Help Print this page 
Title and reference
Listina základních práv

Summaries of EU legislation: direct access to the main summaries page.
Multilingual display
Text

Listina základních práv

Listina základních práv uznává řadu osobních, občanských, politických, ekonomických a sociálních práv občanů a rezidentů EU a promítá je do práva EU.

PŘEHLED

V červnu 1999 Evropská rada na zasedání v Kolíně nad Rýnem dospěla k závěru, že základní práva platná na úrovni Evropské unie (EU) by se měla sumarizovat do listiny, aby se o nich více vědělo. Hlavy států či vlád usilovaly o to, aby do listiny byly zahrnuty všeobecné zásady stanovené v Evropské úmluvě o lidských právech z roku 1950 a zásady převzaté z ústavních tradic zemí EU. Listina kromě toho měla obsahovat základní práva, která se vztahují na občany EU a také ekonomická a sociální práva obsažená v Sociální chartě Rady Evropy a Chartě Společenství základních sociálních práv pracovníků. Měla také odrážet zásady odvozené z judikatur Soudního dvora a Evropského soudu pro lidská práva.

Listinu vypracoval konvent tvořený zástupcem z každé země EU a Evropské komise a také poslanci Evropského parlamentu a vnitrostátních parlamentů. Listina byla formálně vyhlášena v Nice v prosinci 2000 Evropským parlamentem, Radou a Komisí.

V prosinci 2009, kdy vstoupila v platnost Lisabonská smlouva, získala listina stejný závazný právní účinek, jako mají Smlouvy. Za tímto účelem byla listina pozměněna a vyhlášena podruhé v prosinci 2007.

Obsah

Listina v jednom dokumentu uvádí práva, která byla dříve obsažena v různých legislativních nástrojích, jako jsou vnitrostátní zákony a zákony EU a také mezinárodní úmluvy Rady Evropy, Organizace spojených národů (OSN) a Mezinárodní organizace práce (ILO). Díky tomu, že lépe objasňuje základní práva a upozorňuje na ně, vytváří v EU právní jistotu.

Listina základních práv obsahuje preambuli a 54 článků seskupených do sedmi kapitol:

  • kapitola I: důstojnost (lidská důstojnost, právo na život, právo na nedotknutelnost lidské osobnosti, zákaz mučení a nelidského či ponižujícího zacházení anebo trestu, zákaz otroctví a nucené práce);
  • kapitola II: svobody (právo na svobodu a bezpečnost, respektování soukromého a rodinného života, ochrana osobních údajů, právo uzavřít manželství a právo založit rodinu, svoboda myšlení, svědomí a náboženského vyznání, svoboda projevu a informací, svoboda shromažďování a sdružování, svoboda umění a věd, právo na vzdělání, právo svobodné volby povolání a právo pracovat, svoboda podnikání, právo na vlastnictví, právo na azyl, ochrana v případě vystěhování, vyhoštění nebo vydání);
  • kapitola III: rovnost (rovnost před zákonem, zákaz diskriminace, kulturní, náboženská a jazyková rozmanitost, rovnost žen a mužů, práva dítěte, práva starších osob, začlenění osob se zdravotním postižením);
  • kapitola IV: solidarita (právo pracovníka na informování a na projednávání v podniku, právo na kolektivní vyjednávání a akce, právo na přístup ke službám zaměstnanosti, ochrana v případě neoprávněného propuštění, slušné a spravedlivé pracovní podmínky, zákaz dětské práce a ochrana mladých lidí při práci, rodinný a pracovní život, sociální zabezpečení a sociální pomoc, zdravotní péče, přístup ke službám obecného hospodářského zájmu, ochrana životního prostředí, ochrana spotřebitele);
  • kapitola V: občanská práva (právo volit a být volen ve volbách do Evropského parlamentu a v obecních volbách, právo na řádnou správu, právo na přístup k dokumentům, evropský veřejný ochránce práv, petiční právo, volný pohyb a pobyt, diplomatická a konzulární ochrana);
  • kapitola VI: soudnictví (právo na účinnou právní ochranu a spravedlivý proces, presumpce neviny a právo na obhajobu, zásady zákonnosti a přiměřenosti trestných činů a trestů, právo nebýt dvakrát trestně stíhán nebo trestán za stejný trestný čin);
  • kapitola VII: obecná ustanovení.

Oblast působnosti

Listina se při dodržení zásady subsidiarity vztahuje na evropské instituce a za žádných okolností nemůže rozšířit pravomoci a úkoly, které jim jsou svěřeny ve Smlouvách. Listina se také vztahuje na země EU, pokud uplatňují právo EU.

Pokud tato listina obsahuje práva odpovídající právům zaručeným Evropskou úmluvou o lidských právech, jsou smysl a rozsah těchto práv stejné jako ty, které jim přikládá uvedená úmluva. Toto ustanovení nebrání tomu, aby právo EU poskytovalo širší ochranu. Jakákoli práva, která vyplývají z ústavních tradic společných zemím EU, musí být tato práva vykládána v souladu s těmito tradicemi.

Protokol č. 30 ke Smlouvám o uplatňování listiny na Polsko a Spojené království omezuje interpretaci listiny Soudním dvorem a vnitrostátními soudy v těchto dvou zemích, zejména v souvislosti s právy týkajícími se solidarity (kapitola IV).

SOUVISEJÍCÍ AKT

Zpráva Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: zpráva o uplatňování Listiny základních práv Evropské unie za rok 2013. ( COM(2014) 224 final ze dne 14. 4. 2014 - nezveřejněna v Úředním věstníku).

Tato čtvrtá výroční zpráva o uplatňování Listiny základních práv Evropské unie poskytuje přehled o provádění základních práv v EU v roce 2013.

Zpráva mimo jiné ukazuje, jak kontrolní seznam pro základní práva stanovený v Listině je vodítkem pro orgány EU při předkládání návrhů a přijímání právních předpisů a jak práva zakotvená v Listině hrála roli v řízeních o nesplnění povinnosti, která Komise zahájila proti členským státům. V rozhodnutí Soudního dvora z roku 2013 ve věci Åkerberga Franssona Soudní dvůr vyjasnil, že by mohlo být pro členský stát postačující, aby s cílem vyvolat uplatnění Listiny na vnitrostátní úrovni ve skutečnosti plnil spíše cíl stanovený ve Smlouvách EU nebo v sekundárním právu, než aby přímo provedl evropské právní předpisy.

Poslední aktualizace: 18.06.2014

Top