Help Print this page 
Title and reference
Antidumpingová opatření

Summaries of EU legislation: direct access to the main summaries page.
Languages and formats available
BG ES CS DA DE ET EL EN FR GA HR IT LV LT HU MT NL PL PT RO SK SL FI SV
HTML html ES html CS html DA html DE html EL html EN html FR html IT html HU html NL html PL html PT html RO html FI html SV
Multilingual display
Text

Antidumpingová opatření

Toto nařízení převádí antidumpingová pravidla obsažená v Dohodě o provádění článku VI GATT 1994 do práva Evropské unie (EU). Stanovuje pravidla, zejména pro výpočet dumpingu, postupy pro zahájení a provádění šetření, zavádění prozatímních a konečných opatření a doby trvání a přezkumu antidumpingových opatření.

AKT

Nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství.

PŘEHLED

Dumping je nutné odlišovat od prostého nabízení nižších cen, které jsou důsledkem nižších nákladů nebo vyšší produktivity. Hlavním kritériem zde vlastně není vztah mezi cenou vyváženého výrobku a cenou na trhu země dovozu, ale vztah mezi cenou vyváženého výrobku a jeho běžnou hodnotou. Výrobek je tedy považován za dumpingový, jestliže je jeho vývozní cena do Evropské unie (EU) nižší, než je v běžném obchodním styku srovnatelná cena obdobného výrobku určeného pro spotřebu v zemi vývozu.

Běžná hodnota, která se používá k určení, zda dochází k dumpingu, se obvykle zakládá na cenách, které jsou zaplaceny nebo mají být zaplaceny nezávislým odběratelem v zemi vývozu v běžném obchodním styku.

Pokud však nejsou obdobné výrobky vývozcem v zemi vývozu vyráběny ani prodávány, může být běžná hodnota určena na základě cen jiných prodejců nebo výrobců. Kromě toho pokud obdobné výrobky v běžném obchodním styku nejsou prodávány vůbec nebo jen v neuspokojivém množství (například je prodává společnost, která má monopol) nebo tento prodej neumožňuje z důvodu zvláštní situace na trhu přiměřené srovnání, určí se běžná hodnota obdobného výrobku na základě výrobních nákladů v zemi původu.

V případě dovozu ze zemí bez tržního hospodářství se běžná hodnota určí na základě ceny nebo početně zjištěné hodnoty ve třetí zemi s tržním hospodářstvím nebo ceny, za niž se prodává výrobek z takové třetí země do jiných zemí, nebo v případě, že to není možné, na jakémkoli jiném přiměřeném základě

Druhým základem pro srovnání, vztah s běžnou hodnotou v zemi původu, který určuje dumpingové rozpětí, je vývozní cena. Toto je cena skutečně zaplacená nebo cena, kterou je třeba zaplatit, za výrobek prodaný za účelem vývozu do EU.

Neexistuje-li vývozní cena nebo je-li cena stanovena v rámci spojení nebo dohody o vyrovnání mezi vývozcem a dovozcem nebo třetí stranou, je jakýkoli odkaz na vývozní cenu nemožný. Vývozní cenu lze tudíž určit početně na základě ceny, za niž byl dovezený výrobek poprvé znovu prodán nezávislému kupujícímu, nebo pokud výrobek není prodán nezávislému kupujícímu nebo není znovu prodán ve stavu, ve kterém byl dovezen, na jakémkoli jiném přiměřeném základě. V těchto případech se provedou úpravy zohledňující všechny náklady vzniklé mezi dovozem a prodejem a pro všechen zisk.

Dumpingové rozpětí

Dumpingové rozpětí je částka, o niž běžná hodnota přesahuje vývozní cenu. Srovnání se provede mezi prodeji na stejné obchodní úrovni a v termínech, které k sobě mají co nejblíže. Provedou se nezbytné úpravy, které zohlední rozdíly v podmínkách prodeje, zdanění a dalších rozdílech, které ovlivňují srovnatelnost cen.

Újma

Použití antidumpingového cla předpokládá přítomnost druhého klíčového prvku: vážná újma výrobnímu odvětví EU, ať se jedná o újmu způsobenou výrobnímu odvětví zavedenému v EU, hrozbě újmy nebo závažné zpoždění při zavádění takového výrobního odvětví.

Zjištění újmy se musí zakládat na skutečných důkazech a zahrnovat objektivní posouzení:

  • objemu dumpingového dovozu, zejména pokud došlo k významnému zvýšení v absolutních hodnotách nebo v poměru k výrobě nebo spotřebě v EU;
  • ceny dumpingového dovozu, zejména pro posouzení, zda ve srovnání s cenou obdobného výrobku výrobního odvětví EU existuje značné cenové podbízení nebo zda tento dovoz jinak významnou měrou způsobil pokles cen nebo zabránil významnou měrou jejich růstu;
  • následného účinku na dané výrobní odvětví EU, zejména v souvislosti s výrobou a vytížením kapacit, akciemi, prodejem, podílem na trhu, změnami cen, ziskem, návratností investic, pohybem peněžních prostředků a zaměstnaností.

Účinky dumpingového dovozu se navíc hodnotí podle výroby obdobného výrobku výrobního odvětví EU s ohledem na nejbližší výrobní odvětví.

Výrobním odvětvím EU se rozumějí výrobci v EU jako celek nebo ti z nich, jejichž společný výstup představuje podstatnou část celkové výroby v EU. Pokud však výrobci sami dovážejí dumpingové výrobky, lze pojem výrobní odvětví EU vykládat tak, že se vztahuje pouze na zbývající výrobce tohoto odvětví.

Při přijímání opatření, jako je prozatímní nebo konečné clo nebo zastavení šetření, je Komisi nápomocen výbor pro ochranu obchodu. Tento výbor se skládá ze zástupců členských států a předsedá mu Komise. Výbor slouží jako fórum pro rozhovory mezi Komisí a členskými státy s cílem vždy najít to nejlepší řešení. Když Komise chce přijmout rozhodnutí, je výbor vždy dotázán na stanovisko. V případě nejzávažnějších rozhodnutí, jako je zavedení cel, může výbor dokonce zablokovat návrh Komise.

Zahájení řízení

Řízení se zahajuje na základě písemného podnětu podaného fyzickou nebo právnickou osobou nebo sdružením bez právní subjektivity, která jedná jménem výrobního odvětví EU. Pokud nebyl podán žádný podnět a některá země EU má dostatečné důkazy o existenci dumpingu a o újmě jím způsobené výrobnímu odvětví EU, předá je neprodleně Komisi.

Podnět musí obsahovat důkazy o existenci dumpingu, o způsobené újmě a o příčinné souvislosti mezi dovozem a újmou. Podnět musí obsahovat tyto informace:

  • totožnost žadatele a uvedení objemu a hodnoty dané výroby v EU;
  • úplný popis výrobku označeného za dumpingový, země původu, totožnost všech známých výrobců, vývozců a dovozců;
  • informace o cenách, za které se daný výrobek prodává, pokud je určen pro spotřebu na domácích trzích země původu nebo vývozu, vývozní cena výrobku;
  • informace o vývoji objemu dovozu daného výrobku a účinku tohoto dovozu na ceny obdobných výrobků v EU.

Podnět je považován za podaný výrobním odvětvím EU nebo jeho jménem, jestliže je podporován těmi výrobci v EU, jejichž souhrnná výroba tvoří více než 25 % celkové výroby EU.

Pokud se po konzultacích ve výboru potvrdí, že existuje dostatek důkazů pro zahájení řízení, zahájí Komise řízení ve lhůtě 45 dnů od obdržení podnětu. Komise v Úředním věstníku Evropské unie zveřejní oznámení o zahájení šetření, ve kterém označí dotčený výrobek a dotčené země, uvede souhrn získaných informací a stanoví lhůty, během kterých se mohou účastníci řízení přihlásit a předložit písemné stanovisko.

Podnět může být před zahájením šetření stažen.

Šetření

Šetření prováděné Komisí ve spolupráci se zeměmi EU se týká dumpingu i újmy a je prováděno současně. Zvolí se posuzované období, které v případě dumpingu zpravidla odpovídá období nejméně šesti měsíců bezprostředně před zahájením řízení. Komise zúčastněným stranám zašle dotazníky a k jejich se zodpovězení poskytne lhůta nejméně 30 dnů.

Komise může požádat země EU, aby jí předaly informace, provedly kontroly a inspekce, zejména u dovozců, obchodníků a výrobců v EU, a aby provedly šetření ve třetích zemích (pokud s tím dotčené podniky souhlasí a pokud proti tomu zpravená vláda dané země nevznese námitky). Úředníci Komise mohou být nápomocni úředníkům zemí EU při plnění jejich úkolů. Ještě běžnější může být to, že Komise provede inspekce na místě, aby prozkoumala písemnosti zúčastněných stran; může také provádět šetření ve třetích zemích.

Komise se také může setkat se zúčastněnými stranami, které o takové setkání požádají. Může také zorganizovat setkání mezi těmito stranami, aby mohly být vyjádřeny opačné názory. Zúčastněné strany mohou prozkoumat všechny informace poskytnuté Komisi s výjimkou důvěrných dokumentů.

Šetření se uzavře ukončením řízení nebo přijetím konečného opatření. Běžně se ukončí do patnácti měsíců od zahájení řízení.

Zacházení jako v tržním hospodářství

Na základě rozhodnutí Soudního dvora EU (případě C-249/10 P. Brosmann a další v. Rada), že metoda výběru vzorku stanovená v nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 (3) nesmí být používána pro účely stanovení nároků na zacházení jako v tržním hospodářství, bylo toto nařízení změněno nařízením (EU) č. 1168/2012.

Rozhodnutí by vyžadovalo, aby Komise přezkoumala všechny žádosti o zacházení jako v tržním hospodářství podané spolupracujícími vyvážejícími výrobci, kteří nejsou součástí vzorku, bez ohledu na skutečnost, zda je počet spolupracujících výrobců vysoký. Takový postup by však představoval nepřiměřenou administrativní zátěž pro orgány Unie provádějící šetření.

Nařízení (EU) č. 1168/2012 také objasňuje, že antidumpingová cla, která mají být uložena na dovoz od vývozců nebo výrobců, kteří se sami přihlásili, ale kteří nebyli zahrnuti do šetření, nebudou vyšší než vážené průměrné dumpingové rozpětí stanovené pro strany zařazené do vzorku, a to bez ohledu na to, zda běžná hodnota stanovená pro tyto strany byla stanovena na základě nařízení Rady (ES) č. 1225/2009.

Nařízení (EU) č. 1168/2012 také prodlužuje ze 3 na 7 měsíců lhůtu, během které má Komise přijmout rozhodnutí o žádostech o zacházení jako v tržním hospodářství.

Zastavení řízení bez opatření

Konečný výsledek řízení může být negativní, pokud není nutno přijmout žádná opatření a šetření či řízení jsou ukončeny. Komise může šetření zastavit, jen pokud výbor není proti.

Řízení je zastaveno, pokud jsou dumping a újma považovány za zanedbatelné. Řízení může být také zastaveno, pokud jsou zaručeny závazky a Komise je považuje za přijatelné. Tyto závazky mohou mít formu minimálních dovozních cen nutného pro odstranění poškozujícího účinku dumpingu.

Uložení prozatímního antidumpingového cla

Prozatímní clo je možné uložit, pokud byla předběžně zjištěna existence dumpingu a újmy a pokud zájmy EU vyžadují zásah pro zabránění této újmě. Výše cla nesmí překročit dumpingové rozpětí a měla by být nižší než částka dumpingového rozpětí, pokud tato nižší částka dostačuje k odstranění újmy výrobnímu odvětví EU.

Clo může být uloženo nejpozději devět měsíců po zahájení řízení. Toto clo je uloženo Komisí po konzultaci s výborem nebo v případě mimořádné naléhavosti po informování zemí EU.

Uložení konečného antidumpingového cla

Pokud se zjistí, že existuje dumping a jím způsobená újma a v zájmu EU je nutné zasáhnout, uloží Komise konečné antidumpingové clo. Podobně jako u prozatímních opatření antidumpingové clo nesmí přesahovat dumpingové rozpětí a mělo by být nižší než toto rozpětí, pokud menší clo postačuje k odstranění újmy.

Clo se uloží vždy bez diskriminace na dovoz výrobku, pokud bylo zjištěno, že je dumpingový a způsobuje újmu. V nařízení o uložení cla se výše cla stanoví pro každého dodavatele, nebo, není-li to proveditelné, pro danou dodavatelskou zemi.

Prozatímní a konečné clo nelze uložit se zpětnou působností. Konečné clo však může být uloženo na výrobky, které byly propuštěny do volného oběhu nejvýše 90 dnů přede dnem použitelnosti prozatímních opatření.

Zájem EU

Antidumpingová opatření nesmějí být uplatněna, dospěje-li se k závěru, že jejich přijetí není v zájmu EU. Proto se berou v úvahu různé zájmy jako celek, včetně zájmů výrobního odvětví EU a uživatelů a spotřebitelů. Všechny strany dostanou příležitost předložit své stanovisko.

Doba trvání a přezkum

Antidumpingové opatření zůstává v platnosti pouze po takovou dobu, která je nezbytná k vyrovnání účinku dumpingu, jenž působí újmu. Clo pozbývá platnosti pět let po uložení nebo pět let od ukončení posledního přezkumu daných opatření. Přezkum zahájí Komise z vlastního podnětu nebo na žádost podanou výrobci v EU. Clo platí i v době přezkumu.

Vrácení cla

Vybrané clo může být vráceno, pokud může dovozce prokázat, že dumpingové rozpětí bylo odstraněno nebo sníženo natolik, že je nižší než antidumpingové clo. Dovozce musí požádat o vrácení během šesti měsíců od ode dne, kdy byla řádně vyměřena částka uloženého konečného cla, nebo ode dne, kdy bylo rozhodnuto o konečném vybrání částek zajištěných v podobě prozatímního cla. Žádost musí být podána prostřednictvím země EU, v níž byl výrobek propuštěn do volného oběhu. Země EU předají žádost Komisi, která dospěje k rozhodnutí po konzultování výboru.

ODKAZY

Akt

Vstup v platnost – Datum ukončení platnosti

Lhůta pro provedení v členských státech

Úřední věstník

Nařízení (ES) č. 1225/2009

11. 1. 2010

Úř. věst. L 343, 22. 12. 2009

Pozměňovací akt(y)

Vstup v platnost

Lhůta pro provedení v členských státech

Úřední věstník Evropské unie

Nařízení (EU) č. 1168/2012

15. 12. 2012

-

Úř. věst. L 344 ze dne 14. 12. 2012

Nařízení (EU) č. 37/2014

20. 2. 2014

-

Úř. věst. L 18 ze dne 21. 1. 2014

Poslední aktualizace: 19.06.2014

Top