Antisubvenční opatření

 

PŘEHLED DOKUMENTŮ:

Nařízení (EU) 2016/1037 o ochraně před dovozem subvencovaných výrobků ze zemí mimo EU

CO JE CÍLEM NAŘÍZENÍ?

Nařízení (EU) 2016/1037 stanoví pravidla EU o ochraně před subvencovaným dovozem ze zemí, které nejsou členy EU, a podmínky pro přijetí vyrovnávacích opatření.

Bylo třikrát změněno: nařízením (EU) 2017/2321, nařízením (EU) 2018/825 a nařízením v přenesené pravomoci (EU) 2020/1173.

KLÍČOVÉ BODY

Nařízení (EU) 2016/1037

Aby se vyrovnaly poškozující účinky subvencovaných dovozů výrobků na výrobce EU ze stejného trhu výrobků a obnovila spravedlivá hospodářská soutěž, může být uloženo vyrovnávací clo. Clo platí dovozce a vybírají je vnitrostátní celní orgány příslušných zemí EU.

Před tím, než mohou být v souvislosti s dovozem výrobků uložena antisubvenční opatření, musí být splněny čtyři podmínky:

• na dovážené výrobky byla poskytnuta zvláštní subvence,
• musí dojít k materiální újmě* odvětví EU, které vyrábí obdobné výrobky*,
• musí existovat příčinná souvislost mezi subvencovaným dovozem a materiální újmou a
• antisubvenční opatření nesmí být proti zájmu EU – opatření by neměla způsobit větší újmu hospodářství celkově, než kolik přináší podpory do odvětví, které dovozy trpí.

Zahájení šetření na základě podnětu

• Antisubvenční podnět k šetření podávají u Evropské komise výrobci EU vyrábějící daný výrobek nebo se podává jejich jménem, buď přímo, nebo prostřednictvím orgánů dané země EU. Další strany, například odborové svazy, s odvětvím EU mohou podněty podávat společně a stát se účastníky řízení. Za zvláštních okolností také může otevřít šetření subvencí Komise z vlastního podnětu.
• Jakýkoliv podnět k šetření musí obsahovat důkaz o existenci subvence, o újmě a příčinnou souvislost mezi dovozy označenými za subvencované a údajnou újmou.
• Kvůli ochraně důvěrných obchodních údajů musí být podány dvě verze podnětu: důvěrná verze a verze, která nemá důvěrnou povahu. První z nich bude přístupná pro pracovníky Komise, který na případu přímo pracují. Verze, která nemá důvěrnou povahu, bude po otevření šetření na žádost přístupná všem účastníkům řízení.
• Komise musí zhodnotit správnost a dostatečnost důkazů poskytnutých v podnětu, aby jistila, zda existuje dostatečný základ odůvodňující zahájení šetření. Obecně se rozhodnutí musí přijmout do 45 dnů od podání podnětu.
• Před zahájením antisubvenčního šetření je po Komisi vyžadováno, aby nabídla konzultace vládě země vývozu.

Antisubvenční šetření

• Jakmile se Komise rozhodne začít s šetřením, musí zveřejnit oznámení v Úředním věstníku Evropské unie. Kontaktuje všechny známé výrobce a všechny ostatní účastníky řízení a vyžádá si vyplnění dotazníků v rámci pevně stanovené lhůty.
• Když existuje mnoho potenciálních účastníků řízení, může se Komise rozhodnout provést šetření na základě vzorku hospodářských subjektů (vyvážejících výrobců, výrobců EU, dovozců, uživatelů).
• Tam, kde Komise na základě šetření uzná, že došlo k subvenci způsobující újmu, mohou být v souvislosti s dovozy dotčeného výrobku do EU uložena antisubvenční opatření. Tato opatření mají obecně formu:
  • cla z hodnoty výrobku – procentuální podíl dovozní hodnoty dotčeného výrobku,
  • specifického cla – pevná výše za určité množství zboží, např. 100 EUR za tunu výrobku nebo
  • cenového závazku— závazek vývozce k respektování minimálních dovozních cen.
• Orgány země vývozu se také mohou zavázat, že odstraní subvence nebo přijmou opatření týkající se účinků subvence.
• Případná prozatímní opatření musí být uložena nejpozději do 9 měsíců po zahájení šetření a musí zůstat v platnosti na maximálně 4 měsíce. Po nich může následovat uložení konečných opatření, která zůstávají platná po dobu 5 let.
• Cla platí dovozce v EU a vybírají je vnitrostátní celní orgány příslušných zemí EU.
• Za určitých podmínek mohou být platná opatření přezkoumána (prozatímní přezkum). Rozsah tohoto přezkumu je obvykle omezen na jeden nebo více prvků původních opatření, např. na úroveň subvencování anebo újmy, definici výrobku, formu opatření.
• Po 5 letech platnost opatření vyprší, pokud přezkum před pozbytím platnosti nepovede k závěru, že pokud by platnost opatření skončila, subvencování a újma by pravděpodobně pokračovaly nebo přetrvávaly.
• Dovozci mohou požádat o úplné nebo částečné vrácení zaplacených cel, pokud mohou prokázat, že bylo odstraněno nebo sníženo rozpětí subvence, na jehož základě byla cla zaplacena.
• Antisubvenční pravidla EU vycházejí z globálních norem stanovených Světovou obchodní organizací (WTO).

Změna nařízení (EU) 2017/2321

Ze zkušeností vyplývá, že některé subvence jsou odhaleny až v průběhu vyšetřování, a proto změna nařízení (EU) 2017/2321 doplnila pododstavec, který vyžaduje, aby Komise v těchto situacích nabídla dodatečné konzultace o subvencích dotčeným zemím původu a/nebo zemím vývozu s ohledem na subvence, které byly zjištěny v průběhu šetření.

Změna nařízení (EU) 2018/825

Kromě jiného se toto nařízení zabývá těmito věcmi.

• Urychluje proces šetření a usnadňuje menším podnikům účast v šetřeních souvisejících s ochranou obchodu (včetně vytvoření asistenční služby pro ochranu obchodu malých a středních podniků),
• Mění to, jak se v antisubvenčních případech používá „pravidlo nižšího cla“. EU už dříve uložila opatření na nižší úrovni, než byl plný rozsah subvencování tam, kde byla nižší úroveň („rozpětí újmy“) dostatečná, aby odstranila újmu, kterou utrpělo odvětví EU. Podle nových pravidel mohou antisubvenční opatření plně vyrovnat subvence, které vývozce obdržel, za předpokladu, že to tímto způsobem je v zájmu EU jako celku.
• Zavádí nová pravidla pro výpočet „nepoškozující ceny“ (cena, jejíž účtování odvětví za normálních okolností očekává). Výpočet může nyní brát ohled na náklady na nezbytné investice, například do infrastruktury nebo výzkumu a vývoje, ale také budoucí výdaje související se sociálními a environmentálními standardy, například podle systému obchodování s emisemi EU. Nepoškozující cena nyní předpokládá minimální zisk 6 %, který bude ve výpočtu zahrnut, a je v závislosti na konkrétním případu možná i vyšší zisková marže.
• Zavádí období předběžného poskytování informací, v jehož průběhu mohou účastníci řízení získat informace o uložení prozatímních opatření nebo neuskutečnění tohoto uložení 3 týdny dopředu. V přezkumu prováděném v souladu se změnou nařízení (EU) 2018/825 Komise učinila závěr, že z celkového pohledu nebyla dovozy v průběhu období předběžného poskytování informací odvětví EU způsobena újma. Proto přijala akt v přenesené pravomoci, který mění dobu trvání období předběžného poskytování informací na 4 týdny (prováděcí nařízení (EU) 2020/1173).

ODKDY JE NAŘÍZENÍ V PLATNOSTI?

• Nařízení (EU) č. 2016/1037 platí od 20. července 2016. Kodifikuje a nahrazuje nařízení (ES) č. 597/2009 a jeho následné změny.
• Pozměňující nařízení (EU) 2017/2321 platí od 20. prosince 2017.
• Pozměňující nařízení (EU) 2018/825 platí od 8. června 2018.
• Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/1173 se používá od 11. srpna 2020.

KONTEXT

• Subvence je finanční příspěvek, například dar nebo půjčka, kterou obvykle platí vláda země mimo EU. Poskytuje výhodu podniku či odvětví vyvážejícímu svému výrobky do EU, a tím narušuje hospodářskou soutěž na trhu EU. EU může odvracet tato narušení a obnovovat spravedlivou hospodářskou soutěž ukládáním vyrovnávacích cel na takové dovážené výrobky.
• Antisubvenční pravidla EU vycházejí z globálních norem stanovených WTO.
• Pro více informací viz:
  • Antisubvenční pravidla (Evropská komise)
  • Oznámení: O důsledcích výskytu onemocnění COVID-19 pro antidumpingová a antisubvenční šetření.

KLÍČOVÉ POJMY

HLAVNÍ DOKUMENT

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1037 ze dne 8. června 2016 o ochraně před dovozem subvencovaných výrobků ze zemí, které nejsou členy Evropské unie (kodifikované znění) (Úř. věst. L 176, 30.6.2016, s. 55–91)

Postupné změny nařízení (EU) 2016/1037 byly začleněny do původního znění. Toto konsolidované znění má pouze dokumentární hodnotu.

Poslední aktualizace 16.10.2020