Help Print this page 

Summaries of EU Legislation

Title and reference
Evropský veřejný ochránce práv

Summaries of EU legislation: direct access to the main summaries page.
Languages and formats available
Multilingual display
Text

Evropský veřejný ochránce práv

PŘEHLED DOKUMENTU:

Rozhodnutí Evropského parlamentu 94/262/ECUO, ES, Euratom – pravidla a obecné podmínky pro výkon funkce veřejného ochránce práv

PŘEHLED

CO JE ÚKOLEM TOHOTO ROZHODNUTÍ?

Stanovuje podmínky pro práci evropského veřejného ochránce práv.

KLÍČOVÉ BODY

Postavení a jmenování

  • Veřejný ochránce práv má na základě smluv (článek 228 Smlouvy o fungování Evropské unie) zvláštní právní postavení.
  • Veřejný ochránce práv je volen Evropským parlamentem na dobu jednoho pětiletého volebního období a může být zvolen opakovaně.
  • Veřejný ochránce práv jedná nezávisle a nepřijímá pokyny od žádné vlády ani organizace.
  • Během svého funkčního období nemůže zastávat žádnou politickou nebo správní funkci, ať už placenou, či neplacenou.

Boj proti nesprávným úředním postupům

Hlavní úlohou veřejného ochránce práv je prošetřovat případy nesprávného úředního postupu ze strany orgánů a institucí EU.

  • Ty musí veřejnému ochránci práv poskytnout všechny potřebné informace a musí uvést, zda některé z nich jsou informace utajované (přístup k utajovaným skutečnostem podléhá bezpečnostním pravidlům dotyčného orgánu nebo instituce stanoveným v nařízení (ES) č. 1049/2001).
  • Informace musí veřejnému ochránci práv poskytnout země EU. Pokud se na tyto informace vztahují zákony mlčenlivosti, nesmí je veřejný ochránce práv sdělovat dál.
  • Veřejný ochránce práv může jednat z vlastního podnětu nebo na základě stížnosti.

Omezení pravomoci

  • Mimo dosah pravomocí veřejného ochránce práv je Soudní dvůr Evropské unie při výkonu svých soudních pravomocí.
  • Veřejný ochránce práv nemá pravomoc prošetřovat případy nesprávného úředního postupu ze strany národních, regionálních nebo místních vlád v zemích EU.
  • Mimo jeho působnost jsou také případy, které už byly předloženy soudu. Veřejný ochránce práv také nesmí zpochybňovat důvodnost soudního rozhodnutí.

Podání stížnosti

Stížnost podaná veřejnému ochránci práv musí splňovat následující podmínky.

  • Musí ji podat občan EU, osoba s bydlištěm v některé zemi EU nebo orgán, například nevládní organizace, nadace nebo společnost se sídlem v některé zemi EU (právnické osoby).
  • Musí být napsána v jednom z 24 jazyků Smlouvy.
  • Musí se týkat pouze případu nesprávného úředního postupu ze strany některého orgánu nebo instituce EU. „Nesprávným úředním postupem“ se rozumí například zneužití pravomoci, administrativní nesrovnalosti, diskriminace atd.
  • Stížnost musí být předložena do dvou let ode dne, kdy se osoba, která ji podává (stěžovatel), dozví o skutečnostech.
  • Musí se jednat o „poslední možnost“ — před podáním stížnosti musí stěžovatel podniknout příslušné právní kroky v souvislosti s dotyčným(i) orgán(y).

Stížnost může být klasifikována jako důvěrná, a to na žádost stěžovatele nebo z podnětu veřejného ochránce práv, pokud to považuje za nezbytné pro ochranu zájmů stěžovatele nebo třetí strany.

Další kroky

  • 1.

    Pokud veřejný ochránce práv po úvodním šetření zjistí, že stížnost je přípustná a že existují důvody k vyšetřování, informuje dotyčnou instituci nebo orgán a požádá o zaslání stanoviska do stanovené lhůty (obvykle do tří měsíců).

  • 2.

    Toto stanovisko zašle veřejný ochránce práv stěžovateli, který do stanovené lhůty (obvykle do jednoho měsíce) může zaslat své připomínky.

  • 3.

    Veřejný ochránce práv může provést další šetření. Po skončení šetření případ uzavře odůvodněným rozhodnutím, které může obsahovat kritické poznámky, a stěžovatele a dotyčný orgán nebo dotyčnou instituci o tom uvědomí.

  • 4.

    Případ může uzavřít zprávou obsahující návrhy doporučení pro dotyčný orgán nebo dotyčnou instituci. Tato zpráva se pak zašle stěžovateli a dotyčnému orgánu nebo dotyčné instituci. Dotyčný orgán nebo dotyčná instituce pak má tři měsíce na to, aby veřejnému ochránci práv zaslala odůvodněné stanovisko, v němž může být například uveden soupis opatření, která byla učiněna s cílem provést navržená doporučení.

  • 5.

    Pokud odůvodněné stanovisko není uspokojující, může se veřejný ochránce práv rozhodnout, že vypracuje zvláštní zprávu pro Evropský parlament. Součástí této zprávy mohou být doporučení. I tato zpráva se zasílá stěžovateli a dotyčnému orgánu nebo dotyčné instituci.

  • 6.

    Pokud se veřejný ochránce práv v rámci šetření dozví o skutečnostech spadajících do trestního práva, musí neprodleně uvědomit vnitrostátní orgány, orgány EU odpovědné za boj proti podvodům a případně orgán nebo instituci EU, pro něž dotyčný úředník nebo osoba pracuje.

  • 7.

    Veřejný ochránce práv podává Evropskému parlamentu také výroční zprávu o své činnosti, jejíž součástí jsou i výsledky šetření.

Prováděcí pravidla

Prováděcí pravidla tohoto rozhodnutí byla přijata veřejným ochráncem práv dne 8. července 2002 a naposledy pozměněna 3. prosince 2008.

ODKDY SE ROZHODNUTÍ POUŽIJE?

Vstoupilo v platnost dne 4. května 1994.

KONTEXT

Internetové stránky Evropského veřejného ochránce práv

AKT

Rozhodnutí Evropského parlamentu 94/262/ESUO, ES, Euratom ze dne 9. března 1994 o pravidlech a obecných podmínkách pro výkon funkce veřejného ochránce práv (Úř. věst. L 113, 4.5.1994, s. 15–18)

Postupné změny rozhodnutí 94/262/ESUO, ES, Euratom byly začleněny do základního textu. Toto konsolidované znění je pouze pro informaci.

SOUVISEJÍCÍ AKTY

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (Úř. věst. J L 145, 31.5.2001, s. 43–48)

Poslední aktualizace 04.02.2016

Top