Help Print this page 
Title and reference
Právo občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států

Summaries of EU legislation: direct access to the main summaries page.
Multilingual display
Text

Právo občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států

Směrnice Evropské unie (EU) o právu občanů EU svobodně se pohybovat a pobývat v zemích EU, spojuje jednotlivá opatření v jeden komplexní právní předpis, který tuto oblast dříve upravoval. Opatření jsou navržena mimo jiné s cílem vybídnout občany, aby uplatňovali své právo svobodně se pohybovat a pobývat na území zemí EU, omezit administrativní formality na to nejdůležitější, poskytnout lepší definici postavení rodinných příslušníků, omezit rozsah zamítnutí vstupu nebo ukončení práva pobytu a zavést nové právo trvalého pobytu.

AKT

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, o změně nařízení (EHS) č. 1612/68 a o zrušení směrnic 64/221/EHS, 68/360/EHS, 72/194/EHS, 73/148/EHS, 75/34/EHS, 75/35/EHS, 90/364/EHS, 90/365/EHS a 93/96/EHS.

PŘEHLED

Směrnice slučuje veškeré právní předpisy o právu vstupu a pobytu pro občany EU, tj. dvě nařízení a devět směrnic, do jediného nástroje. Cílem tohoto zjednodušení je usnadnit uplatňování práv občanům. Směrnice také snižuje na nezbytné minimum formality, které občané EU a jejich rodiny musí splnit, aby své právo pobytu uplatnili.

Obecná ustanovení

Tento návrh má upravovat:

  • podmínky, za kterých občané Unie a jejich rodiny uplatňují své právo svobodně se pohybovat a pobývat na území zemí EU bez ohledu na svou státní příslušnost;
  • právo trvalého pobytu;
  • omezení výše uvedených práv z důvodu veřejné politiky veřejné bezpečnosti či veřejného zdraví.

Právo na vstup a právo pobytu maximálně na 3 měsíce

Všichni občané EU mají právo vstoupit do jiné země EU na základě vlastnictví průkazu totožnosti či platného pasu. Za žádných okolností nemůže být vyžadováno vstupní nebo výstupní vízum. Pokud dotčení občané nemají cestovní doklady, musí jim hostitelská země poskytnout veškeré přiměřené možnosti na získání nezbytných dokladů nebo jim je nechat zaslat.

Rodinní příslušníci, kteří nemají státní příslušnost některé země EU, mají stejná práva jako občan, kterého doprovázejí nebo následují. Může se na ně vztahovat požadavek krátkodobého víza podle nařízení (ES) č. 539/2001. Povolení k pobytu vydaná podle této směrnice budou považována za ekvivalent krátkodobých víz.

V případě pobytu kratšího než 3 měsíce se na občany EU a na jejich rodinné příslušníky, kteří je doprovázejí nebo následují, vztahuje pouze požadavek mít platný průkaz totožnosti nebo cestovní pas. Hostitelská země může požadovat, aby se dotčené osoby v zemi zaregistrovaly, a to v přiměřené a nediskriminující lhůtě.

Právo pobytu na dobu delší než 3 měsíce

Na právo pobytu na dobu delší než 3 měsíce se stále vztahují určité podmínky. Žadatelé musí:

  • být zaměstnané osoby nebo osoby samostatně výdělečně činné v hostitelské zemi;
  • nebo mít dostatečné prostředky pro sebe a rodinné příslušníky, aby bylo zajištěno, že se během svého pobytu nestanou zátěží pro systém sociální pomoci hostitelské země, a mít nemocenské pojištění. Země EU nemusí specifikovat minimální částku, kterou považují za dostatečnou, ale musí vzít v úvahu osobní situaci;
  • nebo z důvodu studia navštěvovat mimo jiné odborné vzdělávání jako student a mít dostatečné prostředky a nemocenské pojištění, aby bylo zajištěno, že se během svého pobytu nestanou zátěží pro systém sociální pomoci hostitelské země;
  • nebo být rodinným příslušníkem doprovázející nebo následující občana EU, který spadá do jedné z výše uvedených kategorií.

Povolení k pobytu jsou pro občany EU zrušena. Země EU však mohou požadovat, aby se občané Unie ve lhůtě nejméně 3 měsíců od data příjezdu zaregistrovali u příslušných úřadů. Osvědčení o registraci bude vydáno okamžitě při předložení:

  • průkazu totožnosti nebo platného cestovního pasu;
  • dokladu, že jsou splněny výše uvedené podmínky (viz článek 8 směrnice o požadovaném dokladu).

Rodinní příslušníci občanů EU, kteří nejsou státními příslušníky některé země EU, musí požádat o pobytovou kartu pro rodinné příslušníky občanů EU (podmínky vydávání pobytových karet viz v čl. 10). Tyto karty jsou platné 5 let od data vydání.

Zachování práva pobytu

Obecně platí, že občané EU si zachovají právo pobytu v prvních třech měsících, pokud se nestanou nerozumnou zátěží pro systém sociální pomoci hostitelského členského státu. Po třech měsících musí nadále splňovat podmínky pobytu (článek 7), ale členské státy nemusí systematicky kontrolovat, zda jsou tyto podmínky stále splněny. Využití systému sociální pomoci může vést k vyhoštění ze země, ale nesmí být automatickým důsledkem.

Za určitých podmínek nemá úmrtí občana EU, jeho odjezd z hostitelské země, rozvod, zrušení manželství nebo ukončení partnerství vliv na právo rodinných příslušníků, kteří nejsou státními příslušníky některého členského státu, pokračovat v pobytu v dotčené zemi EU. Zaměstnané osoby nebo osoby samostatně výdělečně činné si zachovají své postavení, pokud například nejsou dočasně schopny pracovat v důsledku nemoci nebo úrazu nebo jsou řádně zapsány jako nedobrovolní nezaměstnaní poté, co byly zaměstnány více než jeden rok a jsou zaregistrovány jako uchazeči o zaměstnání (další příklady viz v čl. 7 odst. 3).

Právo trvalého pobytu

Občané EU a jejich rodinní příslušníci získají právo trvalého pobytu v hostitelské zemi po 5 letech nepřerušeného zákonného pobytu, pokud proti nim nebylo uplatněno opatření o vyhoštění. Na toto právo trvalého pobytu se již nevztahují žádné podmínky. Právo trvalého pobytu ztrácí platnost pouze v případě více než dvouleté nepřítomnosti v hostitelské zemi.

Ve specifických případech mohou osoby získat právo trvalého pobytu v zemi EU ještě předtím, než v ní žijí 5 let.

Společná ustanovení o právu pobytu a právu trvalého pobytu

Občané EU, kteří mají nárok na právo pobytu nebo právo trvalého pobytu, a jejich rodinní příslušníci se těší též rovnému zacházení jako státní příslušníci hostitelské země v oblastech, jichž se týká Smlouva. Hostitelský stát však není povinen udělit nárok na systém sociální pomoci během prvních 3 měsíců pobytu osobám jiným než zaměstnaným, osobám samostatně výdělečně činným a jejich rodinným příslušníkům. Stejně tak nejsou hostitelské státy povinny, před získáním práva trvalého pobytu, poskytovat ve formě grantů či půjček těmto osobám vyživovací příspěvek na studium, včetně odborného vzdělávání. Rodinní příslušníci, bez ohledu na svou státní příslušnost, budou mít nárok na výkon výdělečné činnosti v zaměstnaneckém poměru nebo jako osoba samostatně výdělečně činná.

Omezení práva vstupu a práva pobytu z důvodu veřejné politiky, veřejné bezpečnosti nebo veřejného zdraví

Občané EU nebo jejich rodinní příslušníci mohou být z důvodu veřejné politiky, veřejné bezpečnosti nebo veřejného zdraví z hostitelské země vyhoštěni. Za žádných okolností nesmí být rozhodnutí o vyhoštění přijata z ekonomických důvodů. Opatření mající vliv na svobodu pohybu a pobytu musí být v souladu se zásadou proporcionality a musí se opírat výhradně o osobní chování dotčeného jedince. Takové jednání musí představovat skutečnou, dostatečně závažnou a přítomnou hrozbu, která má dopad na základní zájmy společnosti.

Vypovězení neodůvodňuje automaticky předchozí odsouzení za trestný čin. Důvody pro takové opatření nezakládá pouhá skutečnost, že již vypršela platnost vstupních dokladů, které daný jedinec používá.

V každém případě musí země před přijetím rozhodnutí o vyhoštění posoudit několik faktorů, jako je období, po které byla dotčená osoba rezidentem, její věk, zdravotní stav, míra integrace a rodinná a hospodářská situace v hostitelské zemi a vazby na zemi původu. Úroveň ochrany před vyhoštěním se pro občana EU zvyšuje s délkou pobytu. Proto pokud občan EU pobýval v hostitelské zemi deset let (nebo pokud je nezletilý), je možné rozhodnutí o vyhoštění vydat pouze z naléhavých důvodů týkajících se veřejné bezpečnosti.

Veřejné zdraví je možné použít k odůvodnění omezení svobody pohybu, pokud jde o nemoci s epidemickým potenciálem (definované Světovou zdravotnickou organizací) a jiné nakažlivé nemoci a nakažlivé parazitické nemoci.

Osoba, jíž se rozhodnutí o zamítnutí vstupu nebo pobytu v zemi EU týká, musí být o tomto rozhodnutí uvědomena písemně tak, aby porozuměla jeho obsahu a účinkům. Rozhodnutí musí být odůvodněno a dotčená osoba musí být informována o odvolacím řízení, které může využít. S výjimkou naléhavých případů musí osoba, které se takové rozhodnutí týká, mít alespoň jeden měsíc na to, aby danou zemi opustila.

Za žádných okolností nesmí být vydávány příkazy k celoživotnímu vyloučení. Osoby, pro něž byl vydán příkaz k vyloučení, mohou po 3 letech požádat o přezkum situace. Směrnice rovněž stanovuje řadu procesních záruk. Dotčení jednotlivci mají zejména přístup k soudnímu přezkumu a případně ke správními přezkumu v hostitelském členském státě.

Závěrečná ustanovení

Země EU mohou v případě zneužití práv či podvodu, jako jsou účelové sňatky, přijmout nezbytná opatření k zamítnutí, ukončení nebo odnětí jakéhokoli práva uděleného touto směrnicí.

Tato směrnice nebrání uplatňování vnitrostátních právních předpisů nebo správních ujednání, která stanovují příznivější zacházení.

ODKAZY

Akt

Vstup v platnost

Lhůta pro provedení v členských státech

Úřední věstník

Směrnice 2004/38/ES

30. 4. 2004

30. 4. 2006

Úř. věst. L 158 ze dne 30. 4. 2004

SOUVISEJÍCÍ AKTY

Sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě ze dne 2. července 2009 o pokynech pro lepší provádění a uplatňování směrnice 2004/38/ES o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států ( KOM(2009) 313 v konečném znění - nebylo zveřejněno v Úředním věstníku).

Toto sdělení dává členským státům pokyny pro lepší uplatňování směrnice 2004/38/ES.

Tyto pokyny vyjasňují práva občanů a jejich rodinných příslušníků a informují členské státy o opatřeních, která mohou přijmout, zejména pro boj proti zneužívání práv a účelovým sňatkům.

S cílem zaručit správné uplatňování směrnice 2004/38/ES se Komise zavázala provést následující iniciativy:

  • aktualizovat návod pro občany, aby lépe pochopili svá práva;
  • organizace dvoustranných jednání s členskými státy.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/54/EU ze dne 16. dubna 2014 o opatřeních usnadňujících výkon práv udělených pracovníkům v souvislosti s jejich volným pohybem (Úř. věst. L 128, 30. 4. 2014, str. 8-14).

04.08.2014

Top