Help Print this page 
Title and reference
Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce

Summaries of EU legislation: direct access to the main summaries page.
Languages and formats available
BG ES CS DA DE ET EL EN FR GA HR IT LV LT HU MT NL PL PT RO SK SL FI SV
HTML html ES html CS html DA html DE html EL html EN html FR html IT html HU html NL html PL html PT html RO html FI html SV
Multilingual display
Text

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce je postup uplatňovaný před Soudním dvorem Evropské unie. Tento postup umožňuje vnitrostátním soudům předložit Soudnímu dvoru otázku týkající se výkladu nebo platnosti evropského práva. Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce nabízí též způsob, jak zajistit právní jistotu, a to jednotným uplatňováním práva Evropské unie.

AKT

Doporučení pro vnitrostátní soudy o zahajování řízení o předběžné otázce [Úř. věst. C 338 ze dne 6. 11. 2012]

PŘEHLED

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce je součástí postupů, které je možné uplatnit před Soudním dvorem Evropské unie. Tento postup je otevřený všem vnitrostátním soudcům členských států. Soudnímu dvoru mohou postoupit již probíhající případ, aby se jej dotázali na výklad nebo platnost evropského práva.

Na rozdíl od jiných soudních postupů tedy žádost o rozhodnutí o předběžné otázce nesměřuje proti evropskému nebo vnitrostátnímu aktu, ale jedná se o otázku k uplatňování evropského práva.

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce tak podporuje aktivní spolupráci mezi vnitrostátními soudy a Soudním dvorem a jednotné uplatňování evropského práva v celé EU.

V roce 2012 Soudní dvůr vydal doporučení pro vnitrostátní soudy, která sice nejsou závázná, ale jejichž cílem je doplnit jednací řád Soudního dvora (články 93 až 118). Tato doporučení mají též poskytovat pokyny soudům členských států ohledně otázky, zda je žádost o rozhodnutí o předběžné otázce patřičná, a mají jim poskytnout praktické informace o formě a účincích takové žádosti.

Povaha žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce

Jakýkoliv vnitrostátní soud, kterému byl předložen spor, v němž uplatňování určitého pravidla evropského práva vyvolává otázky (původní případ), může rozhodnout o předložení věci Soudnímu dvoru, který má tyto otázky vyřešit. Existují dva typy žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce:

  • žádost o rozhodnutí o výkladu evropského nástroje (primární právo a sekundární právo): vnitrostátní soudce žádá Soudní dvůr o upřesnění místa ve výkladu evropského práva, aby je mohl správně použít;
  • žádost o rozhodnutí o předběžné otázce týkající se platnosti evropského nástroje sekundárního práva: vnitrostátní soudce žádá Soudní dvůr, aby zkontroloval platnost aktu evropského práva.

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce je tedy žádost jednoho soudce vůči jinému soudci. Ačkoli o postoupení Soudnímu dvoru může požádat jedna ze stran sporu, rozhodnutí, zda tak bude učiněno, spočívá na vnitrostátním soudu.

V tomto ohledu článek 267 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) stanoví, že vnitrostátní soudy, které působí jako konečné instance, jejichž rozhodnutí nelze napadnout opravnými prostředky, jsou povinny žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Soudnímu dvoru podat, pokud Soudní dvůr o dané záležitosti ještě nerozhodoval nebo pokud výklad dotčeného právního předpisu EU není zjevný.

Ty vnitrostátní soudy, které nerozhodují jako poslední instance, nejsou povinny podávat žádost o rozhodnutí o předběžné otázce, i když o to jedna ze stran požádá.

V každém případě musí všechny vnitrostátní soudy neprodleně předložit věc Soudnímu dvoru v případech, kdy se vyskytne pochybnost ohledně výkladu určitého evropského ustanovení. Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce však Soudnímu dvoru musí předložit, pokud mají pochybnosti ohledně platnosti aktu vydaného některým orgánem, institucí či jiným subjektem Unie.

Soudní dvůr rozhoduje pouze o skutkových podstatách žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce, která mu byla předložena. Vnitrostátnímu soudu tak i nadále náleží příslušnost ve vztahu k původnímu případu.

Soudní dvůr musí v zásadě odpovědět na jemu položenou otázku. Nemůže odmítnout odpověď s odůvodněním, že by nebyla relevantní či včasná, pokud jde o původní případ. Nicméně může odmítnout, pokud otázka nespadá do jeho pravomocí.

Zrychlené řízení a naléhavé řízení

Soudní dvůr rozhodne, zda tato řízení v zásadě uplatní na odůvodněnou žádost předkládajícího soudu.

V souladu s článkem 23a statutu Soudního dvora lze u žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce uplatnit zrychlené řízení, pokud povaha věci a výjimečné okolnosti vyžadují rychlé vyřešení.

Naléhavé řízení o předběžné otázce se uplatňuje pouze v oblastech týkajících se svobody, bezpečnosti a práva. Zejména omezuje počet stran oprávněných předkládat písemná vyjádření a v případech mimořádné naléhavosti povoluje vynechání písemného stadia řízení u Soudního dvora.

Účinky žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce na vnitrostátní řízení

V případě podání žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce musí být vnitrostátní řízení až do rozhodnutí Soudního dvora přerušeno.

Všeobecná oblast působnosti rozhodnutí o předběžné otázce

Rozhodnutí Soudního dvora má povahu res judicata. Je závazné nejen pro vnitrostátní soud, který podal podnět k žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce, ale i pro všechny vnitrostátní soudy členských států.

V souvislosti se žádostí o rozhodnutí o předběžné otázce týkající se platnosti platí, že je-li evropský nástroj prohlášen za neplatný, jsou neplatné i všechny nástroje přijaté na jeho základě. Je pak na příslušných evropských institucích, aby přijaly nový nástroj k nápravě situace.

SOUVISEJÍCÍ AKTY

Jednací řád Soudního dvora ze dne 25. září 2012 [Úř. věst. L 265 ze dne 29. 9. 2012], ve znění ze dne 18. června 2013 [Úř. věst. L 173 ze dne 26. 6. 2013, s. 65]

Poslední aktualizace: 15.01.2014

Top