Help Print this page 
Title and reference
Právní akty Evropské unie

Summaries of EU legislation: direct access to the main summaries page.
Multilingual display
Text

Právní akty Evropské unie

Orgány Evropské unie (EU) pro plnění svých úkolů přijímají různé právní akty. Tyto akty mohou být legislativní, nebo nelegislativní. Podle toho, jaký mají charakter, mohou mít závaznou platnost.

PŘEHLED

Orgány Evropské unie (EU) pro plnění svých úkolů přijímají různé právní akty. Tyto akty mohou být legislativní, nebo nelegislativní. Podle toho, jaký mají charakter, mohou mít závaznou platnost.

Úvod

Kvalifikaci právních aktů EU revidovala Lisabonská smlouva. V zájmu zjednodušení snížila počet právních aktů, které mají orgány EU k dispozici, z více než 10 na 5.

Kromě toho umožnila Evropské komisi přijímat novou kategorii aktů: akty v přenesené pravomoci. Posílila rovněž pravomoc Komise přijímat prováděcí akty. Obě tyto změny měly zvýšit efektivitu přijímání rozhodnutí v EU a provádění těchto rozhodnutí.

Právní akty EU a jejich kvalifikace

Podle článku 288 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) mohou evropské orgány přijímat pět druhů právních aktů:

stanovisko.

Nařízení, směrnice a rozhodnutí jsou závazné právní akty, zatímco doporučení a stanovisko nejsou.

Rozhodnutí může být určeno konkrétně pro jednoho nebo více adresátů (země EU, podniky nebo jednotlivci). Možná jsou i rozhodnutí bez konkrétního adresáta, a to zejména v oblasti společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP).

Akty v přenesené pravomoci

Článek 290 SFEU umožňuje zákonodárci EU (obvykle Evropský parlament a Rada) přenést na Komisi pravomoc přijímat nelegislativní akty s obecnou působností, jimiž se doplňují nebo mění některé prvky legislativního aktu, které nejsou podstatné.

Akty v přenesené pravomoci mohou například přidat nová pravidla (která nejsou podstatná) nebo obsahovat následnou úpravu některých aspektů legislativního aktu. Zákonodárce se tak může zaměřit na politický směr a cíle, aniž by se pouštěl do příliš podrobných a často vysoce technických rozprav.

Na přenesení pravomoci přijímat akty v přenesené pravomoci se však vztahují přísná omezení. Ve skutečnosti pouze Komise může mít pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci. Kromě toho zásadní prvky určité oblasti nemusí podléhat přenesení pravomoci. Navíc cíle, obsah, oblast působnosti a doba trvání přenesení pravomoci musí být v legislativních aktech definováno. A v neposlední řadě musí zákonodárce v legislativním aktu jasně stanovit podmínky, za kterých lze toto přenesení provést. Z tohoto hlediska mohou Parlament a Rada poskytnout právo zrušit přenesení nebo vyjádřit námitky vůči aktu v přenesené pravomoci.

Tento postup se běžně používá v mnoha oblastech, například: vnitřní trh, zemědělství, životní prostředí, ochrana spotřebitelů, doprava a prostor svobody, bezpečnosti a práva.

Prováděcí akty

Odpovědnost za provádění právně závazných aktů EU mají především země EU. Nicméně některé právně závazné akty EU vyžadují pro provádění jednotné podmínky. V takových případech může mít Komise nebo, v řádně odůvodněných konkrétních případech a v případech uvedených v článcích 24 a 26 Smlouvy o Evropské unii, Rada pravomoc přijímat prováděcí akty (článek 291 SFEU).

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým země EU kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí. Tato kontrola probíhá prostřednictvím „projednávání ve výborech“, jak se říká v žargonu EU, což znamená, že Komisi pomáhají výbory, které jsou složené ze zástupců zemí EU a kterým předsedá zástupce Komise. Jakýkoli návrh prováděcího aktu předkládá výboru jeho předseda.

Další informace najdete na internetových stránkách Evropské unie v části věnované právním předpisům EU.

Poslední aktualizace 08.09.2015

Top