Help Print this page 
Title and reference
Přístup k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise

Summaries of EU legislation: direct access to the main summaries page.
Languages and formats available
BG ES CS DA DE ET EL EN FR GA HR IT LV LT HU MT NL PL PT RO SK SL FI SV
HTML html ES html CS html DA html DE html EL html EN html FR html IT html HU html NL html PL html PT html RO html FI html SV
Multilingual display
Text

Přístup k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise

Účelem tohoto nařízení je stanovit zásady, podmínky a omezení pro výkon práva na přístup k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise uvedeného v článku 255 Smlouvy o založení Evropského společenství (ES). Jeho cílem je také vytvořit pravidla zajišťující výkon tohoto práva a podporovat řádnou správní praxi při přístupu k dokumentům.

AKT

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise.

PŘEHLED

Účelem tohoto nařízení je usnadnit občanům přístup k dokumentům evropských orgánů. Občané mohou získat přístup k jakémukoli druhu dokumentů na základě podmínek definovaných v tomto nařízení a v něm stanovených výjimek. Toto nařízení se vztahuje na všechny dokumenty, které má orgán v držení, to znamená na dokumenty, které vytvořil nebo obdržel a které má v držení, a to ve všech oblastech činnosti Evropské unie (EU).

Oprávněnými osobami jsou všichni občané EU a všechny fyzické a právnické osoby, které mají bydliště nebo sídlo v členském státě.

Výjimky a práva třetích osob

Orgány mohou odepřít přístup k dokumentu, pokud by jeho zpřístupnění vedlo k porušení ochrany:

  • veřejného zájmu, pokud jde o veřejnou bezpečnost, obranu, mezinárodní vztahy a finanční, měnovou nebo hospodářskou politiku EU nebo země EU;
  • soukromí a osobnosti jednotlivce, zejména podle právních předpisů EU o ochraně osobních údajů;
  • obchodních zájmů osoby;
  • soudního řízení a právního poradenství;
  • cílů inspekce, vyšetřování a auditu.

Existuje-li převažující veřejný zájem, evropské orgány mohou odepřít přístup k určitému dokumentu.

Přístup k vnitřnímu dokumentu, který orgán vypracoval, se odepře, pokud existuje riziko, že by zpřístupnění dokumentu vážně ohrozilo rozhodovací proces orgánu, neexistuje-li převažující veřejný zájem na zpřístupnění.

U dokumentů třetích osob konzultuje orgán třetí osobu pro posouzení, zda má uplatnit uvedenou výjimku.

Dokumenty v zemích EU

Pokud země EU obdrží žádost o dokument v jeho držení, který pochází od orgánu, musí v této věci konzultovat daný orgán, aby se zajistilo, že zpřístupnění bude v souladu s cíli tohoto nařízení. Země může místo toho orgánu žádost postoupit.

Žádosti, vyřizování žádostí a přístup k dokumentům

Žádosti o přístup k dokumentu se vyhotovují v písemné podobě, včetně elektronické, v jednom z jazyků EU. Žadatel nemusí uvádět důvody žádosti.

Žádost o přístup k dokumentu musí být vyřízena bez prodlení. Žadateli se zašle potvrzení o jejím obdržení. Do 15 pracovních dnů od registrace žádosti orgán buď zajistí přístup k požadovanému dokumentu, nebo přístup zamítne.

V případě úplného nebo částečného zamítnutí žádosti může žadatel do 15 dnů ode dne, kdy obdržel odpověď orgánu, podat potvrzující žádost, ve které orgán požádá, aby přezkoumal své stanovisko.

Žadateli jsou dokumenty zpřístupněny buď tak, že do nich může nahlédnout přímo na místě, nebo obdrží jejich kopii.

Zacházení s citlivými dokumenty

Citlivé dokumenty jsou dokumenty orgánů nebo subjektů zřízených těmito orgány, zemí EU, zemí mimo EU nebo mezinárodních organizací, které jsou klasifikovány jako TRÉS SECRET/TOP SECRET, SECRET nebo CONFIDENTIAL. Žádosti o přístup k citlivým dokumentům vyřizují pouze osoby, které mají právo se s obsahem těchto dokumentů seznámit. Citlivé dokumenty se zaznamenávají do rejstříku a uvolňují pouze se souhlasem jejich původce.

Rejstříky a správní postupy

Pro usnadnění přístupu k dokumentům zajistí každý orgán přístup k rejstříku dokumentů. Přístup k rejstříku by měl být zajištěn v elektronické formě.

Země EU musí spolupracovat s orgány při poskytování informací občanům. Orgány musí vyvinout vhodné správní postupy, které zajistí výkon práva na přístup k informacím zaručeného tímto nařízením. Orgány musí zřídit interinstitucionální výbor, který bude zkoumat nejlepší postupy, zabývat se možnými konflikty a diskutovat o budoucím vývoji v oblasti přístupu veřejnosti k dokumentům.

Zveřejnění v Úředním věstníku

V Úředním věstníku se zveřejňují tyto dokumenty:

  • návrhy Komise;
  • společné postoje zaujaté postupy uvedenými v článcích 251 a 252 Smlouvy o ES;
  • rámcová rozhodnutí, rozhodnutí a úmluvy uvedené v čl. 34 Smlouvy o Evropské unii (Smlouvy o EU);
  • smlouvy podepsané mezi zeměmi EU na základě článku 293 Smlouvy o ES;
  • mezinárodní dohody uzavřené EU nebo podle článku 24 Smlouvy o EU.

Zprávy a prováděcí opatření

Každý orgán jednou ročně zveřejní zprávu o předchozím roce, ve které uvede počet případů, v nichž odepřel přístup k dokumentům, důvody těchto odepření a počet citlivých dokumentů nezaznamenaných do rejstříku.

Další informace o průhlednosti jsou k dispozici zde.

ODKAZY

Akt

Vstup v platnost

Lhůta pro provedení v členských státech

Úřední věstník

Nařízení (ES) č. 1049/2001

3. 12. 2001

-

Úř. věst. L 145 ze dne 31. 5. 2001

SOUVISEJÍCÍ AKTY

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady ze dne 30. dubna 2008 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (KOM(2008) 229 v konečném znění - nebyl zveřejněn v Úředním věstníku).

Tento návrh usiluje o změnu nařízení (ES) č. 1049/2001 ve světle návrhu usnesení Evropského parlamentu ze dne 4. dubna 2006 o přístupu k textům orgánů (A6-0052/2006), nařízení (ES) č. 1367/2006 ze dne 6. září 2006 o Aarhuské úmluvě a veřejné konzultace o přezkoumání tohoto nařízení (ES) č. 1049/2001 (SEC(2008) 29/2).

Návrh podporuje změny s ohledem na následující články:

  • účel nařízení, kterým je poskytnout veřejnosti přístup k dokumentům;
  • oprávněné osoby nařízení, kterými mohou být fyzické nebo právnické osoby, bez ohledu na státní příslušnost nebo stát bydliště;
  • oblast působnosti nařízení, která vyjímá dokumenty předkládané třetími osobami soudům. Oblast působnosti také vyjímá dokumenty související se šetřením, pokud toto šetření nebylo uzavřeno nebo příslušné rozhodnutí není definitivní;
  • definicedokumentu, která ukazuje, že dokument byl formálně zaslán svému příjemci, rozeslán v rámci orgánu nebo jinak zaregistrován. Definice dokumentu se také vztahuje na údaje obsažené v elektronických systémech, pokud je lze zpracovat do čitelné podoby;
  • výjimky k nařízení, které zahrnují dokumenty týkající se ochrany životního prostředí, se týkají soudních, rozhodčích a smírčích řízení a jejich úkolem je ochrana výběrových řízení personálu nebo smluvních partnerů. Zveřejnění neprofesních osobních údajů úředníků a zástupců zájmových skupin se řídí podle právních předpisů ES o zpracování osobních údajů (nařízení (ES) č. 45/2001);
  • konzultace s třetími osobami, které umožňují plnit povinnost konzultovat orgány země EU, od kterého daný dokument pochází, pokud dokument není součástí postupu vedoucího k legislativnímu nebo nelegislativnímu aktu obecného významu;
  • žádosti o dokumenty, které zohledňují srozumitelnost, se kterou je dokument vyžádán a identifikován. Pokud jde o potvrzující žádosti, lhůta pro jejich zpracování se prodlužuje z 15 na 30 pracovních dnů. V případě částečného zamítnutí žádosti může žadatel podat žalobu proti orgánu k Soudu prvního stupně a/nebo podat stížnost veřejnému ochránci práv;
  • přístup k dokumentu po žádosti, který se nemůže odchylovat od zvláštních postupů, jak je stanoví právní předpisy EU nebo vnitrostátní právní předpisy, zejména když přístup podléhá platbě poplatku;
  • aktivní šíření dokumentů, které zajistí přímý přístup k dokumentům, které jsou součástí postupu vedoucího k vytvoření legislativního nebo nelegislativního aktu obecného významu. Každý orgán má stanovit další kategorie dokumentu, které jsou přímo přístupné veřejnosti.

Zprávy

Zpráva Komise o používání nařízení (ES) č. 1049/2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise v průběhu roku 2011 (COM(2012) 429 final - nebyla zveřejněna v Ústředním věstníku).

S počtem téměř 6 500 zůstal v roce 2010 a 2011 počet žádostí o přístup předložených Komisi téměř na stejné úrovni. Komise řešila daleko největší počet žádostí o přístup ze všech institucí a orgánů Evropské unie. Tato stabilizace objemu žádostí možná signalizuje, že právo na přístup k dokumentům už vešlo do značné míry ve známost mezi evropskými občany, občanskou společností a hospodářskými subjekty. Na druhé straně se ztrácí potřeba podávat žádosti o přístup k dokumentům, protože Komise postupně zvyšuje proaktivní zveřejňování dokumentů a informací prostřednictvím veřejných rejstříků a internetových stránek.

GŘ pro daně a celní unii obdrželo nejvyšší počet původních žádostí (7,8 %) a v těsném závěsu za ním bylo GŘ pro hospodářskou soutěž se 7 % a GŘ pro zdraví a ochranu spotřebitele s 6,96 %. Potvrdilo se, že nejaktivnější kategorií žadatelů, na kterou připadlo 25,7 % původních žádostí, byla akademická obec a pak následovaly právnické firmy a občanská společnost.

Zpráva Komise o používání nařízení (ES) č. 1049/2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise v průběhu roku 2012 (COM(2013) 515 final - nebyla zveřejněna v Ústředním věstníku).

V roce 2012 se počet žádostí o přístup snížil (6014) ve srovnání se dvěma předchozími roky. Opět se potvrdilo, že nejaktivnější kategorií žadatelů, na kterou připadlo 22,7 % původních žádostí, byla akademická obec. Stejně jako v předchozích letech pak následovaly právnické firmy s 13,6 % a občanská společnost (nevládní organizace, zájmové skupiny) s 10,3 % z celkového počtu žádostí.

Nejvyšší počet původních žádostí obdržely Generální sekretariát Komise a Generální ředitelství pro zdraví a spotřebitele. V těsném závěsu za nimi následovalo GŘ pro hospodářskou soutěž a GŘ pro životní prostředí.

Poslední aktualizace: 12.03.2014

Top