Help Print this page 

Document 32014L0023

Title and reference
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/23/EU ze dne 26. února 2014 o udělování koncesí Text s významem pro EHP
  • In force
OJ L 94, 28.3.2014, p. 1–64 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2014/23/oj
Languages, formats and link to OJ
BG ES CS DA DE ET EL EN FR GA HR IT LV LT HU MT NL PL PT RO SK SL FI SV
HTML html BG html ES html CS html DA html DE html ET html EL html EN html FR html HR html IT html LV html LT html HU html MT html NL html PL html PT html RO html SK html SL html FI html SV
PDF pdf BG pdf ES pdf CS pdf DA pdf DE pdf ET pdf EL pdf EN pdf FR pdf HR pdf IT pdf LV pdf LT pdf HU pdf MT pdf NL pdf PL pdf PT pdf RO pdf SK pdf SL pdf FI pdf SV
Official Journal Display Official Journal Display Official Journal Display Official Journal Display Official Journal Display Official Journal Display Official Journal Display Official Journal Display Official Journal Display Official Journal Display Official Journal Display Official Journal Display Official Journal Display Official Journal Display Official Journal Display Official Journal Display Official Journal Display Official Journal Display Official Journal Display Official Journal Display Official Journal Display Official Journal Display Official Journal Display Official Journal
 To see if this document has been published in an e-OJ with legal value, click on the icon above (For OJs published before 1st July 2013, only the paper version has legal value).
Multilingual display
Text

28.3.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 94/1


SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2014/23/EU

ze dne 26. února 2014

o udělování koncesí

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 53 odst. 1, článek 62 a článek 114 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů (2),

v souladu s řádným legislativním postupem (3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Neexistence jednoznačných pravidel na úrovni Unie, která upravují udělování koncesí, vyvolává právní nejistotu, vytváří překážky pro volný pohyb služeb a narušuje fungování vnitřního trhu. Hospodářské subjekty, zejména malé a střední podniky, jsou proto připraveny o svá práva na vnitřním trhu a přicházejí o důležité obchodní příležitosti a orgány veřejné správy nemusí nalézt nejlepší možnost použití veřejných finančních prostředků, aby občané Unie mohli využívat kvalitní služby za nejlepší ceny. Náležitý vyvážený a pružný právní rámec pro udělování koncesí by pro všechny hospodářské subjekty v Unii zajistil účinný a nediskriminační přístup na trh a právní jistotu podporující veřejné investice do infrastruktur a strategických služeb pro občany. Tento právní rámec by přinesl i větší právní jistotu pro hospodářské subjekty a mohl by představovat základ a nástroj umožňující další otevření mezinárodních trhů s veřejnými zakázkami a posílení mezinárodního obchodu. Zvláštní význam by měl být přikládán tomu, aby se zlepšily možnosti malých a středních podniků, pokud jde o přístup na trhy s koncesemi v celé Unii.

(2)

Pravidla legislativního rámce pro udělování koncesí by měla být jasná a jednoduchá. Měla by náležitě odrážet zvláštní charakter koncesí ve srovnání s veřejnými zakázkami a neměla by vytvářet nadměrnou byrokracii.

(3)

Veřejné zakázky hrají klíčovou roli ve strategii Evropa 2020 obsaženou ve sdělení ze dne 3. března 2010 Komise nazvaném „Evropa 2020, strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (dále jen „strategie Evropa 2020“) jako jeden z tržně založených nástrojů, jenž se dá využít k dosažení inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění a zároveň k zajištění nejefektivnějšího využití veřejných prostředků. V této souvislosti jsou koncese důležitými nástroji v dlouhodobém strukturálním rozvoji infrastruktury a strategických služeb, přispívají k posilování hospodářské soutěže na vnitřním trhu, umožňují využít odborných znalostí soukromého sektoru a napomáhají efektivnosti a inovacím.

(4)

Udělování veřejných koncesí na stavební práce v současnosti podléhá základním pravidlům stanoveným ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES (4), zatímco na udělování koncesí na služby s přeshraničním významem se vztahují zásady Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“), zejména zásada volného pohybu zboží, svobody usazování a volného pohybu služeb, jakož i zásady z nich vyplývající, jako je rovné zacházení, zákaz diskriminace, vzájemné uznávání, proporcionalita a transparentnost. Existuje riziko právní nejistoty spojené s odlišným výkladem zásad Smlouvy vnitrostátními zákonodárci a velkými rozdíly mezi právními předpisy jednotlivých členských států. Toto riziko potvrzuje rozsáhlá judikatura Soudního dvora Evropské unie, která se však pouze částečně zabývá určitými aspekty udělování koncesí.

V zájmu odstranění přetrvávajícího narušení vnitřního trhu je na úrovni celé Unie nezbytné jednotné uplatňování zásad Smlouvy o fungování EU ve všech členských státech a eliminace rozdílů v jejich chápání. Napomohlo by to též efektivitě veřejných výdajů, usnadnilo rovný přístup a spravedlivou účast malých a středních podniků na udělování koncesí na místní úrovni i na úrovni Unie a podpořilo dosažení udržitelných cílů veřejné politiky.

(5)

Tato směrnice uznává a potvrzuje právo členských států a orgánů veřejné správy rozhodovat o způsobu správy, který pro provedení stavebních prací a poskytnutí služeb považují za nejvhodnější. Touto směrnicí by zejména neměla být nijak dotčena svoboda členských států a orgánů veřejné správy přímo provádět stavební práce nebo přímo poskytovat služby pro veřejnost či pověřit jejich zajištěním třetí osoby. Při sledování cílů veřejné politiky by členské státy nebo orgány veřejné správy měly mít možnost libovolně stanovit a upřesnit charakteristiky služeb, jež mají být poskytovány, včetně případných podmínek týkajících se kvality nebo ceny služeb, v souladu s právními předpisy Unie.

(6)

Je třeba připomenout, že členské státy mají možnost svobodně rozhodnout, v souladu se zásadami Smlouvy o fungování EU, které se týkají rovného zacházení, zákazu diskriminace, transparentnosti a volného pohybu osob, o způsobu organizace poskytování služeb buď jako služeb obecného hospodářského zájmu, nebo jako nehospodářských služeb obecného zájmu či jako kombinace obojího. Dále je třeba připomenout, že touto směrnicí není dotčena svoboda celostátních, regionálních a místních orgánů vymezit v souladu s právem Unie, v rámci plnění svých cílů veřejné politiky, služby obecného hospodářského zájmu, jejich oblast působnosti a charakteristiky služby, jež má být poskytnuta, včetně jakýchkoli podmínek týkajících se kvality dané služby. Rovněž by touto směrnicí neměla být dotčena jejich pravomoc poskytovat, zadávat a financovat služby obecného hospodářského zájmu v souladu s článkem 14 Smlouvy o fungování EU a protokolem č. 26 připojeným ke Smlouvě o fungování EU a Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“). Tato směrnice se navíc nezabývá financováním služeb obecného hospodářského zájmu ani režimy podpor poskytovaných členskými státy, zejména v sociální oblasti, v souladu s pravidly Unie týkajícími se hospodářské soutěže. Je vhodné ujasnit, že na nehospodářské služby obecného zájmu by se tato směrnice vztahovat neměla.

(7)

Je rovněž vhodné připomenout, že touto směrnicí by neměly být dotčeny právní předpisy členských států v oblasti sociálního zabezpečení. Z této směrnice by rovněž neměl vyplývat požadavek na liberalizaci služeb obecného hospodářského zájmu vyhrazených veřejným či soukromým subjektům, ani na privatizaci veřejných subjektů poskytujících služby.

(8)

V případě koncesí, které dosahují určité hodnoty nebo ji překračují, je vhodné zajistit při jejich udělování minimální koordinaci vnitrostátních postupů na základě zásad Smlouvy o fungování EU, aby bylo zaručeno otevření koncesí hospodářské soutěži a přiměřená právní jistota. Tato ustanovení o koordinaci by neměla přesahovat rámec toho, co je nezbytné k dosažení výše uvedených cílů a k zajištění určité míry flexibility. Členské státy by však měly mít možnost tato ustanovení doplnit a dále rozvíjet, považují-li to za vhodné, zejména k lepšímu zajištění dodržování výše uvedených zásad.

(9)

Je třeba vyjasnit, že skupiny hospodářských subjektů včetně takových, u nichž se jedná o dočasné sdružení, se mohou koncesních řízení účastnit, aniž by musely mít konkrétní právní formu. Pokud je to nezbytné, například je-li vyžadována společná a nerozdílná odpovědnost, mělo by být možné požadovat konkrétní formu v okamžiku udělení koncese. Rovněž je třeba vyjasnit, že by veřejní zadavatelé nebo zadavatelé měli mít možnost výslovně stanovit, jakým způsobem mají skupiny hospodářských subjektů splnit požadavky týkající se ekonomické a finanční situace nebo kritéria týkající se technické a odborné způsobilosti, jež jsou vyžadovány od hospodářských subjektů, které se koncesního řízení účastní samostatně. K plnění koncese skupinami hospodářských subjektů může být nezbytné stanovit podmínky, jež se nevztahují na jednotlivé účastníky. K těmto podmínkám, které by měly být opodstatněny objektivními důvody a být přiměřené, by například mohl patřit požadavek na jmenování společného zastoupení nebo vedoucího partnera pro účely koncesního řízení nebo na informace o jejich složení.

(10)

Určitá ustanovení o koordinaci by měla být zavedena rovněž pro udělování koncesí na stavební práce a služby v odvětví energetiky, dopravy a poštovních služeb, a to vzhledem ke skutečnosti, že vnitrostátní orgány mohou ovlivňovat chování subjektů působících v těchto odvětvích, a s přihlédnutím k uzavřenosti trhů, na nichž tyto subjekty působí, v důsledku existence zvláštních či výhradních práv udělených členskými státy v souvislosti s dodávkami, poskytováním nebo provozováním sítí určených k poskytování dotčených služeb.

(11)

Koncese jsou úplatné smlouvy, jejichž prostřednictvím jeden nebo více veřejných zadavatelů nebo zadavatelů svěřuje jednomu nebo více hospodářským subjektům provedení stavebních prací nebo poskytování a řízení služeb. Předmětem těchto smluv je zajištění stavebních prací nebo služeb prostřednictvím koncese, kdy protiplnění za tuto koncesi spočívá v právu braní užitků vyplývajících z využívání provedených stavebních prací nebo z poskytování služeb nebo v tomto právu společně s platbou. Tyto smlouvy mohou, ale nutně nemusí zahrnovat převod vlastnictví na veřejné zadavatele či zadavatele, avšak veřejní zadavatelé či zadavatelé vždy z daných stavebních prací nebo služeb získávají prospěch.

(12)

Pro účely této směrnice je třeba vyjasnit, že pouhé financování určité činnosti, zejména prostřednictvím grantů, které je často spojeno s povinností vrátit obdržené částky, pokud nebyly využity na zamýšlené účely, do působnosti této směrnice nespadá.

(13)

Za koncese by se dále neměla považovat ujednání, kdy příslušný úkol smějí plnit všechny subjekty splňující určité podmínky, bez jakékoli selektivity, jako je volba zákazníka či systémy poukázek na služby, a to ani v případě, že vychází z právních dohod mezi orgánem veřejné správy a hospodářskými subjekty. Tyto systémy obvykle vychází z rozhodnutí orgánu veřejné správy vymezujícího transparentní a nediskriminační podmínky pro trvalý přístup hospodářských subjektů k poskytování určitých služeb, jako jsou sociální služby, a umožňujícího zákazníkům zvolit si mezi těmito subjekty.

(14)

Za koncese by se také neměly považovat některé akty členského státu, jako jsou povolení nebo licence, jejichž prostřednictvím členský stát nebo veřejný orgán tohoto členského státu stanoví podmínky pro výkon ekonomické činnosti, včetně podmínek pro provedení dané operace, které se obvykle udělují na žádost hospodářského subjektu, a nikoli z podnětu veřejného zadavatele nebo zadavatele, a u nichž má hospodářský subjekt nadále možnost odstoupit od poskytování stavebních prací či služeb. V případech těchto aktů členského státu se mohou použít zvláštní ustanovení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES (5). Na rozdíl od uvedených aktů členského státu stanoví koncese vzájemné závazky, pokud se na provádění těchto stavebních prací nebo poskytování služeb vztahují zvláštní požadavky, které stanoví veřejný zadavatel nebo zadavatel, a jejich dodržení je právně vymahatelné.

(15)

Za koncese ve smyslu této směrnice by se dále neměly považovat určité dohody, jejichž předmětem je právo hospodářského subjektu požívat podle soukromého nebo veřejného práva užitků z určité veřejné oblasti nebo zdroje, jako jsou pozemky nebo jakýkoli veřejný majetek zejména v námořním odvětví a v odvětvích vnitrozemských přístavů nebo letišť, jimiž stát nebo veřejný zadavatel či zadavatel stanoví pouze obecné podmínky užívání bez zajišťování konkrétních stavebních prací nebo služeb. Tak je tomu obvykle v případě smluv ve veřejném sektoru či smluv o nájmu pozemků, které obvykle obsahují podmínky nabytí nájemcem, účel, k němuž má být vlastnictví využíváno, povinnosti nájemce a nájemníka, pokud jde o údržbu vlastnictví, dobu trvání nájmu a podmínky vzdání se držení ve prospěch nájemce, nájem a dodatečné poplatky, které mají být hrazeny nájemcem.

(16)

Za koncese ve smyslu této směrnice by se dále neměly považovat dohody o poskytnutí práva přístupu zahrnující využívání veřejných nemovitostí k poskytování či provozu pevných linek či sítí určených k poskytování služby veřejnosti, pokud tyto dohody neukládají povinnost poskytování nebo se netýkají získávání služeb veřejným zadavatelem nebo zadavatelem pro něj samotného nebo pro koncové uživatele.

(17)

Tato směrnice by se neměla vztahovat na smlouvy, které nezahrnují platby poskytovateli a v jejichž rámci je poskytovatel odměňován na základě regulovaných tarifů vypočítaných tak, aby pokrývaly veškeré náklady a investice vynaložené poskytovatelem na poskytování služby.

(18)

Problémy spojené s výkladem pojmů koncese a veřejná zakázka vyvolávají trvalou právní nejistotu zúčastněných stran a vedly k mnoha rozsudkům Soudního dvora Evropské unie. Je proto nutno objasnit definici koncese, zejména s odkazem na pojem provozního rizika. Hlavní znak koncese, tj. právo braní užitků vyplývajících z využívání provedených stavebních prací nebo z poskytování služeb, vždy znamená, že se na koncesionáře přenáší provozní riziko ekonomické povahy, že se mu za běžných provozních podmínek nevrátí vynaložená investice a náklady vzniklé při provozování zadané stavby nebo poskytování zadaných služeb, a to ani když část rizika ponese veřejný zadavatel nebo zadavatel. Uplatňování zvláštních pravidel, která upravují udělování koncesí, by nebylo opodstatněné, pokud by veřejný zadavatel nebo zadavatel zprostil hospodářský subjekt břemene možných ztrát tím, že by mu zaručil minimální příjem, který by se rovnal investicím a nákladům, jež hospodářský subjekt musel vynaložit v souvislosti s plněním smlouvy, nebo by byl vyšší než tyto investice a náklady. Současně je nutno objasnit, že by se za koncese měla považovat určitá ujednání, která jsou výlučně hrazena veřejným zadavatelem nebo zadavatelem, pokud návratnost investic a nákladů, jež hospodářskému subjektu vzniknou při zhotovování stavby nebo poskytování služby, závisí na skutečné poptávce po dané službě nebo stavebním díle či na jejich nabídce.

(19)

Pokud odvětvové nařízení vyloučí uvedené riziko tím, že koncesionáři zaručí dosažení bezztrátovosti, pokud jde o investice a náklady vzniklé při plnění smlouvy, neměla by se tato smlouva považovat za koncesi ve smyslu této směrnice. Skutečnost, že je riziko od samého počátku omezeno, by neměla bránit tomu, aby byla smlouva považována za koncesi. To může být například případ odvětví s regulovanými tarify nebo situací, kdy je provozní riziko omezeno prostřednictvím smluvních ujednání stanovujících částečnou náhradu, včetně náhrady v případě předčasného ukončení koncese z důvodů, které lze přičítat veřejnému zadavateli či zadavateli, nebo z důvodu vyšší moci.

(20)

Provozní riziko by mělo vyplývat ze skutečností, které jsou mimo kontrolu smluvních stran. Rizika, která souvisejí například se špatným řízením, neplněním smlouvy hospodářským subjektem či z důvodu vyšší moci, nejsou pro klasifikaci smlouvy jako koncese určující, neboť tato rizika jsou vlastní každé smlouvě, bez ohledu na to, zda se jedná o veřejnou zakázku či o koncesi. Provozní riziko by mělo být chápáno jako riziko vystavení výkyvům trhu, které může spočívat buď v riziku na straně poptávky, či riziku na straně nabídky, nebo riziku na straně poptávky i nabídky. Riziko na straně poptávky je třeba chápat jako riziko související se skutečnou poptávkou po stavebních pracích či službách, jež jsou předmětem smlouvy. Riziko na straně nabídky je třeba chápat jako riziko související s poskytováním stavebních prací či služeb, které jsou předmětem smlouvy, zejména riziko nesouladu mezi poskytovanými službami a poptávkou. Pro účely posouzení provozního rizika lze soudržným a jednotným způsobem zohledňovat čistou současnou hodnotu veškerých investic, nákladů a příjmů koncesionáře.

(21)

Pojmem „veřejnoprávní subjekty“ se opakovaně zabýval Soudní dvůr Evropské unie a poskytl řadu vyjasnění, která jsou k plnému pochopení tohoto pojmu klíčová. Proto je třeba vyjasnit, že subjekt, který působí za normálních tržních podmínek, usiluje o dosažení zisku a nese ztráty plynoucí z výkonu své činnosti, by neměl být považován za „veřejnoprávní subjekt“, neboť potřeby veřejného zájmu, k jejichž naplnění byl zřízen nebo jejichž naplnění mu bylo uloženo, lze považovat za potřeby průmyslové nebo obchodní povahy. Obdobně byly Soudním dvorem posouzeny také podmínky týkající se původu financování daného subjektu, z čehož vyplynulo, že financování „z větší části“ značí více než z poloviny a že toto financování může zahrnovat platby od uživatelů, které jsou ukládány, vypočítávány a vybírány v souladu s pravidly veřejného práva.

(22)

Je vhodné vymezit pojem „výhradních nebo zvláštních práv“, neboť je klíčový pro vymezení rozsahu působnosti této směrnice a pojmu zadavatele. Pokud jde o pojem zadavatele, je třeba vyjasnit, že na subjekty, které nejsou zadavateli ve smyslu čl. 7 odst. 1 písm. a) ani veřejnými podniky, se ustanovení této směrnice vztahují, pouze pokud vykonávají jednu z činností zahrnutých na základě uvedených práv. Za zadavatele však uvedené subjekty nebudou považovány, pokud uvedená práva byla udělena pomocí postupu, jenž je založen na objektivních kritériích, zejména podle právních předpisů Unie, a u něhož bylo zajištěno náležité uveřejnění. Tyto právní předpisy by měly zahrnovat směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/73/ES (6), směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/72/ES (7), směrnici Evropského parlamentu a Rady 97/67/ES (8), směrnici Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES (9) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1370/2007 (10). Rovněž je třeba vyjasnit, že uvedený výčet právních předpisů je demonstrativní a že práva v jakékoli formě udělená jinými postupy, jež jsou založeny na objektivních kritériích a u nichž bylo zajištěno odpovídající uveřejnění, nejsou pro účely určení zadavatelů, na něž se vztahuje tato směrnice, relevantní.

(23)

Tato směrnice by se měla vztahovat pouze na koncese o hodnotě rovnající se určitému finančnímu limitu, který by měl odrážet jednoznačný přeshraniční význam koncesí pro hospodářské subjekty nacházející se v jiných členských státech, než je členský stát, v němž se nachází veřejný zadavatel nebo zadavatel, nebo tento finanční limit převyšující. Je tudíž zapotřebí vymezit metodiku výpočtu odhadované hodnoty koncese a tato metoda by měla být totožná pro koncese na stavební práce i na služby, neboť oba druhy koncesí často zahrnují prvky stavebních prací i služeb. Výpočet by měl vycházet z celkového obratu bez DPH, který podle předpokladu veřejného zadavatele nebo zadavatele daný koncesionář realizuje ze stavebních prací a služeb, jež jsou předmětem koncese, za dobu jejího trvání.

(24)

K zajištění skutečného otevření trhu a náležité rovnováhy při uplatňování pravidel pro udělování koncesí v odvětví energetiky, dopravy a poštovních služeb je nezbytné, aby byly dotčené subjekty určeny na jiném základě, než je jejich právní postavení. Je proto třeba zajistit, aby nebylo ohroženo rovné zacházení se zadavateli působícími ve veřejném sektoru a zadavateli působícími v soukromém sektoru. V souladu s článkem 345 Smlouvy o fungování EU je třeba rovněž zajistit, aby nebyla dotčena pravidla týkající se úpravy vlastnictví uplatňovaná v členských státech. Z tohoto důvodu by se na koncese udělované subjekty vykonávajícími jednu z výše uvedených činností za účelem provádění těchto činností, bez ohledu na to, zda se jedná o státní, místní či regionální orgány, veřejnoprávní orgány, veřejné podniky či jiné subjekty požívající zvláštních či výlučných práv, měla vztahovat zvláštní a jednotná pravidla. Subjekty, které jsou podle vnitrostátních právních předpisů odpovědné za poskytování služeb souvisejících s některou z činností uvedených v příloze II, by měly být považovány za subjekty vykonávající tyto činnosti.

(25)

Je třeba vyjasnit, že příslušnou činností v oblasti letišť jsou i služby pro cestující, které přispívají k hladkému fungování letištních zařízení a které lze u dobře fungujících moderních letišť očekávat, jako jsou služby maloobchodu, veřejného stravování a parkování.

(26)

Některé subjekty jsou činné v oblasti výroby, přenosu nebo distribuce tepla i chlazení. Může tak vznikat určitá nejistota v souvislosti s tím, jaká pravidla se vztahují na činnosti související s teplem a jaká na činnosti související s chlazením. Proto je třeba vyjasnit, že přenos nebo distribuce tepla je činností zahrnutou do přílohy II, a tudíž splňují-li subjekty činné v odvětví tepla podmínky stanovené pro zadavatele, podléhají pravidlům této směrnice vztahujícím se na zadavatele. Naproti tomu subjekty činné v oblasti chlazení, splňují-li podmínky stanovené pro veřejné zadavatele, podléhají pravidlům této směrnice vztahujícím se na veřejné zadavatele. V neposlední řadě je třeba vyjasnit, že při určování toho, jakými pravidly pro udělení se případně bude řídit udělování koncesí pro výkon obou činností, tedy vytápění i chlazení, by se mělo vycházet z ustanovení upravujících smlouvy o výkonu několika činností.

(27)

Než bude navržena jakákoli změna oblasti působnosti této směrnice v souvislosti s odvětvím chlazení, měla by být posouzena situace v tomto odvětví, aby byly získány dostatečné informace týkající se zejména stavu hospodářské soutěže, míry přeshraničního zajišťování a názorů zúčastněných subjektů. Jelikož by uplatňování této směrnice v tomto odvětví mohlo mít významný dopad z hlediska otevírání trhu, mělo by k tomuto posouzení dojít při vyhodnocování dopadu této směrnice.

(28)

Je třeba vyjasnit, že pro účely bodů 1 a 2 přílohy II zahrnuje pojem „dodávka“ výrobu/produkci, velkoobchodní prodej a maloobchodní prodej. Výroba zemního plynu formou těžby však spadá do bodu 6 uvedené přílohy.

(29)

V případě smíšených koncesí by příslušná pravidla měla být stanovena podle hlavního předmětu koncese, pokud jednotlivé části koncese nelze objektivně oddělit. Proto by mělo být vyjasněno, jak by veřejní zadavatelé a zadavatelé měli určovat, zda jsou jednotlivé části koncese oddělitelné, či nikoli. Toto vyjasnění by mělo vycházet z příslušné judikatury Soudního dvora Evropské unie. Určování by mělo probíhat na základě posouzení konkrétního případu, kdy by oznámený nebo očekávaný záměr veřejného zadavatele nebo zadavatele považovat jednotlivé aspekty tvořící smíšenou koncesi za neoddělitelnou neměl postačovat, avšak měl by být podepřen objektivními důkazy, jež jej mohou odůvodnit a potvrdit potřebu uzavření jediné smlouvy. Tato odůvodněná potřeba uzavřít jedinou smlouvu by mohla nastat například v případě výstavby jediné budovy, jejíž část bude užívat přímo dotyčný veřejný zadavatel a jiná část bude provozována na základě koncese, například jako parkovací prostory pro veřejnost. Mělo by být vyjasněno, že potřeba uzavřít jedinou smlouvu může vyplývat z důvodů technické i ekonomické povahy.

(30)

V případě smíšených koncesí, které mohou být rozděleny, mají veřejní zadavatelé a zadavatelé vždy možnost udělit samostatné koncese na oddělené části smíšené koncese, v kterémžto případě by měla být ustanovení platná pro každou oddělenou část stanovena výlučně podle vlastností dané konkrétní koncese. Pokud se naproti tomu veřejní zadavatelé a zadavatelé rozhodnou udělit jednu koncesi, která obsahuje prvky koncese i další prvky, bez ohledu na jejich hodnotu a právní režim, kterému by tyto prvky jinak podléhaly, je třeba uvést, jaká pravidla se na tyto případy vztahují. Pro smíšené koncese v oblasti obrany a bezpečnosti nebo části nespadající do oblasti působnosti Smlouvy o fungování EU by měla být přijata zvláštní ustanovení.

(31)

Zadavatelé mohou koncese udělovat za účelem plnění požadavků, které vyplývají z různých činností, jež mohou podléhat různým právním režimům. Je nutno upřesnit, že právní režim použitelný na jednu koncesi určenou k pokrytí více činností by měl podléhat pravidlům použitelným na tu činnost, na kterou je koncese určena především. Stanovení činnosti, na niž je koncese především určena, může být založeno na analýze požadavků, kterým musí konkrétní koncese vyhovovat, provedené zadavatelem za účelem stanovení odhadované hodnoty koncese a vypracování koncesních podmínek. V některých případech může být objektivně nemožné stanovit, na kterou činnost je koncese především určena. Je nutno stanovit pravidla, která se v těchto případech použijí.

(32)

V určitých případech může být daný veřejný zadavatel či zadavatel, který je celostátním, regionálním či místním orgánem nebo veřejnoprávním subjektem, či dané sdružení uvedených zadavatelů jediným zdrojem dané služby, na jejíž poskytování má výhradní právo v souladu s vnitrostátními právními a zveřejněnými správními předpisy, jež jsou slučitelné se Smlouvou o fungování EU. Je třeba objasnit, že v těchto situacích může veřejný zadavatel či zadavatel uvedený v tomto bodu odůvodnění nebo jejich sdružení udělit těmto orgánům koncese, aniž by se uplatnila tato směrnice.

(33)

Je rovněž vhodné vyjmout z oblasti působnosti této směrnice některé koncese na služby udělené hospodářským subjektům, pokud jsou uděleny na základě výlučného práva, které bylo dotčenému hospodářskému subjektu uděleno podle vnitrostátních právních či zveřejněných správních předpisů a v souladu se Smlouvou o fungování EU a akty Unie, jimiž se stanoví společná pravidla pro přístup na trh vztahující se na činnosti uvedené v příloze II, protože uvedené výlučné právo znemožňuje uspořádání soutěže pro udělení koncese. Odchylně od všeobecného vynětí z oblasti působnosti této směrnice a aniž jsou dotčeny jeho právní důsledky, by se na koncese uvedené v čl. 10 odst. 1 druhém pododstavci měla vztahovat povinnost uveřejnit oznámení o výsledku koncesního řízení za účelem zajištění základní transparentnosti, ledaže by podmínky zajištění transparentnosti byly stanoveny v odvětvových předpisech. Pokud členský stát udělí některému hospodářskému subjektu výlučné právo k výkonu činností uvedených v příloze II, měl by o tom v zájmu posílení transparentnosti informovat Komisi.

(34)

Pro účely této směrnice by se pojmy ochrana podstatných zájmů bezpečnosti, vojenské vybavení, citlivé vybavení, citlivé stavební práce a citlivé služby měly rozumět pojmy ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/81/ES (11).

(35)

Touto směrnicí by neměla být dotčena svoboda členských států zvolit si v souladu s právními předpisy Unie způsob organizace a kontroly provozování hazardních nebo sázkových her, a to i prostřednictvím povolení. Je vhodné z oblasti působnosti této směrnice vyjmout koncese týkající se provozování loterií, jež členský stát udělí na základě výlučného práva uděleného v řízení bez uveřejnění podle vnitrostátních právních nebo zveřejněných správních předpisů v souladu se Smlouvou o fungování EU. Důvodem této výjimky je udělení výlučného práva jednomu hospodářskému subjektu, což znemožňuje uspořádání soutěže, a potřeba ponechat členským státům vzhledem k jejich povinnostem v oblasti ochrany veřejného a společenského pořádku možnost regulovat odvětví hazardních her na vnitrostátní úrovni.

(36)

Tato směrnice by se neměla vztahovat na některé pohotovostní služby, pokud je poskytují neziskové organizace nebo sdružení, protože v případě, že by poskytovatelé těchto služeb museli být vybíráni v souladu s postupy stanovenými v této směrnici, by bylo obtížné zachovat zvláštní povahu těchto organizací. Tato výjimka by však neměla sahat mimo rámec toho, co je nezbytně nutné. Proto by mělo být výslovně uvedeno, že služby sanitní přepravy pacientů by vyjmuty být neměly. V této souvislost je dále nutné vyjasnit, že sanitní služby nejsou ve společném slovníku pro veřejné zakázky součástí kategorie CPV 601 „Služby silniční dopravy“, nýbrž třídy 8514. Mělo by proto být vyjasněno, že na služby kódu CPV 85143000-3 spočívající výlučně ve službách sanitní přepravy pacientů by se měl vztahovat zvláštní režim pro sociální a jiné zvláštní služby (dále jen „zjednodušený režim“). Zjednodušený režim by se tak v důsledku toho vztahoval i na koncese na poskytování sanitních služeb obecně, pokud by hodnota služeb sanitní přepravy pacientů převyšovala hodnotu ostatních sanitních služeb.

(37)

Je vhodné připomenout, že se tato směrnice vztahuje pouze na veřejné zadavatele a zadavatele členských států. Její ustanovení se tudíž nebudou vztahovat na politické strany obecně, protože ty veřejnými zadavateli ani zadavateli nejsou. Nicméně v některých členských státech mohou mít politické strany veřejnoprávní subjektivitu. Některé služby (jako výroba propagačních filmů a videozáznamů) jsou však v případě poskytování v rámci volební kampaně s politickými názory svého poskytovatele spjaty natolik neoddělitelně, že jsou jejich poskytovatelé obvykle vybíráni způsobem, který se nemůže řídit pravidly pro udělování koncesí. Dále je třeba připomenout, že status a financování evropských politických stran a evropských politických nadací se řídí jinými pravidly než pravidly stanovenými v této směrnici.

(38)

Řada zadavatelů je uspořádána jako hospodářská skupina, která může sestávat z několika samostatných podniků; každý z těchto podniků má často v celkové struktuře hospodářské skupiny specifickou úlohu. Je proto vhodné vyjmout určité koncese na služby a stavební práce udělené přidruženému podniku, jehož hlavní činností je poskytování takových služeb nebo stavebních prací skupině, jejíž je součástí, a nikoli jejich nabízení na trhu. Je rovněž vhodné vyjmout určité koncese na služby a stavební práce udělené zadavatelem společnému podniku, který je založen více zadavateli, mezi které tento zadavatel patří, za účelem vykonávání činností, na něž se vztahuje tato směrnice. Je však vhodné zajistit, aby toto vynětí nezpůsobilo narušení hospodářské soutěže zvýhodňující podniky nebo společné podniky, které jsou přidruženy k zadavatelům; je také vhodné stanovit příslušný soubor pravidel, zejména pro maximální hranice, ve kterých mohou podniky vytvářet část svého obratu na trhu a mimo které tyto podniky ztrácejí možnost získání koncesí bez výzvy k účasti v soutěži, pro složení společných podniků a stabilitu vazeb mezi těmito společnými podniky a zadavateli, ze kterých se skládají.

(39)

Podniky by měly být považovány za přidružené, existuje-li mezi zadavatelem a dotyčným podnikem přímý či nepřímý dominantní vliv nebo podléhají-li oba dominantnímu vlivu jiného podniku; účast soukromého subjektu sama o sobě by v této souvislosti neměla být relevantní. Ověření toho, zda je, či není určitý podnik přidružen k danému zadavateli, by mělo být možné provést co nejsnadněji. Vzhledem k tomu, že případnou existenci takového přímého či nepřímého dominantního vlivu bude nutné ověřit již pro účely rozhodnutí o tom, zda by roční účetní závěrky dotyčných podniků a zadavatelů měly být konsolidovány, by tudíž měly být podniky považovány za přidružené, jsou-li jejich roční účetní závěrky konsolidovány. V určitých případech však pravidla Unie týkající se konsolidovaných závěrek nemusí být použitelná, například z důvodu velikosti dotyčného podniku nebo kvůli tomu, že nejsou splněny určité podmínky týkající se jejich právní formy. V těchto případech, kdy se směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU (12) nepoužije, bude nutné existenci přímého či nepřímého dominantního vlivu posoudit podle vlastnické struktury, finanční účasti nebo pravidel, jimiž se tyto podniky řídí.

(40)

Koncese ve vodohospodářském odvětví často podléhají zvláštním a složitým mechanismům, jež vyžadují zvláštní zohlednění, neboť voda je pro všechny občany Unie veřejným statkem zásadního významu. Zvláštnosti uvedených mechanismů jsou důvodem k tomu, aby byla oblast vodního hospodářství z oblasti působnosti této směrnice vyloučena. Toto vyloučení zahrnuje koncese na stavební práce a služby, jejichž předmětem je poskytování nebo provoz pevných sítí určených k poskytování služby veřejnosti v souvislosti s výrobou, dopravou nebo distribucí pitné vody nebo dodávání pitné vody do těchto sítí. Koncese na služby by měly být, v rozsahu v jakém jsou spojeny s některou z těchto vyloučených činností, vyloučeny také pro čištění nebo úpravy odpadních vod a projekty vodohospodářských děl, zavlažování nebo odvodňování půdy (za předpokladu, že množství vody určené pro dodávky pitné vody představuje více než 20 % celkového množství vody, jež má být získána takovými projekty nebo zavlažovacími či odvodňovacími zařízeními).

(41)

Tato směrnice by se neměla vztahovat na koncese udělené zadavateli a určené k povolení výkonu činnosti uvedené v příloze II, pokud je v členském státě, v němž je tato činnost vykonávána, přímo vystavena hospodářské soutěži na trzích, na něž není omezen přístup, jak je zjištěno na základě postupu stanoveného za tímto účelem ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU (13). Je tedy vhodné zachovat postup použitelný na všechna odvětví uvedená v této směrnici nebo jejich části, který umožní vzít v úvahu účinky otevření těchto odvětví hospodářské soutěži v současnosti nebo v budoucnu. Takový postup by měl poskytnout dotčeným subjektům právní jistotu, stejně jako vhodný rozhodovací proces, který by zajistil v krátkých lhůtách jednotné použití práva Unie v této oblasti. V zájmu právní jistoty je třeba vyjasnit, že veškerá rozhodnutí přijatá před vstupem této směrnice v platnost na základě článku 30 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES (14) zůstávají použitelná i nadále.

(42)

Tato směrnice je určena členským státům, a nevztahuje se tudíž na udělování koncesí, které provádí mezinárodní organizace svým jménem a na svůj účet. Je však nutné objasnit, do jaké míry by tato směrnice měla být používána na udělování koncesí, které se řídí zvláštními mezinárodními pravidly.

(43)

Udělování koncesí na určité audiovizuální a rozhlasové mediální služby poskytovateli mediálních služeb by mělo umožnit, aby byl zohledněn význam kulturních a sociálních aspektů, což činí použití pravidel pro udělování koncesí nevhodným. Z tohoto důvodu je třeba stanovit výjimku pro koncese na služby udělované samotnými poskytovateli mediálních služeb, jejichž cílem je nákup, příprava, výroba nebo společná výroba hotových programů a jiné přípravné služby, jako jsou služby týkající se scénářů nebo uměleckých představení nezbytných pro výrobu programu. Je třeba rovněž vyjasnit, že tato výjimka by se měla vztahovat na vysílací služby sdělovacích prostředků a na služby na vyžádání (nelineární služby). Tato výjimka by se však neměla vztahovat na dodávku technického zařízení nezbytného pro výrobu, společnou výrobu či vysílání těchto programů.

(44)

Touto směrnicí není dotčena pravomoc členských států financovat veřejnoprávní vysílání, pokud je toto financování poskytováno organizacím pro veřejnoprávní vysílání k plnění veřejných služeb, jak jsou svěřeny, vymezeny a organizovány v každém členském státě v souladu s Protokolem č. 29 o systému veřejnoprávního vysílání v členských státech připojeným ke Smlouvě o fungování EU a Smlouvě o EU.

(45)

Existuje značná právní nejistota ohledně toho, do jaké míry by se na smlouvy uzavřené mezi subjekty v rámci veřejného sektoru měla pravidla o koncesích vztahovat. Příslušná judikatura Soudního dvora Evropské unie je mezi jednotlivými členskými státy, ba dokonce mezi veřejnými zadavateli nebo zadavateli vykládána rozdílně. Je proto nezbytné vyjasnit, ve kterých případech smlouvy uzavřené v rámci veřejného sektoru nepodléhají pravidlům stanoveným v této směrnici. Mělo by se přitom vycházet ze zásad stanovených v příslušné judikatuře Soudního dvora Evropské unie. Skutečnost, že obě strany dohody jsou samy veřejnými orgány, sama o sobě uplatnění pravidel stanovených v této směrnici nevylučuje. Uplatnění pravidel stanovených v této směrnici by nicméně nemělo být v rozporu se svobodou veřejných orgánů vykonávat úkoly veřejné služby, jež jsou jim svěřeny, za použití vlastních zdrojů, jež zahrnují možnost spolupráce s jinými veřejnými orgány. Mělo by být zajištěno, aby spolupráce mezi orgány veřejné správy vyjmutá z oblasti působnosti této směrnice nevedla ve vztahu k soukromým hospodářským subjektům k narušení hospodářské soutěže, pokud se díky takové spolupráci dostává soukromý poskytovatel služeb do výhodnějšího postavení vůči svým konkurentům.

(46)

Koncese udělované ovládaným právnickým osobám by neměly podléhat uplatňování postupů stanovených touto směrnicí, pokud veřejný zadavatel nebo zadavatel ve smyslu čl. 7 odst. 1 písm. a) ovládá dotyčnou právnickou osobu obdobně, jako ovládá vlastní organizační složky, za podmínky, že ovládaná právnická osoba vykonává více než 80 % svých činností při plnění úkolů, jež jí svěřil ovládající veřejný zadavatel nebo zadavatel nebo jiné právnické osoby ovládané tímto veřejným zadavatelem nebo zadavatelem, bez ohledu na příjemce plnění koncesní smlouvy. Tato výjimka by se neměla týkat situací, kdy má na kapitálu ovládané právnické osoby přímou účast soukromý hospodářský subjekt, neboť v takovém případě by udělením koncese bez soutěže získal tento soukromý hospodářský subjekt s kapitálovou účastí v ovládané právnické osobě neoprávněnou výhodu před svými konkurenty. Vzhledem ke specifickým vlastnostem veřejných subjektů, u nichž je stanoveno povinné členství, jako jsou organizace pověřené řízením nebo výkonem některých veřejných služeb, by se toto však nemělo vztahovat na případy, kdy je účast konkrétního soukromého hospodářského subjektu na kapitálu ovládané právnické osoby povinná podle vnitrostátního právního předpisu v souladu se Smlouvami, pokud s takovou účastí není spojeno ovládání ani možnost blokovat a taková účast nezakládá rozhodující vliv na rozhodování ovládané právnické osoby. Rovněž je třeba vyjasnit, že rozhodujícím prvkem je pouze přímá účast soukromého subjektu v ovládané právnické osobě.

V případě kapitálové účasti soukromého subjektu v ovládajícím veřejném zadavateli nebo zadavateli či ovládajících veřejných zadavatelích či zadavatelích toto nebrání zadání veřejné zakázky ovládané právnické osobě bez uplatnění postupů stanovených touto směrnicí, neboť tyto účasti nemají nepříznivý vliv na hospodářskou soutěž mezi soukromými hospodářskými subjekty. Dále by mělo být vyjasněno, že veřejní zadavatelé nebo zadavatelé, jako jsou veřejnoprávní subjekty, v nichž může mít kapitálovou účast soukromý subjekt, by měli mít možnost využít výjimky pro horizontální spolupráci. Pokud jsou tedy všechny ostatní podmínky týkající se horizontální spolupráce splněny, měla by se výjimka pro horizontální spolupráci vztahovat i na tyto veřejné zadavatele či zadavatele, a to za podmínky, že je smlouva uzavřena výlučně mezi veřejnými zadavateli či zadavateli.

(47)

Veřejní zadavatelé nebo zadavatelé ve smyslu čl. 7 odst. 1 písm. a) by měli mít možnost si zvolit společné poskytování svých veřejných služeb prostřednictvím spolupráce, aniž by byli nuceni využívat určitou konkrétní právní formu. Taková spolupráce může zahrnovat všechny druhy činností spojených s prováděním služeb a povinností uložených zúčastněným orgánům nebo jimi nabytých, jako jsou povinné či dobrovolné úkoly místních nebo regionálních orgánů nebo služby svěřené konkrétním subjektům veřejným právem. Služby poskytované jednotlivými zúčastněnými orgány nebo zadavateli nemusí být nutně totožné; mohou se rovněž doplňovat. Na smlouvy na společné poskytování veřejných služeb by se neměla vztahovat tato směrnice, jsou-li uzavírány výlučně mezi veřejnými zadavateli či zadavateli, řídí-li se provádění uvedené spolupráce pouze ohledy spojenými s veřejným zájmem a nedostává-li se žádný soukromý poskytovatel služeb do výhodnějšího postavení vůči konkurentům.

Za účelem splnění těchto podmínek by měla být daná spolupráce založena na konceptu spolupráce. Tato spolupráce nevyžaduje, aby všechny zúčastněné orgány plnily hlavní smluvní závazky, pokud existují závazky přispívat ke společnému plnění dané veřejné služby. Provádění této spolupráce včetně jakýchkoli finančních převodů mezi zúčastněnými veřejnými zadavateli by se kromě toho mělo řídit pouze ohledy spojenými s veřejným zájmem.

(48)

Existují určité případy, kdy právní subjekt jedná, v rámci příslušných ustanovení vnitrostátního práva, jako nástroj nebo technická služba pro určené veřejné zadavatele či zadavatele a má povinnost provádět příkazy od těchto veřejných zadavatelů či zadavatelů a nemá žádný vliv na odměnu za svůj výkon. S ohledem na svou nesmluvní povahu by takový čistě administrativní vztah neměl spadat do oblasti působnosti koncesních řízení.

(49)

Je třeba vyjasnit, že pojem „hospodářské subjekty“ by měl být vykládán široce, aby zahrnoval jakékoli osoby nebo subjekty, které na trhu nabízejí provedení stavebních prací nebo zhotovení stavby, dodání výrobků nebo poskytnutí služeb, bez ohledu na právní formu, kterou si pro provozování činnosti zvolily. Podniky, pobočky, dceřiné společnosti, partnerství, družstva, společnosti s omezeným ručením, univerzity, veřejné či soukromé, a jiné formy subjektů by tak měly všechny spadat do pojmu hospodářský subjekt, ať již vystupují jako „právnické osoby“ v některých nebo všech situacích.

(50)

Za účelem zajištění odpovídající publicity koncesí na stavební práce a služby, jež dosahují určitého finančnímu limitu nebo jej překračují a jež udělují zadavatelé a veřejní zadavatelé, by udělení těchto koncesí mělo předcházet povinné uveřejnění oznámení o zahájení koncesního řízení v Úředním věstníku Evropské unie.

(51)

Vzhledem k nepříznivým dopadům na hospodářskou soutěž by udělení koncesí bez předchozího uveřejnění mělo být povoleno pouze výjimečně. Tato výjimka by měla být omezena na případy, kdy je od počátku zřejmé, že by uveřejnění nevedlo k větší hospodářské soutěži, zejména vzhledem ke skutečnosti, že objektivně existuje pouze jeden hospodářský subjekt, který může koncesi splnit. Nemožnosti udělit koncesi jinému hospodářskému subjektu by neměl dát vzniknout samotný veřejný zadavatel nebo zadavatel se zřetelem k budoucímu řízení o udělení koncese. Navíc je třeba důkladně posoudit, zda jsou k dispozici přiměřené substituty.

(52)

Doba trvání koncese by měla být omezena, aby se zabránilo uzavření trhu a omezení hospodářské soutěže. Kromě toho koncese s velmi dlouhou dobou trvání pravděpodobně povedou k uzavření trhu, a mohou tedy bránit volnému pohybu služeb a svobodě usazování. Taková doba trvání však může být odůvodněná, pokud je to nezbytné k tomu, aby se koncesionáři vrátily investice plánované za účelem plnění koncese a aby získal výnos z investovaného kapitálu. Trvání koncesí delších než pět let by tudíž mělo být omezeno na dobu, za kterou by se podle rozumných očekávání mohla koncesionáři za běžných provozních podmínek vrátit investice, kterou za účelem provozování staveb a služeb vynaložil, společně s výnosem z investovaného kapitálu, a to s přihlédnutím ke zvláštním cílům, k nimž se koncesionář ve smlouvě zavázal za účelem splnění požadavků týkajících se například kvality či ceny pro uživatele. Odhad by měl platit v okamžiku udělení koncese. Mělo by být možně zahrnovat výchozí i další investice považované za nezbytné pro provoz koncese, zejména výdaje na infrastrukturu, autorská práva, patenty, vybavení, logistiku, nábor a odbornou přípravu personálu a počáteční výdaje. Maximální doba trvání koncese by měla být uvedena v koncesních podmínkách, pokud doba trvání není jedním z kritérií pro udělení koncese. Veřejní zadavatelé a zadavatelé by měli mít vždy možnost koncesi udělit na dobu kratší, než je doba nezbytná k návratnosti investice, pokud související náhrada neodstraňuje provozní riziko.

(53)

Z plného uplatňování této směrnice je vhodné vyjmout pouze ty služby, které mají omezený přeshraniční rozměr, jako jsou určité sociální, zdravotní nebo vzdělávací služby. Tyto služby jsou poskytovány v rámci určitého kontextu, který se v jednotlivých členských státech kvůli různým kulturním tradicím zásadním způsobem liší. Je proto nutné zavést zvláštní režim udělování koncesí na tyto služby, který bere v úvahu skutečnost, že tyto služby jsou nově regulovány. Povinnost uveřejnit předběžné oznámení a oznámení o výsledku koncesního řízení týkajícího se koncese, jejíž hodnota se rovná finančním limitům stanoveným v této směrnici nebo je vyšší, představuje vhodný způsob poskytnutí informací potenciálním uchazečům o podnikatelských příležitostech a všem zainteresovaným stranám o počtu a druhu udělených koncesí. Členské státy by dále měly zavést vhodná opatření s ohledem na udělování koncesí na tyto služby zaměřená na zajištění dodržování zásad transparentnosti a rovného zacházení s hospodářskými subjekty a současně umožnit veřejným zadavatelům a zadavatelům zohlednění specifické povahy daných služeb. Členské státy by měly zajistit, aby veřejní zadavatelé a zadavatelé mohli zohlednit potřebu zajistit inovace a v souladu s článkem 14 Smlouvy o fungování EU a protokolem č. 26 vysokou úroveň kvality, bezpečnosti a dostupnosti, rovné zacházení a podporu všeobecného přístupu a práv uživatelů.

(54)

S ohledem na význam kulturního kontextu a citlivost těchto služeb by členské státy měly získat širokou pravomoc organizovat výběr poskytovatelů služeb způsobem, který považují za nejvhodnější. Tato směrnice členským státům nebrání používat při výběru poskytovatelů služeb zvláštní kritéria kvality, jako jsou kritéria stanovená v dobrovolném evropském rámci kvality sociálních služeb, který přijal Výbor Evropské unie pro sociální ochranu. Členské státy nebo orgány veřejné správy mohou poskytovat tyto služby samy, nebo zorganizovat sociální služby způsobem, který neznamená uzavření koncesních smluv, například pouhým financováním těchto služeb nebo udělením licencí či povolení všem hospodářským subjektům, které splňují podmínky, jež veřejný zadavatel nebo zadavatel stanoví předem, bez jakýchkoli omezení nebo kvót, pokud tento systém zajišťuje dostatečné uveřejnění a dodržuje zásady transparentnosti a zákazu diskriminace.

(55)

S cílem náležitě začlenit do koncesních řízení požadavky týkající se životního prostředí, sociální oblasti a pracovních podmínek, je zvláště důležité, aby členské státy a veřejní zadavatelé nebo zadavatelé přijali příslušná opatření, jimiž zajistí dodržování povinností v oblasti environmentálního, sociálního a pracovního práva, které se použijí v místě provádění stavebních prací nebo poskytování služeb a které vyplývají z právních a správních předpisů na vnitrostátní úrovni i na úrovni Unie, jakož i z kolektivních smluv, pokud jsou taková pravidla i jejich uplatňování v souladu s právem Unie. Během plnění koncese by rovněž měly být uplatňovány závazky vyplývající z mezinárodních smluv, které byly ratifikovány všemi členskými státy a které jsou uvedeny v této směrnici. To by však žádným způsobem nemělo bránit uplatňování pracovních podmínek, které jsou pro pracovníky příznivější. Příslušná opatření by měla být uplatňována v souladu se základními zásadami práva Unie, zejména s cílem zajistit rovné zacházení. Měla by být uplatňována v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 96/71/ES (15) a způsobem, který zajišťuje rovné zacházení a který přímo ani nepřímo nediskriminuje hospodářské subjekty a pracovníky z jiných členských států.

(56)

Služby by měly být považovány za poskytnuté v tom místě, kde dochází k charakteristickému plnění; jsou-li poskytnuty na dálku, například služby poskytované telefonními centry, měly by být považovány za poskytnuté v místě, kde jsou vykonány, bez ohledu na místo a členský stát, jimž jsou určeny.

(57)

Příslušné povinnosti by se mohly odrážet v ustanoveních koncesních smluv. Zároveň by mělo být možné začleňovat do koncesí ustanovení zajišťující soulad s kolektivními dohodami v souladu s právem Unie. Nedodržení příslušných povinností by mělo být možné považovat za vážné pochybení ze strany daného hospodářského subjektu, které může vést k vyloučení tohoto hospodářského subjektu z koncesního řízení.

(58)

Kontrola dodržování těchto environmentálních, sociálních a pracovněprávních předpisů by měla probíhat v příslušných fázích koncesního řízení při uplatňování obecných zásad upravujících výběr účastníků a udělení koncese a při uplatňování kritérií pro vyloučení.

(59)

Žádné ustanovení této směrnice by nemělo bránit zavedení nebo uplatňování opatření nutných k ochraně veřejného pořádku, veřejné mravnosti, veřejné bezpečnosti, zdraví, života lidí a zvířat, ochraně rostlin, popřípadě jiných opatření v oblasti životního prostředí, zejména s ohledem na udržitelný rozvoj, za podmínky, že tato opatření jsou v souladu se Smlouvou o fungování EU.

(60)

Aby byla v průběhu řízení zajištěna důvěrnost, neměli by veřejní zadavatelé, zadavatelé ani hospodářské subjekty uveřejňovat informace, které jsou označeny jako důvěrné. Nedodržení těchto povinností by mělo vést k uplatnění přiměřených sankcí, v souladu s občanským či správním právem členského státu, pokud tak stanoví.

(61)

Za účelem boje proti podvodům, zvýhodňování a korupci a za účelem předcházení střetům zájmů přijmou členské státy náležitá opatření k zajištění transparentnosti koncesního řízení a rovného zacházení se všemi zájemci a uchazeči. Tato opatření by měla být zaměřena zejména na odstraňování střetu zájmů a dalších závažných nesrovnalostí.

(62)

Aby mohly všechny hospodářské subjekty, které mají zájem, podat žádosti a nabídky, měli by mít veřejní zadavatelé a zadavatelé povinnost dodržet minimální lhůtu pro doručení žádostí a nabídek.

(63)

Volba přiměřených, nediskriminačních a spravedlivých kritérií pro výběr hospodářských subjektů a uplatňování těchto kritérií na ně má zásadní význam pro zajištění jejich účinného přístupu k podnikatelským příležitostem spojeným s koncesemi. Pro účast malých a středních podniků může být rozhodující zejména možnost, aby zájemce mohl využít schopnosti jiných subjektů. Je proto vhodné stanovit, že by kritéria pro výběr měla souviset výlučně s odbornou a technickou způsobilostí a finančním a ekonomickým postavením hospodářských subjektů a měla by být navázána na předmět koncese, měla by být uvedena v oznámení o zahájení koncesního řízení a nemohou s výjimkou mimořádných případů vylučovat, aby hospodářský subjekt využil schopnosti jiných subjektů bez ohledu na právní povahu vztahů mezi ním a těmito subjekty, pokud veřejnému zadavateli nebo zadavateli prokáže, že bude disponovat nezbytnými zdroji.

(64)

Dále by s ohledem na lepší začlenění sociálních a environmentálních aspektů při koncesním řízení veřejní zadavatelé nebo zadavatelé měli mít možnost využívat kritéria pro udělení koncese nebo podmínky plnění koncese v souvislosti se stavebními pracemi nebo službami, které mají být poskytnuty v rámci koncesní smlouvy, ve všech ohledech a v kterékoli fázi jejich životního cyklu, od těžby surovin použitých v daném výrobku po fázi likvidace výrobku, včetně faktorů, které jsou spojeny s konkrétním výrobním procesem, poskytováním daných stavebních prací nebo služeb či jejich obchodováním nebo s konkrétním procesem v pozdější fázi jejich životního cyklu, a to i pokud tyto faktory nejsou součástí jejich věcné podstaty. Kritéria a podmínky odkazující na takovýto proces výroby či poskytování mohou například stanovit, že služby, které jsou předmětem koncese, jsou poskytovány za použití energeticky účinných strojů. V souladu s judikaturou Soudního dvora Evropské unie to zahrnuje rovněž kritéria pro udělení koncese nebo podmínky plnění koncese související s používáním výrobků spravedlivého obchodu v průběhu plnění koncese, jež má být udělena. Kritéria a podmínky související s obchodem a jeho podmínkami mohou například odkazovat na povinnosti platit subdodavatelům určitou minimální cenu a cenovou přirážku. Podmínky plnění koncese týkající se otázek životního prostředí mohou zahrnovat například minimalizaci odpadu nebo účinnost využívání zdrojů.

(65)

Kritéria pro udělení koncese nebo podmínky plnění koncese v oblasti sociálních aspektů výrobního procesu by se měly uplatňovat v souladu se směrnicí 96/71/ES, a to ve smyslu výkladu Soudního dvora Evropské unie, a neměly by být vybírány a uplatňovány způsobem, který přímo či nepřímo diskriminuje hospodářské subjekty z jiných členských států nebo třetích zemí, jež jsou stranami Dohody Světové obchodní organizace o vládních zakázkách (dále jen „dohoda o vládních zakázkách“) nebo dohod o volném obchodu, jejichž stranou je Unie. Proto by požadavky související se základními pracovními podmínkami upravenými ve směrnici 96/71/ES, jako je minimální mzda, měly zůstat na úrovni stanovené vnitrostátními právními předpisy nebo kolektivními smlouvami uplatňovanými v souladu s právem Unie v souvislosti s uvedenou směrnicí. Cílem podmínek plnění koncese může být také podpora provádění opatření v zájmu prosazování rovnosti žen a mužů při práci, posílení účasti žen na trhu práce a sladění pracovního a soukromého života, ochrany životního prostředí nebo dobrých životních podmínek zvířat, ale také dodržení zásad základních úmluv Mezinárodní organizace práce (MOP) či nábor více znevýhodněných osob, než vyžadují vnitrostátní právní předpisy.

(66)

Opatření zaměřená na ochranu zdraví zaměstnanců zapojených do procesu plnění koncese, podporu sociálního začlenění znevýhodněných osob nebo členů ohrožených skupin z řad osob, jež byly plněním koncese pověřeny, nebo odbornou přípravu v oblasti dovedností potřebných pro danou koncesi mohou rovněž být předmětem kritérií pro udělení koncese nebo podmínek plnění koncese, pokud se týkají stavebních prací nebo služeb, které mají být v rámci koncese poskytnuty. Tato kritéria nebo podmínky se mohou mimo jiné týkat například zaměstnávání dlouhodobých uchazečů o zaměstnání nebo uplatnění opatření v oblasti odborné přípravy pro nezaměstnané nebo mladé osoby v průběhu plnění koncese, jež má být udělena. V technických specifikacích mohou veřejní zadavatelé stanovit sociální požadavky, které přímo souvisí s vlastnostmi daného výrobku nebo služby, jako je přístup pro osoby se zdravotním postižením nebo řešení pro všechny uživatele.

(67)

Technické a funkční požadavky vypracované veřejnými zadavateli a zadavateli musí umožnit, aby bylo udělování koncesí otevřeno hospodářské soutěži. V uvedených požadavcích by měly být definovány požadované vlastnosti stavebních prací nebo služeb, na něž se koncese vztahuje, a mohou odkazovat na konkrétní proces výroby nebo poskytování požadovaných stavebních prací nebo služeb za podmínky, že souvisejí s předmětem koncese a jsou přiměřené k její hodnotě i cílům. Konkrétní proces výroby může zahrnovat požadavky týkající se přístupu pro osoby se zdravotním postižením nebo úrovně vlivu na životní prostředí. Tyto technické a funkční požadavky by měly být uvedeny v koncesní dokumentaci a být v souladu se zásadami rovného zacházení a transparentnosti. Měly by být formulovány tak, aby se zabránilo umělému omezování hospodářské soutěže zejména prostřednictvím požadavků, které upřednostňují konkrétní hospodářský subjekt kopírováním klíčových vlastností dodávek, služeb nebo stavebních prací, které tento hospodářský subjekt obvykle nabízí. Veřejní zadavatelé či zadavatelé by v každém případě měli posoudit nabídky zahrnující stavební práce nebo služby, a to včetně dodávek s nimi souvisejících, které rovnocenným způsobem splňují požadované vlastnosti

(68)

Koncese jsou obvykle dlouhodobá složitá ujednání, kdy koncesionář přebírá povinnosti a rizika, jež obvykle nesou veřejní zadavatelé a která obvykle spadají do jejich oblasti působnosti. S výhradou dodržení této směrnice a zásad transparentnosti a rovného zacházení by proto veřejným zadavatelům a zadavatelům měla být poskytnuta značná flexibilita k vymezení a organizaci řízení vedoucího k výběru koncesionáře. V zájmu zajištění rovného zacházení a transparentnosti během celého koncesního řízení je však vhodné stanovit základní záruky, pokud jde o koncesní řízení, včetně informací o povaze a rozsahu koncese, omezení počtu zájemců, předávání informací uchazečům a zájemcům a dostupnosti příslušných záznamů. Je rovněž nezbytné stanovit, že se nelze odchýlit od původních podmínek oznámení o zahájení koncesního řízení, aby se zamezilo nespravedlivému zacházení s potenciálními zájemci.

(69)

Koncese by neměly být udělovány hospodářským subjektům, které se účastnily zločinného spolčení nebo byly shledány vinnými z korupce, podvodu na úkor finančních zájmů Unie, teroristických trestných činů, praní peněz, financování terorismu nebo obchodování s lidmi. Členské státy by však měly mít možnost stanovit odchylku od těchto povinných vyloučení ve výjimečných situacích, kdy je z naléhavých důvodů obecného zájmu udělení koncese nezbytné. Povinné vyloučení na úrovni Unie by mělo být rovněž trestem za neplacení daní nebo příspěvků na sociální zabezpečení.

(70)

Veřejní zadavatelé a zadavatelé by dále měli mít možnost vyloučit hospodářské subjekty, které se ukázaly jako nespolehlivé, a to například z důvodu závažného nebo opakovaného porušení environmentálních nebo sociálních povinností, včetně pravidel pro přístupnost osobám se zdravotním postižením nebo jiných druhů vážného profesního pochybení, jako je porušení pravidel hospodářské soutěže nebo práv duševního vlastnictví. Je třeba upřesnit, že vážné profesní pochybení může zpochybnit důvěryhodnost hospodářského subjektu a učinit jej nezpůsobilým pro udělení koncese bez ohledu na to, zda by daný hospodářský subjekt jinak byl technicky a ekonomicky způsobilý k plnění koncese. Vzhledem k tomu, že veřejný zadavatel či zadavatel ponese odpovědnost za důsledky svého případného chybného rozhodnutí, by veřejní zadavatelé a zadavatelé měli i nadále mít možnost se domnívat, že došlo k vážnému profesnímu pochybení, mohou-li před vydáním konečného a závazného rozhodnutí o existenci důvodů pro povinné vyloučení jakýmkoli vhodným způsobem prokázat, že daný hospodářský subjekt porušil své povinnosti, včetně povinností spojených s platbou daní nebo příspěvků sociálního zabezpečení, ledaže příslušné vnitrostátní právní předpisy stanoví jinak. Zároveň by měli mít veřejní zadavatelé a zadavatelé možnost vyloučit zájemce nebo uchazeče, jejichž plnění u dřívějších koncesí či jiných smluv s veřejnými zadavateli či zadavateli vykazovalo závažné nedostatky s ohledem na základní požadavky, například absenci dodávky nebo výkonu, významné nedostatky dodaného výrobku nebo služby, které jej nebo ji činí neupotřebitelným pro zamýšlený účel, nebo pochybení, jež vyvolává vážné pochybnosti ohledně spolehlivosti daného hospodářského subjektu. Vnitrostátní právo by mělo stanovit maximální dobu takových vyloučení.

(71)

Měla by se však zohlednit možnost, že hospodářské subjekty přijmou opatření v oblasti dodržování souladu s předpisy zaměřená na odstranění důsledků všech trestných činů nebo pochybení a na účinnou prevenci dalšího výskytu nezákonného jednání. Tato opatření mohou spočívat zejména v personálních a organizačních opatřeních, jako je přerušení všech kontaktů s osobami nebo organizacemi zapojenými do nezákonného jednání, příslušná reorganizace zaměstnanecké struktury, zavedení systémů hlášení a kontrol, vytvoření mechanismu vnitřních auditů za účelem monitorování dodržování souladu s předpisy a přijetí pravidel vnitřní odpovědnosti a náhrad škod. Pokud taková opatření poskytují dostatečné záruky, dotčené hospodářské subjekty by již neměly být vylučovány pouze z těchto důvodů. Hospodářské subjekty by měly mít možnost požádat, aby byla posouzena opatření přijatá k zajištění souladu s předpisy za účelem případného přijetí do koncesního řízení. Mělo by však být ponecháno na členských státech, aby stanovily přesné procesní a věcné podmínky pro uplatnění této možnosti. Mají zejména možnost svobodně rozhodnout, zda ponechají provedení příslušného posouzení na jednotlivých veřejných zadavatelích či zadavatelích, nebo svěří tento úkol jiným orgánům na ústřední či neústřední úrovni.

(72)

Je důležité zajistit, aby subdodavatelé plnili příslušné povinnosti v oblasti environmentálního, sociálního a pracovního práva stanovené právními předpisy Unie, vnitrostátními právními předpisy, kolektivními dohodami nebo prostřednictvím ustanovení mezinárodního environmentálního, sociálního a pracovního práva uvedených v této směrnici, pokud jsou tato pravidla a jejich uplatňování v souladu s právem Unie, a to prostřednictvím vhodných opatření příslušných vnitrostátních orgánů v rámci jejich působnosti a pravomocí, jako jsou pracovněprávní inspekce nebo agentury pro ochranu životního prostředí. Je rovněž nezbytné zajistit v subdodavatelském řetězci určitou transparentnost, jelikož tak budou veřejným zadavatelům a zadavatelům poskytnuty informace o osobách přítomných na staveništích, kde pro ně probíhají stavební práce, nebo o tom, které podniky poskytují služby v souvislosti s budovami, infrastrukturami či prostorami, jako jsou radnice, obecní školy, sportovní zařízení, přístavy nebo dálnice, za něž jsou veřejní zadavatelé odpovědní nebo nad nimiž vykonávají dohled. Je třeba upřesnit, že povinnost poskytovat požadované informace bude v každém případě uložena koncesionáři, buď na základě zvláštních ustanovení, která by každý veřejný zadavatel nebo zadavatel musel zahrnout do všech koncesních řízení, nebo na základě povinností, které by členské státy uložily koncesionáři prostřednictvím obecně platných ustanovení.

Je rovněž třeba upřesnit, že podmínky související s vymáháním plnění příslušných povinností v oblasti environmentálního, sociálního a pracovního práva stanovených právními předpisy Unie, vnitrostátními právními předpisy, kolektivními dohodami nebo prostřednictvím ustanovení mezinárodního environmentálního, sociálního a pracovního práva uvedených v této směrnici, pokud jsou tato pravidla a jejich uplatňování v souladu s právem Unie, by se měly použít ve všech případech, kdy vnitrostátní právní předpisy členského státu stanoví mechanismus společné odpovědnosti mezi subdodavateli a koncesionářem. Dále je třeba výslovně uvést, že členské státy mohou podniknout další kroky, například rozšířit povinnosti týkající se transparentnosti, umožnit či nařídit veřejným zadavatelům nebo zadavatelům, aby ověřili, že subdodavatelé nejsou v některé ze situací, jež vyžadují vyloučení hospodářských subjektů. Pokud se na subdodavatele použijí tato opatření, měla by být zajištěna soudržnost s ustanoveními, která se vztahují na koncesionáře, aby v případě, že se vyskytnou důvody pro povinné vyloučení, následoval požadavek, aby koncesionář dotyčného subdodavatele nahradil. Pokud dané ověření prokáže výskyt nepovinných důvodů pro vyloučení, je třeba upřesnit, že veřejní zadavatelé nebo zadavatelé mohou nahrazení vyžadovat. Je však rovněž třeba výslovně stanovit, že veřejní zadavatelé nebo zadavatelé mohou být nuceni vyžadovat nahrazení dotyčného subdodavatele, pokud se ve stejných případech ukázalo jako nutné vyloučit koncesionáře. Dále je třeba výslovně stanovit, že členské státy mají i nadále možnost stanovit v rámci vnitrostátních právních předpisů přísnější pravidla odpovědnosti.

(73)

Veřejný zadavatelé či zadavatelé by měly posuzovat nabídky na základě jednoho či více kritérií pro udělení koncese. V zájmu zajištění transparentnosti a rovného zacházení by kritéria pro udělení koncese měla vždy splňovat určité obecné standardy. Tyto standardy mohou odkazovat na faktory, které nejsou čistě hospodářské, avšak z pohledu veřejného zadavatele nebo zadavatele mají vliv na hodnotu nabídky a umožňují určit celkovou ekonomickou výhodu pro veřejného zadavatele nebo zadavatele. Daná kritéria by měla být předem zpřístupněna všem potenciálním zájemcům či uchazečům, měla by souviset s předmětem koncese a neměla by veřejnému zadavateli nebo zadavateli ponechávat neomezenou volnost výběru. Měla by umožnit účinnou hospodářskou soutěž a být doprovázena požadavky, jež umožní účinné ověření informací poskytnutých uchazeči. Mělo by být možné zahrnovat mimo jiné environmentální, sociální nebo inovační kritéria. Veřejní zadavatelé nebo zadavatelé by rovněž měli kritéria pro udělení koncese uvést sestupně podle důležitosti, aby bylo zajištěno rovné zacházení s potenciálními uchazeči, kteří díky tomu budou moci při přípravě nabídek znát všechny prvky, jež je třeba zohlednit.

Ve výjimečných případech, kdy veřejný zadavatel nebo zadavatel obdrží nabídku, v níž je navrženo inovační řešení s výjimečnou úrovní funkčního výkonu, které pečlivý veřejný zadavatel nebo zadavatel nemohl předpokládat, by měl mít možnost ve výjimečných případech změnit pořadí kritérií pro udělení koncese za účelem zohlednění nových možností, které z uvedeného inovačního řešení vyplynuly, pokud tato změna pořadí zajistí rovné zacházení se všemi skutečnými či potenciálními uchazeči tím, že vydá novou výzvu k podání nabídky nebo v příslušných případech uveřejní nové oznámení o zahájení koncesního řízení.

(74)

Elektronické prostředky pro výměnu informací a komunikaci mohou významně zjednodušit uveřejňování koncesí a zvýšit účinnost, rychlost a transparentnost postupů při udělování koncesí. Mohly by se stát obvyklým prostředkem komunikace a výměny informací v rámci koncesních řízení, neboť významným způsobem posilují možnosti hospodářských subjektů účastnit se koncesních řízení na celém vnitřním trhu.

(75)

Koncese obvykle zahrnují dlouhodobá a složitá technická a finanční ujednání, která často podléhají měnícím se okolnostem. Je proto nezbytné objasnit podmínky, za nichž změny koncese během jejího plnění vyžadují nové koncesní řízení, přičemž je třeba zohlednit příslušnou judikaturu Soudního dvora Evropské unie. Nové koncesní řízení je vyžadováno v případě podstatných změn původní koncese, zejména budou-li se týkat rozsahu a obsahu vzájemných práv a povinností smluvních stran, včetně rozdělení práv duševního vlastnictví. Tyto změny ukazují na záměr smluvních stran znovu jednat o zásadních podmínkách koncese. Tak je tomu zejména v situacích, kdy by změněné podmínky ovlivnily výsledek řízení, pokud by byly součástí původního řízení. Změny koncese vedoucí k méně významné změně hodnoty koncese až do určité výše by měly být vždy možné, aniž by bylo třeba provést nové koncesní řízení. Za tímto účelem a v zájmu zajištění právní jistoty by tato směrnice měla stanovit finanční limity de minimis, pod jejichž úrovní není nutné nové koncesní řízení. Změny koncese překračující tyto finanční limity by měly být možné, aniž by bylo třeba provést nové koncesní řízení, pokud tyto změny splňují určité podmínky. To může být například případ změn, které se staly nezbytnými v návaznosti na potřebu vyhovět nárokům veřejných zadavatelů nebo zadavatelů, pokud jde o požadavek na bezpečnost a zohlednění zvláštních vlastností takových činností, jako je například provozování horských sportovních a turistických zařízení, kde se právní předpisy zabývající se souvisejícími riziky mohou vyvíjet, jestliže jsou tyto změny v souladu s příslušnými podmínkami stanovenými v této směrnici.

(76)

Veřejní zadavatelé a zadavatelé mohou čelit vnějším okolnostem, které při udělení koncese nemohli předvídat, zejména pokud plnění koncese pokrývá delší časový úsek. V takovém případě je nezbytná určitá míra flexibility pro přizpůsobení koncese těmto okolnostem, aniž by se muselo uskutečnit nové koncesní řízení. Pojem nepředvídané okolnosti se týká okolností, jež nemohl veřejný zadavatel nebo zadavatel předpokládat ani přes přiměřeně pečlivou přípravu původního udělení koncese při zohlednění jemu dostupných prostředků, povahy a vlastností konkrétního projektu, osvědčených postupů v dotčené oblasti a potřeby zajistit vhodný vztah mezi zdroji vynakládanými na přípravu udělení koncese a její odhadovanou hodnotou. Neplatí to však v případech, kdy je výsledkem úprav změna povahy celé koncese, například kvůli nahrazení stavebních prací, které mají být provedeny, nebo služeb, které mají být poskytnuty, něčím jiným, nebo kvůli zásadní změně typu koncese, protože v takové situaci lze předpokládat hypotetický dopad na výsledky. V případě koncesí udělených za účelem vykonávání jiné činnosti, než jsou činnosti uvedené v příloze II, by neměl být nárůst hodnoty, který nevyžaduje zahájení nového koncesního řízení, vyšší než 50 % hodnoty původní koncese. Je-li provedeno několik po sobě následujících změn, použije se toto omezení pro hodnotu každé změny. Cílem těchto postupných změn nesmí být obcházení této směrnice.

(77)

V souladu se zásadami rovného zacházení a transparentnosti by neměl být úspěšný uchazeč nahrazen, například pokud je koncese ukončena z důvodů nedostatků v plnění, jiným hospodářským subjektem, aniž by byla koncese znovu otevřena hospodářské soutěži. Avšak úspěšnému uchazeči plnícímu koncesi by mělo být umožněno, zejména pokud byla koncese udělena skupině hospodářských subjektů, během jejího plnění projít určitými strukturálními změnami, například čistě interní reorganizací, převzetím, fúzí a akvizicí nebo insolvencí. Tyto strukturální změny by neměly automaticky vyžadovat nové koncesní řízení u koncesí, které tento uchazeč plní.

(78)

Veřejní zadavatelé a zadavatelé by měli mít možnost provést v koncesi úpravy pomocí ustanovení o změnách nebo opčních právech, nicméně tato ustanovení by jim neměla poskytovat neomezené pravomoci. Tato směrnice by proto měla stanovit, v jakém rozsahu bude možné provádět úpravy původní koncese. Je tedy třeba upřesnit, že dostatečně jasně vypracovaná ustanovení o změnách či opčních právech mohou například uvádět indexace cen nebo zajistit, aby telekomunikační zařízení, které má být dodáno v průběhu určitého období, bylo nadále vyhovující, a to i v případě změny komunikačních protokolů nebo jiných technologických změn. V rámci dostatečně jasných ustanovení by mělo být také možné zajistit úpravy koncese, které jsou nutné z důvodu technických obtíží, jež se vyskytly při provozu či údržbě. Dále je třeba připomenout, že koncese by například mohly zahrnovat běžnou údržbu a zároveň upravovat mimořádné údržbářské zásahy, které by mohly být nutné za účelem zajištění trvání veřejné služby.

(79)

Veřejní zadavatelé a zadavatelé se mohou ocitnout v situacích, kdy jsou zapotřebí dodatečné stavební práce nebo služby. Za předpokladu, že jsou splněny podmínky stanovené v této směrnici, měla by být v těchto případech změna původní koncese bez nového koncesního řízení považována za odůvodněnou.

(80)

Veřejní zadavatelé a zadavatelé někdy čelí okolnostem, které vyžadují předčasné ukončení koncese za účelem splnění povinností vyplývajících z práva Unie v oblasti koncesí. Členské státy by proto měly zajistit, aby veřejní zadavatelé a zadavatelé měli možnost, za podmínek stanovených vnitrostátními právními předpisy, ukončit koncesi během její platnosti, vyžaduje-li to právo Unie.

(81)

Za účelem zajištění dostatečné soudní ochrany zájemců a uchazečů v koncesních řízeních a rovněž účinného vymáhání dodržování této směrnice a zásad Smlouvy o fungování EU by se směrnice Rady 89/665/EHS (16) a směrnice Rady 92/13/EHS (17) měly vztahovat rovněž na koncese na služby a koncese na stavební práce udělené veřejnými zadavateli a zadavateli. Směrnice 89/665/EHS a 92/13/EHS by proto měly být odpovídajícím způsobem změněny.

(82)

Zpracování osobních údajů na základě této směrnice by se mělo řídit směrnicí Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES (18).

(83)

Od členských států se vyžaduje, aby důsledně a systematicky sledovaly uplatňování a fungování pravidel pro udělování koncesí za účelem zajištění efektivního a jednotného uplatňování práva Unie.

(84)

Komise by měla posoudit ekonomické dopady na vnitřní trh, zejména pokud jde o faktory jako přeshraniční udělování koncesí, účast malých a středních podniků a transakční náklady, vyplývající z používání finančních limitů stanovených v této směrnici, a výjimky stanovené v článku 12 s přihlédnutím ke zvláštní struktuře vodohospodářského odvětví. Měla by o tom podat zprávu Evropskému parlamentu a Radě do 18. dubna 2019. Podle čl. XXIV odst. 7 dohody o vládních zakázkách má být dohoda tři roky po svém vstupu v platnost a následně v pravidelných intervalech předmětem dalšího jednání. Takto se přiměřenost úrovně finančních limitů přezkoumá v rámci jednání souvisejících s Dohodou o vládních zakázkách, a to s ohledem na dopad inflace a transakčních nákladů. Pokud je to možné a vhodné, měla by Komise zvážit, zda v příštím kole jednání navrhnout zvýšení finančních limitů podle Dohody o vládních zakázkách. Pokud se výše uvedených finančních limitů změní, měla by Komise navázat na uvedenou zprávu v případě potřeby legislativní návrh, kterým se upraví finanční limity stanovené v této směrnici.

(85)

Za účelem zohlednění rychlého technického, hospodářského a regulačního vývoje by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o změny seznamu právních aktů v příloze III, změny technických postupů týkajících se metody výpočtu finančních limitů a pravidelné úpravy těchto limitů, změny kódů CPV a změny seznamu právních aktů v příloze X. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracování aktu v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě

(86)

Za účelem zajištění jednotných podmínek by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o postup pro vypracování a předávání oznámení a pro zasílání a uveřejňování údajů uvedených v přílohách V, VII a VIII. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (19). Při přijímání prováděcích aktů, které nemají žádný dopad z finančního hlediska ani dopad na povahu a rozsah povinností vyplývajících z této směrnice, by se měl použít poradní postup. Tyto akty se naopak vyznačují tím, že mají pouze administrativní účel a mají usnadnit uplatňování této směrnice.

(87)

Jelikož cíle této směrnice, totiž koordinace právních a správních předpisů členských států upravujících určitá koncesní řízení, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jej může být lépe dosaženo na úrovni Unie, smí Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o EU. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(88)

V souladu se společným politickým prohlášením členských států a Komise ze dne 28. září 2011 o informativních dokumentech se členské státy zavázaly že v odůvodněných případech doplní oznámení o opatřeních přijatých za účelem provedení směrnice ve vnitrostátním právu o jeden či více dokumentů s informacemi o vztahu mezi jednotlivými složkami směrnice a příslušnými částmi vnitrostátních nástrojů přijatých za účelem provedení směrnice ve vnitrostátním právu. V případě této směrnice považuje normotvůrce předložení takových dokumentů za odůvodněné,

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

HLAVA I:

PŘEDMĚT, OBLAST PŮSOBNOSTI, ZÁSADY A DEFINICE

KAPITOLA I:

Oblast působnosti, obecné zásady a definice

ODDÍL I:

PŘEDMĚT, OBLAST PŮSOBNOSTI, OBECNÉ ZÁSADY, DEFINICE A FINANČNÍ LIMITY

Článek 1:

Předmět a oblast působnosti

Článek 2:

Zásada nezávislé správy ze strany orgánů veřejné správy

Článek 3:

Zásada rovného zacházení, nediskriminace a transparentnosti

Článek 4:

Vymezení služeb obecného hospodářského zájmu členskými státy

Článek 5:

Definice

Článek 6:

Veřejní zadavatelé

Článek 7:

Zadavatelé

Článek 8:

Finanční limity a metody výpočtu odhadované hodnoty koncesí

Článek 9:

Úprava finančního limitu

ODDÍL II:

VÝJIMKY

Článek 10:

Výjimky vztahující se na koncese udělované veřejnými zadavateli a zadavateli

Článek 11:

Zvláštní výjimky v oblasti elektronických komunikací

Článek 12:

Zvláštní výjimky v oblasti vodního hospodářství

Článek 13:

Koncese udělené přidruženému podniku

Článek 14:

Koncese udělené společnému podniku nebo zadavateli, který je součástí společného podniku

Článek 15:

Oznamování informací zadavateli

Článek 16:

Vyloučené činnosti, které jsou přímo vystaveny hospodářské soutěži

Článek 17:

Koncese mezi subjekty ve veřejném sektoru

ODDÍL III:

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 18:

Doba platnosti koncese

Článek 19:

Sociální a jiné zvláštní služby

Článek 20:

Smíšené koncese

Článek 21:

Smíšené koncese v oblasti obrany a bezpečnosti

Článek 22:

Koncese na činnosti uvedené v příloze II i na jiné činnosti

Článek 23:

Koncese na činnosti uvedené v příloze II i na činnosti v oblasti obrany a bezpečnosti

ODDÍL IV:

ZVLÁŠTNÍ SITUACE

Článek 24:

Vyhrazené koncese

Článek 25:

Služby v oblasti výzkumu a vývoje

KAPITOLA II:

Obecné zásady

Článek 26:

Hospodářské subjekty

Článek 27:

Nomenklatura

Článek 28:

Ochrana důvěrných informací

Článek 29:

Pravidla pro komunikaci

HLAVA II:

PRAVIDLA PRO UDĚLOVÁNÍ KONCESÍ: OBECNÉ ZÁSADY A PROCESNÍ ZÁRUKY

KAPITOLA I:

Obecné zásady

Článek 30:

Obecné zásady

Článek 31:

Oznámení o zahájení koncesního řízení

Článek 32:

Oznámení o výsledku koncesního řízení

Článek 33:

Forma a způsob uveřejňování oznámení

Článek 34:

Dostupnost koncesní dokumentace v elektronické podobě

Článek 35:

Boj proti korupci a předcházení střetu zájmů

KAPITOLA II:

Procesní záruky

Článek 36:

Technické a funkční požadavky

Článek 37:

Procesní záruky

Článek 38:

Výběr a hodnocení zájemců na základě kvality

Článek 39:

Lhůty pro podání žádostí o koncesi a nabídek

Článek 40:

Poskytování informací zájemcům a uchazečům

Článek 41:

Kritéria pro udělení koncese

HLAVA III:

PRAVIDLA TÝKAJÍCÍ SE PLNĚNÍ KONCESÍ

Článek 42:

Využití subdodavatelů

Článek 43:

Změna koncesí v době jejich platnosti

Článek 44:

Ukončení koncesí

Článek 45:

Sledování a podávání zpráv

HLAVA IV:

ZMĚNY SMĚRNIC 89/665/EHS A 92/13/EHS

Článek 46:

Změny směrnice 89/665/EHS

Článek 47:

Změny směrnice 92/13/EHS

HLAVA V:

PŘENESENÉ PRAVOMOCI, PROVÁDĚCÍ PRAVOMOCI A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 48:

Výkon přenesené pravomoci

Článek 49:

Postup pro naléhavé případy

Článek 50:

Postup projednávání ve výboru

Článek 51:

Provedení

Článek 52:

Přechodná ustanovení

Článek 53:

Sledování a podávání zpráv

Článek 54:

Vstup v platnost

Článek 55:

Určení

PŘÍLOHY

 

PŘÍLOHA I:

SEZNAM ČINNOSTÍ UVEDENÝCH V ČL. 5 BODU 7

PŘÍLOHA II:

ČINNOSTI VYKONÁVANÉ ZADAVATELI PODLE ČLÁNKU 7

PŘÍLOHA III:

SEZNAM PRÁVNÍCH AKTŮ UNIE PODLE ČL. 7 ODST. 2 PÍSM. b)

PŘÍLOHA IV:

SLUŽBY PODLE ČLÁNKU 19

PŘÍLOHA V:

INFORMACE, JEŽ MAJÍ BÝT UVEDENY V OZNÁMENÍ O ZAHÁJENÍ KONCESNÍHO ŘÍZENÍ PODLE ČLÁNKU 31

PŘÍLOHA VI:

INFORMACE, JEŽ MAJÍ BÝT UVEDENY V PŘEDBĚŽNÝCH OZNÁMENÍCH O ZAHÁJENÍ KONCESNÍCH ŘÍZENÍ NA SOCIÁLNÍ A JINÉ ZVLÁŠTNÍ SLUŽBY PODLE ČL. 31 ODST. 3

PŘÍLOHA VII:

INFORMACE, JEŽ MAJÍ BÝT UVEDENY V OZNÁMENÍ O VÝSLEDKU KONCESNÍHO ŘÍZENÍ PODLE ČLÁNKU 32

PŘÍLOHA VIII:

INFORMACE, JEŽ MAJÍ BÝT UVEDENY V OZNÁMENÍ O VÝSLEDKU KONCESNÍHO ŘÍZENÍ TÝKAJÍCÍM SE KONCESÍ NA SOCIÁLNÍ A JINÉ ZVLÁŠTNÍ SLUŽBY PODLE ČLÁNKU 32

PŘÍLOHA IX:

HLAVNÍ ASPEKTY UVEŘEJŇOVÁNÍ

PŘÍLOHA X:

SEZNAM MEZINÁRODNÍCH SOCIÁLNÍCH ÚMLUV A ÚMLUV O ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ PODLE ČL. 30 ODST. 3

PŘÍLOHA XI:

INFORMACE, JEŽ MAJÍ BÝT UVEDENY V OZNÁMENÍ O ZMĚNĚ KONCESE BĚHEM JEJÍ DOBY PLATNOSTI PODLE ČLÁNKU 43

HLAVA I

PŘEDMĚT, OBLAST PŮSOBNOSTI, ZÁSADY A DEFINICE

KAPITOLA I

Oblast působnosti, obecné zásady a definice

Oddíl I

Předmět, oblast působnosti, obecné zásady, definice a finanční limity

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

1.   Tato směrnice stanoví pravidla pro řízení, na jejichž základě veřejní zadavatelé a zadavatelé zadávají zakázky prostřednictvím koncese, jejíž odhadovaná hodnota dosahuje alespoň finančních limitů stanovených v článku 8.

2.   Tato směrnice se vztahuje na udělování koncesí na stavební práce a na služby hospodářským subjektům, a to jedním z těchto subjektů:

a)

veřejnými zadavateli nebo

b)

zadavateli za předpokladu, že stavební práce nebo služby jsou určeny k vykonávání jedné z činností uvedených v příloze II.

3.   Uplatňování této směrnice podléhá článku 346 Smlouvy o fungování EU.

4.   Dohody, rozhodnutí či jiné právní nástroje, které upravují rozdělení pravomocí a odpovědnosti za výkon úkolů veřejné služby mezi veřejnými zadavateli či zadavateli nebo skupinami veřejných zadavatelů či zadavatelů a které nestanoví odměnu za smluvní plnění, se považují za věc vnitřní organizace dotyčného členského státu, a tudíž nejsou touto směrnicí žádným způsobem dotčeny.

Článek 2

Zásada nezávislé správy ze strany orgánů veřejné správy

1.   Tato směrnice respektuje zásadu nezávislé správy ze strany celostátních, regionálních a místních orgánů v souladu s vnitrostátním právem a právem Unie. Tyto orgány mohou nezávisle rozhodovat o způsobu řízení, který považují za nejvhodnější pro provedení stavebních prací a poskytnutí služeb, aby byla zajištěna především vysoká úroveň kvality, bezpečnosti a dostupnosti, rovné zacházení a podpora všeobecného přístupu k veřejným službám a práv uživatelů v této oblasti.

Uvedené orgány mohou rozhodnout, zda budou úkoly veřejného zájmu plnit z vlastních zdrojů či ve spolupráci s jinými orgány, nebo zda je svěří hospodářským subjektům.

2.   Tato směrnice se nedotýká systémů členských států v oblasti vlastnictví majetku. Zejména nepožaduje privatizaci veřejných podniků poskytujících služby veřejnosti.

Článek 3

Zásada rovného zacházení, nediskriminace a transparentnosti

1.   Veřejní zadavatelé a zadavatelé jednají s hospodářskými subjekty na základě rovnosti a zákazu diskriminace a postupují transparentním a přiměřeným způsobem.

Udělování koncesí včetně stanovení odhadované hodnoty nelze koncipovat se záměrem vyloučit je z oblasti působnosti této směrnice nebo neoprávněně zvýhodňovat nebo znevýhodňovat určité hospodářské subjekty nebo určité stavební práce, dodávky nebo služby.

2.   Veřejní zadavatelé a zadavatelé usilují o zajištění transparentnosti koncesního řízení a plnění koncese v souladu s článkem 28.

Článek 4

Vymezení služeb obecného hospodářského zájmu členskými státy

1.   Touto směrnicí není dotčena možnost členských států, aby v souladu s právem Unie stanovily, co považují za služby obecného hospodářského zájmu, jakým způsobem by tyto služby měly být organizovány a financovány, v souladu s pravidly pro státní podpory, a jakým zvláštním povinnostem by měly podléhat. Touto směrnicí rovněž není dotčen způsob, jakým členské státy organizují své systémy sociálního zabezpečení.

2.   Do oblasti působnosti této směrnice nespadají nehospodářské služby obecného zájmu.

Článek 5

Definice

Pro účely této směrnice se použijí tyto definice:

1)

„koncesemi“ se rozumějí koncese na stavební práce nebo na služby, jak jsou vymezeny v písmenech a) a b):

a)

„koncesí na stavební práce“ se rozumí úplatná smlouva uzavřená písemnou formou, kterou jeden nebo více veřejných zadavatelů či zadavatelů svěřuje provedení stavebních prací jednomu nebo více hospodářským subjektům, přičemž odpovídající protiplnění spočívá buď výhradně v právu braní užitků vyplývajících z využívání provedených stavebních prací, jež jsou předmětem dané smlouvy, nebo v tomto právu společně s platbou;

b)

„koncesí na služby“ se rozumí úplatná smlouva uzavřená písemnou formou, kterou jeden nebo více veřejných zadavatelů či zadavatelů svěřuje jednomu nebo více hospodářským subjektům poskytování a řízení jiných služeb, než jsou stavební práce uvedené v písmeni a), přičemž odpovídající protiplnění spočívá buď výhradně v právu braní užitků vyplývající z poskytování služeb, jež jsou předmětem dané smlouvy, nebo v tomto právu společně s platbou.

Udělením koncese na stavební práce nebo na služby se na koncesionáře přenáší provozní riziko při braní užitků vyplývajících z využívání provedených stavebních prací nebo z poskytování služeb, přičemž může jít o riziko na straně poptávky, riziko na straně nabídky, nebo riziko na straně poptávky i nabídky. Má se za to, že koncesionář převzal provozní riziko, pokud mu za běžných provozních podmínek není zaručena návratnost vynaložených investic nebo nákladů vzniklých při provozování stavby nebo poskytování služeb, jež jsou předmětem koncese. Část rizika přenesená na koncesionáře musí zahrnovat skutečné vystavení výkyvům trhu, tak aby případné odhadované ztráty koncesionáře nebyly pouze nominální nebo zanedbatelné;

2)

„hospodářským subjektem“ se rozumí jakákoli fyzická nebo právnická osoba nebo veřejný subjekt nebo skupina těchto osob nebo subjektů, včetně dočasných sdružení podniků, které na trhu nabízejí provedení stavebních prací nebo zhotovení stavby, dodání výrobků nebo poskytování služeb;

3)

„zájemcem“ se rozumí hospodářský subjekt, který se uchází o výzvu k účasti nebo byl vyzván k účasti v koncesním řízení;

4)

„uchazečem“ se rozumí hospodářský subjekt, který podal nabídku;

5)

„koncesionářem“ se rozumí hospodářský subjekt, jemuž byla udělena koncese;

6)

výrazem „písemný“ nebo „písemně“ se rozumí jakýkoli soubor slov nebo čísel, který může být čten, reprodukován a dále sdělován, včetně informací, které jsou přenášeny a ukládány elektronickými prostředky;

7)

„provedením stavebních prací“ se rozumí provedení nebo projekt i provedení stavebních prací vztahujících se k jedné z činností uvedených v příloze I nebo zhotovení stavby či provedení stavebního záměru jakýmikoli prostředky v souladu s požadavky stanovenými veřejným zadavatelem či zadavatelem, který má rozhodující vliv na druh nebo projekt stavby;

8)

„stavbou“ se rozumí výsledek souboru pozemních nebo inženýrských stavebních prací, který je sám o sobě dostatečný k plnění hospodářské nebo technické funkce;

9)

„elektronickým prostředkem“ se rozumí elektronické zařízení pro zpracování (včetně digitální komprese) a ukládání dat zaslaných, postoupených a přijatých telefonicky nebo telegraficky, rádiově, optickými prostředky nebo jinými elektromagnetickými prostředky;

10)

„výhradními právy“ se rozumějí práva udělená příslušným orgánem členského státu na základě právního nebo zveřejněného správního předpisu, jež je slučitelný se Smlouvami, jehož důsledkem je vyhrazení výkonu určité činnosti jedinému hospodářskému subjektu, což podstatně ovlivňuje možnost jiných hospodářských subjektů vykonávat tuto činnost;

11)

„zvláštními právy“ se rozumějí práva udělená příslušným orgánem členského státu na základě právního nebo zveřejněného správního předpisu, jež je slučitelný se Smlouvami, jehož důsledkem je vyhrazení výkonu určité činnosti dvěma nebo více hospodářským subjektům, což podstatně ovlivňuje možnost jiných hospodářských subjektů vykonávat tuto činnost;

12)

„koncesní dokumentací“ se rozumějí všechny dokumenty vypracované veřejným zadavatelem či zadavatelem nebo na něž veřejný zadavatel či zadavatel odkazuje, aby popsal či určil prvky koncese nebo řízení, mezi něž patří oznámení o zahájení koncesního řízení, technické a funkční požadavky, navrhované podmínky koncese, formát dokumentů předkládaných zájemci a uchazeči, informace o obecných povinnostech a jakékoli další dokumenty;

13)

„inovacemi“ se rozumí uplatňování nových nebo výrazně zdokonalených výrobků, služeb nebo postupů, včetně výrobních, stavebních či konstrukčních postupů nového způsobu uvádění na trh nebo nové organizační metody obchodních postupů, organizace pracovního prostředí nebo vnějších vztahů mimo jiné s cílem přispět k hledání odpovědí na společenské výzvy nebo podpořit strategii Evropa 2020.

Článek 6

Veřejní zadavatelé

1.   Pro účely této směrnice se „veřejnými zadavateli“ rozumí stát, regionální nebo místní orgány, veřejnoprávní subjekty, sdružení tvořená jedním nebo více těmito orgány či jedním nebo více veřejnoprávními subjekty jiné než orgány, subjekty nebo sdružení, které vykonávají některou z činností uvedených v příloze II a k vykonávání některé z těchto činností udělují koncesi.

2.   „Regionální orgány“ zahrnují veškeré orgány správních jednotek uvedené v rámci úrovně NUTS 1 a 2 podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 (20).

3.   „Místní orgány“ zahrnují veškeré orgány správních jednotek úrovně NUTS 3 a menších správních jednotek podle nařízení (ES) č. 1059/2003.

4.   „Veřejnoprávními subjekty“ se rozumějí subjekty se všemi těmito charakteristikami:

a)

jsou založeny za zvláštním účelem spočívajícím v uspokojování potřeb obecného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu;

b)

mají právní subjektivitu a

c)

jsou financovány převážně státem, regionálními nebo místními orgány nebo jinými veřejnoprávními subjekty; nebo podléhají řídicímu dohledu těchto orgánů nebo subjektů; nebo je v jejich správním, řídícím nebo dozorčím orgánu více než polovina členů jmenována státem, regionálními nebo místními orgány nebo jinými veřejnoprávními subjekty.

Článek 7

Zadavatelé

1.   Pro účely této směrnice se „zadavateli“ rozumějí subjekty, které vykonávají některou z činností uvedených v příloze II, k vykonávání některé z těchto činností udělují koncesi a jsou jedním z těchto subjektů:

a)

stát, regionální nebo místní orgány, veřejnoprávní subjekty a sdružení tvořená jedním či více takovými orgány nebo jedním či více veřejnoprávními subjekty;

b)

veřejné podniky vymezené v odstavci 4 tohoto článku;

c)

jiné subjekty, než jsou subjekty uvedené v písmenech a) a b) tohoto odstavce, které ale provozují činnost na základě zvláštních nebo výhradních práv, jež jim byla udělena k výkonu některé z činností uvedených v příloze II.

2.   Za „zadavatele“ ve smyslu odst. 1 písm. c) se nepovažují subjekty, jimž byla udělena zvláštní nebo výhradní práva postupem, u něhož bylo zajištěno náležité uveřejnění, přičemž k udělení práv došlo na základě objektivních kritérií. Tyto postupy zahrnují:

a)

zadávací řízení s předchozí výzvou k účasti v soutěži v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU (21), směrnicí 2014/25/EU, směrnicí 2009/81/ES nebo touto směrnicí;

b)

řízení podle jiných právních aktů Unie uvedených v příloze III, která zajišťují náležitou transparentnost ex ante při udělování povolení na základě objektivních kritérií.

3.   Komise je zmocněna přijímat v souladu s článkem 48 akty v přenesené pravomoci, pokud jde o změny seznamu právních aktů Unie uvedeného v příloze III, jsou-li tyto změny nezbytné v důsledku zrušení nebo změny těchto právních aktů nebo přijetí nových právních aktů.

4.   „Veřejným podnikem“ se rozumí podnik, ve kterém mohou veřejní zadavatelé vykonávat přímo nebo nepřímo dominantní vliv na základě svého vlastnictví podniku, finanční účasti v něm nebo pravidel, jimiž se podnik řídí.

Má se za to, že veřejní zadavatelé mají dominantní vliv v těchto případech, kdy přímo či nepřímo:

a)

drží většinu upsaného kapitálu podniku;

b)

disponují většinou hlasovacích práv vyplývajících z podílu na podniku nebo

c)

mohou jmenovat více než polovinu členů správního, řídícího nebo dozorčího orgánu podniku.

Článek 8

Finanční limity a metody výpočtu odhadované hodnoty koncesí

1.   Tato směrnice se vztahuje na koncese, jejichž hodnota je rovna 5 186 000 EUR nebo je vyšší.

2.   Za hodnotu koncese se považuje celkový obrat koncesionáře bez DPH za dobu trvání koncese, odhadnutý veřejným zadavatelem nebo zadavatelem, jako protiplnění za stavební práce a služby, jež jsou předmětem koncese, jakož i za dodávky, jež s těmito stavebními pracemi a službami souvisejí.

Tento odhad hodnoty koncese se musí vztahovat k okamžiku, kdy je odesíláno oznámení o zahájení koncesního řízení, nebo v případech, kdy takové oznámení není stanoveno, v okamžiku, kdy veřejný zadavatel nebo zadavatel zahájí koncesní řízení, a to například kontaktováním hospodářských subjektů ve věci zahájení koncesního řízení.

Pro účely odstavce 1 platí, že pokud je hodnota koncese v okamžiku udělení o více než 20 % vyšší než hodnota odhadovaná, platí odhadovaná hodnota koncese v okamžiku udělení.

3.   Odhadovaná hodnota koncese se vypočte objektivní metodou blíže vymezenou v koncesní dokumentaci. Při výpočtu odhadované hodnoty koncese veřejní zadavatelé a zadavatelé zohlední podle okolností zejména:

a)

hodnotu případných opčních práv v jakékoli formě a případné prodloužení doby trvání koncese;

b)

příjem z jiných poplatků a pokut uhrazených uživateli stavebních prací či služeb, než jsou poplatky a pokuty vybrané jménem veřejného zadavatele či zadavatele;

c)

platby či případné finanční výhody v jakékoli formě poskytnuté veřejným zadavatelem či zadavatelem nebo jakýmkoli jiným veřejným orgánem koncesionáři, včetně náhrady za plnění závazku veřejné služby a veřejných investičních dotací;

d)

hodnotu grantů či dalších případných finančních výhod v jakékoli formě poskytnutých třetími stranami za plnění koncese;

e)

příjem z prodeje jakýchkoli aktiv, která jsou součástí koncese;

f)

hodnotu všech dodávek a služeb, které koncesionáři poskytnou veřejní zadavatelé či zadavatelé, pokud jsou tyto dodávky a služby nezbytné pro provedení příslušných stavebních prací či poskytnutí příslušných služeb;

g)

ceny či platby zájemcům a uchazečům.

4.   Výběr metody použité pro výpočet odhadované hodnoty koncese nesmí být proveden s úmyslem vyloučit ji z oblasti působnosti této směrnice. Koncese nesmí být rozdělena tak, aby to vedlo k jejímu vyloučení z oblasti působnosti této směrnice, pokud to není odůvodněno objektivními důvody.

5.   Může-li zamýšlená stavební práce nebo služba vést k udělení koncese na jejich jednotlivé části, vezme se v úvahu celková odhadovaná hodnota všech takových částí.

6.   Je-li souhrnná hodnota částí rovna finančnímu limitu stanovenému v tomto článku nebo je vyšší, použije se tato směrnice na udělení koncese na každou z těchto částí.

Článek 9

Úprava finančního limitu

1.   Každé dva roky počínaje 30. červnem 2013 Komise ověří, zda finanční limit stanovený v čl. 8 odst. 1 odpovídá finančnímu limitu stanovenému pro koncese na stavební práce v Dohodě Světové obchodní organizace o vládních zakázkách (dále jen „dohoda o vládních zakázkách“), a v případě nutnosti jej upraví v souladu s tímto článkem.

V souladu s metodou výpočtu stanovenou v dohodě o vládních zakázkách vypočítá Komise hodnotu tohoto finančního limitu na základě průměrné denní hodnoty eura vyjádřené ve zvláštních právech čerpání (dále jen „ZPČ“) za období 24 měsíců končící 31. srpna, který předchází úpravě účinné od 1. ledna. Hodnota takto upraveného finančního limitu se v případě potřeby zaokrouhlí dolů na tisíce eur, aby bylo zajištěno, že platný finanční limit stanovený uvedenou dohodou, vyjádřený v ZPČ, bude dodržen.

2.   Každé dva roky počínaje 1. lednem 2014 určí Komise hodnoty finančních limitů uvedených v čl. 8 odst. 1 a upravených podle odst. 1 tohoto článku v národních měnách členských států, jejichž měnou není euro.

V souladu s metodou výpočtu stanovenou v dohodě o vládních zakázkách se určení těchto hodnot zakládá na průměrných denních hodnotách těchto měn odpovídajících příslušnému finančnímu limitu vyjádřenému v eurech za období 24 měsíců končící 31. srpnem, který předchází úpravě účinné od 1. ledna.

3.   Upravený finanční limit uvedený v odstavci 1, jeho odpovídající hodnotu v národních měnách uvedenou v odst. 2 prvním pododstavci a hodnotu stanovenou v souladu s odst. 2 druhým pododstavcem zveřejní Komise v Úředním věstníku Evropské unie na začátku měsíce listopadu, který následuje po jeho úpravě.

4.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 48 za účelem přizpůsobení metody výpočtu stanovené v odst. 1 druhém pododstavci tohoto článku případné změně metody stanovené dohodou o vládních zakázkách pro úpravu finančních limitů uvedených v čl. 8 odst. 1 a pro určení odpovídajících hodnot v národních měnách členských států, jejichž měnou není euro, jak stanoví odstavec 2 tohoto článku.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 48 za účelem úpravy finančního limitu stanoveného v čl. 8 odst. 1 podle odstavce 1 tohoto článku.

5.   Pokud je nezbytné upravit finanční limity a časová omezení zabraňují použití postupu stanoveného v článku 48 a vyžadují si to závažné naléhavé důvody, použije se na akty v přenesené pravomoci přijímané podle odst. 4 druhého pododstavce tohoto článku postup stanovený v článku 49.

Oddíl II

Výjimky

Článek 10

Výjimky vztahující se na koncese udělované veřejnými zadavateli a zadavateli

1.   Tato směrnice se nevztahuje na koncese na služby udělené veřejnému zadavateli či zadavateli uvedenému v čl. 7 odst. 1 písm. a) nebo sdružení veřejných zadavatelů či zadavatelů na základě výhradního práva.

Tato směrnice se nevztahuje na koncese na služby udělené hospodářskému subjektu na základě výhradního práva, jež bylo uděleno v souladu se Smlouvou o fungování EU a s právními akty Unie, jimiž se stanoví společná pravidla pro přístup na trh vztahující se na činnosti uvedené v příloze II.

2.   Odchylně od odst. 1 druhého pododstavce tohoto článku, pokud odvětvové právní předpisy Unie uvedené v uvedeném pododstavci neupravují požadavky na transparentnost specifické pro dané odvětví, použije se článek 32.

Pokud členský stát udělí hospodářskému subjektu výhradní právo k výkonu některé z činností uvedených v příloze II, do jednoho měsíce od udělení tohoto výhradního práva o tom informuje Komisi.

3.   Tato směrnice se nevztahuje na koncese na služby letecké dopravy založené na vydání provozní licence ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1008/2008 (22) nebo na koncese na veřejné služby v přepravě cestujících ve smyslu nařízení (ES) č. 1370/2007.

4.   Tato směrnice se nevztahuje na koncese, jež je veřejný zadavatel či zadavatel povinen udělit nebo organizovat v souladu s postupy, které se liší od postupů podle této směrnice a které jsou stanoveny:

a)

právním nástrojem, z něhož vyplývají mezinárodní právní závazky, jako je mezinárodní dohoda uzavřená v souladu se Smlouvou o fungování EU mezi členským státem a jednou nebo více třetími zeměmi nebo jejich částmi, která se týká stavebních prací, dodávek nebo služeb za účelem společné realizace nebo využívání projektu jejími signatáři;

b)

mezinárodní organizací.

Tato směrnice se nevztahuje na koncese, které veřejný zadavatel nebo zadavatel uděluje v souladu s pravidly pro zadávání zakázek stanovenými mezinárodní organizací nebo mezinárodní finanční institucí, jsou-li příslušné koncese v plné výši financovány touto organizací nebo institucí; v případě koncesí spolufinancovaných z převážné části mezinárodní organizací nebo mezinárodní finanční institucí se strany dohodnou na platných postupech pro udělení koncese.

Členské státy oznámí všechny právní nástroje uvedené v tomto odstavci prvním pododstavci písm. a) Komisi, která může konzultovat Poradní výbor pro veřejné zakázky uvedený v článku 50.

Tento odstavec se nevztahuje na koncese v oblasti obrany a bezpečnosti podle směrnice 2009/81/ES.

5.   Tato směrnice se nevztahuje na koncese v oblasti obrany a bezpečnosti podle směrnice 2009/81/ES, které se řídí:

a)

zvláštními procedurálními pravidly podle mezinárodní dohody či ujednání uzavřeného mezi jedním nebo více členskými státy a jednou nebo více třetími zeměmi;

b)

zvláštními procedurálními pravidly podle uzavřené mezinárodní dohody či ujednání souvisejícího s rozmístěním jednotek a týkajícího se podniků členského státu nebo třetí země;

c)

zvláštními procedurálními pravidly mezinárodní organizace, která provádí nákupy pro své vlastní účely, anebo na koncese, které musí být udělovány členskými státy v souladu s uvedenými pravidly.

6.   Tato směrnice se vztahuje na udělování koncesí v oblasti obrany a bezpečnosti podle směrnice 2009/81/ES, s výjimkou:

a)

koncesí, v jejichž případě by uplatňování této směrnice ukládalo členskému státu povinnost poskytnout údaje, jejichž zpřístupnění podle jeho názoru odporuje podstatným zájmům jeho bezpečnosti, nebo pokud je udělení a plnění koncese prohlášeno za utajené nebo musí být doprovázeno bezpečnostními opatřeními v souladu s platnými právními a správními předpisy daného členského státu, jestliže tento členský stát stanovil, že ochrana dotčených podstatných zájmů jeho bezpečnosti nemůže být zaručena pomocí méně omezujících opatření, jako jsou například opatření uvedená v odstavci 7;

b)

koncesí udělených v rámci programu spolupráce podle čl. 13 písm. c) směrnice 2009/81/ES;

c)

koncesí udělených vládou jiné vládě, které se týkají stavebních prací a služeb přímo souvisejících s vojenským či citlivým vybavením nebo stavebních prací a služeb zvláště určených k vojenským účelům nebo citlivých stavebních prací či citlivých služeb;

d)

koncesí udělených ve třetí zemi, které jsou prováděny v době nasazení sil mimo území Unie, pokud operační potřeby vyžadují, aby byly uděleny hospodářským subjektům umístěným v oblasti operací, a

e)

koncesí, které jsou jinak podle uvedené směrnice vyňaty.

7.   Tato směrnice se nevztahuje na koncese jinak nevyloučené dle odstavce 6, pokud ochrana základních bezpečnostních zájmů členského státu nemůže být zaručena pomocí méně omezujících opatření, jako například stanovením požadavků zaměřených na ochranu důvěrné povahy informací, které veřejní zadavatelé či zadavatelé zpřístupňují v průběhu koncesního řízení podle této směrnice.

8.   Tato směrnice se nevztahuje na koncese na služby týkající se:

a)

nabývání nebo nájmu pozemků, stávajících budov nebo jiných nemovitostí nebo práv k nim libovolnými způsoby financování;

b)

pořízení, tvorby, produkce nebo koprodukce programového materiálu určeného pro audiovizuální mediální služby nebo rozhlasové mediální služby, které jsou udělovány poskytovateli audiovizuálních nebo rozhlasových mediálních služeb, nebo koncesí na vysílací čas nebo dodání programů, které jsou udělovány poskytovatelům audiovizuálních nebo rozhlasových mediálních služeb. Pro účely tohoto písmene se „audiovizuálními mediálními službami“ rozumí audiovizuální mediální služby ve smyslu čl. 1 odst. 1 písm. a) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/13/EU (23), a „poskytovateli mediálních služeb“ se rozumí poskytovatelé mediálních služeb ve smyslu čl. 1 odst. 1 písm. d) uvedené směrnice. „Pořadem“ se rozumí pořad ve smyslu čl. 1 odst. 1 písm. b) uvedené směrnice, avšak zahrnuje také rozhlasové pořady a rozhlasový programový materiál. Pro účely tohoto ustanovení má navíc „programový materiál“ stejný význam jako „pořad“;

c)

rozhodčích a smírčích služeb;

d)

kterýchkoli z těchto právních služeb:

i)

právní zastupování klienta advokátem ve smyslu článku 1 směrnice Rady 77/249/EHS (24):

v rozhodčím či smírčím řízení konaném v určitém členském státě, třetí zemi nebo u mezinárodního arbitrážního či smírčího orgánu nebo

v soudních řízeních u soudů nebo veřejných orgánů členského státu nebo třetí země nebo u mezinárodních soudů, tribunálů nebo orgánů,

ii)

právní poradenství poskytované při přípravě na řízení uvedená v bodě i) tohoto písmene, nebo pokud okolnosti nasvědčují tomu, že dotčená věc se s vysokou pravděpodobností stane předmětem takového řízení, za podmínky, že toto poradenství je poskytováno advokátem ve smyslu článku 1 směrnice 77/249/EHS,

iii)

služby osvědčování a ověřování listin, jež musí být poskytovány notáři,

iv)

právní služby poskytované správci nebo stanovenými opatrovníky nebo jiné právní služby, jejichž poskytovatelé jsou v daném členském státě určováni soudem nebo jsou ze zákona pověřeni určitými úkony pod dohledem těchto soudů,

v)

jiné právní služby, které jsou v dotčeném členském státě, byť jen příležitostně, spojeny s výkonem úřední moci;

e)

finančních služeb v souvislosti s vydáváním, prodejem, nákupem nebo převodem cenných papírů nebo jiných finančních nástrojů ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES (25), služeb centrálních bank a operací prováděných pomocí Evropského nástroje finanční stability a Evropského stabilizačního mechanismu;

f)

úvěrů, ať již v souvislosti s vydáváním, prodejem, nákupem či převodem cenných papírů nebo jiných finančních nástrojů či nikoli;

g)

služeb civilní obrany, civilní ochrany a prevence nebezpečí poskytovaných neziskovými organizacemi a sdruženími těchto kódů CPV: 75250000-3, 75251000-0, 75251100-1, 75251110-4, 75251120-7, 75252000-7, 75222000-8; 98113100-9 a 85143000-3 s výjimkou služeb sanitní přepravy pacientů;

h)

služeb v rámci politické kampaně kódů CPV 79341400-0, 92111230-3 a 92111240-6, jsou-li udělovány politickou stranou v rámci volební kampaně.

9.   Tato směrnice se nevztahuje na koncese na služby v oblasti loterií kódu CPV 92351100-7 udělené členským státem hospodářskému subjektu na základě výhradního práva. Pro účely tohoto odstavce nezahrnuje pojem výhradních práv práva uvedená v čl. 7 odst. 2 této směrnice.

Udělení takového výhradního práva musí být uveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

10.   Tato směrnice se nevztahuje na koncese, které zadavatelé udělují za účelem výkonu svých činností ve třetí zemi za podmínek, které nezahrnují fyzické užívání sítě nebo zeměpisné oblasti v rámci Unie.

Článek 11

Zvláštní výjimky v oblasti elektronických komunikací

Tato směrnice se nevztahuje na koncese, jejichž hlavním účelem je umožnit veřejným zadavatelům poskytovat veřejné komunikační sítě nebo brát užitky z těchto sítí nebo poskytovat veřejnosti jednu nebo více služeb elektronických komunikací.

Pro účely tohoto článku se „veřejnou komunikační sítí“ a „službami elektronických komunikací“ rozumí veřejná komunikační síť a služby elektronických komunikací ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/21/ES (26).

Článek 12

Zvláštní výjimky v oblasti vodního hospodářství

1.   Tato směrnice se nevztahuje na koncese udělené za účelem:

a)

poskytování nebo provozu pevných sítí určených k poskytování služby veřejnosti v souvislosti s výrobou, dopravou nebo distribucí pitné vody;

b)

dodávek pitné vody do takových sítí.

2.   Tato směrnice se rovněž nevztahuje na koncese, pokud souvisejí s některou z činností uvedených v odstavci 1 a jejichž předmětem jsou:

a)

projekty vodohospodářských děl, zavlažování nebo odvodňování půdy za předpokladu, že množství vody určené pro dodávky pitné vody představuje více než 20 % celkového množství vody, jež má být získána takovými projekty nebo zavlažovacími či odvodňovacími zařízeními, nebo

b)

čištění a úprava odpadních vod.

Článek 13

Koncese udělené přidruženému podniku

1.   Pro účely tohoto článku se „přidruženým podnikem“ rozumí podnik, jehož roční účetní závěrky jsou konsolidovány s ročními účetními závěrkami zadavatele v souladu s požadavky směrnice 2013/34/EU.

2.   V případě subjektů, na něž se nevztahuje směrnice 2013/34/EU, se „přidruženým podnikem“ rozumí každý podnik, který:

a)

může přímo nebo nepřímo podléhat dominantnímu vlivu zadavatele;

b)

může vykonávat dominantní vliv nad zadavatelem nebo

c)

společně se zadavatelem podléhá dominantnímu vlivu jiného podniku na základě vlastnictví, finanční účasti nebo pravidel, jimiž se řídí.

Pro účely tohoto odstavce se „dominantním vlivem“ rozumí dominantní vliv ve smyslu čl. 7 odst. 4 druhého pododstavce této směrnice.

3.   Bez ohledu na článek 17 a za předpokladu, že jsou splněny podmínky stanovené v odstavci 4 tohoto článku, se tato směrnice nevztahuje na koncese udělené:

a)

zadavatelem přidruženému podniku nebo

b)

společným podnikem vytvořeným výlučně několika zadavateli za účelem vykonávání činností uvedených v příloze II podniku, který je přidružen k jednomu z těchto zadavatelů.

4.   Odstavec 3 se použije na:

a)

koncese na služby, pokud alespoň 80 % průměrného celkového obratu přidruženého podniku ze všech služeb poskytnutých tímto podnikem za předchozí tři roky pochází z poskytování služeb zadavateli nebo jiným podnikům, k nimž je přidružen;

b)

koncese na stavební práce, pokud alespoň 80 % průměrného celkového obratu přidruženého podniku ze všech stavebních prací poskytnutých tímto podnikem, dosaženého za předchozí tři roky, pochází z poskytování stavebních prací zadavateli nebo jiným podnikům, k nimž je přidružen.

5.   Pokud kvůli datu, k němuž byl přidružený podnik založen nebo začal vykonávat činnost, není obrat za předchozí tři roky dostupný, postačí, že podnik prokáže, zejména prostřednictvím prognóz činnosti, že dosažení obratu uvedeného v odst. 4 písm. a) a b) je věrohodné.

6.   Pokud jsou zadavateli poskytovány stejné nebo podobné služby nebo stavební práce více než jedním přidruženým podnikem, s nímž tvoří hospodářskou skupinu, vypočítají se procentní podíly uvedené v odstavci 4 s ohledem na celkový obrat plynoucí z poskytování služeb nebo stavebních prací těmito přidruženými podniky.

Článek 14

Koncese udělené společnému podniku nebo zadavateli, který je součástí společného podniku

Bez ohledu na článek 17 a za předpokladu, že dotyčný společný podnik byl vytvořen za účelem vykonávání dané činnosti po dobu nejméně tří let a v zakládacím dokumentu společného podniku je stanoveno, že zadavatelé, kteří jej tvoří, budou jeho součástí alespoň po stejnou dobu, se tato směrnice nevztahuje na koncese udělené:

a)

společným podnikem tvořeným výlučně více zadavateli za účelem vykonávání činností uvedených v příloze II jednomu z těchto zadavatelů nebo

b)

zadavatelem takovémuto společnému podniku, jehož je součástí.

Článek 15

Oznamování informací zadavateli

Zadavatelé oznámí Komisi na vyžádání následující informace týkající se uplatňování čl. 13 odst. 2 a 3 a článku 14:

a)

jména dotyčných podniků nebo společných podniků;

b)

povahu a hodnotu dotčených koncesí;

c)

skutečnosti, které Komise považuje za nezbytné k prokázání toho, že vztah mezi podnikem nebo společným podnikem, jemuž byly uděleny koncese, a zadavatelem splňuje požadavky článku 13 nebo 14.

Článek 16

Vyloučené činnosti, které jsou přímo vystaveny hospodářské soutěži

Tato směrnice se nevztahuje na koncese udělované zadavateli, pokud v členském státě, ve kterém mají být tyto koncese plněny, bylo podle článku 35 směrnice 2014/25/EU stanoveno, že činnost je přímo vystavena hospodářské soutěži v souladu s článkem 34 uvedené směrnice.

Článek 17

Koncese mezi subjekty ve veřejném sektoru

1.   Koncese udělená veřejným zadavatelem nebo zadavatelem ve smyslu čl. 7 odst. 1 písm. a) jiné soukromoprávní či veřejnoprávní právnické osobě nespadá do oblasti působnosti této směrnice, jsou-li splněny všechny tyto podmínky:

a)

veřejný zadavatel nebo zadavatel ovládá dotyčnou právnickou osobu obdobně, jako ovládá vlastní organizační složky;

b)

více než 80 % činností ovládané právnické osoby je prováděno při plnění úkolů, jež jí byly svěřeny ovládajícím veřejným zadavatelem či zadavatelem nebo jinými právnickými osobami, jež uvedený veřejný zadavatel či zadavatel ovládá, a

c)

žádný soukromý subjekt nemá v ovládané právnické osobě přímou kapitálovou účast s výjimkou kapitálové účasti, s níž není spojeno ovládání nebo možnost blokovat a již v souladu se Smlouvami vyžadují vnitrostátní právní předpisy, přičemž taková účast nezakládá rozhodující vliv na ovládanou právnickou osobu.

Má se za to, že veřejný zadavatel nebo zadavatel ve smyslu čl. 7 odst. 1 písm. a) ovládá právnickou osobu obdobně, jako ovládá vlastní organizační složky, ve smyslu prvního pododstavce písm. a) tohoto odstavce, má-li rozhodující vliv na strategické cíle i významná rozhodnutí ovládané právnické osoby. K takovému ovládání může docházet i ze strany jiné právnické osoby, která je sama stejným způsobem ovládána veřejným zadavatelem či zadavatelem.

2.   Odstavec 1 se rovněž použije v případě, že ovládaná právnická osoba, která je veřejným zadavatelem nebo zadavatelem ve smyslu čl. 7 odst. 1 písm. a), udělí koncesi veřejnému zadavateli nebo zadavateli, který ji ovládá, nebo jiné právnické osobě ovládané týmž veřejným zadavatelem nebo zadavatelem, pokud v právnické osobě, jíž je koncese udělena, nemá přímou kapitálovou účast žádný soukromý subjekt, s výjimkou kapitálové účasti, s níž není spojeno ovládání nebo možnost blokovat a již v souladu se Smlouvami vyžadují vnitrostátní právní předpisy, přičemž taková účast nezakládá rozhodující vliv na ovládanou právnickou osobu.

3.   Veřejný zadavatel nebo zadavatel ve smyslu čl. 7 odst. 1 písm. a), který neovládá soukromoprávní či veřejnoprávní právnickou osobu ve smyslu odstavce 1 tohoto článku, však může udělit koncesi bez ohledu na tuto směrnici dotčené právnické osobě, jsou-li splněny všechny tyto podmínky:

a)

veřejný zadavatel nebo zadavatel ve smyslu čl. 7 odst. 1 písm. a) ovládá společně s dalšími veřejnými zadavateli či zadavateli danou právnickou osobu obdobně, jako ovládá vlastní organizační složky;

b)

více než 80 % činností uvedené právnické osoby je prováděno při plnění úkolů, jež jí byly svěřeny ovládajícími veřejnými zadavateli či zadavateli nebo jinými právnickými osobami, jež ovládají titíž veřejní zadavatelé či zadavatelé, a

c)

žádný soukromý subjekt nemá v ovládané právnické osobě přímou kapitálovou účast s výjimkou kapitálové účasti, s níž není spojeno ovládání nebo možnost blokovat a již v souladu se Smlouvami vyžadují vnitrostátní právní předpisy, přičemž taková účast nezakládá rozhodující vliv na ovládanou právnickou osobu.

Pro účely prvního pododstavce písm. a) tohoto odstavce ovládají veřejní zadavatelé nebo zadavatelé ve smyslu čl. 7 odst. 1 písm. a) společně určitou právnickou osobu, jsou-li splněny všechny tyto podmínky:

i)

rozhodovací orgány ovládané právnické osoby jsou složeny ze zástupců všech zúčastněných veřejných zadavatelů nebo zadavatelů. Jednotliví zástupci mohou zastupovat některé nebo všechny zúčastněné veřejné zadavatele nebo zadavatele,

ii)

tito veřejní zadavatelé nebo zadavatelé jsou s to společně vyvíjet rozhodující vliv na strategické cíle a významná rozhodnutí ovládané právnické osoby a

iii)

ovládaná právnická osoba nesleduje žádné zájmy, které jsou v rozporu se zájmy ovládajících veřejných zadavatelů nebo zadavatelů.

4.   Smlouva uzavřená výlučně mezi dvěma či více veřejnými zadavateli nebo zadavateli ve smyslu čl. 7 odst. 1 písm. a) spadá mimo oblast působnosti této směrnice, jsou-li splněny všechny tyto podmínky:

a)

daná smlouva zakládá nebo provádí spolupráci mezi zúčastněnými veřejnými zadavateli nebo zadavateli s cílem zajistit, aby veřejné služby, které mají poskytovat, byly poskytovány za účelem dosahování jejich společných cílů;

b)

provádění uvedené spolupráce se řídí pouze ohledy souvisejícími s veřejným zájmem a

c)

zúčastnění veřejní zadavatelé nebo zadavatelé na otevřeném trhu vykonávají méně než 20 % činností, kterých se spolupráce týká.

5.   Pro určení procentního podílu činností uvedeného v odst. 1 prvním pododstavci písm. b), odst. 3 prvním pododstavci písm. b) a odst. 4 písm. c) se vezme v úvahu průměrný celkový obrat nebo jiný vhodný ukazatel založený na činnosti, jako například náklady vzniklé příslušné právnické osobě, veřejnému zadavateli nebo zadavateli uvedenému v čl. 7 odst. 1 písm. a) v souvislosti se službami, dodávkami a stavebními pracemi za tři roky předcházející udělení koncese.

Pokud kvůli datu, ke kterému byli příslušná právnická osoba, veřejný zadavatel nebo zadavatel založeni nebo zahájili činnost, nebo z důvodu reorganizace jejích činností není obrat nebo jiný ukazatel založený na činnosti, jako například náklady za předchozí tři roky, buď dostupný, nebo přestal být relevantní, postačí prokázat, zejména prostřednictvím plánů činnosti, že hodnocení činnosti je věrohodné.

Oddíl III

Obecná ustanovení

Článek 18

Doba platnosti koncese

1.   Doba platnosti koncesí musí být omezená. Veřejný zadavatel nebo zadavatel odhadne dobu platnosti na základě požadovaných stavebních prací nebo služeb.

2.   V případě koncesí, které trvají déle než pět let, maximální doba platnosti koncese nepřesáhne období, které lze rozumně pokládat za potřebné k zajištění návratnosti investice vynaložené koncesionářem při provozování staveb nebo poskytování služeb spolu se zhodnocením investovaného kapitálu, a to s ohledem na investice potřebné k dosažení konkrétních cílů koncese.

Investice zohledněné při tomto výpočtu zahrnují jak počáteční investice, tak investice v průběhu platnosti koncese.

Článek 19

Sociální a jiné zvláštní služby

Na koncese na sociální a jiné zvláštní služby uvedené v příloze IV, které spadají do oblasti působnosti této směrnice, se vztahují pouze povinnosti vyplývající z čl. 31 odst. 3 a z článků 32, 46 a 47.

Článek 20

Smíšené koncese

1.   Koncese, jejichž předmětem jsou stavební práce i služby, jsou udělovány podle ustanovení vztahujících se na druh koncese, který charakterizuje hlavní předmět dotyčné koncese.

V případě smíšených koncesí vztahujících se zčásti na sociální a jiné zvláštní služby uvedené v příloze IV a zčásti na další služby se hlavní předmět určí podle toho, která z příslušných služeb má vyšší odhadovanou hodnotu.

2.   Pokud jsou různé části určité koncese objektivně oddělitelné, použijí se odstavce 3 a 4. Pokud jsou různé části určité koncese objektivně neoddělitelné, použije se odstavec 5.

Pokud se na část určité koncese vztahuje článek 346 Smlouvy o fungování EU nebo směrnice 2009/81/ES, použije se článek 21 této směrnice.

V případě koncesí, jež mají zahrnovat několik činností, z nichž jedna je uvedena buď v příloze II této směrnice, nebo směrnice 2014/25/EU, se příslušné předpisy určí v prvním případě podle článku 22 této směrnice a v druhém případě podle článku 6 směrnice 2014/25/EU.

3.   V případě koncesí, jejichž předmětem jsou prvky, na něž se vztahuje tato směrnice, i prvky jiné, mohou veřejní zadavatelé a zadavatelé zvolit udělení samostatných koncesí pro oddělené části. Pokud veřejní zadavatelé nebo zadavatelé zvolí udělení samostatných koncesí pro oddělené části, rozhodnutí o tom, který právní režim se použije na danou konkrétní samostatnou koncesi, se přijímají na základě vlastností dotyčné oddělené části.

Pokud veřejní zadavatelé nebo zadavatelé zvolí udělení jediné koncese, použije se tato směrnice na vzniklou smíšenou koncesi bez ohledu na hodnotu částí, které by jinak podléhaly odlišnému právnímu režimu, a bez ohledu na to, kterému právnímu režimu by tyto části jinak podléhaly, ledaže je v odstavci 4 tohoto článku nebo v článku 21 stanoveno jinak.

4.   V případě smíšených koncesí obsahujících prvky koncesí i prvky veřejných zakázek, na něž se vztahuje směrnice 2014/24/EU, se smíšená koncese udělí v souladu s uvedenou směrnicí a v případě smíšených koncesí obsahujících prvky koncesí i zakázek, na něž se vztahuje směrnice 2014/25/EU, se smíšená koncese udělí v souladu s uvedenou směrnicí.

5.   Pokud jsou jednotlivé části určité koncese objektivně neoddělitelné, rozhodne se o příslušném právním režimu na základě hlavního předmětu dané koncese.

V případě koncesí zahrnujících jak prvky koncesí na služby, tak prvky zakázek na dodávky se hlavní předmět určí podle toho, která z příslušných služeb nebo dodávek má vyšší odhadovanou hodnotu.

Článek 21

Smíšené koncese v oblasti obrany a bezpečnosti

1.   Tento článek se použije na smíšené koncese, jejichž předmětem jsou prvky koncesí, na něž se vztahuje tato směrnice, a prvky zadávání zakázek nebo jiné prvky, na něž se vztahuje článek 346 Smlouvy o fungování EU nebo směrnice 2009/81/ES.

V případě koncesí, jež mají zahrnovat několik činností, z nichž jedna podléhá buď příloze II této směrnice, nebo směrnici 2014/25/EU a na jinou se vztahuje směrnice 2009/81/ES nebo článek 346 Smlouvy o fungování EU, se příslušné předpisy určí v prvním případě podle článku 23 této směrnice a v druhém případě podle článku 26 směrnice 2014/25/EU.

2.   Pokud jsou jednotlivé části určité koncese objektivně oddělitelné, mohou veřejní zadavatelé nebo zadavatelé zvolit udělení samostatných koncesí pro oddělené části nebo udělit jedinou koncesi.

Pokud veřejní zadavatelé nebo zadavatelé zvolí udělení samostatných koncesí pro oddělené části, rozhodnutí o právním režimu příslušném pro danou konkrétní samostatnou koncesi se přijímají na základě vlastností dotyčné oddělené části.

Rozhodne-li veřejný zadavatel nebo zadavatel o udělení jediné koncese, použijí se k určení příslušného právního režimu tato kritéria:

a)

vztahuje-li se na část určité koncese článek 346 Smlouvy o fungování EU nebo se na jednotlivé části vztahuje článek 346 Smlouvy o fungování EU a směrnice 2009/81/ES, lze koncesi udělit bez ohledu na tuto směrnici, pokud je udělení jediné koncese opodstatněno objektivními důvody;

b)

vztahuje-li se na část určité koncese směrnice 2009/81/ES, může být koncese udělena v souladu s touto směrnicí nebo se směrnicí 2009/81/ES, pokud je udělení jediné koncese opodstatněno objektivními důvody.

Rozhodnutí udělit jedinou koncesi však nesmí být učiněno za účelem vyloučení koncesí z oblasti působnosti této směrnice nebo směrnice 2009/81/ES.

3.   Pokud jsou jednotlivé části určité koncese objektivně neoddělitelné, může být koncese udělena bez ohledu na tuto směrnici, pokud ji tvoří prvky, na něž se vztahuje článek 346 Smlouvy o fungování EU. V opačném případě se může veřejný zadavatel nebo zadavatel rozhodnout udělit koncesi podle této směrnice nebo podle směrnice 2009/81/ES.

Článek 22

Koncese na činnosti uvedené v příloze II i na jiné činnosti

1.   Odchylně od článku 20 se mohou v případě koncesí na více činností veřejní zadavatelé a zadavatelé rozhodnout udělit samostatné koncese na každou jednotlivou činnost nebo udělit jedinou koncesi. Rozhodnou-li se veřejní zadavatelé a zadavatelé udělit samostatnou koncesi, rozhodnutí o tom, která pravidla se použijí na každou ze samostatných koncesí, se přijímají na základě vlastností každé oddělené činnosti.

Bez ohledu na článek 20, pokud se veřejní zadavatelé a zadavatelé rozhodnou udělit jedinou koncesi, použijí se odstavce 2 a 3 tohoto článku. Pokud se však na jednu z dotčených činností vztahuje článek 346 Smlouvy o fungování EU nebo směrnice 2009/81/ES, použije se článek 23 této směrnice.

Rozhodnutí o udělení jediné koncese a o udělení více samostatných koncesí však nesmí být učiněna s cílem vyloučit ji z oblasti působnosti této směrnice, případně směrnice 2014/24/EU nebo směrnice 2014/25/EU.

2.   Koncese, která má zahrnout více činností se řídí pravidly vztahujícími se na činnost, kterých se týká především.

3.   V případě koncesí, u nichž je objektivně nemožné určit, kterých se týká především, se příslušná pravidla určí takto:

a)

koncese se udělují podle této směrnice u koncesí udělovaných veřejnými zadavateli, pokud se na jednu z činností, na kterou je koncese určena, vztahují ustanovení této směrnice o koncesích udělovaných veřejnými zadavateli a na druhou se vztahují ustanovení této směrnice o koncesích udělovaných zadavateli;

b)

koncese se udělují podle směrnice 2014/24/EU, pokud se na jednu z činností, na něž je koncese určena, vztahuje tato směrnice a na druhou se vztahuje směrnice 2014/24/EU;

c)

koncese se udělují podle této směrnice, pokud se na jednu z činností, na něž je koncese určena, vztahuje tato směrnice a na druhou se nevztahuje ani tato směrnice, ani směrnice 2014/24/EU, ani směrnice 2014/25/EU.

Článek 23

Koncese na činnosti uvedené v příloze II i na činnosti v oblasti obrany a bezpečnosti

1.   V případě koncesí na více činností se mohou zadavatelé rozhodnout udělit samostatné koncese na každou samostatnou činnost nebo udělit jedinou koncesi. Pokud se zadavatelé rozhodnou udělit samostatné koncese pro samostatné části, rozhodnutí o tom, který právní režim se použije na danou konkrétní samostatnou zakázku, se přijímají na základě vlastností každé samostatné činnosti.

Bez ohledu na článek 21, pokud se zadavatelé rozhodnou udělit jedinou koncesi, použije se odstavec 2 tohoto článku.

Rozhodnutí o udělení jediné koncese nebo o udělení více samostatných koncesí však nesmí být učiněna s cílem vyloučit smlouvu nebo smlouvy z oblasti působnosti této směrnice nebo směrnice 2009/81/ES.

2.   V případě koncesí, jež mají zahrnovat jednu činnost, na kterou se vztahuje tato směrnice, a jinou činnost, na kterou se vztahuje:

a)

článek 346 Smlouvy o fungování EU nebo

b)

směrnice 2009/81/ES,

může zadavatel:

i)

v případech uvedených v písmeni a) koncesi udělit bez ohledu na tuto směrnici nebo

ii)

v případech uvedených v písmeni b) udělit koncesi buď v souladu s touto směrnicí, nebo se směrnicí 2009/81/ES. První pododstavcem tohoto odstavce nejsou dotčeny finanční limity a vyloučení, jež stanoví směrnice 2009/81/ES.

Koncese uvedené v písmeni b), jež navíc zahrnují prvky zakázek nebo jiné prvky, na něž se vztahuje článek 346 Smlouvy o fungování EU, lze udělovat bez ohledu na tuto směrnici.

Podmínkou použití tohoto odstavce však je, že udělení jediné koncese je opodstatněno objektivními důvody a rozhodnutí o udělení jediné koncese není přijato za účelem vyloučení koncesí z použití této směrnice.

Oddíl IV

Zvláštní situace

Článek 24

Vyhrazené koncese

Členské státy mohou vyhradit právo na účast v koncesním řízení chráněným dílnám a hospodářským subjektům, jejichž hlavním cílem je sociální a profesní začlenění osob s postižením nebo osob znevýhodněných, nebo mohou vyhradit plnění koncesí v rámci programů chráněného zaměstnání, pokud alespoň 30 % zaměstnanců těchto dílen, hospodářských subjektů nebo programů jsou osoby s postižením nebo osoby znevýhodněné. V oznámení o zahájení koncesního řízení nebo v případě koncesí na služby ve smyslu definice uvedené v článku 19 v předběžném oznámení se uvede odkaz na tento článek.

Článek 25

Služby v oblasti výzkumu a vývoje

Tato směrnice se vztahuje na koncese na služby v oblasti výzkumu a vývoje pouze u služeb kódů CPV 73000000-2 až 73120000-9, 73300000-5, 73420000-2 a 73430000-5, jsou-li splněny obě tyto podmínky:

a)

prospěch připadá výhradně veřejnému zadavateli nebo zadavateli pro použití k výkonu jeho vlastní činnosti a

b)

poskytovaná služba je plně uhrazena veřejným zadavatelem nebo zadavatelem.

KAPITOLA II

Obecné zásady

Článek 26

Hospodářské subjekty

1.   Hospodářské subjekty, které jsou podle právních předpisů členského státu, ve kterém jsou usazeny, oprávněny poskytovat danou službu, nesmějí být odmítnuty pouze na základě skutečnosti, že právní předpisy členského státu, ve kterém je koncese udělována, vyžadují, aby byly buď fyzickou, nebo právnickou osobou.

Od právnických osob lze vyžadovat, aby v nabídce nebo v žádosti o účast uvedly jména a odpovídající odbornou kvalifikaci pracovníků, kteří budou odpovídat za plnění dané koncese.

2.   Skupiny hospodářských subjektů včetně dočasných sdružení se mohou účastnit koncesních řízení. Veřejní zadavatelé nebo zadavatelé od nich nemohou vyžadovat určitou právní formu k tomu, aby mohly podat nabídku nebo žádost o účast.

V nezbytných případech mohou veřejní zadavatelé nebo zadavatelé v koncesní dokumentaci upřesnit, jak mají skupiny hospodářských subjektů splnit požadavky, pokud jde o ekonomickou a finanční způsobilost nebo technickou a odbornou způsobilost uvedené v článku 38, je-li to opodstatněno objektivními důvody a je to přiměřené. Členské státy mohou stanovit všeobecné podmínky pro požadavky, které mají skupiny hospodářských subjektů splňovat. Podmínky plnění koncesí těmito skupinami hospodářských subjektů, jež se liší od podmínek pro jednotlivé účastníky, musí rovněž být opodstatněny objektivními důvody a být přiměřené.

3.   Bez ohledu na odstavce 1 a 2 však lze od skupin hospodářských subjektů požadovat, aby po udělení koncese přijaly určitou právní formu, pokud je tato změna nezbytná pro řádné plnění koncese.

Článek 27

Nomenklatura

1.   Veškeré odkazy na nomenklaturu v souvislosti s udělováním koncesí vychází ze společného slovníku pro veřejné zakázky (CPV), tak jak byl přijat nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2195/2002 (27).

2.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 48, kterými se přizpůsobí kódy CPV uvedené v této směrnici ‚pokud je třeba v této směrnici zohlednit změny v nomenklatuře CPV, které nevedou ke změně oblasti působnosti této směrnice.

Článek 28

Ochrana důvěrných informací

1.   Pokud není v této směrnici nebo ve vnitrostátním právu, jež se vztahuje na veřejného zadavatele, a zejména pak v předpisech o přístupu k informacím stanoveno jinak a aniž by byly dotčeny povinnosti v souvislosti s uveřejňováním udělených koncesí a informováním zájemců a uchazečů uvedené v článcích 32 a 40, neuveřejňuje veřejný zadavatel nebo zadavatel informace, jež mu byly sděleny hospodářskými subjekty a jimi označeny za důvěrné, zahrnující mimo jiné technická nebo obchodní tajemství a důvěrné aspekty nabídek.

Tento článek není překážkou uveřejnění těch částí uzavřených smluv, které nejsou důvěrné, včetně veškerých následných změn.

2.   Veřejný zadavatel nebo zadavatel může hospodářským subjektům uložit požadavky, jejichž cílem je ochrana důvěrné povahy informací, které zpřístupňuje během celého koncesního řízení.

Článek 29

Pravidla pro komunikaci

1.   Není-li podle čl. 33 odst. 2 a článku 34 povinné použití elektronických prostředků, mohou členské státy či veřejní zadavatelé a zadavatelé pro účely veškeré komunikace a výměny informací zvolit jeden nebo několik z těchto prostředků komunikace:

a)

elektronické prostředky;

b)

pošta nebo fax;

c)

ústní komunikace, včetně telefonu, pokud jde o sdělení, jež se netýkají zásadních prvků koncesního řízení, a je-li obsah této ústní komunikace v dostatečné míře zdokumentován na trvalém nosiči;

d)

předání do vlastních rukou osvědčené potvrzením o převzetí.

Členské státy mohou u koncesí stanovit povinné používání elektronických komunikačních prostředků nad rámec povinností stanovených v čl. 33 odst. 2 a článku 34.

2.   Vybrané prostředky komunikace musí být obecně dostupné a nediskriminační a nesmí omezovat přístup hospodářských subjektů ke koncesnímu řízení. Nástroje a zařízení použité pro komunikaci elektronickými prostředky, stejně jako jejich technické vlastnosti, musí být slučitelné s obecně užívanými informačními a komunikačními technologiemi.

Při veškeré komunikaci a při výměně a uchovávání informací veřejní zadavatelé a zadavatelé zajistí zachování integrity údajů a důvěrnosti žádostí o účast a nabídek. Veřejní zadavatelé a zadavatelé přezkoumávají obsah žádostí o účast a nabídek až po uplynutí lhůty stanovené pro jejich podávání.

HLAVA II

PRAVIDLA PRO UDĚLOVÁNÍ KONCESÍ:

OBECNÉ ZÁSADY A PROCESNÍ ZÁRUKY

KAPITOLA I

Obecné zásady

Článek 30

Obecné zásady

1.   Veřejný zadavatel nebo zadavatel má možnost stanovit způsob a průběh řízení vedoucího k výběru koncesionáře, dodrží-li ustanovení této směrnice.

2.   Při stanovení způsobu a průběhu koncesního řízení musejí být dodrženy zásady stanovené v článku 3. Veřejný zadavatel nebo zadavatel v průběhu koncesního řízení zejména nesmí poskytovat informace diskriminačním způsobem, jenž může některé zájemce nebo uchazeče zvýhodnit před ostatními.

3.   Členské státy přijmou vhodná opatření k zajištění toho, aby hospodářské subjekty při plnění koncesí dodržovaly příslušné povinnosti v oblasti environmentálního, sociálního a pracovního práva, jež vyplývají z práva Unie, vnitrostátních právních předpisů, kolektivních smluv nebo z ustanovení mezinárodního environmentálního, sociálního a pracovního práva uvedených v příloze X.

4.   Komise je zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 48 za účelem změny seznamu v příloze X, pokud to bude nutné za účelem doplnění nových mezinárodních dohod ratifikovaných všemi členskými státy nebo pokud stávající mezinárodní dohody, na něž se odkazuje, již nejsou ratifikovány všemi členskými státy nebo byly jinak změněny, a to například co do oblasti působnosti, obsahu nebo označení.

Článek 31

Oznámení o zahájení koncesního řízení

1.   Veřejní zadavatelé a zadavatelé zamýšlející udělit koncesi uveřejní svůj úmysl prostřednictvím oznámení o zahájení koncesního řízení.

2.   Oznámení o zahájení koncesního řízení obsahuje informace uvedené v příloze V a případně veškeré jiné informace považované veřejným zadavatelem nebo zadavatelem za užitečné, v souladu s formátem standardních formulářů.

3.   Veřejní zadavatelé a zadavatelé zamýšlející udělit koncesi na sociální a jiné zvláštní služby uvedené v příloze IV uveřejní tento svůj úmysl prostřednictvím předběžného oznámení. Toto oznámení obsahuje informace stanovené v příloze VI.

4.   Odchylně od odstavce 1 veřejní zadavatelé a zadavatelé nemají povinnost uveřejnit oznámení o zahájení koncesního řízení, pokud mohou být stavební práce nebo služby poskytnuty pouze konkrétním hospodářským subjektem z některého z těchto důvodů:

a)

cílem koncese je vytvoření nebo získání jedinečného uměleckého díla nebo uměleckého výkonu;

b)

absence hospodářské soutěže z technických důvodů;

c)

existence výhradního práva;

d)

ochrana práv duševního vlastnictví nebo jiných výhradních práv, než jsou práva vymezená v čl. 5 bodu 10).

Výjimky uvedené v prvním pododstavci písm. b), c) a d) se použijí jen v případě, že neexistuje přiměřená alternativa nebo přiměřené náhradní řešení a že absence hospodářské soutěže není důsledkem umělého zúžení parametrů koncesního řízení.

5.   Odchylně od odstavce 1 veřejný zadavatel nebo zadavatel nemá povinnost uveřejnit nové oznámení o zahájení koncesního řízení, jestliže v předchozím koncesním řízení nebyly podány žádné žádosti o účast nebo nabídky nebo žádné vhodné nabídky nebo žádné vhodné žádosti o účast, pokud se původní podmínky koncese významně nezměnily a pokud je Komisi zaslána zpráva, kterou si vyžádala.

Pro účely prvního pododstavce se nabídka považuje za nevhodnou, pokud je pro koncesi irelevantní, neboť bez zásadních změn zjevně nemůže uspokojit potřeby a požadavky veřejného zadavatele nebo zadavatele uvedené v koncesní dokumentaci.

Pro účely prvního pododstavce se žádost o účast považuje za nevhodnou:

a)

pokud dotyčný žadatel musí nebo může být vyloučen podle čl. 38 odst. 5 až 9 nebo nesplňuje kritéria pro výběr stanovená veřejným zadavatelem nebo zadavatelem podle čl. 38 odst. 1;

b)

pokud jsou v žádostech o účast obsaženy nabídky, které jsou nevhodné ve smyslu druhého pododstavce.

Článek 32

Oznámení o výsledku koncesního řízení

1.   Nejpozději do 48 dnů od udělení koncese zašlou veřejní zadavatelé a zadavatelé v souladu s postupy stanovenými v článku 33 oznámení o výsledku koncesního řízení. Pokud však jde o sociální služby a jiné zvláštní služby uvedené v příloze IV, mohou taková oznámení sdružit na čtvrtletním základě. V takovém případě odesílají sdružená oznámení do 48 dnů od konce každého čtvrtletí.

2.   Oznámení o výsledku koncesního řízení obsahují informace stanovené v příloze VII nebo, ve vztahu ke koncesím na sociální služby a jiné zvláštní služby uvedené v příloze IV, informace stanovené v příloze VIII a jsou uveřejňovány podle ustanovení článku 33.

Článek 33

Forma a způsob uveřejňování oznámení

1.   Oznámení o zahájení koncesního řízení, oznámení o výsledku koncesního řízení a oznámení podle čl. 43 odst. 1 druhého pododstavce obsahují informace uvedené v přílohách V, VII a VIII ve formě standardních formulářů, včetně standardních formulářů pro opravy.

Komise tyto standardní formuláře stanoví prostřednictvím prováděcích aktů. Uvedené prováděcí akty se přijímají poradním postupem uvedeným v článku 50.

2.   Oznámení podle odstavce 1 se vypracovávají, elektronicky zasílají Úřadu pro publikace Evropské unie a uveřejňují v souladu s přílohou IX. Úřad pro publikace Evropské unie vydá veřejnému zadavateli nebo zadavateli potvrzení o přijetí oznámení a uveřejnění předaných informací, v němž je uvedeno datum uveřejnění a které představuje doklad o uveřejnění. Oznámení se uveřejňují nejpozději pět dnů od data jejich zaslání. Náklady na uveřejňování oznámení Úřadem pro publikace Evropské unie nese Unie.

3.   Oznámení o zahájení koncesního řízení se uveřejňují v plném znění v jednom nebo více úředních jazycích orgánů Unie, které vybral veřejný zadavatel nebo zadavatel. Tato jazyková verze nebo tyto jazykové verze představují jediné závazné (jediná závazná) znění. Shrnutí podstatných prvků každého oznámení se uveřejňuje v ostatních úředních jazycích orgánů Unie.

4.   Oznámení o zahájení koncesního řízení a oznámení o výsledku koncesního řízení nesmí být uveřejněna na vnitrostátní úrovni před jejich uveřejněním Úřadem pro publikace Evropské unie s výjimkou případů, kdy k uveřejnění na úrovni Unie nedošlo do 48 hodin od okamžiku, kdy Úřad pro publikace Evropské unie potvrdil, že veřejný zadavatel nebo zadavatel obdržel potvrzení o přijetí oznámení podle odstavce 2. Oznámení o zahájení koncesního řízení a oznámení o výsledku koncesního řízení uveřejněná na vnitrostátní úrovni nesmějí obsahovat jiné informace než ty, které jsou obsaženy v oznámeních zaslaných Úřadu pro publikace Evropské unie, a musí uvádět datum odeslání oznámení Úřadu pro publikace Evropské unie.

Článek 34

Dostupnost koncesní dokumentace v elektronické podobě

1.   Veřejní zadavatelé a zadavatelé zajistí bezplatný neomezený a plný přímý přístup elektronickými prostředky ke koncesní dokumentaci ode dne uveřejnění oznámení o zahájení koncesního řízení, nebo jestliže oznámení o zahájení koncesního řízení neobsahuje výzvu k podání nabídek, ode dne odeslání výzvy k podání nabídek. V textu oznámení o zahájení koncesního řízení nebo výzev se uvede internetová adresa, na které je koncesní dokumentace přístupná.

2.   Pokud za řádně odůvodněných okolností a z výjimečných bezpečnostních nebo technických důvodů nebo v důsledku zvláště citlivé povahy obchodních informací, jež vyžadují velmi vysokou úroveň ochrany, nelze zajistit bezplatný neomezený a plný přímý přístup elektronickými prostředky ke koncesní dokumentaci, uvedou veřejní zadavatelé nebo zadavatelé v oznámení o zahájení koncesního řízení či ve výzvě k podání nabídky, že koncesní dokumentace bude poskytnuta jinými než elektronickými prostředky, a lhůta pro doručení nabídek se prodlouží.

3.   Dodatečné informace ke koncesní dokumentaci poskytnou veřejní zadavatelé a zadavatelé nebo příslušné útvary všem žadatelům nebo uchazečům, kteří se koncesního řízení účastní, nejpozději šest dnů před uplynutím lhůty pro doručení nabídek, pokud byly tyto informace vyžádány včas.

Článek 35

Boj proti korupci a předcházení střetu zájmů

Členské státy od veřejných zadavatelů a zadavatelů vyžadují, aby přijali vhodná opatření k boji proti podvodům, zvýhodňování a korupci a k účinné prevenci, odhalování a nápravě střetu zájmů vznikajících v průběhu koncesních řízení s cílem zamezit narušení hospodářské soutěže a zajistit transparentnost koncesního řízení a rovné zacházení se všemi zájemci a uchazeči.

Pojem střetu zájmů se vztahuje přinejmenším na situace, kdy pracovníci veřejného zadavatele nebo zadavatele, kteří se podílejí na vedení koncesního řízení nebo mohou ovlivnit jeho výsledek, přímo či nepřímo vykazují finanční, hospodářský nebo jiný osobní zájem, který by bylo možno považovat za zájem ohrožující jejich nestrannost a nezávislost v souvislosti s daným koncesním řízením.

Pokud jde o střet zájmů, přijatá opatření nesmí jít nad rámec toho, co je naprosto nezbytné k zabránění potenciálnímu nebo zjištěnému střetu zájmů.

KAPITOLA II

Procesní záruky

Článek 36

Technické a funkční požadavky

1.   Technické a funkční požadavky určují požadované vlastnosti stavebních prací nebo služeb, které jsou předmětem koncese. Jsou stanoveny v koncesní dokumentaci.

Tyto vlastnosti mohou rovněž odkazovat na konkrétní výrobní proces nebo poskytování požadovaných stavebních prací nebo služeb za podmínky, že souvisejí s předmětem koncese a jsou přiměřené k její hodnotě i cílům. Tyto vlastnosti mohou zahrnovat například úroveň kvality, míru vlivu na životní prostředí a klima, uzpůsobení pro všechny požadavky (včetně přístupnosti pro zdravotně postižené osoby) a posouzení shody, výkon, bezpečnost nebo rozměry, terminologii, symboly, přezkoušení a zkušební metody, značení a štítkování nebo návod k použití.

2.   Není-li to odůvodněno předmětem koncesní smlouvy, nesmějí technické a funkční požadavky odkazovat na určité provedení nebo zdroj nebo konkrétní postup, který je příznačný pro výrobky nebo služby poskytované určitým hospodářským subjektem, nebo na ochranné známky, patenty, typy nebo určitou výrobu, pokud by to mělo za důsledek zvýhodnění nebo vyloučení určitých podniků nebo určitých výrobků. Takový odkaz je výjimečně povolen, pokud není možný dostatečně přesný a srozumitelný popis předmětu koncese. Takový odkaz musí být doprovázen slovy „nebo rovnocenný“.

3.   Veřejný zadavatel nebo zadavatel nesmí odmítnout nabídku z důvodu, že nabízené stavební práce a služby nejsou v souladu s technickými a funkčními požadavky, na které odkázal, pokud uchazeč ve své nabídce jakýmkoli vhodným prostředkem prokáže, že řešení, která navrhuje, rovnocenným způsobem splňují technické a funkční požadavky.

Článek 37

Procesní záruky

1.   Koncese se udělují na základě kritérií stanovených veřejným zadavatelem nebo zadavatelem v souladu s článkem 41, pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:

a)

nabídka splňuje minimální požadavky stanovené případně veřejným zadavatelem nebo zadavatelem;

b)

uchazeč splňuje podmínky pro účast podle čl. 38 odst. 1 a

c)

uchazeč není vyloučen z účasti na koncesním řízení podle čl. 38 odst. 4 až 7 a s výhradou čl. 38 odst. 9.

Minimální požadavky uvedené v písmeni a) zahrnují podmínky a charakteristiky (zejména technické, fyzické, funkční a právní), jež by měla každá nabídka splňovat či mít.

2.   Veřejný zadavatel nebo zadavatel poskytne:

a)

v oznámení o zahájení koncesního řízení popis koncese a podmínky pro účast;

b)

v oznámení o zahájení koncesního řízení, ve výzvě k podání nabídky nebo v jiné části koncesní dokumentace popis kritérií pro udělení a případně minimální požadavky, které je třeba splnit.

3.   Veřejný zadavatel nebo zadavatel může omezit počet zájemců nebo uchazečů na základě kritérií pro udělení koncese na vhodné číslo, pod podmínkou, že tak učiní transparentním způsobem a na základě objektivních kritérií. Počet vyzvaných zájemců nebo uchazečů musí být dostatečný k tomu, aby se zajistila skutečná hospodářská soutěž.

4.   Veřejný zadavatel nebo zadavatel sdělí všem účastníkům popis plánované organizace řízení a orientační lhůtu jeho ukončení. Jakékoli změny musí být sděleny všem účastníkům a v rozsahu, v němž se týkají prvků uveřejněných v oznámení o zahájení koncesního řízení, všem hospodářským subjektům.

5.   Veřejný zadavatel nebo zadavatel vhodným způsobem zajistí zaznamenání hlavních fází řízení, a to prostřednictvím prostředků, jež považuje za vhodné, v souladu s čl. 28 odst. 1 této směrnice.

6.   Veřejný zadavatel nebo zadavatel může jednat se zájemci a uchazeči. Předmět koncese, kritéria pro udělení koncese a minimální požadavky se během jednání nesmí měnit.

Článek 38

Výběr a hodnocení zájemců na základě kvality

1.   Veřejní zadavatelé a zadavatelé ověří podmínky pro účast týkající se odborné a technické způsobilosti a finanční a ekonomické situace zájemců nebo uchazečů, a to na základě vlastních prohlášení, dokladu nebo dokladů, jež mají být předloženy jako důkaz v souladu s požadavky v oznámení o zahájení koncesního řízení, které nesmí být diskriminační a musí být úměrné předmětu koncese. Podmínky pro účast musí souviset s potřebou zajistit, aby byl koncesionář schopný plnit danou koncesi, a být této potřebě úměrné, přičemž je nutné zohlednit předmět koncese a to, že je třeba zajistit skutečnou soutěž.

2.   S cílem splnit podmínky pro účast stanovené v odstavci 1 může hospodářský subjekt v případě potřeby využít pro konkrétní koncesi způsobilosti jiných subjektů, bez ohledu na právní povahu vztahů mezi ním a těmito subjekty. Má-li hospodářský subjekt v úmyslu využít kapacity jiných subjektů, prokáže veřejnému zadavateli nebo zadavateli, že bude po celou dobu trvání koncese disponovat nezbytnými zdroji, například tím, že předloží závazek těchto subjektů učiněný za tímto účelem. Pokud jde o finanční situaci, veřejný zadavatel nebo zadavatel může požadovat, aby hospodářský subjekt a tyto subjekty nesly společnou odpovědnost za splnění smlouvy.

3.   Za stejných podmínek může kapacity účastníků skupiny nebo jiných subjektů využít i skupina hospodářských subjektů uvedená v článku 26.

4.   Veřejní zadavatelé a zadavatelé podle čl. 7 odst. 1 písm. a) vyloučí z účasti v koncesním řízení hospodářský subjekt, pokud zjistili, že daný hospodářský subjekt byl pravomocným rozsudkem odsouzen za některý z následujících činů:

a)

účast na zločinném spolčení, jak je vymezena v článku 2 rámcového rozhodnutí Rady 2008/841/SVV (28);

b)

korupce, jak je vymezena v článku 3 Úmluvy o boji proti korupci úředníků Evropských společenství nebo členských států Evropské unie (29) a čl. 2 odst. 1 rámcového rozhodnutí Rady 2003/568/SVV (30), jakož i korupce, jak je vymezena ve vnitrostátním právu veřejného zadavatele, zadavatele nebo hospodářského subjektu;

c)

podvod ve smyslu článku 1 Úmluvy o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (31);

d)

teroristické trestné činy, jak jsou vymezeny v článku 1 rámcového rozhodnutí Rady 2002/475/SVV (32), nebo trestné činy spojené s teroristickými činnostmi, jak jsou vymezeny v článku 3 uvedeného rámcového rozhodnutí, anebo návod či pomoc k jejich spáchání nebo pokus o ně, jak jsou vymezeny v článku 4 uvedeného rámcového rozhodnutí;

e)

praní peněz nebo financování terorismu, jak jsou vymezeny v článku 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES (33);

f)

dětská práce a jiné formy obchodování s lidmi ve smyslu článku 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/36/EU (34).

Povinnost vyloučit hospodářský subjekt se uplatní i tehdy, kdy je členem správního, řídícího nebo dozorčího orgánu daného hospodářského subjektu pravomocně odsouzená osoba nebo v něm tato osoba má jednatelská, rozhodovací nebo kontrolní oprávnění,.

Jiní zadavatelé než zadavatelé podle čl. 7 odst. 1 písm. a) mohou vyloučit z účasti v koncesním řízení hospodářský subjekt, pokud mají informace o tom, že daný hospodářský subjekt byl pravomocným rozsudkem odsouzen za některý z činů uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce.

5.   Veřejní zadavatelé a zadavatelé podle čl. 7 odst. 1 písm. a) vyloučí z účasti v koncesním řízení hospodářský subjekt, o němž je jim známo, že porušuje své povinnosti vztahující se k placení daní nebo příspěvků na sociální zabezpečení, přičemž tuto skutečnost dokládá pravomocné a závazné soudní nebo správní rozhodnutí podle právních předpisů země, v níž je usazen, nebo podle právních předpisů členského státu veřejného zadavatele nebo zadavatele.

Dále mohou veřejní zadavatelé a zadavatelé podle čl. 7 odst. 1 písm. a) z účasti na koncesním řízení vyloučit nebo být členskými státy požádáni, aby vyloučili hospodářský subjekt, pokud mohou jakýmkoli vhodným způsobem prokázat, že daný subjekt porušuje své povinnosti vztahující se k placení daní nebo příspěvků na sociální zabezpečení.

Tento odstavec se nepoužije, jakmile hospodářský subjekt splní své povinnosti zaplacením dlužných daní nebo příspěvků na sociální zabezpečení nebo uzavřením závazného ujednání o jejich uhrazení, a to včetně případně vzniklých úroků nebo pokut.

6.   Ve výjimečných případech mohou členské státy stanovit odchylku od povinného vyloučení stanoveného v odstavcích 4 a 5, a to z naléhavých důvodů veřejného zájmu, jako je veřejné zdraví nebo ochrana životního prostředí.

Členské státy mohou rovněž stanovit odchylku od povinného vyloučení podle odstavce 5, pokud by vyloučení bylo zjevně nepřiměřené, zejména pokud v případě daní nebo příspěvků na sociální zabezpečení nebyly zaplaceny pouze nepatrné částky nebo pokud byl hospodářský subjekt v návaznosti na porušení povinností vztahujících se k placení daní nebo příspěvků na sociální zabezpečení o přesné výši dlužné částky informován v okamžiku, kdy již neměl možnost přijmout opatření stanovená v odst. 5 třetím pododstavci před uplynutím lhůty pro podání žádosti.

7.   Veřejní zadavatelé nebo zadavatelé mohou z účasti v koncesním řízení vyloučit nebo mohou být členským státem požádáni, aby vyloučili hospodářský subjekt, jestliže je splněna některá z těchto podmínek:

a)

mohou-li jakýmikoli vhodnými prostředky prokázat jakékoli porušení příslušných povinností podle čl. 30 odst. 3;

b)

pokud je hospodářský subjekt v úpadku nebo je předmětem úpadkového nebo likvidačního řízení, pokud jeho majetek spravuje likvidátor nebo soud, pokud má se svými věřiteli dohodu o vyrovnání, pokud je jeho obchodní činnost pozastavena nebo pokud je ve srovnatelné situaci vyplývající z podobných řízení podle vnitrostátních právních a správních předpisů; veřejný zadavatel nebo zadavatel však může rozhodnout o nevyloučení nebo být členským státem požádán o nevyloučení hospodářského subjektu, který se nachází v některé z výše uvedených situací, pokud zjistí, že příslušný hospodářský subjekt bude schopen koncesi plnit, přičemž v případě výše uvedených situací zohlední příslušná vnitrostátní pravidla a opatření pro pokračování v činnosti;

c)

pokud může veřejný zadavatel vhodnými prostředky prokázat, že se hospodářský subjekt dopustil vážného profesního pochybení, což zpochybňuje jeho důvěryhodnost;

d)

pokud nelze žádným jiným méně omezujícím opatřením účinně vyřešit střet zájmů ve smyslu čl. 35 druhého pododstavce;

e)

pokud veřejný zadavatel může na základě dostatečně věrohodných informací dospět k závěru, že hospodářský subjekt uzavřel s jinými hospodářskými subjekty dohody, jejichž cílem je narušení hospodářské soutěže;

f)

pokud hospodářský subjekt v rámci dřívější koncese nebo v rámci dřívějšího smluvního vztahu s veřejným zadavatelem nebo zadavatelem, jak jsou vymezeni v této směrnici nebo ve směrnici 2014/25/EU, vykazoval při plnění základního požadavku závažné nebo trvalé nedostatky, jež vedly k předčasnému ukončení tohoto dřívějšího smluvního vztahu, náhradě škody nebo jiným srovnatelným sankcím;

g)

pokud hospodářský subjekt závažným způsobem zkresloval poskytované informace potřebné k ověření neexistence důvodů pro vyloučení nebo splnění kritérií pro výběr, pokud takové informace zadržel nebo není s to předložit požadované podklady k takovým informacím;

h)

pokud se hospodářský subjekt pokusil neoprávněně ovlivnit rozhodovací proces veřejného zadavatele nebo zadavatele, získat důvěrné informace, které by mu mohly zajistit neoprávněné výhody v koncesním řízení, nebo z nedbalosti poskytl zavádějící informace, jež by mohly mít věcný dopad na rozhodnutí ohledně vyloučení, výběru nebo udělení koncese;

i)

v případě koncesí v oblasti obrany a bezpečnosti podle směrnice 2009/81/ES: pokud nebyl hospodářský subjekt na základě jakýchkoli důkazních prostředků včetně informací pocházejících z utajených zdrojů shledán natolik spolehlivým, aby bylo možné vyloučit rizika pro bezpečnost příslušného členského státu.

8.   Veřejní zadavatelé a zadavatelé podle čl. 7 odst. 1 písm. a) kdykoli v průběhu řízení vyloučí hospodářský subjekt, pokud se ukáže, že daný hospodářský subjekt se s ohledem na jednání či opomenutí, k němuž došlo buď před zahájením řízení nebo v jeho průběhu, nachází v jedné ze situací uvedených v odstavci 4 a v odst. 5 prvním pododstavci tohoto článku.

Veřejní zadavatelé a zadavatelé mohou kdykoli v průběhu řízení vyloučit hospodářský subjekt nebo být o jeho vyloučení požádáni členským státem, pokud se ukáže, že daný hospodářský subjekt se s ohledem na jednání či opomenutí, k němuž došlo buď před zahájením řízení, nebo v jeho průběhu, nachází v jedné ze situací uvedených v odst. 5 druhém pododstavci a v odstavci 7.

9.   Každý hospodářský subjekt, který se nachází v některé ze situací uvedených v odstavcích 4 a 7, může poskytnout důkazy o tom, že opatření přijatá hospodářským subjektem postačují k prokázání jeho spolehlivosti navzdory existenci platného důvodu pro vyloučení. Jsou-li tyto důkazy považovány za dostatečné, není příslušný hospodářský subjekt z koncesního řízení vyloučen.

Za tímto účelem hospodářský subjekt prokáže, že nahradil nebo se zavázal nahradit veškeré škody způsobené spácháním trestného činu nebo pochybením, vyčerpávajícím způsobem vysvětlil fakta a okolnosti v aktivní součinnosti s vyšetřujícími orgány a přijal konkrétní technická, organizační a personální opatření vhodná k zabránění další trestné činnosti nebo pochybením. Opatření přijatá hospodářskými subjekty jsou hodnocena s ohledem na závažnost a konkrétní okolnosti trestného činu nebo pochybení. Pokud jsou opatření považována za nedostatečná, obdrží příslušný hospodářský subjekt odůvodnění tohoto rozhodnutí.

Hospodářský subjekt, který byl pravomocným rozsudkem vyloučen z účasti v zadávacích řízeních nebo koncesních řízeních, nesmí využívat možnost stanovenou v tomto odstavci po dobu vyloučení vyplývající z uvedeného rozsudku ve členských státech, v nichž daný rozsudek vyvolává účinky.

10.   Členské státy stanoví prostřednictvím právních či správních předpisů a s ohledem na právo Unie podmínky k provedení tohoto článku. Zejména vymezí maximální dobu vyloučení pro případ, kdy hospodářský subjekt nepřijme žádné opatření vymezená v odstavci 9 k tomu, aby prokázal svou spolehlivost. Pokud nebyla doba vyloučení stanovena v pravomocném rozsudku, nesmí překročit pět let ode dne vydání odsuzujícího pravomocného rozsudku v případech uvedených v odstavci 4 a tři roky od příslušné události v případech uvedených v odstavci 7.

Článek 39

Lhůty pro podání žádostí o koncesi a nabídek

1.   Při stanovování lhůt pro podání žádostí o koncesi nebo nabídek zohledňují veřejní zadavatelé nebo zadavatelé zejména složitost koncese a čas nutný pro vypracování nabídek nebo žádostí, aniž jsou dotčeny minimální lhůty stanovené v tomto článku.

2.   Pokud mohou být žádosti nebo nabídky podány pouze po prohlídce nebo kontrole podkladů ke koncesní dokumentaci na místě, stanoví se lhůty pro podání žádostí o koncesi nebo nabídek tak, aby se všechny dotčené hospodářské subjekty mohly včas seznámit se všemi informacemi, které jsou potřebné pro vypracování žádostí nebo nabídek, přičemž musí být v každém případě delší než minimální lhůty stanovené v odstavcích 3 a 4.

3.   Minimální lhůta pro podání žádostí o koncese bez ohledu na to, zda zahrnují nabídky či nikoli, je 30 dnů ode dne, kdy bylo odesláno oznámení o zahájení koncesního řízení.

4.   Jestliže se řízení koná v několika navazujících fázích, minimální lhůta pro doručení počátečních nabídek je 22 dnů ode dne, kdy byla odeslána výzva k podání nabídky.

5.   Lhůta pro doručení nabídek může být zkrácena o pět dnů, pokud veřejný zadavatel nebo zadavatel souhlasí s tím, aby byly nabídky podány elektronickými prostředky v souladu s článkem 29.

Článek 40

Poskytování informací zájemcům a uchazečům

1.   Veřejný zadavatel nebo zadavatel vyrozumí každého zájemce a uchazeče co nejdříve o rozhodnutích, která se týkají udělení koncese, včetně názvu úspěšného uchazeče, důvodů případného rozhodnutí odmítnout žádost o koncesi nebo nabídku a důvodů případného rozhodnutí neudělit koncesi, pro niž bylo uveřejněno oznámení o zahájení koncesního řízení, nebo zahájit řízení znovu.

Na žádost dotčené strany kromě toho veřejný zadavatel nebo zadavatel co nejrychleji, nejpozději však do 15 dnů od doručení písemné žádosti, vyrozumí každého uchazeče, který podal přijatelnou nabídku, o charakteristikách a relativních výhodách vybrané nabídky.

2.   Veřejný zadavatel nebo zadavatel může rozhodnout, že určité informace podle odstavce 1 o koncesní smlouvě nezveřejní, pokud by jejich poskytnutí bránilo vymahatelnosti práva, bylo jinak v rozporu s veřejným zájmem, poškozovalo oprávněné obchodní zájmy hospodářských subjektů, ať veřejných či soukromých, nebo mohlo být na újmu poctivé hospodářské soutěži mezi nimi.

Článek 41

Kritéria pro udělení koncese

1.   Koncese se udělují na základě objektivních kritérií, která musí být v souladu se zásadami stanovenými v článku 3 a která zajistí posuzování nabídek v podmínkách účinné soutěže, a umožní tak určit celkovou ekonomickou výhodu pro veřejného zadavatele nebo zadavatele.

2.   Kritéria pro udělení musí souviset s předmětem koncese a nesmí ponechávat veřejnému zadavateli nebo zadavateli neomezenou volnost při výběru. Mohou zahrnovat mimo jiné environmentální, sociální nebo inovační kritéria.

Tato kritéria se doplní o požadavky, jež umožňují účinně ověřit informace, které uchazeči poskytli.

Veřejný zadavatel nebo zadavatel ověří, zda nabídky řádně splňují kritéria pro udělení koncese.

3.   Veřejný zadavatel nebo zadavatel uvede kritéria v sestupném pořadí podle důležitosti.

Aniž je dotčen první pododstavec, pokud veřejný zadavatel nebo zadavatel obdrží nabídku, v níž je navrženo inovační řešení s výjimečnou úrovní funkčního výkonu, které pečlivý veřejný zadavatel nebo zadavatel nemohl předpokládat, může ve výjimečných případech změnit pořadí kritérií pro udělení koncese za účelem zohlednění tohoto inovačního řešení. Veřejný zadavatel nebo zadavatel v takovém případě uvědomí všechny uchazeče o změně pořadí podle důležitosti a vydá novou výzvu k podání nabídky v souladu s minimálními lhůtami uvedenými v čl. 39 odst. 4. V případech, kdy byla kritéria pro udělení zveřejněna v okamžiku uveřejnění oznámení o zahájení koncesního řízení, uveřejní veřejný zadavatel nebo zadavatel nové oznámení o zahájení koncesního řízení v souladu s minimálními lhůtami uvedenými v čl. 39 odst. 3.

Změna pořadí kritérií nesmí vést k diskriminaci.

HLAVA III

PRAVIDLA TÝKAJÍCÍ SE PLNĚNÍ KONCESÍ

Článek 42

Využití subdodavatelů

1.   Dodržování povinností uvedených v čl. 30 odst. 3 ze strany subdodavatelů musí být zajištěno prostřednictvím patřičných opatření přijatých příslušnými vnitrostátními orgány v rámci jejich povinností a pravomocí.

2.   V koncesní dokumentaci může veřejný zadavatel nebo zadavatel od uchazečů nebo žadatelů vyžadovat nebo mu může být členským státem uložena povinnost vyžadovat, aby ve své nabídce uvedli, jakou část koncese případně zamýšlejí zadat třetím osobám formou subdodávky, a všechny navrhované subdodavatele. Tímto odstavcem není dotčena odpovědnost hlavního koncesionáře.

3.   V případě koncesí na stavební práce a služeb, které mají být poskytnuty v zařízení pod dohledem veřejného zadavatele nebo zadavatele, požaduje veřejný zadavatel nebo zadavatel po udělení koncese, avšak nejpozději v době zahájení plnění koncese, aby mu koncesionář sdělil jméno, kontaktní údaje a právní zástupce subdodavatelů zapojených do těchto stavebních prací či služeb, jsou-li v dané době známi. Veřejný zadavatel nebo zadavatel požaduje, aby mu koncesionář po dobu trvání koncese sděloval veškeré změny těchto informací, jakož i požadované informace v případě všech nových subdodavatelů, které následně zapojí do těchto stavebních prací či služeb.

Bez ohledu na první pododstavec mohou členské státy povinnost poskytovat požadované informace případně uložit přímo koncesionáři.

První a druhý pododstavec se nevztahuje na dodavatele.

Veřejní zadavatelé a zadavatelé mohou rozšířit nebo mohou být členskými státy pověřeni k rozšíření povinnosti stanovené v prvním pododstavci například pro:

a)

jiné koncese na služby, než jsou koncese týkající se služeb, jež mají být poskytnuty v zařízeních pod dohledem veřejného zadavatele nebo zadavatele, nebo v případě dodavatelů zapojených do koncesí na stavební práce či služby;

b)

subdodavatele subdodavatelů koncesionáře nebo dále na nižší úrovni subdodavatelského řetězce.

4.   S cílem předejít porušení povinností uvedených v čl. 30 odst. 3 lze přijmout patřičná opatření, například:

a)

v případě, že vnitrostátní právní předpisy členského státu stanoví mechanismus společné odpovědnosti mezi subdodavateli a koncesionářem, zajistí dotčený členský stát, aby byla příslušná pravidla uplatňována v souladu s podmínkami stanovenými v čl. 30 odst. 3;

b)

veřejní zadavatelé a zadavatelé mohou ověřit nebo být členskými státy pověřeni, aby ověřili, zda existují důvody pro vyloučení subdodavatelů podle čl. 38 odst. 4 až 10. V těchto případech veřejný zadavatel nebo zadavatel požaduje, aby hospodářský subjekt nahradil subdodavatele, u nějž ověření prokázalo, že existují povinné důvody pro vyloučení. Veřejný zadavatel nebo zadavatel může požadovat nebo může být členským státem pověřen, aby požadoval, aby hospodářský subjekt nahradil subdodavatele, u nějž se při ověření prokázalo, že existují nepovinné důvody pro vyloučení.

5.   Členské státy mohou v rámci vnitrostátního práva stanovit přísnější pravidla odpovědnosti.

6.   Členské státy, jež se rozhodnou přijmout opatření podle odstavců 1 a 3, musí prostřednictvím právních či správních předpisů a s ohledem na právo Unie stanovit podmínky k provedení těchto opatření. Přitom mohou členské státy omezit jejich použitelnost, například pokud jde o určité typy smluv, určité kategorie veřejných zadavatelů, zadavatelů nebo hospodářských subjektů či určité částky.

Článek 43

Změny koncesí během doby jejich platnosti

1.   Koncese mohou být změněny bez nového koncesního řízení v souladu s touto směrnicí v těchto případech:

a)

pokud změny, bez ohledu na jejich peněžní hodnotu, byly upraveny v původní koncesní dokumentaci v jasných, přesných a jednoznačných ustanoveních o změnách, jež mohou zahrnovat ustanovení o úpravě hodnoty či opčních právech. Tato ustanovení uvádějí rozsah a povahu možných změn a opčních práv, jakož i podmínky, za nichž mohou být uplatněny. Nestanoví však změny ani opční práva, které by měnily celkovou povahu koncese;

b)

u dodatečných stavebních prací nebo služeb původního koncesionáře, které jsou nezbytné a které nebyly zahrnuty v původní koncesi, jestliže změna koncesionáře:

i)

není možná z ekonomických nebo technických důvodů, jako jsou například požadavky na zaměnitelnost nebo interoperabilitu se stávajícím zařízením, službami nebo instalacemi pořízenými v rámci původní koncese, a

ii)

způsobí veřejnému zadavateli nebo zadavateli značné obtíže nebo výrazné zvýšení nákladů.

V případě koncesí udělených veřejným zadavatelem za účelem vykonávání jiné činnosti než činnosti uvedené v příloze II však nesmí být nárůst hodnoty vyšší než 50 % hodnoty původní koncese. Je-li provedeno několik po sobě následujících změn, použije se toto omezení pro hodnotu každé změny. Cílem těchto po sobě následujících změn nesmí být obcházení této směrnice;

c)

pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:

i)

potřeba změny byla vyvolána okolnostmi, které pečlivý veřejný zadavatel nebo zadavatel nemohl předvídat,

ii)

změna nemění celkovou povahu koncese,

iii)

v případě koncesí udělených veřejným zadavatelem za účelem vykonávání jiné činnosti než činnosti uvedené v příloze II není nárůst hodnoty vyšší než 50 % hodnoty původní koncese. Je-li provedeno několik po sobě následujících změn, použije se toto omezení pro hodnotu každé změny. Cílem těchto po sobě následujících změn nesmí být obcházení této směrnice;

d)

jestliže nový koncesionář nahrazuje koncesionáře, jemuž veřejný zadavatel nebo zadavatel původně koncesi udělil, v důsledku:

i)

jednoznačného ustanovení o změnách a opčních právech v souladu s písmenem a),

ii)

situace, kdy postavení původního koncesionáře v důsledku restrukturalizace, včetně převzetí, fúzí, akvizic nebo úpadku, částečně nebo zcela převezme jiný hospodářský subjekt, který splňuje původně stanovená kritéria pro výběr na základě kvality, pokud tento krok nepřináší další podstatné změny koncese a jeho cílem není obejít uplatňování této směrnice, nebo

iii)

situace, kdy samotný veřejný zadavatel nebo zadavatel plní povinnosti hlavního koncesionáře vůči subdodavatelům, jestliže je tato možnost stanovena ve vnitrostátních právních předpisech;

e)

pokud změny, bez ohledu na jejich hodnotu, nejsou podstatné ve smyslu odstavce 4.

Veřejní zadavatelé nebo zadavatelé, kteří změnili koncesi v případech stanovených v písmenech b) a c) tohoto odstavce, uveřejní za tímto účelem oznámení v Úředním věstníku Evropské unie. Oznámení musí obsahovat informace stanovené v příloze XI a musí být uveřejněna v souladu s článkem 33.

2.   Koncese je rovněž možné změnit bez potřeby nového koncesního řízení v souladu s touto směrnicí, a aniž je nutné ověřovat, zda jsou splněny podmínky stanovené v odst. 4 písm. a) až d), pokud je hodnota změny nižší než obě tyto hodnoty:

i)

finanční limit stanovený v článku 8 a

ii)

10 % hodnoty původní koncese.

Změna však nesmí změnit celkovou povahu koncese. Je-li provedeno několik po sobě následujících změn, základem pro posouzení hodnoty je čistá celková hodnota těchto po sobě jdoucích změn.

3.   Pro účely výpočtu hodnoty uvedené v odstavci 2 a odst. 1 písm. b) a c) je referenční hodnotou aktualizovaná hodnota v případě, že koncese obsahuje valorizační doložku. Neobsahuje-li koncese valorizační doložku, vypočítá se aktualizovaná hodnota s přihlédnutím k průměrné míře inflace v členském státě veřejného zadavatele nebo zadavatele.

4.   Změna koncese během jejího trvání se považuje za podstatnou ve smyslu odst. 1 písm. e), pokud co do povahy činí novou koncesi věcně odlišnou od původně udělené koncese. Aniž jsou dotčeny odstavce 1 a 2, považuje se změna v každém případě za podstatnou, pokud je splněna alespoň jedna z těchto podmínek:

a)

změna zavádí podmínky, které by, pokud by byly součástí původního koncesního řízení, umožnily výběr jiných žadatelů než těch, kteří byli vybráni původně, nebo přijetí jiné nabídky, než byla původně přijata, nebo by k účasti na koncesním řízení podnítily další účastníky;

b)

změna má za následek změnu ekonomické rovnováhy koncese ve prospěch koncesionáře, a to způsobem, který v původní koncesi není upraven;

c)

změna vede k výraznému rozšíření rozsahu koncese;

d)

pokud nový koncesionář nahrazuje koncesionáře, kterému veřejný zadavatel nebo zadavatel původně koncesi udělil, v jiných případech, než které jsou stanoveny v odst. 1 písm. d).

5.   V případě jiných změn v koncesi v průběhu jejího trvání, než jsou změny uvedené v odstavcích 1 a 2, bude vyžadováno nové koncesní řízení v souladu s touto směrnicí.

Článek 44

Ukončení koncesí

Členské státy zajistí, aby veřejní zadavatelé a zadavatelé měli za podmínek stanovených příslušnými vnitrostátními právními předpisy možnost ukončit koncesi během doby její platnosti, je-li splněna alespoň jedna z těchto podmínek:

a)

došlo ke změně koncese, aniž bylo zahájeno nové koncesní řízení požadované podle článku 43;

b)

dodavatel byl v okamžiku udělení koncese v jedné ze situací uvedených v čl. 38 odst. 4, a proto měl být z koncesního řízení vyloučen;

c)

Soudní dvůr Evropské unie shledá v řízení podle článku 258 Smlouvy o fungování EU, že členský stát nesplnil své povinnosti podle Smluv, a to na základě skutečnosti, že veřejný zadavatel nebo zadavatel příslušející k tomuto členskému státu udělil dotyčnou koncesi, aniž by dodržel své povinnosti podle Smluv a této směrnice.

Článek 45

Sledování a podávání zpráv

1.   Za účelem zajištění řádného a efektivního provádění členské státy zajistí, aby přinejmenším úkoly stanovené v tomto článku byly vykonávány jedním nebo více orgány či strukturami. Členské státy Komisi oznámí všechny orgány nebo struktury, které plní uvedené úkoly.

2.   Členské státy zajistí, aby bylo sledováno uplatňování pravidel pro udělování koncesí. Pokud orgány nebo struktury provádějící sledování odhalí konkrétní porušení, jako je podvod, korupce, střet zájmů a jiné závažné nesrovnalosti, nebo systémové problémy, musí mít oprávnění oznámit tato porušení či problémy vnitrostátním kontrolním orgánům, soudům nebo jiným příslušným orgánům či strukturám, jako je veřejný ochránce práv, vnitrostátní parlamenty nebo jejich výbory.

3.   Výsledky sledování podle odstavce 2 se zpřístupní veřejnosti prostřednictvím vhodných informačních prostředků.

Komise může nanejvýše každé tři roky požádat členské státy, aby jí předložily zprávu o sledování, jež zahrnuje informace o nejčastějších zdrojích nesprávného uplatňování pravidel pro udělování koncesí, včetně případných strukturálních nebo opakujících se problémů v uplatňování těchto pravidel a včetně možných případů podvodu a jiného protiprávního jednání.

4.   Členské státy zajistí, aby informace a pokyny týkající se výkladu a uplatňování právních předpisů Unie v oblasti udělování koncesí byly bezplatně dostupné, a napomáhaly tak veřejným zadavatelům, zadavatelům a hospodářským subjektům při správném uplatňování pravidel Unie.

HLAVA IV

ZMĚNY SMĚRNIC 89/665/EHS A 92/13/EHS

Článek 46

Změny směrnice 89/665/EHS

Směrnice 89/665/EHS se mění takto:

1)

V článku 1 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.   Tato směrnice se vztahuje na zakázky podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU (35), nejsou-li v souladu s články 7, 8, 9, 10, 11, 12, 15, 16, 17 a 37 uvedené směrnice z její působnosti vyjmuty.

Tato směrnice se vztahuje rovněž na koncese udělené veřejnými zadavateli podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/23/EU (36) nejsou-li v souladu s články 10, 11, 12, 17 a 25 uvedené směrnice z její působnosti vyjmuty.

Zakázky ve smyslu této směrnice zahrnují veřejné zakázky, rámcové dohody, koncese na stavební práce, koncese na služby a dynamické nákupní systémy.

Pokud jde o zakázky nebo koncese, které spadají do oblasti působnosti směrnice 2014/24/EU nebo směrnice 2014/23/EU, přijmou členské státy opatření nezbytná k zajištění možnosti účinného, a zejména co nejrychlejšího přezkumu rozhodnutí veřejných zadavatelů v souladu s podmínkami stanovenými v článcích 2 až 2f této směrnice z důvodu, že těmito rozhodnutími bylo porušeno právo Společenství v oblasti zadávání veřejných zakázek nebo vnitrostátní předpisy je provádějící.

2)

V článku 2a se odstavec 2 mění takto:

a)

první pododstavec se nahrazuje tímto:

„K uzavření smlouvy v návaznosti na rozhodnutí o zadání zakázky či udělení koncese spadající do oblasti působnosti směrnice 2014/24/EU nebo směrnice 2014/23/EU nesmí dojít před uplynutím lhůty alespoň deseti kalendářních dnů ode dne následujícího po dni, kdy bylo rozhodnutí o zadání zakázky či udělení koncese zasláno dotčeným uchazečům a zájemcům, v případě použití faxu nebo elektronických prostředků nebo před uplynutím lhůty alespoň patnácti kalendářních dnů ode dne následujícího po dni, kdy bylo rozhodnutí o zadání zakázky či udělení koncese zasláno dotčeným uchazečům a zájemcům, v případě použití jiných komunikačních prostředků anebo před uplynutím lhůty alespoň deseti kalendářních dnů ode dne následujícího po dni doručení rozhodnutí o zadání zakázky či udělení koncese.“;

b)

ve čtvrtém pododstavci se první odrážka nahrazuje tímto:

„—

shrnutí příslušných důvodů uvedené v čl. 55 odst. 2 směrnice 2014/24/EU s výhradou čl. 55 odst. 3 uvedené směrnice, nebo v čl. 40 odst. 1 směrnice 2014/23/EU, s výhradou čl. 40 odst. 2 uvedené směrnice, a“.

3)

Článek 2b se mění takto:

a)

první pododstavec se mění takto:

i)

písmeno a) se nahrazuje tímto:

„a)

nevyžaduje-li směrnice 2014/24/EU nebo, v případě koncesí na stavební práce či služby, směrnice 2014/23/EU předchozí uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího či koncesního řízení v Úředním věstníku Evropské unie;“,

ii)

písmeno c) se nahrazuje tímto:

„c)

v případě zakázky založené na rámcové dohodě podle článku 33 směrnice 2014/24/EU a v případě jednotlivé zakázky na základě dynamického nákupního systému podle článku 34 uvedené směrnice.“;

b)

v druhém pododstavci se první a druhá odrážka nahrazují tímto:

„—

se jedná o porušení čl. 33 odst. 4 písm. c) nebo čl. 34 odst. 6 směrnice 2014/24/EU a

odhadovaná hodnota zakázky se rovná finančním limitům uvedeným v článku 4 směrnice 2014/24/EU nebo je přesahuje.“

4)

V článku 2c se se slova „směrnice 2004/18/ES“ nahrazují slovy „směrnice 2014/24/EU nebo směrnice 2014/23/EU“.

5)

Článek 2d se mění takto:

a)

odstavec 1 se mění takto:

i)

písmeno a) se nahrazuje tímto:

„a)

jestliže veřejný zadavatel zadal zakázku či udělil koncesi bez předchozího uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího či koncesního řízení v Úředním věstníku Evropské unie, aniž by to bylo podle směrnice 2014/24/EU nebo směrnice 2014/23/EU přípustné“,

ii)

v písmeni b) se slova „směrnice 2004/18/ES“ nahrazují slovy „směrnice 2014/24/EU nebo směrnice 2014/23/EU“;

b)

v odstavci 4 se první odrážka nahrazuje tímto:

„—

veřejný zadavatel považuje zadání zakázky či udělení koncese bez předchozího uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího či koncesního řízení v Úředním věstníku Evropské unie za přípustné v souladu se směrnicí 2014/24/EU nebo směrnicí 2014/23/EU,“;

c)

v odstavci 5 se první odrážka nahrazuje tímto:

„—

se veřejný zadavatel domnívá, že je zadání zakázky či udělení koncese v souladu s čl. 33 odst. 4 písm. c) nebo čl. 34 odst. 6 směrnice 2014/24/EU,“.

6)

V čl. 2f odst. 1 se písmeno a) nahrazuje tímto:

„a)

před uplynutím nejméně třiceti kalendářních dnů ode dne následujícího po dni, kdy

veřejný zadavatel uveřejnil oznámení o výsledku zadávacího či koncesního řízení v souladu s články 50 a 51 směrnice 2014/24/EU nebo články 31 a 32 směrnice 2014/23/EU, pokud toto oznámení obsahuje odůvodnění rozhodnutí veřejného zadavatele zadat zakázku či udělit koncesi bez předchozího uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího či koncesního řízení v Úředním věstníku Evropské unie, nebo

veřejný zadavatel informoval dotčené uchazeče a zájemce o uzavření smlouvy za předpokladu, že tyto informace obsahují shrnutí příslušných důvodů uvedené v čl. 55 odst. 2 směrnice 2014/24/EU s výhradou čl. 55 odst. 3 uvedené směrnice nebo v čl. 40 odst. 1 druhém pododstavci směrnice 2014/23/EU s výhradou čl. 40 odst. 2 uvedené směrnice. Tato možnost se použije rovněž na případy uvedené v čl. 2b písm. c) této směrnice;“.

7)

V článku 3 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.   Komise může zahájit řízení uvedené v odstavcích 2 až 5, pokud před uzavřením smlouvy dospěje k názoru, že při zadávacím či koncesním řízení v oblasti působnosti směrnice 2014/24/EU nebo směrnice 2014/23/EU došlo k závažnému porušení práva Unie v oblasti zadávání veřejných zakázek.“

Článek 47

Změny směrnice 92/13/EHS

Směrnice 92/13/EHS se mění takto:

1)

V článku 1 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.   Tato směrnice se vztahuje na zakázky uvedené ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU (37), nejsou-li v souladu s články 18 až 24, články 27 až 30 a článkem 34 nebo 55 uvedené směrnice z její působnosti vyjmuty.

Zakázky podle této směrnice zahrnují zakázky na dodávky, práce a služby, koncese na práce a služby, rámcové dohody a dynamické nákupní systémy.

Tato směrnice se vztahuje rovněž na koncese udělované zadavateli podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/23/EU (38), nejsou-li v souladu s články 10, 12, 13, 14, 16, 17 a 25 uvedené směrnice z její působnosti vyjmuty.

Pokud jde o zakázky a koncese, které spadají do oblasti působnosti směrnice 2014/25/EU nebo směrnice 2014/23/EU, přijmou členské státy opatření nezbytná k zajištění možnosti účinného, a zejména co nejrychlejšího přezkumu rozhodnutí zadavatelů v souladu s podmínkami stanovenými v článcích 2 až 2f této směrnice z důvodu, že tato rozhodnutí porušila právo Unie v oblasti zadávání zakázek nebo vnitrostátní předpisy je provádějící.

2)

V článku 2a se odstavec 2 mění takto:

a)

první pododstavec se nahrazuje tímto:

„K uzavření smlouvy v návaznosti na rozhodnutí o zadání zakázky či udělení koncese spadající do oblasti působnosti směrnice 2014/25/EU nebo směrnice 2014/23/EU nesmí dojít před uplynutím lhůty alespoň deseti kalendářních dnů ode dne následujícího po dni, kdy bylo rozhodnutí o zadání zakázky či udělení koncese zasláno dotčeným uchazečům a zájemcům, v případě použití faxu nebo elektronických prostředků nebo před uplynutím lhůty alespoň patnácti kalendářních dnů ode dne následujícího po dni, kdy bylo rozhodnutí o zadání zakázky či udělení koncese zasláno dotčeným uchazečům a zájemcům, v případě použití jiných komunikačních prostředků anebo před uplynutím lhůty alespoň deseti kalendářních dnů ode dne následujícího po dni doručení rozhodnutí o zadání zakázky či udělení koncese.“;

b)

ve čtvrtém pododstavci se první odrážka nahrazuje tímto:

„—

shrnutí příslušných důvodů uvedené v čl. 75 odst. 2 směrnice 2014/25/EU, s výhradou čl. 75 odst. 3 uvedené směrnice, nebo v čl. 40 odst. 1 druhém pododstavci směrnice 2014/23/EU, s výhradou čl. 40 odst. 2 uvedené směrnice a“.

3)

Článek 2b se mění takto:

a)

první pododstavec se mění takto:

i)

písmeno a) se nahrazuje tímto:

„a)

nevyžaduje-li směrnice 2014/25/EU nebo podle okolností směrnice 2014/23/EU předchozí uveřejnění oznámení v Úředním věstníku Evropské unie;“,

ii)

písmeno c) se nahrazuje tímto:

„c)

v případě jednotlivých zakázek založených na dynamickém nákupním systému uvedeném v článku 52 směrnice 2014/25/EU.“;

b)

v druhém pododstavci se první a druhá odrážka nahrazují tímto:

„—

se jedná o porušení čl. 52 odst. 6 směrnice 2014/25/EU a

odhadovaná hodnota zakázky se rovná finančním limitům uvedeným v článku 15 směrnice 2014/25/EU nebo je přesahuje.“

4)

V článku 2c se slova „směrnice 2004/17/ES“ nahrazují slovy „směrnice 2014/25/EU nebo směrnice 2014/23/EU“.

5)

Článek 2d se mění takto:

a)

odstavec 1 se mění takto:

i)

písmeno a) se nahrazuje tímto:

„a)

jestliže zadavatel zadal zakázku či udělil koncesi bez předchozího uveřejnění oznámení v Úředním věstníku Evropské unie, aniž by to bylo podle směrnice 2014/25/EU nebo směrnice 2014/23/EU přípustné;“,

ii)

v písmeni b) se slova „směrnice 2004/17/ES“ nahrazují slovy „směrnice 2014/25/EU nebo směrnice 2014/23/EU“;

b)

v odstavci 4 se první odrážka nahrazuje tímto:

„—

zadavatel považuje zadání zakázky či udělení koncese bez předchozího uveřejnění oznámení v Úředním věstníku Evropské unie za přípustné v souladu se směrnicí 2014/25/EU nebo směrnicí 2014/23/EU,“;

c)

v odstavci 5 se první odrážka nahrazuje tímto:

„—

zadavatel považuje zadání zakázky bez předchozího zveřejnění oznámení v Úředním věstníku Evropské unie za přípustné v souladu s čl. 52 odst. 6 směrnice 2014/25/EU,“.

6)

V čl. 2f odst. 1 se písmeno a) nahrazuje tímto:

„a)

před uplynutím nejméně 30 kalendářních dnů ode dne následujícího po dni, kdy

zadavatel uveřejnil oznámení o výsledku zadávacího či koncesního řízení v souladu s články 70 a 71 směrnice 2014/25/EU nebo články 31 a 32 směrnice 2014/23/EU, pokud toto oznámení obsahuje odůvodnění rozhodnutí zadavatele zadat zakázku či udělit koncesi bez předchozího uveřejnění oznámení v Úředním věstníku Evropské unie, nebo

zadavatel informoval dotčené uchazeče a zájemce o uzavření smlouvy za předpokladu, že tyto informace obsahují shrnutí příslušných důvodů uvedené v čl. 75 odst. 2 směrnice 2014/25/EU s výhradou čl. 75 odst. 3 uvedené směrnice nebo v čl. 40 odst. 1 směrnice 2014/23/EU s výhradou čl. 40 odst. 2 uvedené směrnice. Tato možnost se použije rovněž na případy uvedené v čl. 2b prvním pododstavci písm. c) této směrnice;“.

7)

V článku 8 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.   Komise může zahájit řízení uvedené v odstavcích 2 až 5, pokud před uzavřením smlouvy dospěje k názoru, že při zadávacím či koncesním řízení v oblasti působnosti směrnice 2014/25/EU nebo směrnice 2014/23/EU nebo v souvislosti s čl. 26 odst. 1 směrnice 2014/25/EU v případě zadavatelů, na které se uvedené ustanovení vztahuje, došlo k závažnému porušení práva Společenství v oblasti zadávání zakázek.“

HLAVA V

PŘENESENÉ PRAVOMOCI, PROVÁDĚCÍ PRAVOMOCI A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 48

Výkon přenesené pravomoci

1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi v souladu s podmínkami stanovenými v tomto článku.

2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 7 odst. 3, čl. 9 odst. 4, čl. 27 odst. 2 a čl. 30 odst. 4 je Komisi svěřena na dobu neurčitou od 17. dubna 2014.

3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 7 odst. 3, čl. 9 odst. 4, čl. 27 odst. 2 a čl. 30 odst. 4 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

5.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 7 odst. 3, čl. 9 odst. 4, čl. 27 odst. 2 a čl. 30 odst. 4 vstoupí v platnost, pouze pokud Evropský parlament a Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty Komisi informují, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 49

Postup pro naléhavé případy

1.   Akty v přenesené pravomoci přijaté podle tohoto článku vstupují v platnost bezodkladně a jsou použitelné, pokud proti nim není vyslovena námitka v souladu s odstavcem 2. V oznámení aktu v přenesené pravomoci Evropskému parlamentu a Radě se uvedou důvody použití postupu pro naléhavé případy.

2.   Evropský parlament nebo Rada mohou proti aktu v přenesené pravomoci vyslovit námitky postupem podle čl. 48 odst. 5. V takovém případě Komise po oznámení rozhodnutí Evropského parlamentu nebo Rady o vyslovení námitky neprodleně dotyčný akt zruší.

Článek 50

Postup projednávání ve výboru

1.   Komisi je nápomocen Poradní výbor pro veřejné zakázky zřízený rozhodnutím Rady 71/306/EHS (39). Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.   Odkazuje-li se na tento článek, použije se článek 4 nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 51

Provedení

1.   Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 18. dubna 2016. Neprodleně sdělí Komisi jejich znění.

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

2.   Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 52

Přechodná ustanovení

Odkazy na čl. 1 odst. 3 písm. a) a b) směrnice 2004/17/ES a čl. 1 odst. 3 a 4 a hlavu III směrnice 2004/18/ES se považují za odkazy na tuto směrnici.

Článek 53

Sledování a podávání zpráv

Komise posoudí ekonomické dopady na vnitřní trh, zejména pokud jde o faktory jako přeshraniční udělování koncesí a transakční náklady, vyplývající z používání finančních limitů uvedených v článku 8 a podá o nich zprávu Evropskému parlamentu a Radě do 18. dubna 2019. Přiměřenost úrovně finančních limitů se přezkoumá v rámci jednání souvisejících s dohodou o vládních zakázkách, a to s ohledem na dopad inflace a transakčních nákladů. Pokud je to možné a vhodné, Komise zváží, zda navrhnout zvýšení finančních limitů podle dohody o vládních zakázkách v dalším kole jednání.

Změní-li se výše finančních limitů podle dohody o vládních zakázkách, naváže na uvedenou zprávu v případě potřeby legislativní návrh, kterým se upraví finanční limity stanovené v této směrnici.

Komise rovněž s přihlédnutím ke zvláštním strukturám vodohospodářského odvětví posoudí ekonomické dopady výjimek stanovených v článku 12 na vnitřní trh a podá o nich zprávu Evropskému parlamentu a Radě do 18. dubna 2019.

Komise přezkoumá fungování této směrnice a podá o něm zprávu Evropskému parlamentu a Radě do 18. dubna 2021 a poté každých pět, a to na základě informací, jež členské státy poskytnou v souladu s čl. 45 odst. 3.

Komise zpřístupní výsledky přezkumů provedených v souladu se čtvrtým pododstavcem veřejnosti.

Článek 54

Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Tato směrnice se nepoužije na udělování koncesí, u kterých byla výzva k účasti v soutěži zveřejněna nebo které byly uděleny přede dnem 17. dubna 2014.

Článek 55

Určení

Tato směrnice je určena členským státům.

Ve Štrasburku dne 26. února 2014.

Za Evropský parlament

předseda

M. SCHULZ

Za Radu

předseda

D. KOURKOULAS


(1)  Úř. věst. C 191, 29.6.2012, s. 84.

(2)  Úř. věst. C 391, 18.12.2012, s. 49.

(3)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 15. ledna 2014 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 11. února 2014.

(4)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby (Úř. věst. L 134, 30.4.2004, s. 114).

(5)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES ze dne 12. prosince 2006 o službách na vnitřním trhu (Úř. věst. L 376, 27.12.2006, s. 36).

(6)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/73/ES ze dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem a o zrušení směrnice 2003/55/ES (Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 94).

(7)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/72/ES ze dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o zrušení směrnice 2003/54/ES (Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 55).

(8)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/67/ES ze dne 15. prosince 1997 o společných pravidlech pro rozvoj vnitřního trhu poštovních služeb Společenství a zvyšování kvality služby (Úř. věst. L 15, 21.1.1998, s. 14).

(9)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES ze dne 30. května 1994 o podmínkách udělování a užívání povolení k vyhledávání, průzkumu a těžbě uhlovodíků (Úř. věst. L 164, 30.6.1994, s. 3).

(10)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1370/2007 ze dne 23. října 2007 o veřejných službách v přepravě cestujících po železnici a silnici a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 1191/69 a č. 1107/70 (Úř. věst. L 315, 3.12.2007, s. 1).

(11)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/81/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci postupů při zadávání některých zakázek na stavební práce, dodávky a služby zadavateli v oblasti obrany a bezpečnosti a o změně směrnic 2004/17/ES a 2004/18/ES (Úř. věst. L 216, 20.8.2009, s. 76).

(12)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS (Úř. věst. L 182, 29.6.2013, p. 19).

(13)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb a o zrušení směrnice 2004/17/ES (viz strana 243 v tomto čísle Úředního věstníku).

(14)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb (Úř. věst. L 134, 30.4.2004, s. 1).

(15)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/71/ES ze dne 16. prosince 1996 o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb (Úř. věst. L 18, 21.1.1997, s. 1).

(16)  Směrnice Rady 89/665/EHS ze dne 21. prosince 1989 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se přezkumného řízení při zadávání veřejných zakázek na dodávky a stavební práce (Úř. věst. L 395, 30.12.1989, s. 33).

(17)  Směrnice Rady 92/13/EHS ze dne 25. února 1992 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se uplatňování pravidel Společenství pro postupy při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a telekomunikací (Úř. věst. L 76, 23.3.1992, s. 14).

(18)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31).

(19)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(20)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 ze dne 26. května 2003 o zavedení společné klasifikace územních statistických jednotek (NUTS) (Úř. věst. L 154, 21.6.2003, s. 1).

(21)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES (viz strana 65 v tomto čísle Úředního věstníku).

(22)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1008/2008 ze dne 24. září 2008 o společných pravidlech pro provozování leteckých služeb ve Společenství (Úř. věst. L 293, 31.10.2008, s. 3).

(23)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/13/EU ze dne 10. března 2010 o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících poskytování audiovizuálních mediálních služeb (směrnice o audiovizuálních mediálních službách) (Úř. věst. L 95, 15.4.2010, s. 1).

(24)  Směrnice Rady 77/249/EHS ze dne 22. března 1977 o usnadnění účinného výkonu volného pohybu služeb advokátů (Úř. věst. L 78, 26.3.1977, s. 17).

(25)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES ze dne 21. dubna 2004 o trzích finančních nástrojů, o změně směrnice Rady 85/611/EHS a 93/6/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/12/ES a o zrušení směrnice Rady 93/22/EHS (Úř. věst. L 145, 30.4.2004, s. 1).

(26)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/21/ES ze dne 7. března 2002 o společném předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací (rámcová směrnice) (Úř. věst. L 108, 24.4.2002, s. 33).

(27)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2195/2002 ze dne 5. listopadu 2002 o společném slovníku pro veřejné zakázky (CPV) (Úř. věst. L 340, 16.12.2002, s. 1).

(28)  Rámcové rozhodnutí Rady 2008/841/SVV ze dne 24. října 2008 o boji proti organizované trestné činnosti (Úř. věst. L 300, 11.11.2008, s. 42).

(29)  Úř. věst. C 195, 25.6.1997, s. 1.

(30)  Rámcové rozhodnutí Rady 2003/568/SVV ze dne 22. července 2003 o boji proti korupci v soukromém sektoru (Úř. věst. L 192, 31.7.2003, s. 54).

(31)  Úř. věst. C 316, 27.11.1995, s. 48.

(32)  Rámcové rozhodnutí Rady 2002/475/SVV ze dne 13. června 2002 o boji proti terorismu (Úř. věst. L 164, 22.6.2002, s. 3).

(33)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES ze dne 26. října 2005 o předcházení zneužití finančního systému k praní peněz a financování terorismu (Úř. věst. L 309, 25.11.2005, s. 15).

(34)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/36/EU ze dne 5. dubna 2011 o prevenci obchodování s lidmi, boji proti němu a o ochraně obětí, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2002/629/SVV (Úř. věst. L 101, 15.4.2011, s. 1).

(35)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a zrušení směrnice 2004/18/ES (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 65).

(36)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/23/EU ze dne 26. února 2014 o udělování koncesí (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 1).“

(37)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU ze dne 26. února 2014 o koordinaci postupů při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb a o zrušení směrnice 2004/17/ES (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 243).

(38)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/23/EU ze dne 26. února 2014 o udělování koncesí (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 1).“

(39)  Rozhodnutí Rady 71/306/EHS ze dne 26. července 1971 o zřízení Poradního výboru pro veřejné zakázky na stavební práce (Úř. věst. L 185, 16.8.1971, s. 15).


PŘÍLOHA I

SEZNAM ČINNOSTÍ PODLE ČL. 5 BODU 7  (1)

NACE Rev. 1 (2)

Kód CPV

SEKCE F

STAVEBNICTVÍ

Oddíl

Skupina

Třída

Popis

Poznámky

45

 

 

Stavebnictví

Obsah tohoto oddílu:

— stavba nových budov a děl, renovace a běžné opravy

45000000

 

45.1

 

Příprava staveniště

 

45100000

 

 

45.11

Demolice a bourání budov; příprava území a zemní práce

Obsah této třídy:

demolice budov a jiných staveb,

úklid stavenišť,

zemní práce: výkop, zavážka, rovnání terénu a terénní úpravy stavenišť, hloubení příkopů, odstraňování skal, odstřel apod.,

příprava nalezišť,

ražení důlních děl, odstraňování nadloží a jiné rozvojové a přípravné práce.

Tato třída dále zahrnuje:

odvodňování stavenišť,

odvodňování zemědělských a lesních ploch.

45110000

 

 

45.12

Průzkumné vrtné a hloubící práce

Obsah této třídy:

průzkumné vrtné práce a jádrové vrty pro stavební, geofyzikální, geologické nebo podobné účely.

Tato třída nezahrnuje:

vrtné práce v ložiscích ropy a zemního plynu za účelem těžby, viz 11.20,

studnařské práce, viz 45.25,

hloubení šachet, viz 45.25,

průzkum ložisek ropy a zemního plynu, geofyzikální, geologická a seizmická měření, viz 74.20.

45120000

 

45.2

 

Realizace kompletních staveb nebo jejich částí; stavební inženýrství

 

45200000

 

 

45.21

Všeobecná výstavba budov a stavebně-inženýrských děl

Obsah této třídy:

výstavba budov všeho druhu, výstavba stavebně-inženýrských staveb,

mosty, včetně dálničních nadjezdů, viadukty, tunely a podzemní dráhy,

dálková potrubí, telekomunikační a elektrická vedení,

městské potrubní, kabelové a elektrické sítě,

související městské práce,

montáž a výstavba montovaných betonových staveb na staveništi.

Tato třída nezahrnuje:

vedlejší a příležitostné služby související s těžbou ropy a zemního plynu, viz 11.20,

výstavba kompletních montovaných staveb z nebetonových dílů vlastní výroby, viz oddíly 20, 26 a 28,

stavební dílo jiné než budovy, které se týká stadionů, bazénů, tělocvičen, tenisových kurtů, golfových hřišť a ostatních sportovních zařízení, viz 45.23,

stavební instalace, viz 45.3,

dokončování budov, viz 45.4,

činnosti architektů a inženýrské činnosti, viz 74.20,

řízení stavebních projektů, viz 74.20.

45210000

S výjimkou:

– 45213316

45220000

45231000

45232000

 

 

45.22

Montáž střešních konstrukcí a pokládání střešních krytin

Obsah této třídy:

montáž střech,

pokládání střech,

izolace proti vodě a vlhkosti.

45261000

 

 

45.23

Výstavba dálnic a silnic, letišť a sportovních zařízení

Obsah této třídy:

výstavba dálnic, silnic, ulic, jiných cest pro vozidla a pěší,

výstavba železnic,

výstavba letištních drah,

stavební dílo jiné než budovy, které se týká stadionů, bazénů, tělocvičen, tenisových kurtů, golfových hřišť a jiných sportovních zařízení,

nátěry a značení povrchu silnic a parkovišť.

Tato třída nezahrnuje:

přípravné zemní práce, viz 45.11.

45212212 a DA03

45230000

S výjimkou:

– 45231000

– 45232000

– 45234115

 

 

45.24

Výstavba vodních děl

Obsah této třídy:

výstavba: — vodních cest, přístavů (včetně jachetních), říčních děl, zdymadel apod.,

přehrad a hrází,

bagrování pod vodou,

podzemní práce.

45240000

 

 

45.25

Ostatní stavební činnosti zahrnující speciální řemesla

Obsah této třídy:

specializované činnosti vyžadující zvláštní odbornou kvalifikaci nebo vybavení,

výstavba základů včetně pilotování,

vrtání a výstavba studní, hloubení šachet,

montáž ocelových prvků nikoli vlastní výroby,

ohýbání oceli,

zednické a dlaždičské práce,

montáž a demontáž lešení a pohyblivých pracovních plošin, včetně jejich pronájmu,

výstavba komínů a průmyslových pecí.

Tato třída nezahrnuje:

pronájem lešení bez jeho montáže a demontáže, viz 71.32.

45250000

45262000

 

45.3

 

Stavebně montážní práce

 

45300000

 

 

45.31

Instalace elektrických rozvodů a zařízení

Obsah této třídy:

montáž v budovách a jiných stavbách:

elektrických rozvodů a zařízení,

telekomunikačních systémů,

elektrického vytápění,

rozhlasových a televizních antén (pro obytné budovy),

protipožárních hlásičů,

zabezpečovacích zařízení proti vloupání,

výtahů a eskalátorů,

hromosvodů apod.

45213316

45310000

S výjimkou:

– 45316000

 

 

45.32

Izolační práce

Obsah této třídy:

montáž izolace tepelné, hlukové nebo vibrační v budovách a jiných stavbách.

Tato třída nezahrnuje:

izolaci proti vodě a vlhkosti, viz 45.22.

45320000

 

 

45.33

Instalatérské práce

Obsah této třídy:

montáž v budovách a jiných stavbách:

vodovodního a sanitárního zařízení,

plynového potrubí,

vytápěcího, ventilačního, chladicího nebo klimatizačního zařízení a vedení,

postřikovacích zařízení.

Tato třída nezahrnuje:

montáž elektrického vytápění, viz 45.31.

45330000

 

 

45.34

Ostatní stavebně montážní práce

Obsah této třídy:

montáž osvětlovacích a signálních zařízení pro silnice, železnice, letiště a přístavy,

montáž zařízení a pevných součástí jinde neuvedených v budovách a jiných stavbách.

45234115

45316000

45340000

 

45.4

 

Kompletační a dokončovací práce

 

45400000

 

 

45.41

Omítkářské a štukatérské práce

Obsah této třídy:

omítání a štukování, včetně s tím souvisejícího laťování, na budovách a jiných stavbách a v jejich interiérech.

45410000

 

 

45.42

Truhlářské a zámečnické kompletační práce

Obsah této třídy:

montáž dveří, oken, dveřních a okenních rámů, vestavěných kuchyní, schodišť, zařízení obchodů apod. nikoli vlastní výroby ze dřeva nebo jiných materiálů,

dokončovací práce v interiéru jako obkládání stropů, stěn, montáž mobilních příček apod.

Tato třída nezahrnuje:

pokládka parket a jiných dřevěných podlahových krytin, viz 45.43.

45420000

 

 

45.43

Obkládání stěn a pokládání podlahových krytin

Obsah této třídy:

lepení nebo pokládka v budovách a jiných stavbách:

keramických, betonových nebo kamenných dlaždic a obkládaček,

parket a jiných dřevěných podlahových krytin, podlahových koberců a linoleí,

včetně gumových a plastových podlahových krytin,

teracových, mramorových, žulových nebo břidlicových podlahových krytin a obkladů stěn,

tapet.

45430000

 

 

45.44

Sklenářské, malířské a natěračské práce

Obsah této třídy:

aplikace vnitřních a vnějších nátěrů budov,

natírání inženýrských staveb,

montáž skel a zrcadel apod.

Tato třída nezahrnuje:

montáž oken, viz 45.42.

45440000

 

 

45.45

Ostatní dokončovací stavební práce

Obsah této třídy:

montáž soukromých bazénů,

čištění fasád tlakovou párou, pískem a podobné činnosti, které se týkají vnějšího pláště budov,

ostatní kompletační a dokončovací stavební práce jinde neuvedené.

Tato třída nezahrnuje:

čištění interiérů budov a jiných staveb, viz 74.70.

45212212 a DA04

45450000

 

45.5

 

Nájem stavebních a demoličních strojů a zařízení s obsluhou

 

45500000

 

 

45.50

Nájem stavebních a demoličních strojů a zařízení s obsluhou

Tato třída nezahrnuje:

nájem stavebních nebo demoličních strojů a zařízení bez obsluhy, viz 71.32.

45500000


(1)  V případě rozdílné interpretace mezi CPV a NACE se použije nomenklatura CPV.

(2)  Nařízení Rady (EHS) č. 3037/90 ze dne 9. října 1990 o statistické klasifikaci ekonomických činností v Evropském společenství (Úř. věst. L 293, 24.10.1990, s. 1).


PŘÍLOHA II

ČINNOSTI VYKONÁVANÉ ZADAVATELI PODLE ČLÁNKU 7

Ustanovení této směrnice upravující koncese udělované zadavateli se vztahují na tyto činnosti:

1.

Pokud jde o plyn a teplo:

a)

poskytování nebo provoz pevných sítí určených k poskytování služby veřejnosti v souvislosti s výrobou, dopravou nebo distribucí plynu nebo tepla;

b)

dodávky plynu nebo tepla do takových pevných sítí.

Dodávka plynu nebo tepla do pevných sítí, které poskytují služby veřejnosti prostřednictvím zadavatele uvedeného v čl. 7 odst. 1 písm. b) a c) se nepovažuje za činnost ve smyslu prvního pododstavce, jestliže jsou splněny všechny tyto podmínky:

i)

výroba plynu nebo tepla tímto zadavatelem je nevyhnutelným důsledkem vykonávání jiných činností, než které jsou uvedeny v tomto bodě nebo v bodech 2 a 3 této přílohy,

ii)

dodávka do veřejné sítě je zaměřená pouze na hospodářské využití takové výroby a nepřesahuje 20 % průměrného obratu zadavatele za poslední tři roky včetně běžného roku.

Pro účely této směrnice zahrnuje výraz „dodávka“ výrobu/produkci, velkoobchodní prodej a maloobchodní prodej plynu. Výroba zemního plynu formou těžby však spadá do bodu 4 této přílohy.

2.

Pokud jde o elektřinu:

a)

poskytování nebo provoz pevných sítí určených k poskytování služby veřejnosti v souvislosti s výrobou, dopravou nebo distribucí elektřiny;

b)

dodávky elektřiny do takových pevných sítí.

Pro účely této směrnice zahrnuje dodávka elektřiny výrobu/produkci, velkoobchodní a maloobchodní prodej elektřiny.

Dodávka elektřiny do sítí, které poskytují službu veřejnosti prostřednictvím zadavatele uvedeného v čl. 7 odst. 1 písm. b) a c), se nepovažuje za činnost ve smyslu bodu 1, pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:

a)

dotčený zadavatel elektřinu vyrábí, protože její spotřeba je nezbytná pro vykonávání jiné činnosti, než které jsou uvedeny v tomto bodě nebo v bodech 1 a 3 této přílohy;

b)

dodávka do veřejné sítě závisí pouze na vlastní spotřebě zadavatele a nepřesahuje 30 % celkové průměrné výroby elektrické energie tohoto zadavatele za poslední tři roky včetně běžného roku.

3.

Činnosti spojené s poskytováním nebo provozem sítí poskytujících službu veřejnosti v oblasti železniční dopravy, automatizovaných systémů, tramvajové, trolejbusové, autobusové nebo lanové dopravy.

Co se týká dopravních služeb, má se za to, že síť existuje tam, kde je služba poskytována podle provozních podmínek stanovených příslušným orgánem členského státu, jako jsou podmínky pro obsluhované trasy, kapacita, která má být k dispozici, nebo četnost služeb.

4.

Činnosti související s využíváním zeměpisné oblasti za účelem poskytování zařízení letišť a námořních nebo vnitrozemských přístavů nebo jiných terminálových zařízení pro letecké a námořní dopravce nebo dopravce na vnitrozemských vodních cestách.

5.

Činnosti související s poskytováním:

a)

poštovních služeb;

b)

jiných služeb než poštovních, pod podmínkou, že tyto služby jsou poskytovány subjektem poskytujícím rovněž poštovní služby ve smyslu druhého pododstavce podbodu ii) tohoto bodu, a jestliže pro služby spadající do druhého pododstavce podbodu ii) nejsou splněny podmínky stanovené v čl. 34 odst. 1 směrnice 2014/25/EU.

Pro účely této směrnice, a aniž je dotčena směrnice 97/67/ES, se rozumí:

i)

„poštovní zásilkou“ zásilka s adresou v konečné podobě, ve které má být dodána, bez ohledu na její hmotnost. Kromě listovních zásilek jsou to rovněž například knihy, katalogy, noviny, časopisy a poštovní balíky obsahující zboží s obchodní hodnotou či bez obchodní hodnoty, bez ohledu na jejich hmotnost,

ii)

„poštovními službami“ služby spočívající ve výběru, třídění, přepravě a dodávání poštovních zásilek. Tyto služby zahrnují služby spadající do oblasti všeobecných služeb i služby mimo oblast všeobecných služeb v souladu se směrnicí 97/67/ES,

iii)

„jinými než poštovnímu službami“ služby poskytnuté v následujících oblastech:

služby řízení doručovacích služeb (jak služby předcházející odeslání, tak následující po odeslání, včetně služeb „mailroom management“),

služby týkající se poštovních zásilek nezahrnutých v písmenu a), jako je neadresná reklamní pošta,

6.

Činnosti související s využíváním zeměpisné oblasti za účelem:

a)

těžby ropy nebo zemního plynu;

b)

průzkumu nebo těžby uhlí nebo jiných pevných paliv.


PŘÍLOHA III

SEZNAM PRÁVNÍCH AKTŮ UNIE PODLE ČL. 7 ODST. 2 PÍSM. B)

Práva, která byla udělena postupem, u něhož bylo zajištěno náležité zveřejnění a udělení práv bylo založeno na objektivních kritériích, nepředstavují „zvláštní nebo výhradní práva“ ve smyslu této směrnice. Níže jsou uvedeny postupy zajišťující náležitou transparentnost ex ante při udělování povolení na základě jiných právních aktů Unie, jež nepředstavují „zvláštní nebo výhradní práva“ ve smyslu této směrnice:

a)

udělení oprávnění k provozu zařízení pro zemní plyn v souladu s postupy uvedenými v článku 4 směrnice 2009/73/ES;

b)

povolení nebo výzva k podání nabídky na výstavbu nových zařízení na výrobu elektřiny v souladu se směrnicí 2009/72/ES;

c)

udělení oprávnění v souladu s postupy stanovenými v článku 9 směrnice 97/67/ES v souvislosti s poštovními službami, které nejsou nebo nesmí být vyhrazeny;

d)

řízení o udělení povolení k provádění činnosti zahrnující dobývání uhlovodíků v souladu se směrnicí 94/22/ES;

e)

smlouvy o veřejných službách ve smyslu nařízení (ES) č. 1370/2007 v oblasti poskytování služeb veřejné přepravy cestujících autobusem, tramvají, metrem nebo po železnici, které byly uzavřeny na základě nabídkového řízení v souladu s čl. 5 odst. 3 uvedeného nařízení, za předpokladu, že jejich doba trvání je v souladu s čl. 4 odst. 3 nebo 4 uvedeného nařízení.


PŘÍLOHA IV

SLUŽBY PODLE ČLÁNKU 19

Kód CPV

Popis

79611000-0; 75200000-8; 75231200-6; 75231240-8; 79622000-0 [Zajišťování pomocného personálu]; 79624000-4 [Zajišťování ošetřovatelského personálu] a 79625000-1 [Zajišťování zdravotního personálu] od 85000000-9 do 85323000-9; 85143000-3,

98133100-5, 98133000-4 a 98200000-5 a 98500000-8 [Soukromé domácnosti se zaměstnanci] a od 98513000-2 do 98514000-9 [Služby pracovních sil v domácnostech, Služby zaměstnanců agentur v domácnostech, Služby administrativního personálu v domácnostech, Personál na dobu určitou v domácnostech, Služby výpomoci v domácnosti a Služby pro domácnost],

Zdravotní péče, sociální péče a související služby

85321000-5 a 85322000-2, 75000000-6 [Administrativa, ochrana a sociální zabezpečení], 75121000-0, 75122000-7, 75124000-1; od 79995000-5 do 79995200-7; od 80000000-4 Vzdělávání a školení do 80660000-8; od 92000000-1 do 92342200-2; od 92360000-2 do 92700000-8;

79950000-8 [Organizace výstav, veletrhů a kongresů], 79951000-5 [Organizace seminářů], 79952000-2 [Organizování akcí], 79952100-3 [Organizace kulturních akcí], 79953000-9 [Organizace festivalů], 79954000-6 [Organizace večírků], 79955000-3 [Organizace módních přehlídek], 79956000-0 [Organizace veletrhů a výstav]

Administrativní, sociální a vzdělávací služby, služby zdravotní péče a kulturní služby

75300000-9

Služby týkající se povinného sociálního zabezpečení (1)

75310000-2, 75311000-9, 75312000-6,

75313000-3, 75313100-4, 75314000-0,

75320000-5, 75330000-8, 75340000-1

Poskytování dávek

98000000-3; 98120000-0; 98132000-7; 98133110-8 a 98130000-3

Jiné služby pro veřejnost, sociální služby a služby jednotlivcům včetně služeb poskytovaných odbory, politickými organizacemi, sdruženími mládeže a jinými členskými organizacemi

98131000-0

Služby náboženských organizací

od 55100000-1 do 55410000-7; od 55521000-8 do 55521200-0

[55521000-8 Zabezpečování pohostinských služeb pro domácnosti, 55521100-9

Provozování pojízdných jídelen, 55521200-0 Dodávka jídel].

55520000-1 Zabezpečování pohostinských služeb, 55522000-5 Zabezpečování pohostinských služeb pro dopravní podniky, 55523000-2 Zabezpečování pohostinských služeb pro jiné podniky nebo instituce, 55524000-9 Zabezpečování pohostinských služeb pro školy,

55510000-8 Provozování závodních jídelen, 55511000-5 Provozování závodních jídelen a jiných jídelen pro vyhrazené zákazníky, 55512000-2 Správa závodních jídelen, 55523100-3 Poskytování jídel pro školy,

Hotelové a restaurační služby

od 79100000-5 do 79140000-7; 75231100-5;

Právní služby v rozsahu nevyloučeném podle čl. 10 odst. 8 písm. d)

od 75100000-7 do 75120000-3; 75123000-4; od 75125000-8 do75131000-3,

Jiné administrativní služby a služby pro vládní instituce

od 75200000-8 do 75231000-4

Zajišťování služeb pro veřejnost

75231210-9 do75231230-5; od 75240000-0 do75252000-7; 794300000-7; 98113100-9

Služby související s vězením, služby v oblasti veřejné bezpečnosti a záchranné služby v rozsahu nevyloučeném podle čl. 10 odst. 8 písm. g)

od 79700000-1 do 79721000-4 [Vyhledávací a bezpečnostní služby, Bezpečnostní služby, Monitorovací poplašná zařízení, Strážní služby, Provádění dozoru, Sledovací systémy, Sledování uprchlíků, Hlídkování, Služby spojené s vydáváním identifikačních průkazů, Vyšetřování a Služby detektivních agentur]

79722000-1[Grafologické služby], 79723000-8 [Analýza odpadů]

Vyhledávací a bezpečnostní služby

64000000-6 [Poštovní a telekomunikační služby], 64100000-7 [Poštovní a kurýrní služby], 64110000-0 [Poštovní služby], 64111000-7 [Poštovní novinové služby], 64112000-4 [Poštovní listovní služby], 64113000-1 [Poštovní balíkové služby], 64114000-8 [Poštovní přepážkové služby], 64115000-5 [Pronájem poštovních schránek], 64116000-2 [Služby související s uskladněním poštovních zásilek], 64122000-7 [Vnitropodnikové poštovní a kurýrní služby]

Poštovní služby

50116510-9 [Protektorování pneumatik], 71550000-8 [Kovářské služby]

Různé služby

98900000-2 [Služby poskytované extrateritoriálními organizacemi a institucemi] a 98910000-5 [Služby mezinárodních organizací a institucí]

Mezinárodní služby


(1)  Tato směrnice se na uvedené služby nevztahuje, jsou-li organizovány jako nehospodářské služby obecného zájmu. Členské státy mohou poskytování povinných sociálních služeb nebo jiných služeb upravovat jakožto služby obecného zájmu nebo jako nehospodářské služby obecného zájmu.


PŘÍLOHA V

INFORMACE, JEŽ MAJÍ BÝT UVEDENY V OZNÁMENÍ O ZAHÁJENÍ KONCESNÍHO ŘÍZENÍ PODLE ČLÁNKU 31

1.

Název, identifikační číslo (pokud je stanoví vnitrostátní předpisy), adresa včetně kódu NUTS, telefonní číslo, faxové číslo, elektronická a internetová adresa veřejného zadavatele nebo zadavatele a, pokud se liší, útvaru, u kterého lze obdržet další informace.

2.

Druh veřejného zadavatele nebo zadavatele a hlavní vykonávaná činnost.

3.

Mají-li žádosti obsahovat nabídky, elektronická nebo internetová adresa, na níž je možný bezplatný neomezený a plný přímý přístup ke koncesní dokumentaci. Jestliže v případech uvedených v čl. 34 odst. 2 není dostupný bezplatný neomezený a plný přímý přístup, údaj o tom, jak lze získat přístup k zadávací dokumentaci.

4.

Popis koncese: povaha a rozsah stavebních prací, povaha a rozsah služeb, řádový rozsah nebo orientační hodnota a pokud možno doba trvání koncesní smlouvy. Je-li koncese rozdělena na části, jsou tyto informace poskytnuty pro každou část. V případě potřeby je uveden popis opčních práv.

5.

Kódy CPV. Je-li koncese rozdělena na části, jsou tyto informace poskytnuty pro každou část.

6.

Kód NUTS pro hlavní místo provádění stavebních prací v případě koncesí na stavební práce nebo kód NUTS pro hlavní místo plnění koncesí na služby; je-li koncese rozdělena na části, je tato informace poskytnuta pro každou část.

7.

Podmínky účasti včetně:

a)

v případě potřeby údaje, zda se jedná o koncesi vyhrazenou chráněným dílnám nebo zda je její plnění vyhrazeno v rámci programů chráněného zaměstnání;

b)

případných informací, zda podle právních a správních předpisů je poskytování služby vyhrazeno určité profesi; odkaz na příslušné právní a správní předpisy;

c)

případného seznamu a stručného popisu kritérií pro výběr; minimální úrovně standardů, které mohou být požadovány; údaje o požadovaných informacích (vlastní prohlášení, dokumenty).

8.

Lhůta pro podání žádostí nebo přijetí nabídek.

9.

Kritéria, která budou použita pro udělení koncese, jestliže nejsou uvedena v jiné části koncesní dokumentace.

10.

Datum odeslání oznámení.

11.

Název a adresa orgánu příslušného pro odvolací a případně mediační řízení. Přesné informace o lhůtě pro podání odvolání nebo v případě potřeby název, adresa, telefonní číslo, faxové číslo a elektronická adresa útvaru, u kterého mohou být tyto informace získány.

12.

V případě potřeby zvláštní podmínky, jež se vztahují na plnění koncese.

13.

Adresa, na niž mají být žádosti nebo nabídky zaslány.

14.

V případě potřeby informace o požadavcích a podmínkách spojených s používáním elektronických prostředků komunikace.

15.

Informace o tom, zda koncese souvisí s projektem nebo programem financovaným z fondů Unie.

16.

U koncesí na stavební práce údaje o tom, zda se jedná o koncesi, na kterou se vztahuje dohoda o vládních zakázkách.


PŘÍLOHA VI

INFORMACE, JEŽ MAJÍ BÝT UVEDENY V PŘEDBĚŽNÝCH OZNÁMENÍCH O ZAHÁJENÍ KONCESNÍCH ŘÍZENÍ NA SOCIÁLNÍ A JINÉ ZVLÁŠTNÍ SLUŽBY PODLE ČL. 31 ODST. 3

1.

Název, identifikační číslo (pokud je stanoví vnitrostátní předpisy), adresa včetně kódu NUTS, telefonní číslo, faxové číslo, elektronická a internetová adresa veřejného zadavatele nebo zadavatele a, pokud se liší, útvaru, u kterého lze obdržet další informace.

2.

V případě potřeby elektronická nebo internetová adresa, na níž lze získat specifikace a podklady.

3.

Druh veřejného zadavatele nebo zadavatele a hlavní vykonávaná činnost.

4.

Kódy CPV; pokud je koncese rozdělena na části, jsou tyto informace poskytnuty pro každou část.

5.

Kód NUTS pro hlavní místo dodání nebo plnění koncese na služby.

6.

Popis služeb, orientační řádový rozsah nebo hodnota.

7.

Podmínky pro účast.

8.

V případě potřeby časová lhůta (lhůty) pro kontaktování veřejného zadavatele nebo zadavatele s vyjádřením zájmu o účast.

9.

V případě potřeby stručný popis hlavních prvků koncesního řízení, které bude použito.

10.

Další důležité informace.


PŘÍLOHA VII

INFORMACE, JEŽ MAJÍ BÝT UVEDENY V OZNÁMENÍ O VÝSLEDKU KONCESNÍHO ŘÍZENÍ PODLE ČLÁNKU 32

1.

Název, identifikační číslo (pokud je stanoví vnitrostátní předpisy), adresa včetně kódu NUTS a případně telefonní číslo, faxové číslo, elektronická a internetová adresa veřejného zadavatele nebo zadavatele a, pokud se liší, útvaru, u kterého lze obdržet další informace.

2.

Druh veřejného zadavatele nebo zadavatele a hlavní vykonávaná činnost.

3.

Kódy CPV.

4.

Kód NUTS pro hlavní místo provádění stavebních prací v případě koncesí na stavební práce nebo kód NUTS pro hlavní místo plnění koncesí na služby.

5.

Popis koncese: povaha a rozsah stavebních prací, povaha a rozsah služeb, doba trvání koncesní smlouvy. Je-li koncese rozdělena na části, jsou tyto informace poskytnuty pro každou část. V případě potřeby je uveden popis opčních práv.

6.

Popis použitého koncesního řízení, důvod v případě udělení koncese bez předchozího uveřejnění.

7.

Kritéria uvedená v článku 41, která byla použita při udělení koncese nebo koncesí.

8.

Datum vydání rozhodnutí o udělení koncese.

9.

Počet nabídek obdržených pro každou udělenou koncesi, včetně:

a)

počtu nabídek obdržených od hospodářských subjektů, které jsou malými a středními podniky;

b)

počtu nabídek obdržených ze zahraničí;

c)

počtu nabídek obdržených elektronicky.

10.

Pro každou udělenou koncesi název, adresa včetně kódu NUTS a případně telefonní číslo, faxové číslo, elektronická a internetová adresa úspěšného uchazeče (uchazečů), včetně:

a)

informace, zda je úspěšný uchazeč malým nebo středním podnikem;

b)

informace, zda byla koncese udělena konsorciu.

11.

Hodnota a hlavní finanční podmínky udělené koncese, včetně

a)

poplatků, cen a případných pokut;

b)

případných cen a plateb;

c)

jakýchkoli jiných podrobností významných z hlediska hodnoty koncese, jak je stanoveno v čl. 8 odst. 3.

12.

Informace o tom, zda koncese souvisí s projektem a/nebo programem financovaným z fondů Unie.

13.

Název a adresa subjektu příslušného pro přezkum a případně mediační řízení. Přesné informace ohledně lhůt pro přezkumná řízení nebo v případě potřeby název, adresa, telefonní číslo, faxové číslo a elektronická adresa útvaru, kde mohou být tyto informace získány.

14.

Datum (data) a odkaz (odkazy) na předchozí zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, která se týkají koncese (koncesí) inzerované (inzerovaných) v tomto oznámení.

15.

Datum odeslání oznámení.

16.

Metoda výpočtu odhadované hodnoty koncese, pokud není uvedena v jiné části koncesní dokumentace, v souladu s článkem 8.

17.

Další důležité informace.


PŘÍLOHA VIII

INFORMACE, JEŽ MAJÍ BÝT UVEDENY V OZNÁMENÍ O VÝSLEDKU KONCESNÍHO ŘÍZENÍ TÝKAJÍCÍM SE KONCESÍ NA SOCIÁLNÍ A JINÉ ZVLÁŠTNÍ SLUŽBY PODLE ČLÁNKU 32

1.

Název, identifikační číslo (pokud je stanoví vnitrostátní předpisy), adresa včetně kódu NUTS, telefonní číslo, případně faxové číslo, elektronická a internetová adresa veřejného zadavatele nebo zadavatele a, pokud se liší, útvaru, u kterého lze obdržet další informace.

2.

Druh veřejného zadavatele nebo zadavatele a hlavní vykonávaná činnost.

3.

Kódy CPV. pokud je koncese rozdělena na části, jsou tyto informace poskytnuty pro každou část.

4.

Shrnutí předmětu koncese.

5.

Počet přijatých nabídek.

6.

Hodnota úspěšné nabídky, včetně poplatků a cen.

7.

Název a adresa včetně kódu NUTS, telefonní číslo, faxové číslo, elektronická a internetová adresa úspěšného hospodářského subjektu nebo subjektů.

8.

Další důležité informace.


PŘÍLOHA IX

HLAVNÍ ASPEKTY UVEŘEJŇOVÁNÍ

1.   Uveřejňování oznámení

Oznámení uvedená v článcích 31 a 32 musí být veřejnými zadavateli nebo zadavateli zaslána Úřadu pro publikace Evropské unie a uveřejněna v souladu s těmito pravidly:

Oznámení uvedená v článcích 31 a 32 uveřejňuje Úřad pro publikace Evropské unie.

Úřad pro publikace Evropské unie vydá veřejnému zadavateli nebo zadavateli potvrzení uvedené v čl. 33 odst. 2.

2.   Formát a postupy pro zasílání oznámení elektronickými prostředky

Formát a postupy pro zasílání oznámení elektronickými prostředky stanovené Komisí jsou zpřístupněny na internetové adrese „http://simap.europa.eu“.


PŘÍLOHA X

SEZNAM MEZINÁRODNÍCH SOCIÁLNÍCH ÚMLUV A ÚMLUV O ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ PODLE ČL. 30 ODST. 3

 

Úmluva MOP č. 87 o svobodě sdružování a ochraně práva odborově se organizovat;

 

Úmluva MOP č. 98 o provádění zásad práva organizovat se a kolektivně vyjednávat;

 

Úmluva MOP č. 29 o nucené nebo povinné práci;

 

Úmluva MOP č. 105 o odstranění nucené práce;

 

Úmluva MOP č. 138 o minimálním věku pro zaměstnávání dětí;

 

Úmluva MOP č. 111 o diskriminaci (zaměstnání a povolání);

 

Úmluva MOP č. 100 o stejném odměňování mužů a žen za práci stejné hodnoty;

 

Úmluva MOP č. 182 o nejhorších formách dětské práce;

 

Vídeňská úmluva o ochraně ozonové vrstvy a Montrealský protokol o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu;

 

Basilejská úmluva o kontrole pohybu nebezpečných odpadů přes hranice států a jejich zneškodňování (Basilejská úmluva);

 

Stockholmská úmluva o perzistentních organických znečišťujících látkách;

 

Rotterdamská úmluva o postupu předchozího souhlasu pro určité nebezpečné chemické látky a pesticidy v mezinárodním obchodu (UNEP/FAO) (Rotterdamská úmluva) a její tři regionální protokoly.


PŘÍLOHA XI

INFORMACE, JEŽ MAJÍ BÝT UVEDENY V OZNÁMENÍ O ZMĚNĚ KONCESE BĚHEM JEJÍ DOBY PLATNOSTI PODLE ČLÁNKU 43

1.

Název, identifikační číslo (pokud je stanoví vnitrostátní předpisy), adresa včetně kódu NUTS, telefonní číslo, faxové číslo, elektronická a internetová adresa veřejného zadavatele nebo zadavatele a, pokud se liší, útvaru, u kterého lze obdržet další informace.

2.

Kódy CPV.

3.

Kód NUTS pro hlavní místo provádění stavebních prací v případě koncesí na stavební práce nebo kód NUTS pro hlavní místo plnění v případě koncesí na služby.

4.

Popis koncese před změnou a po ní: povaha a rozsah stavebních prací, povaha a rozsah služeb.

5.

Případná změna hodnoty koncese, včetně zvýšení ceny nebo poplatků v důsledku změny.

6.

Popis okolností, jež vedly k nutné změně.

7.

Datum vydání rozhodnutí o udělení koncese.

8.

V případě potřeby název, adresa včetně kódu NUTS, telefonní číslo, faxové číslo, elektronická a internetová adresa nového hospodářského subjektu nebo subjektů.

9.

Informace o tom, zda koncese souvisí s projektem a/nebo programem financovaným z fondů Unie.

10.

Název a adresa subjektu příslušného pro přezkum a případně mediační řízení. Přesné informace ohledně konečného termínu pro přezkumná řízení, nebo, je-li to třeba, název, adresa, telefonní číslo, faxové číslo a elektronická adresa útvaru, kde mohou být tyto informace získány.

11.

Datum (data) a odkaz (odkazy) na předchozí zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, která se týkají koncese (koncesí) podle tohoto oznámení.

12.

Datum odeslání oznámení.

13.

Další důležité informace.


Top