Help Print this page 
Title and reference
Energetická náročnost budov

Summaries of EU legislation: direct access to the main summaries page.
Multilingual display
Text

Energetická náročnost budov

Podíl budov na celkové spotřebě energie v Evropské unii (EU) činí 40 %. Snížení spotřeby energie v této oblasti je proto prioritou v rámci cílů souvisejících s energetickou účinností, označovaných en0002. Tato směrnice v souladu s výše uvedenými snahami obsahuje zásady, jimiž by se členské státy měly v oblasti energetické účinnosti budov řídit.

AKT

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU ze dne 19. května 2010 o energetické náročnosti budov.

PŘEHLED

Účelem této směrnice je podporovat snižování energetické náročnosti budov a ucelených částí budov. Cílem směrnice je objasnit a posílit ustanovení směrnice 2002/91/ES, kterou ruší, aby se rozšířil rozsah jejího použití a snížily značné rozdíly mezi členskými státy, pokud jde o energetickou náročnost budov. Její ustanovení se vztahují na energetické potřeby vytápění, výroby teplé vody, chlazení, větrání a osvětlení nových a stávajících budov, ať jsou obytné, nebo ne.

Metoda výpočtu energetické náročnosti budov

Členské státy mají na celostátní nebo regionální úrovni zavést metodu výpočtu energetické náročnosti budov, která bude zohledňovat určité aspekty, mimo jiné:

  • tepelné vlastnosti budovy (tepelná kapacita, izolace apod.);
  • zařízení pro vytápění a zásobování teplou vodou;
  • klimatizační zařízení;
  • zabudované zařízení pro osvětlení;
  • vnitřní klimatické podmínky.

V potaz se bere i pozitivní vliv dalších aspektů, k nimž patří například místní podmínky slunečního osvitu, přirozené osvětlení, výroba elektřiny formou kombinované výroby tepla a elektřiny nebo ústřední či blokové vytápěcí a chladicí soustavy.

Stanovení minimálních požadavků

Členské státy mají v souladu s výše uvedenou metodou výpočtu stanovit minimální požadavky v oblasti energetické náročnosti, aby bylo dosaženo optimální úrovně z hlediska nákladů. Úroveň těchto požadavků se každých 5 let přezkoumává.

Při stanovování minimálních požadavků mohou členské státy rozlišovat mezi novými a stávajícími budovami a také mezi různými kategoriemi budov.

Nové budovy musejí tyto požadavky splňovat a před zahájením stavby musí být vypracována studie proveditelnosti týkající se instalace systémů zásobování energií z obnovitelných zdrojů, tepelných čerpadel, ústředních či blokových vytápěcích a chladicích soustav a systémů kombinované výroby tepla a elektřiny.

Snížení energetické náročnosti zaručující splnění minimálních požadavků musí být zajištěno také při větších rekonstrukcích stávajících budov.

Výjimku z plnění minimálních požadavků lze udělit:

  • pro úředně chráněné budovy (například historické budovy);
  • pro budovy užívané jako místa bohoslužeb;
  • pro dočasné stavby;
  • pro obytné budovy, které jsou určeny k využívání na omezenou část roku;
  • pro samostatně stojící budovy s celkovou užitnou podlahovou plochou menší než 50 m2.

Požadavkům na energetickou náročnost je třeba vyhovět také při instalaci, výměně nebo modernizaci technických systémů budov, jako jsou vytápěcí soustavy, systémy pro přípravu teplé vody, klimatizační systémy a rozsáhlé větrací systémy.

Splnění minimálních požadavků na energetickou náročnost, zaručující dosažení optimální úrovně z hlediska nákladů, je nezbytné také při výměně a rekonstrukci těch částí budovy, které jsou součástí jejího pláště a které mají velký vliv na energetickou náročnost tohoto pláště (například okenní rámy).

Tato směrnice důrazně doporučuje zavádět při stavbě a rekonstrukci budov inteligentní systémy měření spotřeby energie v souladu se směrnicí o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou.

Cíl: budovy s téměř nulovou spotřebou energie

Od 31. prosince 2020 by všechny nové budovy měly mít téměř nulovou spotřebu energie. Nové budovy užívané a vlastněné veřejnoprávními orgány musejí tyto požadavky splňovat již od 31. prosince 2018.

Komise podporuje zvyšování počtu takových budov zaváděním vnitrostátních plánů, které obsahují:

  • podrobný popis toho, jak členský stát v praxi uplatňuje definici budovy s téměř nulovou spotřebou energie;
  • průběžné cíle pro snížení energetické náročnosti nových budov do roku 2015;
  • informace o politikách a finančních opatřeních přijatých v zájmu snižování energetické náročnosti budov.

Finanční pobídky a překážky trhu

Členské státy mají vypracovat seznam stávajících a případně navrhovaných nástrojů na podporu snižování energetické náročnosti budov. Tento seznam se každé tři roky aktualizuje.

Certifikáty energetické náročnosti

Členské státy musejí zavést systém certifikace energetické náročnosti budov. Ten musí obsahovat především informace o spotřebě energie v budovách a doporučení, jak snižovat náklady.

V případě prodeje nebo pronájmu budovy nebo ucelené části budovy musí být v reklamách v komerčních médiích uveden ukazatel energetické náročnosti obsažený v certifikátu energetické náročnosti.

Při výstavbě, prodeji nebo pronájmu budovy nebo ucelené části budovy se tento certifikát předloží potenciálnímu novému nájemci nebo kupujícímu a poté je kupujícímu nebo novému nájemci předán.

V budovách, v nichž plochu větší než 500 m2 užívá veřejnoprávní orgán a v budovách o užitkové podlahové ploše větší než 500 m2, které často navštěvuje veřejnost, musí být certifikát energetické náročnosti vystaven na nápadném místě dobře viditelném veřejnosti (od 9. července 2015 se tato hraniční hodnota sníží na 250 m2).

Státy mají povinnost zavést systém pravidelné kontroly vytápěcích soustav a klimatizačních systémů v budovách.

ODKAZ

Akt

Vstup v platnost

Lhůta pro provedení v členských státech

Úřední věstník

Směrnice 2010/31/EU

8. 7. 2010

9. 7. 2012

Úř. věst. L 153ze dne 18. 6. 2010

SOUVISEJÍCÍ AKTY

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 244/2012 ze dne 16. ledna 2012, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU o energetické náročnosti budov stanovením srovnávacího metodického rámce pro výpočet nákladově optimálních úrovní minimálních požadavků na energetickou náročnost budov a prvků budov (Úřední věstník L 81 ze dne 21. 3. 2012).

Zpráva Komise Evropskému parlamentu a Radě Finanční podpora energetické účinnosti budov ( COM(2013)0225 final ) (Nebyla zveřejněna v Úředním věstníku)

V souladu se směrnicí 2010/31/EU o energetické účinnosti budov má Komise předložit zprávu o pokroku provedeném členskými státy ve vztahu se zvýšením počtu budov s téměř nulovou spotřebou energie. Tato zpráva se má předkládat každé tři roky.

Zpráva uzavírá, že členské státy neudělali dostatečný pokrok ve vztahu k budovám s téměř nulovou spotřebou energie v rámci cílů stanovených pro rok 2020, protože do konce listopadu 2012 pouze devět členských států informovalo Komisi o svých národních plánech v této oblasti.

Dosažený pokrok, který byl pomalý a pouze částečný, zvyšuje riziko toho, že členské státy nedodrží termíny pro zajištění toho, aby budovy měly téměř nulovou spotřebu energie. Kromě toho absence jasných definic, střednědobých cílů a specifických podpůrných opatření se projevuje jako nejistota ve stavebním průmyslu, pokud jde o regulační rámce a politiky, což zpožďuje nezbytné investice do technologií, procesů a odborné přípravy a poškozuje konkurenceschopnost odvětví.

Poslední aktualizace: 06.02.2014

Top