Help Print this page 
Title and reference
Volný pohyb pracovníků

Summaries of EU legislation: direct access to the main summaries page.
Multilingual display
Text

Volný pohyb pracovníků

Možnost evropských občanů pohybovat se bez problémů a pracovat v jiné zemi EU je jednou ze čtyř základních zásad volného pohybu, které jsou zakotveny ve Smlouvách EU. Toto nařízení aktualizuje starší právní předpisy a zajišťuje, aby tato zásada byla uznávána v praxi.

AKT

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 492/2011 ze dne 5. dubna 2011 o volném pohybu pracovníků uvnitř Unie.

PŘEHLED

Z volného pohybu pracovníků mají prospěch jedinci, kteří se rozhodnou, že budou pracovat na jiném místě v EU, a společnosti, které je přijímají. Volný pohyb umožňuje pracovníkům zlepšit svou osobní situaci a společnostem obsadit volná pracovní místa a odstranit chybějící kvalifikace.

Stejně jako každý, kdo žije v jedné zemi EU, má právo přijmout placené zaměstnání v jiné zemi, mohou i zaměstnavatelé inzerovat volná pracovní místa a dojednávat smlouvy s potenciálními zaměstnanci z celé EU.

Tento právní předpis nahrazuje nařízení (EHS) č. 1612/68, které bylo od té doby, co bylo v říjnu 1968 původně schváleno, několikrát podstatně změněno. Zajišťuje hladké fungování systému tím, že zakazuje jakoukoli formu národnostní diskriminace mezi zaměstnanci z EU.

Zakazuje zejména:

  • oddělená výběrová řízení pro cizí státní příslušníky a
  • limity na inzerování volných pracovních míst nebo ukládání specifických podmínek, jako je registrace lidí z jiné země EU na úřadech práce.

Podobně je nezákonná diskriminace pracovníků z daného státu a pracovníků z jiných zemí EU z hlediska pracovních podmínek týkajících se platu, propuštění a návratu k povolání nebo z hlediska sociálních a daňových výhod. Obě kategorie pracovníků mají stejný přístup k odborné přípravě na odborných školách a ve střediscích pro rekvalifikaci.

Stejná zásada přístupu k vnitrostátnímu systému obecného, učňovského a odborného vzdělávání se týká i dětí osoby, která pracuje nebo pracovala v jiné zemi EU.

Právní předpis zahrnuje i některá sociální práva. Zaměstnanec pracující v jiné zemi EU má nárok na tytéž potenciální výhody v oblasti bydlení jako státní příslušníci dané země a v oblasti, v níž pracuje, se může zapsat na seznam žadatelů o bydlení, pokud takový seznam existuje.

Jediná výjimka

Jediná výjimka ze zásady nediskriminace je jazyková. Zaměstnavatelé mohou požadovat, aby potenciální pracovník dostatečně ovládal jazyk dané země, pokud je to nezbytné pro pozici, kterou nabízí.

ODKAZY

Akt

Vstup v platnost

Lhůta pro provedení v členských státech

Úřední věstník Evropské unie

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 492/2011

16. 6. 2011

-

Úř. věst. L 141 ze dne 27. 5. 2011

SOUVISEJÍCÍ AKTY

Prováděcí rozhodnutí Komise 2012/733/EU ze dne 26. listopadu 2012, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 492/2011, pokud jde o vyřizování nabídek volných pracovních míst a žádostí o zaměstnání a opětovné zřízení sítě EURES (oznámeno pod číslem C(2012) 8548) (Úř. věst. L328, 28.11.2012).

Poslední aktualizace: 16.06.2014

Top