Úmluva o biologické rozmanitosti

PŘEHLED DOKUMENTŮ:

Rozhodnutí Rady 93/626/EHS o uzavření Úmluvy o biologické rozmanitosti

CO JE CÍLEM TOHOTO ROZHODNUTÍ A TÉTO ÚMLUVY?

Rozhodnutí 93/626/EHS představuje schválení Úmluvy OSN o biologické rozmanitosti podepsané v Rio de Janeiru v červnu 1992 Evropským společenstvím (dnes EU). Toto rozhodnutí potvrzuje závazek zemí EU provádět ustanovení úmluvy.

Úmluva má tři cíle:

ochrana biologické rozmanitosti (tedy rozmanitosti živých organismů vyskytujících se na Zemi),
udržitelné využívání složek biologické rozmanitosti,
spravedlivé a rovnocenné rozdělování přínosů plynoucích z využívání genetických zdrojů.

Biologická rozmanitost má významné ekologické, genetické, sociální, hospodářské, vědecké, vzdělávací, kulturní, volnočasové a estetické přínosy.

KLÍČOVÉ BODY

Úmluva stanovuje, že každá signatářská vláda bude:

spolupracovat s ostatními vládami a mezinárodními organizacemi na zajištění ochrany a udržitelného využívání biologické rozmanitosti,
vytvářet vhodné strategie a začlení ochranu biologické rozmanitosti do vnitrostátních rozhodovacích, průřezových plánů, programů a politik,
identifikovat a monitorovat biologickou rozmanitost a faktory, které ji ovlivňují,
chránit biologickou rozmanitost:
- zřizováním a řádnou správou chráněných oblastí a ochranou ekosystémů a přírodních stanovišť,
- podporou ekologicky šetrného a udržitelného rozvoje oblastí, které sousedí s chráněnými oblastmi,
- obnovou poškozených ekosystémů a pomocí při obnově ohrožených druhů,
- regulováním, řízením a kontrolou rizik spojených s používáním a uvolňováním živých modifikovaných organismů vzniklých použitím biotechnologie (např. geneticky modifikovaných organismů),
- zabraňováním zavádění, kontrolou či hubením invazivních nepůvodních druhů,
- ochranou a podporou tradičního využívání biologických zdrojů,
- přijetím doplňkových ochranných opatření.

Úmluva dále stanovuje, že signatáři mají:

zahrnout úvahy o biologické rozmanitosti do vnitrostátního rozhodování,
zamezit nebo minimalizovat nepříznivé dopady používání biologických zdrojů (např. posouzením vlivů na životní prostředí),
podporovat spolupráci v oblasti ochrany biologické rozmanitosti mezi orgány a soukromým sektorem a zavést pobídky,
pomáhat rozvojovým zemím identifikovat a chránit jejich biologickou rozmanitost a využívat ji udržitelným způsobem zajištěním výzkumu, vědeckého a technického vzdělávání a odpovídající odborné přípravy,
podporovat zvyšování informovanosti široké veřejnosti o významu biologické rozmanitosti,
posuzovat, jaký dopad mohou mít jejich rozhodnutí na biologickou rozmanitost nebo na sousedy.

Vlády jednotlivých zemí zlepší přístup ke svým genetickým zdrojům pro ekologicky šetrné používání na základě vzájemně dohodnutých podmínek a po předchozím souhlasu.

Strany musí zajistit spravedlivé rozdělování peněžních a nepeněžních přínosů používání (výzkum a vývoj) těchto genetických zdrojů.

Vlády jednotlivých zemí se dohodly, že:

budou sdílet technologie, zejména s rozvojovými zeměmi,
si budou vyměňovat veřejně dostupné informace týkající se ochrany a udržitelného využívání biologické rozmanitosti,
budou podporovat mezinárodní spolupráci,
budou sdílet výsledky a přínosy biotechnologií z genetických zdrojů.

Finanční prostředky na provádění této úmluvy poskytuje rozvojovým zemím Globální fond životního prostředí. Jeho hlavní rozpočet tvoří příspěvky od jednotlivých vlád a významné dodatečné dobrovolné příspěvky.

DATUM VSTUPU V PLATNOST

Úmluva vstoupila v platnost dne 29. prosince 1993.

KONTEXT

V rámci úmluvy byly schváleny dva protokoly. Cartagenský protokol o biologické bezpečnosti upravuje pohyb živých modifikovaných organismů vzniklých použitím moderní biotechnologie z jedné země do jiné. Druhým protokolem je Nagojský protokol o přístupu a sdílení přínosů. V případě obou je EU jednou ze stran.

V říjnu 2010 v japonské Nagoji smluvní strany úmluvy schválily desetiletý strategický plán na boj proti ztrátě biologické rozmanitosti a definovaly 20 cílů známých jako cíle z Aiči k dosažení tohoto záměru. Tyto závazky jsou zohledněny ve strategii EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2020.

Pro více informací viz:

Příroda a biologická rozmanitost (Evropská komise).

HLAVNÍ DOKUMENTY

Rozhodnutí Rady 93/626/EHS ze dne 25. října 1993 o uzavření Úmluvy o biologické rozmanitosti (Úř. věst. L 309, 13.12.1993, s. 1–2)

Úmluva o biologické rozmanitosti (Úř. věst. L 309, 13.12.1993, s. 3–20)

SOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY

Cartagenský protokol o biologické bezpečnosti k Úmluvě o biologické rozmanitosti (Úř. věst. L 201, 31.7.2002, s. 50–65)

Nagojský protokol o přístupu ke genetickým zdrojům a spravedlivém a rovnocenném sdílení přínosů plynoucích z jejich využívání k Úmluvě o biologické rozmanitosti (Úř. věst. L 150, 20.5.2014, s. 234–249)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014 ze dne 22. října 2014 o prevenci a regulaci zavlékání či vysazování a šíření invazních nepůvodních druhů (Úř. věst. L 317, 4.11.2014, s. 35–55)

Postupné změny nařízení (EU) č. 1143/2014 byly začleněny do původního textu. Toto konsolidované znění má pouze dokumentární hodnotu.

Poslední aktualizace 10.07.2020

Top