Euro a mezinárodní hospodářství

Evropská komise v tomto pracovním dokumentu představuje první analýzu předpokládaného vlivu eura na vývoj mezinárodního hospodářství, zejména na mezinárodní měnový systém.

AKT

Pracovní dokument Komise ze dne 23. dubna 1997 o vnějších aspektech Hospodářské a měnové unie (SEK(97) 699 v konečném znění - Nebyl(o) zveřejněn(o) v Úředním věstníku)

PŘEHLED

Vzhledem k hospodářskému významu eurozóny bude mít zavedení jednotné měny dalekosáhlé dopady nejen v nezúčastněných členských státech, nýbrž i ve třetích zemích. O tomto vnějším aspektu eura se stále více diskutuje v mezinárodních organizacích, např. v Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) a v Mezinárodním měnovém fondu (MMF).

Za předpokladu, že se do eurozóny zapojí všechny členské státy, bude mít Hospodářská a měnová unie (HMU) následující podobu:

• její hospodářská a obchodní síla bude srovnatelná se silou Spojených států a vyšší než síla Japonska;
• vyloučí-li se výměny uvnitř Společenství, bude míra otevřenosti eurozóny činit 10,2 %, což je obdobná úroveň jako ve Spojených státech a v Japonsku;
• zvýšená synchronizace hospodářských cyklů jednotlivých členských států, k níž dojde díky lepší koordinaci hospodářských politik, povede k rostoucímu vlivu hospodářského vývoje v eurozóně na zbytek světa;
• v důsledku vymizení pnutí mezi evropskými měnami (jež mohly být způsobeny vlivy přicházejícími vně Unie) bude hospodářská výkonnost eurozóny méně citlivá na výkyvy směnných kurzů.

Po naplnění HMU budou evropské finanční trhy skutečně integrovány:

• vytvoření účinného systému přeshraničních plateb (TARGET), který propojí finanční centra;
• harmonizace finančních nástrojů a konvergence k nejúčinnějším prostředkům financování;
• jednotný měnový trh znamenající zvýšenou hospodářskou soutěž mezi bankami a finančními zprostředkovateli;
• odstranění kurzových rizik mezi zúčastněnými zeměmi.

Navzdory této integraci se dá očekávat, že přetrvají určitá vnitrostátní specifika finančních trhů.

Rozměr HMU, měnová stabilita a rozsáhlý finanční trh, o nějž se bude opírat, by měly podpořit používání eura v mezinárodním styku.

Jakožto fakturační měna v obchodním styku by se euro mělo široce užívat jak v obchodních vztazích s přímou účastí Evropské unie, tak do určité míry i v obchodních transakcích, do nichž se členské státy Unie nezapojují.

Díky nezávislosti Evropské centrální banky (ECB) a její politice zaměřené na stabilitu by se euro mělo stát významnou rezervní měnou a mělo by sehrávat důležitou úlohu v portfoliích finančních aktiv na celosvětové úrovni. Tytéž faktory by měly zvýšit přitažlivost eura v očích soukromých investorů, lze však obtížněji předvídat, jaký bude podíl eura ve složení soukromých portfolií.

Přeměna eura na důležitou mezinárodní měnu bude postupná; nejdříve by se měla projevit v zemích, které mají úzké hospodářské vazby na Evropskou unii.

Jak bude euro získávat mezinárodní charakter, budou mít kroky ECB stále větší dopady na mezinárodní scéně. Zpočátku bude ale vedení měnové politiky složitější kvůli vlivu rozhodnutí vnějších aktérů na měnové agregáty.

Přechod na euro s sebou nese potenciální riziko období nestabilních směnných kurzů mezi eurem a jinými významnými měnami, a to z několika důvodů:

• vnímání budoucího směřování měnové politiky ECB: její pozice v centru Evropského systému centrálních bank (ESCB), její regulační nezávislost a statutární cíl zajišťovat cenovou stabilitu by nicméně měly přispět k okamžitému zajištění její důvěryhodnosti;
• případný přebytek dolarových rezerv v centrálních bankách: centrální banky si plně uvědomují možné dopady svých transakcí na devizové trhy, a dá se tedy očekávat, že budou postupně a v těsné koordinaci probíhat případné transakce směřující k omezení příliš vysokých aktiv v dolarech;
• složitou otázku představuje změna složení soukromých portfolií po zavedení eura: dá se však očekávat, že účinky budou působit i vzájemně opačnými směry, takže čistý dopad bude nakonec vyvážený.

Z dlouhodobého hlediska jsou směnné kurzy určovány především základními hospodářskými faktory (růst, inflace, produktivita, zůstatky rozpočtu a běžných účtů atd.), přičemž tyto faktory jsou samy ovlivňovány hospodářskou politikou Unie i jejích partnerů.

Rámec hospodářské politiky definovaný ve smlouvě by měl umožnit zavedení nepříliš restriktivních měnových podmínek a zároveň udržet směnný kurz na přiměřené úrovni. Evropská hospodářská politika se tedy stane důležitým měřítkem v mezinárodních hospodářských vztazích.

Uskutečnění HMU může vést k podstatným změnám mezinárodního měnového systému, především by mělo zvýšit jeho symetrii: potenciální přínos makroekonomické koordinace bude rovnoměrněji rozložen mezi jednotlivé partnery.

HMU bude mít také vliv na fungování mezinárodních institucí, např. MMF, a proto bude třeba přezkoumat otázku zastupování Unie v těchto institucích a slučitelnost stávajících postupů s ustanoveními smlouvy.

SOUVISEJÍCÍ AKTY

Communication from the Commission - The euro area in the world economy - developments in the first three years (COM(2002) 332 final - Not published in the Official Journal) (Sdělení Komise - Eurozóna ve světovém hospodářství - vývoj v prvních třech letech (KOM(2002) 332 v konečném znění - nebylo zveřejněno v Úředním věstníku)).

Toto sdělení hodnotí první tři roky fungování Hospodářské a měnové unie (HMU) a eurozóny ve světovém hospodářském prostředí.

Poslední aktualizace: 23.06.2006