Správní spolupráce v oblasti DPH (do 31.12.2011)

Evropská unie (EU) zavádí společný systém správní spolupráce a výměny informací mezi členskými státy k zajištění řádného provádění předpisů o dani z přidané hodnoty (DPH) a boji proti daňovým únikům.

AKT

Nařízení Rady (ES) č. 1798/2003 ze dne 7. října 2003 o správní spolupráci v oblasti daně z přidané hodnoty a o zrušení nařízení (EHS) č. 218/92 (Viz pozměňovací akt(y))

PŘEHLED

Toto nařízení stanoví podmínky, za kterých mezi sebou spolupracují správní orgány členských států příslušné pro provádění právních předpisů o dani z přidané hodnoty (DPH) na:

• dodávky zboží a služeb;
• nabytí zboží uvnitř Společenství;
• dovoz zboží.

Toto nařízení také upravuje spolupráci mezi těmito vnitrostátními orgány a Komisí.

Přesněji řečeno, toto nařízení stanoví pravidla a postupy, které umožní příslušným orgánům členských států spolupráci a vzájemnou výměnu všech informací, které jim mohou pomoci správně vyměřit DPH.

Stanovení subjektů a postupů

Každý členský stát ustanoví jediný ústřední kontaktní orgán, na nějž se přenese hlavní odpovědnost za kontakty s ostatními členskými státy v oblasti správní spolupráce. Příslušný orgán každého členského státu může zřídit kontaktní útvary a/nebo jmenovat příslušné úředníky, kteří mohou uskutečňovat přímou výměnu informací. Ústřední kontaktní orgán je odpovědný za aktualizaci seznamu příslušných úředníků a za jeho zpřístupnění ústředním kontaktním orgánům ostatních dotčených členských států.

Pokud kontaktní útvar nebo příslušný úředník odešlou nebo obdrží žádost o pomoc či odpověď na žádost o pomoc, informují ústřední kontaktní orgán svého členského státu. Pokud kontaktní útvar nebo příslušný úředník obdrží žádost o pomoc vyžadující zásah mimo jeho územní či funkční působnost, předá takovou žádost neprodleně ústřednímu kontaktnímu orgánu svého členského státu a informuje o tom dožadující orgán.

Povinnost poskytnout pomoc mezi členskými státy se nevztahuje na poskytování informací nebo dokumentů získaných správními orgány na základě povolení či žádosti soudního orgánu, pokud to nepovolí soudní orgán.

Výměna informací na žádost

Jedná se o žádosti o informace a správní šetření, které podává příslušný orgán členského státu (dožadující orgán) u příslušného orgánu jiného členského (dožádaný orgán) s cílem získat všechny informace potřebné ke správnému vyměření DPH. Dožádaný orgán je povinen takové informace sdělit. Za tím účelem zajistí provedení správních šetření a postupuje tak, jako kdyby jednal sám za sebe.

Dožadující orgán může formulovat odůvodněnou žádost o zvláštní správní šetření. Dožádaný orgán musí zdůvodnit, proč správní šetření případně neprovedl.

Dožadující orgány předávají žádosti o informace a o správní šetření na vzorovém formuláři.

Pokud jde o lhůty pro poskytnutí sdělení, dožádaný orgán poskytne informace co nejrychleji, nejpozději však do tří měsíců ode dne přijetí žádosti. Pokud však dožádaný orgán má již příslušnou informaci k dispozici, zkracuje se maximální lhůta na jeden měsíc. V určitých zvláštních skupinách případů se mohou dožádaný orgán a dožadující orgán dohodnout na lhůtách odlišných.

Pokud není dožádaný orgán schopen odpovědět na žádost ve stanovené lhůtě, uvědomí písemně a bez odkladu dožadující orgán o důvodech, které brání včasné odpovědi, a o datu, kdy pravděpodobně bude moci odpovědět.

Na základě dohody mezi dožadujícím orgánem a dožádaným orgánem mohou být úředníci zmocnění dožadujícím orgánem přítomni v administrativních prostorách dožádaného orgánu. Úředníci dožadujícího orgánu se také mohou účastnit správních šetření v souvislosti s výměnou informací, ale neuplatňují kontrolní pravomoci svěřené úředníkům dožádaného orgánu. Musí být vždy schopni předložit písemné zmocnění, v němž je uvedena jejich totožnost a jejich úřední způsobilost.

Členské státy se mohou dohodnout, že na svých územích provedou souběžné kontroly daňové situace jedné či více osob povinných k dani, kdykoli se takové kontroly zdají být účinnějšími než kontroly provedené pouze jedním členským státem.

Výměna informací bez předchozí žádosti

Příslušný orgán každého členského státu předá informace prostřednictvím automatické či strukturované automatické výměny příslušnému orgánu všech ostatních dotčených členských států v těchto případech:

• pokud se má za to, že ke zdanění dochází v členském státě určení a účinnost kontrolního systému nutně závisí na informacích poskytovaných členským státem původu;
• pokud má členský stát důvod se domnívat, že došlo k porušení právních předpisů týkajících se DPH nebo že tyto předpisy mohly být porušeny v jiném členském státě;
• pokud existuje nebezpečí daňové ztráty v jiném členském státě.

Přesné kategorie informací, které mají být vyměňovány, frekvence výměn a praktická opatření pro výměnu informací jsou stanoveny Komisí, které je nápomocen Stálý výbor pro správní spolupráci. Každý členský stát určí, zda se zapojí do výměny konkrétní kategorie informací a zda použije automatické či strukturované automatické výměny.

Příslušné orgány členských států si mohou v každém případě prostřednictvím spontánní výměny předávat navzájem informace, které jsou jim známy.

Uchovávání a výměna údajů specifických pro obchodní operace uvnitř Společenství

Každý členský stát provozuje elektronickou databázi, v níž uchovává a zpracovává údaje týkající se DPH. Členské státy zajistí, aby jejich databáze byly aktuální, úplné a přesné.

Příslušný orgán členského státu obdrží přímo a bez prodlení od kteréhokoli členského státu následující informace nebo přímý přístup k nim:

• identifikační čísla pro účely DPH přidělená členským státem, který dostává informace;
• celkovou hodnotu veškerých dodání zboží a služeb uvnitř Společenství osobám, kterým byla přidělena tato čísla, všemi hospodářskými subjekty identifikovanými pro účely DPH v členském státě, který podává informace.

Příslušnému orgánu členského státu budou za účelem boje proti porušování právních předpisů týkajících se DPH, kdykoli to považuje za nezbytné ke kontrole nabytí zboží a nabídky služeb uvnitř Společenství, neprodleně poskytnuty následující informace, anebo přímý přístup k nim elektronickými prostředky:

• identifikační čísla pro účely DPH osob, které uskutečnily dodání zboží nebo služeb uvnitř Společenství;
• celková hodnota těchto dodání od každé takové osoby každé osobě, které bylo přiděleno identifikační číslo pro účely DPH.

Členské státy udělují přístup k informacím co nejdříve, nejpozději však ve lhůtě tří měsíců od konce kalendářního čtvrtletí, ke kterému se informace vztahují.

Podmínky výměny informací

Dožádaný orgán může odmítnout žádost o pomoc. V takovém případě sdělí dožadujícímu orgánu důvody odmítnutí. Žádost o pomoc může být odmítnuta, pokud předání informací:

• nepřiměřeně zatěžuje dožádaný orgán;
• odporuje právním předpisům či správní praxi dožádaného členského státu;
• vede k prozrazení obchodního, průmyslového či profesního tajemství;
• odporuje veřejnému pořádku.

Informace sdělené v jakékoli formě na základě tohoto nařízení podléhají služebnímu tajemství a požívají stejné ochrany jako obdobné informace podle práva členského státu, který je obdržel. Mohou tedy být použity pouze pro přesně vymezené účely, jako je:

• stanovení vyměřovacího základu;
• výběr či správní kontrola daní (pro účely stanovení vyměřovacího základu);
• vyměření jiných dávek, cel a daní, na něž se vztahuje článek 2 směrnice Rady 76/308/EHS;
• soudní řízení, které může vést k uložení sankcí za porušení daňových předpisů (dokumenty mohou být použity jako důkazy).

Kontext

Toto nařízení spadá do rámce opatření pro daňovou harmonizaci přijatých k dokončení vnitřního trhu.

Pro usnadnění výměny informací mezi místními a/nebo vnitrostátními daňovými orgány a s cílem lépe bojovat proti daňovým podvodům toto nařízení spojuje do jednoho právního nástroje a posiluje ustanovení směrnice o o vzájemné pomoci mezi příslušnými orgány členských států v oblasti přímých a nepřímých daní a nařízení o správní spolupráci v oblasti nepřímých daní.

Dne 7. října 2010 Rada přijala nařízení (EU) č. 904/2010, kterým se toto nařízení zrušuje ode dne 1. ledna 2012. Kapitola V (kromě čl. 27 odst. 4) se však použije až do 31. prosince 2012. Některá ustanovení nového nařízení vstoupila v platnost ode dne 1. listopadu 2010, jiná se použijí ode dne 1. ledna 2013 a ode dne 1. ledna 2015.

SOUVISEJÍCÍ AKTY

Nařízení Komise (ES) č. 1174/2009 ze dne 30. listopadu 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článkům 34a a 37 nařízení Rady (ES) č. 1798/2003, pokud jde o vrácení daně z přidané hodnoty podle směrnice Rady 2008/9/ES (Úř. věst. L 314 ze dne 1.12.2009)

Zpráva Komise Radě a Evropskému parlamentu o používání nařízení Rady (ES) č. 1798/2003 o správní spolupráci v oblasti daně z přidané hodnoty (KOM(2009) 428 v konečném znění – nebyla zveřejněna v Úředním věstníku)

Nařízení Komise (ES) č. 1925/2004 ze dne 29. října 2004, kterým se stanoví prováděcí pravidla k některým ustanovením nařízení Rady (ES) č. 1798/2003 o správní spolupráci v oblasti daně z přidané hodnoty (Úř. věst. L 331 ze dne 5.11.2004) V tomto nařízení Komise specifikovala kategorie výměny informací bez předchozí žádosti, četnost předávání informací a další praktická pravidla potřebná k provádění některých ustanovení nařízení (ES) č. 1798/2003.

See also

• Stránka Evropské komise, generální ředitelství pro daně a celní unii: daň z přidané hodnoty (DE) (EN) (FR)

Poslední aktualizace: 08.09.2011