Help Print this page 

Summaries of EU Legislation

Title and reference
Úmluva o biologické rozmanitosti

Summaries of EU legislation: direct access to the main summaries page.
Languages and formats available
Multilingual display
Text

Úmluva o biologické rozmanitosti

PŘEHLED DOKUMENTU:

Rozhodnutí Rady 93/626/EHS o uzavření Úmluvy o biologické rozmanitosti ze strany EU

PŘEHLED

CO JE ÚKOLEM TOHOTO ROZHODNUTÍ?

Jménem EU schvaluje Úmluvu OSN o biologické rozmanitosti podepsanou v červnu 1992v Riu de Janeiro. Úmluva má tři cíle:

  • ochrana biologické rozmanitosti (tedy rozmanitosti živých organismů vyskytujících se na Zemi),
  • udržitelné využívání složek biologické rozmanitosti,
  • spravedlivé a rovnocenné rozdělování přínosů plynoucích z využívání genetických zdrojů.

Biologická rozmanitost má významné ekologické, genetické, sociální, hospodářské, vědecké, vzdělávací, kulturní, volnočasové a estetické přínosy.

Toto rozhodnutí potvrzuje závazek zemí EU provádět ustanovení úmluvy.

KLÍČOVÉ BODY

Úmluva stanoví, že každá signatářská vláda bude:

  • spolupracovat s ostatními vládami a mezinárodními organizacemi na zajištění ochrany a udržitelného využívání biologické rozmanitosti,
  • vytvářet vhodné strategie a začlení ochranu biologické rozmanitosti do vnitrostátních rozhodovacích, průřezových plánů, programů a politik,
  • identifikovat a monitorovat biologickou rozmanitost a faktory, které ji ovlivňují,
  • chránit biologickou rozmanitost:
    • zřizováním a řádnou správou chráněných oblastí a ochranou ekosystémů a přírodních stanovišť,
    • podporou ekologicky šetrného a udržitelného rozvoje oblastí, které sousedí s chráněnými oblastmi,
    • obnovou poškozených ekosystémů a pomocí při obnově ohrožených druhů,
    • regulováním, řízením a kontrolou rizik spojených s používáním a uvolňováním živých modifikovaných organismů vzniklých použitím biotechnologie (např. geneticky modifikovaných organismů),
    • zabraňováním zavádění, kontrolou či hubením invazivních nepůvodních druhů,
    • ochranou a podporou tradičního využívání biologických zdrojů,
    • přijetím doplňkových ochranných opatření.

Úmluva dále stanovuje, že signatáři mají:

  • zahrnout úvahy o biologické rozmanitosti do vnitrostátního rozhodování,
  • zamezit nebo minimalizovat nepříznivé dopady používání biologických zdrojů (např. posouzením vlivů na životní prostředí),
  • podporovat spolupráci v oblasti ochrany biologické rozmanitosti mezi orgány a soukromým sektorem a zavést pobídky,
  • pomáhat rozvojovým zemím identifikovat a chránit jejich biologickou rozmanitost a využívat ji udržitelným způsobem zajištěním výzkumu, vědeckého a technického vzdělávání a odpovídající odborné přípravy,
  • podporovat zvyšování informovanosti široké veřejnosti o významu biologické rozmanitosti,
  • posuzovat, jaký dopad mohou mít jejich rozhodnutí na biologickou rozmanitost nebo na sousedy.

Vlády jednotlivých zemí zlepší přístup ke svým genetickým zdrojům pro ekologicky šetrné používání na základě vzájemně dohodnutých podmínek a po předchozím souhlasu.

Strany musí zajistit spravedlivé rozdělování peněžních a nepeněžních přínosů používání (výzkum a vývoj) těchto genetických zdrojů.

Vlády jednotlivých zemí se dohodly, že:

  • budou sdílet technologie, zejména s rozvojovými zeměmi,
  • si budou vyměňovat veřejně dostupné informace týkající se ochrany a udržitelného využívání biologické rozmanitosti,
  • budou podporovat mezinárodní spolupráci,
  • budou sdílet výsledky a přínosy biotechnologií z genetických zdrojů.

Finanční prostředky na provádění této úmluvy poskytuje rozvojovým zemím Globální fond životního prostředí. Jeho hlavní rozpočet tvoří příspěvky od jednotlivých vlád a významné dodatečné dobrovolné příspěvky.

ODKDY SE ROZHODNUTÍ POUŽIJE?

Použije se od 25. října 1993.

KONTEXT

V rámci úmluvy byly schváleny dva protokoly. Cartagenský protokol o biologické bezpečnosti upravuje pohyb živých modifikovaných organismů vzniklých použitím moderní biotechnologie z jedné země do jiné. Druhým protokolem je Nagojský protokol o přístupu a sdílení přínosů. V případě obou je EU jednou ze stran.

V říjnu 2010 v japonské Nagoji smluvní strany úmluvy schválily desetiletý strategický plán na boj proti ztrátě biologické rozmanitosti a definovaly 20 cílů známých jako cíle z Aiči k dosažení tohoto záměru. Tyto závazky jsou zohledněny ve strategii EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2020.

Další informace najdete na internetových stránkách Evropské komise v části Příroda a biologická rozmanitost.

AKT

Rozhodnutí Rady 93/626/EHS ze dne 25. října 1993 o uzavření Úmluvy o biologické rozmanitosti (Úř. věst. L 309, 13.12.1993, s. 1–2)

SOUVISEJÍCÍ AKTY

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů –– Naše životní pojistka, náš přírodní kapitál: strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2020 (KOM(2011) 244 v konečném znění ze dne 3.5.2011)

Rozhodnutí Rady 2002/628/ES ze dne 25. června 2002 o uzavření Cartagenského protokolu o biologické bezpečnosti jménem Evropského společenství (Úř. věst. L 201, 31.7.2002, s. 48–49)

Rozhodnutí Rady 2014/283/EU ze dne 14. dubna 2014 o uzavření Nagojského protokolu o přístupu ke genetickým zdrojům a spravedlivém a rovnocenném rozdělení přínosů plynoucích z jejich využívání k Úmluvě o biologické rozmanitosti jménem Evropské unie (Úř. věst. L 150, 20.5.2014, s. 231–233)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014 ze dne 22. října 2014 o prevenci a regulaci zavlékání či vysazování a šíření invazních nepůvodních druhů (Úř. věst. L 317, 4.11.2014, s. 35–55)

Zpráva Komise Evropskému parlamentu a Radě — Přezkum strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2020 v polovině období (COM(2015) 478 final ze dne 2.10.2015)

Poslední aktualizace 26.04.2016

Top