EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Helsinská úmluva o ochraně Baltského moře

 

PŘEHLED DOKUMENTŮ:

Rozhodnutí 94/156/ES o přistoupení Společenství k Úmluvě o ochraně mořského prostředí oblasti Baltského moře z roku 1974 (Helsinská úmluva)

Rozhodnutí 94/157/ES o uzavření Úmluvy o ochraně mořského prostředí oblasti Baltského moře (Helsinská úmluva revidovaná v roce 1992) jménem Společenství

Úmluva o ochraně mořského prostředí v oblasti Baltského moře z roku 1992 (Helsinská úmluva revidovaná v roce 1992)

CO JE CÍLEM TĚCHTO ROZHODNUTÍ A TÉTO ÚMLUVY?

  • Tato rozhodnutí umožnila Evropskému společenství (nyní Evropské unii – EU) přistoupit k Úmluvě o ochraně mořského prostředí v oblasti Baltského moře (Helsinské úmluvě).
  • Úmluva, kterou v březnu 1974 podepsaly všechny státy, jež mají hranici s Baltským mořem (Dánsko, Německo, Švédsko, Estonsko, Finsko, Lotyšsko, Litva, Polsko a Rusko), si klade za cíl snížit znečištění Baltského moře způsobené vypouštěním odpadů do řek, ústí řek, výpustí a kanálů, ukládáním odpadu a běžným provozem plavidel a také vzduchem nesenými znečišťujícími látkami.

KLÍČOVÉ BODY

  • Úmluva zřídila Komisi na ochranu baltského mořského prostředí (HELCOM), jejímž úkolem je
    • sledovat provádění této úmluvy,
    • doporučovat opatření týkající se ochrany mořského prostředí,
    • rozhodovat o rozpočtu a
    • vykonávat další funkce, které mohou být vhodné za podmínek stanovených touto úmluvou.
  • Kromě toho se každých několik let pořádají schůzky na ministerské úrovni.
  • Helsinská komise se schází jednou ročně, strany úmluvy zastupují vedoucí delegací.
  • Helsinská komise v roce 2007 přijala akční plán pro Baltské moře (BSAP), což je program na obnovu dobrého stavu prostředí v Baltském moři do roku 2021. BSAP byl aktualizován v roce 2013 v průběhu ministerské schůzky HELCOM.
  • BSAP je základem pro práci HELCOM a zaměřuje se na tyto priority:
    • eutrofizace (přemnožení živin ve vodě, které podporují růst řas),
    • nebezpečné látky,
    • biologická rozmanitost a ochrana přírody, a
    • námořní činnost.
  • Na každou prioritu se zaměřují různé aktivity a opatření.
  • Jedním z hlavních nástrojů, který komise HELCOM vytvořila, je projekt na snížení živin. Jde o regionální přístup ke sdílení břemene snížení živin*, aby bylo dosaženo cíle zamezit eutrofizaci v Baltském moři, jak se na tom dohodly země na jeho pobřeží. Projekt byl poprvé představen a schválen v roce 2007 v rámci akčního plánu pro Baltské moře komise HELCOM. Státy se tehdy dohodly na prozatímních cílech na snížení živin. HELCOM přijala přezkoumaný projekt na snížení živin v roce 2013.
  • HELCOM provádí v kontextu BSAP i další činnosti:
    • prevence znečišťování ze zemědělské činnosti,
    • zajištění ekologicky udržitelného rybolovu v Baltském moři do roku 2021,
    • řešení pozemních zdrojů znečištění (odpadní vody, léčiva, průmyslové znečištění, odpadky v moři atd.),
    • zajištění regionálně soudržného postupu pro plánování námořních prostor v Baltském moři,
    • sledování a hodnocení mořského prostředí,
    • spolupráce v oblasti připravenosti a reakce na znečištění,
    • ochrana baltské biologické rozmanitosti (červené seznamy druhů a stanovišť, chráněné mořské oblasti, rozvojové ukazatele), a
    • přispívání k regionálnímu provádění nařízení o námořní dopravě Mezinárodní námořní organizace (IMO).
  • V roce 2016 komise HELCOM přispěla k tomu, že IMO označila Baltské moře za kontrolní oblast emisí oxidů dusíku (NOx ECA).
  • A konečně, HELCOM se také využívá jako struktura regionální spolupráce při provádění směrnice 2008/56/ES, která stanovuje rámec činnosti EU v oblasti politiky mořského prostředí pro baltské země EU.

ODKDY SE ROZHODNUTÍ A ÚMLUVA POUŽÍVAJÍ?

  • Tato rozhodnutí se používají od 21. února 1994.
  • Původní úmluva vstoupila v platnost v roce 1980 a byla pozměněna v roce 1992. Změny z roku 1992 vstoupily v platnost dne 17. ledna 2000, poté, co všechny strany úmluvy uložily ratifikační listiny.

KONTEXT

Více informací najdete zde:

* KLÍČOVÉ POJMY

Snížení živin: v případě Baltského moře jde o úrovně sloučenin dusíku a fosforu ve vodě a ve vzduchu, které se tam dostávají v důsledku kombinace faktorů, jako je vysoká hustota osídlení, zemědělství, energetika a doprava.

HLAVNÍ DOKUMENTY

Rozhodnutí Rady 94/156/ES ze dne 21. února 1994 o přistoupení Společenství k Úmluvě o ochraně mořského prostředí oblasti Baltského moře z roku 1974 (Helsinská úmluva) (Úř. věst. L 73, 16.3.1994, s. 1)

Rozhodnutí Rady 94/157/ES ze dne 21. února 1994 o uzavření Úmluvy o ochraně mořského prostředí oblasti Baltského moře (Helsinská úmluva revidovaná v roce 1992) jménem Společenství (Úř. věst. L 73, 16.3.1994, s. 19)

Úmluva o ochraně mořského prostředí oblasti Baltského moře z roku 1992, 1992 (Úř. věst. L 73, 16.3.1994, s. 20–45)

SOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/56/ES ze dne 17. června 2008, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti mořské environmentální politiky (rámcová směrnice o strategii pro mořské prostředí) (Úř. věst. L 164, 25.6.2008, s. 19–40)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/89/EU ze dne 23. června 2014, kterou se stanoví rámec pro územní plánování námořních prostor (Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 135–145)

Sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Směrem k budoucí námořní politice Unie: Evropská vize pro oceány a moře (KOM(2006) 275 v konečném znění, 7.6.2006)

Poslední aktualizace 23.02.2017

Top