Help Print this page 

Summaries of EU Legislation

Title and reference
Systém pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů

Summaries of EU legislation: direct access to the main summaries page.
Languages and formats available
Multilingual display
Text

Systém pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů

PŘEHLED DOKUMENTU:

Směrnice 2003/87/ES zřizující systém pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů

PŘEHLED

ÚVOD

V rámci Kjótského protokolu se EU zavázala snížit v letech 2008 až 2012 emise skleníkových plynů o 8 % v porovnání s úrovní v roce 1990.

Během druhého závazného období v letech 2013 až 2020 se zavázala snížit své emise skleníkových plynů do roku 2020 o 20 % v porovnání s úrovní v roce 1990.

S cílem splnit své závazky zavedla EU systém pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů v rámci EU. Každá povolenka představuje povolení vypouštět jednu tunu oxidu uhličitého (CO2) nebo ekvivalentu oxidu uhličitého po specifikované období.

Systém pro obchodování s emisemi (ETS)* je základním kamenem politiky EU pro boj se změnou klimatu a jejím klíčovým nástrojem ke snížení průmyslových emisí skleníkových plynů způsobem efektivním z hlediska nákladů.

KLÍČOVÉ BODY

Systém EU ETS byl zaveden v roce 2005. V důsledku řady změn původního právního předpisu, směrnice 2003/87/ES, se průběžně vyvíjel.

  • Současná třetí fáze EU ETS začala v roce 2013 a potrvá až do roku 2020.
  • Systém EU ETS zahrnuje elektrárny a výrobní zařízení a spadají pod něj i emise z letadel spojujících evropská letiště.
  • Příslušné povolení k vypouštění emisí skleníkových plynů musí mít od 1. ledna 2005 provozovatelé zařízení provádějící činnosti, na něž se směrnice vztahuje.
  • Systém EU ETS zahrnuje emise oxidu uhličitého (CO2) z elektráren, široké škály energeticky náročných průmyslových odvětví a komerčních leteckých společností. Zahrnuty jsou i emise oxidu dusného z výroby některých kyselin a emise zcela fluorovaných uhlovodíků z výroby hliníku.
  • Povolení k vypouštění skleníkových plynů příslušné vnitrostátní orgány udělí, pokud jsou přesvědčeny, že provozovatel je schopen své emise monitorovat a podávat o nich zprávu.
  • V rámci jednotného stropu* pro povolenky v EU (který se každoročně snižuje o 1,74 %) provozovatelé dostávají nebo si kupují povolenky, s nimiž mezi sebou mohou v případě potřeby obchodovat. Kromě toho si mohou za povolenky vyměňovat omezená množství mezinárodních kreditů z projektů na snížení emisí po celém světě.
  • Provozovatelé musí své emise monitorovat a podávat o nich zprávu příslušným orgánům. Tyto zprávy kontrolují nezávislí ověřovatelé.
  • Po každém roku musí mít provozovatelé na všechny své emise dostatek povolenek, jinak jsou jim uloženy pokuty.
  • Od roku 2013 je dražba povolenek základní metodou přidělování.
  • Poměr povolenek, které výrobní zařízení dostávají zdarma, se v roce 2020 sníží o 30 %. V zásadě platí, že na výrobu elektřiny se bezplatné povolenky nepřidělují.
  • Země EU musí alespoň 50 % příjmů z dražby povolenek použít na účely související s klimatem (např. snížení uhlíkové náročnosti průmyslu).
  • Každoročně pak země EU Evropské komisi podávají zprávu o tom, jak je tato směrnice uplatňována.
  • Návrh na revizi systému EU ETS pro fázi 4 (2021–2030) v souladu s rámcem politiky pro klima a energetiku do roku 2030 byl přijat v červenci 2015. Návrh má za cíl dosáhnout snížení emisí EU ETS o 43 % ve srovnání s rokem 2005.

ODKDY SE TENTO AKT POUŽIJE?

Směrnice 2003/87/ES vstoupila v platnost dne 25. října 2003 a do vnitrostátního práva zemí EU měla být provedena do 31. prosince 2003.

KONTEXT

Systém EU pro obchodování s emisemi (EU ETS)

KLÍČOVÉ POJMY

* Systém EU pro obchodování s emisemi (EU ETS): první – a dosud zdaleka největší – mezinárodní systém obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů pokrývá více než 11 000 elektráren a výrobních podniků v 28 zemích EU, na Islandu, v Norsku a Lichtenštejnsku, jakož i letecké činnosti.

* Princip „cap and trade“: EU ETS funguje na základě tohoto principu. „Strop“ neboli limit se stanoví jako celkové množství konkrétních skleníkových plynů, které mohou vypustit do ovzduší továrny, elektrárny a další zařízení zahrnutá do systému. Strop se postupem času snižuje, aby celkový objem emisí klesal. Systém umožňuje obchodování s emisními povolenkami tak, aby celkové emise zařízení a leteckých dopravců zůstaly pod stropními hodnotami a aby byla přijata nejlevnější opatření na snížení emisí.

HLAVNÍ DOKUMENT

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství a o změně směrnice Rady 96/61/ES (Úř. věst. L 275, 25.10.2003, s. 32–46)

Postupné změny směrnice 2003/87/ES byly začleněny do původního textu. Toto konsolidované znění má pouze dokumentární hodnotu.

SOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY

Nařízení Komise (EU) č. 1031/2010 ze dne 12. listopadu 2010 o harmonogramu, správě a jiných aspektech dražeb povolenek na emise skleníkových plynů v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství (Úř. věst. L 302, 18.11.2010, s. 1–41). Viz konsolidované znění.

2011/278/EU: Rozhodnutí Komise ze dne 27. dubna 2011, kterým se stanoví přechodná pravidla harmonizovaného přidělování bezplatných povolenek na emise platná v celé Unii podle článku 10a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES (oznámeno pod číslem K(2011) 2772) (Úř. věst. L 130, 17.5.2011, s. 1–45). Viz konsolidované znění.

Nařízení Komise (EU) č. 600/2012 ze dne 21. června 2012 o ověřování výkazů emisí skleníkových plynů a výkazů tunokilometrů a akreditaci ověřovatelů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES (Úř. věst. L 181, 12.7.2012, s. 1–29)

Nařízení Komise (EU) č. 601/2012 ze dne 21. června 2012 o monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES (Úř. věst. L 181, 12.7.2012, s. 30–104). Viz konsolidované znění.

Nařízení Komise (EU) č. 389/2013 ze dne 2. května 2013 o vytvoření registru Unie podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES, rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 280/2004/ES a č. 406/2009 a o zrušení nařízení Komise (EU) č. 920/2010 a č. 1193/2011 (Úř. věst. L 122, 3.5.2013, s. 1–59). Viz konsolidované znění.

Nařízení Komise (EU) č. 1123/2013 ze dne 8. listopadu 2013 o stanovení nároků na mezinárodní kredity podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES (Úř. věst. L 299, 9.11.2013, s. 32–33)

Rozhodnutí Komise 2013/448/EU ze dne 5. září 2013 o vnitrostátních prováděcích opatřeních pro přechodné bezplatné přidělování povolenek na emise skleníkových plynů v souladu s čl. 11 odst. 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES (Úř. věst. L 240, 7.9.2013, s. 27–35)

Rozhodnutí Komise 2014/746/EU ze dne 27. října 2014, kterým se podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES sestavuje na období 2015–2019 seznam odvětví a pododvětví, u nichž se má za to, že jim hrozí značné riziko úniku uhlíku (Úř. věst. L 308, 29.10.2014, s. 114–124)

Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1814 ze dne 6. října 2015 o vytvoření a uplatňování rezervy tržní stability pro systém Unie pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů a o změně směrnice 2003/87/ES (Úř. věst. L 264, 9.10.2015, s. 1–5)

Poslední aktualizace 07.07.2016

Top