Obecné zásady EU pro dialogy o lidských právech s nečlenskými zeměmi EU

PŘEHLED DOKUMENTU:

Dialogy o lidských právech s nečlenskými zeměmi EU – zásady

PŘEHLED

CO JE ÚKOLEM TĚCHTO ZÁSAD?

Definují přístup EU pro zahajování a vedení dialogů o lidských právech s nečlenskými zeměmi EU. Cílem těchto dialogů je posílit začleňování otázek lidských práv do všech aspektů vnější politiky EU.

KLÍČOVÉ BODY

• EU vede dialogy o lidských právech s více než 40 nečlenskými zeměmi EU. Některé dialogy mají obecnou povahu vycházející ze smluv, dohod a úmluv, jiné jsou strukturované a zaměřené výhradně na lidská práva. Vedou se také dialogy ad hoc o tématech souvisejících se společnou zahraniční a bezpečnostní politikou a dialogy v rámci zvláštních vztahů založené na podstatné shodě názorů.
• Cíle takových dialogů jsou definovány případ od případu. Mohou zahrnovat diskusi a spolupráci v otázkách lidských práv v mezinárodních organizacích, jako je OSN, nebo shromažďování informací a vyjadřování obav ohledně situace v oblasti lidských práv.
• K prioritním otázkám zahrnutým do dialogu o lidských právech patří: provádění mezinárodních nástrojů v oblasti lidských práv; boj proti trestu smrti, mučení a jinému krutému zacházení a všem formám diskriminace; práva dětí (zejména v ozbrojených konfliktech); práva žen; svoboda projevu; úloha občanské společnosti a ochrana obránců lidských práv; mezinárodní spolupráce v soudní oblasti (zejména s Mezinárodním trestním soudem); podpora demokratizace a řádné správy a předcházení konfliktům a právní stát.
• Rozhodnutí o zahájení dialogu o lidských právech s nečlenskými zeměmi činí Rada, klíčovou úlohu pak při nich hraje Pracovní skupina pro lidská práva (COHOM). Každé takové rozhodnutí vyžaduje nejprve posouzení zpráv o situaci v oblasti lidských práv v dotyčné zemi. Toto posouzení zohledňuje různé faktory (např. postoj vlády dané země k lidským právům a občanské společnosti).
• Ujednání o tom, kde a jak často se bude dialog konat a jaká bude požadovaná úroveň zastoupení, se stanovují případ od případu. Dialogy by se měly v zásadě konat v dotčené zemi (nebo v Bruselu, pokud je hlavním cílem diskutovat o otázkách společného zájmu nebo posílit spolupráci) a měly by trvat nejméně jeden celý den.
• EU může v průběhu dialogu upozornit nečlenskou zemi EU na jednotlivé případy, očekávat odpověď u konkrétních případů a předávat žádosti o propuštění zadržovaných osob. Po skončení může EU zveřejnit tiskovou zprávu, buď nezávisle, nebo společně s dotčenou nečlenskou zemí EU.
• Všechny dialogy o lidských právech s nečlenskými zeměmi EU se každé dva roky vyhodnocují z hlediska plnění vytčených cílů. Přezkum se zaměří zejména na pokrok dosažený v prioritních oblastech dialogu. Hodnocení by také mělo analyzovat, nakolik k pokroku přispěla činnost EU. V závislosti na hodnocení, které provádí stávající předsednictví EU, jemuž je nápomocna Pracovní skupina pro lidská práva, se rozhoduje o tom, jestli se bude v dialogu pokračovat, nebo zda bude ukončen.

KONTEXT

Dialogy EU o lidských právech

AKT

Obecné zásady EU pro dialogy o lidských právech se třetími zeměmi – aktualizace

Poslední aktualizace 20.10.2015