Help Print this page 
Title and reference
Jednací řád Rady Evropské unie

Summaries of EU legislation: direct access to the main summaries page.
Languages and formats available
BG ES CS DA DE ET EL EN FR GA HR IT LV LT HU MT NL PL PT RO SK SL FI SV
HTML html ES html CS html DA html DE html EL html EN html FR html IT html HU html NL html PL html PT html RO html FI html SV
Multilingual display
Text

Jednací řád Rady Evropské unie

Rada Evropské unie (EU) je orgánem EU, v němž se scházejí různé členské státy EU. Každý členský stát je zastoupen jedním zástupcem na ministerské úrovni. Spolu s Evropským parlamentem přijímá Rada pravidelně legislativní akty a koordinuje politiky. Rada zasedá v různých složeních v závislosti na projednávané problematice.

AKT

Rozhodnutí Rady 2009/937/EU ze dne 1. prosince 2009, kterým se přijímá její jednací řád (viz pozměňovací akt(y))

PŘEHLED

Tento jednací řád stanoví fungování a organizaci Rady EU (Rady), které je podle čl. 240 odst. 3 Smlouvy o fungování EU svěřena pravomoc přijímat vlastní předpisy.

Složení Rady

Rada zasedá v různých složeních podle předmětu jednání. Tvoří ji zástupci členských států na ministerské úrovni, pověřeni zastupováním své vlády. Seznam složení Rady kromě obecných záležitostí a zahraničních věcí je stanoven rozhodnutím Evropské rady. V očekávání takového rozhodnutí Rada ve složení pro obecné záležitosti ve svém rozhodnutí 2009/878/EU stanovila seznam těchto deseti složení:

  • obecné záležitosti;
  • zahraniční věci;
  • hospodářské a finanční věci (včetně rozpočtu);
  • spravedlnost a vnitřní věci (včetně civilní ochrany);
  • zaměstnanost, sociální politika, zdraví a ochrana spotřebitele;
  • konkurenceschopnost (vnitřní trh, průmysl, výzkum a vesmír);
  • doprava, telekomunikace a energetika;
  • zemědělství a rybolov;
  • životní prostředí;
  • vzdělávání, mládež a kultura (včetně audiovizuálních služeb).

Je věcí členských států, jak stanoví své zastoupení v Radě. Různí ministři se mohou účastnit stejného složení jako platní členové.

Rada ve složení pro obecné záležitosti

Rada ve složení pro obecné záležitosti v zásadě slouží jako ministerstvo pro evropské záležitosti všech členských států EU. Zasedá jednou měsíčně a má za úkol:

  • zajišťovat soudržnost a koordinaci prací různých složení Rady;
  • koordinovat přípravu a monitorování zasedání Evropské rady.

Kromě toho sestavuje Rada ve složení pro obecné záležitosti víceletý finanční rámec EU (rozpočet EU na sedm let, který zajišťuje financování všech programů a činností), dohlíží na proces rozšíření EU a jednání o přistoupení a zabývá se záležitostmi souvisejícími s institucionální strukturou EU.

Ostatní složení Rady předkládají Radě pro obecné záležitosti své příspěvky na zasedání Evropské rady nejméně dva týdny před tímto zasedáním.

Rada ve složení pro zahraniční věci

Rada ve složení pro zahraniční věci odpovídá za:

  • společnou zahraniční a bezpečnostní politiku (SZBP);
  • společnou bezpečnostní a obrannou politiku (SBOP);
  • společnou obchodní politiku;
  • rozvojovou spolupráci a humanitární pomoc.

Předsednictví Rady EU

Radě ve složení pro zahraniční věci přesedá vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku.Všem ostatním zasedáním Rady předsedá příslušný ministr země, která právě předsedá EU.

Předsednictví je hnacím motorem činnosti Rady a musí předložit návrh plánu práce Rady na dotyčné období. Tento návrh pak musí schválit Rada ve složení pro obecné záležitosti. Předsednictví musí také stanovit předběžný pořad jednání pro zasedání Rady po dobu trvání svého mandátu.

Předsednictví odpovídá za uplatňování tohoto vnitřního jednacího řádu a za řádný průběh jednání. Také může zastupovat Radu před Evropským parlamentem.

Výbor stálých zástupců, výbory a pracovní skupiny

Výbor stálých zástupců zasedá ve složení stálých zástupců členského státu (Výbor stálých zástupců 2) nebo jejich zástupců (Výbor stálých zástupců 1). Výbor odpovídá za přípravu práce zasedání Rady a za plnění úkolů, které mu Rada svěří. Předsedá mu stálý zástupce členského státu, který vykonává předsednictví Rady. Zajišťuje soulad politik a činnosti EU a dohlíží nad dodržováním:

  • zásad legality, subsidiarity, proporcionality a odůvodňování aktů;
  • pravidel týkajících se pravomocí orgánů a subjektů Unie;
  • rozpočtových ustanovení;
  • procesních pravidel, průhlednosti a redakční kvality.

Výbor stálých zástupců:

  • musí předem projednat všechny body pořadu jednání Rady. Usiluje o dosažení dohody na své úrovni, aby mohl Radě předložit dotčený text k přijetí. Pokud bylo dosaženo dohody, zařadí se bod do části A předběžného pořadu jednání. Část A obsahuje body, které může Rada schválit bez rozpravy;
  • může zřizovat výbory nebo pracovní skupiny, jejichž úkolem je provádět některé předem vymezené přípravné práce nebo studie.

Generální sekretariát

Generální sekretariát se podílí na organizaci, koordinaci a zajištění souladu práce Rady a na plnění jejího programu. Vede ho generální tajemník, kterého jmenuje Rada kvalifikovanou většinou. Generální tajemník také Radě předkládá návrh výdajů Rady a zodpovídá za správu rozpočtových položek této instituce.

Fungování Rady

Radu svolává k zasedání její předseda. Sedm měsíců před zahájením svého funkčního období oznámí předsednictví předpokládané termíny zasedání. Rada má sídlo v Bruselu, ale během měsíců dubna, června a října zasedá v Lucemburku. Zasedání se mohou konat na jiném místě, pokud o tom Rada nebo Výbor stálých zástupců jednomyslně rozhodnou.

Předseda sestavuje předběžný pořad zasedání. Konečný pořad jednání přijímá Rada na začátku každého zasedání. Dělí se na dvě části: projednávání legislativních aktů a nelegislativní činnost. Také se dělí na část A a část B, kde část A obsahuje body, které Rada může schválit bez rozpravy.

Před odevzdáním hlasů se musí ověřit, zda je Rada usnášeníschopná. Pro hlasování je nezbytné, aby byla přítomna většina členů Rady. Rada hlasuje z podnětu svého předsedy. Předseda je dále povinen zahájit hlasování z podnětu některého člena Rady nebo Komise za předpokladu, že se tak usnese většina členů Rady.

Do 31. října 2014, pokud má Rada přijmout rozhodnutí kvalifikovanou většinou a pokud tak požaduje některý člen Rady, musí být ověřeno, že členské státy tvořící kvalifikovanou většinu zastupují nejméně 62 % celkového počtu obyvatel Evropské unie.

Akty Rady k naléhavým záležitostem se mohou přijímat písemným hlasováním. O použití tohoto postupu jednomyslně rozhodne Rada nebo Výbor stálých zástupců. Použití tohoto postupu může navrhnout rovněž předseda, pokud s tím souhlasí všichni členové Rady.

Otázka veřejnosti jednání Rady, zveřejňování a oznamování aktů

Jednání Rady jsou veřejná, pokud se jedná o návrhu legislativního aktu, proto se pořad jednání dělí na legislativní a nelegislativní činnost. Zasedání Rady týkající se části jejího pořadu jednání nazvané projednávání legislativních aktů jsou veřejnosti zpřístupněna veřejným vysíláním audiovizuálními prostředky.

Rada musí také veřejně zasedat u některých typů jednání, jako jsou:

  • politické rozpravy o pracovním programu Rady;
  • politické rozpravy Rady v jiných složeních o jejích prioritách;
  • představení pětiletého plánu Komise, jejího ročního politického programu a roční strategie;
  • rozpravy o významných otázkách ovlivňujících zájmy EU a jejích občanů, na základě rozhodnutí přijatého Radou nebo Výborem stálých zástupců kvalifikovanou většinou;
  • některé nelegislativní návrhy, které předsednictví považuje za dostatečně důležité, pokud s tím Rada a Výbor stálých zástupců souhlasí.

Pokud Rada přijímá nelegislativní akty, jsou výsledky hlasování a vysvětlení hlasování členů Rady zveřejněny.

Legislativní akty přijaté Radou musí být zveřejněny v Úředním věstníku stejně jako mezinárodní dohody uzavřené Unií. O zveřejňování dalších typů aktů rozhoduje Rada nebo Výbor stálých zástupců.

ODKAZY

Akt

Použití

Lhůta pro provedení v členských státech

Úřední věstník

Rozhodnutí 2009/937/EU

1. 12. 2009

-

Úř. věst. L 325 ze dne 11. 12. 2009

Pozměňovací akt(y)

Vstup v platnost

Lhůta pro provedení v členských státech

Úřední věstník

Rozhodnutí 2010/594/EU

16. 9. 2010

-

Úř. věst. L 263 ze dne 6. 10. 2010

Rozhodnutí 2010/795/EU

23. 12. 2010

-

Úř. věst. L 338 ze dne 22. 12. 2010

Rozhodnutí 2011/900/EU

31. 12. 2011

-

Úř. věst. L 346 ze dne 30. 12. 2011

Rozhodnutí 2013/746/EU

12. 12. 2013

-

Úř. věst. L 333 ze dne 12. 12. 2013

SOUVISEJÍCÍ AKTY

Rozhodnutí Rady 2013/488/EU ze dne 23. září 2013 o bezpečnostních pravidlech na ochranu utajovaných informací EU [Úř. věst. L 274 ze dne 15.10.2013].

Za účelem výkonu činností Rady ve všech oblastech, které vyžadují nakládání s utajovanými informacemi, je vhodné vytvořit komplexní bezpečnostní systém na ochranu utajovaných informací zahrnující Radu, její generální sekretariát a členské státy. Toto rozhodnutí by se mělo uplatňovat tam, kde Rada, její přípravné orgány a generální sekretariát Rady pracují s utajovanými informacemi EU.

Poslední aktualizace: 20.06.2014

Top