Help Print this page 
Title and reference
Dohoda z Cotonou

Summaries of EU legislation: direct access to the main summaries page.
Languages and formats available
BG ES CS DA DE ET EL EN FR GA HR IT LV LT HU MT NL PL PT RO SK SL FI SV
HTML html ES html CS html DA html DE html EL html EN html FR html IT html HU html NL html PL html PT html RO html FI html SV
Multilingual display
Text

Dohoda z Cotonou

Hlavním cílem dohody z Cotonou je omezování a později vymýcení chudoby a postupné začleňování států Afriky, Karibiku a Tichomoří (AKT) do světové ekonomiky, při dodržení cílů udržitelného rozvoje.

AKT

Dohoda 2000/483/ES o partnerství mezi africkými, karibskými a tichomořskými státy na jedné straně a Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně druhé, podepsaná v Cotonou dne 23. června 2000

PŘEHLED

Obecný rámec

Dohoda z Cotonou vytváří rámec pro vztahy spolupráce Evropské unie (EU), rozvoj hospodářství, sociální a kulturní rozvoj zemí Afriky, Karibiku a Tichomoří (AKT).

Ústředním cílem je omezování a později vymýcení chudoby, ale spolupráce má současně napomáhat míru, bezpečnosti, poltické a demokratické stabilitě zemí AKT. V této souvislosti jednají partneři dohody společně, aby postupně dosáhli rozvojových cílů tisíciletí (RCT).

Dohoda z Cotonou je založena na rovnosti partnerů a vlastnictví rozvojových strategií. Byla podepsána 23. června 2000 na 20 let a může být revidována každých pět let.

Politický rozměr

Dohoda má silně politický rozměr, což se odráží zejména v:

  • pravidelném politickém dialogu, který má posílit spolupráci a podporovat systém účinného multilateralismu;
  • politice budování míru;předcházení a řešení konfliktů. V této oblasti se partneři soustředí na regionální iniciativy, na posílení místních kapacit a také na zapojení regionálních organizací jako je např. Africká unie;
  • podpoře dodržování lidských práv, demokratických zásad založených na právním státu, transparentní a odpovědné správě věcí veřejných. Byl vyvinut nový postup pro případy porušování těchto prvků, který klade důraz na odpovědnost dotčeného státu;
  • určení otázek společného zájmu, spojených s obecnou problematikou (regionální integrace) nebo specifickou problematikou (obchod, vojenské výdaje, drogy, organizovaný zločin, dětská práce, diskriminace);
  • vypracování strategií spolupráce, včetně agendy pro účinnou podporu, odvětvových politik životního prostředí, změn klimatu, rovnosti žen a mužů a migrace;
  • věnování pozornosti tématu bezpečnosti, zejména boji proti šíření zbraní hromadného ničení, Mezinárodnímu trestnímu dvoru a mezinárodní spolupráci v boji proti terorismu a nedovolenému obchodu.

Politický dialog je veden flexibilně, ve formálním či neformálním rámci a na nejvhodnější teritoriální úrovni. Mohou do něj být zapojeny regionální organizace i národní parlamenty.

Podpora účastnického přístupu

Dohoda připisuje důležitou roli nestátním subjektům jak při sestavování, tak při realizaci rozvojových strategií a programů. Jedná se zejména o místní orgány, organizace občanské společnosti a soukromého sektoru, které mají přístup ke zvláštnímu financování partnerství.

Rozvojové strategie a snižování chudoby

Dohoda je založena na integrovaném přístupu, který zahrnuje činnosti zaměřené na hospodářský, sociální a lidský rozvoj a regionální integraci. Priority pro zásahy jsou stanoveny pro každou zemi při dodržování zásady diferenciace.

Hospodářský rozvoj se soustředí na:

  • makroekonomické a strukturální politiky a reformy;
  • odvětvové politiky (zejména rozvoj průmyslu, zemědělství, cestovního ruchu, rybolovu a tradičních znalostí);
  • investice a rozvoj soukromého sektoru, zejména spolupráci podporující investice soukromého sektoru do infrastruktury napomáhající rozvoji soukromého sektoru, hospodářskému růstu a snižování chudoby.

Hlavní rozměry sociálního a lidského rozvoje se týkají:

  • odvětvových sociálních politik v oblasti zlepšení systémů vzdělávání, zdraví a výživy;
  • otázek týkajících se mládeže, zejména účasti na veřejném životě a ve výměnách mezi partnerskými zeměmi;
  • zdraví a přístupu k službám, boje proti chorobám spojeným s chudobou a ochrany sexuálního a reprodukčního zdraví;
  • kulturního rozvoje.

Regionální integrace a spolupráce napomáhá rozvoji ve všech oblastech. Spolupráce rovněž podporuje systémy a iniciativy spolupráce v rámci AKT a mezi státy AKT, včetně těch, které se týkají rozvojových zemí mimo AKT. Regionální integrace a spolupráce napomáhá, kromě jiného:

  • urychlit rozšíření ekonomik států AKT;
  • podpořit a rozšířit obchod také ve prospěch nejméně rozvinutých zemí (NRZ) států AKT;
  • zavést reformované odvětvové politiky na regionální úrovni.

Rozvojové strategie berou systematicky v úvahu tři průřezová témata:

  • rovnost žen a mužů;
  • udržitelnou správu životního prostředí a přírodních zdrojů;
  • institucionální rozvoj a budování kapacit.

Hospodářská a obchodní spolupráce

Dohoda je v souladu s pravidly Světové obchodní organizace (WTO), umožňuje státům AKT plně se účastnit mezinárodního obchodu.

Umožňuje sjednávání regionálních dohod o hospodářském partnerství s cílem liberalizovat obchod.

Dohoda zdůrazňuje zranitelnost zemí AKT, důležitost spolupráce a pomoci v obchodě. Z tohoto důvodu není spolupráce v obchodní oblasti omezena pouze na obchodní praktiky, zabývá se také ochranou práv duševního vlastnictví a dodržováním mezinárodních norem práce.

Nejzranitelnější státy

Zvláštní zacházení je poskytováno nejméně rozvinutým, vnitrozemským a ostrovním zemím AKT a také zemím, které prošly konfliktem. Zvláštní pozornost je jim věnována v určitých oblastech týkajících se zejména bezpečnosti potravin, regionální spolupráce, dopravní a komunikační infrastruktury.

Společné orgány

Rada ministrů se schází jednou za rok: skládá se z členů Rady EU, Komise a jednoho člena vlády každé země AKT. Úřad předsedy Rady ministrů zastává střídavě člen Rady EU a člen vlády státu AKT.

Vede politický dialog a dohlíží na správné provádění dohody. Může přijímat rozhodnutí závazná pro strany, rámcová usnesení, doporučení a stanoviska. Může také přenést své pravomoci na Výbor velvyslanců. Každý rok předkládá zprávu o plnění dohody Společnému parlamentnímu shromáždění.

Výbor velvyslanců je nápomocen Radě ministrů. Tvoří jej stálí zástupci každého členského státu při Evropské unii a zástupce Komise na jedné straně a vedoucí mise každého státu AKT při Evropské unii na straně druhé. Úřad předsedy Výboru velvyslanců zastává střídavě zástupce členského státu EU a státu AKT.

Společné parlamentní shromáždění je poradním orgánem složeným ze stejného počtu zástupců Evropského parlamentu a zástupců států AKT. Shromáždění může přijímat usnesení a vydávat doporučení pro Radu ministrů. Schází se dvakrát ročně na plenárním zasedání, střídavě v Evropské unii a v jednom ze států AKT.

Porušení podstatných prvků dohody

Text stanoví opatření pro případ nedodržení podstatných prvků dohody, tj. nedodržení lidských práv, demokratických zásad a právního státu.

Umožňuje konzultační postup, avšak pokud nevede k řešení přijatelnému pro obě strany, mohou být přijata další opatření, včetně pozastavení platnosti dohody.

Kontext

Dohoda z Cotonou představuje další fázi ve spolupráci zemí AKT a EU. Pro některé země AKT začala spolupráce spolu s podpisem Římské smlouvy v roce 1957. Byla rozvinuta ve dvou úmluvách z Yaoundé a čtyřech úmluvách z Lomé.

ODKAZY

Akt

Vstup v platnost

Lhůta pro provedení v členských státech

Úřední věstník

Dohoda 2000/483/ES

1. 4. 2003

-

Úř. věst. L 317 ze dne 15. 12. 2000

Akt(y)

Vstup v platnost

Lhůta pro provedení v členských státech

Úřední věstník

Rozhodnutí 2005/599/ES

21. 6. 2005

-

Úř. věst. L 209 ze dne 11. 8. 2005

Rozhodnutí 2010/648/ES

14. 5. 2010

-

Úř. věst. L 287 ze dne 4. 11. 2010

SOUVISEJÍCÍ AKTY

Obchodní režim

Návrh rozhodnutí Rady ze dne 30. září 2008 o podpisu a prozatímním uplatňování dohody zavádějící rámec pro dohodu o hospodářském partnerství mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a partnerskými státy Východoafrického společenství na straně druhé ( KOM(2008) 521 v konečném znění - nebylo zveřejněno v Úředním věstníku).

Platnost obchodního režimu stanoveného dohodou z Cotonou a výjimka poskytnutá tomuto režimu WTO vypršela v prosinci 2007. Ustavení rámce dohody o hospodářském partnerství mezi EU a partnerskými státy Východoafrického společenství má umožnit udržet současné obchodní vztahy a sloužit jako základna pro sjednání globální dohody o hospodářském partnerství v roce 2009.

Rámec dohody o hospodářském partnerství stanoví opatření nezbytná k vytvoření oblasti volného obchodu a zvláštní ustanovení o pravidlech původu, necelních opatřeních, obchodních ochranných opatřeních, předcházení konfliktů, rybolovu, správní a institucionální spolupráci.

Nařízení Rady (ES) č. 1528/2007 ze dne 20. prosince 2007 o uplatňování režimu stanoveného v dohodách zakládajících hospodářské partnerství nebo vedoucích k jeho založení na produkty pocházející z některých států, které jsou součástí skupiny afrických, karibských a tichomořských států (AKT) (Úř. věst. L 348, 31.12.2007).

Nařízení uvádí seznam států, které mají dohodu o hospodářském partnerství. Stanoví používání tohoto obchodního režimu od 1. ledna 2008.

Zvláštní ustanovení

Rozhodnutí Rady ministrů AKT-ES 2008/991/ES č. 3/2008 ze dne 15. prosince 2008 o přijetí změn přílohy IV dohody o partnerství (Úř. věst. L 352, 31.12.2008).

Příloha IV o prováděcích a řídících postupech dohody z Cotonou byla pozměněna za účelem harmonizace postupů při zadávání veřejných zakázek a jejich provádění.

Veřejné zakázky a podpory jsou poskytovány podle pravidel a standard Společenství.

Rozhodnutí Rady ministrů AKT-ES 2006/1/ES ze dne 2. června 2006, kterým se upřesňuje víceletý finanční rámec na období 2008–2013 a upravuje revidovaná dohoda o partnerství AKT–ES (Úř. věst. L 247, 9.9.2006).

Tato finanční dohoda týkající se dohody o partnerství z Cotonou pokrývá období od roku 2008 do roku 2013 a předkládá rozpočet vyšší než 24 miliard EUR. Rozpočet obsahuje 2 miliardy EUR vlastních zdrojů EIB, zbytek tvoří 10. Evropský rozvojový fond (ERF). To představuje ročně zvýšení přibližně o 35 % ve vztahu k 9. FED. Významnější část rozpočtu připadá na regionální programy, čímž je zdůrazněn význam regionální hospodářské integrace pro vnitrostátní a místní rozvoj.

Rozhodnutí Rady ministrů AKT-EU č. 1/2012 ze dne 15. června 2012 o revizi podmínek investičního financování (kapitola 1 přílohy II dohody o partnerství AKT-EU) (Úř. věst. L 174 ze dne 4.7.2012).

Toto rozhodnutí uvádí, že úrokové subvence, které díky dohodě dostávají země AKT, je možné kapitalizovat nebo použít ve formě grantů. Až 15 % rozpočtu pro úrokové subvence lze použít na podporu projektové technické pomoci v zemích AKT.

Rozhodnutí Rady ministrů AKT-EU č. 1/2013 ze dne 7. června 2013, kterým se přijímá protokol o víceletém finančním rámci na období 2014-2020 v rámci Dohody o partnerství mezi členy skupiny afrických, karibských a tichomořských států na jedné straně a Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně druhé (Úř. věst. L 173 ze dne 26.6.2013).

Toto rozhodnutí stanovuje celkovou částku finanční pomoci skupině států AKT v rámci víceletého finančního rámce pro období 2014-2020, tj.31,5 mil. EUR, z čehož 29 mil. EUR je určeno pro Evropský rozvojový fond (ERF), což představuje nárůst o více než 30 % oproti 10. ERF. Částka 11. ERF je rozdělena takto:

  • 24,365 mil. EUR na financování státních a regionálních indikativních programů;
  • 3,59 mil. EUR na financování spolupráce mezi státy AKT a meziregionální spolupráce;
  • 1,134 mil. EUR na financování investičního nástroje.

Poslední aktualizace: 05.02.2014

Top