16.12.2005

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 330/42

---

Nařízení Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů (EHK-OSN) č. 28 – Jednotná ustanovení o schvalování zvukových výstražných zařízení a motorových vozidel ohledně jejich zvukových signálů

1.   OBLAST PŮSOBNOSTI

Toto nařízení se vztahuje na:

1.1.   zvuková výstražná zařízení (ZVZ) (1), na stejnosměrný nebo střídavý proud nebo na stlačený vzduch, určená pro namontování na motorová vozidla kategorie L3 až 5, M a N, kromě mopedů (kategorie L1 a L2) (2).

1.2.   zvukové signály (3) motorových vozidel, kromě motocyklů.

I.   ZVUKOVÁ VÝSTRAŽNÁ ZAŘÍZENÍ

2.   DEFINICE

Pro účely tohoto nařízení se zvukovými výstražnými zařízeními (ZVZ) různých „druhů“ rozumějí zařízení v zásadě se od sebe lišící v těchto ohledech:

2.1.   obchodní název nebo značka,

2.2.   princip,

2.3.   druh elektrického pohonu (stejnosměrný, nebo střídavý proud),

2.4.   vnější tvar pouzdra,

2.5.   tvar a rozměry membrány,

2.6.   tvar nebo druh výstupu zvuku,

2.7.   jmenovitá frekvence zvuku,

2.8.   jmenovité napájecí napětí,

2.9.   jmenovitý tlak vzduchu, v případě zařízení přímo připojených na externí zdroj stlačeného vzduchu.

ZVZ jsou v zásadě určena pro:

2.10.1.   motocykly o výkonu do 7 kW (třída I),

2.10.2.   vozidla kategorie M a N a motocykly o výkonu nad 7 kW (třída II).

3.   ŽÁDOST O SCHVÁLENÍ

Žádost o schválení typu zvukového varovného zařízení předkládá vlastník obchodního názvu nebo značky nebo jeho řádně pověřený zástupce.

K žádosti je nutno přiložit ve třech vyhotoveních tyto doklady, poskytující následující údaje:

3.2.1.   popis typu zvukového varovného zařízení, zvláště s ohledem na bod 2,

3.2.2.   výkresy, včetně – mimo jiné – průřezu varovným zařízením,

3.2.3.   seznam řádně označených součástek použitých při výrobě s uvedením použitého materiálu,

3.2.4.   podrobný popis všech součástek použitých při výrobě. Na výkresech musí být uvedeno místo, kde bude umístěno schvalovací číslo ve vztahu ke kružnici schvalovací značky.

3.3.   Mimo to musí být k žádosti o schválení přiloženy dva vzorky daného typu varovného zařízení.

3.4.   Pověřený orgán je povinen ověřit existenci uspokojivého systému účinné kontroly shody výroby před tím, než bude uděleno schválení.

4.   OZNAČENÍ

4.1.   Vzorky zvukových výstražných zařízení předložených ke schválení musejí být označeny obchodním názvem nebo značkou výrobce; tato značka musí být zřetelně čitelná a nesmazatelná.

4.2.   Na každém vzorku bude dostatečně velké místo pro schvalovací značku; toto místo musí být uvedeno na výkresu v souladu s bodem 3.2.2.

5.   SCHVALOVÁNÍ

5.1.   Pokud vzorky předložené ke schválení odpovídají požadavkům bodů 6. a 7. níže, schválení se tomuto typu varovného zařízení udělí.

5.2.   Každému schválenému typu se přiřadí schvalovací číslo. Jeho první dvě číslice (v současnosti 00 pro nařízení v původní verzi) označují změnovou řadu, včetně nejnovějších technických změn nařízení v době udělení schválení. Tatáž smluvní strana nesmí přidělit toto číslo jinému typu zvukového varovného zařízení.

5.3.   Stejné schvalovací číslo může být přiděleno typům varovného zařízení, které se liší jen jmenovitým napětím, jmenovitou frekvencí nebo – v případě zařízení uvedených v bodě 2.8. výše – jmenovitým provozním tlakem.

5.4.   Oznámení o schválení, odmítnutí, prodloužení nebo odnětí schválení nebo o trvale zastavené výrobě nějakého typu varovného zařízení v souladu s tímto nařízením musí být sděleno stranám dohody, kterou se zavádí toto nařízení, prostřednictvím formuláře oznámení v souladu se vzorem uvedeným v příloze 1 tohoto nařízení, a výkresů zvukových varovných zařízení (které dodá žadatel o schválení) o největším formátu A4 (210 × 297 mm) nebo složených na tento formát, v měřítku 1:1.

Na každém zvukovém varovném zařízení, které odpovídá typu schválenému podle tohoto nařízení, musí být viditelně upevněna na snadno přístupném místě uvedeném na formuláři ke schvalování mezinárodní schvalovací značka, která sestává z:

5.5.1.   písmene E v kružnici a rozlišovacího čísla země, kde bylo schválení uděleno (4),

5.5.2.   schvalovacího čísla,

5.5.3.   dalšího symbolu ve formě římské číslice, která vyjadřuje třídu, k níž ZVZ náleží.

5.6.   Schvalovací značka a další symboly musí být zřetelně čitelné a nesmazatelné.

5.7.   V části 1 přílohy 3 tohoto nařízení jsou uvedeny příklady uspořádání schvalovací značky.

6.   TECHNICKÝ POPIS

6.1.   Obecný technický popis

6.1.1.   Zvukové varovné zařízení vydává nepřetržitý a neměnný zvuk; jeho akustické spektrum se nesmí během provozu podstatně měnit.

U varovných zařízení na střídavý proud platí tento požadavek jen za konstantní rychlosti generátoru v rámci hodnot v souladu s bodem 6.2.3.2.

6.1.2.   Varovné zařízení musí mít takové akustické vlastnosti (spektrální distribuci akustické energie, zvukový tlak) a mechanické vlastnosti, aby v uvedením pořadí úspěšně absolvovalo tyto zkoušky.

6.2.   Měření zvukových vlastností

6.2.1.   Varovné zařízení by mělo být pokud možno zkoušeno ve zvukově izolované místnosti. Může být zkoušeno i v částečně zvukově izolované komoře nebo v otevřeném prostoru (5). V tom případě je nezbytné učinit příslušná opatření, aby se zabránilo odrazu od země v oblasti měření (například pomocí vztyčení soustavy přepážek pohlcujících zvuk). Musí být zkontrolováno dodržování sférické divergence mezní hodnoty 1 dB v polokouli o poloměru nejméně 5 m, až do maximální měřené frekvence, zvláště v měřicím směru a ve výšce přístroje a mikrofonu.

Okolní úroveň hluku musí být nejméně o 10 dB nižší, než kolik činí měřený zvukový tlak.

Zkoušené zařízení a mikrofon musí být umístěny ve stejné výšce. Tato výška se musí pohybovat v rozmezí 1,15 a 1,25 m. Osa nejvyšší citlivosti mikrofonu musí odpovídat směru nejvyšší zvukové úrovně zařízení.

Mikrofon musí být umístěn tak, aby jeho membrána byla ve vzdálenosti 2 ± 0,01 m od roviny výstupu zvuku zařízení. U zařízení s několika výstupy zvuku se vzdálenost stanoví ve vztahu k rovině nejbližšího výstupu zvuku k mikrofonu.

6.2.2.   K měření zvukového tlaku se používají měřiče úrovně zvuku třídy přesnosti 1, které odpovídají technickému popisu v prvním vydání Publikace IEC č. 651 (1979). Veškerá měření se uskuteční s pomocí časové konstanty „F“. Měření celkového zvukového tlaku se uskuteční s pomocí vážené křivky A. Spektrum vydávaného zvuku se měří v souladu s Fourierovou transformací akustického signálu. Mohou být též použity filtry jedné třetiny oktávy, které odpovídají technickému popisu v prvním vydání Publikace IEC č. 225 (1966):

V tomto případě bude zvukový tlak v rámci frekvence středního pásma 2 500 Hz stanoven součtem kvadratického průměru zvukového tlaku v jedné třetině frekvencí středního pásma 2 000, 2 500 a 3 150 Hz.

V každém případě se za referenční metodu považuje pouze metoda Fourierovy transformace.

Při zkoušení ZVZ se používají podle okolností některé z následujících napětí:

6.2.3.1.   u ZVZ na stejnosměrný proud jde o napětí, které se měří na svorkách zdroje elektrického napětí ve výši 13/12 jmenovitého napětí,

6.2.3.2.   ZVZ na střídavý proud napájí generátor elektrického proudu stejného druhu, jaký se obvykle používá s tímto druhem ZVZ. Akustické vlastnosti ZVZ se zaznamenají pro rychlosti generátoru elektrického proudu odpovídající 50 %, 75 % a 100 % maximální rychlosti, kterou stanoví výrobce generátoru pro nepřetržitý provoz. Během této zkoušky není generátor vystaven žádnému elektrickému zatížení. Zkouška spolehlivosti v souladu s bodem 6.3 se uskuteční pro rychlost, kterou stanoví výrobce zařízení a která se zvolí na základě výše uvedených rozsahů.

6.2.4.   Pokud se při zkoušení ZVZ na stejnosměrný proud použije zdroj elektrického proudu s usměrňovačem, střídavá složka napětí naměřená na jeho svorkách během provozu varovného zařízení nesmí mezi špičkami překročit hodnotu 0,1 voltu.

6.2.5.   U ZVZ na stejnosměrný proud musí odpor připojovacích kabelů v ohmech, včetně svorek a spojek, být co nejblíže k hodnotě (0,10/12) x jmenovité napětí uvedené ve voltech.

6.2.6.   Varovné zařízení musí být pevně namontováno pomocí zařízení určeného výrobcem na podstavci, jehož hmotnost je nejméně desetinásobkem hmotnosti varovného zařízení, které je zkoušeno, ale nejméně 30 kg. Mimo to musí být zajištěno, aby odrazy od stran podstavce a jeho vlastní chvění neměly zjevný vliv na výsledky měření.

Za výše uvedených podmínek nesmí zvukový tlak vážený v souladu s křivkou A překročit následující hodnoty:

a)	115 dB(A) u ZVZ určených hlavně pro motocykly o výkonu do 7 kW,

b)	118 dB(A) u ZVZ určených hlavně pro vozidla kategorie M a N a pro motocykly o výkonu nad 7 kW.

6.2.7.1.   Mimo to musí být zvukový tlak ve frekvenčním pásmu 1 800 až 3 550 Hz vyšší než zvukový tlak složek frekvence nad 3 550 Hz, a v každém případě se musí rovnat nebo být vyšší než:

a)	95 dB(A) u ZVZ určených hlavně pro motocykly o výkonu do 7 kW,

b)	105 dB(A) u ZVZ určených hlavně pro vozidla kategorie M a N a pro motocykly o výkonu nad 7 kW.

6.2.7.2.   ZVZ, které splňují zvukové vlastnosti v souladu s písm. b), mohou být použity ve vozidlech v souladu s písm. a).

6.2.8.   Výše uvedený technický popis musí též splnit zařízení, které je podrobeno zkoušce na spolehlivost v souladu s bodem 6.3 níže, kdy se napětí pohybuje mezi 115 % a 95 % jmenovitého napětí ZVZ na stejnosměrný proud, nebo u ZVZ na střídavý proud, mezi 50 % a 100 % maximální rychlosti generátoru stanovené výrobcem pro jeho nepřetržitý provoz.

6.2.9.   Doba mezi zapojením zařízení a okamžikem, kdy zvuk dosáhne minimální hodnoty v souladu s bodem 6.2.7. výše, nesmí přesáhnout 0,2 s, měřeno za teploty okolí 20 ± 5 °C. Toto ustanovení se vztahuje mimo jiné na pneumatická nebo elektropneumatická varovná zařízení.

6.2.10.   Pneumatická nebo elektropneumatická varovná zařízení musí při provozu za podmínek dodávky elektrického napájení stanovených výrobcem splňovat totožné akustické požadavky, které jsou předepsány pro elektrická zvuková výstražná zařízení.

6.3.   Zkouška spolehlivosti

6.3.1.   ZVZ je napájeno proudem o jmenovitém napětí a při odporu připojovacích kabelů v souladu s body 6.2.3. až 6.2.5. výše a je provozováno následujícím způsobem:

10 000 krát u ZVZ určených hlavně pro motocykly o výkonu do 7 kW,

50 000 krát u ZVZ určených hlavně pro vozidla kategorie M a N a pro motocykly o výkonu nad 7 kw, vždy po dobu jedné sekundy s následnou prodlevou v délce čtyř sekund. Během zkoušky musí být ZVZ větráno proudem vzduchu přibližně o rychlosti 10 m/s.

6.3.2.   Je-li zkouška prováděna ve zvukotěsné komoře, musí být tato komora dostatečně velká, aby se v ní mohlo rozptýlit teplo, které varovné zařízení při zkoušce vydává.

6.3.3.   Teplota okolí se ve zkušebně musí pohybovat od +15 do +30 °C.

6.3.4.   Pokud se po polovině předepsaných zkušebních spuštění ZVZ jeho zvukové vlastnosti změní oproti stavu před zkouškou, je povoleno provést seřízení ZVZ. Po provedení celkového počtu zkoušek a po dalším případném seřízení musí ZVZ úspěšně projít zkouškou v souladu s bodem 6.2. výše.

6.3.5.   Elektropneumatická varovná zařízení mohou být mazána olejem podle doporučení výrobce po každých 10 000 zkušebních spuštění.

7.   ÚPRAVY TYPU ZVUKOVÉHO VAROVNÉHO ZAŘÍZENÍ A PRODLOUŽENÍ PLATNOSTI SCHVÁLENÍ TYPU

Veškeré úpravy typu zvukového varovného zařízení musí být oznámeny správnímu orgánu, který schválil tento typ zvukového varovného zařízení. Tento orgán je potom oprávněn:

7.1.1.   rozhodnout, že uskutečněné změny zřejmě nebudou mít žádný měřitelný nepříznivý vliv,

7.1.2.   nebo si vyžádá nový zkušební protokol od technické zkušebny, která provádí zkoušky.

7.2.   Oznámení o potvrzení schválení, včetně podrobného popisu úpravy, nebo o odmítnutí udělit schválení musí být zasláno stranám dohody, kterou se zavádí nařízení, v souladu s postupem popsaným v bodu 5.4. výše.

7.3.   Příslušný orgán, který vydává prodloužení schválení, přidělí každému formuláři sdělení o prodloužení pořadové číslo.

8.   SHODA VÝROBY

Postupy vztahující se na shodu výroby musí odpovídat postupům uvedeným v příloze 2 dohody (E/ECE/324-E/ECE/TRANS/505/Rev.2), včetně těchto požadavků:

8.1.   ZVZ schválené tímto nařízením musí být vyráběno tak, aby odpovídalo schválenému typu, tj. musí splňovat požadavky uvedené v bodu 6. výše.

8.2.   Orgán, který udělil schválení typu, je kdykoli oprávněn ověřit metodu kontroly shody používanou jednotlivými výrobními zařízeními. Obvykle se tyto kontroly provádějí jednou za dva roky.

Starší schválení musí zvláště:

8.3.1.   zajistit existenci postupů sloužících k účinné kontrole kvality výrobků,

8.3.2.   mít přístup ke kontrolnímu zařízení nezbytnému k ověřování shody u jednotlivých schválených typů,

8.3.3.   zajistit, že údaje týkající se výsledků zkoušek budou zaznamenány a že tyto záznamy budou k dispozici po celou dobu, jak bude určeno v souladu se správním orgánem,

8.3.4.   analyzovat výsledky jednotlivých druhů zkoušek, aby bylo možno ověřit a zajistit stálé vlastnosti výrobků, s ohledem na odchylky při průmyslové výrobě,

8.3.5.   zajistit, aby u každého typu ZVZ byla provedena dostatečná kontrola, aby se zajistilo, že všechny vyráběné ZVZ odpovídají technickému popisu platnému pro ZVZ, které byly předloženy ke schválení typu,

8.3.6.   zajistit, aby v případě, že se odběrem vzorků nebo na zkušebních kusech zjistí neshoda podle druhu příslušné zkoušky, byl proveden další odběr vzorků a další zkouška. Musí být podniknuty veškeré nezbytné kroky k tomu, aby bylo dosaženo shody odpovídající výroby.

Pověřený orgán, který vydal schválení typu, je oprávněn kdykoli ověřit metody zkoušení shody platné pro jednotlivé výrobní jednotky.

8.4.1.   Při každé kontrole musí být externím inspektorům poskytnuty knihy zkoušek a záznamy výrobních zkoušek.

8.4.2.   Kontrolní orgán je oprávněn náhodně odebírat vzorky k provedení zkoušek v laboratořích výrobce. Minimální počet vzorků lze určit v souladu s výsledky vlastního ověřování prováděného výrobcem.

8.4.3.   Jestliže se zdá, že je kvalita nevyhovující nebo že je nezbytné ověřit platnost zkoušek prováděných při použití odstavce 8.4.2. výše, odebere inspektor vzorky, které pak budou zaslány technickému útvaru, který prováděl zkoušky ke schválení typu.

8.4.4.   Pověřený orgán je oprávněn vykonávat zkoušky předepsané v tomto nařízení.

8.4.5.   Kontroly na základě zmocnění pověřeného orgánu se obvykle provádějí jednou za rok. Pokud jsou během některé z těchto kontrol zaznamenány nepříznivé výsledky, pověřený orgán zajistí, aby byly podniknuty odpovídající kroky k co nejrychlejšímu opětovnému zajištění shody výroby.

9.   POSTIHY ZA NESHODU VÝROBY

9.1.   Udělení schválení typu zvukového varovného zařízení v souladu s tímto nařízením může být odňato, nejsou-li dodržovány podmínky v souladu s bodem 8.1. nebo pokud zvukové varovné zařízení nevyhoví při zkouškách v souladu s bodem 8.2. výše.

9.2.   Pokud některá strana dohody, kterou se zavádí toto nařízení, odejme dříve udělené schválení, informuje o tom bezodkladně ostatní strany dohody, kterou se zavádí toto nařízení, prostřednictvím kopie schvalovacího formuláře, na jehož konci je velkým písmem uvedeno prohlášení: „ODNĚTÍ SCHVÁLENÍ“, řádně podepsané a opatřené datem.

10.   UKONČENÍ VÝROBY

Pokud držitel udělení schválení v souladu s tímto nařízením ukončí výrobu schváleného typu zvukového varovného zařízení, je povinen o tom informovat orgán, který schválení typu vydal. Po obdržení tohoto sdělení je tento orgán povinen informovat ostatní strany dohody, kterou se zavádí toto nařízení, prostřednictvím kopie schvalovacího formuláře, na jehož konci je velkým písmem uvedeno prohlášení: „UKONČENÍ VÝROBY“, řádně podepsané a opatřené datem.

II.   ZVUKOVÉ SIGNÁLY MOTOROVÝCH VOZIDEL

11.   DEFINICE

Pro účely tohoto nařízení,

11.1.   „schválením motorového vozidla“ se rozumí schválení typu vozidla, pokud jde o jeho zvukový signál,

„typem vozidla“ se rozumí vozidla, která se od sebe v zásadě neliší ohledně následujících aspektů:

11.2.1.   počet a typ varovných zařízení namontovaných na vozidle,

11.2.2.   zařízení použité k namontování varovných zařízení na vozidlo,

11.2.3.   umístění varovných zařízení na vozidle,

11. 2.4.   tuhost součástí konstrukce, na nichž je varovné zařízení namontováno,

11.2.5.   tvar a materiál karosérie přední části vozidla, které mohou ovlivnit úroveň zvuku vydávaného varovným zařízením a které mají maskovací efekt.

12.   ŽÁDOST O SCHVÁLENÍ

12.1.   Žádost o schválení typu vozidla, pokud jde o jeho zvukové signály, předkládá výrobce vozidla nebo jeho řádně pověřený zástupce.

Musí k ní být přiloženy ve třech vyhotoveních následující doklady obsahující tyto údaje:

12.2.1.   popis typu vozidla podle položek v souladu s bodem 11.2. výše,

12.2.2.   seznam složek nezbytných k určení varovného zařízení, které lze namontovat na vozidlo,

12.2.3.   výkresy, na kterých jsou uvedena místa a způsob namontování varovných zařízení na vozidlo.

12.3.   Technické zkušebně provádějící zkoušky pro schválení typu se předloží vozidlo, které odpovídá typu vozidla, které má být schvalováno.

13.   SCHVÁLENÍ

13.1.   Jestliže typ vozidla předložený ke schválení v souladu s tímto nařízením splňuje požadavky bodů 14. a 15. níže, schválení se tomuto typu vozidla udělí.

13.2.   Každému schválenému typu se přiřadí schvalovací číslo. Jeho první dvě číslice (v současnosti 00 pro nařízení v původní verzi) označují změnovou řadu, včetně nejnovějších technických změn nařízení v době udělení schválení. Tatáž smluvní strana nesmí přidělit toto číslo jinému typu vozidla.

13.3.   Oznámení o schválení, prodloužení, odmítnutí nebo odnětí schválení nebo o trvale zastavené výrobě nějakého typu vozidla v souladu s tímto nařízením musí být sděleno stranám dohody, kterou se zavádí toto nařízení, prostřednictvím formuláře oznámení v souladu se vzorem uvedeným v příloze 2 tohoto nařízení a výkresů (které dodá žadatel o schválení) o největším formátu A4 (210 × 297 mm) nebo složených na tento formát, v odpovídajícím měřítku.

Na každém vozidle, které odpovídá typu vozidla schváleného v souladu s tímto nařízením, musí být viditelně a na snadno přístupném místě označeném na formuláři schválení připevněna mezinárodní schvalovací značka, skládající se z:

13.4.1.   písmene E v kružnici a rozlišovacího čísla země, kde bylo vozidlo schváleno (6),

13.4.2.   čísla tohoto nařízení umístěného napravo od kružnice v souladu s bodem 13.4.1.

13.5.   Pokud je vozidlo totožné s typem vozidla schváleným podle jednoho nebo i více nařízení, které jsou přílohou dohody v zemi, kde bylo vozidlo schváleno v souladu s tímto nařízením, není nutno znovu uvádět symbol předepsaný v bodu 13.4.; v tom případě se další čísla a symboly veškerých nařízení, v souladu s nimiž došlo ke schválení vozidla v zemi, kde bylo vozidlo schváleno v souladu s tímto nařízením, uvedou ve svislém sloupci napravo od symbolu předepsaného v bodu 13.4.

13.6.   Schvalovací značka musí být zřetelně čitelná a nesmazatelná.

13.7.   Schvalovací značka musí být umístěna v blízkosti štítku s vlastnostmi vozidla a může být i uvedena na tomto štítku.

13.8.   V části II přílohy 3 tohoto nařízení jsou uvedeny příklady uspořádání značky schválení.

13.9.   Pověřený orgán je povinen ověřit existenci uspokojivého uspořádání k zajištění účinné kontroly souladu výroby před schválením typu.

14.   TECHNICKÝ POPIS

Vozidlo musí splňovat tyto podmínky technického popisu:

14.1.   Zvukové varovné zařízení (nebo systém) namontované na vozidlo musí být stejného typu, jaký byl schválen podle tohoto nařízení.

Zvuková výstražná zařízení třídy II schválená podle tohoto nařízení v původní formě, takže v jejich schvalovací značce není uveden symbol II, mohou být i nadále montována na vozidla předložená ke schválení v souladu s tímto nařízením.

14.2.   Zkušební napětí musí odpovídat bodu 6.2.3. nařízení.

14.3.   Měření zvukového tlaku musí být provedeno v souladu s podmínkami uvedenými v bodu 6.2.2. tohoto nařízení.

14.4.   Zvukový tlak vážený podle metody A, který vydává zařízení namontované na vozidle, se měří ve vzdálenosti 7 m před vozidlem, které musí být umístěno ve volném prostoru (7) a na ploše, která má být co nejvíce hladká, a v případě zařízení na stejnosměrný proud při vypnutém motoru.

14.5.   Mikrofon měřicího zařízení je umístěn přibližně ve jmenovité podélné rovině vozidla.

14.6.   Zvukový tlak hluku okolí a hluku, který působí vítr, musí být nejméně o 10 dB (A) nižší než měřený zvuk.

14.7.   Maximální úroveň zvukového tlaku se musí měřit ve výšce od 0,5 do 1,5 m nad zemí.

14.8.   Při měření v souladu s podmínkami uvedenými v bodech 14.2. až 14.7. se musí maximální úroveň zvukového tlaku (14.7.) zkoušeného zvukového signálu nejméně:

a)	rovnat hodnotě 83 dB(A), ale nesmí přesáhnout hodnotu 112 dB(A) v případě signálů u motocyklů o výkonu do 7 kW,

b)	rovnat hodnotě 93 dB(A), ale nesmí přesáhnout hodnotu 112 dB(A) v případě signálů u vozidel kategorie M a N (6) a u motocyklů o výkonu nad 7 kW.

15.   ÚPRAVY TYPU VOZIDLA A PRODLOUŽENÍ SCHVÁLENÍ TYPU

Veškeré změny typu vozidla musí být oznámeny správnímu orgánu, který udělil schválení tohoto typu vozidla. Tento orgán je potom oprávněn:

15.1.1.   rozhodnout, že uskutečněné změny zřejmě nebudou mít žádný měřitelný nepříznivý vliv a že vozidlo v každém případě stále splňuje požadavky, nebo

15.1.2.   vyžádat si nový zkušební protokol od technické zkušebny, která provádí zkoušky.

15.2.   Oznámení o potvrzení schválení typu, včetně podrobného popisu úpravy, nebo o odmítnutí udělit schválení typu musí být zasláno stranám dohody, kterou se zavádí nařízení, v souladu s postupem popsaným v bodu 13.3. výše.

15.3.   Pověřený orgán, který vydává prodloužení schválení typu, přidělí každému formuláři sdělení o prodloužení pořadové číslo.

16.   SHODA VÝROBY

Postupy vztahující se na shodu výroby musí odpovídat postupům uvedeným v příloze 2 dohody (E/ECE/324-E/ECE/TRANS/505/Rev.2), včetně těchto požadavků:

16.1.   Vozidlo schválené podle tohoto nařízení musí být vyráběno tak, aby odpovídalo schválenému typu, tj. musí splňovat požadavky uvedené v bodu 14 výše.

16.2.   Orgán, který udělil schválení typu, je kdykoli oprávněn ověřit metodu kontroly shody používanou jednotlivými výrobními zařízeními. Obvykle se tyto kontroly provádějí jednou za dva roky.

Starší schválení musí zvláště:

16.3.1.   zajistit existenci postupů sloužících k účinné kontrole kvality vozidel, pokud jde o veškeré aspekty podstatné pro dodržování požadavků uvedených v bodu 14 výše,

16.3.2.   zajistit, aby byl proveden pro každý typ vozidla dostatečný počet zkoušek ohledně počtu a typu ZVZ, aby bylo zajištěno, že veškerá vyráběná vozidla odpovídají danému technickému typu vozidla, který má být schvalován,

16.3.3.   zajistit, aby v případě, kdy ze zkoušek uskutečněných v souladu s bodem 16.3.2. výše vyplyne, že jedno nebo více vozidel neodpovídá požadavkům uvedeným v bodu 14 výše, byla podniknuta opatření k znovuzajištění shody příslušné výroby.

16.4.   Pověřený orgán, který vydal schválení typu, je oprávněn kdykoli ověřit metody zkoušení shody platné pro jednotlivé výrobní jednotky. Pověřený orgán je dále oprávněn provádět namátkovou kontrolu sériově vyráběných vozidel, zda splňují požadavky v souladu s bodem 14 výše.

16.5.   Pokud jsou během tohoto ověřování a kontrol v souladu s bodem 16.4. výše zaznamenány neuspokojivé výsledky, pověřený orgán zajistí, aby byly podniknuty odpovídající kroky k co nejrychlejšímu opětovnému zajištění shody výroby.

17.   POSTIHY ZA NESHODU VÝROBY

17.1.   Udělení schválení typu vozidla v souladu s tímto nařízením může být odňato, nejsou-li dodržovány podmínky v souladu s bodem 16.1. výše nebo jestliže vozidlo neprojde úspěšně kontrolou v souladu s odstavcem 16.2. výše.

17.2.   Pokud některá strana dohody, kterou se zavádí toto nařízení, odejme dříve udělené schválení, informuje o tom bezodkladně ostatní strany dohody, kterou se zavádí toto nařízení, prostřednictvím kopie schvalovacího formuláře, na jehož konci je velkým písmem uvedeno prohlášení: „ODNĚTÍ SCHVÁLENÍ“, řádně podepsané a opatřené datem.

18.   NÁZVY A ADRESY TECHNICKÝCH ZKUŠEBEN ODPOVĚDNÝCH ZA PROVÁDĚNÍ ZKOUŠEK KE SCHVÁLENÍ TYPU A SPRÁVNÍCH ORGÁNŮ

Strany dohody, kterou se zavádí toto nařízení, informují sekretariát OSN o názvech a adresách technických zkušeben, které provádějí schvalovací zkoušky, a správních orgánů, které vydaly schválení, jimž je třeba zasílat formuláře o potvrzení nebo zamítnutí nebo odnětí schválení vydané v jiných zemích.

---

(1)  Zvuková výstražná zařízení (ZVZ) skládající se z několika výstupů zvuku, které jsou uváděny v činnost jediným zařízením, se považují za jediné ZVZ.

(2)  V souladu s definicí v Konsolidovaném usnesení (R.E.3).

(3)  Zvukové výstražné zařízení, které se skládá z několika jednotek, z nichž každá vydává zvukový signál a uvádějí se v činnost současně jediným řídícím prvkem, se považuje za zvukový výstražný systém.

(4)  1 pro Německo, 2 pro Francii, 3 pro Itálii, 4 pro Nizozemsko, 5 pro Švédsko, 6 pro Belgii, 7 pro Maďarsko, 8 pro Českou republiku, 9 pro Španělsko, 10 pro Jugoslávii, 11 pro Spojené království, 12 pro Rakousko, 13 pro Lucembursko, 14 pro Švýcarsko, 15 (neobsazeno), 16 pro Norsko, 17 pro Finsko, 18 pro Dánsko, 19 pro Rumunsko, 20 pro Polsko, 21 pro Portugalsko, 22 pro Ruskou federaci, 23 pro Řecko, 24 pro Irsko, 25 pro Chorvatsko, 26 pro Slovinsko, 27 pro Slovensko, 28 pro Bělorusko, 29 pro Estonsko, 30 (neobsazeno), 31 pro Bosnu a Hercegovinu, 32 pro Lotyšsko, 33 (neobsazeno), 34 pro Bulharsko, 35 – 36 (neobsazeno), 37 pro Turecko, 38 – 39 (neobsazeno), 40 pro bývalou jugoslávskou republiku Makedonii, 41 (neobsazeno), 42 pro Evropské společenství (schválení udělují členské státy, které používají své symboly ECE), 43 pro Japonsko, 44 (neobsazeno), 45 pro Austrálii, 46 pro Ukrajinu a 47 pro Jižní Afriku. Dalším státům se přidělí následná čísla chronologicky v pořadí, ve kterém budou ratifikovat Dohodu o přijetí jednotných technických pravidel pro kolová vozidla a pro zařízení a části, které lze montovat nebo užívat na kolových vozidlech, a o podmínkách vzájemného uznávání schválení typu udělených na základě těchto pravidel, nebo v němž budou k této dohodě přistupovat. Takto přidělená čísla sdělí smluvním stranám dohody generální tajemník Organizace spojených národů.

(5)  Místo může být například ve formě otevřeného prostoru o poloměru 50 metrů, jehož střední část musí být prakticky vodorovná v poloměru nejméně 20 metrů, s betonovým, asfaltovým nebo podobným povrchem, který nesmí být pokryt prachovým sněhem, vysokou trávou nebo sypkou půdou či škvárou. Měření se uskuteční za jasného dne. Blízko zvukového varovného zařízení nebo mikrofonu nesmí být nikdo jiný než pozorovatel odečítající hodnoty z přístroje, protože přítomnost diváků může podstatně ovlivnit hodnoty naměřené přístrojem, pokud by byli blízko zvukového varovného zařízení nebo mikrofonu. V naměřených hodnotách se nepřihlíží k žádným vrcholovým hodnotám, které nevyplývají z obecné úrovně zvuku.

(6)  Viz bod 5.5.1., poznámka pod čarou.

(7)  Viz bod 6.2.1., poznámka pod čarou.

---

---

---

---