluv obchodovaných v tomto obchodním systému, jakož i pozicích svých zákazníků a zákazníků jejich zákazníků až po konečného zákazníka.

4.   Investiční podnik nebo organizátor trhu provozující daný obchodní systém klasifikuje osoby držící pozice v komoditním derivátu nebo v povolence na emise nebo jejím derivátu podle povahy jejich hlavní podnikatelské činnosti, s přihlédnutím k jakémukoliv platnému povolení, jako:

a)

investiční podnik nebo úvěrovou instituci;

b)

investiční fond, a to buď jako subjekt kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) ve smyslu směrnice 2009/65/ES, nebo jako správce alternativních investičních fondů ve smyslu směrnice 2011/61/EU;

c)

jinou finanční instituci, včetně pojišťoven a zajišťoven ve smyslu směrnice 2009/138/ES a institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění ve smyslu směrnice 2003/41/ES;

d)

obchodní podnik;

e)

provozovatele s povinností dodržovat požadavky směrnice 2003/87/ES, v případě povolenek na emise či jejich derivátů.

Ve zprávách uvedených v odst. 1 prvním pododstavci písm. a) se uvede počet dlouhých a krátkých pozic podle kategorie osob, jakékoli jejich změny od předložení předchozí zprávy, procentní podíl celkových otevřených úrokových pozic podle kategorií a počet osob v jednotlivých kategoriích.

Zprávy uvedené v odst. 1 prvním pododstavci písm. a) a rozpisy uvedené v odstavci 2 rozlišují mezi:

a)

pozicemi určenými jako pozice, které objektivně měřitelným způsobem snižují rizika přímo spojená s obchodními činnostmi, a

b)

jinými pozicemi.

5.   ESMA vypracuje návrhy prováděcích technických norem ke stanovení formátu zpráv uvedených v odst. 1 prvním pododstavci písm. a) a rozpisů uvedených v odstavci 2.

ESMA předloží tyto návrhy prováděcích technických norem Komisi do 3. ledna 2016.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1095/2010.

V případě povolenek na emise či jejich derivátů není podáváním zpráv dotčena povinnost splňovat požadavky směrnice 2003/87/ES.

6.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 89, kterými stanoví prahové hodnoty uvedené v odst. 1 druhém pododstavci tohoto článku s přihlédnutím k celkovému počtu otevřených pozic a jejich velikosti a k celkovému počtu osob držících pozici.

7.   ESMA vypracuje návrhy prováděcích technických norem upřesňujících opatření ke stanovení požadavku, aby všechny zprávy uvedené v odst. 1 prvním pododstavci písm. a) byly zasílány ve stanoveném týdenním termínu orgánu ESMA, který je centrálně zveřejní.

ESMA předloží tyto návrhy prováděcích technických norem Komisi do 3. ledna 2016.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1095/2010.

HLAVA V

SLUŽBY HLÁŠENÍ ÚDAJŮ

Oddíl 1

Postupy pro udělování povolení poskytovatelům služeb hlášení údajů

Článek 59

Požadavek na udělení povolení

1.   Členské státy vyžadují, aby poskytování služeb hlášení údajů popsané v oddíle D přílohy I jako obvyklá činnost nebo podnikání podléhalo předchozímu povolení v souladu s tímto oddílem. Toto povolení uděluje příslušný orgán domovského členského státu určený v souladu s článkem 67.

2.   Odchylně od odstavce 1 povolí členské státy investičnímu podniku nebo organizátorovi trhu provozujícímu obchodní systém provozovat služby hlášení údajů schváleného systému pro uveřejňování informací, poskytovatele konsolidovaných obchodních informací a schváleného mechanismu pro hlášení obchodů, pokud bylo dříve ověřeno, že dodržuje tuto kapitolu. Tato služba se zahrne do jeho povolení.

3.   Členské státy vedou rejstřík všech poskytovatelů služeb hlášení údajů. Rejstřík je veřejně přístupný a obsahuje informace o službách, pro něž má poskytovatel služeb hlášení údajů povolení. Pravidelně se aktualizuje. Každé povolení se oznámí orgánu ESMA.

ESMA vytvoří seznam všech poskytovatelů služeb hlášení údajů v Unii. Tento seznam obsahuje informace o službách, pro něž má poskytovatel služeb hlášení údajů povolení, a je pravidelně aktualizován. ESMA tento seznam zveřejní na svých internetových stránkách a aktualizuje jej.

Pokud příslušný orgán povolení odejme v souladu s článkem 62, zveřejní se informace o tomto odnětí v seznamu na dobu pěti let.

4.   Členské státy vyžadují, aby poskytovatelé služeb hlášení údajů poskytovali své služby pod dohledem příslušného orgánu. Členské státy zajistí, aby příslušné orgány pravidelně prověřovaly, zda poskytovatelé služeb hlášení údajů dodržují tuto hlavu. Rovněž zajistí, aby příslušné orgány sledovaly, zda poskytovatelé služeb hlášení údajů plní nepřetržitě podmínky prvního povolení stanovené v této hlavě.

Článek 60

Rozsah povolení

1.   Domovský členský stát zajistí, aby v povolení byla uvedena služba hlášení údajů, kterou je poskytovatel služeb hlášení údajů oprávněn poskytovat. Poskytovatel služeb hlášení údajů, který chce svou podnikatelskou činnost rozšířit o další služby hlášení údajů, podá žádost o rozšíření svého povolení.

2.   Povolení je platné v celé Unii a poskytovateli služeb hlášení údajů umožňuje poskytovat služby, pro které je získal, v celé Unii.

Článek 61

Postupy pro udělování povolení a zamítnutí žádostí o povolení

1.   Příslušný orgán povolení neudělí, dokud nebude plně přesvědčen, že žadatel splňuje veškeré požadavky stanovené předpisy přijatými na základě této směrnice.

2.   Poskytovatel služeb hlášení údajů poskytne veškeré informace, včetně plánu obchodních činností, který uvádí mimo jiné typy předpokládaných služeb a organizační strukturu, nezbytné k tomu, aby se mohl příslušný orgán přesvědčit, že poskytovatel služeb hlášení údajů přijal k okamžiku udělení prvního povolení veškerá opatření nutná ke splnění povinností podle této hlavy.

3.   Žadatel je do šesti měsíců ode dne podání úplné žádosti informován, zda mu povolení bylo či nebylo uděleno.

4.   ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem, které stanoví:

a)

informace, které mají být poskytnuty příslušným orgánům podle odstavce 2, včetně plánu obchodních činností;

b)

informace zahrnuté do oznámení podle čl. 63 odst. 3.

ESMA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 3. července 2015.

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

5.   ESMA vypracuje návrhy prováděcích technických norem pro standardní formuláře, šablony a postupy pro oznamování či poskytování informací stanovených v odstavci 2 tohoto článku a v čl. 63 odst. 4.

ESMA předloží tyto návrhy prováděcích technických norem Komisi do 3. ledna 2016.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 62

Odnětí povolení

Příslušný orgán může povolení udělené poskytovateli služeb hlášení údajů odejmout v případě, že poskytovatel:

a)

povolení nevyužije do dvanácti měsíců, výslovně se jej vzdá nebo během předchozích šesti měsíců neposkytne žádné služby hlášení údajů, pokud dotyčný členský stát nestanoví, že v takových případech povolení zaniká;

b)

získal povolení na základě nepravdivého prohlášení nebo jinými nedovolenými prostředky;

c)

již nesplňuje podmínky, za kterých bylo povolení uděleno;

d)

vážně a soustavně porušuje tuto směrnici nebo nařízení (EU) č. 600/2014.

Článek 63

Požadavky na vedoucí orgán poskytovatele služeb hlášení údajů

1.   Členské státy vyžadují, aby všichni členové vedoucího orgánu poskytovatele služeb hlášení údajů měli po celou dobu dostatečně dobrou pověst a dostatečné znalosti, dovednosti a zkušenosti a aby výkonu svých povinností věnovali dostatek času.

Vedoucí orgán musí mít náležitou úroveň kolektivních znalostí, dovedností a zkušeností, aby rozuměl činnostem poskytovatele služeb hlášení údajů. Každý člen vedoucího orgánu jedná čestně, bezúhonně a používá vlastní názory při účinném posuzování a případném vznášení konstruktivních připomínek k rozhodnutím vrcholného vedení a při účinném dozorování a sledování rozhodování vedení.

Pokud organizátor trhu žádá o povolení k provozování schváleného systému pro uveřejňování informací, poskytovatele konsolidovaných obchodních informací nebo schváleného mechanismu pro hlášení obchodů, má se za to, že členové vedoucího orgánu schváleného systému pro uveřejňování informací, poskytovatele konsolidovaných obchodních informací nebo schváleného mechanismu pro hlášení obchodů, kteří jsou zároveň členy vedoucího orgánu regulovaného trhu, požadavek stanovený v prvním pododstavci splňují.

2.   ESMA vypracuje do 3. ledna 2016 obecné pokyny k posouzení vhodnosti členů vedoucího orgánu popsaného v odstavci 1 s přihlédnutím k různým úlohám a funkcím, které plní a vykonávají, a k potřebě vyhnout se střetu zájmů mezi členy vedoucího orgánu a uživateli schváleného systému pro uveřejňování informací, poskytovatele konsolidovaných obchodních informací nebo schváleného mechanismu pro hlášení obchodů.

3.   Členské státy vyžadují, aby poskytovatel služeb hlášení údajů oznámil příslušnému orgánu všechny členy svého vedoucího orgánu a veškeré změny v jeho členské struktuře spolu se všemi informacemi nezbytnými k posouzení toho, zda daný subjekt splňuje odstavec 1.

4.   Členské státy zajistí, aby vedoucí orgán poskytovatele služeb hlášení údajů stanovil zavedení systémů správy a řízení zajišťujících účinné a obezřetné vedení organizace, včetně oddělení neslučitelných funkcí v dané organizaci a předcházení střetu zájmů, a dohlížel nad nimi, a to způsobem, který podporuje integritu trhu a zájmy jeho zákazníků.

5.   Příslušný orgán odmítne udělit povolení, pokud není přesvědčen o tom, že osoba nebo osoby, které budou skutečně řídit činnost poskytovatele služeb hlášení údajů, mají dostatečně dobrou pověst, nebo pokud existují objektivní a prokazatelné důvody k domněnce, že navrhované změny vedení poskytovatele ohrožují jeho řádné a obezřetné vedení a patřičné posouzení zájmu jeho zákazníků a integrity trhu.

Oddíl 2

Podmínky pro schválené systémy pro uveřejňování informací

Článek 64

Organizační požadavky

1.   Domovský členský stát vyžaduje od schváleného systému pro uveřejňování informací, aby měl zavedeny odpovídající politiky a opatření k uveřejnění informací požadovaných podle článků 20 a 21 nařízení (EU) č. 600/2014 v okamžiku, který je vzhledem k technickým možnostem co nejbližší reálnému času, a za přiměřených obchodních podmínek. Tyto informace musí být dostupné bezplatně po uplynutí patnácti minut od okamžiku, kdy je schválený systém pro uveřejňování informací uveřejní. Domovský členský stát vyžaduje, aby schválený systém pro uveřejňování informací dokázal tyto informace účinně a jednotně šířit způsobem, který k nim zajistí rychlý přístup, bez diskriminace a ve formátu, jenž je umožní konsolidovat s podobnými údaji z jiných zdrojů.

2.   Informace uveřejňované schváleným systémem pro uveřejňování informací podle odstavce 1 zahrnují alespoň tyto údaje:

a)

identifikaci finančního nástroje;

b)

cenu, za niž byl obchod uzavřen;

c)

objem obchodu;

d)

dobu obchodu;

e)

čas hlášení obchodu;

f)

cenovou notaci obchodu;

g)

kód obchodního systému, ve kterém byl obchod proveden, nebo kód „SI“, byl-li obchod proveden prostřednictvím systematického internalizátora, a v ostatních případech kód „OTC“;

h)

případně údaj, že obchod podléhal zvláštním podmínkám.

3.   Domovský členský stát vyžaduje, aby schválený systém pro uveřejňování informací provozoval a spravoval účinná správní opatření, jež mají zamezit střetu zájmů se zákazníky. Schválený systém pro uveřejňování informací, který je zároveň organizátorem trhu nebo investičním podnikem, musí zejména nakládat se všemi shromážděnými informacemi nediskriminačním způsobem a provozovat a udržovat vhodná opatření k oddělení různých obchodních funkcí.

4.   Domovský členský stát vyžaduje, aby měl schválený systém pro uveřejňování informací zavedeny řádné bezpečnostní mechanismy, jež zaručují bezpečnost prostředků pro přenos informací, minimalizují riziko poškození údajů a neoprávněného přístupu k nim a zamezují úniku informací před jejich uveřejněním. Schválený systém pro uveřejňování informací musí udržovat přiměřené zdroje a mít zavedeny záložní systémy, které mu umožní své služby nabízet a zajišťovat nepřetržitě.

5.   Domovský členský stát vyžaduje, aby měl schválený systém pro uveřejňování informací zavedeny systémy, které umožňují účinně kontrolovat úplnost obchodních zpráv, zjišťovat chybějící údaje a zjevné chyby a požadovat, aby takovéto chybné zprávy byly opraveny a předloženy znovu.

6.   ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem ke stanovení společných formátů, datových standardů a technických opatření, které usnadní konsolidaci informací uvedených v odstavci 1.

ESMA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 3. července 2015.

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

7.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 89, kterými objasní přiměřené obchodní podmínky pro uveřejnění informací uvedených v odstavci 1 tohoto článku.

8.   ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem upřesňujících:

a)

způsob, jakým může schválený systém pro uveřejňování informací splnit povinnost uveřejňovat informace uvedenou v odstavci 1;

b)

obsah informací uveřejňovaných podle odstavce 1 zahrnující alespoň informace uvedené v odstavci 2, aby tak bylo umožněno uveřejnění informací požadovaných podle článku 64;

c)

konkrétní organizační požadavky stanovené v odstavcích 3, 4 a 5.

ESMA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 3. července 2015.

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Oddíl 3

Podmínky pro poskytovatele konsolidovaných obchodních informací

Článek 65

Organizační požadavky

1.   Domovský členský stát vyžaduje, aby měl poskytovatel konsolidovaných obchodních informací zavedeny odpovídající politiky a opatření ke shromažďování informací uveřejňovaných v souladu s články 6 a 20 nařízení (EU) č. 600/2014, ke konsolidaci těchto informací v souvislý tok elektronických dat a k uveřejnění těchto informací v okamžiku, který je vzhledem k technickým možnostem co nejbližší reálnému času, a za přiměřených obchodních podmínek.

Tyto informace zahrnují alespoň tyto údaje:

a)

identifikaci finančního nástroje;

b)

cenu, za niž byl obchod uzavřen;

c)

objem obchodu;

d)

dobu obchodu;

e)

čas hlášení obchodu;

f)

cenovou notaci obchodu;

g)

kód obchodního systému, ve kterém byl obchod proveden, nebo kód „SI“, byl-li obchod proveden prostřednictvím systematického internalizátora, a v ostatních případech kód „OTC“;

h)

případně skutečnost, že za investiční rozhodnutí a uskutečnění obchodu byl odpovědný počítačový algoritmus v investičním podniku;

i)

případně údaj, že obchod podléhal zvláštním podmínkám;

j)

byla-li povinnost uveřejnit informace uvedená v čl. 3 odst. 1 nařízení (EU) č. 600/2014 prominuta v souladu s čl. 4 odst. 1 písm. a) nebo b) uvedeného nařízení, označení specifikující, které z těchto výjimek obchod podléhal.

Informace se poskytují bezplatně po uplynutí patnácti minut od okamžiku, kdy je poskytovatel konsolidovaných obchodních informací uveřejní. Domovský členský stát vyžaduje, aby poskytovatel konsolidovaných obchodních informací tyto informace dokázal účinně a jednotně šířit způsobem, který k těmto informacím zajistí rychlý přístup, bez diskriminace a ve formátech, jež jsou pro účastníky trhu snadno přístupné a použitelné.

2.   Domovský členský stát vyžaduje, aby měl poskytovatel konsolidovaných obchodních informací zavedeny odpovídající politiky a opatření ke shromažďování informací uveřejňovaných v souladu s články 10 a 21 nařízení (EU) č. 600/2014, ke konsolidaci těchto informací v souvislý tok elektronických dat a k uveřejnění těchto informací v okamžiku, který je vzhledem k technickým možnostem co nejbližší reálnému času, a za přiměřených obchodních podmínek. Tyto informace zahrnují alespoň tyto údaje:

a)

identifikaci nebo identifikační prvky finančního nástroje;

b)

cenu, za niž byl obchod uzavřen;

c)

objem obchodu;

d)

dobu obchodu;

e)

čas hlášení obchodu;

f)

cenovou notaci obchodu;

g)

kód obchodního systému, ve kterém byl obchod proveden, nebo kód „SI“, byl-li obchod proveden prostřednictvím systematického internalizátora, a v ostatních případech kód „OTC“;

h)

případně údaj, že obchod podléhal zvláštním podmínkám.

Informace se poskytují bezplatně po uplynutí patnácti minut od okamžiku, kdy je poskytovatel konsolidovaných obchodních informací uveřejní. Domovský členský stát vyžaduje, aby poskytovatel konsolidovaných obchodních informací tyto informace dokázal účinně a jednotně šířit způsobem, který k těmto informacím zajistí rychlý přístup, bez diskriminace a v obecně přijímaných formátech, jež jsou interoperabilní a pro účastníky trhu snadno přístupné a použitelné.

3.   Domovský členský stát vyžaduje, aby poskytovatel konsolidovaných obchodních informací zajistil konsolidaci poskytnutých údajů ze všech regulovaných trhů, mnohostranných obchodních systémů, organizovaných obchodních systémů a schválených systémů pro uveřejňování informací a pro finanční nástroje uvedené v regulačních technických normách podle odst. 8 prvního pododstavce písm. c).

4.   Domovský členský stát vyžaduje, aby poskytovatel konsolidovaných obchodních informací provozoval a spravoval účinná správní opatření, jež mají zamezit střetu zájmů. Organizátor trhu nebo schválený systém pro uveřejňování informací, kteří zároveň provozují službu konsolidovaných obchodních informací, musí zejména nakládat se všemi shromážděnými informacemi nediskriminačním způsobem a provozovat a udržovat vhodná opatření k oddělení různých obchodních funkcí.

5.   Domovský členský stát vyžaduje, aby měl poskytovatel konsolidovaných obchodních informací zavedeny řádné bezpečnostní mechanismy, jež zaručují bezpečnost prostředků pro přenos informací a minimalizují riziko poškození údajů a neoprávněného přístupu k nim. Domovský členský stát vyžaduje, aby poskytovatel konsolidovaných obchodních informací spravoval přiměřené zdroje a měl zavedeny záložní systémy, které mu umožní své služby nabízet a zajišťovat nepřetržitě.

6.   ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem ke stanovení datových standardů a formátů pro informace, jež mají být uveřejněny v souladu s články 6, 10, 20 a 21 nařízení (EU) č. 600/2014 a jež zahrnují identifikaci finančního nástroje, cenu, množství, dobu, cenovou notaci, identifikaci obchodního systému a ukazatelů pro zvláštní podmínky, jimž obchod podléhal, jakož i technická opatření na podporu účinného a jednotného šíření informací způsobem, který zajistí, aby tyto informace byly pro účastníky trhu snadno přístupné a použitelné podle odstavců 1 a 2, včetně určení dodatečných služeb, jež by poskytovatel konsolidovaných obchodních informací mohl vykonávat za účelem zvýšení účinnosti trhu.

ESMA předloží návrhy regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci Komisi do 3. července 2015 v souvislosti s informacemi uveřejňovanými v souladu s články 6 a 20 nařízení (EU) č. 600/2014 a do 3. července 2015 v souvislosti s informacemi uveřejňovanými v souladu s články 10 a 21 nařízení (EU) č. 600/2014.

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

7.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 89, kterými objasní, co jsou přiměřené obchodní podmínky pro poskytnutí přístupu k datovým tokům uvedeným v odstavcích 1 a 2 tohoto článku.

8.   ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem upřesňujících:

a)

způsob, jakým může poskytovatel konsolidovaných obchodních informací splnit povinnost uveřejňovat informace uvedené v odstavcích 1 a 2;

b)

obsah informací uveřejňovaných podle odstavců 1 a 2;

c)

finanční nástroje, jejichž údaje musí být poskytnuty v datovém toku, a u nekapitálových nástrojů obchodní systémy a schválené systémy pro uveřejňování informací, které musí být uvedeny;

d)

jiný způsob zajištění toho, aby údaje uveřejněné různými poskytovateli konsolidovaných obchodních informací byly jednotné a umožňovaly důkladné zmapování podobných údajů z jiných zdrojů a křížové odkazy na ně a aby bylo možné tyto údaje shromažďovat na úrovni Unie;

e)

konkrétní organizační požadavky stanovené v odstavcích 4 a 5.

ESMA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 3. července 2015.

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Oddíl 4

Podmínky pro schválené mechanismy pro hlášení obchodů

Článek 66

Organizační požadavky

1.   Domovský členský stát vyžaduje, aby měl schválený mechanismus pro hlášení obchodů zavedeny odpovídající politiky a opatření umožňující předkládat hlášení o informacích požadovaných podle článku 26 nařízení (EU) č. 600/2014 co nejrychleji, nejpozději však do konce pracovního dne následujícího po dni, kdy byl obchod proveden. Hlášení o těchto informacích se předkládají v souladu s požadavky stanovenými v článku 26 nařízení (EU) č. 600/2014.

2.   Domovský členský stát vyžaduje, aby schválený mechanismus pro hlášení obchodů provozoval a spravoval účinná správní opatření, jež mají zamezit střetu zájmů se zákazníky. Schválený mechanismus pro hlášení obchodů, který je zároveň organizátorem trhu nebo investičním podnikem, zejména musí nakládat se všemi shromážděnými informacemi nediskriminačním způsobem a provozovat a udržovat vhodná opatření k oddělení různých obchodních funkcí.

3.   Domovský členský stát vyžaduje, aby měl schválený mechanismus pro hlášení obchodů zavedeny řádné bezpečnostní mechanismy, jež zaručují bezpečnost a ověření prostředků pro přenos informací, minimalizují riziko poškození údajů a neoprávněného přístupu k nim a zamezují úniku informací při nepřetržitém zachovávání důvěrnosti údajů. Domovský členský stát vyžaduje, aby schválený mechanismus pro hlášení obchodů spravoval přiměřené zdroje a měl zavedeny záložní systémy, které mu umožní, aby své služby nabízel a zajišťoval nepřetržitě.

4.   Domovský členský stát vyžaduje, aby měl schválený mechanismus pro hlášení obchodů zavedeny systémy, které umožňují účinně kontrolovat úplnost hlášení o obchodech, zjišťovat chybějící údaje a zjevné chyby způsobené investičním podnikem, a pokud k takové chybě dojde nebo se chybějící údaj zjistí, sdělit podrobnosti o chybě nebo o chybějícím údaji investičnímu podniku a požadovat, aby takováto chybná hlášení byla opravena a předložena znovu.

Domovský členský stát rovněž vyžaduje, aby měl schválený mechanismus pro hlášení obchodů zavedeny systémy, které mu umožní odhalit chyby nebo chybějící údaje způsobené samotným schváleným mechanismem pro hlášení obchodů a opravit a předat, případně opětovně předat, příslušnému orgánu správné a úplné zprávy o obchodech.

5.   ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem upřesňujících:

a)

způsob, jakým může schválený mechanismus pro hlášení obchodů splnit povinnost uveřejňovat informace podle odstavce 1, a

b)

konkrétní organizační požadavky stanovené v odstavcích 2, 3 a 4.

ESMA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 3. července 2015.

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

HLAVA VI

PŘÍSLUŠNÉ ORGÁNY

KAPITOLA I

Určení, pravomoci a postupy pro zjednávání nápravy

Článek 67

Určení příslušných orgánů

1.   Každý členský stát určí příslušné orgány pověřené plněním jednotlivých úkolů stanovených na základě různých ustanovení nařízení (EU) č. 600/2014 a této směrnice. Členské státy sdělí Komisi, orgánu ESMA a příslušným orgánům ostatních členských států, které příslušné orgány jsou pověřeny plněním těchto úkolů, a případné rozdělení těchto úkolů.

2.   Příslušné orgány uvedené v odstavci 1 jsou orgány veřejné moci, aniž je tím dotčena možnost případně přenést úkoly na jiné subjekty, pokud to výslovně umožňuje čl. 29 odst. 4.

Žádné přenesení úkolů na subjekty jiné než orgány uvedené v odstavci 1 nesmí zahrnovat výkon veřejné moci nebo využití pravomocí volného rozhodování. Členské státy vyžadují, aby před přenesením úkolů přijaly příslušné orgány veškerá přiměřená opatření, aby zajistily, že subjekt, na který mají být úkoly přeneseny, má schopnosti a zdroje nezbytné k účinnému plnění všech úkolů a že k přenesení úkolů dojde pouze tehdy, pokud byl vytvořen jasně vymezený a dokumenty podložený rámec pro výkon kteréhokoli z přenesených úkolů, který uvádí úkoly, jež mají být plněny, a podmínky, za nichž mají být prováděny. Tyto podmínky zahrnují ustanovení zavazující dotčený subjekt jednat a být organizován tak, aby se předešlo střetu zájmů a aby informace získané při provádění svěřených úkolů nebyly využity nečestně nebo nebránily hospodářské soutěži. Konečná odpovědnost za dohled nad dodržováním této směrnice a prováděcích předpisů k ní spočívá na příslušném orgánu nebo orgánech určených v souladu s odstavcem 1.

Členské státy uvědomí Komisi, ESMA a příslušné orgány ostatních členských států o všech ujednáních uzavřených v souvislosti s přenesením úkolů, včetně přesných podmínek tohoto přenesení.

3.   ESMA zveřejní seznam příslušných orgánů podle odstavců 1 a 2 na svých internetových stránkách a aktualizuje jej.

Článek 68

Spolupráce mezi orgány ve stejném členském státě

Jestliže členský stát určí k vymáhání některého ustanovení této směrnice nebo nařízení (EU) č. 600/2014 více než jeden příslušný orgán, musí být úkoly každého z těchto orgánů jasně vymezeny a orgány musí úzce spolupracovat.

Každý členský stát vyžaduje, aby tato spolupráce rovněž probíhala mezi příslušnými orgány pro účely této směrnice nebo nařízení (EU) č. 600/2014 a příslušnými orgány pověřenými v daném členském státě dohledem nad úvěrovými a jinými finančními institucemi, penzijními fondy, SKIPCP, zprostředkovateli pojištění a zajištění a pojišťovnami.

Členské státy vyžadují, aby si příslušné orgány vyměňovaly informace nezbytné nebo užitečné pro výkon svých funkcí a úkolů.

Článek 69

Pravomoci dohledu

1.   Příslušné orgány musí mít veškeré pravomoci dohledu, včetně vyšetřovacích pravomocí a pravomocí ukládat nápravná opatření, které jsou pro plnění jejich úkolů podle této směrnice a nařízení (EU) č. 600/2014 nezbytné.

2.   Pravomoci uvedené v odstavci 1 zahrnují přinejmenším právo:

a)

mít přístup k jakémukoli dokumentu nebo jiným údajům v jakékoli formě, kterou příslušný orgán považuje za vhodnou pro výkon svých úkolů, a obdržet nebo pořídit jejich kopii;

b)

vyžadovat nebo požadovat poskytnutí informací od kterékoli osoby a v případě nutnosti osobu předvolat a vyslechnout ji za účelem získání informací;

c)

provádět kontroly na místě nebo vyšetřování;

d)

požadovat existující záznamy telefonních hovorů nebo elektronické komunikace nebo jiné záznamy o datovém provozu v držení investičního podniku, úvěrové instituce či jiného subjektu, na nějž se vztahuje tato směrnice nebo nařízení (EU) č. 600/2014;

e)

požadovat zajištění nebo obstavení aktiv nebo obojí;

f)

požadovat dočasný zákaz profesní činnosti;

g)

požadovat, aby auditoři povolených investičních podniků a poskytovatelů služeb hlášení údajů poskytovali informace;

h)

postoupit věc k trestnímu stíhání;

i)

umožnit auditorům nebo odborníkům provádět ověřování či vyšetřování;

j)

požadovat nebo vyžadovat od jakékoliv osoby poskytnutí informací, včetně veškeré příslušné dokumentace, týkající se velikosti a účelu pozice nebo expozice uzavřené prostřednictvím některého komoditního derivátu a veškerých aktiv nebo pasiv na základním trhu;

k)

požadovat, aby byl dočasně nebo trvale ukončen jakýkoliv postup nebo jednání, o nichž se příslušný orgán domnívá, že jsou v rozporu s nařízením (EU) č. 600/2014 a předpisy přijatými k provedení této směrnice, a zabránit tomu, aby se takový postup nebo jednání opakovaly;

l)

přijmout jakýkoli druh opatření k zajištění toho, aby investiční podniky, regulované trhy a jiné osoby, na něž se vztahuje tato směrnice nebo nařízení (EU) č. 600/2014, nadále splňovaly právní požadavky;

m)

požadovat pozastavení obchodování s finančním nástrojem;

n)

požadovat stažení finančního nástroje z obchodování na regulovaném trhu nebo z jiného systému obchodování;

o)

požadovat, aby kterákoli osoba podnikla kroky k omezení velikosti pozice nebo expozice;

p)

omezit možnost kterékoli osoby sjednat komoditní derivát, mimo jiné zavedením limitů na velikost pozice, kterou může kterákoli osoba v kterémkoli okamžiku držet v souladu s článkem 57;

q)

vydávat veřejná oznámení;

r)

v rozsahu povoleném vnitrostátním právem požadovat existující záznamy o datovém provozu, které jsou v držení telekomunikačního operátora, existuje-li důvodné podezření na porušení předpisů a mohou-li být tyto záznamy relevantní pro vyšetřování porušení této směrnice nebo nařízení (EU) č. 600/2014;

s)

pozastavit uvádění na trh nebo prodej finančních nástrojů či strukturovaných vkladů, pokud jsou splněny podmínky článků 40, 41 či 42 nařízení (EU) č. 600/2014;

t)

pozastavit uvádění na trh nebo prodej finančních nástrojů či strukturovaných vkladů, pokud investiční podnik dosud nevyvinul nebo neuplatnil účinný postup schvalování produktů nebo jiným způsobem nedodržuje čl. 16 odst. 3 této směrnice;

u)

požadovat odchod určité fyzické osoby ze správní rady investičního podniku nebo organizátora trhu.

Do 3. července 2016 oznámí členské státy Komisi a orgánu ESMA vnitrostátní právní a správní předpisy provádějící odstavce 1 a 2. Bez zbytečného odkladu jim oznámí též veškeré následné změny těchto předpisů.

Členské státy zajistí zavedení mechanismů pro to, aby byla v souladu s vnitrostátním právem vyplacena náhrada nebo přijato jiné nápravné opatření ve vztahu k jakékoli finanční ztrátě či jiné škodě utrpěné v důsledku porušení této směrnice nebo nařízení (EU) č. 600/2014.

Článek 70

Sankce za porušení předpisů

1.   Aniž jsou dotčeny pravomoci dohledu příslušných orgánů podle článku 69, včetně vyšetřovacích pravomocí a pravomocí ukládat nápravná opatření, a aniž je dotčeno právo členských států stanovit a ukládat trestní sankce, stanoví členské státy pravidla pro správní sankce a opatření použitelná v případě jakéhokoli porušení této směrnice nebo nařízení (EU) č. 600/2014 a vnitrostátních předpisů, které byly přijaty k provedení této směrnice a nařízení (EU) č. 600/2014, zajistí, aby jejich příslušné orgány mohly tyto sankce a opatření ukládat, a učiní veškerá opatření, která jsou k zajištění jejich uplatňování nezbytná. Tyto sankce a opatření musí být odrazující, účinné a přiměřené a vztahovat se i na ty případy porušení předpisů, které nejsou v odstavcích 3, 4 a 5 výslovně uvedeny.

Členské státy se mohou rozhodnout, že nestanoví pravidla pro správní sankce za porušení předpisů, na které se podle jejich vnitrostátního trestního práva vztahují trestní sankce. V takovém případě členské státy sdělí Komisi příslušná trestněprávní ustanovení.

Do 3. července 2016 oznámí členské státy Komisi a orgánu ESMA vnitrostátní právní a správní předpisy provádějící tento článek, včetně jakýchkoli relevantních trestněprávních ustanovení. Bez zbytečného odkladu jim oznámí též veškeré následné změny těchto předpisů.

2.   Členské státy zajistí, aby v případě, že se na investiční podniky, organizátory trhu, poskytovatele služeb hlášení údajů, úvěrové instituce v souvislosti s investičními službami nebo investičními činnostmi a doplňkovými službami a na pobočky podniků ze třetích zemí vztahují určité povinnosti, mohly být za jejich porušení, za podmínek stanovených vnitrostátním právem v oblastech, které nejsou touto směrnicí harmonizovány, uloženy sankce a opatření členům vedoucího orgánu investičního podniku nebo organizátora trhu a kterékoli jiné fyzické nebo právnické osobě, která je podle vnitrostátního práva za toto porušení odpovědná.

3.   Členské státy zajistí, aby přinejmenším porušení následujících ustanovení této směrnice nebo nařízení (EU) č. 600/2014 bylo považováno za porušení této směrnice nebo nařízení (EU) č. 600/2014:

a)

s ohledem na tuto směrnici:

i)

čl. 8 první pododstavec písm. b),

ii)

čl. 9 odst. 1 až 6,

iii)

čl. 11 odst. 1 a 3,

iv)

čl. 16 odst. 1 až 11,

v)

čl. 17 odst. 1 až 6,

vi)

čl. 18 odst. 1 až 9 a odst. 10 první věta,

vii)

články 19 a 20,

viii)

čl. 21 odst. 1,

ix)

čl. 23 odst. 1, 2 a 3,

x)

čl. 24 odst. 1 až 5 a 7 až 10 a odst. 11 první a druhý pododstavec,

xi)

čl. 25 odst. 1 až 6,

xii)

čl. 26 odst. 1 druhá věta a odst. 2 a 3,

xiii)

čl. 27 odst. 1 až 8,

xiv)

čl. 28 odst. 1 a 2,

xv)

čl. 29 odst. 2 první a třetí pododstavec, odst. 3 první věta, odst. 4 první pododstavec a odst. 5,

xvi)

čl. 30 odst. 1 druhý pododstavec a odst. 3 druhý pododstavec první věta,

xvii)

čl. 31 odst. 1, odst. 2 první pododstavec a odst. 3,

xviii)

čl. 32 odst. 1 a odst. 2 první, druhý a čtvrtý pododstavec,

xix)

čl. 33 odst. 3,

xx)

čl. 34 odst. 2, odst. 4 první věta, odst. 5 první věta a odst. 7 první věta,

xxi)

čl. 35 odst. 2, odst. 7 první pododstavec a odst. 10 první věta,

xxii)

čl. 36 odst. 1,

xxiii)

čl. 37 odst. 1 první pododstavec a druhý pododstavec první věta a odst. 2 první pododstavec,

xxiv)

čl. 44 odst. 1 čtvrtý pododstavec, odst. 2 první věta, odst. 3 první pododstavec a odst. 5 písm. b),

xxv)

čl. 45 odst. 1 až 6 a odst. 8,

xxvi)

čl. 46 odst. 1 a odst. 2 písm. a) a b),

xxvii)

článek 47,

xxviii)

čl. 48 odst. 1 až 11,

xxix)

čl. 49 odst. 1,

xxx)

čl. 50 odst. 1,

xxxi)

čl. 51 odst. 1 až 4 a odst. 5 druhá věta,

xxxii)

čl. 52 odst. 1 a odst. 2 první, druhý a pátý pododstavec,

xxxiii)

čl. 53 odst. 1, 2 a 3, odst. 6 druhý pododstavec první věta a odst. 7,

xxxiv)

čl. 54 odst. 1, odst. 2 první pododstavec a odst. 3,

xxxv)

čl. 57 odst. 1, odst. 2, odst. 8 a odst. 10 první pododstavec,

xxxvi)

čl. 58 odst. 1 až 4,

xxxvii)

čl. 63 odst. 1, 3 a 4,

xxxviii)

čl. 64 odst. 1 až 5,

xxxix)

čl. 65 odst. 1 až 5,

xxxx)

čl. 66 odst. 1 až 4, a

b)

s ohledem na nařízení (EU) č. 600/2014:

i)

čl. 3 odst. 1 a 3,

ii)

čl. 4 odst. 3 první pododstavec,

iii)

článek 6,

iv)

čl. 7 odst. 1 třetí pododstavec první věta,

v)

čl. 8 odst. 1, 3 a 4,

vi)

článek 10,

vii)

čl. 11 odst. 1 třetí pododstavec první věta a odst. 3 třetí pododstavec,

viii)

čl. 12 odst. 1,

ix)

čl. 13 odst. 1,

x)

čl. 14 odst. 1, odst. 2 první věta a odst. 3 druhá, třetí a čtvrtá věta,

xi)

čl. 15 odst. 1 první pododstavec a druhý pododstavec první a třetí věta, odst. 2 a odst. 4 druhá věta,

xii)

čl. 17 odst. 1 druhá věta,

xiii)

čl. 18 odst. 1 a 2, odst. 4 první věta, odst. 5 první věta, odst. 6 první pododstavec a odst. 8 a 9,

xiv)

čl. 20 odst. 1 a odst. 2 první věta,

xv)

čl. 21 odst. 1, 2 a 3,

xvi)

čl. 22 odst. 2,

xvii)

čl. 23 odst. 1 a 2,

xviii)

čl. 25 odst. 1 a 2,

xix)

čl. 26 odst. 1 první pododstavec, odst. 2 až 5, odst. 6 první pododstavec a odst. 7 první až pátý a osmý pododstavec,

xx)

čl. 27 odst. 1,

xxi)

čl. 28 odst. 1 a odst. 2 první pododstavec,

xxii)

čl. 29 odst. 1 a 2,

xxiii)

čl. 30 odst. 1,

xxiv)

čl. 31 odst. 2 a 3,

xxv)

čl. 35 odst. 1, 2 a 3,

xxvi)

čl. 36 odst. 1, 2 a 3,

xxvii)

čl. 37 odst. 1 a 3,

xxviii)

články 40, 41 a 42.

4.   Za porušení předpisů se rovněž považuje poskytování investičních služeb nebo výkon investičních činností bez požadovaného povolení nebo souhlasu podle následujících ustanovení této směrnice nebo nařízení (EU) č. 600/2014:

a)

článek 5, čl. 6 odst. 2, článek 34, 35, 39, 44 nebo 59 této směrnice, nebo

b)

čl. 7 odst. 1 třetí věta nebo čl. 11 odst. 1 nařízení (EU) č. 600/2014.

5.   Za porušení této směrnice se považuje i nespolupráce při vyšetřování nebo při kontrole či žádosti podle článku 69.

6.   Členské státy v souladu se svým vnitrostátním právem zajistí, aby v případech porušení předpisů uvedených v odstavcích 3, 4 a 5 měly příslušné orgány pravomoc přijímat a ukládat alespoň tyto správní sankce a opatření:

a)

veřejné prohlášení uvádějící fyzickou nebo právnickou osobu a povahu porušení předpisů v souladu s článkem 71;

b)

příkaz požadující, aby fyzická nebo právnická osoba jednání ukončila nebo aby takové jednání neopakovala;

c)

v případě investičního podniku, organizátora trhu oprávněného provozovat mnohostranný obchodní systém nebo organizovaný obchodní systém, regulovaného trhu, schváleného systému pro uveřejňování informací, poskytovatele konsolidovaných obchodních informací a schváleného mechanismu pro hlášení obchodů odnětí povolení instituci nebo pozastavení jeho platnosti v souladu s články 8, 43 a 65;

d)

dočasný nebo, v případě závažného opakovaného porušení předpisů, trvalý zákaz výkonu vedoucí funkce v investičních podnicích vydaný kterémukoliv členovi vedoucího orgánu investičního podniku nebo kterékoli jiné odpovědné fyzické osobě;

e)

dočasný zákaz toho, aby byl investiční podnik členem nebo účastníkem regulovaných trhů nebo mnohostranných obchodních systémů nebo zákazníkem organizovaných obchodních systémů;

f)

v případě právnické osoby maximální správní pokuty ve výši nejméně 5 000 000 EUR nebo v členských státech, jejichž měnou není euro, v odpovídající hodnotě v příslušné národní měně k 2. červencem 2014, nebo až 10 % celkového ročního obratu právnické osoby určeného podle poslední dostupné účetní závěrky schválené vedoucím orgánem; je-li právnická osoba mateřským podnikem nebo dceřiným podnikem mateřského podniku, který je povinen sestavovat konsolidovanou účetní závěrku podle směrnice 2013/34/EU, je příslušným celkovým obratem celkový roční obrat nebo odpovídající druh příjmů podle příslušných účetních legislativních aktů vyplývající z poslední dostupné konsolidované účetní závěrky schválené vedoucím orgánem vrcholného mateřského podniku;

g)

v případě fyzické osoby maximální správní pokuty ve výši nejméně 5 000 000 EUR nebo v členských státech, jejichž měnou není euro, v odpovídající hodnotě ve vnitrostátní měně k 2. červencem 2014;

h)

maximální správní pokuty ve výši přinejmenším dvojnásobku výhody, která byla porušením předpisů získána, pokud lze tuto výhodu stanovit, a to i v případě, že tato částka převyšuje maximální částky stanovené v písmenech f) a g).

7.   Členské státy mohou oprávnit příslušné orgány, aby uložily dodatečné druhy sankcí doplňující sankce uvedené v odstavci 6 nebo aby uložily pokuty přesahující částky uvedené v odst. 6 písm. f), g) a h).

Článek 71

Zveřejňování rozhodnutí

1.   Členské státy stanoví, aby příslušné orgány zveřejnily na svých oficiálních internetových stránkách jakékoli rozhodnutí o uložení správní sankce nebo opatření za porušení nařízení (EU) č. 600/2014 nebo vnitrostátních předpisů přijatých k provedení této směrnice, a to bez zbytečného odkladu poté, co byla o příslušném rozhodnutí vyrozuměna osoba, jíž byla sankce uložena. Zveřejní se přinejmenším informace o typu a povaze porušení předpisů a o totožnosti odpovědné osoby. Tato povinnost se nevztahuje na rozhodnutí ukládající opatření vyšetřovací povahy.

Pokud však má příslušný orgán na základě individuálního posouzení přiměřenosti zveřejnění totožnosti právnických osob nebo osobních údajů fyzických osob za to, že by zveřejnění těchto údajů bylo nepřiměřené, nebo pokud by zveřejnění ohrozilo stabilitu finančních trhů nebo probíhající vyšetřování, zajistí členské státy, aby příslušné orgány buď:

a)

zveřejnění rozhodnutí o uložení sankce nebo opatření odložily, dokud důvody pro nezveřejnění nepominou;

b)

rozhodnutí o uložení sankce nebo opatření zveřejnily anonymně způsobem, který je v souladu s vnitrostátním právem, pokud toto anonymní zveřejnění zajistí skutečnou ochranu dotyčných osobních údajů;

c)

rozhodnutí o uložení sankce nebo opatření nezveřejnily vůbec, pokud se má za to, že možnosti uvedené v písmenech a) a b) dostatečně nezajišťují:

i)

že nebude ohrožena stabilita finančních trhů;

ii)

přiměřenost zveřejnění takových rozhodnutí s ohledem na opatření považovaná za méně významná.

V případě rozhodnutí zveřejnit sankci nebo opatření anonymně může být zveřejnění příslušných údajů o přiměřenou dobu odloženo, pokud se předpokládá, že důvody pro anonymní zveřejnění po uplynutí této doby pominou.

2.   Je-li proti rozhodnutí o uložení sankce nebo opatření podán opravný prostředek k příslušnému soudnímu nebo jinému orgánu, příslušné orgány takovou informaci a veškeré následné informace o výsledku tohoto opravného prostředku rovněž ihned uveřejní na svých oficiálních internetových stránkách. Zveřejněno navíc musí být jakékoli rozhodnutí, kterým se ruší dříve přijaté rozhodnutí o uložení sankce nebo opatření.

3.   Příslušné orgány zajistí, aby jakékoli zveřejnění v souladu s tímto článkem na jejich oficiálních internetových stránkách zůstalo po dobu nejméně pěti let od zveřejnění. Osobní údaje, jež taková zveřejněná informace obsahuje, jsou na oficiálních internetových stránkách uchovávány pouze po nezbytnou dobu, v souladu s platnými předpisy o ochraně údajů.

Příslušné orgány informují ESMA o všech uložených správních sankcích, které dosud nebyly zveřejněny v souladu s odst. 1 prvním pododstavcem písm. c), a to i o jakémkoli případném opravném prostředku, který vůči nim byl podán, a o jeho výsledku. Členské státy zajistí, aby příslušné orgány obdržely informace a pravomocné soudní rozhodnutí ve věci uložení jakýchkoli trestních sankcí, a předají je orgánu ESMA. ESMA spravuje centrální databázi oznámených sankcí výhradně pro účely výměny informací mezi příslušnými orgány. Tato databáze je přístupná pouze příslušným orgánům a aktualizuje se na základě informací poskytnutých příslušnými orgány.

4.   Členské státy poskytnou každoročně orgánu ESMA souhrnné informace týkající se všech sankcí a opatření uložených v souladu s odstavci 1 a 2. Tato povinnost se nevztahuje na opatření vyšetřovací povahy. ESMA tyto informace zveřejní ve své výroční zprávě.

Pokud se členské státy rozhodly v souladu s článkem 70 stanovit za porušení ustanovení uvedených ve zmíněném článku trestní sankce, poskytnou jejich příslušné orgány orgánu ESMA každoročně anonymní souhrnné údaje o veškerých provedených trestních vyšetřováních a o uložených trestních sankcích. ESMA zveřejní údaje o uložených trestních sankcích ve výroční zprávě.

5.   Pokud příslušný orgán zveřejnil správní opatření, správní sankci nebo trestní sankci, oznámí tuto skutečnost zároveň orgánu ESMA.

6.   V případě, že se zveřejněná trestní nebo správní sankce týká investičního podniku, organizátora trhu, poskytovatele služeb hlášení údajů, úvěrové instituce v souvislosti s investičními službami a činnostmi nebo doplňkovými službami nebo poboček podniků ze třetích zemí povolených v souladu s touto směrnicí, připojí ESMA odkaz na zveřejněnou sankci v příslušném rejstříku.

7.   ESMA vypracuje návrhy prováděcích technických norem týkajících se postupů a forem předkládání informací uvedených v tomto článku.

ESMA předloží tyto návrhy prováděcích technických norem Komisi do 3. ledna 2016.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 72

Výkon pravomocí dohledu a pravomocí ukládat sankce

1.   Příslušné orgány vykonávají pravomoci dohledu podle článku 69, včetně vyšetřovacích pravomocí a pravomocí ukládat nápravná opatření, a pravomoci ukládat sankce podle článku 70 v souladu se svými vnitrostátním právem:

a)

přímo;

b)

ve spolupráci s dalšími orgány;

c)

v rámci vlastní odpovědnosti přenesením na subjekty, na které byly přeneseny úkoly v souladu s čl. 67 odst. 2; nebo

d)

prostřednictvím dožádání u příslušných soudních orgánů.

2.   Členské státy zajistí, aby příslušné orgány při určování druhu a výše správní sankce nebo opatření uložených na základě výkonu pravomocí ukládat sankce podle článku 70 zohlednily všechny relevantní okolnosti, případně včetně:

a)

závažnosti a doby trvání porušení předpisů;

b)

míry odpovědnosti fyzické nebo právnické osoby odpovědné za porušení předpisů;

c)

finanční síly odpovědné fyzické nebo právnické osoby, kterou udává zejména celkový roční obrat odpovědné právnické osoby nebo celkový roční příjem a čistá aktiva odpovědné fyzické osoby;

d)

důležitosti zisků nebo ztrát, které odpovědná fyzická nebo právnická osoba získala nebo kterým předešla, pokud je možné je stanovit;

e)

ztrát třetích stran způsobených porušením předpisů, pokud je možné je stanovit;

f)

míry spolupráce odpovědné fyzické nebo právnické osoby s příslušným orgánem, aniž je dotčena nutnost zajistit vrácení realizovaného zisku nebo zamezené ztráty;

g)

dřívějších případů porušení předpisů odpovědnou fyzickou nebo právnickou osobou.

Příslušné orgány mohou při stanovování druhu a výše správních sankcí a opatření vzít v úvahu kromě faktorů uvedených v prvním pododstavci i další faktory.

Článek 73

Hlášení případů porušení předpisů

1.   Členské státy zajistí, aby příslušné orgány zřídily účinné mechanismy, které umožní hlášení potenciálních nebo skutečných případů porušení nařízení (EU) č. 600/2014 a vnitrostátních předpisů přijatých k provedení této směrnice příslušným orgánům.

Mechanismy uvedené v prvním pododstavci zahrnují alespoň:

a)

zvláštní postupy pro přijímání hlášení o potenciálních či skutečných případech porušení předpisů a jejich následné vyřízení, včetně zřízení bezpečných komunikačních kanálů pro tato hlášení;

b)

vhodnou ochranu pro zaměstnance finančních institucí, kteří případy porušení předpisů uvnitř finanční instituce nahlásí, přinejmenším před odvetou, diskriminací nebo dalšími druhy nespravedlivého zacházení;

c)

ochranu totožnosti osoby, která případy porušení předpisů ohlásí, i fyzické osoby, která je za porušení předpisů údajně odpovědná, ve všech fázích postupů s výjimkou případů, kdy je toto zveřejnění vyžadováno vnitrostátním právem v souvislosti s dalším vyšetřováním nebo následným správním nebo soudním řízením.

2.   Členské státy vyžadují, aby investiční podniky, organizátoři trhu, poskytovatelé služeb hlášení údajů, úvěrové instituce v souvislosti s investičními službami nebo činnostmi a doplňkovými službami a pobočky podniků ze třetích zemí měly zavedeny vhodné postupy, které jejich zaměstnancům umožní hlásit potenciální či skutečné případy porušení předpisů interně zvláštní, nezávislou a samostatnou cestou.

Článek 74

Právo na přezkum

1.   Členské státy zajistí, aby každé rozhodnutí na základě nařízení (EU) č. 600/2014 nebo na základě právních a správních předpisů přijatých v souladu s touto směrnicí bylo řádně odůvodněno a aby podléhalo soudnímu přezkumu. Právo na soudní přezkum platí rovněž v případě, že do šesti měsíců od podání žádosti o povolení obsahující všechny požadované informace není vydáno žádné rozhodnutí.

2.   Členské státy stanoví, že níže uvedené orgány určené vnitrostátním právem mohou v zájmu spotřebitelů a v souladu s vnitrostátním právem rovněž podat žalobu u soudů nebo příslušných správních orgánů, aby zajistily uplatňování nařízení (EU) č. 600/2014 a vnitrostátních předpisů přijatých k provedení této směrnice:

a)

veřejné orgány nebo jejich zástupci;

b)

organizace spotřebitelů s oprávněným zájmem na ochraně spotřebitelů;

c)

profesní organizace s oprávněným zájmem na ochraně svých členů.

Článek 75

Mimosoudní mechanismy pro stížnosti spotřebitelů

1.   Členské státy zajistí zavedení účinných a účelných postupů vyřizování stížností a zjednávání nápravy pro mimosoudní řešení spotřebitelských sporů v souvislosti s investičními a doplňkovými službami, které poskytují investiční podniky, popřípadě s využitím stávajících subjektů. Členské státy dále zajistí, aby všechny investiční podniky využívaly jeden nebo více takových subjektů, které tyto postupy vyřizování stížností a zjednávání nápravy provádějí.

2.   Členské státy zajistí, aby tyto subjekty aktivně spolupracovaly se svými protějšky v jiných členských státech při řešení přeshraničních sporů.

3.   Příslušné orgány oznámí orgánu ESMA postupy vyřizování stížností a zjednávání nápravy podle odstavce 1, které jsou dostupné v rámci jejich působnosti.

ESMA zveřejní seznam všech mimosoudních mechanismů na svých internetových stránkách a aktualizuje jej.

Článek 76

Služební tajemství

1.   Členské státy zajistí, aby příslušné orgány, všechny osoby, které pro příslušné orgány pracují nebo pracovaly, nebo subjekty, na které jsou přeneseny pravomoci podle čl. 67 odst. 2, jakož i auditoři a experti pověření příslušnými orgány byli vázáni povinností zachovávat služební tajemství. Nesmějí sdělit žádné důvěrné informace, které se dozvědí při plnění svých povinností, s výjimkou souhrnné či celkové formy tak, aby nebylo možno určit totožnost jednotlivých investičních podniků, organizátorů trhu, regulovaných trhů nebo jakékoli jiné osoby, aniž jsou dotčeny požadavky vnitrostátního trestního nebo daňového práva nebo jiných ustanovení této směrnice nebo nařízení (EU) č. 600/2014.

2.   Byl-li na investiční podnik, organizátora trhu nebo regulovaný trh vyhlášen konkurs nebo nařízena likvidace, lze důvěrné informace, které se netýkají třetích osob, sdělit v občanském nebo obchodním soudním řízení, jestliže je to nutné k tomu, aby se řízení uskutečnilo.

3.   Aniž jsou dotčeny požadavky vnitrostátního trestního nebo daňového práva, mohou příslušné orgány, subjekty nebo fyzické či právnické osoby jiné než příslušné orgány, které získají důvěrné informace podle této směrnice nebo nařízení (EU) č. 600/2014, tyto informace použít, v případě příslušných orgánů, v oblasti působnosti této směrnice nebo nařízení (EU) č. 600/2014 pouze k plnění svých povinností a výkonu svých funkcí nebo, v případě jiných orgánů, subjektů nebo fyzických či právnických osob, k účelu, ke kterému jim byly poskytnuty, nebo v rámci správních nebo soudních řízení, která s výkonem těchto funkcí konkrétně souvisejí. Pokud s tím však příslušný orgán nebo jiný orgán, subjekt nebo osoba sdělující informace souhlasí, může orgán, který je obdržel, tyto informace použít pro jiné účely.

4.   Veškeré důvěrné informace přijaté, vyměněné nebo předané podle této směrnice nebo nařízení (EU) č. 600/2014 podléhají služebnímu tajemství podle tohoto článku. Tento článek však nebrání příslušným orgánům ve výměně nebo předávání důvěrných informací v souladu s touto směrnicí nebo nařízením (EU) č. 600/2014 nebo jinými směrnicemi nebo nařízeními vztahujícími se na investiční podniky, úvěrové instituce, penzijní fondy, SKIPCP, alternativní investiční fondy, zprostředkovatele pojištění a zajištění, pojišťovny, regulované trhy nebo organizátory trhů, ústřední protistrany, centrální depozitáře cenných papírů či jiné subjekty se souhlasem příslušného orgánu nebo jiného orgánu, subjektu, fyzické či právnické osoby, které informace poskytly.

5.   Tento článek nebrání příslušným orgánům, aby si v souladu s vnitrostátním právem vyměňovaly nebo předávaly důvěrné informace, které neobdržely od příslušného orgánu jiného členského státu.

Článek 77

Vztahy s auditory

1.   Členské státy přinejmenším stanoví, aby každá osoba oprávněná ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES (49), která v investičním podniku, na regulovaném trhu nebo u poskytovatele služeb hlášení údajů plní úkol uvedený v článku 34 směrnice 2013/34/EU nebo v článku 73 směrnice Rady 2009/65/EHS nebo jiný úkol stanovený právními předpisy, byla povinna bezodkladně sdělit příslušným orgánům každou skutečnost nebo rozhodnutí týkající se daného podniku, jež zjistí při plnění tohoto úkolu a jež by mohly:

a)

představovat závažné porušení právních nebo správních předpisů, které stanoví podmínky pro povolení nebo které výslovně upravují výkon činnosti investičních podniků;

b)

narušit pokračování činnosti investičního podniku;

c)

způsobit, že bude odmítnuto ověření účtů nebo k nim bude udělen výrok s výhradou.

Tato osoba má rovněž povinnost oznámit veškeré skutečnosti a rozhodnutí, jež zjistí při plnění jednoho z úkolů podle prvního pododstavce v podniku, který má úzké propojení s investičním podnikem, v němž tato osoba plní svůj úkol.

2.   Sdělí-li osoby oprávněné ve smyslu směrnice 2006/43/ES v dobré víře příslušným orgánům jakékoli skutečnosti nebo rozhodnutí uvedené v odstavci 1, nepovažuje se to za porušení jakéhokoli zákonného nebo smluvního omezení zpřístupnění informací a těmto osobám nevzniká žádná odpovědnost.

Článek 78

Ochrana údajů

Osobní údaje shromážděné při výkonu pravomocí dohledu, včetně vyšetřovacích pravomocí, podle této směrnice nebo za účelem tohoto výkonu se zpracovávají v souladu s vnitrostátními předpisy přijatými k provedení směrnice 95/46/ES a případně s nařízením (ES) č. 45/2001.

KAPITOLA II

Spolupráce mezi příslušnými orgány členských států a orgánem ESMA

Článek 79

Povinnost spolupracovat

1.   Příslušné orgány různých členských států vzájemně spolupracují, je-li to nezbytné pro účely plnění jejich úkolů podle této směrnice nebo nařízení (EU) č. 600/2014, a využívají své pravomoci stanovené v této směrnici, v nařízení (EU) č. 600/2014 nebo ve vnitrostátním právu.

Pokud se členské státy rozhodly v souladu s článkem 70 stanovit za porušení ustanovení uvedených ve zmíněném článku trestní sankce, zajistí, aby byla přijata vhodná opatření k tomu, aby příslušné orgány měly veškeré nezbytné pravomoci ke spolupráci s justičními orgány v rámci jejich jurisdikce, které jim umožní získat konkrétní informace týkající se trestního vyšetřování či řízení zahájeného kvůli možnému porušení této směrnice a nařízení (EU) č. 600/2014 a poskytnout tyto informace ostatním příslušným orgánům a orgánu ESMA, aby mohly splnit svou povinnost vzájemné spolupráce a spolupráce s ESMA pro účely této směrnice a nařízení (EU) č. 600/2014.

Příslušné orgány poskytují pomoc příslušným orgánům ostatních členských států. Zejména si vyměňují informace a spolupracují při vyšetřování nebo činnostech dohledu.

Příslušné orgány mohou též spolupracovat s příslušnými orgány jiných členských států v zájmu snazšího vybírání pokut.

K usnadnění a urychlení spolupráce, a zejména výměny informací, určí členské státy jediný příslušný orgán jako kontaktní místo pro účely této směrnice a nařízení (EU) č. 600/2014. Členské státy sdělí Komisi, orgánu ESMA a ostatním členským státům názvy orgánů, které určí k přijímání žádostí o výměnu informací nebo o spolupráci podle tohoto odstavce. ESMA zveřejní seznam těchto orgánů na svých internetových stránkách a aktualizuje jej.

2.   Pokud s přihlédnutím k situaci na trhu cenných papírů v hostitelském členském státě činnost obchodního systému, který v hostitelském členském státě vytvořil určité mechanismy, nabude značného významu pro fungování trhů cenných papírů a ochranu investorů v tomto hostitelském členském státě, zavedou příslušné orgány obchodního systému domovského a hostitelského státu přiměřená ujednání o spolupráci.

3.   Členské státy přijmou veškerá správní a organizační opatření, aby usnadnily pomoc stanovenou v odstavci 1.

Příslušné orgány mohou využít svých pravomocí pro účely spolupráce i v případech, kdy vyšetřované jednání nezakládá porušení předpisu platného v daném členském státě.

4.   Pokud má příslušný orgán závažné důvody se domnívat, že subjekty, které nespadají pod jeho dohled, jednají nebo jednaly na území jiného členského státu v rozporu s touto směrnicí nebo nařízením (EU) č. 600/2014, oznámí to co nejpodrobněji příslušnému orgánu jiného členského státu a orgánu ESMA. Příslušný orgán, který takové oznámení obdrží, přijme vhodná opatření. Vyrozumí příslušný orgán, který oznámení učinil, a ESMA o výsledku opatření a v rámci možností o zásadním vývoji, k němuž došlo v mezidobí. Tímto odstavcem není dotčena pravomoc příslušného orgánu, který provedl oznámení.

5.   Aniž jsou dotčeny odstavce 1 a 4, oznámí příslušné orgány orgánu ESMA a jiným příslušným orgánům podrobné informace o:

a)

žádostech o omezení velikosti pozice nebo expozice podle čl. 69 odst. 2 prvního pododstavce písm. o);

b)

omezeních možnosti osob sjednat komoditní derivát podle čl. 69 odst. 2 prvního pododstavce písm. p).

Toto oznámení musí tam, kde je to relevantní, zahrnovat podrobné údaje o žádosti podle čl. 69 odst. 2 prvního pododstavce písm. j), včetně totožnosti osoby nebo osob, jimž byla určena, a důvody této žádosti, jakož i rozsah omezení zavedených podle čl. 69 odst. 2 prvního pododstavce písm. p), včetně dotčené osoby, použitelných finančních nástrojů, prahových hodnot pro velikost pozic, které může tato osoba v kterémkoli okamžiku držet, výjimek z nich udělených na základě článku 57 a důvodů pro ně.

Oznámení musí být učiněna nejméně 24 hodin před okamžikem, k němuž mají opatření nabýt účinnosti. Za výjimečných okolností může příslušný orgán oznámení učinit méně než 24 hodin před okamžikem, k němuž mají opatření nabýt účinnosti, není-li oznámení 24 hodin předem možné.

Příslušný orgán členského státu, který obdrží oznámení podle tohoto odstavce, může přijmout opatření v souladu s čl. 69 odst. 2 prvním pododstavcem písm. o) nebo p), pokud je přesvědčen, že je nezbytné k dosažení cíle jiného příslušného orgánu. Příslušný orgán rovněž podá oznámení v souladu s tímto odstavcem i v případě, že navrhne přijetí opatření.

Jestliže se opatření podle prvního pododstavce písm. a) nebo b) tohoto odstavce vztahuje na velkoobchodní energetické produkty, uvědomí příslušný orgán rovněž Agenturu pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER), zřízenou nařízením (ES) č. 713/2009.

6.   V souvislosti s povolenkami na emise příslušné orgány spolupracují s veřejnými orgány příslušnými pro dozor nad spotovými a dražebními trhy a s příslušnými orgány, správci rejstříků a jinými veřejnými orgány pověřenými dohledem nad dodržováním směrnice 2003/87/ES, aby bylo zajištěno, že dokáží získat konsolidovaný přehled o trzích s povolenkami na emise.

7.   V souvislosti s deriváty zemědělských komodit příslušné orgány podávají zprávy veřejným orgánům, které jsou příslušné k dohledu nad fyzickými zemědělskými trhy podle nařízení (EU) č. 1308/2013 a k jejich správě a regulaci, a s těmito orgány spolupracují.

8.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 89, kterými stanoví kritéria, podle nichž by bylo možné považovat činnost obchodního systému v hostitelském členském státě za činnost se značným významem pro fungování trhů cenných papírů a ochranu investorů v tomto hostitelském členském státě.

9.   ESMA vypracuje návrhy prováděcích technických norem pro standardní formuláře, šablony a postupy pro ujednání o spolupráci uvedené v odstavci 2.

ESMA předloží tyto návrhy prováděcích technických norem Komisi do 3. ledna 2016.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 80

Spolupráce mezi příslušnými orgány při činnostech dohledu, kontrole na místě nebo vyšetřování

1.   Příslušný orgán jednoho členského státu může požádat o spolupráci příslušného orgánu jiného členského státu při dohledu nebo kontrole na místě nebo při vyšetřování. U investičních podniků, které jsou dálkovými členy nebo účastníky regulovaného trhu, se může příslušný orgán regulovaného trhu rozhodnout je oslovit přímo, a v tom případě o tom uvědomí příslušný orgán domovského členského státu dálkového člena nebo účastníka.

Pokud příslušný orgán obdrží žádost o kontrolu na místě nebo o vyšetřování, v rámci svých pravomocí:

a)

kontrolu nebo vyšetřování provede sám;

b)

umožní provést kontrolu nebo vyšetřování žádajícímu orgánu;

c)

umožní provést kontrolu nebo vyšetřování auditorům nebo odborníkům.

2.   S cílem sblížit postupy dohledu se může ESMA podílet na činnostech kolegií orgánů dohledu, včetně kontroly na místě nebo vyšetřování, které společně provádějí dva nebo více příslušných orgánů v souladu s článkem 21 nařízení (EU) č. 1095/2010.

3.   ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem k upřesnění údajů, které si příslušné orgány vyměňují v rámci své spolupráce při dohledu, kontrole na místě a vyšetřování.

ESMA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 3. červencem 2015.

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

4.   ESMA vypracuje návrhy prováděcích technických norem pro standardní formuláře, šablony a postupy pro spolupráci příslušných orgánů při dohledu, kontrole na místě a vyšetřování.

ESMA předloží tyto návrhy prováděcích technických norem Komisi do 3. ledna 2016.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 81

Výměna informací

1.   Příslušné orgány členských států, které byly pro účely této směrnice a nařízení (EU) č. 600/2014 v souladu s čl. 79 odst. 1 této směrnice určeny jako kontaktní místa, si ihned vzájemně poskytnou informace vyžadované pro účely plnění úkolů příslušných orgánů určených v souladu s čl. 67 odst. 1 této směrnice a stanovené v předpisech přijatých na základě této směrnice nebo nařízení (EU) č. 600/2014.

Příslušné orgány, které si podle této směrnice nebo nařízení (EU) č. 600/2014 vyměňují informace s jinými příslušnými orgány, mohou v okamžiku sdělení informací uvést, že tyto informace nesmějí být bez jejich výslovného souhlasu zpřístupněny, a v tom případě lze výměnu těchto informací provádět výhradně pro účely, pro které tyto orgány daly souhlas.

2.   Příslušný orgán určený jako kontaktní místo v souladu s čl. 79 odst. 1 může předávat informace získané podle odstavce 1 tohoto článku a článků 77 a 88 orgánům uvedeným v čl. 67 odst. 1. Jiným orgánům nebo fyzickým či právnickým osobám předá tyto informace pouze s výslovným souhlasem příslušných orgánů, které informace poskytly, a výhradně pro účely, pro které tyto orgány daly souhlas, s výjimkou řádně odůvodněných okolností. V tom případě kontaktní místo ihned informuje kontaktní místo, které informace zaslalo.

3.   Orgány uvedené v článku 71 a jiné orgány nebo fyzické či právnické osoby, které obdrží důvěrné informace podle odstavce 1 tohoto článku nebo podle článků 77 a 88, mohou tyto informace použít pouze při plnění svých úkolů, zejména

a)

ke kontrole plnění podmínek, jimiž se řídí přístup k obchodní činnosti investičních podniků, a k usnadnění dohledu nad výkonem této činnosti na základě jednotlivých podniků či na konsolidovaném základě, a to zvláště s ohledem na požadavky kapitálové přiměřenosti uložené směrnicí 2013/36/EU, správní a účetní postupy a mechanismy vnitřní kontroly;

b)

ke sledování řádného fungování obchodních systémů;

c)

k ukládání sankcí;

d)

při správních opravných prostředcích proti rozhodnutím příslušných orgánů;

e)

při soudních řízeních zahájených podle článku 74;

f)

v mimosoudním mechanismu pro stížnosti investorů podle článku 75.

4.   ESMA vypracuje návrhy prováděcích technických norem pro standardní formuláře, šablony a postupy pro výměnu informací.

ESMA předloží tyto návrhy prováděcích technických norem Komisi do 3. ledna 2016.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1095/2010.

5.   Tento článek ani články 76 a 88 nebrání příslušnému orgánu, aby předával orgánu ESMA, Evropské radě pro systémová rizika, centrálním bankám, ESCB a ECB jako měnovým orgánům a případně jiným veřejným orgánům příslušným pro dohled nad platebními systémy a systémy vypořádání důvěrné informace určené k plnění jejich úkolů. Podobně mohou tyto orgány nebo instituce předávat příslušným orgánům informace, které mohou příslušné orgány potřebovat pro účely plnění svých funkcí podle této směrnice nebo nařízení (EU) č. 600/2014.

Článek 82

Závazné zprostředkování

1.   Příslušné orgány mohou orgánu ESMA oznámit případy, v nichž byly následující žádosti zamítnuty nebo jim nebylo v přiměřené lhůtě vyhověno:

a)

žádost o provedení určité činnosti dohledu, kontroly na místě nebo vyšetřování podle článku 80; nebo

b)

žádost o výměnu informací podle článku 81.

2.   V situacích uvedených v odstavci 1 může ESMA jednat v souladu s článkem 19 nařízení (EU) č. 1095/2010, aniž jsou dotčeny možnosti odmítnout vyhovět žádosti o informace uvedené v článku 83 této směrnice a možnost orgánu ESMA jednat v souladu s článkem 17 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 83

Odmítnutí spolupráce

Příslušný orgán může odmítnout vyhovět žádosti o spolupráci při provádění vyšetřování, kontroly na místě nebo dohledu podle článku 84 nebo o výměnu informací podle článku 81 pouze v případech, kdy:

a)

již bylo zahájeno soudní řízení ve věci stejných činů a proti stejným osobám před orgány dožádaného členského státu;

b)

v dožádaném členském státě již bylo ve vztahu ke stejným osobám za stejné činy vydáno pravomocné soudní rozhodnutí.

V případě takového odmítnutí o něm příslušný orgán vyrozumí dožadující příslušný orgán a ESMA a poskytne co nejpodrobnější informace.

Článek 84

Konzultace před udělením povolení

1.   Příslušné orgány členského státu jsou konzultovány před udělením povolení investičnímu podniku, který je ve kterékoli z těchto situací:

a)

je dceřiným podnikem investičního podniku nebo organizátora trhu nebo úvěrové instituce povolené v jiném členském státě;

b)

je dceřiným podnikem mateřského podniku investičního podniku nebo úvěrové instituce povolené v jiném členském státě;

c)

je kontrolován týmiž fyzickými nebo právnickými osobami jako investiční podnik nebo úvěrová instituce povolená v jiném členském státě.

2.   Příslušný orgán členského státu příslušný pro dohled nad úvěrovými institucemi nebo pojišťovnami je konzultován před udělením povolení investičnímu podniku nebo organizátorovi trhu, který je ve kterékoli z těchto situací:

a)

je dceřiným podnikem úvěrové instituce nebo pojišťovny povolené v Unii;

b)

je dceřiným podnikem mateřského podniku úvěrové instituce nebo pojišťovny povolené v Unii;

c)

je kontrolován touž fyzickou nebo právnickou osobou jako úvěrová instituce nebo pojišťovna povolená v Unii.

3.   Příslušné orgány uvedené v odstavcích 1 a 2 se vzájemně konzultují zejména při posuzování vhodnosti akcionářů nebo členů a pověsti a zkušenosti osob, které skutečně řídí danou činnost a které se podílejí na vedení jiného subjektu ve stejné skupině. Vyměňují si veškeré informace o vhodnosti akcionářů nebo členů a o pověsti a zkušenosti osob, které skutečně řídí danou činnost, jež jsou významné pro jiné dotčené příslušné orgány, pro udělení povolení i pro průběžné hodnocení toho, zda jsou dodržovány provozní podmínky.

4.   ESMA vypracuje návrhy prováděcích technických norem pro standardní formuláře, šablony a postupy pro konzultace dalších příslušných orgánů před udělením povolení.

ESMA předloží tyto návrhy prováděcích technických norem Komisi do 3. ledna 2016.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 85

Pravomoci hostitelských členských států

1.   Hostitelské členské státy stanoví, že příslušný orgán může pro statistické účely vyžadovat ode všech investičních podniků s pobočkami na jejich území, aby jim o činnosti těchto poboček podávaly pravidelné zprávy.

2.   Při výkonu svých pravomocí podle této směrnice hostitelské členské státy stanoví, že příslušný orgán může od poboček investičních podniků vyžadovat, aby poskytovaly informace nezbytné ke kontrole dodržování norem hostitelského členského státu, které se na ně vztahují v případech stanovených v čl. 35 odst. 8. Tyto požadavky nesmějí být přísnější než ty, které za účelem sledování toho, jak jsou dodržovány stejné normy, ukládá tento členský stát podnikům usazeným na jeho území.

Článek 86

Bezpečnostní opatření přijímaná hostitelskými členskými státy

1.   Pokud má příslušný orgán hostitelského členského státu jasné a prokazatelné důvody se domnívat, že investiční podnik činný na jeho území v rámci volného pohybu služeb porušuje povinnosti vyplývající z předpisů přijatých na základě této směrnice nebo že investiční podnik, který má na jeho území pobočku, porušuje povinnosti vyplývající z předpisů přijatých na základě této směrnice, které nesvěřují pravomoc příslušnému orgánu hostitelského členského státu, postoupí tato zjištění příslušnému orgánu domovského členského státu.

Pokud i přes opatření přijatá příslušným orgánem domovského členského státu nebo proto, že se tato opatření ukáží jako nepřiměřená, jedná investiční podnik i nadále způsobem, který jasně poškozuje zájmy investorů hostitelského členského státu nebo řádné fungování trhů, použije se toto:

a)

příslušný orgán hostitelského členského státu poté, co uvědomí příslušný orgán domovského členského státu, přijme veškerá vhodná opatření nezbytná k ochraně investorů a k řádnému fungování trhů. To zahrnuje možnost zabránit investičním podnikům, které jednají protiprávně, v zahájení jakéhokoli dalšího obchodu na jeho území. Komise a ESMA jsou o těchto opatřeních bez zbytečného odkladu informovány; a

b)

příslušný orgán hostitelského členského státu může tuto záležitost předložit orgánu ESMA, který může jednat v souladu s pravomocemi, jež jsou mu svěřeny podle článku 19 nařízení (EU) č. 1095/2010.

2.   Pokud příslušné orgány hostitelského členského státu zjistí, že investiční podnik, který má na jeho území pobočku, porušuje právní nebo správní předpisy přijaté v dotyčném členském státě na základě této směrnice, které svěřují pravomoc příslušným orgánům hostitelského členského státu, vyžadují, aby dotyčný investiční podnik tuto protiprávní situaci ukončil.

Pokud dotyčný investiční podnik nepodnikne potřebné kroky, přijmou příslušné orgány hostitelského členského státu veškerá vhodná opatření, aby zajistily, že dotyčný investiční podnik uvedenou protiprávní situaci ukončí. Povaha těchto opatření je sdělena příslušným orgánům domovského členského státu.

Pokud i přes opatření přijatá hostitelským členským státem investiční podnik nadále porušuje právní nebo správní předpisy uvedené v prvním pododstavci platné v hostitelském členském státě, přijme příslušný orgán hostitelského členského státu poté, co informuje příslušný orgán domovského členského státu, veškerá vhodná opatření k ochraně investorů a řádného fungování trhů. Komise a ESMA jsou o těchto opatřeních bez zbytečného odkladu informovány.

Kromě toho může příslušný orgán hostitelského členského státu tuto záležitost předložit orgánu ESMA, který může jednat v souladu s pravomocemi, jež jsou mu svěřeny podle článku 19 nařízení (EU) č. 1095/2010.

3.   Pokud má příslušný orgán hostitelského členského státu regulovaného trhu, mnohostranného obchodního systému nebo organizovaného obchodního systému jasné a prokazatelné důvody se domnívat, že tento regulovaný trh, mnohostranný obchodní systém nebo organizovaný obchodní systém porušuje povinnosti vyplývající z předpisů přijatých na základě této směrnice, postoupí tato zjištění příslušnému orgánu domovského členského státu regulovaného trhu, mnohostranného obchodního systému nebo organizovaného obchodního systému.

Pokud i přes opatření přijatá příslušným orgánem domovského členského státu nebo proto, že se taková opatření ukáží jako nepřiměřená, jedná dotyčný regulovaný trh, mnohostranný obchodní systém nebo organizovaný obchodní systém i nadále způsobem, který jasně poškozuje zájmy investorů hostitelského členského státu nebo řádné fungování trhů, přijme příslušný orgán hostitelského členského státu poté, co informuje příslušný orgán domovského členského státu, veškerá vhodná opatření k ochraně investorů a řádného fungování trhů, což zahrnuje možnost zabránit dotyčnému regulovanému trhu, mnohostrannému obchodnímu systému nebo organizovanému obchodnímu systému ve zpřístupnění jejich mechanismů dálkovým členům nebo účastníkům usazeným v hostitelském členském státě. Komise a ESMA jsou o těchto opatřeních bez zbytečného odkladu informovány.

Kromě toho může příslušný orgán hostitelského členského státu tuto záležitost předložit orgánu ESMA, který může jednat v souladu s pravomocemi, jež jsou mu svěřeny podle článku 19 nařízení (EU) č. 1095/2010.

4.   Každé opatření přijaté podle odstavců 1, 2 nebo 3, jež zahrnuje sankce nebo omezení činnosti investičního podniku nebo regulovaného trhu, musí být řádně odůvodněno a sděleno dotyčnému investičnímu podniku nebo dotyčnému regulovanému trhu.

Článek 87

Spolupráce a výměna informací s ESMA

1.   Příslušné orgány pro účely této směrnice spolupracují s ESMA v souladu s nařízením (EU) č. 1095/2010.

2.   Příslušné orgány bez zbytečného prodlení poskytnou orgánu ESMA veškeré informace nezbytné k tomu, aby mohl tento orgán plnit své povinnosti podle této směrnice a nařízení (EU) č. 600/2014 a v souladu s články 35 a 36 nařízení (EU) č. 1095/2010.

KAPITOLA III

Spolupráce se třetími zeměmi

Článek 88

Výměna informací se třetími zeměmi

1.   Členské státy a v souladu s článkem 33 nařízení (EU) č. 1095/2010 také ESMA mohou uzavírat s příslušnými orgány třetích zemí dohody o spolupráci upravující výměnu informací pouze tehdy, pokud je s ohledem na sdělované informace zaručena ochrana služebního tajemství alespoň na stejné úrovni jako podle článku 76. Tato výměna informací musí být určena k plnění úkolů těchto příslušných orgánů.

Členský stát předává osobní údaje do třetí země v souladu s kapitolou IV směrnice 95/46/ES.

ESMA předává osobní údaje do třetí země v souladu s článkem 9 nařízení (ES) č. 45/2001.

Členské státy a ESMA mohou dohody o spolupráci upravující výměnu informací uzavírat rovněž s orgány, subjekty a fyzickými nebo právnickými osobami třetích zemí příslušnými pro jeden nebo několik z následujících úkolů:

a)

dohled nad úvěrovými institucemi, jinými finančními institucemi, pojišťovnami a finančními trhy;

b)

likvidaci a konkurs investičních podniků a jiná obdobná řízení;

c)

provádění povinných auditů účetnictví investičních podniků a jiných finančních institucí, úvěrových institucí a pojišťoven při výkonu dohledu nebo při plnění jejich úkolů v oblasti správy systémů odškodnění;

d)

dohled nad orgány, které se účastní likvidace a konkursu investičních podniků a obdobných řízení;

e)

dohled nad osobami pověřenými výkonem povinných auditů pojišťoven, úvěrových institucí, investičních podniků a jiných finančních institucí;

f)

dohled nad osobami působícími na trhu s povolenkami na emise pro účely zajištění konsolidovaného přehledu o finančních a spotových trzích;

g)

dohled nad osobami působícími na trzích s deriváty zemědělských komodit pro účely zajištění konsolidovaného přehledu o finančních a spotových trzích.

Dohody o spolupráci uvedené ve třetím pododstavci mohou být uzavírány pouze tehdy, pokud je s ohledem na sdělované informace zaručena ochrana služebního tajemství alespoň na stejné úrovni jako podle článku 76. Výměna informací je určena k plnění úkolů uvedených orgánů či subjektů nebo fyzických či právnických osob. Pokud dohoda o spolupráci zahrnuje předávání osobních údajů členským státem, musí být v souladu s kapitolou IV směrnice 95/46/ES, nebo je-li do předávání zapojen orgán ESMA, s nařízením (ES) č. 45/2001.

2.   Pokud informace pocházejí z jiného členského státu, smějí být zpřístupňovány jen s výslovným souhlasem příslušného orgánu, který tyto informace předal, a případně pouze pro účely, pro které dal souhlas. Totéž platí i pro informace poskytnuté příslušnými orgány třetí země.

HLAVA VII

AKTY V PŘENESENÉ PRAVOMOCI

Článek 89

Výkon přenesené pravomoci

1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci svěřená Komisi podléhá podmínkám stanoveným v tomto článku.

2.   Přenesení pravomoci uvedené v čl. 2 odst. 3, čl. 4 odst. 1 bodě 2 druhém pododstavci a odst. 2, čl. 13 odst. 1, čl. 16 odst. 12, čl. 23 odst. 4, čl. 24 odst. 13, čl. 25 odst. 8, čl. 27 odst. 9, čl. 28 odst. 3, čl. 30 odst. 5, čl. 31 odst. 4, čl. 32 odst. 4, čl. 33 odst. 8, čl. 52 odst. 4, čl. 54 odst. 4, čl. 58 odst. 6, čl. 64 odst. 7, čl. 65 odst. 7 a čl. 79 odst. 8 je svěřeno Komisi na dobu neurčitou od 2 červencem 2014.

3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 2 odst. 3, čl. 4 odst. 1 bodě 2 druhém pododstavci a odst. 2, čl. 13 odst. 1, čl. 16 odst. 12, čl. 23 odst. 4, čl. 24 odst. 13, čl. 25 odst. 8, čl. 27 odst. 9, čl. 28 odst. 3, čl. 30 odst. 5, čl. 31 odst. 4, čl. 32 odst. 4, čl. 33 odst. 8, čl. 52 odst. 4, čl. 54 odst. 4, čl. 58 odst. 6, čl. 64 odst. 7, čl. 65 odst. 7 a čl. 79 odst. 8 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který v něm je upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

5.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 2 odst. 3, čl. 4 odst. 1 bodě 2 druhém pododstavci a odst. 2, čl. 13 odst. 1, čl. 16 odst. 12, čl. 23 odst. 4, čl. 24 odst. 13, čl. 25 odst. 8, čl. 27 odst. 9, čl. 28 odst. 3, čl. 30 odst. 5, čl. 31 odst. 4, čl. 32 odst. 4, čl. 33 odst. 8, čl. 52 odst. 4, čl. 54 odst. 4, čl. 58 odst. 6, čl. 64 odst. 7, čl. 65 odst. 7 a čl. 79 odst. 8 vstoupí v platnost pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě tří měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o tři měsíce.

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 90

Zprávy a přezkum

1.   Před 3. března 2019 Komise předloží po konzultaci s ESMA zprávu Evropskému parlamentu a Radě o:

a)

fungování organizovaných obchodních systémů, včetně jejich specifického využití obchodování párováním pokynů na vlastní účet, s přihlédnutím ke zkušenostem příslušných orgánů v oblasti dohledu, k počtu organizovaných obchodních systémů povolených v Unii a k jejich podílu na trhu, a zejména posouzení toho, zda jsou nutné jakékoli úpravy definice organizovaného obchodního systému a zda je rozsah finančních nástrojů, na něž se vztahuje kategorie organizovaného obchodního systému, i nadále vhodný;

b)

fungování režimu trhů pro růst malých a středních podniků s přihlédnutím k počtu mnohostranných obchodních systémů zaregistrovaných jako trhy pro růst malých a středních podniků, k počtu emitentů na těchto trzích a k příslušným objemům obchodování.

Zpráva zejména posoudí, zda je prahová hodnota stanovená v čl. 33 odst. 3 písm. a) i nadále vhodným minimem pro dosahování cílů týkajících se trhů pro růst malých a středních podniků podle této směrnice;

c)

dopadu požadavků týkajících se algoritmického obchodování včetně vysokofrekvenčního algoritmického obchodování;

d)

zkušenostech s mechanismy zakazování určitých produktů nebo postupů s přihlédnutím k počtu případů, kdy byly tyto mechanismy spuštěny, a k jejich účinkům;

e)

uplatňování správních a trestních sankcí, a zejména o potřebě dále harmonizovat správní sankce za porušení požadavků stanovených v této směrnici a v nařízení (EU) č. 600/2014;

f)

dopadu uplatnění limitů pozic a řízení pozic nebo jiných opatření na likviditu, zneužívání trhu a řádné stanovení cen a podmínky vypořádání na trzích s komoditními deriváty;

g)

vývoji cen za údaje týkající se předobchodní a poobchodní transparentnosti od regulovaných trhů, mnohostranných obchodních systémů, organizovaných obchodních systémů a schválených systémů pro uveřejňování informací.

h)

dopadu požadavku na zveřejňování veškerých poplatků, provizí či nepeněžních výhod v souvislosti s poskytováním investičních nebo doplňkových služeb zákazníkům v souladu s čl. 24 odst. 9 této směrnice, včetně jeho dopadu na řádné fungování vnitřního trhu v oblasti přeshraničního investičního poradenství.

2.   Komise po konzultaci s ESMA předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávy o fungování služby konsolidovaných obchodních informací vytvořených v souladu s hlavou V. Zprávu k čl. 65 odst. 1 předloží do 3. září 2018. Zprávu k čl. 65 odst. 2 předloží do 3. září 2020.

Zprávy stanovené v prvním pododstavci hodnotí fungování služby konsolidovaných obchodních informací podle těchto kritérií:

a)

dostupnost a včasnost poobchodních informací v konsolidovaném formátu zachycujícím veškeré obchody bez ohledu na to, zda jsou či nejsou prováděny v obchodním systému;

b)

dostupnost a včasnost všech nebo části poobchodních informací vysoké kvality ve formátech snadno přístupných a použitelných pro účastníky trhu a za přiměřených obchodních podmínek.

Pokud Komise dospěje k závěru, že poskytovatelé konsolidovaných obchodních informací neposkytovali informace způsobem, který by splňoval kritéria stanovená v druhém pododstavci, připojí Komise ke své zprávě žádost orgánu ESMA, aby zahájil jednací řízení na určení podnikatelského subjektu provozujícího službu konsolidovaných obchodních informací v zadávacím řízení na veřejnou zakázku vedeném orgánem ESMA. Orgán ESMA toto řízení zahájí poté, co obdrží od Komise žádost, za podmínek stanovených v žádosti Komise a v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 (50).

3.   V případě zahájení řízení stanoveného v odstavci 2 je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 89, kterými se mění články 59 až 65 a oddíl D přílohy I této směrnice a čl. 2 odst. 1 bod 19 nařízení (EU) č. 600/2014 tím, že se určí opatření:

a)

ke stanovení doby trvání smlouvy s podnikatelským subjektem provozujícím službu konsolidovaných obchodních informací a postupu a podmínek pro prodloužení této smlouvy a pro zahájení nového zadávacího řízení;

b)

ke stanovení toho, aby podnikatelský subjekt provozoval službu konsolidovaných obchodních informací na výhradním základě a žádný jiný subjekt nebyl povolen jako poskytovatel konsolidovaných obchodních informací v souladu s článkem 59;

c)

ke zmocnění orgánu ESMA, aby zajistil, že podnikatelský subjekt provozující službu konsolidovaných obchodních informací určený v zadávacím řízení dodržuje podmínky dané zakázky;

d)

k zajištění toho, aby poobchodní informace poskytované podnikatelským subjektem provozujícím službu konsolidovaných obchodních informací byly vysoké kvality, ve formátech snadno přístupných a použitelných pro účastníky trhu a v konsolidovaném formátu zachycujícím celý trh;

e)

k zajištění toho, aby byly poobchodní informace poskytovány za přiměřených obchodních podmínek na konsolidovaném i nekonsolidovaném základě a odpovídaly potřebám uživatelů těchto informací v celé Unii;

f)

k zajištění toho, aby obchodní systémy a schválené systémy pro uveřejňování informací poskytovaly své obchodní údaje podnikatelskému subjektu provozujícímu službu konsolidovaných obchodních informací určenému v zadávacím řízení vedeném orgánem ESMA za přiměřených nákladů;

g)

k upřesnění opatření pro případ, že podnikatelský subjekt provozující službu konsolidovaných obchodních informací určený v zadávacím řízení nedodrží podmínky dané zakázky;

h)

k upřesnění ujednání, v jejichž rámci mohou poskytovatelé konsolidovaných obchodních informací schválení podle článku 59 i nadále provozovat službu konsolidovaných obchodních informací, pokud zmocnění stanovené v písmenu b) tohoto odstavce není využíváno nebo nebyl v zadávacím řízení určen žádný subjekt, do doby, než bude dokončeno nové zadávací řízení a k provozování služby konsolidovaných obchodních informací bude určen nový podnikatelský subjekt.

4.   Do 1. ledna 2018 připraví Komise po konzultaci orgánu ESMA a Agentury pro spolupráci energetických regulačních orgánů zprávu, v níž posoudí potenciální dopad na ceny energie a na fungování trhu s energií i proveditelnost a přínosy, pokud jde o snižování rizik selhání protistrany a systémových rizik a přímých nákladů na energetické deriváty podle bodu 6 oddílu C, na něž se začne vztahovat povinnost clearingu stanovená v článku 4 nařízení (EU) č. 648/2012 a techniky zmírňování rizika stanovené v čl. 11 odst. 3 uvedeného nařízení a jejich začlenění do výpočtu clearingového prahu podle článku 10 uvedeného nařízení.

Pokud se Komise domnívá, že by zahrnutí těchto smluv nebylo proveditelné a přínosné, předloží případně legislativní návrh Evropskému parlamentu a Radě. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 89 této směrnice k prodloužení lhůty v délce 42 měsíců uvedené v čl. 95 odst. 1 této směrnice jednou o dva roky a ještě jednou o rok.

Článek 91

Změny směrnice 2002/92/ES

Směrnice 2002/92/ES se mění takto:

1)

Článek 2 se mění takto:

a)

v bodě 3 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„S výjimkou kapitoly IIIA této směrnice nejsou činnosti, jež vykonává pojišťovna nebo zaměstnanec pojišťovny, který jedná jménem pojišťovny, považovány za zprostředkování nebo distribuci pojištění“;

b)

doplňuje se nový bod, který zní:

„13.

„investičním produktem na bázi pojištění“ pro účely kapitoly IIIA pojistný produkt, který nabízí určitou hodnotu odkupného nebo hodnotu v době splatnosti, jež jsou zcela nebo zčásti vystaveny, přímo či nepřímo, tržním výkyvům a který nezahrnuje:

a)

produkty neživotního pojištění uvedené v příloze I směrnice 2009/138/ES (odvětví neživotního pojištění);

b)

smlouvy životního pojištění, u nichž je pojistné plnění podle smlouvy splatné pouze v případě smrti nebo ve vztahu k pracovní neschopnosti způsobené úrazem, nemocí nebo postižením;

c)

penzijní produkty, jejichž primárním účelem je podle vnitrostátních právních předpisů poskytovat investorům příjem v důchodu a jež investora opravňují k získání určitých výhod;

d)

úředně uznané zaměstnanecké penzijní systémy spadající do oblasti působnosti směrnice 2003/41/ES nebo směrnice 2009/138/ES;

e)

individuální penzijní produkty, na něž podle vnitrostátních právních předpisů povinně finančně přispívá zaměstnavatel a zaměstnavatel ani zaměstnanec si nemohou zvolit penzijní produkt ani poskytovatele.“

2)

Vkládá se nová kapitola, která zní:

KAPITOLA IIIA

Dodatečné požadavky na ochranu zákazníků v souvislosti s investičními produkty na bázi pojištění

Článek 13a

Oblast působnosti

S výhradou výjimky v čl. 2 bodě 3 druhém pododstavci stanoví tato kapitola dodatečné požadavky na zprostředkování pojištění a na přímý prodej prováděný pojišťovnami v případě, že jsou vykonávány v souvislosti s prodejem investičních produktů na bázi pojištění. Tyto činnosti se označují jako distribuce pojištění.

Článek 13b

Předcházení střetům zájmů

Zprostředkovatel pojištění nebo pojišťovna udržují a uplatňují účinná organizační a správní opatření s cílem provést veškeré přiměřené kroky k tomu, aby střety zájmů stanovené v článku 13c neměly nepříznivý dopad na zájmy jejich zákazníků.

Článek 13c

Střety zájmů

1.   Členské státy vyžadují, aby zprostředkovatelé pojištění a pojišťovny přijali veškerá vhodná opatření k odhalení střetů zájmů mezi nimi, včetně jejich řídících pracovníků, zaměstnanců a smluvně vázaných zprostředkovatelů nebo jakoukoli osobou s nimi přímo nebo nepřímo spojenou v důsledku kontroly, a jejich zákazníky nebo mezi dvěma zákazníky, které vzniknou v průběhu distribuce pojištění.

2.   Pokud organizační nebo správní opatření přijatá zprostředkovatelem pojištění nebo pojišťovnou v souladu s článkem 13b k řízení střetů zájmů nejsou dostatečná k tomu, aby s přiměřenou jistotou zajistila, že se předejde rizikům poškození zájmů zákazníka, zprostředkovatel pojištění nebo pojišťovna zákazníkovi jasně sdělí obecnou povahu nebo zdroje střetů zájmů předtím, než provede obchod jeho jménem.

3.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 13e, kterými:

a)

určí kroky, jejichž přijetí lze od zprostředkovatelů pojištění nebo pojišťoven přiměřeně očekávat, ke zjištění, předcházení, řízení a oznámení střetů zájmů, jež mohou při distribuci pojištění nastat;

b)

stanoví vhodná kritéria pro určení druhů střetů zájmů, jež mohou poškodit zájmy zákazníků nebo potenciálních zákazníků zprostředkovatele pojištění nebo pojišťovny.

Článek 13d

Všeobecné zásady a informace pro zákazníky

1.   Členské státy zajistí, aby zprostředkovatel pojištění nebo pojišťovna při distribuci pojištění jednali čestně, spravedlivě a profesionálně v souladu s nejlepšími zájmy svých zákazníků.

2.   Veškeré informace, včetně propagačních sdělení, zprostředkovatele pojištění nebo pojišťovny určené pro zákazníky nebo potenciální zákazníky musí být korektní, jasné a neklamavé. Propagační sdělení musí být možné jako taková jasně určit.

3.   Členské státy mohou zakázat nabízení či přijímání poplatků, provizí nebo jiných peněžních či nepeněžních výhod hrazených či poskytnutých třetí stranou nebo osobou jednající jménem třetí strany zprostředkovatelům pojištění nebo pojišťovnám v souvislosti s distribucí investičních produktů na bázi pojištění zákazníkům.

Článek 13e

Výkon přenesené pravomoci

1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článku 13c je Komisi svěřena na dobu neurčitou od 2. červencem 2014.

3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článku 13c kdykoliv zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomocí v něm blíže určených. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který v něm je upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

5.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 13c vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě tří měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o tři měsíce.“

Článek 92

Změny směrnice 2011/61/EU

Směrnice 2011/61/EU se mění takto:

1)

V čl. 4 odst. 1 písm. r) se doplňuje nový bod, který zní:

„vii)

členský stát, který není jeho domovským členským státem a v němž unijní správce poskytuje služby uvedené v čl. 6 odst. 4;“.

2)

Článek 33 se mění takto:

a)

nadpis se nahrazuje tímto:

Podmínky správy unijních alternativních investičních fondů usazených v jiných členských státech a pro poskytování služeb v jiných členských státech“;

b)

odstavce 1 a 2 se nahrazují tímto:

„1.   Členské státy zajistí, aby směl povolený unijní správce buď přímo, nebo zřízením pobočky:

a)

spravovat unijní alternativní investiční fondy usazené v jiném členském státě za předpokladu, že správce má povolení ke správě daného typu alternativního investičního fondu;

b)

poskytovat v jiném členském státě služby uvedené v čl. 6 odst. 4, pro které mu bylo uděleno povolení.

2.   Správce, který hodlá vykonávat činnosti a poskytovat služby uvedené v odstavci 1 poprvé, sdělí příslušným orgánům svého domovského členského státu tyto informace:

a)

členský stát, ve kterém hodlá spravovat alternativní investiční fond přímo nebo zřízením pobočky nebo poskytovat služby uvedené v čl. 6 odst. 4;

b)

plán obchodních činností, v němž jsou uvedeny zejména služby, které hodlá poskytovat, a určeny alternativní investiční fondy, které hodlá spravovat.“

Článek 93

Provedení ve vnitrostátním právu

1.   Členské státy do 3. červencem 2016 přijmou a zveřejní právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí. Neprodleně sdělí Komisi znění těchto předpisů.

Členské státy tyto předpisy použijí ode dne 3. ledna 2017, s výjimkou ustanovení provádějících ve vnitrostátním právu čl. 65 odst. 2, která se použijí ode dne 3. září 2018.

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy. Musí rovněž obsahovat prohlášení, že odkazy ve stávajících právních a správních předpisech na směrnice zrušené touto směrnicí se považují za odkazy na tuto směrnici. Způsob odkazu a znění prohlášení si stanoví členské státy.

2.   Členské státy použijí předpisy uvedené v článku 92 ode dne 3. červencem 2015.

3.   Členské státy sdělí Komisi a orgánu ESMA znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 94

Zrušení

Směrnice 2004/39/ES ve znění aktů uvedených v části A přílohy III této směrnice se zrušuje s účinkem ode dne 3. ledna 2017, aniž jsou dotčeny povinnosti členských států týkající se lhůt pro provedení směrnic uvedených v části B přílohy III této směrnice ve vnitrostátním právu.

Odkazy na směrnici 2004/39/ES nebo na směrnici 93/22/EHS se považují za odkazy na tuto směrnici nebo na nařízení (EU) č. 600/2014 v souladu se srovnávacími tabulkami obsaženými v příloze IV.

Odkazy na pojmy definované ve směrnici 2004/39/ES nebo ve směrnici 93/22/EHS nebo na jejich články se považují za odkazy na odpovídající pojmy definované v této směrnici nebo na odpovídající články této směrnice.

Článek 95

Přechodná ustanovení

1.   Do 3. červencem 2020:

a)

se povinnost clearingu stanovená v článku 4 nařízení (EU) č. 648/2012 a techniky zmírňování rizika stanovené v čl. 11 odst. 3 uvedeného nařízení nevztahují na energetické deriváty podle bodu 6 oddílu C, které uzavřely nefinanční smluvní strany, jež splňují podmínky čl. 10 odst. 1 nařízení (EU) č. 648/2012, nebo nefinanční strany, jež jsou poprvé povoleny jako investiční podniky k 3. ledna 2017 nebo později; a

b)

tyto energetické deriváty podle bodu 6 oddílu C nejsou pro účely clearingového prahu stanoveného v článku 10 nařízení (EU) č. 648/2012 považovány za OTC deriváty.

Na energetické deriváty podle bodu 6 oddílu C, které využívají přechodný režim stanovený v prvním pododstavci, se vztahují všechny ostatní požadavky stanovené v nařízení (EU) č. 648/2012.

2.   Výjimku uvedenou v odstavci 1 uděluje příslušný orgán. Příslušný orgán oznámí orgánu ESMA energetické deriváty podle bodu 6 oddílu C, jimž byla udělena výjimka v souladu s odstavcem 1, a orgán ESMA zveřejní na svých internetových stránkách seznam těchto derivátů.

Článek 96

Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 97

Určení

Tato směrnice je určena členským státům.

V Bruselu dne 15. května 2014.

Za Evropský parlament

předseda

M. SCHULZ

Za Radu

předseda

D. KOURKOULAS


(1)  Úř. věst. C 161, 7.6.2012, s. 3.

(2)  Úř. věst. C 191, 29.6.2012, s. 80.

(3)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 15. dubna 2014 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 13. května 2014.

(4)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES ze dne 21. dubna 2004 o trzích finančních nástrojů, o změně směrnice Rady 85/611/EHS a 93/6/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/12/ES a o zrušení směrnice Rady 93/22/EHS (Úř. věst. L 145, 30.4.2004, s. 1).

(5)  Viz část A přílohy III.

(6)  Směrnice Rady 93/22/EHS ze dne 10. května 1993 o investičních službách v oblasti cenných papírů (Úř. věst. L 141, 11.6.1993, s. 27).

(7)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (viz strana 84 v tomto čísle Úředního věstníku).

(8)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1227/2011 ze dne 25. října 2011 o integritě a transparentnosti velkoobchodního trhu s energií (Úř. věst. L 326, 8.12.2011, s. 1).

(9)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1).

(10)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 ze dne 4. července 2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů (Úř. věst. L 201, 27.7.2012, s. 1).

(11)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství a o změně směrnice Rady 96/61/ES (Úř. věst. L 275, 25.10.2003, s. 32).

(12)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014 ze dne 16. dubna 2014 o zneužívání trhu (nařízení o zneužívání trhu) a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES a směrnic Komise 2003/124/ES, 2003/125/ES a 2004/72/ES (viz strana 1 v tomto čísle Úředního věstníku).

(13)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 338).

(14)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES ze dne 25. listopadu 2009 o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II), (Úř. věst. L 335, 17.12.2009, s. 1).

(15)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/72/ES ze dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o zrušení směrnice 2003/54/ES (Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 55).

(16)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/73/ES ze dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem a o zrušení směrnice 2003/55/ES (Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 94).

(17)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 714/2009 ze dne 13. července 2009 o podmínkách přístupu do sítě pro přeshraniční obchod s elektřinou a o zrušení nařízení (ES) č. 1228/2003 (Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 15).

(18)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 715/2009 ze dne 13. července 2009 o podmínkách přístupu k plynárenským přepravním soustavám a o zrušení nařízení (ES) č. 1775/2005 (Úř. věst. 211, L 14.8.2009, s. 36).

(19)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/9/ES ze dne 3. března 1997 o systémech pro odškodnění investorů (Úř. věst. L 84, 26.3.1997, s. 22).

(20)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/44/ES ze dne 5. září 2007, kterou se mění směrnice Rady 92/49/EHS a směrnice 2002/83/ES, 2004/39/ES, 2005/68/ES a 2006/48/ES, pokud jde o procesní pravidla a hodnotící kritéria pro obezřetnostní posuzování nabývání a zvyšování účastí ve finančním sektoru (Úř. věst. L 247, 21.9.2007, s. 1).

(21)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/87/ES ze dne 16. prosince 2002 o doplňkovém dozoru nad úvěrovými institucemi, pojišťovnami a investičními podniky ve finančním konglomerátu a o změně směrnice Rady 73/239/EHS, 79/267/EHS, 92/49/EHS, 92/96/EHS, 93/6/EHS a 93/22/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/78/ES a 2000/12/ES (Úř. věst. L 35, 11.2.2003, p. 1).

(22)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES ze dne 26. října 2005 o předcházení zneužití finančního systému k praní peněz a financování terorismu (Úř. věst. L 309, 25.11.2005, s. 15).

(23)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/92/ES ze dne 9. prosince 2002 o zprostředkování pojištění (Úř. věst. L 9, 15.1.2003, s. 3).

(24)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/47/ES ze dne 6. června 2002 o dohodách o finančním zajištění (Úř. věst. L 168, 27.6.2002, s. 43).

(25)  Směrnice Komise 2006/73/ES ze dne 10. srpna 2006, kterou se provádí směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2004/39/ES, pokud jde o organizační požadavky a provozní podmínky investičních podniků a o vymezení pojmů pro účely zmíněné směrnice (Úř. věst. L 241, 2.9.2006, s. 26).

(26)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/57/EU ze dne 16. dubna 2014 o trestních sankcích za zneužívání trhu (směrnice o zneužívání trhu) (viz strana 179 v tomto čísle Úředního věstníku).

(27)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 236/2012 ze dne 14. března 2012 o prodeji na krátko a některých aspektech swapů úvěrového selhání (Úř. věst. L 86, 24.3.2012, s. 1).

(28)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/77/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 84).

(29)  Nařízení Komise (EU) č. 583/2010 ze dne 1. července 2010, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES, pokud jde o klíčové informace pro investory a podmínky, které je třeba splnit při poskytování klíčových informací pro investory nebo prospektu na jiném trvalém nosiči, než je papír, nebo prostřednictvím internetových stránek (Úř. věst. L 176, 10.7.2010, s. 1).

(30)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/79/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 48).

(31)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31).

(32)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES ze dne 12. července 2002 o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací (Úř. věst. L 201, 31.7.2002, s. 37).

(33)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány Společenství a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1).

(34)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/34/ES ze dne 28. května 2001 o přijetí cenných papírů ke kótování na burze cenných papírů a o informacích, které k nim mají být zveřejněny (Úř. věst. L 184, 6.7.2001, s. 1).

(35)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/71/ES ze dne 4. listopadu 2003 o prospektu, který má být zveřejněn při veřejné nabídce nebo přijetí cenných papírů k obchodování (Úř. věst. L 345, 31.12.2003, s. 64).

(36)  Doporučení Komise 98/257/ES ze dne 30. března 1998 o zásadách pro orgány příslušné pro mimosoudní urovnávání spotřebitelských sporů. (Úř. věst. L 115, 17.4.1998, s. 31).

(37)  Doporučení Komise 2001/310/ES ze dne 4. dubna 2001 o zásadách, jež se týkají mimosoudních orgánů při řešení spotřebitelských sporů na základě dohody (Úř. věst. L 109, 19.4.2001, s. 56).

(38)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 12).

(39)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU ze dne 8. června 2011 o správcích alternativních investičních fondů a o změně směrnic 2003/41/ES a 2009/65/ES a nařízení (ES) č. 1060/2009 a (EU) č. 1095/2010 (Úř. věst. L 174, 1.7.2011, s. 1).

(40)  Úř. věst. C 147, 25.5.2012, s. 1.

(41)  Úř. věst. C 369, 17.12.2011, s. 14.

(42)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/30/EU ze dne 25. října 2012 o koordinaci ochranných opatření, která jsou na ochranu zájmů společníků a třetích osob vyžadována v členských státech od společností ve smyslu čl. 54 druhého pododstavce Smlouvy o fungování Evropské unie při zakládání akciových společností a při udržování a změně jejich základního kapitálu, za účelem dosažení rovnocennosti těchto opatření (Úř. věst. L 315, 14.11.2012, s. 74).

(43)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) (Úř. věst. L 302, 17.11.2009, s. 32).

(44)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/109/ES ze dne 15. prosince 2004 o harmonizaci požadavků na průhlednost týkajících se informací o emitentech, jejichž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu, a o změně směrnice 2001/34/ES (Úř. věst. L 390, 31.12.2004, s. 38).

(45)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS (Úř. věst. L 182, 29.6.2013, s. 19).

(46)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/49/EU ze dne 16. dubna 2014 o systémech pojištění vkladů (viz strana 149 v tomto čísle Úředního věstníku).

(47)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 671).

(48)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/17/EU ze dne 4. února 2014 o smlouvách smlouvách o spotřebitelském úvěru na nemovitosti určené k bydlení a o změně směrnic 2008/48/ES a 2013/36/EU a nařízení (EU) č. 1093/2010 (Úř. věst. L 60, 28.2.2014, s. 34).

(49)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES ze dne 17. května 2006 o povinném auditu ročních a konsolidovaných účetních závěrek, o změně směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS a o zrušení směrnice Rady 84/253/EHS (Úř. věst. L 157, 9.6.2006, s. 87).

(50)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie a zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 (Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1).


PŘÍLOHA I

SEZNAMY SLUŽEB, ČINNOSTÍ A FINANČNÍCH NÁSTROJŮ

ODDÍL A

Investiční služby a činnosti

1)

Přijímání a předávání pokynů týkajících se jednoho nebo více finančních nástrojů

2)

Provádění pokynů na účet zákazníka

3)

Obchodování na vlastní účet

4)

Správa portfolií

5)

Investiční poradenství

6)

Upisování finančních nástrojů nebo umisťování finančních nástrojů na základě pevného závazku převzetí

7)

Umisťování finančních nástrojů bez pevného závazku převzetí

8)

Provozování mnohostranného obchodního systému

9)

Provozování organizovaného obchodního systému

ODDÍL B

Doplňkové služby

1)

Úschova a správa finančních nástrojů na účet zákazníka včetně svěřenské správy a souvisejících služeb, jako je správa hotovosti nebo zajištění, kromě vedení účtů cenných papírů na nejvyšší úrovni

2)

Poskytování úvěrů nebo půjček investorovi za účelem umožnění obchodu s jedním nebo více finančními nástroji v případech, kdy je společnost poskytující úvěr nebo půjčku do tohoto obchodu zapojena

3)

Poradenská činnost podnikům v oblasti struktury kapitálu, průmyslové strategie a souvisejících záležitostí a poradenství a služby týkající se fúzí a nákupu podniků

4)

Devizové služby, pokud jsou spojeny s poskytováním investičních služeb

5)

Investiční výzkum a finanční analýza nebo jiné formy obecných doporučení týkajících se obchodů s finančními nástroji

6)

Služby související s upisováním emisí

7)

Investiční služby a činnosti i doplňkové služby typu uvedeného v oddíle A nebo B přílohy 1 související s podkladovým aktivem derivátů uvedených v bodech 5, 6, 7 a 10 oddílu C, pokud jsou spojeny s poskytováním investičních nebo doplňkových služeb

ODDÍL C

Finanční nástroje

1)

Převoditelné cenné papíry

2)

Nástroje peněžního trhu

3)

Podílové jednotky subjektů kolektivního investování

4)

Opce, futures, swapy, dohody o budoucích úrokových sazbách a jakékoli jiné deriváty týkající se cenných papírů, měn, úrokových sazeb či výnosů nebo jiné derivátové nástroje, finanční indexy nebo finanční míry, které lze vypořádat fyzicky nebo v hotovosti

5)

Opce, futures, swapy, forwardy a jakékoli jiné deriváty týkající se komodit, které musí být vypořádány v hotovosti nebo mohou být vypořádány v hotovosti na žádost jedné ze stran z jiného důvodu než z důvodu neplnění nebo z jiného důvodu ukončení

6)

Opce, futures, swapy a jakékoli jiné deriváty týkající se komodit, které lze vypořádat fyzicky, za předpokladu, že jsou obchodovány na regulovaném trhu, v mnohostranném obchodním systému nebo v organizovaném obchodním systému, s výjimkou velkoobchodních energetických produktů obchodovaných v organizovaném obchodním systému, které musí být vypořádány fyzicky

7)

Opce, futures, swapy, forwardy a jakékoli jiné deriváty týkající se komodit, které lze vypořádat fyzicky, neuvedené jinak v bodě 6 tohoto oddílu a neurčené k obchodním účelům, které mají znaky jiných derivátových finančních nástrojů

8)

Derivátové nástroje k převodu úvěrového rizika

9)

Finanční rozdílové smlouvy

10)

Opce, futures, swapy, dohody o budoucích úrokových sazbách a jakékoli jiné deriváty týkající se klimatických proměnných, sazeb přepravného nebo měr inflace či jiných oficiálních ekonomických statistických údajů, které musí být vypořádány v hotovosti nebo mohou být vypořádány v hotovosti na žádost jedné ze stran z jiného důvodu než z důvodu neplnění nebo z jiného důvodu ukončení, i další deriváty týkající se majetku, práv, závazků, indexů a měr neuvedených jinde v tomto oddílu, které mají znaky jiných derivátových finančních nástrojů, mimo jiné s ohledem na to, zda jsou obchodovány na regulovaném trhu, v organizovaném obchodním systému nebo v mnohostranném obchodním systému

11)

Povolenky na emise složené z jednotek, které jsou uznány na základě souladu se směrnicí 2003/87/ES (systém pro obchodování s emisemi)

ODDÍL D

Služby hlášení údajů

1)

Provozování schváleného systému pro uveřejňování informací

2)

Provozování systému konsolidovaných obchodních informací

3)

Provozování schváleného mechanismu pro hlášení obchodů


PŘÍLOHA II

PROFESIONÁLNÍ ZÁKAZNÍCI PRO ÚČELY TÉTO SMĚRNICE

Profesionální zákazník je zákazník, který má zkušenosti, znalosti a odborné schopnosti k tomu, aby činil vlastní investiční rozhodnutí a řádně vyhodnocoval rizika, která podstupuje. Aby byl považován za profesionálního zákazníka, musí splňovat tato kritéria:

I.   KATEGORIE ZÁKAZNÍKŮ POVAŽOVANÝCH ZA PROFESIONÁLNÍ

Následující subjekty jsou považovány za profesionální zákazníky pro účely této směrnice v souvislosti se všemi investičními službami, činnostmi a finančními nástroji.

1)

Subjekty, které musí mít pro činnost na finančních trzích povolení nebo podléhají regulaci. Níže uvedený seznam je chápán jako seznam obsahující všechny povolené subjekty vykonávající charakteristické činnosti uvedených subjektů, ať již jsou členským státem povolené podle některé směrnice, nebo povolené či regulované členským státem bez odkazu na některou směrnici, nebo povolené či regulované třetí zemí:

a)

úvěrové instituce,

b)

investiční podniky,

c)

jiné povolené nebo regulované finanční instituce,

d)

pojišťovny,

e)

subjekty kolektivního investování a správcovské společnosti takových subjektů,

f)

penzijní fondy a správcovské společnosti takových fondů,

g)

obchodníci s komoditami a komoditními deriváty,

h)

místní orgány,

i)

jiní institucionální investoři.

2)

Velké podniky splňující dva z následujících požadavků na velikost podle jednotlivé společnosti:

—   bilanční suma: 20 000 000 EUR,

—   čistý obrat: 40 000 000 EUR,

—   vlastní kapitál: 2 000 000 EUR.

3)

Celostátní a regionální vlády, včetně veřejných orgánů pověřených správou veřejného dluhu na celostátní nebo regionální úrovni, centrální banky, mezinárodní a nadnárodní instituce jako Světová banka, MMF, ECB, EIB a jiné podobné mezinárodní instituce.

4)

Jiní institucionální investoři, jejichž hlavní činnost spočívá v investování do finančních nástrojů, včetně subjektů, které provádějí zajištění závazků cennými papíry nebo jiné finanční obchody.

Výše uvedené subjekty se považují za profesionální. Musí však mít možnost požádat o zacházení jako s neprofesionálním zákazníkem a investiční podniky mohou souhlasit s tím, že jim poskytnou vyšší stupeň ochrany. Pokud je výše uvedený subjekt zákazníkem investičního podniku, musí jej investiční podnik před poskytnutím jakýchkoli investičních služeb informovat o tom, že na základě informací, které má investiční podnik k dispozici, je zákazník považován za profesionálního zákazníka a bude k němu takto přistupováno, pokud se investiční podnik a zákazník nedohodnou jinak. Investiční podnik musí zákazníka rovněž informovat o tom, že zákazník může požádat o změnu podmínek dohody, aby získal vyšší stupeň ochrany.

Pokud se zákazník, který je považován za profesionálního zákazníka, domnívá, že není schopen řádně vyhodnotit nebo řídit příslušná rizika, je jeho povinností požádat o vyšší stupeň ochrany.

Tento vyšší stupeň ochrany bude poskytnut, pokud zákazník považovaný za profesionálního zákazníka uzavře s investičním podnikem písemnou dohodu o tom, že pro účely uplatňovaného režimu podnikání nebude považován za profesionálního zákazníka. Tato dohoda uvede, zda se toto ujednání vztahuje na jednu nebo více konkrétních služeb či obchodů nebo na jeden nebo více druhů produktů či obchodů.

II   ZÁKAZNÍCI, S NIMIŽ MŮŽE BÝT NA POŽÁDÁNÍ ZACHÁZENO JAKO S PROFESIONÁLNÍMI ZÁKAZNÍKY

II.1.   Identifikační kritéria

Zákazníci jiní než ti, kteří jsou uvedeni v oddíle I, včetně orgánů veřejného sektoru, místních veřejných orgánů, obcí a jednotlivých soukromých investorů, se mohou rovněž vzdát některých stupňů ochrany, které jim poskytují pravidla řízení obchodní činnosti.

Investiční podniky proto musí mít možnost přistupovat k jakýmkoli z těchto zákazníků jako k profesionálním za předpokladu, že jsou splněny příslušná níže uvedená kritéria a příslušné níže uvedené postupy. Tito zákazníci však nemají být považováni za zákazníky, kteří mají v souvislosti s trhem znalosti a zkušenosti srovnatelné se znalostmi a zkušenostmi zákazníků uvedených v oddíle I.

Jakékoli takové vzdání se ochrany zajištěné standardními pravidly jednání se považuje za platné pouze tehdy, pokud vhodné posouzení odborných schopností, zkušeností a znalostí zákazníka provedené investičním podnikem dává vzhledem k předpokládaným obchodům nebo službám přiměřenou jistotu toho, že zákazník je schopen činit investiční rozhodnutí a chápe související rizika.

Za příklad hodnocení odborných schopností a zkušeností by mohla být považována zkouška způsobilosti používaná pro řídící a vedoucí pracovníky subjektů s licencí podle směrnic z finanční oblasti. U malých subjektů je hodnocena osoba, která je oprávněna jménem subjektu provádět obchody.

Při uvedeném hodnocení musí být splněna nejméně dvě z následujících kritérií:

v minulých čtyřech čtvrtletích provedl zákazník na příslušném trhu obchody ve značném objemu a s průměrnou četností 10 obchodů za čtvrtletí;

velikost zákazníkova portfolia finančních nástrojů definovaného jako hotovostní vklady a finanční nástroje přesahuje 500 000 EUR;

zákazník pracuje nebo pracoval ve finančním sektoru po dobu nejméně jednoho roku v profesionální pozici, která vyžaduje znalost předpokládaných obchodů nebo služeb.

Členské státy mohou přijmout zvláštní kritéria pro posouzení odborných schopností a znalostí obcí a místních veřejných orgánů, které žádají o status profesionálního zákazníka. Tato kritéria mohou být alternativní nebo doplňková k těm, která jsou uvedena v pátém odstavci.

II.2.   Postup

Tito zákazníci se mohou vzdát výhody z podrobných pravidel jednání pouze při dodržení tohoto postupu:

musí učinit písemné prohlášení pro investiční podnik, že chtějí, aby se s nimi zacházelo jako s profesionálním zákazníkem, a to obecně, nebo pro určitou investiční službu nebo obchod nebo druh obchodu či produktu;

investiční podnik jim musí vydat jasné písemné upozornění o stupních ochrany a právech na odškodnění investora, která tak mohou ztratit;

musí v samostatném dokumentu odděleném od smlouvy písemně prohlásit, že jsou si vědomi důsledků ztráty těchto stupňů ochrany.

Než se investiční podniky rozhodnou žádost o vzdání se ochrany přijmout, musí být povinny provést veškeré přiměřené kroky k zajištění toho, že zákazník žádající o to, aby se s ním zacházelo jako s profesionálním zákazníkem, splňuje příslušné požadavky stanovené v oddíle II.1.

Pokud však již zákazníci byli zařazeni mezi zákazníky profesionální na základě kritérií a postupů podobných výše uvedeným kritériím a postupům, jejich vztahy s investičními podniky nesmějí být ovlivněny jakýmikoli novými pravidly přijatými podle této přílohy.

Podniky musí zavést vhodné písemné vnitřní strategie a postupy ke kategorizaci zákazníků. Profesionální zákazníci jsou povinni informovat investiční podnik o jakékoli změně, která by mohla ovlivnit jejich aktuální zařazení do určité kategorie. Pokud se však investiční podnik dozví, že zákazník již nesplňuje původní podmínky, na základě kterých s ním mohlo být zacházeno jako s profesionálním zákazníkem, musí investiční podnik přijmout vhodné opatření.


PŘÍLOHA III

ČÁST A

Zrušená směrnice a její následné změny

(uvedené v článku 94)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES (Úř. věst. L 145, 30.4.2004, s. 1).

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/31/ES (Úř. věst. L 114, 27.4.2006, s. 60).

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/44/ES (Úř. věst. L 247, 21.9.2007, s. 1).

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/10/ES (Úř. věst. L 76, 19.3.2008, s. 33).

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/78/EU (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 120).

ČÁST B

Lhůty pro provedení ve vnitrostátním právu

(uvedené v článku 94)

Směrnice 2004/39/ES

Lhůta pro provedení

31. ledna 2007

Prováděcí období

1. listopadu 2007

Směrnice 2006/31/ES

Lhůta pro provedení

31. ledna 2007

Prováděcí období

1. listopadu 2007

Směrnice 2007/44/ES

Lhůta pro provedení

21. března 2009

Směrnice 2010/78/ES

Lhůta pro provedení

31. prosince 2011


PŘÍLOHA IV

Srovnávací tabulka podle článku 94

Směrnice 2004/39/ES

Směrnice 2014/65/EU

Nařízení (EU) č. 600/2014

Čl. 1 odst. 1

Čl. 1 odst. 1

 

Čl. 1 odst. 2

Čl. 1 odst. 3

 

Čl. 2 odst. 1 písm. a

Čl. 2 odst. 1 písm. a)

 

Čl. 2 odst. 1 písm. b)

Čl. 2 odst. 1 písm. b)

 

Čl. 2 odst. 1 písm. c)

Čl. 2 odst. 1 písm. c)

 

Čl. 2 odst. 1 písm. d)

Čl. 2 odst. 1 písm. d)

 

Čl. 2 odst. 1 písm. e)

Čl. 2 odst. 1 písm. f)

 

Čl. 2 odst. 1 písm. f)

Čl. 2 odst. 1 písm. g)

 

Čl. 2 odst. 1 písm. g)

Čl. 2 odst. 1 písm. h)

 

Čl. 2 odst. 1 písm. h)

Čl. 2 odst. 1 písm. i)

 

Čl. 2 odst. 1 písm. i

Čl. 2 odst. 1 písm. j)

 

Čl. 2 odst. 1 písm. j

Čl. 2 odst. 1 písm. k)

 

Čl. 2 odst. 1 písm. k

Čl. 2 odst. 1 písm. i)

 

Čl. 2 odst. 1 písm. l

 

Čl. 2 odst. 1 písm. m

Čl. 2 odst. 1 písm. l)

 

Čl. 2 odst. 1 písm. n

Čl. 2 odst. 1 písm. m)

 

Čl. 2 odst. 2

Čl. 2 odst. 2

 

Čl. 2 odst. 3

Čl. 2 odst. 4

 

Čl. 3 odst. 1

Čl. 3 odst. 1

 

Čl. 3 odst. 2

Čl. 3 odst. 3

 

Čl. 4 odst. 1 bod 1

Čl. 4 odst. 1 bod 1

 

Čl. 4 odst. 1 bod 2

Čl. 4 odst. 1 bod 2

 

Čl. 4 odst. 1 bod 3

Čl. 4 odst. 1 bod 3

 

Čl. 4 odst. 1 bod 4

Čl. 4 odst. 1 bod 4

 

Čl. 4 odst. 1 bod 5

Čl. 4 odst. 1 bod 5

 

Čl. 4 odst. 1 bod 6

Čl. 4 odst. 1 bod 6

 

Čl. 4 odst. 1 bod 7

Čl. 4 odst. 1 bod 20

 

Čl. 4 odst. 1 bod 8

Čl. 4 odst. 1 bod 7

 

Čl. 4 odst. 1 bod 9

Čl. 4 odst. 1 bod 8

 

Čl. 4 odst. 1 bod 10

Čl. 4 odst. 1 bod 9

 

Čl. 4 odst. 1 bod 11

Čl. 4 odst. 1 bod 10

 

Čl. 4 odst. 1 bod 12

Čl. 4 odst. 1 bod 11

 

Čl. 4 odst. 1 bod 13

Čl. 4 odst. 1 bod 18

 

Čl. 4 odst. 1 bod 14

Čl. 4 odst. 1 bod 21

 

Čl. 4 odst. 1 bod 15

Čl. 4 odst. 1 bod 22

 

Čl. 4 odst. 1 bod 16

Čl. 4 odst. 1 bod 14

 

Čl. 4 odst. 1 bod 17

Čl. 4 odst. 1 bod 15

 

Čl. 4 odst. 1 bod 18

Čl. 4 odst. 1 bod 44

 

Čl. 4 odst. 1 bod 19

Čl. 4 odst. 1 bod 17

 

Čl. 4 odst. 1 bod 20

Čl. 4 odst. 1 bod 55

 

Čl. 4 odst. 1 bod 21

Čl. 4 odst. 1 bod 56

 

Čl. 4 odst. 1 bod 22

Čl. 4 odst. 1 bod 26

 

Čl. 4 odst. 1 bod 23

Čl. 4 odst. 1 bod 27

 

Čl. 4 odst. 1 bod 24

Čl. 4 odst. 1 bod 28

 

Čl. 4 odst. 1 bod 25

Čl. 4 odst. 1 bod 29

 

Čl. 4 odst. 1 bod 26

Čl. 4 odst. 1 bod 30

 

Čl. 4 odst. 1 bod 27

Čl. 4 odst. 1 bod 31

 

Čl. 4 odst. 1 bod 28

Čl. 4 odst. 1 bod 32

 

Čl. 4 odst. 1 bod 29

Čl. 4 odst. 1 bod 33

 

Čl. 4 odst. 1 bod 30

Čl. 4 odst. 1 bod 35 písm. b)

 

Čl. 4 odst. 1 bod 31

Čl. 4 odst. 1 bod 35

 

Čl. 4 odst. 2

Čl. 4 odst. 2

 

Čl. 5 odst. 1

Čl. 5 odst. 1

 

Čl. 5 odst. 2

Čl. 5 odst. 2

 

Čl. 5 odst. 3

Čl. 5 odst. 3

 

Čl. 5 odst. 4

Čl. 5 odst. 4

 

Čl. 5 odst. 5

 

Čl. 6 odst. 1

Čl. 6 odst. 1

 

Čl. 6 odst. 2

Čl. 6 odst. 2

 

Čl. 6 odst. 3

Čl. 6 odst. 3

 

Čl. 7 odst. 1

Čl. 7 odst. 1

 

Čl. 7 odst. 2

Čl. 7 odst. 2

 

Čl. 7 odst. 3

Čl. 7 odst. 3

 

Čl. 7 odst. 4

Čl. 7 odst. 4 a 5

 

Čl. 8 písm. a)

Čl. 8 písm. a)

 

Čl. 8 písm. b)

Čl. 8 písm. b)

 

Čl. 8 písm. c)

Čl. 8 písm. c)

 

Čl. 8 písm. d)

Čl. 8 písm. d)

 

Čl. 8 písm. e)

Čl. 8 písm. e)

 

Čl. 9 odst. 1

Čl. 9 odst. 1 a 3

 

Čl. 9 odst. 2

Čl. 9 odst. 5

 

Čl. 9 odst. 3

Čl. 9 odst. 4

 

Čl. 9 odst. 4

Čl. 9 odst. 6

 

Čl. 10 odst. 1

Čl. 10 odst. 1

 

Čl. 10 odst. 2

Čl. 10 odst. 2

 

Čl. 10 odst. 3

Čl. 11 odst. 1

 

Čl. 10 odst. 4

Čl. 11 odst. 2

 

Čl. 10 odst. 5

Čl. 11 odst. 3

 

Čl. 10 odst. 6

Čl. 10 odst. 3, čl. 11 odst. 4

 

Čl. 10a odst. 1

Čl. 12 odst. 1

 

Čl. 10a odst. 2

Čl. 12 odst. 2

 

Čl. 10a odst. 3

Čl. 12 odst. 3

 

Čl. 10a odst. 4

Čl. 12 odst. 4

 

Čl. 10a odst. 5

Čl. 12 odst. 5

 

Čl. 10a odst. 6

Čl. 12 odst. 6

 

Čl. 10a odst. 7

Čl. 12 odst. 7

 

Čl. 10a odst. 8

Čl. 12 odst. 8 a 9

 

Čl. 10b odst. 1

Čl. 13 odst. 1

 

Čl. 10b odst. 2

Čl. 13 odst. 2

 

Čl. 10b odst. 3

Čl. 13 odst. 3

 

Čl. 10b odst. 4

Čl. 13 odst. 4

 

Čl. 10b odst. 5

Čl. 13 odst. 5

 

Článek 11

Článek 14

 

Článek 12

Článek 15

 

Čl. 13 odst. 1

Čl. 16 odst. 1

 

Čl. 13 odst. 2

Čl. 16 odst. 2

 

Čl. 13 odst. 3

Čl. 16 odst. 3

 

Čl. 13 odst. 4

Čl. 16 odst. 4

 

Čl. 13 odst. 5

Čl. 16 odst. 5

 

Čl. 13 odst. 6

Čl. 16 odst. 6

 

Čl. 13 odst. 7

Čl. 16 odst. 8

 

Čl. 13 odst. 8

Čl. 16 odst. 9

 

Čl. 13 odst. 9

Čl. 16 odst. 11

 

Čl. 13 odst. 10

Čl. 16 odst. 12

 

Čl. 14 odst. 1

Čl. 18 odst. 1, čl. 19 odst. 1

 

Čl. 14 odst. 2

Čl. 18 odst. 2

 

Čl. 14 odst. 3

Čl. 19 odst. 4

 

Čl. 14 odst. 4

Čl. 18 odst. 3, čl. 19 odst. 2

 

Čl. 14 odst. 5

Čl. 18 odst. 6, čl. 19 odst. 3

 

Čl. 14 odst. 6

Čl. 18 odst. 8

 

Čl. 14 odst. 7

Čl. 18 odst. 9

 

Článek 15

 

Čl. 16 odst. 1

Čl. 21 odst. 1

 

Čl. 16 odst. 2

Čl. 21 odst. 2

 

Čl. 16 odst. 3

 

Čl. 17 odst. 1

Článek 22

 

Čl. 17 odst. 2

 

Čl. 18 odst. 1

Čl. 23 odst. 1

 

Čl. 18 odst. 2

Čl. 23 odst. 2

 

Čl. 18 odst. 3

Čl. 23 odst. 4

 

Čl. 19 odst. 1

Čl. 24 odst. 1

 

Čl. 19 odst. 2

Čl. 24 odst. 3

 

Čl. 19 odst. 3

Čl. 24 odst. 4

 

Čl. 19 odst. 4

Čl. 25 odst. 2

 

Čl. 19 odst. 5

Čl. 25 odst. 3

 

Čl. 19 odst. 6

Čl. 25 odst. 4

 

Čl. 19 odst. 7

Čl. 25 odst. 5

 

Čl. 19 odst. 8

Čl. 25 odst. 6

 

Čl. 19 odst. 9

Čl. 24 odst. 6, čl. 25 odst. 7

 

Čl. 19 odst. 10

Čl. 24 odst. 13 a 14, čl. 25 odst. 8

 

Článek 20

Článek 26

 

Čl. 21 odst. 1

Čl. 27 odst. 1

 

Čl. 21 odst. 2

Čl. 27 odst. 4

 

Čl. 21 odst. 3

Čl. 27 odst. 5

 

Čl. 21 odst. 4

Čl. 27 odst. 7

 

Čl. 21 odst. 5

Čl. 27 odst. 8

 

Čl. 21 odst. 6

Čl. 27 odst. 9

 

Čl. 22 odst. 1

Čl. 28 odst. 1

 

Čl. 22 odst. 2

Čl. 28 odst. 2

 

Čl. 22 odst. 3

Čl. 28 odst. 3

 

Čl. 23 odst. 1

Čl. 29 odst. 1

 

Čl. 23 odst. 2

Čl. 29 odst. 2

 

Čl. 23 odst. 3

Čl. 29 odst. 3

 

Čl. 23 odst. 4

Čl. 29 odst. 4

 

Čl. 23 odst. 5

Čl. 29 odst. 5

 

Čl. 23 odst. 6

Čl. 29 odst. 6

 

Čl. 24 odst. 1

Čl. 30 odst. 1

 

Čl. 24 odst. 2

Čl. 30 odst. 2

 

Čl. 24 odst. 3

Čl. 30 odst. 3

 

Čl. 24 odst. 4

Čl. 30 odst. 4

 

Čl. 24 odst. 5

Čl. 30 odst. 5

 

Čl. 25 odst. 1

 

Článek 24

Čl. 25 odst. 2

 

Čl. 25 odst. 1

Čl. 25 odst. 3

 

Čl. 26 odst. 1 a 2

Čl. 25 odst. 4

 

Čl. 26 odst. 3

Čl. 25 odst. 5

 

Čl. 26 odst. 7

Čl. 25 odst. 6

 

Čl. 26 odst. 8

Čl. 25 odst. 7

 

Čl. 26 odst. 9

Čl. 26 odst. 1

Čl. 31 odst. 1

 

Čl. 26 odst. 2

Čl. 31 odst. 2 a 3

 

Čl. 27 odst. 1

 

Čl. 14 odst. 1 až 5

Čl. 27 odst. 2

 

Čl. 14 odst. 6

Čl. 27 odst. 3

 

Čl. 15 odst. 1 až 4

Čl. 27 odst. 4

 

Článek 16

Čl. 27 odst. 5

 

Čl. 17 odst. 1

Čl. 27 odst. 6

 

Čl. 17 odst. 2

Čl. 27 odst. 7

 

Čl. 17 odst. 3

Čl. 28 odst. 1

 

Čl. 20 odst. 1

Čl. 28 odst. 2

 

Čl. 20 odst. 2

Čl. 28 odst. 3

 

Čl. 20 odst. 3

Čl. 29 odst. 1

 

Čl. 3 odst. 1, 2 a 3

Čl. 29 odst. 2

 

Čl. 4 odst. 1, 2 a 3

Čl. 29 odst. 3

 

Čl. 4 odst. 6

Čl. 30 odst. 1

 

Čl. 6 odst. 1 a 2

Čl. 30 odst. 2

 

Čl. 7 odst. 1

Čl. 30 odst. 3

 

Čl. 7 odst. 2

Čl. 31 odst. 1

Čl. 34 odst. 1

 

Čl. 31 odst. 2

Čl. 34 odst. 2

 

Čl. 31 odst. 3

Čl. 34 odst. 3

 

Čl. 31 odst. 4

Čl. 34 odst. 4

 

Čl. 31 odst. 5

Čl. 34 odst. 6

 

Čl. 31 odst. 6

Čl. 34 odst. 7

 

Čl. 31 odst. 7

Čl. 34 odst. 8 a 9

 

Čl. 32 odst. 1

Čl. 35 odst. 1

 

Čl. 32 odst. 2

Čl. 35 odst. 2

 

Čl. 32 odst. 3

Čl. 35 odst. 3

 

Čl. 32 odst. 4

Čl. 35 odst. 4

 

Čl. 32 odst. 5

Čl. 35 odst. 5

 

Čl. 32 odst. 6

Čl. 35 odst. 6

 

Čl. 32 odst. 7

Čl. 35 odst. 8

 

Čl. 32 odst. 8

Čl. 35 odst. 9

 

Čl. 32 odst. 9

Čl. 35 odst. 10

 

Čl. 32 odst. 10

Čl. 35 odst. 11 a 12

 

Čl. 33 odst. 1

Čl. 36 odst. 1

 

Čl. 33 odst. 2

Čl. 36 odst. 2

 

Čl. 34 odst. 1

Čl. 37 odst. 1

 

Čl. 34 odst. 2

Čl. 37 odst. 2

 

Čl. 34 odst. 3

 

Čl. 35 odst. 1

Čl. 38 odst. 1

 

Čl. 35 odst. 2

Čl. 38 odst. 2

 

Čl. 36 odst. 1

Čl. 44 odst. 1

 

Čl. 36 odst. 2

Čl. 44 odst. 2

 

Čl. 36 odst. 3

Čl. 44 odst. 3

 

Čl. 36 odst. 4

Čl. 44 odst. 4

 

Čl. 36 odst. 5

Čl. 44 odst. 5

 

Čl. 36 odst. 6

Čl. 44 odst. 6

 

Čl. 37 odst. 1

Čl. 45 odst. 1 a 8

 

Čl. 37 odst. 2

Čl. 45 odst. 7 druhý pododstavec

 

Čl. 38 odst. 1

Čl. 46 odst. 1

 

Čl. 38 odst. 2

Čl. 46 odst. 2

 

Čl. 38 odst. 3

Čl. 46 odst. 3

 

Článek 39

Čl. 47 odst. 1

 

Čl. 40 odst. 1

Čl. 51 odst. 1

 

Čl. 40 odst. 2

Čl. 51 odst. 2

 

Čl. 40 odst. 3

Čl. 51 odst. 3

 

Čl. 40 odst. 4

Čl. 51 odst. 4

 

Čl. 40 odst. 5

Čl. 51 odst. 5

 

Čl. 40 odst. 6

Čl. 51 odst. 6

 

Čl. 41 odst. 1

Čl. 52 odst. 1

 

Čl. 41 odst. 2

Čl. 52 odst. 2

 

Čl. 42 odst. 1

Čl. 53 odst. 1

 

Čl. 42 odst. 2

Čl. 53 odst. 2

 

Čl. 42 odst. 3

Čl. 53 odst. 3

 

Čl. 42 odst. 4

Čl. 53 odst. 4

 

Čl. 42 odst. 5

Čl. 53 odst. 5

 

Čl. 42 odst. 6

Čl. 53 odst. 6

 

Čl. 42 odst. 7

Čl. 53 odst. 7

 

Čl. 43 odst. 1

Čl. 54 odst. 1

 

Čl. 43 odst. 2

Čl. 54 odst. 2 a 3

 

Čl. 44 odst. 1

 

Čl. 3 odst. 1, 2 a 3

Čl. 44 odst. 2

 

Čl. 4 odst. 1, 2 a 3

Čl. 44 odst. 3

 

Čl. 4 odst. 6

Čl. 45 odst. 1

 

Čl. 6 odst. 1 a 2

Čl. 45 odst. 2

 

Čl. 7 odst. 1

Čl. 45 odst. 3

 

Čl. 7 odst. 2

Čl. 46 odst. 1

Čl. 55 odst. 1

 

Čl. 46 odst. 2

Čl. 55 odst. 2

 

Článek 47

Článek 56

 

Čl. 48 odst. 1

Čl. 67 odst. 1

 

Čl. 48 odst. 2

Čl. 67 odst. 2

 

Čl. 48 odst. 3

Čl. 67 odst. 3

 

Článek 49

Článek 68

 

Čl. 50 odst. 1

Čl. 69 odst. 1, čl. 72 odst. 1

 

Čl. 50 odst. 2

Čl. 69 odst. 2

 

Čl. 51 odst. 1

Čl. 70 odst. 1 a 2

 

Čl. 51 odst. 2

Čl. 70 odst. 5

 

Čl. 51 odst. 3

Čl. 71 odst. 1

 

Čl. 51 odst. 4

Čl. 71 odst. 4

 

Čl. 51 odst. 5

Čl. 71 odst. 5

 

Čl. 51 odst. 6

Čl. 71 odst. 6

 

Čl. 52 odst. 1

Čl. 74 odst. 1

 

Čl. 52 odst. 2

Čl. 74 odst. 2

 

Čl. 53 odst. 1

Čl. 75 odst. 1

 

Čl. 53 odst. 2

Čl. 75 odst. 2

 

Čl. 53 odst. 3

Čl. 75 odst. 3

 

Čl. 54 odst. 1

Čl. 76 odst. 1

 

Čl. 54 odst. 2

Čl. 76 odst. 2

 

Čl. 54 odst. 3

Čl. 76 odst. 3

 

Čl. 54 odst. 4

Čl. 76 odst. 4

 

Čl. 54 odst. 5

Čl. 76 odst. 5

 

Čl. 55 odst. 1

Čl. 77 odst. 1

 

Čl. 55 odst. 2

Čl. 77 odst. 2

 

Čl. 56 odst. 1

Čl. 79 odst. 1

 

Čl. 56 odst. 2

Čl. 79 odst. 2

 

Čl. 56 odst. 3

Čl. 79 odst. 3

 

Čl. 56 odst. 4

Čl. 79 odst. 4

 

Čl. 56 odst. 5

Čl. 79 odst. 8

 

Čl. 56 odst. 6

Čl. 79 odst. 9

 

Čl. 57 odst. 1

Čl. 80 odst. 1

 

Čl. 57 odst. 2

Čl. 80 odst. 2

 

Čl. 57 odst. 3

Čl. 80 odst. 3 a 4

 

Čl. 58 odst. 1

Čl. 81 odst. 1

 

Čl. 58 odst. 2

Čl. 81 odst. 2

 

Čl. 58 odst. 3

Čl. 81 odst. 3

 

Čl. 58 odst. 4

Čl. 81 odst. 4

 

Čl. 58 odst. 5

Čl. 81 odst. 5

 

Článek 58a

Článek 82

 

Článek 59

Článek 83

 

Čl. 60 odst. 1

Čl. 84 odst. 1

 

Čl. 60 odst. 2

Čl. 84 odst. 2

 

Čl. 60 odst. 3

Čl. 84 odst. 3

 

Čl. 60 odst. 4

Čl. 84 odst. 4

 

Čl. 61 odst. 1

Čl. 85 odst. 1

 

Čl. 61 odst. 2

Čl. 85 odst. 2

 

Čl. 62 odst. 1

Čl. 86 odst. 1

 

Čl. 62 odst. 2

Čl. 86 odst. 2

 

Čl. 62 odst. 3

Čl. 86 odst. 3

 

Čl. 62 odst. 4

Čl. 86 odst. 4

 

Čl. 62a odst. 1

Čl. 87 odst. 1

 

Čl. 62a odst. 2

Čl. 87 odst. 2

 

Čl. 63 odst. 1

Čl. 88 odst. 1

 

Čl. 63 odst. 2

Čl. 88 odst. 2

 

Článek 64

Článek 64a

Článek 65

Článek 66

Článek 67

Článek 68

Článek 69

Článek 70

Článek 71

Článek 72

Článek 73

Příloha I

Příloha I

 

Příloha II

Příloha II

 


Top