Help Print this page 

Summaries of EU Legislation

Title and reference
WTO: dohoda o obchodu se zbožím

Summaries of EU legislation: direct access to the main summaries page.
Multilingual display
Text

WTO: dohoda o obchodu se zbožím

 

PŘEHLED DOKUMENTŮ:

Rozhodnutí Rady 94/800/ES o uzavření dohod jménem Evropského společenství s ohledem na oblasti, které jsou v jeho pravomoci, v rámci Uruguayského kola mnohostranných jednání (1986-1994) – aspekty obchodu se zbožím

Uruguayské kolo mnohostranných obchodních jednání (1986–1994) – Dohoda o zřízení Světové obchodní organizace (WTO)

CO JE CÍLEM TOHOTO ROZHODNUTÍ A DOHODY?

Toto rozhodnutí schvaluje jménem Evropského společenství (dnes Evropská unie – EU) dohodu, která zřizuje Světovou obchodní organizaci (WTO).

KLÍČOVÉ BODY

Tato mnohostranná dohoda o obchodu se zbožím zahrnuje GATT 1994 (Všeobecnou dohodu o clech a obchodu) a 13 odvětvových dohod. Týkají se čtyř oblastí:

  • přístupu na trhy,
  • pravidla upravující nesazební opatření,
  • celní a obchodní správa,
  • opatření na ochranu obchodu.

PŘÍSTUP NA TRHY

Všeobecná dohoda o clech a obchodu (GATT 1994)

  • Tento základní text obsahuje obecná pravidla, která mají upravovat obchod zbožím. Jsou stanovena zvláštní pravidla uvedená v odvětvových dohodách ustanovených závěrečným aktem. GATT z roku 1994 zahrnuje GATT z roku 1947 a všechny právní nástroje přijaté dříve než byla přijata dohoda o zřízení WTO.
  • Všeobecná dohoda obsahuje některé velmi důležité zásady, které pocházejí z GATT z roku 1947, jejichž cílem je zejména zajistit spravedlivou hospodářskou soutěž, například:
    • zásadu všeobecné doložky nejvyšších výhod: podle ní každý člen WTO poskytne výrobku jiné členské země zacházení, jež nebude méně příznivé, než jaké poskytuje podobným výrobkům ostatních členských zemí (zásada zákazu diskriminace),
    • zásadu národního zacházení v oblasti vnitřních daní a úprav: podle této zásady každý člen WTO poskytne výrobkům jiného člena právní a daňové zacházení, jež nebude méně příznivé, než jaké poskytuje domácím výrobkům.
  • Dohoda také zavádí:
    • snížení a závazek ohledně maximální úrovně cel,
    • zákaz kvantitativního omezování dovozu i vývozu,
    • povinnost oznámení státních obchodních podniků,
    • antidumpingová opatření*,
    • antisubvenční opatření*,
    • ochranná opatření*.
    • konzultace a postup pro řešení sporů,
    • řadu kritérií týkajících se zón volného obchodu a celních unií, a také
    • požadavky na členy těchto zón a unií.
  • Pravidla doplněná v roce 1965 stanoví pravidla a zvláštní výhody pro rozvojové země.

Marrakéšský protokol

Marrakéšský protokol přiložený k Všeobecné dohodě o clech a obchodu z roku 1994 do Všeobecné dohody o clech a obchodu z roku 1994 zahrnuje listiny koncesí a závazků týkající se obchodů sjednaných v průběhu Uruguayského kola a ověřuje jejich pravost a způsob provádění.

Průmyslové výrobky

  • Pokud jde o průmyslové výrobky, bylo cílem Uruguayského kola odstranit do pěti let celní překážky alespoň z jedné třetiny a zvýšit počet vázaných cel (u nichž se vlády zavazují nezvyšovat jejich výši).
  • Díky těmto závazkům bylo clo vybírané rozvinutými zeměmi z průmyslových výrobků dovážených ze všech oblastí světa sníženo v průměru o 40 %, a to ze 6,3 % na 3,8 %.
  • Pokud jde o EU, téměř 40 % průmyslových výrobků mělo mít nulové clo. Cla EU u průmyslových výrobků patří skutečně mezi nejnižší na světě.

Zemědělské výrobky

  • Cílem Dohody o zemědělství je reforma obchodu se zemědělskými výrobky a zavedení spravedlivého a tržně zaměřeného systému.
  • Takto se na přístup na trh zemědělských výrobků vztahuje režim spočívající výhradně na clech. Členové WTO měli u stanovených výrobků snížit vývozní dotace i počet subvencovaných vývozů. Opatření podpory zemědělců (cenová podpora) byla také omezena.
  • Dohoda vzala v úvahu úroveň hospodářského rozvoje členů WTO. Rozvojové země nemusely snížit své subvence nebo tarify v takové míře jako rozvinuté země a měly více času na provádění svých závazků. Nejméně rozvinuté země byly těchto závazků zproštěny.

Textil a oděvy

  • Ujednání o mezinárodním obchodu textilem (MFA) z roku 1973, které pojednává o přírodních i syntetických vláknech a o výrobcích z nich, vyřadilo obchod s textilními výrobky ze společného režimu GATT. Ve skutečnosti posvětilo toto ujednání výjimku pro textil tím, že členům WTO umožnilo uzavírat dvoustranné dohody omezující vzájemný export textilu. Takové dohody by v rámci obecných pravidel GATT byly zakázány.
  • Cílem jednání Uruguayského kola bylo zajistit bezproblémovou integraci textilního a oděvního sektoru do rámce GATT z roku 1994. Dohoda o textilu a ošacení (ACT) měla za úkol do 1. ledna 2005 postupné zrušení MFA. To znamenalo, že dvoustranná omezení měla být postupně rušena.
  • Ochranná opatření mohou být přijata v zemích, jejichž domácí průmysl prokáže, že se špatně přizpůsobuje. Taková opatření s platností nejvýše tři roky budou přísně sledována Výborem pro dohled nad textilem.

Investiční opatření týkající se obchodu (TRIM)

  • Dohoda o investičních opatřeních týkajících se obchodu (TRIM) uznává, že určitá investiční opatření mohou obchod omezovat nebo narušovat. Členové WTO souhlasí, že nebudou uplatňovat ta opatření TRIM, která nejsou v souladu se zásadou vnitrostátního zacházení zavedenou GATT nebo s odstraněním množstevních omezení. Příloha dohody obsahuje příklady opatření TRIM, která s těmito pravidly nejsou v souladu, například požadavek prodávat specifikované množství produktů vnitrostátního původu.
  • Všechna opatření TRIM bylo nutné oznámit a odstranit do dvou let v případě rozvinutých zemí, do pěti let v případě rozvojových zemí a do 7 let v případě nejméně rozvinutých zemí. Za sledování těchto závazků je odpovědný Výbor pro investiční opatření týkající se obchodu. Členové jsou rovněž rozhodnuti později určit, zda by dohoda měla být doplněna o pravidla týkající se investiční politiky a politiky hospodářské soutěže.

PRAVIDLA TÝKAJÍCÍ SE NECELNÍCH OPATŘENÍ

Technické překážky obchodu

  • Cílem Dohody o technických překážkách obchodu (TBT) je zaručit, aby technické předpisy a normy, stejně jako postupy pro posuzování shody nevytvářely mezinárodnímu obchodu zbytečné překážky. Dohoda potvrzuje, že země mohou přijímat taková opatření ze zákonného důvodu, jako je například ochrana zdraví nebo bezpečnost nebo ochrana životního prostředí. Účelem technických předpisů a norem však nesmí být diskriminace mezi domácími výrobky a podobnými dováženými výrobky. Dohoda současně podporuje používání mezinárodních norem, harmonizaci a vzájemné uznávání technických předpisů, norem a postupů pro posuzování shody.
  • Dohoda také stanoví vytvoření vnitrostátních informačních míst, aby byl přístup k informacím o technických předpisech jednodušší.

Hygienická a rostlinolékařská opatření

  • Dohoda o uplatňování sanitárních a fytosanitárních opatřen (SPS) se týká všech hygienických a rostlinolékařských opatření, která mohou přímo či nepřímo ovlivnit mezinárodní obchod. Hygienická a rostlinolékařská opatření chrání osoby a zvířata nebo rostliny před riziky vyplývajícími z doplňkových látek, kontaminujících látek, toxinů a patogenních organismů v potravinách; nebo chrání zemi před škodami vyplývajícími z napadení, usazení a šíření škůdců.
  • Dohoda uznává, že členské země mohou přijímat hygienická a rostlinolékařská opatření založená na vědeckých zásadách, ale tato opatření nesmí být diskriminační vůči ostatním zemím nebo nesmí být používána k ochranářským účelům. Členské země jsou nabádány, aby pokud je to možné, přijímaly svá opatření na základě mezinárodních norem, směrnic a doporučení.
  • Pokud se členové rozhodnou nedodržovat mezinárodní standardy, měli by vědecky dokázat, že je to nezbytné. Proti použití norem lze vznést protest a zahájit řízení pro řešení sporů.

OBCHODNÍ A CELNÍ SPRÁVA

Celní ohodnocení

  • Pokud je clo založeno na hodnotě zboží, je důležité stanovit jasný postup určení celní hodnoty dováženého zboží. Celní ohodnocení může skutečně působit, pokud je provedeno nespravedlivě, jako necelní ochranářské opatření a být ještě více omezující než samotné clo.
  • Dohoda o celní hodnotě uznává, že celní hodnota by měla vycházet ze skutečné ceny zboží. V určitých případech, kdy cena nemůže být použita pro stanovení celní hodnoty, stanoví dohoda jiné metody celního ohodnocení, které musí být použity v určeném pořadí důležitosti.

Kontrola před odesláním

  • Aby nedocházelo k podvodům a byly vykompenzovány nedostatky způsobené administrativou, určité rozvojové země využívají služeb soukromých společností, které zkontrolují kvalitu, množství, cenu a/nebo celní klasifikaci dováženého zboží před odesláním ze země dodavatele.
  • Dohoda o kontrole před odesláním vyjmenovává povinnosti uživatelských zemí, zejména co se týče zákazu diskriminace, transparentnosti, ochrany důvěrných obchodních informací a ověřování cen.

Pravidla původu

  • Pravidla původu jsou nezbytným kritériem pro označení země původu výrobku, ale nesmí být zbytečnou překážkou mezinárodního obchodu. Dohoda o pravidlech původu zavádí disciplíny pro provádění těchto pravidel. Týká se pravidel používaných v nepreferenčních nástrojích obchodní politiky. Hlavním cílem této dohody je harmonizovat nepreferenční pravidla původu tak, aby stejná kritéria byla uplatňována na všechny členy WTO, ať je účel pravidel jakýkoli.
  • Než dojde k harmonizaci, musí členové WTO jasně definovat podmínky nezbytné pro určení původu, musí zajistit, aby pravidla původu neomezovala nebo nenarušovala mezinárodní obchod.

Postupy pro dovozní povolení

  • Dovozní povolení jsou správní postupy požadující předložení žádosti nebo jiných dokladů příslušnému správnímu orgánu před dovozem zboží do určité země.
  • Hlavním cílem Dohody o dovozním licenčním řízení je zjednodušení postupů a zajištění jejich transparentnosti a předvídatelnosti, aby tyto postupy mohly být používány a spravovány řádně a spravedlivě.

Usnadnění obchodu

Dohoda o usnadnění obchodu má za cíl zjednodušit pohyb, propuštění a odbavení zboží, včetně zboží v režimu tranzitu, účinnou spoluprací mezi celními a jinými příslušnými orgány v oblasti usnadnění obchodu.

OBCHODNÍ OCHRANNÁ OPATŘENÍ

Protidumpingová opatření

Subvence a vyrovnávací opatření

  • Nová Dohoda o subvencích a vyrovnávacích opatřeních definuje termín „subvence“ a uvádí, že do jejích pravidel spadají pouze specifické subvence. Stanoví kritéria umožňující určit, zda je subvence specifická pro určitý podnik nebo výrobní odvětví či pro skupinu podniků nebo výrobních odvětví. Dohoda rozděluje subvence do tří následujících kategorií:
    • jasně zakázané subvence,
    • subvence, které mohou být na základě pravidel WTO zpochybněny,
    • subvence, které jsou povoleny.
  • Dohoda stanoví pro každou kategorii subvencí rozdílná nápravná opatření.
  • Dohoda obsahuje též pravidla týkající se použití vyrovnávacích opatření, tj. cel ukládaných zemí dovozce z důvodu vyrovnání dopadu subvence.

Ochranná opatření

  • Dohoda o ochranných opatřeních stanoví pravidla pro použití ochranných opatření uvedených v článku XIX GATT z roku 1994.
  • Dohoda zakazuje opatření „šedé zóny“, jako jsou dobrovolná omezení vývozů nebo jiné úpravy sdílení trhu. Dohoda obsahuje také doložku o zániku pro veškerá existující ochranná opatření. Dále upřesňuje postupy a pravidla pro přijímání ochranných opatření.

VÍCESTRANNÉ DOHODY

  • Příloha 4 Marrákešské dohody obsahuje 4 vícestranné dohody (tedy dohody, které jsou použitelné pouze pro ty členy WTO, kteří je výslovně přijali):
    • dohoda o hovězím mase (používaná pouze do prosince 1997)
    • dohoda o mléčných výrobcích (používaná pouze do prosince 1997)
    • dohoda o obchodu s civilními letadly),
    • dohoda o veřejných zakázkách. Dohoda o veřejných zakázkách se snaží otevřít vládní zakázky zahraničním společnostem.
  • Dohoda pokrývá pět oblastí činnosti: přístavy, letiště, vodu, elektřinu a městskou dopravu. Vychází ze zásady reciprocity: země může zadávat veřejné zakázky v určitých oblastech, pouze pokud se signatáři dohody v těchto oblastech angažovali.

ODKDY SE ROZHODNUTÍ A DOHODA POUŽIJÍ?

  • Rozhodnutí se používá od 22. prosince 1994.
  • Dohoda se používá od 1. ledna 1995.

KONTEXT

Další informace najdete zde: EU a WTO (Evropská komise).

* KLÍČOVÉ POJMY

Antidumpingová opatření: opatření, jako jsou specifická cla, uplatňovaná na dovozy do EU u „dumpingových výrobků“, tedy výrobků vyvážených do EU za nižší cenu, než je jejich cena na domácím trhu.

Antisubvenční opatření: opatření, jako jsou vyrovnávací cla (která neutralizují negativní dopady subvencí), uložená EU na dovozy, které jsou subvencované, a tudíž poškozují odvětví EU vyrábějící stejný výrobek.

Ochranná opatření: tato opatření se zavádějí tehdy, když na základě šetření dojde Evropská komise k závěru, že se dovozy zvýšily natolik, že vážně poškozují (nebo hrozí, že poškodí) výrobce EU. Jedná se o dočasná opatření, jako jsou kvóty uplatňované na dovozy, a jejich cílem je poskytnout odvětví EU čas na provedení nezbytných změn.

HLAVNÍ DOKUMENTY

Rozhodnutí Rady 94/800/ES ze dne 22. prosince 1994 o uzavření dohod jménem Evropského společenství s ohledem na oblasti, které jsou v jeho pravomoci, v rámci Uruguayského kola mnohostranných jednání (Úř. věst. L 336, 23.12.1994, s. 1–2)

Uruguayské kolo mnohostranných obchodních jednání(1986–1994) – Dohoda o zřízení Světové obchodní organizace (WTO) (Úř. věst. L 336, 23.12.1994, s. 3–10)

Poslední aktualizace 18.04.2017

Top