Help Print this page 

Summaries of EU Legislation

Title and reference
Soudní příkazy k zajištění majetku nebo důkazních prostředků v trestních věcech – uznávání v zahraničí

Summaries of EU legislation: direct access to the main summaries page.
Languages and formats available
Multilingual display
Text

Soudní příkazy k zajištění majetku nebo důkazních prostředků v trestních věcech – uznávání v zahraničí

PŘEHLED DOKUMENTU:

Rámcové rozhodnutí 2003/577/SVV — výkon příkazů k zajištění majetku v zahraničí

PŘEHLED

CO JE ÚKOLEM TOHOTO RÁMCOVÉHO ROZHODNUTÍ?

  • Stanoví pravidla, podle nichž země EU uznává a vykonává na svém území příkaz k zajištění vydaný justičním orgánem jiné země EU v rámci trestního řízení. Vztahuje se také na zajištění důkazů.
  • Působí v součinnosti s rámcovým rozhodnutím 2006/783/SVV o vzájemném uznávání příkazů ke konfiskaci při zabavování majetku pachatelům trestné činnosti, i když se tento majetek nachází v jiné zemi EU.
  • Od května 2017 budou pravidla tohoto rámcového rozhodnutí, která se týkají zajišťování důkazů, nahrazena směrnicí 2014/41 o evropském vyšetřovacím příkazu v trestních věcech.

KLÍČOVÉ BODY

Co je příkaz k zajištění?

Jde o dočasný příkaz justičního orgánu, který má pachatelům zabránit schovat, prodat nebo použít majetek, dokumenty nebo údaje získané při trestné činnosti.

Toto rozhodnutí se vztahuje na příkazy k zajištění vydané za účelem:

  • zajištění prvků, které mohou být použity jako důkazní prostředky v trestním řízení, nebo
  • následných příkazů ke konfiskaci, které pachatelům trvale zabrání užívat prospěchu z trestné činnosti a znemožní jim prát či investovat výnosy z trestné činnosti a potenciálně tak podněcovat další trestnou činnost.

Trestné činy

Mnoho vážných trestných činů nepodléhá ověřování oboustranné trestnosti – tzn., že je trestným činem jak v zemi EU, která příkaz vydala (vydávající země), tak v zemi, která příkaz vykonává (vykonávající země). Trestný čin však musí být ve vydávající zemi trestán odnětím svobody s horní hranicí ve výši nejméně tři roky. Patří sem:

  • účast na zločinném spolčení,
  • terorismus,
  • korupce a podvody,
  • obchodování s lidmi,
  • rasismus,
  • znásilnění.

Uznávání a výkon

Při žádosti o vykonání příkazu předává justiční orgán vydávající země osvědčení justičnímu orgánu vykonávající země. Vykonávající země musí:

  • uznat příkaz, aniž požaduje dodatečné formality, a neprodleně přijmout nezbytná opatření pro jeho okamžitý výkon,
  • dodržovat při výkonu příkazu k zajištění formální náležitosti a postupy uvedené vydávající zemí, pokud nejsou v rozporu se základními právními zásadami vykonávající země.

Odmítnutí uznání nebo výkonu

Vykonávající stát může odmítnout uznání nebo výkon příkazu k zajištění, pokud:

  • osvědčení není předloženo, není úplné nebo zjevně neodpovídá příkazu k zajištění,
  • právo vykonávajícího státu stanoví imunitu nebo výsadu, která znemožňuje výkon příkazu k zajištění,
  • z údajů uvedených v osvědčení je okamžitě zřejmé, že poskytnutí soudní pomoci by bylo v rozporu s právní zásadou, že nelze zahájit nové řízení, pokud už bylo o věci pravomocně rozhodnuto,
  • jednání, na kterém se zakládá příkaz k zajištění, není trestným činem podle práva vykonávajícího státu, pokud:
    • se nejedná o vážný trestný čin, u nějž je výkon automatický,
    • se netýká daňových, celních a devizových věcí.

Odložení výkonu

Výkon příkazu k zajištění může být odložen, pokud:

  • by mohl narušit probíhající vyšetřování trestného činu,
  • na dotčený majetek nebo důkazní prostředky byl již v průběhu trestního řízení vydán příkaz k zajištění,
  • na tento majetek byl již vydán příkaz k zajištění v průběhu jiného řízení ve vykonávajícím státě. Takový příkaz však musí mít přednost před následnými vnitrostátními příkazy k zajištění během trestního řízení podle vnitrostátních právních předpisů.

Zúčastněné osoby

Země EU musí zajistit, aby všechny zúčastněné osoby včetně oprávněných třetích osob, na které se příkaz k zajištění vztahuje, mohly podávat opravné prostředky bez odkladného účinku proti příkazu k zajištění, a mohly tak hájit své oprávněné zájmy.

ODKDY SE ROZHODNUTÍ POUŽIJE?

Vstoupilo v platnost dne 2. srpna 2003. Země EU je musely provést do vnitrostátního práva do 2. srpna 2005.

KONTEXT

Konfiskace a zajištění majetku

AKT

Rámcové rozhodnutí Rady 2003/577/SVV ze dne 22. července 2003 o výkonu příkazů k zajištění majetku nebo důkazních prostředků v Evropské unii (Úř. věst. L 196, 2.8.2003, s. 45–55)

Oprava rámcového rozhodnutí Rady 2003/577/SVV ze dne 22. července 2003 o výkonu příkazů k zajištění majetku nebo důkazních prostředků v Evropské unii (Úř. věst. L 196, 2.8.2003) (Úř. věst. L 374, 27.12.2006, s. 20)

SOUVISEJÍCÍ AKTY

Rámcové rozhodnutí Rady 2006/783/SVV ze dne 6. října 2006 o uplatňování zásady vzájemného uznávání příkazů ke konfiskaci (Úř. věst. L 328, 24.11.2006, s. 59–78)

Zpráva Komise na základě článku 14 rámcového rozhodnutí Rady 2003/577/SVV ze dne 22. července 2003 o výkonu příkazů k zajištění majetku nebo důkazních prostředků v Evropské unii (KOM(2008) 885 v konečném znění ze dne 22.12.2008)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/41/EU ze dne 3. dubna 2014 o evropském vyšetřovacím příkazu v trestních věcech (Úř. věst. L 130, 1.5.2014, s. 1–36)

Poslední aktualizace 25.01.2016

Top