Help Print this page 
Title and reference
Praní peněz: předcházení zneužití finančního systému

Summaries of EU legislation: direct access to the main summaries page.
Languages and formats available
BG ES CS DA DE ET EL EN FR GA HR IT LV LT HU MT NL PL PT RO SK SL FI SV
HTML html ES html CS html DA html DE html EL html EN html FR html IT html HU html NL html PL html PT html RO html FI html SV
Multilingual display
Text

Praní peněz: předcházení zneužití finančního systému

Tato směrnice si klade za cíl předcházet zneužívání finančního systému k praní peněz a financování terorismu a nahrazuje směrnici 91/308/EHS. Vztahuje se na finanční a úvěrové instituce a na některé fyzické a právnické osoby pracující ve finančnictví, zejména dodavatele zboží (pokud platby provedené v hotovosti překročí 15 000 EUR). Dotčené subjekty a osoby musí uplatňovat zásadu hloubkové kontroly klienta a brát v úvahu riziko praní peněz a financování terorismu. Zakládají se finanční zpravodajské jednotky, připravené k vyřizování oznámení o podezřelých transakcích.

AKT

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES ze dne 26. října 2005 o předcházení zneužití finančního systému k praní peněz a financování terorismu (Viz pozměňovací akt(y))

PŘEHLED

Země Evropské unie (EU) musí zakázat praní peněz a financování terorismu. Pro tyto účely mohou v této oblasti stanovit nebo ponechat v platnosti přísnější nařízení, než jsou ustanovení této směrnice.

Definice praní peněz a financování terorismu

Pro účely této směrnice se za praní peněz považuje následující jednání, pokud je pácháno úmyslně:

  • přeměna nebo převod majetku, který pochází z trestné činnosti, za účelem zatajení nebo zakrytí nezákonného původu majetku;
  • zatajení nebo zakrytí skutečné povahy, zdroje, umístění, nakládání, pohybu, práv k majetku nebo jeho vlastnictví, který pochází z trestné činnosti;
  • nabývání, držení nebo užívání majetku, který pochází z trestné činnosti;
  • účast či pomoc při spáchání jakéhokoliv výše uvedeného jednání.

Jednání se považuje za praní peněz i tehdy, jestliže k činnostem, na jejichž základě vznikl majetek pro účely praní, došlo na území jiného státu EU nebo na území nečlenského státu.

Pro účely této směrnice se financováním terorismu rozumí poskytnutí nebo shromažďování finančních prostředků se záměrem nebo s vědomím toho, že budou použity ke spáchání některého z trestných činů ve smyslu rámcového rozhodnutí Rady 2002/475/JAI o boji proti terorismu, jakým je braní rukojmí, padělání veřejných listin či vedení teroristických skupin.

Povinnosti subjektů a dotčených osob vůči klientům

Směrnice se vztahuje na úvěrové instituce, finanční instituce, samostatně výdělečně činné právníky, notáře, účetní poradce, auditory, finanční poradce, realitní makléře, kasina, poskytovatele svěřenských služeb nebo služeb pro obchodní společnosti a všechny dodavatele zboží (pokud platby v hotovosti převyšují částku 15 000 EUR). Subjekty a osoby, na které se tato směrnice vztahuje, musí uplatňovat hloubkovou kontrolu klienta při navázání obchodního vztahu a provádění příležitostných transakcí ve výši 15 000 EUR nebo více. Musí také vyplnit oznámení o podezřelé transakci, pokud mají podezření na praní peněz nebo financování terorismu, bez ohledu na jakoukoli odchylku či jinou výjimku.

Hloubková kontrola klienta zahrnuje zjištění a ověření totožnosti klienta, získání informací o účelu a zamýšlené povaze obchodního vztahu, případné zjištění totožnosti skutečného vlastníka a ověření totožnosti právnické osoby, která vlastní nebo kontroluje klienta nebo jejímž jménem je činnost prováděna. Rozsah takových opatření může být stanoven na základě posouzení rizika, např. v závislosti na typu klienta nebo povaze obchodního vztahu. Státy EU mohou povolit subjektům a osobám, na které se vztahuje tato směrnice, aby se s ohledem na plnění požadavků hloubkové kontroly klienta spolehly na třetí osoby. Směrnice také uvádí případy, kdy je možné použít zjednodušené postupy, například pokud jde o hloubkovou kontrolu ve vztahu k vnitrostátním veřejným orgánům, klientům, kteří mají životní pojistky, u nichž roční pojistné nepřevyšuje částku 1 000 EUR, nebo majitelům elektronických peněz.

Pokud existuje vyšší riziko praní peněz nebo financování terorismu, je od subjektů a osob, na které se vztahuje tato směrnice, požadováno, aby uplatňovaly zesílenou hloubkovou kontrolu klienta. Zesílená hloubková kontrola klienta zahrnuje další opatření např. k zjištění totožnosti klienta nebo ověření předložených dokladů, pokud klient není fyzicky přítomen pro účely zjištění totožnosti.

A konečně, úvěrové a jiné finanční instituce nesmí vést anonymní účty nebo anonymní vkladní knížky.

Evropské země mají povinnost informovat se navzájem a informovat evropské orgány dohledu, to znamená Evropský orgán pro bankovnictví (EBA), Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (EIOPA) a Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA), pokud usoudí, že třetí země splňuje rovnocenné podmínky, pokud jde o hodnocení, zda situace představují nízké riziko praní peněz nebo financování terorismu.

Zřizování finanční zpravodajské jednotky ve státu EU

Každý stát EU musí zřídit finanční zpravodajskou jednotku jako ústřední vnitrostátní jednotku. Tyto jednotky přijímají, vyžadují, analyzují a sdělují příslušným orgánům informace, které se týkají případného praní peněz nebo financování terorismu. Státy EU musí své finanční zpravodajské jednotce poskytnout odpovídající prostředky, aby mohla plnit své poslání, a zajistit jí přístup ke všem potřebným informacím z oblasti finanční, správní a z oblasti trestního řízení.

Subjekty a osoby, na něž se vztahuje tato směrnice, musí finančním zpravodajským jednotkám co nejdříve podat hlášení o podezřelé transakci, pokud vědí nebo tuší, že došlo nebo dochází k praní peněz nebo financování terorismu či k pokusu o praní peněz nebo financování terorismu. Mezitím se musí zdržet jednání. Na žádost finanční zpravodajské jednotky musí tyto subjekty a osoby poskytnout veškeré potřebné informace v souladu s platnými právními předpisy.

Subjekty a osoby, na které se vztahuje tato směrnice, nesmí sdělit dotyčnému klientovi ani jiným třetím osobám, že byly předány informace finanční zpravodajské jednotce, pokud nešlo o sdělení informací za velmi specifických okolností. Tyto subjekty a osoby musí uchovávat dokumenty, podpůrné a jiné dokumenty po dobu nejméně pěti let od zániku obchodního vztahu s klientem nebo od provedení transakce. Komise podporuje koordinaci mezi finančními zpravodajskými jednotkami a státy EU.

Členské státy jsou povinny informovat sebe navzájem a evropské orgány dohledu, pokud usoudí, že třetí země splňuje rovnocenné podmínky týkající se zákazu sdělení informací, profesního tajemství a ochrany osobních údajů.

Úvěrové instituce a jiné finanční instituce, na něž se vztahuje tato směrnice, musí ve svých pobočkách a většinově vlastněných dceřiných společnostech nacházejících se ve třetích zemích uplatňovat opatření pro hloubkovou kontrolu klienta a uchovávání záznamů, která jsou alespoň rovnocenná opatřením stanoveným v této směrnici. Členské státy, evropské orgány dohledu a Komise jsou povinny se vzájemně informovat o případech, kdy právní předpisy třetí země nedovolují uplatňování těchto opatření, a k nalezení řešení může být podniknuta koordinovaná akce. V takových případech mají evropské orgány dohledu možnost vypracovat návrhy regulačních technických norem pro upřesnění typu doplňkových opatření a minimálních kroků, které mají úvěrové a finanční instituce podniknout.

Provádění směrnice a uvalování sankcí

Subjekty a osoby, které spadají do oblasti působnosti této směrnice, musí zavést přiměřené metody a postupy pro hloubkovou kontrolu klienta, podávání oznámení, uchovávání záznamů, řízení rizik a komunikaci. Příslušné zaměstnance obeznámení s platnými ustanoveními.

Státy EU musí zajistit účinný dohled nad dodržováním této směrnice. Subjekty a osoby, na něž se vztahuje tato směrnice, musí být postižitelné za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice. Sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.

ODKAZY

Akt

Vstup v platnost

Lhůta pro provedení v členských státech

Úřední věstník

Směrnice 2005/60/ES

15. 12.2005

15. 12.2007

Úř. věst. L 309ze dne 25. 11. 2005

Pozměňovací akty

Vstup v platnost

Lhůta pro provedení v členských státech

Úřední věstník

Směrnice 2007/64/ES

25. 12. 2007

1. 11. 2009

Úř. věst. L 319ze dne 5. 12. 2007

Směrnice 2008/20/ES

20. 3. 2008

-

Úř. věst. L 76ze dne 19. 3. 2008

Směrnice 2009/110/ES

30. 10. 2009

30. 4. 2011

Úř. věst. L 267ze dne 10. 10. 2009

Směrnice 2010/78/EU

4. 1. 2011

31. 12. 2011

Úř. věst. L 331ze dne 15. 12. 2010

Postupné změny a opravy směrnice 2005/60/ES byly začleněny do základního textu. Toto konsolidované znění má pouze informativní hodnotu.

SOUVISEJÍCÍ AKTY

Směrnice Komise 2006/70/ES ze dne 1. srpna 2006, kterou se stanoví prováděcí opatření ke směrnici Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES, pokud se jedná o definici politicky exponovaných osob a technická kritéria pro zjednodušené postupy hloubkové kontroly klienta a pro výjimku na základě finanční činnosti vykonávané příležitostně nebo ve velmi omezené míře (Úř. věst. L 214 ze dne 4.8.2006).

Tato směrnice zahrnuje technické aspekty definic směrnice 2005/60/CE, jako je pojem politicky exponované osoby (hlavy států, předsedové vlád, ministři, členové parlamentů atd.).

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady ze dne 5. února 2013 o předcházení zneužití finančního systému pro účely praní peněz a financování terorismu ( COM (2013)45 final ).

Tento návrh zahrnuje a nahrazuje směrnici Komise 2006/70/ES ze dne 1. srpna 2006, kterou se stanoví prováděcí opatření ke směrnici Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES s cílem zlepšit dostupnost a srozumitelnost soudního rámce v souvislosti s bojem proti praní peněz.

Tato čtvrtá směrnice proti praní peněz by v první řadě obsahovala následující úpravy:

  • rozšíření oblasti působnosti směrnice, která by se tak vztahovala i na poskytovatele hazardních her a platby v hotovosti vyšší než 7 500 EUR pro osoby, které obchodují se zbožím vysoké hodnoty,
  • rizikový přístup,
  • posílení povinností v oblasti vigilance v souvislosti s klientelou,
  • rozšíření informací o skutečném majiteli,
  • ukončení výjimek z povinností v oblasti vigilance týkajících se některých třetích zemí, které mají obranné systémy proti praní peněz rovnocenné těmto systémům v EU (tzv. systém pozitivní rovnocennosti),
  • posílení správních sankcí v souladu s politikou Komise pro odvětví finančních služeb,
  • posílení spolupráce mezi finančními zpravodajskými jednotkami členských států,
  • posílení úlohy Evropského orgánu dohledu (ESA),
  • posílení ochrany osobních údajů.

Poslední aktualizace: 10.03.2014

Top