Help Print this page 

Summaries of EU Legislation

Title and reference
Dohoda o WTO

Summaries of EU legislation: direct access to the main summaries page.
Multilingual display
Text

Dohoda o WTO

 

PŘEHLED DOKUMENTŮ:

Rozhodnutí Rady 94/800/ES o uzavření dohod jménem EU v rámci Uruguayského kola mnohostranných jednání (1986-1994) – aspekty týkající se obchodu se zbožím

Uruguayské kolo mnohostranných jednání (1986-1994) – Dohoda o zřízení Světové obchodní organizace

Oznámení o vstupu v platnost Protokolu, kterým se mění Dohoda o zřízení Světové obchodní organizace z Marrákeše

CO JE CÍLEM ROZHODNUTÍ A DOHODY?

Rozhodnutím se jménem Evropského společenství (dnes Evropská unie) schvaluje dohoda, na základě níž byla zřízena Světová obchodní organizace (WTO).

KLÍČOVÉ BODY

Závěrečný akt obsahující výsledky Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání

Dohoda o zřízení WTO

  • Tato dohoda vytváří trvalý institucionální rámec pro specifické dohody uvedené výše.
  • WTO trvalá organizace, která čerpá užitek z právní subjektivity. Všichni členové GATT se dne 1. ledna 1995 stali financujícími členy WTO. Od tohoto dne museli žadatelé, kteří si přáli do organizace vstoupit, dodržet postup pro přistoupení stanovený v Dohodě o zřízení WTO.
  • Členové WTO stanovili pro tuto organizaci následující cíle:
    • zvýšení životní úrovně;
    • zajištění plné zaměstnanosti a rostoucí úrovně reálného důchodu a efektivní poptávky;
    • rozšiřování produkce a obchodu se zbožím a službami;
    • udržitelný rozvoj a ochrana životního prostředí;
    • zohledňování potřeb rozvojových zemí.
  • WTO má následující funkce:
    • usnadnit provádění, správu a působení různých obchodních dohod;
    • poskytovat fórum pro mnohostranná obchodní jednání;
    • řešit obchodní spory prostřednictvím Orgánu pro řešení sporů (DSB);
    • přezkoumávat vnitrostátní obchodní politiky svých členů;
    • spolupracovat s dalšími mezinárodními organizacemi pro zajištění větší soudržnosti při vytváření globálních hospodářských politik.

Struktura

  • Konference ministrů je nejvyšší rozhodovací orgán WTO. Je složený ze zástupců všech členských zemí a se schází nejméně jednou za dva roky. Mezi těmito Generální rada složená ze zástupců všech členů činí rozhodnutí související s fungováním WTO a dohlíží na provádění dohod a ministerských rozhodnutí. Generální rada se také schází kvůli plnění odpovědností DSB a Orgánu pro přezkoumávání obchodní politiky (TPRB), který je stanoven v TPRM (viz níže).
  • Generální rada má tři pomocné orgány, Radu pro obchod zbožím, Radu pro obchod službami a Radu pro obchodní aspekty práv k duševnímu vlastnictví. Dále existuje několik výborů, které jsou přímo připojeny ke Generální radě, Patří k nim například výbory pro obchod a rozvoj, obchod a životní prostředí a regionální dohody. V neposlední řadě jsou zde také dva výbory zodpovědné za provádění dvou vícestranných dohod o obchodu civilními letadly a o vládních zakázkách.
  • Generální rada jmenuje generálního ředitele, který je zodpovědný za řízení Sekretariátu WTO.
  • WTO v zásadě činí rozhodnutí na základě konsensu. Když není možné dosáhnout rozhodnutí na základě konsensu, rozhoduje se většinou hlasů, přičemž každý člen WTO má jeden hlas. EU, která je řádným členem WTO, má tolik hlasů, kolik je zemí EU, které jsou členy WTO.
  • Každý člen WTO může Konferenci ministrů předložit návrhy na úpravu ustanovení různých mnohostranných obchodních dohod o WTO.

Ujednání o pravidlech a řízení při řešení sporů

  • Systém řešení sporů WTO je důležitým prvkem mnohostranného obchodního řádu. Systém je založen na článcích XXII a XXIII GATT 1994 a na pravidlech a řízení, které byly následně vytvořeny a stanoveny v Ujednání o pravidlech a řízení při řešení sporů začleněného do Dohody o zřízení WTO.
  • Systém řešení sporů zahrnuje všechny mnohostranné obchodní dohody. Vztahuje se na spory v oblasti obchodu zbožím, obchodu službami a duševního vlastnictví v rámci dohody TRIPS. Vztahuje se také na spory podléhající vícestranné Dohodě o vládních zakázkách. Některé z těchto dohod obsahují pravidla týkající se řešení sporů, která se vztahují pouze na spory podléhající příslušné dohodě a která mohou doplňovat nebo upravovat pravidla Ujednání.
  • Systém řešení sporů spravuje DSB vytvořený na základě ujednání. Setkání DSB mohou navštívit všichni členové WTO. Pokud se však DSB zabývá pravidly souvisejícími s řešením sporů týkajících se nějaké vícestranné obchodní dohody, pouze členové, kteří jsou stranou příslušné dohody, se mohou účastnit rozhodnutí nebo akcí prováděných DSB vzhledem ke sporům podléhajícím této dohodě.
  • Proces řešení sporů je zahájen, když některý člen podá jinému členovi žádost o konzultace o specifickém problému. Tyto konzultace musí začít do 30 dní od podání žádosti. Pokud konzultace spor nevyřeší, může se člen obrátit na DSB s žádostí o vytvoření panelu, který se obvykle bude skládat ze tří nezávislých expertů, aby se problémem zabýval. Kromě toho se strany mohou dobrovolně shodnout na využití jiných metod řešení sporů, například zprostředkovatelské služby, smír a prostřednictví.
  • Po vyslechnutí stran panel podá DSB zprávu. Panel musí svou práci dokončit do šesti měsíců nebo, v naléhavých případech, do třech měsíců. Přijetí zprávy DSB zvažuje 20 dní po rozšíření mezi členy. Do 60 dní po rozšíření je zpráva přijata, pokud se DSB nerozhodne na základě konsensu, že zprávu nepřijme (opačný nebo negativní konsensus), nebo pokud některá ze stran neavizuje, že se odvolá.
  • Skutečně je to tak, že postup řešení sporů WTO umožňuje všem stranám případu panelu odvolat se. Odvolání se však omezuje pouze na záležitosti zákona obsažené ve zprávě panelu a na právní interpretace vypracované panelem. Odvolání prozkoumá stálý Odvolací orgán složený ze sedmi členů jmenovaných DSB na čtyřleté období. U každého případu slouží tři z těchto členů. Zprávu Odvolacího orgánu musí strany sporu bezpodmínečně přijmout a musí ji přijmout i DSB, pokud nedojde k negativnímu konsensu, což je jinými slovy rozhodnutí nepřijmout zprávu na základě konsensu.
  • DSB sleduje provádění přijatých doporučení nebo rozhodnutí a všechny nevyřízené záležitosti zůstávají až do vyřízení na pořadu schůzek tohoto orgánu. Zprávy panelu také obsahují termíny pro provádění doporučení. Když některá strana není schopna během rozumné doby tato doporučení provést, musí začít jednat se stěžovatelem o vzájemně přijatelné kompenzaci. Pokud tato jednání nejsou úspěšná, DSB může stěžovatele pověřit pozastavením uplatňování výsad či závazků vzhledem k dotčenému členovi. Kompenzace a pozastavení výsad jsou však pouze dočasná opatření, která je možné uplatňovat, dokud příslušný člen neprovede doporučení DSB.
  • Ve všech případech členové WTO souhlasí, že sami nebudou rozhodovat, zda došlo k porušení závazků stanovených v rámci WTO, ani nepozastaví výsady. Musí uplatňovat pravidla a řízení řešení sporů stanovená v ujednání.
  • Ujednání o pravidlech a řízení při řešení sporů dále uznává, že členové WTO z řad rozvojových zemí a nejméně rozvinutých zemí mají zvláštní situaci. Rozvojové země se mohou rozhodnout pro zrychlený postup, požádat o prodloužení termínů nebo si vyžádat další právní pomoc. Členové WTO jsou povzbuzováni, aby brali ohled na situaci členů z řad rozvojových zemí.

Mechanismus přezkoumávání obchodní politiky

  • TPRM byl stanoven jako dočasné opatření v rámci GATT v roce 1989 po průběžném hodnocení Uruguayského kola. Tento mechanismus je nyní nedílnou součástí systému WTO a zahrnuje všechny oblasti, na něž se vztahují dohody o WTO (zboží, služby a otázky související s duševním vlastnictvím).
  • Cílem TPRM je zejména dosáhnout větší transparentnosti a pochopení obchodních politik a postupů členů WTO, podporovat členy k tomu, aby dodržovali platná pravidla mnohostranného obchodního systému, a tak podporovali hladké fungování systému.
  • V rámci TPRM podléhají všichni členové WTO přezkoumávání. Tento přezkum se koná každé dva roky a zahrnuje čtyři členy s největším podílem na světovém obchodu (v současné době Čína, EU, Japonsko a Spojené státy), každé čtyři roky dalších 16 členů a každých šest let zbývající členy. Pro nejméně rozvojové země je možné stanovit delší období. V praxi se používá určitá míra flexibility, pokud jde o četnost přezkumů (až šestiměsíční interval). V roce 1996 bylo odsouhlaseno, že každý druhý přezkum každé z prvních čtyř obchodních mocností bude průběžný přezkum.
  • Přezkum provádí TPRB na základě obecného politického prohlášení podaného příslušným členem a zprávy vytvořené Sekretariátem WTO. Při vytváření zprávy Sekretariát využívá podporu příslušného člena, ale zachovává si úplnou odpovědnost za uvedená fakta a vyjádřené názory. Zpráva Sekretariátu a prohlášení člena jsou po setkání za účelem přezkumu zveřejněny společně se zápisem setkání a textem konečných komentářů předsedajícího TPRB na konci setkání.

ODKDY SE ROZHODNUTÍ A DOHODA POUŽIJÍ?

  • Rozhodnutí se používá od 22. prosince 1994.
  • Dohoda se používá od 1. ledna 1995.

KONTEXT

Více informací najdete v dalších přehledech týkajících se tohoto rozhodnutí a dohody na stránkách EUR-Lex:

HLAVNÍ DOKUMENTY

Rozhodnutí Rady 94/800/ES ze dne 22. prosince 1994 o uzavření dohod jménem Evropského společenství s ohledem na oblasti, které jsou v jeho pravomoci, v rámci Uruguayského kola mnohostranných jednání (Úř. věst. L 336, 23.12.1994, s. 1–2)

Uruguayské kolo mnohostranných obchodních jednání (1986-1994) – Agreement establishing the World Trade Organization (WTO)(Úř. věst. L 336, 23.12.1994, s. 3–10)

Oznámení o vstupu v platnost Protokolu, kterým se mění Dohoda o zřízení Světové obchodní organizace z Marrákeše (Úř. věst. L 54, 1.3.2017, s. 1)

Poslední aktualizace 15.05.2017

Top