Help Print this page 
Title and reference
Vnitrostátní parlamenty

Summaries of EU legislation: direct access to the main summaries page.
Languages and formats available
BG ES CS DA DE ET EL EN FR GA HR IT LV LT HU MT NL PL PT RO SK SL FI SV
HTML html ES html CS html DA html DE html EL html EN html FR html IT html HU html NL html PL html PT html RO html FI html SV
Multilingual display
Text

Vnitrostátní parlamenty

ÚVOD

V průběhu evropské integrace byly pravomoci orgánů EU rozšířeny na oblasti tradičně spadající do vnitrostátní působnosti, jako je spravedlnost a vnitřní věci. Je důležité, aby vnitrostátní parlamenty dostávaly nejlepší informace co nejrychleji a byly tak lépe zapojeny (a jejich prostřednictvím i občané Evropské unie) do evropského rozhodovacího procesu.

S ohledem na rozmanitost vnitrostátních situací členské státy cítily potřebu definovat společné zásady ve věci informování a přínosu vnitrostátních parlamentů. Proto byl k zakládajícím Smlouvám připojen Protokol o úloze vnitrostátních parlamentů.

Lisabonská smlouva tvoří zásadní mezník v evropské integraci vnitrostátních parlamentů, protože jim poprvé věnuje celý článek. V článku 12 Smlouvy o EU jsou shrnuta ustanovení týkající se vnitrostátních parlamentů, až dosud rozptýlená ve Smlouvách. Účast vnitrostátních parlamentů má v podstatě dvě formy: prostřednictvím práva na informace a práva podat námitku.

PRÁVO NA INFORMACE

Byl pořízen přesný seznam dokumentů, které musí být povinně předkládány vnitrostátním parlamentům:

  • bílé knihy;
  • zelené knihy;
  • sdělení;
  • roční legislativní program;
  • návrhy legislativních aktů.

Vnitrostátní parlamenty navíc mají právo na zvláštní informace týkající se prostoru svobody, bezpečnosti a práva. Tím se podílejí na provádění politik vedených v této oblasti. Vnitrostátní parlamenty jsou také zapojeny do hodnocení činnosti Eurojustu a do politické kontroly činnosti Europolu.

Vnitrostátním parlamentům jsou oznamovány žádosti o přistoupení k EU.

PRÁVO PODAT NÁMITKU

Protokol o používání zásad subsidiarity a proporcionality přiznává vnitrostátním parlamentům právo podat námitku v legislativních postupech. Pokud odůvodněná stanoviska o nedodržení zásady subsidiarity v návrhu legislativního aktu představují nejméně jednu třetinu všech hlasů přidělených vnitrostátním parlamentům, musí být návrh přezkoumán. Komise pak může rozhodnout, že návrh buď zachová, změní, nebo jej stáhne. Toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Pokud Komise rozhodne o zachování návrhu, který je nadále napadaný prostou většinou vnitrostátních parlamentů, Rada a Evropský parlament rozhodují v poslední instanci, zda má postup pokračovat či nikoli. Vnitrostátní parlament může také a posteriori podat žalobu u Soudního dvora EU proti legislativnímu aktu, který podle jeho názoru porušuje zásady subsidiarity.

Vnitrostátní parlamenty navíc disponují právem podat námitku proti rozhodnutím týkajícím se některých aspektů rodinného práva s mezinárodním prvkem (článek 81 Smlouvy o fungování EU). Takové rozhodnutí může být přijato řádným legislativním postupem, pouze pokud se proti tomu žádný vnitrostátní parlament nepostaví.

Mimoto Lisabonská smlouva plně zapojuje vnitrostátní parlamenty do postupu změn Smluv:

  • v rámci řádného postupu pro přijímání změn se představitelé vnitrostátních parlamentů účastní konventu pověřeného přezkoumáním návrhů změn;
  • v rámci zjednodušeného postupu pro přijímání změn není svolání konventu vyžadováno. Ovšem změny vstoupí v platnost až po ratifikaci všemi členskými státy v souladu s jejich ústavními předpisy, což de facto znamená zásah vnitrostátních parlamentů;
  • v rámci překlenovacích ustanovení: přechod od zvláštního legislativního postupu k řádnému legislativnímu postupu nebo od jednomyslného hlasování k hlasování kvalifikovanou většinou se může uskutečnit pouze po schválení vnitrostátními parlamenty.

KONFERENCE PARLAMENTNÍCH VÝBORŮ PRO EVROPSKÉ ZÁLEŽITOSTI

Od roku 1989 se poslanci vnitrostátních parlamentů a poslanci Evropského parlamentu scházejí každých šest měsíců v rámci Konference výborů pro záležitosti Společenství (COSAC), hlavně za účelem výměny informací.

Lisabonská smlouva mění název konference COSAC, která se do budoucna nazývá Konference parlamentních výborů pro evropské záležitosti. Její úloha je potvrzena v Protokolu o úloze vnitrostátních parlamentů v Evropské unii. Konference parlamentních výborů může orgánům EU dávat veškeré podněty, které považuje za účelné, zvláště ohledně návrhů aktů, které jí představitelé vlád členských států mohou po vzájemné dohodě předkládat.

Poslední aktualizace: 25.01.2010

Top